Č. j.: ÚOHS-S0731/2015/VZ-39436/2015/532/KSt
                
                
                 
                
                
                13. listopadu 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 10. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
                 
                
                
                zadavatel – město Kutná Hora, IČO 00236195, se sídlem Havlíčkovo náměstí 552/1, 284 01 Kutná Hora,
                
                
                navrhovatel – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha - Žižkov,
                
                
                 
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Výběr dodavatele sdružených služeb dodávek zemního plynu na rok 2016“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 21. 8. 2015,  ev. č. zakázky na profilu zadavatele P15V00005327,
                rozhodl takto:
                 
                Správní řízení se podle ustanovení § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu ze dne 20. 10. 2015 zaslanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku „Výběr dodavatele sdružených služeb dodávek zemního plynu na rok 2016“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 21. 8. 2015, ev. č. zakázky na profilu zadavatele P15V00005327, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 20. 10. 2015 návrh navrhovatele – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha - Žižkov (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – město Kutná Hora, IČO 00236195, se sídlem Havlíčkovo náměstí 552/1, 284 01 Kutná Hora (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Výběr dodavatele sdružených služeb dodávek zemního plynu na rok 2016“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 21. 8. 2015, ev. č. zakázky na profilu zadavatele P15V00005327 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2. Dnem 20. 10. 2015, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.
                3. Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 29. 9. 2015 o zrušení šetřeného zadávacího řízení a navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli pokračovat v šetřeném zadávacím řízení za účelem uzavření smlouvy s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku.
                4. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:
                
                
                zadavatel,
                
                
                navrhovatel.
                
                
                5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0731/2015/VZ-34876/2015/532/PAn ze dne 21. 10. 2015.
                6. Výrokem I. usnesení č. j. ÚOHS-S0731/2015/VZ-35331/2015/532/KSt ze dne 22. 10. 2015 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání vyjádření, zda je kauce ve výši 50 000,- Kč připsaná na účet Úřadu dne 19. 10. 2015 podle § 115 odst. 1 zákona složena k návrhu ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v šetřené veřejné zakázce. Výrokem II. citovaného usnesení stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel příp. provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
                7. Podáním ze dne 26. 10. 2015 sdělil navrhovatel Úřadu, že kauce ve výši 50 000,- Kč, která byla připsána na účet Úřadu dne 19. 10. 2015, byla složena k návrhu ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v šetřené veřejné zakázce.
                ZÁVĚRY ÚŘADU
                8. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svémurozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
                9. Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazníprostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
                10. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručenínámitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
                11. K uvedenému nejprve Úřad uvádí, že z dikce § 114 odst. 3, věty třetí, zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku má být mimo jiné i doklad o doručení námitek zadavateli. 
                12. K tomu Úřad doplňuje, že k návrhu navrhovatele ze dne 20. 10. 2015 je mimo jiné připojena písemnost nazvaná „Námitky zadavateli“ ze dne 7. 10. 2015 (dále jen „námitky“), jejímž obsahem jsou námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele ze dne 29. 9. 2015 o zrušení zadávacího řízení a dále i „Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách“ ze dne 12. 10. 2015.
                13. K obsahu námitek Úřad uvádí, že na titulní straně námitek je mimo jiného uveden navrhovatelem zamýšlený způsob doručování námitek zadavateli, a to tak, že námitky budou zaslány „doporučeně“ (tedy prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, pozn. Úřadu) a „elektronicky“ (tedy některým z elektronických nástrojů podle § 149 odst. 2 zákona, popř. datovou schránkou).
                14. Dále Úřad uvádí, že z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je třeba rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, a čeho se domáhá, resp. uvedené je smyslem námitek. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě, tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek.
                15. Navrhovatel, jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, přílohou návrhu, doručeného Úřadu, učinil mimo jiného písemnost obsahující text námitek, která rovněž obsahuje deklaraci způsobu podání námitek (blíže viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 
                16. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek. Není tedy povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu, předkládat text podaných námitek, jelikož to z daného ustanovení zákona, ostatně ani z žádného jiného nevyplývá.
                17. Jestliže navrhovatel jako součást návrhu učinil námitky (sám navrhovatel na titulní straně návrhuuvádí výčet příloh, ve kterém je mimo jiného uvedeno „námitky uchazeče ze dne 7. 10. 2015“) a žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelempožadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Stěžejním pro posouzení dané věci je, že navrhovatel přílohou svého podání učinil námitky, které zákon výslovně jako přílohu nepožaduje, avšak nepřipojil k návrhu doklad o doručení námitek. Přestože Úřad tento postup shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takové písemnosti (námitkám bez dokladu o jejich doručení) přiřadit „vlastnosti“, které má doklad o doručení námitek. Z námitek, které byly přílohou návrhu, se nepodává informace, zda byly námitky řádně a včas doručeny zadavateli, a zda tedy byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek, a které mají vliv na řádnost podání návrhu k Úřadu. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že námitky de facto obsahují věcně namítané skutečnosti, tedy proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí a v daném případě obsahují i informaci o zamýšleném způsobu jejich doručení, a doklad o doručení námitek obsahuje údaj (informaci) o doručení takových námitek zadavateli. Navrhovatel sice součástí titulní strany námitek učinil informaci o zamýšleném způsobu doručení námitek, avšak tato informace v námitkách obsažená nemůže zhojit skutečnost, že přílohou návrhu není doklad o doručení námitek zadavateli, neboť z takovéto písemnosti, jak již bylo uvedeno výše, není zřejmé její včasné a řádné doručení zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky neprokazují způsob doručení námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v § 114 odst. 3 zákona, požadován.
                18. V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. 
                19. Ke splnění tohoto požadavku je možno např. v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence požádat Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je na místě vnímat písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, který písemnost takovým způsobem zasílal. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.
                20. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá tedy na jisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s § 114 odst. 3 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad tedy v šetřeném případě nemá informaci, jakým způsobem byly nakonec námitky podány, zda skutečně elektronicky datovou schránkou, popř. e-mailem, či současně i prostřednictvím České pošty a není zřejmé ani datum, kdy byly zadavateli doručeny. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že přiložení námitek, které obsahují informaci o zamýšleném způsobu doručení námitek, není schopno nahradit doklad o jejich doručení. V daném případě totiž nelze rovněž opomenout ani to, že ustanovení § 149 odst. 4 zákona klade jednoznačný požadavek pro případ, kdy jsou námitky doručovány prostřednictvím elektronických prostředků, a to, že námitky musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem. V případě, že by námitky byly doručovány prostřednictvím datové schránky, pak není třeba elektronického podpisu, nicméně Úřadu musí být zřejmé, zda bylo skutečně doručováno prostřednictvím datové schránky, přičemž datová schránka umožňuje velice jednoduchým způsobem vygenerovat doklad o doručení konkrétní písemnosti. 
                21. Pro úplnost Úřad v daném případě nad rámec již uvedeného doplňuje, že nepřehlédl skutečnost, že z námitek, jak již bylo opakovaně v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, je zřejmé, že navrhovatel hodlá námitky zadavateli zaslat elektronicky (tedy např. datovou schránkou, popř. e-mailem) a současně je zaslat prostřednictvím držitele poštovní licence, přičemž navrhovatel jako přílohu návrhu učinil i „Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách“ ze dne 12. 10. 2015.
                22. Nicméně ani tyto dvě písemnosti (kombinace těchto dvou písemností), které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, ačkoliv v zásadě strany doručení námitek nečiní sporným. Ze zaslaných písemností totiž není jednak zřejmé, kdy byly námitky zadavateli doručeny, tedy zda je datum zpracování písemnosti shodné s datem jejího doručení, a jednak není zřejmé, v jaké formě a s jakými náležitostmi (viz např. zmiňovaný požadavek v § 149 odst. 4 zákona). Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.
                23. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, když je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „… písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné,že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění.
                24. V této souvislosti je na místě možno i opětovně zmínit ustanovení § 149 odst. 4 zákona, které uvádí, že „Podává-li dodavatel … námitky proti úkonům zadavatele … elektronickými prostředky ..., musí být datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel je oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky.“, přičemž povinností Úřadu je zároveň ověřit, zda došlo i ke splnění těchto zákonných náležitostí při podání námitek, resp. Úřad zjišťuje, zda byly námitky podány řádně, tedy např. zda byly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem, což rovněž činí ze zákona lex specialis v tomto ohledu ve vztahu k citovaným ustanovením správního řádu.
                25. Účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnostiznám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti (viz § 149 odst. 4 zákona), tedy např. zda byly námitky opatřeny uznávaným elektronickým podpisem, jak již bylo uvedeno výše. Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzené, že se s námitkami zadavatel seznámil; pro Úřad není v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny.
                26. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) pouze vyplývá, jakým způsobem navrhovatel zamýšlí námitky podat, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž v tomto případě ani nelze zjistit, kdy byly námitky zadavateli doručeny, avšak ani příp. uvedení data zadavatelem o dni obdržení námitek v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující, a podle Úřadu nelze ani na daný případ aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů zjistit přesné datum jejího doručení.
                27. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.
                28. Zároveň zákon nepřipouští, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení bez dalšího, v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, zastavit.
                29. Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 20. 10. 2015 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je podle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
                 
                POUČENÍ
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má 
                 
                 
                odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                1. město Kutná Hora, Havlíčkovo náměstí 552/1, 284 01 Kutná Hora
                2. SYNERGY SOLUTION s.r.o., Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha - Žižkov
                 
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                
                
                [1]JUDr. Josef Vedral, Ph. D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.