Č. j.: ÚOHS-S327/2015/VZ-18681/2015/541/JCh
20. července 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 6. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,
navrhovatel – Česká zbrojovka, a. s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 2. 2015 JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, IČO 71457623, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vesta balistická vnější TBO 3 CZ/TON III“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním na základě výzvy k jednání ze dne 15. 10. 2014,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Vesta balistická vnější TBO 3 CZ/TON III“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním na základě výzvy k jednání ze dne 15. 10. 2014 postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 neuvedl jednoznačně a dostatečně konkrétně důvod, na základě kterého rozhodl téhož dne o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, čímž se jeho postup stal netransparentním, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – rozhodnutí ze dne 5. 5. 2013 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vesta balistická vnější TBO 3 CZ/TON III“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním na základě výzvy k jednání ze dne 15. 10. 2014 a všechny následné úkony zadavatele.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – zahájil na základě výzvy k jednání ze dne 15. 10. 2014 jednací řízení s uveřejněním na veřejnou zakázku „Vesta balistická vnější TBO 3 CZ/TON III“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel dne 5. 5. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to na základě § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
3. Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení bylo dne 5. 5. 2015 oznámeno uchazeči Česká zbrojovka, a. s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha 1283, 688 01 Uherský Brod, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 2. 2015 JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, IČO 71457623, se sídlem Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).
4. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku ze dne 5. 5. 2015 podal navrhovatel dne 11. 5. 2015 námitky z téhož dne.
5. Zadavatel námitkám navrhovatele ze dne 11. 5. 2015 rozhodnutím ze dne 20. 5. 2015 nevyhověl. Navrhovatel obdržel citované rozhodnutí zadavatele dne 20. 5. 2015.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení jeho námitek ze dne 11. 5. 2015 za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 1. 6. 2015, který byl Úřadu doručen téhož dne.
II. Obsah návrhu
7. Návrh navrhovatele ze dne 1. 6. 2015 směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015. Navrhovatel se domnívá, že pro zrušení zadávacího řízení nejsou splněny zákonem dané důvody, neboť po vyhlášení předmětného zadávacího řízení nenastaly podle navrhovatele žádné skutečnosti ve výkonu služby, které nemohly být zohledněny před vyhlášením zadávacího řízení.
8. Navrhovatel odkazuje na své námitky ze dne 11. 5. 2015 a konstatuje, že nesprávnost rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení spočívá v tom, že zadavatel předmětné zadávací řízení již dříve zrušil, a to svým rozhodnutím č. j. PPR-1847-230/ČJ-2014-990640 ze dne 23. 3. 2015, podle kterého „zadávací řízení bylo vráceno zpět do fáze před jednáním se všemi zájemci“, a proto nemůže již jednou zrušené zadávací řízení zrušit podruhé. Navrhovatel uvádí, že nezákonnost citovaného rozhodnutí zadavatele spočívá rovněž v tom, že toto rozhodnutí není přezkoumatelně odůvodněno, je vnitřně právně rozporné a pro zrušení zadávacího řízení nebyly splněny zákonné podmínky uvedené v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, které by nastaly až po zahájení předmětného zadávacího řízení, a které by zadavatel nemohl předvídat, a pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Navrhovatel má za to, že porušení zákona, kterých se zadavatel dopustil ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, vylučují zásady stanovené v § 6 zákona, zvláště pak zásadu transparentnosti. V důsledku nesprávného a nezákonného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení pak vznikla navrhovateli újma, spočívající v odnětí mu zákonného práva a možnosti účastnit se dále předmětného zadávacího řízení, ve kterém by jeho nabídka mohla být zadavatelem vyhodnocena jako nejvhodnější.
9. Navrhovatel k rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 5. 2015 o jeho námitkách uvádí, že skutečnost, že zadavatel v tomto rozhodnutí konkretizoval a rozšířil některé důvody zrušení předmětného zadávacího řízení dříve uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, je samo o sobě důkazem toho, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 bylo nedostatečně a nepřezkoumatelně odůvodněno. Uvedené je podle navrhovatele dostatečným důvodem pro to, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 zrušil, neboť zadavatel podle navrhovatele nemůže doplňovat odůvodnění svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o námitkách některého z uchazečů. Takový postup je podle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení se všemi zájemci o veřejnou zakázku.
10. Podle navrhovatele musí být důvody zrušení zadávacího řízení natolik konkrétní, aby byly přezkoumatelné, a to nejen uchazeči, ale také Úřadem. Zadavatel podle navrhovatele neuvedl, že by důvody zrušení zadávacího řízení podléhaly utajení v režimu dle zvláštního zákona, a proto podle navrhovatele nemůže ani v tomto spočívat důvod pro to, aby zadavatel transparentně nevyjevil důvody, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, resp. aby nevyjevil, jak konkrétně se změnila bezpečností situace; které konkrétní skutečnosti ve výkonu služby, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení, nebyly zohledněny při vyhotovení technické specifikace, jak konkrétně se uvedené odrazilo na tom, že by byl zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek, případně v čem spočívá jeho nevyhovující charakter předmětu plnění.
11. Navrhovatel se domnívá, že je irelevantní, kdy byla zpracována zadávací dokumentace předchozího zadávacího řízení, neboť zadavatel mohl specifikovat předmět dotčené veřejné zakázky již při zahájení zadávacího řízení. Zadavatel nebyl podle navrhovatele žádným způsobem vázán podmínkami předchozího zrušeného otevřeného zadávacího řízení. Pokud by se před zahájením předmětného zadávacího řízení vyskytly jakékoliv odlišnosti od předchozího zrušeného zadávacího řízení, např. jiná bezpečností situace, jiné konkrétní skutečnosti ve výkonu služby, mohl zadavatel podle navrhovatele zahájit zcela nové otevřené zadávací řízení, a nemusel postupovat cestou jednacího řízení s uveřejněním způsobem jednacího řízení bez uveřejnění a omezovat se přitom již nevyhovujícími podmínkami předchozího zrušeného řízení. Pokud by ke změně bezpečností situace a konkrétních skutečností ve výkonu služby došlo před zahájením předmětného zadávacího řízení, zadavatel to podle navrhovatele mohl zohlednit v podmínkách nově zahájeného zadávacího řízení.
12. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyzval zadavatele k předložení seznamu účastníků porady Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky s prvním náměstkem policejního prezidenta a s náměstky vnější služby krajských ředitelství policie a zápisu z této porady. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby Úřad ve správním řízení vyslechl všechny účastníky předmětné porady za účelem zjištění jejího obsahu, a toho, zda zadavatel uvedl o této poradě v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 a v rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015 o námitkách navrhovatele pravdivé skutečnosti.
13. Navrhovatel konstatuje, že obecné a nic neříkající fráze zadavatele o přehodnocení postupu a formy v oblasti balistické ochrany policistů, a také o zcela jiném pohledu a přístupu k zajištění balistické ochrany při výkonu služby, jsou zcela nepřezkoumatelné, a jako odůvodnění jakéhokoliv transparentního rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení nedostatečné.
14. Navrhovatel podotýká, že upozornil zadavatele již v žádosti o dodatečné informace v předcházejícím zadávacím řízení na tentýž předmět plnění, na nastavení předmětu plnění, konkrétně na nedostatečnou ochranu, která je zadavatelem požadována proti účinkům střelných zbraní. Zadavatel podle navrhovatele odpověděl, že důvody, které jej vedly ke stanovení konkrétních požadavků na předmět veřejné zakázky, nijak nesouvisí s údaji, které uchazeč potřebuje ke zpracování své nabídky.
15. Navrhovatel se domnívá, že ke zrušení zadávacího řízení zadavatel přistoupil ne proto, že by „při vyhotovení technické specifikace nebyly zohledněny skutečnosti ve výkonu služby“, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení, ale proto, že se v zadávacím řízení dopustil porušení zákona, které zvýhodnilo jiného uchazeče, který měl být vyloučen z účasti, a navrhovatel to zjistil a domohl se nápravy.
16. Navrhovatel poznamenává, že praktickým projevem přehodnocení postupu, formy a zcela jiného pohledu a přístupu zadavatele je prostá skutečnost, že zadavatel zahájil ihned po zrušení předmětného zadávacího řízení výběrová řízení decentrálním způsobem, a to cestou krajských ředitelství jako veřejné zakázky malého rozsahu na vesty balistické s vyšší úrovní balistické ochrany (NIJ IIIA/IV), tedy nezákonným rozdělením veřejné zakázky na části tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem, tedy v rozporu s § 13 odst. 3 zákona. V této souvislosti navrhovatel navrhuje provedení důkazů výzvami k podání nabídek na plnění veřejných zakázek malého rozsahu krajských ředitelství policie hl.m. Prahy a dále Karlovarského, Zlínského a Moravskoslezského kraje a rovněž provedení znaleckého posudku za účelem stanovení, zda NIJ IIIA/IV je vyšší úroveň balistické ochrany než TBO 3 CZ/TON III.
17. Navrhovatel se závěrem domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku ze dne 5. 5. 2015.
III. Průběh správního řízení
18. Úřad obdržel návrh dne 1. 6. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 1. 6. 2015.
19. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0327/2015/VZ-13376/2015/541/JCh ze dne 4. 6. 2015.
IV. Vyjádření zadavatele ze dne 9. 6. 2015
21. Dne 9. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že se plně odvolává na své rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015 o námitkách navrhovatele, kde zadavatel mj. uvádí, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona, které jsou uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a zároveň bylo zadávací řízení zrušeno bez zbytečného odkladu, neboť zadavatel obdržel dne 28. 4. 2015 žádost o zrušení zadávacího řízení od ředitele Ředitelství služby pořádkové policie, kde byly uvedeny důvody zrušení předmětného zadávacího řízení. Zadavatel poukazuje, že v citovaném rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že technická specifikace předchozí zrušené veřejné zakázky byla zpracována na konci roku 2013, přičemž zadavatel ji obdržel jako podklad pro zpracování zadávacích podmínek v lednu roku 2014. Podle zadavatele se tak důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona mohly vyskytnout v průběhu zadávacího řízení, tedy od vyhlášení předchozího zadávacího řízení. Zadavatel podotýká, že ke zrušení zadávacího řízení došlo již dne 23. 3. 2015, kdy vrátil zadávací řízení zpět do fáze před jednání s jednotlivými zájemci, přičemž uvádí, že veškerou argumentaci navrhovatele vyvrátil již ve svém vyjádření k obdrženému návrhu ze dne 23. 4. 2015. Zadavatel uvádí, že policie je ozbrojený bezpečnostní sbor a podle zadavatele není účelné a možné detailně vysvětlovat všechny okolnosti ovlivňující výkon služby, navíc hlavní události, které v uvedeném období nastaly, jsou ve společnosti bohužel velmi dobře známé.
22. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že v rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 5. 2015 rozšířil některé důvody zrušení předmětného zadávacího řízení, neboť neuvedl konkrétně žádný nový důvod, což by jistě učinil, kdyby tam takový našel.
23. Zadavatel má za to, že není možné, aby nebyl vázán podmínkami předchozího zrušeného otevřeného zadávacího řízení a mohl nově specifikovat předmět veřejné zakázky, jak se mylně domnívá navrhovatel. Zadavatel v návaznosti na uvedené odkazuje na § 22 odst. 1 zákona, kde je stanoveno, že nové zadávací řízení nesmí podstatně změnit zadávací podmínky předchozího zrušeného otevřeného zadávacího řízení, na které navazuje a podle § 34 odst. 4 zákona musí případná změna podmínek plnění i nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, což dle § 23 odst. 2 zákona znamená, že zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky.
24. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel v návrhu vydává dotaz uchazeče Martin Hanuš – ALP opakovaně za svůj dotaz, na základě kterého se snaží dokazovat, že mu bylo zcela jasné již dříve, že předmětným zadávacím řízením bude zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek. Zadavatel k tomu uvádí, že v době, kdy běžela lhůta pro podání nabídek (červen roku 2014) ještě nebyla bezpečností situace vyhodnocena policií jako taková, aby muselo být přistoupeno k zásadní změně předmětu plnění, jak zadavatel podrobně rozvádí v rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 5. 2015.
25. Zadavatel v návaznosti na uvedené podotýká, že v zadávací dokumentaci a odpovědích na dotazy dodavatelů jednoznačným způsobem definoval požadavky na balistickou odolnost i další vlastnosti předmětu zakázky, což je prokázáno podáním nabídek od sedmi uchazečů. Dokumentace zadávacího řízení podle zadavatele prokazuje, že poskytl dodavatelům vyčerpávající odpovědi na všechny dotazy relevantní k předmětu plnění veřejné zakázky i dostatek času na jejich zabudování do nabídky. Zadavatel nad to poznamenává, že navrhovatel nebyl ani v nabídce podané ve druhém kole zadávacího řízení schopen předložit soutěžní vzorky, které by vyhovovaly zadávacím podmínkám, a soutěžní vzorek navrhovatele ve čtyřech parametrech nesplnil podmínky zadávací dokumentace.
26. Zadavatel je přesvědčen, že pokud útvary pořádkové policie a jim nadřízené metodické pracoviště vyhodnotily v kontextu aktuální situace jako potřebnější pořízení jiného druhu balistických ochranných prostředků, konkrétně vesty balistické NIJ IIIA/IV chrání uživatele proti střelám z dlouhých zbraní, v menším počtu pro vybrané policejní jednotky, jde o rozhodnutí systémové a koncepční. Z tohoto důvodu je podle zadavatele fabulace navrhovatele o tom, že zadavatel rozhodl o náhradě vest balistických TBO 3 CZ TONIII vestami NIJ IIIA/IV zcela nesmyslná, neopodstatněná a zavádějící.
27. Ve vztahu k postupu zadavatele ve smyslu zákona nejsou podle zadavatele rovněž relevantní fabulace a hypotetické konstrukce navrhovatele o vývoji bezpečnostní situace v České republice nebo v Evropě a s tím související činnosti orgánů Policie České republiky, ale pouze a jen závazné rozhodnutí metodického pracoviště Ředitelství služby pořádkové policie, které v kontextu všech známých skutečností v konkrétním čase, rozhodlo o aktuální potřebě pořízení jiného druhu vesty balistické.
28. V souladu s platnou legislativou (např. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) byl zadavatel v návaznosti na vyhodnocení potřeb Policie České republiky metodickým řídícím pracovištěm Ředitelství služby pořádkové policie, povinen ustoupit od předmětného zadávacího řízení, protože by jím byly pořízeny k aktuální potřebě nevyhovující vesty balistické.
29. Navrhovatel podle zadavatele v návrhu chybně uvádí, že zadavatel odůvodnil své rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení žádostí Ředitelství služby pořádkové policie. Jak zadavatel podrobně uvádí v rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 5. 2015, zmíněná žádost byla pouze procesním krokem ke zrušení zadávacího řízení, nikoliv tedy jeho vlastním důvodem.
30. Zadavatel má za to, že navrhovatel zcela překrucuje fakta, když uvádí, že „zadavatel se zcela protizákonně situuje do pozice, že jako ústřední orgán státní správy na úseku vnitřní bezpečnosti nemusí odůvodňovat své rozhodnutí v zadávacích řízeních“, neboť zadavatel v předmětném rozhodnutí o námitkách pouze konstatoval, že navrhovatel není dostatečně kompetentní, aby posuzoval, co je a co není vhodné pro výkon služby u policie a jaké mají příslušníci policie používat ochranné prostředky při svých zákrocích a na tomto svém tvrzení trvá. Zadavatel dodává, že v rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 5. 2015 dostatečně vysvětlil okolnosti a posloupnost vedoucí ke zrušení předmětného zadávacího řízení.
31. K návrhu navrhovatele, aby Úřad vyslechl všechny účastníky porady Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky s prvním náměstkem policejního prezidenta a s náměstky pro vnější službu krajských ředitelství policie za účelem zjištění jejího obsahu a ověření zda zadavatel uvedl v rozhodnutí o jeho námitkách pravdivé skutečnosti, zadavatel uvádí, že je pouze věcí Úřadu, jak se k tomuto návrhu postaví. Zadavatel však dodává, že výslechy se provádějí v souvislosti se soudním řízením a že dle zadavatele všechny relevantní informace byly zadavatelem podány v jeho rozhodnutí o námitkách navrhovatele a v tomto vyjádření, přičemž požadavek navrhovatele zadavatel pokládá za čistě účelový, mající zřejmě za cíl pouze oddálení ukončení předmětného správního řízení Úřadem.
32. Zadavatel rozhodně odmítá tvrzení navrhovatele, že v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl vědomě a účelově nepravdivá tvrzení a opakuje, že důvody zrušení předmětného zadávacího řízení uvedl v rozhodnutí o jeho zrušení, které následně uchazečům v souladu se zákonem oznámil. Dle zadavatele nelze zpochybnit fakt, že když se vedení policie na základě vyhodnocení aktuální situace ve výkonu služby rozhodne, že momentálně nakupovaný ochranný balistický prostředek nevyhovuje současným nárokům a požadavkům, není jiná možnost, než předmětné zadávací řízení zrušit, neboť by se jinak jednalo o nákup nehospodárný, neefektivní a neúčelný.
33. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel vytýká zadavateli, že zrušil zadávací řízení nezákonně, bez řádného odůvodnění a bez splnění podmínek dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, přitom ale sám navrhovatel bere za zrušení zadávacího řízení pouhý fakt, že zadavatel předmětné zadávací řízení, po uznání pochybení při posuzování hmotnosti, vrátil zpět do fáze před jednáním s jednotlivými zájemci, což kupodivu navrhovatel označuje za zrušení zadávacího řízení, ač k tomu nejsou naplněny žádné důvody dle § 84 zákona a zadavatel nijak neodůvodňoval, že zadávací řízení ruší.
34. Zadavatel podle svého tvrzení nezpochybňuje, že NIJ IIIA/IV je vyšší úroveň balistické ochrany než TBO 3/TON III, právě proto ji také krajská ředitelství policie po zrušení předmětného zadávacího řízení nakupují. Podle zadavatele je to přesně naopak než uvádí navrhovatel, neboť uvedené je podle zadavatele důkazem toho, že zadavatel zrušil zadávací řízení oprávněně, když se nyní nakupují jiné, s vyšším stupněm ochrany, balistické ochranné prostředky než ve zrušeném předmětném zadávacím řízení. O nezákonné dělení veřejné zakázky podle zadavatele v žádném případě jít nemůže, protože jednotlivá krajská ředitelství policie jsou samostatnými veřejnými zadavateli, každé má svoje vlastní IČ, odlišné od IČ zadavatele. Zadavatel, jako centrální zadavatel, dále uvádí, že než vysoutěží novou veřejnou zakázku na balistické ochranné vesty s upravenými technickými podmínkami, v souladu s aktuální potřebou výkonu služby, je nutné, aby si jednotlivá krajská ředitelství policie urychleně nakoupila v nezbytně nutné míře balistické ochranné prostředky, které potřebují pro svoji činnost. To je podle zadavatele jediný důvod toho, proč nyní probíhají nákupy balistických ochranných prostředků krajskými ředitelstvími policie.
35. Jen na okraj zadavatel poznamenává, že mu není jasné, proč navrhovatel v návrhu jako důkaz, že rozhodnutí o jeho námitkách ze dne 20. 5. 2015 bylo nedůvodné, neodůvodněné a nezákonné uvádí námitky navrhovatele ze dne 20. 2. 2015, rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 27. 2. 2015 a rozhodnutí zadavatele ze dne 23. 3. 2015 (správně má být oznámení zadavatele), protože tyto zmiňované doklady nemají podle zadavatele žádnou spojitost se zrušením předmětného zadávacího řízení a týkají se jiných úkonů zadavatele.
V. Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 6. 2015
36. Dne 10. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel uvádí, že zadavatel zahájil ihned po zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku výběrová řízení decentrálním způsobem, a to cestou krajských ředitelství, tedy svých organizačních součástí bez právní osobnosti, a to jako veřejné zakázky malého rozsahu na vesty balistické s vyšší úrovní balistické ochrany (NIJ IIIA/IV), tedy podle navrhovatele nezákonným rozdělením veřejné zakázky na části v rozporu s § 13 odst. 3 zákona tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně.
37. Zadavatel podle navrhovatele postup jednotlivých krajských ředitelství policie při nezákonném rozdělení veřejné zakázky na části a při výběrových řízeních na veřejné zakázky malého rozsahu řídí a koordinuje, což zadavatel usuzuje z toho, že jednotlivá krajská ředitelství policie stanovila předpokládanou hodnotu jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu těsně pod zákonnou hranicí 2.000.000,- Kč podle § 12 odst. 2 zákona, popř. stanovila poptávaný počet kusů balistických vest tak, aby předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu dosáhla těsně pod zákonnou hranicí 2.000.000,- Kč. O pravdivosti tohoto tvrzení svědčí podle navrhovatele skutečnost, že jednotlivá krajská ředitelství policie používají v jimi vedených výběrových řízeních jeden a tentýž text i s totožnými překlepy a chybami, a že na žádosti zájemců o dodatečné informace odpovídají totožnými texty. Navrhovatel jako důkaz předkládá odpověď na žádost o dodatečné informace krajského ředitelství policie Zlínského kraje ze dne 28. 5. 2015, odpověď na žádost o dodatečné informace krajského ředitelství policie Zlínského kraje ze dne 1. 6. 2015, odpověď na žádost o dodatečné informace krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 3. 6. 2015 a odpověď na žádost o dodatečné informace krajského ředitelství policie hl. m. Praha ze dne 29. 5. 2015.
38. Tvrzení zadavatele že žádost o zrušení předmětného zadávacího řízení obdržel od ředitele Ředitelství služby pořádkové policie dne 28. 4. 2015 je podle navrhovatele účelové a v rozporu s objektivní realitou. Navrhovatel uvádí, že z přípisu prvního náměstka policejního prezidenta Ředitelství služby pořádkové policie č. j. PPR-12142-1/ČJ-2015-990420, kterým požádal odbor veřejných zakázek o zrušení předmětného zadávacího řízení, vyplývá, že byl tento přípis odeslán odboru veřejných zakázek zadavatele již dne 15. 4. 2015. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stanoví podle navrhovatele domněnku doby dojití zásilky na tři pracovní dny po odeslání, a i to pouze při doručování provozovatelem poštovních služeb. Navrhovatel přitom předpokládá, že interní přípis v rámci Policie České republiky nebyl doručován provozovatelem poštovních služeb, ale interními kanály. Navrhovateli tak není známo, kdy se konala porada Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR s prvním náměstkem policejního prezidenta a s náměstky vnější služby krajských ředitelství policie, která učinila zjištění, že se změnila bezpečnostní situace a na území České republiky nastala mimořádná situace. Z výše uvedeného navrhovatel usuzuje, že zadavatel porušil svou zákonnou povinnost zrušit zadávací řízení bez zbytečného odkladu ve smyslu § 84 odst. 2 zákona.
39. Navrhovatel dále uvádí, že zcela jiný pohled a přístup zadavatele k zajištění balistické ochrany při výkonu služby, jak jej sám slovně deklaruje, a jak jej následně prakticky realizuje, je tak plně v souladu s kvalifikovaným upozorněním navrhovatele z července roku 2014, na které zadavatel navrhovateli odpověděl pod č. j. PPR-1847-109/ČJ-2014-990640 ze dne 31. 7. 2014. Podle navrhovatele i sám první náměstek policejního prezidenta Ředitelství služby pořádkové policie nepovažoval za účelné a možné uvést k důvodům žádosti o zrušení zadávacího řízení více, než samotný odbor veřejných zakázek byl schopen přezkoumat, a to že „předmětným zadávacím řízením by byl zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek ve vztahu k současné bezpečnostní situaci a mimořádným událostem, které nastaly na území ČR. Při vyhotovení technické specifikace k předmětu zadávacího řízení nebyly podle navrhovatele zohledněny skutečnosti ve výkonu služby, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení“, což je nejen odůvodnění zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí zadavatele ze dne 5. 5. 2015, ale také téměř doslova sdělení prvního náměstka policejního prezidenta Ředitelství služby pořádkové policie odboru veřejných zakázek ze dne 15. 4. 2015. Zcela jiný pohled a přístup zadavatele k zajištění balistické ochrany při výkonu služby tak podle navrhovatele právně spočívá v porušení zákona, resp. v pořízení prostředků balistické ochrany v rozporu se zákonem. Navrhovatel dále uvádí, že zcela jiný pohled a přístup zadavatele k zajištění balistické ochrany při výkonu služby tak věcně spočívá v osvědčených balistických ochranných vestách s vyšší balistickou odolností.
40. Navrhovatel závěrem žádá Úřad, aby možné porušení § 13 odst. 3 zákona zadavatelem rozdělením předmětné veřejné zakázky na více veřejných zakázek malého rozsahu a jejich zadáním cestou krajských ředitelství považoval za podnět k zahájení správního řízení ex officio.
41. Úřad účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S0327/2015/VZ-14727/2015/541/JCh ze dne 18. 6. 2015 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
VI. Vyjádření navrhovatele ze dne 24. 6. 2015
42. Dne 24. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel uvádí, že zadavatel uvedl již v odůvodnění předmětné veřejné zakázky ze dne 7. 5. 2014, že plánovaným cílem veřejné zakázky je vybavení policistů speciálních jednotek potřebnými balistickými ochrannými součástkami. Účelem zadávacího řízení tedy podle navrhovatele není pořízení vybavení pro prosté policisty (tzv. pochůzkáře), ale pro speciální jednotky, vycvičené a trvale připravené k řešení nejsložitějších bezpečnostních rizik. Jak podle navrhovatele vyplývá z obsahu specifikace předmětu všech jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu, které zadavatel v současné době podle navrhovatele nezákonně zadává, již v době odůvodnění předmětné veřejné zakázky byla podle navrhovatele zavedena ve výzbroji Policie České republiky srovnatelná vesta požadované balistické odolnosti, jako vesta balistická ochranná těžká NIJ IIIA/IV. Byla-li zavedena již dříve, existovala podle navrhovatele již dříve její potřeba. Potřeba vesty balistické ochranné těžké NIJ IIIA/IV s vyšší balistickou ochranou tedy podle navrhovatele nebyla vyvolána tím, že se po zahájení zadávacího řízení celosvětově zvýšila aktivita terorismu a extremismu, nebo tím, že po zahájení zadávacího řízení skutečně mimořádná událost nastala, ale zcela jinými okolnostmi, které existovaly již v době před zahájením předmětného zadávacího řízení. Za účelem prokázání těchto tvrzení navrhovatel navrhuje výslech přizvaných odborníků hodnotící komise, která prováděla uživatelské zkoušky a jejich evaluaci. Dále navrhovatel k možnému dělení veřejné zakázky v rozporu s § 13 odst. 3 zákona uvádí, že jednotlivá krajská ředitelství policie specifikovala předmět jimi zadávaných veřejných zakázek malého rozsahu zcela totožně, a to nejen obsahově, ale také graficky, což podle navrhovatele nemůže být výsledkem náhody.
43. Usnesením č. j. ÚOHS-S0327/2015/VZ-15864/2015/541/JCh ze dne 26. 6. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
VII. Vyjádření navrhovatele ze dne 29. 6. 2015
44. Dne 29. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel uvádí, že z výzev jednotlivých krajských ředitelství vyplývá, že zadavatel pokračuje v postupu pořizování vest balistických ochranných těžkých NIJ IIIA/IV i v dalších krajích. Jednotlivá krajská ředitelství policie specifikovala podle navrhovatele předmět jimi zadávaných veřejných zakázek malého rozsahu zcela totožně, a to nejen obsahově, ale také graficky. Navrhovatele opakovaně uvádí, že zadavatel nezákonně rozdělil veřejnou zakázku na jeden a tentýž předmět veřejné zakázky (vesty balistické ochranné těžké NIJ IIIA/IV) na části tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně, tedy v rozporu s § 13 odst. 3 zákona.
VIII. Vyjádření navrhovatele ze dne 1. 7. 2015
45. Dne 1. 7. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel uvádí, že podklady pro rozhodnutí jsou ve spise označeny jako „podklady pro rozhodnutí“ bez jejich individuálního označení, což je podle navrhovatele v rozporu se zákonem. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby Úřad provedl všechny navrhovatelem navrhované důkazy. V dalších bodech navrhovatel opakuje již dříve uvedené ve svých vyjádřeních.
IX. Vyjádření navrhovatele ze dne 8. 7. 2015
46. Dne 8. 7. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel uvádí, že z výzev jednotlivých krajských ředitelství Policie České republiky vyplývá, že zadavatel pokračuje v postupu pořizování vest balistických ochranných těžkých NIJ IIIA/IV i v dalších krajích, přičemž jednotlivá krajská ředitelství Policie České republiky specifikovala podle navrhovatele předmět jimi zadávaných veřejných zakázek zcela totožně, čímž podle navrhovatele došlo k porušení § 13 odst. 3 zákona. Navrhovatel navrhuje jako důkaz výzvu k podání nabídek na plnění veřejné zakázky malého rozsahu Krajského ředitelství policie Libereckého kraje ze dne 2. 7. 2015 a výzvu k podání nabídek na plnění veřejné zakázky malého rozsahu Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina ze dne 30. 7. 2015 spolu s příslušnými technickými specifikacemi.
X. Závěry Úřadu
47. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 neuvedl jednoznačně a dostatečně konkrétně důvod, na základě kterého rozhodl téhož dne o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, čímž se jeho postup stal netransparentním, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
48. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
49. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
50. Podle § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
Shrnutí relevantních skutečností
51. Z dokumentace o šetřené veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel rozhodl dne 5. 5. 2015 o zrušení zadávacího řízení, a to podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž zrušení předmětného zadávacího řízení odůvodnil tím, že: „Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR jako metodické pracoviště a na základě závěrů z poslední porady prvního náměstka policejního prezidenta s náměstky vnější služby krajských ředitelství policie požádalo o zrušení zadávacího řízení na balistické vesty vnější TBO 3 CZ/TON III. Předmětným zadávacím řízením by byl zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek ve vztahu k současné bezpečnostní situaci a mimořádným událostem, které nastaly na území České republiky. Při vyhotovení technické specifikace k předmětnému zadávacímu řízení nebyly zohledněny skutečnosti ve výkonu služby, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení. Dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona se tak v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a dle § 111 odst. 6 zákona zadavatel může přijmout opatření k nápravě pouze takové, že předmětné zadávací řízení zruší.“
52. V oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 zadavatel uvedl totožné odůvodnění pro zrušení zadávacího řízení jako v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení z téhož dne.
Závěry Úřadu
53. Úřad konstatuje, že se nejdříve zabýval odůvodněním zrušení předmětného zadávacího řízení zadavatelem v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015, neboť aby mohl Úřad podle zákona posuzovat, zda důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 naplňují zákonem stanovené požadavky dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, je Úřad nejprve povinen zhodnotit, zda odůvodnění zadavatele uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení je dostatečně konkrétní a určité, tedy v souladu se zásadou transparentnosti.
54. Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Požadavek transparentnosti je považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, neboť stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnovalo dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.
55. Otázkou zásady transparentnosti se zabýval Krajský soud v Brně rovněž v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“
56. Zásadu transparentnosti je nutno aplikovat především ve vztahu k úkonům zadavatele vůči ostatním subjektům (uchazečům, kontrolním orgánům, veřejnosti), kdy každý úkon zadavatele musí být natolik transparentní, aby byl zpětně objektivně přezkoumatelný. Povinnost dodržovat zásadu transparentnosti je v případě oznámení o zrušení zadávacího řízení navíc jednoznačně konkretizována ustanovením § 84 odst. 8 zákona, které zadavateli ukládá, aby v písemném oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvod, pro který zadávací řízení zrušil. Smysl řádného odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení tkví v tom, aby se uchazeči o veřejnou zakázku mohli seznámit s příčinami vedoucími ke zrušení zadávacího řízení a mohli se případně proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zákonnými prostředky účinně bránit.
57. Úřad konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní (viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R9/2014/VZ-6735/2015/323/RBu ze dne 13. 5. 2015 či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015).
58. Obdobně se Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 23/2013-39 ze dne 20. 5. 2014 zabýval náležitostmi rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, kde uvedl, že: „Požadavkem, od něhož však není možné ustoupit, je, aby se vyloučený uchazeč mohl seznámit s důvody svého vyloučení do té míry, aby s nimi bylo možné relevantně polemizovat…V rozhodnutí sice byly obsaženy všechny podstatné náležitosti (včetně důvodů vyloučení, které výslovně požaduje § 76 odst. 6 zákona), zadavatel však pochybil, pokud zde neuvedl důvody vyloučení v podrobnostech, které by uchazeči umožňovaly jednoznačně pochopit úvahy, které k jeho vyloučení vedly. Jakkoli tyto deficity odůvodnění rozhodnutí zadavatele nedosahují intenzity neplatnosti právního úkonu (pro neurčitost jeho obsahu), je evidentní, že požadavek na zajištění efektivní obrany vyloučeného uchazeče proti tomuto postupu nebyl postupem zadavatele bezezbytku naplněn.“.
59. Závěry Nejvyššího správního soudu uvedené ve výše citovaném rozsudku v odlišné právní otázce lze analogicky aplikovat i na rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak musí stejně jako oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 8 zákona obsahovat uvedení důvodu zrušení zadávacího řízení. Tento důvod však musí být zadavatelem dostatečně podrobně rozveden, aby všichni zájemci či uchazeči byli sto jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly, čímž teprve dojde k naplnění předpokladu pro případnou efektivní obranu zájemců či uchazečů proti postupu zadavatele podáním námitek proti takto konkrétním důvodům, resp. podáním návrhu.
60. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 uvádí jako důvod zrušení zadávacího řízeni na předmětnou veřejnou zakázku, že: „Předmětným zadávacím řízením by byl zaveden do výkonu služby nevyhovující ochranný prostředek ve vztahu k současné bezpečnostní situaci a mimořádným událostem, které nastaly na území ČR. Při vyhotovení technické specifikace k předmětnému zadávacímu řízení nebyly zohledněny skutečnosti ve výkonu služby, které nastaly až po vyhlášení zadávacího řízení.“
61. Úřad konstatuje, že zadavatel v citovaném rozhodnutí blíže nespecifikoval, co je míněno současnou bezpečnostní situací a v čem konkrétně se bezpečnostní situace v průběhu zadávání předmětné veřejné zakázky změnila, případně jaký má tato změna vliv na zadávání předmětné veřejné zakázky. Z odůvodnění zrušení zadávacího řízení zadavatele není rovněž patrné, jaké mimořádné události na území České republiky měly mít vliv na změnu předmětu veřejné zakázky či o jaké konkrétní mimořádné skutečnosti ve výkonu služby, které měly nastat až po vyhlášení zadávací řízení, se jedná a jaký by měly mít vliv na zadávání předmětné veřejné zakázky. U žádné z výše uvedených skutečností také zadavatel nespecifikoval, kdy daná skutečnost nastala, a proto nelze ani ověřit, zda uvedené skutečnosti nastaly v průběhu zadávacího řízení či nikoliv.
62. Z odůvodnění zadavatele tak není zřejmé, jaké konkrétní důvody ho vedly ke změně předmětu veřejné zakázky. Zadavatelem uvedený důvod, pro který bylo zadávací řízení zrušeno, není rozveden v dostatečných podrobnostech, aby umožnil uchazečům jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, čímž by byla umožněna efektivní obrana uchazečů o veřejnou zakázku. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení tedy postrádá informace, na základě kterých by bylo možno posoudit, zda lze zrušení zadávacího řízení považovat za adekvátní.
63. Úřad je toho názoru, že důvod zrušení zadávacího řízení, tak jak je uveden v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015, není zadavatelem dostatečně podrobně rozveden tak, aby jednotliví uchazeči byli sto jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly, což je předpokladem pro případnou efektivní obranu proti postupu zadavatele podáním námitek, resp. návrhu, proti takto konkrétním důvodům. Úřad tedy konstatuje, že oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 nelze v šetřeném případě s ohledem na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona považovat za dostatečně odůvodněné ve smyslu ustanovení § 84 odst. 8 zákona.
64. S ohledem na skutečnost, že zadavatel neodůvodnil oznámení o zrušení zadávacího řízení dostatečně konkrétně a jednoznačně, Úřad konstatuje, že není možné přezkoumat, zda tyto okolnosti, v nichž spatřuje zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení, skutečně nastaly. Nelze tedy přezkoumat, zda důvody, které uvádí zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015, jsou skutečně důvody hodné zvláštního zřetele, a zda bylo předmětné zadávací řízení zrušeno v souladu se zákonem.
65. K navrhovatelem namítanému chybějícímu označení dokumentů v předmětném správním spise Úřad uvádí, že všechny dokumenty související s předmětným správním řízením jsou v obsahu správního spisu řádně založeny a označeny číslem, pod kterým je lze v daném správním spise nalézt, a opatřeny údajem o počtu listů a datu vložení do správního spisu. Úřad konstatuje, že skutečnost, že dokumenty, jež byly součástí dokumentace o veřejné zakázce, jsou ve správním spise označeny souhrnně jako „Podklady pro rozhodnutí“, automaticky neznamená, že Úřad při vypracování rozhodnutí nepřihlížel k ostatním dokumentům, jež jsou součástí správního spisu, či k doručeným vyjádřením navrhovatele a zadavatele.
66. K návrhu navrhovatele na provedení důkazu (viz bod 12. a 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad s odkazem na svá výše uvedená zjištění a závěry učiněné v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatuje, že nepovažoval za nutné navrhovatelem navrhované důkazy provádět, neboť Úřadu k posouzení věci v této souvislosti postačovala zjištění, která získal na základě přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce. Provedení důkazů navrhovaných navrhovatelem by tak na rozhodnutí Úřadu ničeho neměnilo.
67. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání šetřené veřejné zakázky postup stanovený v § 84 odst. 8 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 neuvedl zřejmý důvod, na základě kterého rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení, čímž učinil samotné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení netransparentním a postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K dalším možným pochybením zadavatele
68. Navrhovatel v návrhu ze dne 1. 6. 2015 uvádí další možná pochybení zadavatele související s rozhodnutím o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v důsledku zjištěného porušení zákona zadavatelem, které mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozhodnutí, dalšími možnými námitkami zadavatele směřujícími proti předmětnému rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se Úřad dále již nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se uvedených možných pochybení zadavatele nemohl ovlivnit závěr Úřadu o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015. Úřad v návaznosti na uvedené rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, ze kterého lze per analogiam dovodit shodný závěr, a to, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.
XI. Uložení nápravného opatření
69. Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
70. V šetřeném případě zadavatel dne 5. 5. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž v odůvodnění citovaného rozhodnutí zadavatel uvedl, že z důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona ruší zadávací řízení (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel současně dne 5. 5. 2015 oznámil navrhovateli, že téhož dne rozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení. Ze znění ustanovení § 84 odst. 8 zákona přitom vyplývá, že je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Jak bylo Úřadem konstatováno výše, zadavatel této své zákonné povinnosti nedostál, jelikož v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015 neuvedl zřejmý důvod, na základě něhož rozhodl o zrušení zadávacího řízení, což ve svém důsledku rezultovalo i v porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení.
71. Úřad konstatuje, že z účelového výkladu zákona jednoznačně vyplývá, že na rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a na oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení, byť jde o dva samostatné úkony učiněné zadavatelem v průběhu zadávacího řízení, je třeba nazírat jako na provázaný postup. Nelze tudíž, ve světle shora řečeného, posuzovat zákonnost úkonů zadavatele, směřujících ke zrušení zadávacího řízení, izolovaně, nýbrž v jejich vzájemném kontextu. Zákonodárce po zadavateli výslovně požaduje (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí), aby v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvod, který vyvolal nutnost zrušení zadávacího řízení. Povinnost konkretizovat důvod vedoucí ke zrušení zadávacího řízení však zadavatele nestíhá u samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, což ostatně plyne i z druhostupňového rozhodnutí (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a Úřad tento závěr nikterak nezpochybňuje. Úřad však zdůrazňuje, že s ohledem na provázanost úkonů spočívajících v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a v oznámení o zrušení zadávacího řízení, musí být existence důvodu (důvodů), aprobujících zrušení zadávacího řízení, posuzována již k okamžiku rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, a nikoliv až k okamžiku oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Na podporu právě učiněného závěru Úřad konstatuje, že z účelového výkladu ustanovení § 84 odst. 8 zákona lze dovodit, že důvod pro zrušení zadávacího řízení, jenž je zadavatel povinen ex lege uvést až v oznámení o zrušení zadávacího řízení, musí, z logiky věci, existovat již ve chvíli, kdy se zadavatel rozhodne zadávací řízení zrušit, ačkoliv tento důvod není zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení povinován konkretizovat. Jestliže však zadavatel povinnost uloženou mu ustanovením § 84 odst. 8 zákona nesplní, tedy neuvede v oznámení o zrušení zadávacího řízení důvod, pro nějž zadávací řízení zrušil, nezbývá než konstatovat, že tento postup zadavatele způsobuje netransparentnost a tím i nezákonnost i samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť, jak bylo uvedeno již výše, zákonnost či případně nezákonnost úkonů směřujících ke zrušení zadávacího řízení musí být posuzována v jejich vzájemném kontextu a logické návaznosti.
72. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.
73. Úřad, vzhledem ke shora popsaným skutečnostem, tudíž uzavírá, že v šetřeném případě bylo nutné k napravení nezákonného postupu zadavatele, spočívajícího v řádně neodůvodněném oznámení o zrušení zadávacího řízení, zrušit již jemu předcházející úkon, tedy rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jelikož tím, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení nekonkretizoval důvod, který jej vedl ke zrušení zadávacího řízení, nemohl Úřad zpětně ověřit, zda onen „důvod hodný zvláštního zřetele“, pro který se zadavatel rozhodl podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zadávací řízení zrušit, existoval již v okamžiku, kdy zadavatel o zrušení zadávacího řízení rozhodl. S ohledem na fakt, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem při zrušení zadávacího řízení a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl tedy Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 5. 5. 2015, a všech následných úkonů zadavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
XII. Náklady řízení
74. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1 vyhlášky, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
75. Vzhledem k tomu, že výše uvedený úkon zadavatele byl tímto rozhodnutím zrušen, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
76. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000327.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7
2. JUDr. Radek Ondruš, advokát, Bubeníčkova 502/42, 615 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
