Č. j.: ÚOHS-S0581/2015/VZ-45499/2015/551/DBo
18.12.2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se měl dopustit účastník řízení
zadavatel – Město Klatovy, IČO 002 55 661, se sídlem Náměstí Míru 62, 339 01 Klatovy,
v případě veřejné zakázky „Luby – chodník podél silnice I/27“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájené dne 13. 2. 2013 odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení a jehož oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 2. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 481973, na kterou byla dne 22. 4. 2013 uzavřena smlouva o dílo se společností Silnice Klatovy a.s., IČO 453 57 307, se sídlem Vídeňská 190, 339 01 Klatovy,
vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Město Klatovy, IČO 002 55 661, se sídlem Náměstí Míru 62, 339 01 Klatovy, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 6 citovaného zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když ve veřejné zakázce „Luby – chodník podél silnice I/27“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájené dne 13. 2. 2013 odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení a jehož oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 2. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 481973, v bodě 1.2. zadávací dokumentace „Subdodavatelé, koordinátor BOZP“, omezil možnost plnění veřejné zakázky subdodavatelem stanovením maximálního objemu subdodávek do výše 20% celkové hodnoty veřejné zakázky, a nikoliv jejím věcným vymezením, což mohlo vést ke skryté diskriminaci uchazečů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 22. 4. 2013 uzavřel na veřejnou zakázku smlouvu o dílo.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Město Klatovy, IČO 002 55 661, se sídlem Náměstí Míru 62, 339 01 Klatovy, podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 10.000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákonač. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Město Klatovy, IČO 002 55 661, se sídlem Náměstí Míru 62, 339 01 Klatovy (dále jen „zadavatel“), v případě veřejné zakázky „Luby – chodník podél silnice I/27“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájené dne 13. 2. 2013 odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení a jehož oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 2. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 481973 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Za účelem přezkoumání postupu zadavatele požádal Úřad dopisem č. j. ÚOHS-P0585/2015/VZ-13070/2015/552/DBo ze dne 2. 6. 2015 zadavatele o zaslání písemného vyjádření k podnětu a dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.
3. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
K výroku I. tohoto příkazu
4. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
5. Podle § 44 odst. 6 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.
6. Veřejná zakázka byla zakázkou na stavební práce, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výzvou o zahájení zadávacího řízení“ ze dne 13. 2. 2013 (dále jen „Výzva“), jež byla téhož dne odeslána celkem 5 dodavatelům a zároveň uveřejněna na profilu zadavatele. Lhůta pro podání nabídek byla uvedená v bodě 4.1 Výzvy a stanovená do 1. 3. 2013 do 9,00 hod.
7. Dle bodu 2.2 Výzvy „Předmět veřejné zakázky“ byla předmětem plnění veřejné zakázky realizace stavebních prací pro akci „Luby – chodník podél silnice I/27“, přičemž předmět veřejné zakázky měl být podrobně popsán v projektové dokumentaci pro provedení stavby, zpracované firmou Macán projekce DS s. r.o., IČO 28057198, se sídlem Tyršova 273, 339 01 Chudenice (příloha č. 1 zadávací dokumentace).
8. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 8.815.671 Kč bez DPH. Základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena.
9. Ze „Seznamu doručených a přijatých nabídek“, jenž je přílohou č. 2 „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 1. 3. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 16 nabídek, přičemž žádná z nich nebyla komisí pro otevírání obálek vyřazena. Z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 28. 5. 2013 vyplývá, že zadavatel vyloučil 3 uchazeče z účasti v zadávacím řízení, neboť v nabídkách 2 uchazečů byly naceněny určité položky výkazu výměr nulovou hodnotou, čímž byly porušeny zadávací podmínky zadavatele a jeden uchazeč uvedl nabídkovou cenu v odlišné výši, než činil souhrnný rozpočet dle výkazu výměr, čímž vznikl rozpor v nabídce uchazeče.
10. Na základě doporučení hodnotící komise rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem Silnice Klatovy a.s., IČO 453 57 307, se sídlem Vídeňská 190, 339 01 Klatovy (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel uzavřel dne 22. 4. 2013 smlouvu o dílo.
11. Zadavatel v bodě 7.5.c) Výzvy uvedl, že si vyhrazuje v zadávací dokumentaci požadavek, kterým stanovuje vymezenou část plnění předmětu veřejné zakázky, která nesmí být plněna subdodavatelsky v souladu s § 44 odst. 6 zákona.
12. Součástí zadávací dokumentace jsou i obchodní podmínky, u nichž zadavatel uvedl, že jsou stanoveny jako minimální a uchazeči tak mohou nabídnout obchodní podmínky výhodnější. Nesplnění kterékoliv minimální obchodní podmínky stanovené zadavatelem bude posouzeno jako nesplnění zadávacích podmínek.
13. Zadavatel v rámci obchodních podmínek zadávací dokumentace v bodě 1.2. „Subdodavatelé, koordinátor BOZP“ uvedl, že stanovuje maximální objem subdodávek do výše 20% celkové hodnoty zakázky.
14. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu ze dne 9. 6. 2015 uvádí, že použil uvedený způsob omezení subdodávek na základě svých předchozích zkušeností v minulých zadávacích řízeních, přičemž je přesvědčen, že došlo pouze k formálnímu pochybení spočívajícím v procentuálním, nikoliv věcném vymezení maximálního objemu subdodávek. Zadavatel dodává, že v následných veřejných zakázkách již nebylo procentní omezení subdodávek zadavatelem používáno.
15. Úřad v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 44 odst. 6 zákona umožňuje zadavateli vyhradit si požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Vzhledem k definici subdodavatele dle § 17 písm. i) zákona se subdodavatelem rozumí osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Za subdodavatele by tedy v tomto směru měly být považovány takové osoby, které se budou aktivně podílet na plnění veřejné zakázky, resp. na jejím určitém věcném plnění.
16. Novelou zákona č. 55/2012 Sb., jejímž cílem bylo zejména zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, došlo mimo jiné i ke zpřesnění práva zadavatele na omezení subdodavatelského plnění tím, že určitá věcně vymezená část plnění veřejné zakázky musí být plněna hlavním dodavatelem, a tedy nikoliv jeho subdodavatelem. Důvodová zpráva k novele, provedené zákonem č. 55/2012 Sb., jasně stanovila, že "Návrh zpřesňuje možnost zadavatele specifikovat tu část veřejné zakázky, kterou musí plnit hlavní dodavatel. Dosavadní aplikační praxe se omezovala toliko na objemové finanční vyjádření, z tohoto důvodu a ohledem na možnost oprávněných požadavků zadavatele, aby vymezení míry subdodavatelství probíhalo věcně, a nikoli objemově, se navrhuje změna ustanovení". Vymezení míry subdodavatelství lze tedy uskutečnit pouze věcně, a nikoliv objemově (např. v %).
17. Zadavatel je tak oprávněn uvést v zadávací dokumentaci výhradu, že určitá část plnění naopak nesmí být provedena subdodavatelem a musí být zajištěna přímo hlavním dodavatelem (resp. jeho kvalifikovaným personálem). Zadavatel je však tuto výhradu povinen specifikovat ve vztahu ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky a nikoliv pouze obecným procentem.
18. Výhradu může zadavatel učinit jak pozitivně, tzn. vymezí určitou část plnění veřejné zakázky, kterou musí plnit výlučně uchazeč s tím, že zbývající části mohou být zajištěny prostřednictvím plnění subdodavatelů, tak i negativně, tzn. vymezí určitou část plnění předmětu veřejné zakázky, kterou nesmí plnit subdodavatelé, ale uchazeč.
19. V šetřeném případě si zadavatel ve Výzvě vyhradil, že vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelsky. Tento požadavek však v zadávací dokumentaci stanovil způsobem, který určoval maximální objem subdodávek do výše 20% celkové hodnoty veřejné zakázky.
20. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel nevymezil věcně tu část plnění veřejné zakázky, jež nesměla být plněna subdodavatelsky, nýbrž toto plnění omezil pouze obecným uvedením výše procentuální hodnoty.
21. Úřad k dané problematice uvádí, že ačkoliv zadavatel může množství subdodávek v rámci veřejné zakázky regulovat, není oprávněn použití subdodavatelů dodavatelem při plnění veřejné zakázky nejen zcela vyloučit, ale ani by, zejména ve svém zájmu, neměl uchazeče při sestavování nabídky neodůvodněně limitovat, aby měl dodavatel možnost zvolit pro zadavatele co možná nejvhodnější řešení.
22. Požadavek na omezení rozsahu subdodávek má svůj význam zejména tehdy, kdy existuje zcela legitimní zájem zadavatele na tom, aby požadované části plnění veřejné zakázky byly poskytovány na odborné úrovni přímo uchazečem, se kterým zadavatel hodlá uzavřít smlouvu. Tento požadavek je efektivní právě při věcném vymezení části plnění veřejné zakázky, která nesmí být zajišťována subdodavatelsky, neboť v případě obecného procentuálního vyčíslení zadavatel omezí pouze objem prací, nikoliv však danou konkrétní část plnění veřejné zakázky.
23. Úřad konstatuje, že realizaci plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele lze omezit pouze vyhrazením určité věcně vymezené části plnění, která nesmí být plněna subdodavatelsky (viz § 44 odst. 6 zákona), a nikoliv procentuálním omezením. Tímto postupem se zadavatel mohl dopustit skryté diskriminace potenciálních dodavatelů, neboť v důsledku omezení subdodavatelského plnění do výše 20% celkové hodnoty zakázky mohlo dojít k situaci, že dodavatelé, kteří by byli schopni plnit předmět veřejné zakázky s omezením věcně vymezené části, jež by teoreticky mohla pokrývat vyšší procentuální objem subdodávky než stanovený maximální objem 20%, nabídku, která mohla být pro zadavatele i výhodnější, nepodali.
24. Z ustanovení § 6 zákona vyplývá, že povinnost nediskriminačního zacházení se všemi uchazeči o veřejnou zakázku je jedním ze základních principů, které musí zadavatelé v procesu zadávání veřejných zakázek aplikovat. Princip zákazu diskriminace, který zákonodárce zakotvil v ustanovení § 6 zákona je obligatorním principem při realizaci výběrových řízení a je na něj kladen důraz i v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr), který se otázkou zákazu diskriminace v jakýchkoliv formách na jakékoli úrovni také několikrát zabýval, a to např. v rozsudku ze dne 19. 10. 1980 ve věci C-22/80 Boussac Saint-Fréres SA v. Brigitte Gerstenmeier nebo v rozsudku ze dne 5. 10. 2010 ve věci C-16/98 Evropská komise v. Francouzská republika, kde Soudní dvůr Evropské unie vyslovil závěr, že je nezbytné vztáhnout ochranu před diskriminací také na zájemce, kteří byli od účasti v daném zadávacím řízení odrazeni, a to stanovením znevýhodňujících podmínek ze strany zadavatele.
25. Ve vztahu k zákazu diskriminace Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 dospěl k závěru, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 zákona zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“. Úřad uvádí, že i přes skutečnost, že se výše uvedený závěr týkal nastavení kvalifikačních předpokladů, lze tento přístup analogicky vztáhnout na jakýkoliv projev skryté diskriminace v rámci procesu zadávání veřejné zakázky, tudíž i na omezení rozsahu subdodavatelského plnění.
26. Jelikož zadavatel omezil možnost plnění části veřejné zakázky pomocí subdodavatele pouze procentuálním vymezením, což mu zákon neumožňuje, posoudil Úřad zadavatelův postup jako porušení § 44 odst. 6 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, kdy mohlo dojít ke skryté diskriminaci potenciálních dodavatelů. Uvedený postup zadavatele tak mohl mít vliv na počet podaných nabídek a potažmo i na výběr nejvhodnější nabídky, neboť potenciální dodavatelé zvažují při rozhodování o podání nabídky mimo jiné i skutečnost, zda jsou schopni zajistit plnění předmětu veřejné zakázky samostatně nebo ve spolupráci se subdodavatelem.
27. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 6 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v bodě 1.2. zadávací dokumentace „Subdodavatelé, koordinátor BOZP“ předmětné veřejné zakázky omezil možnost plnění veřejné zakázky subdodavatelem stanovením maximálního objemu subdodávek do výše 20% celkové hodnoty veřejné zakázky, a nikoliv jejím věcným vymezením, což mohlo vést ke skryté diskriminaci uchazečů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 22. 4. 2013 s vybraným uchazečem smlouvu o dílo.
K výroku II. tohoto příkazu
28. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
29. V případě předmětné veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že porušil postup při zadávání veřejné zakázky stanovený v § 44 odst. 6 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v bodě 1.2. zadávací dokumentace „Subdodavatelé, koordinátor BOZP“ předmětné veřejné zakázky omezil možnost plnění veřejné zakázky subdodavatelem stanovením maximálního objemu subdodávek do výše 20% celkové hodnoty veřejné zakázky a nikoliv jejím věcným vymezením, což mohlo vést ke skryté diskriminaci jiných uchazečů, přičemž nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů, kteří by nabídli výhodnější plnění. Vzhledem k výše uvedenému a ke skutečnosti, že zadavatel na plnění veřejné zakázky s vítězným uchazečem uzavřel dne 22. 4. 2013 smlouvu o dílo, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
30. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
31. Před uložením pokuty Úřad ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. Úřad se o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 21. 5. 2015. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 22. 4. 2013, kdy zadavatel uzavřel na veřejnou zakázku smlouvu o dílo. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
32. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10% ceny zakázky, nebo do 20.000.000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
33. Cena veřejné zakázky „Luby – chodník podél silnice I/27“, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, činí celkem 6.785.104,77 Kč s DPH (5.607.524,37 Kč bez DPH). Horní hranice možné pokuty (10% ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 678.510,477 Kč.
34. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
35. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení jeho povinnosti vymezit věcnou část plnění předmětu veřejné zakázky při stanovení jeho požadavku na omezení části plnění pomocí subdodavatele. Zadavatel si daný požadavek vyhradil pouze obecným určením maximálního objemu do výše 20% celkové hodnoty veřejné zakázky.
36. Úřad při zvažování pokuty přihlédl i k okolnostem a následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 44 odst. 6 zákona, když omezil obecně maximální objem subdodávek a nevyhradil tak určitou věcně vymezenou část plnění předmětu veřejné zakázky, mohlo dojít ke skryté diskriminaci potenciálních uchazečů, kteří by při konkrétním vymezení předmětu plnění veřejné zakázky pomocí subdodavatele, jenž by mohl vykazovat vyšší procento objemu prací, než zadavatelem stanovených 20%, mohli podat nabídku na předmětnou veřejnou zakázku.
37. Není tedy vyloučeno, že při dodržení stanoveného zákonného postupu mohl zadavatel obdržet nabídky od dalších dodavatelů, kteří by mohli předložit výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče. Zadavatel tak mohl ztížit potenciálním uchazečům se o tuto veřejnou zakázku ucházet a podat svoji nabídku, čímž ve výsledku porušil jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená hospodářská soutěž o veřejnou zakázku a konkurenční prostředí mezi dodavateli, který je základním předpokladem dosažení hospodárného, efektivního a účelného vynakládání veřejných prostředků. Zadavatel tedy svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo.
38. Ve prospěch zadavatele vzal Úřad v úvahu skutečnost, že i přes použití neoprávněného omezení subdodávek, zadavatel obdržel celkem 16 nabídek, čímž hospodářská soutěž a konkurence mezi dodavateli byla postupem zadavatele pouze omezena, nikoliv zcela vyloučena, což je logicky závažnější zásah do základních zásad a řádného procesu zadávání veřejné zakázky.
39. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 zohlednil rovněž i skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uplynuly více než 2 roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
40. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Na základě rozpočtu zadavatele na rok 2015, umístěného na jeho stránkách http://www.klatovy.cz/mukt/rozpocet.asp, Úřad konstatuje, že jím stanovenou pokutu nelze považovat za likvidační.
41. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad má za to, že výše uložené pokuty v daném případě dostatečně naplňuje obě tyto funkce právní odpovědnosti. Úřad dodává, že v daném případě upřednostnil funkci preventivní, nicméně vzhledem k nutnosti naplnění i sankčních účinků nelze minimalizovat výši sankčního postihu.
42. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu při spodní hranici zákonné sazby, když maximální částka by mohla činit až 678.510,477 Kč, přičemž Úřad stanovenou výši pokuty (10.000 Kč) posoudil jako dostačující.
43. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
44. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu je možno podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže - Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Město Klatovy, Náměstí Míru 62, 339 01 Klatovy
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
