Č. j.: ÚOHS-S0784/2015/VZ-03214/2016/553/SAd
27. ledna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 9. 11. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Střední vinařská škola Valtice, příspěvková organizace, IČO 60680318, se sídlem Sobotní 116, 691 42 Valtice,,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Výstavba Moštárny“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním „Písemné výzvy k podání nabídky a k prokázání kvalifikace“ dne 10. 7. 2015,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Střední vinařská škola Valtice, příspěvková organizace, IČO 60680318, se sídlem Sobotní 116, 691 42 Valtice, – se při zadávání veřejné zakázky „Výstavba Moštárny“ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním „Písemné výzvy k podání nabídky a k prokázání kvalifikace“ dne 10. 7. 2015, dopustil porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona v návaznosti na § 98 odst. 1 citovaného zákona, když nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, tj. na část výstavby moštárny a na část týkající se dodávky technologie na zpracování ovoce, ačkoliv povaha předmětu plnění veřejné zakázky rozdělení na části připouštěla a zároveň rozdělení veřejné zakázky na části nebránilo ustanovení § 13 odst. 3 citovaného zákona, čímž omezil okruh možných dodavatelů, a tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Střední vinařská škola Valtice, příspěvková organizace, IČO 60680318, se sídlem Sobotní 116, 691 42 Valtice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Výstavba Moštárny“ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním „Písemné výzvy k podání nabídky a k prokázání kvalifikace“ dne 10. 7. 2015.
III.
Podle ustanovení § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, v návaznosti na ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Střední vinařská škola Valtice, příspěvková organizace, IČO 60680318, se sídlem Sobotní 116, 691 42 Valtice – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 25. 9. 2015 podnět, týkající se postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky „Výstavba moštárny“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním „Písemné výzvy k podání nabídky a k prokázání kvalifikace“ dne 10. 7. 2015.
2. V podnětu je namítáno, že zadavatel stanovil předmět veřejné zakázky příliš široce, neboť sloučil stavební práce spojené s výstavbou moštárny a dodávku technologie na zpracování ovoce, čímž omezil účast dodavatelů těchto technologických zařízení a dodavatelů, kteří jsou schopni realizovat pouze výstavbu samotné moštárny.
3. Na základě skutečností uvedených v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.
4. Zadávací řízení bylo zahájeno dne 10. 7. 2015 odesláním dokumentu „Písemná výzva k podání nabídky a k prokázání kvalifikace“ (dále jen „výzva“) pěti potenciálním dodavatelům: Stavební společnost Mutina Zdeněk, spol. s.r.o., IČO 27675262, se sídlem Růžová 36, 691 42 Valtice, Renova stavební a obchodní společnost s.r.o., IČO 46992707, se sídlem Polní 4057/27, 695 01 Hodonín, A-Technology, s.r.o., IČO 27689301, se sídlem Střelecká 108, 691 42 Valtice, Hrušecká stavební spol. s.r.o., IČO 25585142, se sídlem U zbrojnice 588, 691 56 Hrušky, a SBD, spol. s.r.o., IČO 269 67 731 se sídlem U Elektrárny 1/3030, 695 23 Hodonín. Výzvu zadavatel téhož dne i uveřejnil na svém profilu.
5. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v bodu 2. zadávací dokumentace, „Předmět veřejné zakázky“, následovně: „Jedná se o novostavbu přiléhající ke stávajícímu objektu pálenice, na zpevněné ploše v místě dříve ubourané stáje. Přiléhající stávající objekt je jednopodlažní nepodsklepený (1.NP) se sedlovou střechou. Nově budovaný objekt moštárny je navržen s ohledem na stávající objekt pálenice, a tvoří tak jednotný ráz s přiléhající stavbou. Objekt moštárny je jednopodlažní se sedlovou střechou. Rozsah je patrný z výkresové části projektu. V objektu se nachází technologický provoz moštárny, chladící sklady ovoce a hotového moštu. Moštárna bude provozovaná jako pěstitelská..
(…)
Technické řešení spočívá ve vybudování zděného objektu zemědělské výroby. Jedná se o jednopodlažní objekt zděný z keramických cihelných bloků, zateplen systémovým řešením, aby splňoval doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla. Konstrukce sedlové střechy je tvořena sponkovanými vazníky s krytinou z poplastovaného plechu. Pro stavební konstrukce jsou navrženy běžné materiály. Odpady ze stavby budou tříděny a odváženy na skládky určené stavebním řízením.
6. Provoz objektu bude ve vnitřní části rozdělen na samotný provoz moštárny a na chlazené sklady. Pro zpracování v technologii jsou uvažovány běžné zemědělské suroviny. Technologické řešení bude upřesněno výrobní dokumentací dodavatele technologie.“.
7. Součástí přílohové části zadávací dokumentace je projektová dokumentace, která obsahuje specifikaci k výstavbě samotné budovy moštárny a zvlášť specifikaci k části předmětu týkající se dodávky technologie na zpracování ovoce, stejně tak je oddělen i výkaz výměr předmětných částí předmětu plnění.
8. V bodě 4.3 zadávací dokumentace, „Další kvalifikační kritéria stanovená zadavatelem“, písm. b), „Technické kvalifikační předpoklady“, zadavatel stanovil, že ke splnění kvalifikace „uchazeč předloží seznam nejméně tří realizovaných staveb ve výši min. 3 mil. Kč za posledních pět let s uvedením objednatele.“.
9. Podle bodu 5.2 zadávací dokumentace, „Požadavky na způsob zpracování ceny“, zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6 607 220,- Kč bez DPH.
10. Podle bodu 12.1 zadávací dokumentace, „Základní hodnotící kritérium“, zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium pro zadání předmětné veřejné zakázky nejnižší nabídkovou cenu.
11. Dne 30. 7. 2015 zadavatel na svém profilu uveřejnil „Dodatečné informace č. 2“, v rámci kterých odpověděl na dotaz č. 5 s následujícím zněním: „V zadávací dokumentaci část 8 b) je požadavek na min. tři stavby obdobného charakteru. Prosím o upřesnění, specifikaci ‘stavby obdobného charakteru.‘“ následujícím způsobem:
12. „Stavbou obdobného charakteru je stavba, jejíž součástí byla dodávka technologie pro zpracování ovoce“.
13. S ohledem na ustanovení bodu 4.3. zadávací dokumentace tedy ke splnění technických kvalifikačních předpokladů museli dodavatelé prokázat mimo jiné to, že realizovali za posledních pět let nejméně tři stavby, jejichž součástí byla dodávka technologie pro zpracování ovoce v hodnotě alespoň tří milionů Kč bez DPH.
14. Dne 7. 8. 2015 byly zadavateli doručeny námitky proti zadávacím podmínkám ze dne 6. 8. 2015 dodavatele označeného jako ALKA – JUDr. Pavel Kašnik, IČO 48864943, se sídlem Dolní konec 484, 691 43 Hlohovec[1] (dále jen „dodavatel ALKA“). Uvedený dodavatel namítal, že zadavatel prostřednictvím dodatečných informací č. 2 stanovil technické kvalifikační předpoklady způsobem, který odporuje zákonu a zásadním způsobem zužuje okruh uchazečů bez objektivních důvodů, neboť požaduje doložení realizace tří staveb, jejichž součástí byla dodávka technologie pro zpracování ovoce. Dodavatel ALKA uvedl, že je požadavek vzhledem k běžné povaze stavby, která je běžnou stavbou v oboru pozemního stavitelství diskriminační, a dále uvedl skutečnost, že část předmětu plnění veřejné zakázky, která se týká dodávky technologie na zpracování ovoce, je tvořena samostatnými stroji, a nejedná se tak o technologický celek s nutností jakékoliv speciální stavební přípravy, a že samotné nastavení technických podmínek, jak to zadavatel učinil, zaručuje vybraným dodavatelům dopředu konkurenční výhodu. Dodavatel požadoval, aby byly zadávací podmínky upraveny tak, aby technické kvalifikační předpoklady byly v souladu s předmětem plnění veřejné zakázky, aby byla umožněna hospodářská soutěž a aby byla stanovena nová lhůta pro podání nabídek.
15. V ten samý den, tj. 7. 8. 2015, zadavatel obdržel i námitky proti zadávacím podmínkám ze dne 6. 8. 2015 společnosti EKOTERM CZ s.r.o., IČO 25307002, se sídlem Pražská 870, 679 61 Letovice (dále jen „společnost EKOTERM CZ“), ve kterých bylo namítáno, že technické kvalifikační předpoklady ve znění dodatečných informací č. 2 jsou diskriminační, neboť nepřiměřeně omezují okruh potenciálních dodavatelů, jelikož technologie na zpracování ovoce je tvořena samostatnými stroji, které po ukončení stavebních prací budou zhotovitelem pouze zakoupeny a osazeny na hotové podlahy a připojeny k rozvodu elektrické energie.
16. Dne 10. 8. 2015 zadavatel rozhodl o obou námitkách obsahově shodnými rozhodnutími, a to tak, že jim dle vlastního posouzení se zřetelem na vyloučení jakékoliv potenciální diskriminace vyhověl a téhož dne na svém profilu uveřejnil dodatečné informace č. 4, kde v odpovědi č. 3 (bez dotazu) uvedl následující:
17. „V reakci na námitky podané stěžovateli dne 7. 8. 2015, jimž zadavatel dne 10. 8. 2015 vyhověl, zadavatel upravuje technické kvalifikační požadavky, a to tak, že: Stavbou obdobného charakteru je stavba, kde hodnota provedených stavebních prací činila nejméně 3.000.000,- Kč bez DPH pro každou zakázku zvlášť. V rámci těchto tří staveb obdobného charakteru musel předmět plnění alespoň u jedné z nich obsahovat dodávku technologie na zpracování ovoce.“.
18. Dne 7. 9. 2015 zadavatel obdržel námitky proti zadávacím podmínkám společnosti EKOTERM CZ ze dne 4. 9. 2015, kde stěžovatel namítá, že technické kvalifikační předpoklady, jak je zadavatel vymezil v dodatečných informacích č. 4 ze dne 10. 8. 2015 (dotazu č. 3), pořád trpí vadami, když diskriminační podmínka, která není v souladu se zákonem, sice byla zmírněna, nebyla však odstraněna, neboť se v daném případě jedná o standardní zakázku běžného stavebního objektu a „naprosto jednoduchou, nepodsklepenou, jednopodlažní přístavbu, byť je součástí – předmětem i dodávka technologie na zpracování ovoce“. Společnost EKOTERM CZ argumentovala tím, že tato podmínka omezuje okruh možných uchazečů a současně vytváří vybraným dodavatelům konkurenční výhodu, a je tudíž v rozporu s ustanoveními § 45 a § 6 zákona.
19. Uvedeným námitkám zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 9. 2015 nevyhověl, když v předmětném rozhodnutí uvedl, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je i dodávka technologie na zpracování ovoce, která tvoří nejméně 30 % předmětu plnění, a je tudíž adekvátní, že zadavatel požaduje, aby jedna ze tří referenčních staveb obsahovala dodávku technologií na zpracování ovoce. Zadavatel dodává, že společnost EKOTERM CZ kromě toho, že má možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele, sám tento kvalifikační předpoklad alespoň částečně splňuje, když pro zadavatele v minulosti plnil zakázku s názvem „Výstavba pálenice“, která stanovená kritéria splňuje[2].
20. Zadavatel v ten samý den, tj. 7. 9. 2015, obdržel i námitky proti zadávacím podmínkám dodavatele ALKA, v nichž je namítáno, že technický kvalifikační předpoklad, jak byl zadavatelem vymezen v dodatečných informacích č. 4 (dotazu č. 3), je vzhledem k povaze předmětu veřejné zakázky nepřiměřený a technické podmínky, jak je zadavatel nastavil, zaručují vybraným dodavatelům konkurenční výhodu, tudíž jsou v rozporu s ustanoveními § 6 a § 45 odst. 3 zákona.
21. Uvedeným námitkám zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 9. 2015 nevyhověl, když v předmětném rozhodnutí uvedl, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je i dodávka technologie na zpracování ovoce, která tvoří asi třetinu požadovaného plnění, a je tudíž adekvátní, že zadavatel požaduje, aby jedna ze tří referenčních staveb obsahovala dodávku technologií na zpracování ovoce. Zadavatel dodává, že sporný technický kvalifikační předpoklad je možné splnit i prostřednictvím subdodavatele, tudíž ho nelze považovat za diskriminační.
22. Podle bodu 8 zadávací dokumentace, ve znění dodatečných informací č. 10 ze dne 2. 9. 2015, byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem stanovena do 9. 9. 2015 do 10:00 hodin.
23. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 9. 9. 2015 vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek, a to od následujících uchazečů:
G&G BUILDING s. r. o., IČO 27784231, se sídlem 28. října 1584/281, 709 00 Ostrava (dále jen „společnost G&G BUILDING“);
EKOTERM spol. s r.o., IČO 46904417, se sídlem Vísky 90, 679 33 Vísky (dále jen společnost „EKOTERM spol. s.r.o.“);
ESOX, spol. s.r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 23, 623 00 Brno (dále jen „společnost ESOX“);
CALIPSUM s.r.o., IČO 29307163, se sídlem Tyršova 390, 691 23 Pohořelice (dále jen „společnost CALIPSUM“);
RENOVA stavební a obchodní společnost s.r.o., IČO 46992707, se sídlem Polní 4057/27, 695 01 Hodonín (dále jen „RENOVA stavební a obchodní společnost“);
dodavatel ALKA.
24. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 9. 9. 2015 dále vyplývá, že všechny podané nabídky vyhověly kontrole podle § 71 odst. 7 zákona.
25. Z protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 9. 9. 2015 vyplývá, že uchazeč společnost G&G BUILDING nepředložil čestné prohlášení o splnění všech kvalifikačních předpokladů a v rámci předložených dokladů neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů, uchazeč společnosti EKOTERM spol. s.r.o. nepředložil čestné prohlášení o splnění všech kvalifikačních předpokladů, v rámci předložených dokladů neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů a splnění základních kvalifikačních předpokladů, uchazeč společnost ESOX nepředložil čestné prohlášení o splnění všech kvalifikačních předpokladů a v rámci předložených dokladů neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů, uchazeč společnost CALIPSUM nepředložil čestné prohlášení o splnění všech kvalifikačních předpokladů a v rámci předložených dokladů neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů a dodavatel ALKA nepředložil čestné prohlášení o splnění všech kvalifikačních předpokladů, v rámci předložených dokladů neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů a splnění základních kvalifikačních předpokladů. Pouze uchazeč RENOVA stavební a obchodní společnost řádně prokázal splnění všech kvalifikačních předpokladů.
26. V rámci prvního jednání provedla hodnotící komise i posouzení nabídek, přičemž zjistila, že v nabídce uchazeče společnost G&G BUILDING chyběly řádně zpracované části týkající se zdravotechniky, elektroinstalací, ústředního topení a vybavení moštárny a v nabídce uchazeče RENOVA stavební a obchodní společnost chyběla strana č. 4 obchodních podmínek.
27. Všichni uchazeči byli následně ve smyslu ustanovení § 59 odst. 4 a § 76 odst. 3 vyzváni k objasnění předložených informací a dokladů, resp. k doplnění chybějících dokladů k prokázání kvalifikace ve lhůtě do tří dnů.
28. Z protokolu o druhém jednání hodnotící komise ze dne 16. 9. 2015 vyplývá, že nabídky uchazečů společnosti EKOTERM spol. s.r.o. a dodavatele ALKA nesplnily technické kvalifikační předpoklady, neboť na písemnou výzvu tito uchazeči nedoplnily chybějící doklady k prokázání kvalifikace a nabídka uchazeče RENOVA stavební a obchodní společnost byla neporovnatelná s ostatními nabídkami, jelikož tím, že neobsahovala stranu č. 4 obchodních podmínek, se uchazeč nezavázal k celému předmětu plnění. Dodavatel ALKA neprokázal technické kvalifikační předpoklady, neboť nepředložil realizaci dodávky technologie na zpracování ovoce. Nabídka společnosti G&G BUILDING byla rovněž vyřazena, neboť v rámci nabídky chybělo „rozpoložkování“ některých částí předmětu veřejné zakázky, mimo jiné i část týkající se technického vybavení moštárny. Dne 16. 9. 2015 tedy zadavatel rozhodl u vyloučení uvedených uchazečů z další účasti v zadávacím řízení.
29. Z protokolu o druhém jednání hodnotící komise ze dne 16. 9. 2015 dále vyplývá, že hodnotící komise hodnotila dvě nabídky, a to nabídku společnosti ESOX a společnosti CALIPSUM, přičemž nabídka společnosti ESOX obsahovala nejnižší nabídkovou cenu, pročež byla dne 16. 9. 2015 vybrána jako nejvhodnější. Z obsahu nabídek předložených těmito uchazeči vyplývá, že ve vztahu k části spočívající v dodávce technologie pro zpracování ovoce tito uchazeči využili (alespoň částečně) plnění prostřednictvím subdodavatelů.
30. Dne 27. 10. 2015 v odpovědi na žádost Úřadu o informaci zadavatel uvedl, že v šetřené veřejné zakázce do té doby nebyla uzavřena smlouva.
I. Řízení před správním orgánem
31. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona
zadavatel
32. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 6. 11. 2015, č. j. ÚOHS-S0784/2015/VZ-38226/2015/553/Sad, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.
33. Správní řízení bylo zahájeno podle ustanovení § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“) dne 9. 11. 2015, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.
34. Usnesením č. j. ÚOHS-S0784/2015/VZ-38234/2015/553/SAd ze dne 6. 11. 2015 stanovil Úřad účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohl podle § 36 odst. 3 zákona v návaznosti na § 39 odst. 1 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
35. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0784/2015/VZ-38321/2015/553/SAd ze dne 6. 11. 2015 nařídil Úřad předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Proti citovanému rozhodnutí o předběžném opatření neobdržel Úřad ve lhůtě 15 dnů rozklad.
II. Vyjádření zadavatele ze dne 26. 11. 2015
36. Zadavatel ve svém vyjádření, které bylo Úřadu doručeno dne 27. 11. 2015, nesouhlasí s argumenty Úřadu a je přesvědčen, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Rozdělení veřejné zakázky na části by dle zadavatele mohlo způsobit nefunkčnost tohoto celku a vyvolat potřebu vykonání víceprací k přizpůsobení stavby dodaným strojům určeným ke zpracování ovoce, neboť jeden stroj od různých výrobců může mít mírně odlišné parametry, kterým se musí stavba operativně přizpůsobit, přičemž tyto vícepráce by nebylo možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 zákona, jelikož jejich potřebu bylo možné předvídat. Podle názoru zadavatele by takové rozdělení veřejné zakázky na části mohlo zvýšit náklady na veřejnou zakázku a umožnění dílčího plnění předmětu veřejné zakázky by mohlo způsobit nefunkčnost objektu, která by nemusela být právně vymahatelná ani po jednom z dodavatelů. Zadavatel k předmětnému vyjádření přiložil vyjádření Ing. Jiřího Lády, MBA, jednatele společnosti COSTI s.r.o., IČO 253 38 633, se sídlem Bednářova 564/22, Horní Heršpice, 619 00 Brno, jakožto nezávislého odborníka, a Ing. Michala Skalíka, zpracovatele projektové dokumentace pro šetřenou veřejnou zakázku.
37. Ing. Jiří Lády, MBA, ve svém vyjádření uvádí, že přesto, že je technologie moštárny tvořena dvanácti kusy samostatných strojů a jiných prvků, bude ve spojení se stavbou plnit jednu funkční část objektu, zhotovitel stavby si tudíž potřebuje před zahájením prací zjistit veškeré údaje obsažené v projektové dokumentaci, především technické údaje konkrétních strojů, a to především příkon, jištění atd., neboť tyto parametry může mít každý stroj mírně jiné, a proto se nedoporučuje soutěžit dodavatele stavby a strojů zvlášť. Podle požadavků bude nutno upravit např. rozvaděč pro celý objekt, dále bude nutné napojit myčku ovoce na přítok vody přesně podle rozměrů daného stroje. Ing. Jiří Lády, MBA, dále uvádí, že je u strojů nutné prověřit požadavky na pevnost a rovinatost podlahy, aby nedošlo k nepřesnému fungování vlivem výškových tolerancí podlahy, kterou připouští normy ČSN, nicméně je nemusí připustit technologický předpis pro správné používání výrobků technologie moštárny, a že není technologicky vhodné postavit stavbu a až pak vybrat dodatele technologie, protože by s největší pravděpodobností vybraná technologie bez dalších stavebních úprav či úprav elektro nemusela být kompatibilní a nainstalovatelná do zrealizované stavby, pročež by měl jak výstavbu stavební části, tak dodávku technologie na zpracování ovoce realizovat jeden dodavatel, který by odpovídal za funkčnost stavby, včetně předmětných strojů. Závěrem uvádí, že z praxe je mu známo, že obdobné technologie (např. technologie gastroprovozu, kotelny či prádelny) mají ve skutečnosti mírně odlišné parametry, přičemž tyto mají pro investora za následek vícenáklady, které nemůže uplatnit ani po jednom z dodavatelů.
38. Ing. Michal Skalík, zpracovatel projektové dokumentace k předmětné veřejné zakázce, ve svém vyjádření uvádí, že stavba a technologie moštárny tvoří nedílný funkční celek, neboť technické řešení realizace předmětné zakázky spočívá ve vybudování objektu zemědělské výroby s osazením a zabudováním jednotlivých technologických prvků a zařízení, které jsou nezbytné pro provozní fungování objektu, a že projektová dokumentace byla zpracována bez dalšího členění, neboť objekt moštárny byl řešen jako jeden stavební objekt. Dále uvádí, že prvky technologie bylo nutné zapracovat do půdorysu provozu tak, aby byla ověřena jejich prostorová a provozní návaznost, přičemž zdroje elektrické energie, vodoinstalace, kanalizace atd. budou ještě v projektové dokumentaci upřesněny dle jednotlivých prvků technologie moštárny. Dle názoru Ing. Michala Skalíka je generální dodavatel (dodavatel garantující stavbu i technologii) schopen pro objednatele zabezpečit soulad a časovou návaznost prací a dodávek stavby a technologie tak, aby nevznikaly kolize ve stavební připravenosti, požadavcích na rovinnost, zdrojích médií, umístění osvětlení a zásuvek a podobně, a je rovněž vhodnější z hlediska případné reklamace vad díla.
III. Závěry správního orgánu
39. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, včetně projektové dokumentace, vyjádření předložených zadavatelem a na základě vlastních zjištění Úřad rozhodl, že zadavatel porušil při zadávání předmětné veřejné zakázky ustanovení § 6 odst. 1 zákona v návaznosti na § 98 odst. 1 zákona, když nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, tj. na část výstavby moštárny a na část týkající se dodávky technologie na zpracování ovoce, ačkoliv povaha předmětu plnění veřejné zakázky rozdělení na části připouštěla a zároveň ustanovení § 13 odst. 3 zákona, čímž mohl omezit okruh možných dodavatelů a tím podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad zároveň rozhodl o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
40. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
41. Z výpisu škol a školských zařízení vyplývá, že zadavatel je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449, 601 82 Brno.
42. Dle čl. 1. odst. 11 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je uvedený zřizovatel vyšším územním samosprávním celkem.
43. Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že se v šetřeném případě jedná o veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, který byl tak povinen zadávat veřejnou zakázku podle ustanovení zákona platných pro veřejného zadavatele.
Relevantní ustanovení zákona
44. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
45. Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.
46. Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky.
47. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
48. Z obsahu zadávacích podmínek vyplývá, že předmět veřejné zakázky byl koncipován tak, že v sobě zahrnuje stavební práce a dodávku strojů, přičemž nepřipouští dílčí plnění zakázky ve smyslu § 98 odst. 1 zákona. Uchazeči tedy mohli podávat pouze nabídky na celou veřejnou zakázku.
49. Úřad v obecné rovině k otázce vymezení předmětu veřejné zakázky nejprve uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy charakter toho, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, zejména zásadou zákazu diskriminace.
50. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, zákaz diskriminace stanovený v § 6 zákona přitom zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům souvisejícím s poškozováním hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.
51. Porušení zákazu diskriminace se přitom zadavatel může při vymezení předmětu veřejné zakázky dopustit i tím, že vymezí předmět veřejné zakázky příliš široce, v důsledku čehož se o veřejnou zakázku mohli ucházet jen někteří dodavatelé, resp. dojde k zúžení okruhu potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, což lze dovodit např. z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010. Důležitá je tedy skutečnost, že v důsledku široce vymezeného předmětu veřejné zakázky mohlo nabídku podat méně dodavatelů, než kdyby byla jednotlivá plnění poptávána samostatně (např. rozdělením veřejné zakázky na části), což může způsobit porušení zásady zákazu diskriminace.
52. Při posuzování toho, zda vymezením předmětu veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, je tedy třeba na prvním místě určit, zda předmět veřejné zakázky není natolik odlišný, že jej měl zadavatel poptávat jako samostatné plnění, tedy jinými slovy řečeno, že měl veřejnou zakázku rozdělit na části podle § 98 zákona, popřípadě zadat více veřejných zakázek (viz níže).
53. Pro určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou, je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. V této souvislosti lze využít i závěr Nejvyššího správního soudu uvedený v rozsudku sp. zn. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007, ve kterém je uvedeno, že se má jednat o „ … plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…“.
54. Ačkoli zákon neukládá zadavateli v § 98 zákona povinnost rozdělit předmět veřejné zakázky na části, když je stanovena pouze možnost takového rozdělení, nic nemění na tom, že zadavatel je povinen postupovat v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, který zakotvuje základní zásady, na kterých je zadávací řízení postaveno. I zde je třeba poukázat na rozsudky Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 a na něj navazující rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 2 Afs 59/2010 ze dne 18. 1. 2011, kde bylo judikováno, že v případě, že zadavatel zadává dvě nesourodá plnění v rámci jedné veřejné zakázky a nerozdělí veřejnou zakázku na části dle § 98 zákona, mohl by postupovat v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona a omezit tak okruh potenciálních dodavatelů. Dané rozhodnutí dále uvádí, že i kdyby bylo plnění důvodně zadáváno jako jediná veřejná zakázka, avšak připouštěla-li by povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení na části, bylo by na místě, aby zadavatel institutu rozdělení veřejné zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že zákon jeho využití výslovně neukládá. V opačném případě by totiž zadavatel omezil hospodářskou soutěž a porušil tak ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel tedy musí využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.
55. Výše uvedené potvrdil Krajský soud v Brně i ve svém rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 57/2011 když uvedl, že: „Jestliže zadavatel, byť podle svého vlastního rozhodnutí, poptává plnění, které není plněním, jež je nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat společně, jako plnění jediné (společné), přitom podmínkám vycházejícím z takto nastavené poptávky, jež se projevuje v samotném vymezení předmětu veřejné zakázky, může vyhovět pouze velmi omezený počet dodavatelů, zatímco při oddělené zadavatelově poptávce po takto dle úvahy zadavatele spojeném plnění by se o zakázky v jednotlivých oblastech plnění mohl ucházet vyšší počet dodavatelů, přitom obě plnění jsou plněními, jež se jinak poskytují samostatně, pak takový postup lze kvalifikovat jako diskriminační, odporující zásadám podávaným v § 6 zákona.“.
56. Úřad dále uvádí, že pro posouzení, zda vymezením předmětu veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, je nezbytné určit, zda zadavatel měl povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části, resp., zda povaha předmětu veřejné zakázky připouštěla, aby byla na části rozdělena. Krajský soud v Brně uvedl, že: „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“.
57. Ačkoli v daném případě část spočívající ve výstavbě přístavby ke stávajícímu objektu pálenice nábytku, tak část spočívající v dodávce technologie pro zpracování ovoce, vykazují jisté známky funkční souvislosti, resp. souvislosti z hlediska účelu, k němuž mají být obě části realizovány, tzn. že mají být užívány v souvislosti s moštováním ovoce, je zcela zjevné, že část předmětu plnění týkající se výstavby novostavby přilehlého objektu a plnění spočívající v dodávce technologie pro zpracování ovoce, nelze označit jako plnění, která jsou svou povahou totožná či obdobná, pročež je nepochybné, že mezi dodávkou předmětné technologie a stavební částí předmětné veřejné zakázky není dána věcná souvislost.
58. Ze zadávacích podmínek na předmětnou veřejnou zakázku přitom nevyplývá ani taková vzájemná provázanost předmětných částí plnění šetřené veřejné zakázky, aby bylo nutné je zadávat jako jedinou veřejnou zakázku nerozdělenou na části ve smyslu § 98 zákona. Skutečnost, že provázanost předmětných částí nedosahuje takové intenzity, aby odůvodňovala postup zadavatele, vyplývá ze skutečnosti, že část plnění spočívající v dodávce technologie pro zpracování ovoce představovala samostatná zařízení, tedy zařízení, která nebyla pevně spojená se stavební částí šetřené veřejné zakázky, což zadavatel ostatně ve svém vyjádření ani nerozporuje, přičemž většina těchto zařízení má být navíc mobilní, neboť dle požadavků stanovených v projektové dokumentaci měla být většina těchto zařízení uložená na kolečkách, pojízdném vozíku apod.
59. Úřad dále uvádí, že aby bylo možné určitou dodávku podřadit automaticky pod veřejnou zakázku na stavební práce, musí zadavatel posoudit, zda má být konkrétní komponent integrován do díla trvale, přičemž jeho případnou demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci. Pokud tato podmínka naplněna není a určitý komponent lze případně z díla jako celku vyjmout, aniž by tím došlo k narušení funkčnosti díla, je nutné na takový komponent nahlížet jako na samostatnou dodávku. Za dodávky nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce jsou standardně považovány dodávky všeho, co se zabudovává do stavby. Naopak dodávky, které nejsou do stavby zjednodušeně řečeno trvale zabudovány, pak nejsou považovány za nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce. V daném případě dodávka technologie na zpracování ovoce zahrnuje zařízení, která mají být opatřena kolečky, nebo uložena na pojízdném vozíku, a to konkrétně vyklápěcí zařízení na big-boxy, myčku na ovoce, řídící přepravní pás, mlýnek na ovoce, pneumatický lis, odstředivku, olivová čerpadla s úpravou, deskový kalolis a další zařízení, které ačkoli nemají být na kolečkách, jedná se o samostatná zařízení, která nemají být nijak pevně spojena se samotnou stavbou moštárny, konkrétně se jedná o elektrický pastér pro zpracování ovocné a zeleninové šťávy, plničku „bag in box“ s váhou a nerezové nádoby o objemu 1000l. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětná technologie na zpracování ovoce není se stavbou nijak pevně spojena (většina z nich je dokonce mobilních) a jejich dodávka není nezbytná k funkci samotné stavby, resp. je bezpochyby možné poptávané technologické zařízení případně nahradit jiným, bez toho, aby to ovlivnilo funkčnost stavby jako celku, je evidentní, že předmětné části veřejné zakázky spolu netvoří jeden homogenní celek.
60. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel tedy z účasti v zadávacím řízení nepřímo vyloučil ty dodavatele, kteří by mohli plnit pouze stavební část předmětné veřejné zakázky, ale ne v dodávkách technologie, stejně jako ty dodavatele, kteří by byli schopni dodat zařízení technologie na zpracování, ale nerealizovat stavební část předmětné veřejné zakázky. Skutečnost, že zadáváním předmětné veřejné zakázky nerozdělené ve smyslu § 98 odst. 1 zákona na části se zadavatel mohl připravit o další nabídky dodavatelů schopných plnit některou z předmětných částí veřejné zakázky, se pak projevila v průběhu předmětného zadávacího řízení o to víc, že zadavatel požadoval, aby součástí předmětu alespoň jedné z referenčních zakázek byla dodávka technologie pro zpracování ovoce. V důsledku této skutečnosti společnost EKOTERM CZ, která stejně jako společnost ALKA podaly proti tomuto požadavku námitky (opakovaně po zmírnění předešlého požadavku na jednu referenční zakázku, jejíž součástí byla dodávka technologie na zpracování ovoce), nepodala v šetřeném zadávacím řízení nabídku, a společnost ALKA byla pro neprokázání tohoto požadavku na kvalifikaci z účasti na předmětném zadávacím řízení vyloučena, neboť žádná z referenčních zakázek, předložených v rámci nabídky dodavatele ALKA, nezahrnovala dodávku technologie ke zpracování ovoce.
61. V důsledku široce vymezeného předmětu veřejné zakázky tedy podalo nabídku méně dodavatelů, než by tomu bylo v situaci, kdyby jednotlivé předmětné části plnění šetřené veřejné zakázky byly poptávány samostatně, resp. kdyby byla veřejná zakázka rozdělena na části podle zadavatelem definovaných skupin výrobků pro hodnocení nabídkové ceny a dodavatelům bylo umožněno podávat nabídky i na jednotlivé části veřejné zakázky dle § 98 odst. 1 zákona. Široce vymezený předmět veřejné zakázky způsobil skrytou diskriminaci, v důsledku které došlo k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli. V tomto případě byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, o čemž právě svědčí nepodání nabídky ze strany společnosti EKOTERM CZ a vyloučení uchazeče ALKA. Z logiky věci však vyplývá, že takových dodavatelů mohlo být více, neboť samotná skutečnost, že součástí předmětu šetřené veřejné zakázky byla dodávka technologie na zpracování ovoce, a že zakázka nebyla rozdělena na části ve smyslu § 98 odst. 1 zákona, mohla jiné potenciální dodavatele, kteří by byli schopni realizovat některou z předmětných částí veřejné zakázky, odradit.
62. O faktickém negativním vlivu postupu zadavatele, když předmětné části veřejné zakázky soutěžil dohromady, aniž by připustil dělení na části ve smyslu § 98 odst. 1 zákona, svědčí i skutečnost, že z 6 podaných nabídek byly nakonec hodnoceny pouze 2 nabídky, a to nabídky předložené společností ESOX a společností CALIPSUM, které ve vztahu k části na dodávku technologie pro zpracování ovoce využili plnění prostřednictvím subdodavatele. Jak přitom vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 a na něj navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 2 Afs 59/2010 ze dne 18. 1. 2011, podání společné nabídky, tak podání nabídky, v níž bude počítáno se subdodávkou, nemůže soutěžní prostředí zajišťovat způsobem srovnatelným, jako podání nabídek, které budou mezi sebou ve skutečnosti soutěžit. Je-li předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.
63. Úřad tak na základě shora uvedeného konstatuje, že zadavatel nesprávně vymezil předmět veřejné zakázky, když poptával realizaci stavební částí moštárny a dodávku technologie pro zpracování ovoce v rámci jednoho zadávacího řízení, aniž by rozdělil veřejné zakázkou na části. Na základě shora uvedených informací je zřejmé, že poptávat předmětné části odděleně, je nikoliv pouze možné, ale navíc nutné, a to s ohledem na diskriminaci dodavatelů, kteří jsou schopni realizovat pouze jednu z předmětných částí šetřené veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel mohl obdržet více nabídek na jednotlivé části plnění, pokud by předmětnou veřejnou zakázku rozdělil na části podle § 98 zákona, je zjevné, že důsledkem postupu zadavatele bylo omezení soutěžního prostředí, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
64. K vyjádření zadavatele uvedenému pod bodem 33, jakož i pod body 34 a 35 tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že ačkoliv Úřad nepopírá, že zařízení na zpracování ovoce od různých výrobců může mít odlišné technické parametry, není to důvodem, aby v rozporu se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona stanovil předmět veřejné zakázky, který by zahrnoval dvě nesourodá plnění. Je na zadavateli, aby v rámci projektové dokumentace stanovil veškeré náležitosti stavby moštárny a v rámci projektu vymezil i podmínky pro umístění a instalaci technologie na zpracování ovoce a tyto podmínky pak promítl v rámci zadávacích podmínek na veřejnou zakázku. Zadávací podmínky na veřejnou zakázku musí přitom být dostatečné určité, aby bylo možné podat nabídku. V daném případě tedy bylo na zadavateli, aby stanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, a to jak ve vztahu k technickým podmínkám stavební části zakázky, tak ve vztahu k poptávaným zařízením na zpracování ovoce. Bylo tedy na zadavateli, aby v projektové dokumentaci zahrnul minimální požadavky na rozvaděč, pevnost a rovinatost podlahy apod., aby dodavatelé, kteří by měli zájem realizovat část na dodávku předmětné technologie, mohli dodat stroje s takovými parametry, které by byly kompatibilní se stavební částí veřejné zakázky. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že spolu s dodávkou technologie na zpracování ovoce zadavatel taktéž mohl požadovat jejich zprovoznění, montáž nebo i s tím související drobné stavební práce tak, aby předmětná zařízení mohla být na stavební část úspěšně napojena.
65. Pokud jde o další argument zadavatele uvedený ve vyjádření zpracovatele projektové dokumentace (bod 35 tohoto rozhodnutí), podle něhož byla projektová dokumentace zpracována bez dalšího členění a objekt moštárny byl řešen v rámci projektové dokumentace jako jeden stavební objekt, ani tento argument nelze samo o sobě označit jako argument svědčící o údajné nedělitelnosti stavební částí a technologické části moštárny jako celku a souladnosti postupu zadavatele se zákonem, neboť tato skutečnost žádným způsobem nebrání zadavateli, aby předmětné části veřejné zakázky rozdělil podle § 98 odst. 1 zákona na části a umožnil tak ucházet se o předmětná plnění širšímu okruhu potenciálních dodavatelů.
66. Ohledně tvrzení, obsaženého ve vyjádřeních zadavatele, týkajícího se lepší uplatnitelnosti reklamace Úřad uvádí, že nelze pro lepší „uplatnitelnost“ práv vyplývajících z odpovědnosti za vady porušit zákon. Jak ostatně zadavatel ve svém vyjádření uvádí, jde pouze o vhodnější variantu pro uplatnění práv z odpovědnostního vztahu. Zadavatel tímto tedy sám připouští, že mohl (a toto zákon umožňuje) v rámci zadávacích podmínek stanovit požadavek tak, aby nedošlo k porušení zákona, což neučinil. To, že argument zadavatele je v tomto případě lichý, vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, kde je uvedeno „že případná vyšší administrativní a logická náročnost, která by s rozdělením veřejné zakázky na části a s umožněním podávání nabídek na jednotlivé části mohla být spojena, by neměla být důvodem, který by ospravedlňoval případné omezení konkurence.“. Úřad k tomu pro úplnost uvádí, že zjištění případné vady díla a domáhání se odpovědnosti za ni není nijak složitější v případě, kdy předmět zakázky plní dva dodavatelé, než když ho plní pouze jeden dodavatel. Odpovědnost za vady stavby může být vymáhána na dodavateli stavby a odpovědnost za vady technologie na dodavateli technologie moštárny. Snížení administrativní náročnosti při vymáhání odpovědnosti za vady v žádném případě není důvodem k omezení účasti některých dodavatelů na zadávacím řízení.
67. Jako nedůvodný Úřad rovněž vnímá, v souvislosti s povinností zadavatele postupovat při zadávání veřejné zakázky v souladu se zásadou zákazu diskriminace, argument zadavatele o zjednodušení reklamačního řízení. Zadavateli opět nic nebránilo, aby si veškeré požadavky na záruky a úpravu případného reklamačního řízení za současného dodržení § 6 odst. 1 zákona vymezil v rámci zadávacích, resp. obchodních podmínek jednotlivých částí veřejné zakázky rozdělené podle § 98 zákona.
68. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že nesprávně vymezil předmět veřejné zakázky, když poptával realizaci stavební částí moštárny a dodávku technologie pro zpracování ovoce v rámci jednoho zadávacího řízení, aniž by rozdělil veřejné zakázkou na části podle § 98 odst. 1 zákona, a tím omezil okruh možných dodavatelů.
K výroku II. tohoto rozhodnutí - uložení nápravného opatření
69. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
70. Úřad je při rozhodování podle § 118 povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. V daném případě Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil pochybení již při stanovení zadávacích podmínek, a vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek uplynula již dne 9. 9. 2015, nelze nápravu sjednat jiným způsobem, než zrušením předmětného zadávacího řízení.
71. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
72. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí.
73. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
74. Podle § 84 odst. 9 zákona pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se ustanovení § 84 odst. 7 a 8 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
K výroku III. tohoto rozhodnutí - uložení úhrady nákladů řízení
75. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis.
76. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
77. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
78. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 60680318.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v
řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Střední vinařská škola Valtice, příspěvková organizace Sobotní 116, 691 42 Valtice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V živnostenském rejstříku veden pod jménem JUDr. Pavel Kašník.
[2] Z dokumentu „Rozhodnutí zadavatele a oznámení výsledku zadávacího řízení uchazečům“, uveřejněného na profilu zadavatele dne 11. 4. 2012 v rámci dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu „Výstavba pálenice“ vyplývá, že tuto zakázku nerealizoval dodavatel EKOTERM CZ, nýbrž společnost EKOTERM spol. s. r.o., IČO 469 04 417, se sídlem Vísky 90, 679 33 Vísky. – DOPLNIT DOKUMENT DO SPISU
|
