Č. j.: ÚOHS-R137/2015/VZ-05744/2016/323/PMo
15. února 2016
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 13. 5. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 14. 5. 2015 navrhovatelem –
společností Amberg Engineering Slovakia, s.r.o., IČO 35860073, se sídlem Somolického 1/B, 811 06 Bratislava, Slovenská republika,
kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč – účastníci „SDRUŽENÍ SUDOP GROUP“ –
společnost Dopravoprojekt Brno a.s., IČO 46347488, se sídlem Kounicova 271/13, 602 00 Brno,
společnost SUDOP PRAHA a.s., IČO 25793349, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 80 Praha 3 - Žižkov,
společnost VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6,
společnost GeoTec-GS, a.s., IČO 25103431, se sídlem Chmelová 2920/6, 106 00 Praha 10, a
společnost DS engineering PLUS, a.s., IČO 27955834, se sídlem Za Mototechnou 1114/4, 155 00 Praha 5,
kteří dne 9. 9. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S97/2015/VZ-10205/2015/533/PSd ze dne 27. 4. 2015, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – Nusle,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D1 ÚSEK 25 – MÚK Ostrovačice – MÚK Kývalka, TDI“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2013 pod evidenčním číslem 354600 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 8. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 162-282852,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S97/2015/VZ-10205/2015/533/PSd ze dne 27. 4. 2015
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh ze dne 19. 1. 2015 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S97/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D1 ÚSEK 25 – MÚK Ostrovačice – MÚK Kývalka, TDI“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2013 pod evidenčním číslem 354600 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 8. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 162-282852
z a s t a v u j i .
ODŮVODĚNÍ
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 13. 2. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), návrh navrhovatele – společnosti Amberg Engineering Slovakia, s.r.o., IČO 35860073, se sídlem Somolického 1/B, 811 06 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“), ze dne 19. 1. 2015 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – Nusle (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky s názvem „D1 ÚSEK 25 – MÚK Ostrovačice – MÚK Kývalka, TDI“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2013 pod evidenčním číslem 354600 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 8. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 162-282852 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 27. 4. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S97/2015/VZ-10205/2015/533/PSd (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
5. Výrok napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že z postupu zadavatele, když si vyžádal vysvětlení ceny v určitých položkách, vyplývá, že zadavatel shledal v nabídce navrhovatele mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Z protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 23. 6. 2014 podle Úřadu vyplynulo, že hodnotící komise provedla v souladu s § 77 zákona posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a konstatovala, že nabídkovou cenu navrhovatele je možno považovat za mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ačkoliv tedy zadavatel ve 3. žádosti uvedl, že se jedná o žádost podle § 76 odst. 3 zákona, z jejího obsahu je zřejmé, že se jednalo o žádost ve smyslu § 77 odst. 1 zákona. Úřad toto administrativní pochybení zadavatele nepovažoval za vadu, která by činila průběh zadávacího řízení netransparentním či jinak rozporným se zákonem, neboť i z úkonů navrhovatele bylo dle Úřadu zřejmé, že tento nebyl nijak negativně tímto ovlivněn, neboť z obsahu 3. žádosti jednoznačně vyplývalo, že zadavatel má podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídce navrhovatele.
6. Na základě porovnání celkové nabídkové ceny s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, s nabídkovými cenami ostatních uchazečů a srovnání jednotkových cen s cenami předpokládanými zadavatelem, výpočet tzv. bezpečné ceny, je podle Úřadu zřejmé, že v daném případě bylo důvodu, aby hodnotící komise získala pochybnost o reálnosti nabídkové ceny navrhovatele a shledala nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou. Úřad učinil závěr, že zadavatel zřetelně formuloval své požadavky na obsah zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž výslovně upozornil navrhovatele na nutnost předložení objektivní metody kalkulace, tj. kalkulace nezaložené na pouhém odhadu. Navrhovateli tak bylo známo, že i pokud by takový odhad předložil, musel by být podložen objektivními skutečnostmi.
7. Úřad tedy v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že byl dán důvod, aby hodnotící komise shledala nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou. Hodnotící komise si v souladu s § 77 odst. 1 zákona vyžádala zdůvodnění příslušných položek nabídkové ceny, přičemž navrhovateli transparentním způsobem sdělila důvody, pro které shledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, uvedla podklady, které požaduje k posouzení a srozumitelně formulovala důvody vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení způsobem majícím oporu v dokumentaci o veřejné zakázce. Při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu neopodstatněného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 12. 2014 tak Úřad neshledal porušení zákona zadavatelem.
III. Námitky rozkladu
8. Dne 14. 5. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 13. 5. 2015. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 29. 4. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
9. Navrhovatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že při přípravě nabídky použil objektivní a aktuální údaje, což dokázal Úřadu předložením rozpočtu o předpokládaných tržbách. Navrhovatel vyjadřuje své přesvědčení, že prokázal a zadavateli objektivním způsobem zdůvodnil položku tzv. fixní režie včetně zdůvodnění objektivity zvolené kalkulační metody. Dále navrhovatel uvádí, že předložil důkazy, které objasňují stanovení míry angažovanosti ve výši 6 %. Navrhovateli tedy není zřejmé, jak Úřad mohl souhlasit s tvrzením zadavatele, že navrhovatel nepodal dostatečné vysvětlení pro objasnění způsobu stanovení míry angažovanosti ve výši 6 %.
10. Následně navrhovatel vyjadřuje nesouhlas s tvrzením Úřadu, že ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepředložil objektivní podklady, které by potvrdily informace obsažené ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel podotýká, že objektivní skutečnosti (zdrojová data), z nichž při výpočtech míry angažovanosti vycházel, vysvětlil jak zadavateli, tak Úřadu. Dále uvádí, že rozpočet předpokládaných tržeb poskytl pouze Úřadu, jelikož zadavatel o tento rozpočet nepožádal, a také z důvodu obav ze zneužití strategických informací. Navrhovatel tedy považuje argumentaci Úřadu obsaženou v odůvodnění napadeného rozhodnutí za neopodstatněnou a zavádějící.
11. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel neměl snahu pochopit jeho vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, což dovozuje z nezájmu zadavatele o osobní vysvětlení nabídky na schůzi hodnotící komise.
12. Navrhovatel rovněž v souvislosti s přepočtem nabídkové ceny zadavatelem při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele opakuje svou argumentaci obsaženou v návrhu se zdůrazněním použití kalkulačního vzorce a vstupních dat. V tomto kontextu navrhovatel uvádí, že Evropská komise vyzvala vládu České republiky s apelem na zlepšení transparentnosti a efektivnosti zadávání veřejných zakázek.
13. V závěru rozkladu navrhovatel poukazuje na to, že jím použitá metoda kalkulace dle „míry angažovanosti“ je vyváženější. Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že svou metodu dostatečně popsal a předložil dostatek důkazů zadavateli, aby mohl posoudit, že nabídková cena zadavatele je cenou tržní.
Závěr rozkladu
14. Navrhovatel navrhuje napadené rozhodnutí změnit tak, že se rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky zruší.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
16. Dne 2. 6. 2015 Úřad obdržel sdělení zadavatele, v němž informoval Úřad o tom, že dne 29. 5. 2015 s vybraným uchazečem uzavřel souhrn smluvních dohod na realizaci veřejné zakázky, který v kopii zaslal v příloze.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
18. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
19. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
20. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
21. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
22. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
23. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
24. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
25. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
26. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
27. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
28. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
29. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky.
30. Dne 29. 5. 2015 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel souhrn smluvních dohod na realizaci veřejné zakázky. V důsledku uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k ukončení zadávacího řízení.
31. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
32. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
33. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
34. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky nelze dosáhnout prvotního cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
35. Uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
36. Uzavření souhrnu smluvních dohod na realizaci veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, v rámci něhož by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit úkon zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky.
37. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
38. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť v důsledku uzavření série smluvních dohod na realizaci veřejné zakázky nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.
39. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
40. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel souhrn smluv na realizaci veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
41. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále nelze odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – Nusle
2. Amberg Engineering Slovakia, s.r.o., Somolického 1/B, 811 06 Bratislava, Slovenská republika
3. Dopravoprojekt Brno a.s., Kounicova 271/13, 602 00 Brno,
4. SUDOP PRAHA a.s., Olšanská 2643/1a, 130 80 Praha 3 - Žižkov
5. VPÚ DECO PRAHA a.s., Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6
6. GeoTec-GS, a.s., Chmelová 2920/6, 106 00 Praha 10
7. DS engineering PLUS, a.s., Za Mototechnou 1114/4, 155 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
