Č. j.: ÚOHS-S0136/2016/VZ-08871/2016/542/JVo
7. března 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, kterých se dopustil účastník řízení
zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11
při zadávání níže uvedených veřejných zakázek
„Správa datových sítí“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 3. 2012 pod ev. č. 211916,
„Nákup notebooků“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 8. 2013, jehož oznámení o zadání bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 11. 2013 pod ev. č. 374386,
vydává dle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Správa datových sítí“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 3. 2012 a uveřejněno dne 30. 3. 2012 pod ev. č. 211916, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 48 dnů od uzavření smlouvy dne 4. 9. 2012 s vybraným uchazečem – Dimension Data Czech Republic a.s., IČO 490 97 695, se sídlem V Celnici 1028/10, 110 00 Praha 1 – tedy nejpozději do 22. 10. 2012, ale učinil tak až po uplynutí zákonné lhůty dne 13. 9. 2013.
II.
Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup notebooků“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 8. 2013, jehož oznámení o zadání bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 11. 2013 pod ev. č. 374386, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy dne 15. 10. 2013 s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a. s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – tedy nejpozději do 30. 10. 2013, ale učinil tak až po uplynutí zákonné lhůty dne 25. 11. 2013.
III.
Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Nákup notebooků“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 8. 2013, jejíž oznámení o zadání bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 11. 2013 pod ev. č. 374386, na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo dne 15. 10. 2013 ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a. s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, tedy nejpozději do 30. 10. 2013, ale učinil tak až dne 21. 2. 2014.
IV.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – ukládá,
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
1. Zadavatel – Státní fond životního prostředí České republiky, IČO 00020729, se sídlem Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) zadávací řízení veřejné zakázky „Správa datových sítí“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 3. 2012 a uveřejněno dne 30. 3. 2012 pod ev. č. 211916 (dále jen „veřejná zakázka 1“).
2. Z bodu II.1.5) oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky 1 bylo poskytnutí služeb a dodávek k zajištění správy datových sítí, přičemž v bodu II. 2. oznámení o zakázce byla uvedena předpokládaná hodnota veřejné zakázky 1 následovně: „nedosáhne 2 000 000,- Kč bez DPH“.
3. Dále zadavatel dne 2. 8. 2013 zahájil podle zákona zadávací řízení veřejné zakázky „Nákup notebooků“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 8. 2013, jehož oznámení o zadání bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 11. 2013 pod ev. č. 374386 (dále jen „veřejná zakázka 2“).
4. Z bodu 1. 1. dokumentu „Výzva k podání nabídky včetně zadávací dokumentace na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou prostřednictvím e-tržiště v zjednodušeném podlimitním řízení“ (dále jen „výzva“) k veřejné zakázce 2 vyplývá, že předmětem zadávacího řízení byla dodávka notebooků dle specifikace zadavatele, přičemž v bodu 1.2. výzvy byla uvedena předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 následovně: „1.000.000 Kč – veřejná zakázka malého rozsahu“. Z oznámení o zadání zakázky uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. formuláře 7303010074386 vyplývá, že předpokládaná hodnota byla stanovena ve výši 999 999,99 Kč bez DPH a rovněž zadavatel ve svém vyjádření k obdrženému podnětu ze dne 16. 2. 2016 konstatuje, že: „Fond zadával veřejnou zakázku malého rozsahu na služby s předpokládanou hodnotou nedosahující 1 000 000 Kč bez DPH z důvodu zajištění co největší míry otevřenosti v zjednodušeném podlimitním řízení“.
Postup Úřadu před vydáním příkazu
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona obdržel dne 8. 2. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele ve věci předmětných veřejných zakázek. V této souvislosti si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu včetně dokumentace o veřejné zakázce 1 a dokumentace o veřejné zakázce 2. Po jejich přezkoumání dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, a proto vydává tento příkaz.
Relevantní ustanovení zákona k veřejné zakázce 1 (ve znění účinném do 31. 3. 2012)
6. Podle § 17 písm. g) zákona se profilem zadavatele pro účely tohoto zákona rozumí konkrétní adresa elektronického nástroje v síti Internet, který zadavatel používá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek a který umožňuje dálkový přístup.
7. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
8. Z § 26 odst. 5 zákona vyplývá, že zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.
9. Jak vyplývá z § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 48 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
10. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo ji splní v rozporu s § 146 nebo 147.
11. Z § 146 odst. 1 písm. a) zákona vyplývá, že je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění v informačním systému podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.
Relevantní ustanovení zákona k veřejné zakázce 2 (ve znění účinném do 31. 12. 2013)
12. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
13. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
14. Z § 26 odst. 5 zákona vyplývá, že zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.
15. Jak vyplývá z § 83 odst. 1 zákona, veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
16. Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
17. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
18. Z § 146 odst. 1 písm. a) zákona vyplývá, že je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.
Obecně k uveřejňovacím povinnostem
19. Úřad k uveřejňovacím povinnostem zadavatele v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže).
20. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno mj. i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští správního deliktu, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
Postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky 1
21. Dne 4. 9. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – Dimension Data Czech Republic a. s., IČO 490 97 695, se sídlem V Celnici 1028/10, 110 00 Praha 1 (v době vydání příkazu: Dimension Data Czech Republic s. r. o., IČO 26175738, se sídlem Na Hřebenech II 1718/10 140 000 Praha 4) (dále jen „vybraný uchazeč 1“) – smlouvu na veřejnou zakázku 1. Dle čl. 2. předmětné smlouvy činila cena za předmět plnění veřejné zakázky 1 za realizaci poskytnutí služby NetFlow monitoring 1 388 000 Kč bez DPH a dále 50 030 Kč bez DPH měsíčně za poskytnutí měsíční analýzy dat, pohotovost, Performance Monitoring, FlowMon Monitoring a pravidelné automatické zálohování konfigurací aktivních prvků. Dle čl. 2.8. předmětné smlouvy maximální nepřekročitelná cena za předmět plnění veřejné zakázky 1 nepřesáhne částku 2 000 000 Kč bez DPH.
22. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku 1, tedy o zadání veřejné zakázky 1, bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 9 2013, tj. 374 dnů po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 1. V souladu se zákonem ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku 1 mělo být předmětné oznámení odesláno k uveřejnění do 48 dnů od uzavření smlouvy, tedy nejpozději dne 22. 10. 2012.
Postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky 2
23. Dne 15. 10. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a. s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč 2“) – smlouvu na veřejnou zakázku 2. Cena za předmět plnění veřejné zakázky 2 činila dle čl. 3.1 předmětné smlouvy celkem 995 625 Kč bez DPH.
24. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2, tedy o zadání veřejné zakázky 2, bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 11. 2013, tj. 41 dnů po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 2. V souladu se zákonem ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2 mělo být předmětné oznámení odesláno k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy, tedy nejpozději dne 30. 10. 2013.
25. Z profilu zadavatele (https://www.sfzp.cz/ke-stazeni/559/15357/detail//) je zřejmé, že zadavatel uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce 2 dne 21. 2. 2014, tj. 129 dnů od ukončení zadávacího řízení veřejné zakázky 2, přičemž nejpozději měla být písemná zpráva uveřejněna dne 30. 10. 2013.
Závěry Úřadu
26. K obsahu ustanovení § 83 odst. 1 zákona, ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad uvádí, že je jím jednoznačně určena povinnost veřejnému zadavateli odeslat v zákonem stanovené lhůtě od uzavření smlouvy oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Podle § 85 odst. 4 zákona je zadavatel rovněž povinen uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
27. Dále Úřad konstatuje, že ze systematického zařazení § 83 odst. 1 a § 85 odst. 4 v zákoně (v části nazvané „Zadávací řízení“) jednoznačně vyplývá, že povinnost stanovená v § 83 odst. 1 zákona a § 85 odst. 4 zákona je součástí zadávacího řízení (část druhá zákona), a to konkrétně úkonem směřujícím k jeho ukončení (hlava VIII. části druhé zákona), a je tedy v šetřeném případě závazná i pro zadavatele, který zadává veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, což upravuje § 26 odst. 5 zákona. S ohledem na skutečnost, že zadavatel zahájil zadávání veřejné zakázky 1, která svou předpokládanou hodnotou odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu, postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení dle § 27 zákona (odeslal oznámení o zakázce k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek) a rovněž i zadávání veřejné zakázky 2, která svou předpokládanou hodnotou taktéž odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu, zahájil zadavatel postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 38 zákona (odeslal výzvu, kterou současně uveřejnil na profilu zadavatele), byl povinen postupovat podle pravidel vztahující se na zadávání podlimitních veřejných zakázek, a to včetně uveřejňovacích povinností. Z výše uvedeného vyplývá, že se zadavatel podrobil zadávání ve smyslu § 17 písm. m) zákona, kdy je povinen postupovat podle ustanovení zákona platných pro jednotlivá zadávací řízení.
28. S odkazem na výše popsané skutečnosti tak Úřad považuje za prokázané, že zadavatel v případě veřejné zakázky 1 postupoval v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky 1 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 48 dnů od uzavření smlouvy dne 4. 9. 2012 s vybraným uchazečem 1, tedy nejpozději do 22. 10. 2012, ale až dne 13. 9. 2013, tj. 374 dnů po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 1. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
29. Úřad současně považuje za prokázané, že zadavatel v případě veřejné zakázky 2 postupoval v rozporu s ustanovením § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky 2 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy dne 15. 10. 2013 s vybraným uchazečem 2, tedy nejpozději do 30. 10. 2013, ale učinil tak až dne 25. 11. 2013, tj. 41 dnů po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 2. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
30. Úřad dále považuje za prokázané, že zadavatel v případě veřejné zakázky 2 postupoval současně v rozporu s ustanovením § 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce 2 nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2, které bylo ukončeno uzavřením smlouvy dne 15. 10. 2013 s vybraným uchazečem 2, tedy nejpozději do 30. 10. 2013, ale učinil tak až dne 21. 2. 2014, tj. 129 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. příkazu
31. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
32. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil celkem tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v otevřeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku 1 a ve zjednodušeném podlimitním řízení na veřejnou zakázku 2 v rozporu s § 83 odst. 1 zákona, ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, neodeslal v zákonem stanovených lhůtách příslušná oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a dále tím, že ve zjednodušením podlimitním řízení na veřejnou zakázku 2 v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil v zákonné lhůtě na profilu zadavatele písemnou zprávu o veřejné zakázce 2.
33. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
34. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
35. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
36. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 8. 2. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo. Rovněž při zohlednění skutečnosti, že k počátku zadavatelem nejdříve spáchaného protiprávního jednání došlo dne 23. 10. 2012 (v případě veřejné zakázky 1) a dne 31. 10. 2013 (v případě veřejné zakázky 2), tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty podle § 83 odst. 1 zákona, resp. podle § 85 odst. 4 zákona, během níž byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení odpovídající veřejné zakázky k uveřejnění, resp. během níž byl zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce 2, lze konstatovat, že odpovědnost zadavatele za předmětné správní delikty nezanikla.
37. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona ve znění účinném do 31. 3. 2012 se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
38. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona ve znění účinném od 1. 4. 2012 se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
39. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008–67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007–135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
40. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
41. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty samostatně.
42. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
43. V šetřeném případě se zadavatel dopustil třech správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona (ve znění účinném do 31. 3. 2012) se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona (ve znění účinném od 1. 4. 2012) se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
44. Horní hranice sankce není tedy ve vztahu ke všem posuzovaným deliktům totožná, ačkoli se ve všech případech jedná o obdobnou skutkovou podstatu vymezenou v § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V případě veřejné zakázky 1, která byla zahájena dne 29. 3. 2012, je horní hranice možné sankce za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona ve znění účinném do 31. 3. 2012 ve výši 10 000 000 Kč. V případě veřejné zakázky 2, která byla zahájena dne 2. 8. 2013, je horní hranice možné sankce za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona ve znění účinném od 1. 4. 2012 ve výši 20 000 000 Kč. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že za přísněji trestné správní delikty je nutné považovat správní delikty spáchané v souvislosti s nesplněním uveřejňovacích povinností u veřejné zakázky 2, tedy správní delikty uvedené ve výroku II. a III. tohoto příkazu.
45. Za situace, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě u správních deliktů uvedených ve výroku II. a III. tohoto příkazu), pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalších deliktů).
46. V šetřeném případě považuje Úřad za nejzávažnější správní delikt uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, neboť opožděné odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek považuje Úřad z hlediska veřejného zájmu spočívajícího v možnosti kontroly vynakládání veřejných prostředků za závažnější porušení uveřejňovací povinnosti. Úřad vychází z toho, že zveřejněním výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek informuje zadavatel všechny uchazeče i veřejnost, že zadávací řízení bylo již ukončeno.
47. V přezkoumávaném případě tedy Úřad uložil sankci za ten delikt, který byl spáchán ve veřejné zakázce 2, specifikovaný ve výroku II. tohoto příkazu. Spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli.
48. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
49. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v první řadě v potaz závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Z hlediska závažnosti správního deliktu Úřad přihlédl zejména ke skutečnosti, že zadavatel svým protiprávním postupem neposkytl veřejnosti možnost získat v zákonné lhůtě informaci o tom, že zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s předmětným vybraným uchazečem, a omezil tím informovanost veřejnosti. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností.
50. Jako polehčující okolnost při rozhodování o výši pokuty zohlednil Úřad fakt, že ačkoli předmětnou uveřejňovací povinnosti zadavatel splnil se zpožděním, stalo se tak ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětná informace nebyla uveřejněna vůbec, neboť byla zřejmá snaha o napravení protiprávního stavu z vlastní iniciativy zadavatele. Pro úplnost však Úřad dodává, že toto pozdní uveřejnění nelze považovat za okolnost, kterou by zadavatel „zhojil“ uvedené porušení zákona.
51. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu s předpokládanou hodnotou 1 000 000 Kč. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.
52. Jako k další polehčující okolnosti Úřad přihlédl ke skutečnosti, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu uplynuly již více než dva roky, což Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty v souladu se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud dovodil, že „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
53. Jako přitěžující okolnost při rozhodování o výši pokuty zohlednil Úřad skutečnost, že se zadavatel dopustil dalších správních deliktů uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu, ve kterých Úřad podobně jako ve výroku II. konstatoval nesplnění vybraných uveřejňovacích povinností.
54. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozvahy zadavatele sestavené ke dni 31. 12. 2014 je zřejmé, že zadavatel disponuje krátkodobým finančním majetkem ve výši přesahující 6 mld. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
55. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 10 000 Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu.
56. Vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto příkazu, tedy ve výši 10 000 Kč, neboť dospěl k závěru, že daná výše pokuty naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.
57. Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Státní fond životního prostředí České republiky, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
