Č. j.: ÚOHS-S0187/2016/VZ-12382/2016/511/JNv
24. března 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) uvedeného zákona, jehož se dopustil
zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10,
při zadávání veřejné zakázky „Předarchivní péče o dokumenty“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo k uveřejnění odesláno dne 20. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 404342, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 099-180367, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 127-232819,
vydává dle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 citovaného zákona nepřezkoumal v plném rozsahu námitky ze dne 9. 2. 2016 podané téhož dne jmenovanému zadavateli stěžovatelem – ARCHIVUM, s.r.o., IČO 25215191, se sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha 1 – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Předarchivní péče o dokumenty“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo k uveřejnění odesláno dne 20. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 404342, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 099-180367, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 127-232819, když nepřezkoumal námitku jmenovaného stěžovatele týkající se postupu zadavatele při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče – REISSWOLF likvidace dokumentů a dat, s.r.o., IČO 25097008, se sídlem U Dýhárny 1162, 278 01 Kralupy nad Vltavou.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Zadavatel – Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10 (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 20. 5. 2015 k uveřejnění oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Předarchivní péče o dokumenty“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2015 pod ev. č. 404342, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 23. 5. 2015 pod. ev. č. 2015/S 099-180367, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 127-232819 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky na služby jsou dle bodu 7.6 zadávací dokumentace služby v oblasti předarchivní péče o dokumenty zadavatele dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 7.5 zadávací dokumentace a dle oznámení o zakázce byla zadavatelem stanovena částkou 6.400.000,- Kč bez DPH.
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 29. 2. 2016 návrh stěžovatele – ARCHIVUM, s.r.o., IČO 25215191, se sídlem Pařížská 67/11, 110 00 Praha 1 (dále jen „stěžovatel“) – na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky, čímž bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání postupu zadavatele vedené pod spisovou značkou S0187/2016/VZ. V návrhu stěžovatel mimo jiné namítal možné spáchání správního deliktu zadavatele podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když zadavatel v plném rozsahu nepřezkoumal námitky podané stěžovatelem v zadávacím řízení, neboť se nevypořádal s některými konkrétními námitkami a dostatečně nezdůvodnil, proč nelze těmto námitkám vyhovět. Uvedenou část návrhu Úřad podle jejího obsahu posoudil a následně šetřil jako podnět ve smyslu § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
4. Úřad si od zadavatele vyžádal dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání relevantních podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0187/2016/VZ, Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
Relevantní ustanovení zákona
5. Podle § 110 odst. 1 zákona může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, podat zadavateli v rámci zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh zdůvodněné námitky.
6. Podle § 110 odst. 2 zákona námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.
7. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.
8. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
K výroku I. příkazu
9. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil, že stěžovatel dne 9. 2. 2016 doručil zadavateli v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku námitky z téhož dne, směřující proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení stěžovatele z účasti v zadávacím řízení a proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (dále jen „námitky“). V námitkách stěžovatel uvedl, že je přesvědčen, že rozhodnutí zadavatele o vyloučení stěžovatele z další účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2016 a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 26. 1. 2016 nerespektují základní zásady zadávacího řízení ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona, přičemž stěžovatel zadavateli vytknul netransparentní postup při posouzení výše nabídkové ceny stěžovatele vedoucí k jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení (v části I námitek) a porušení zásady rovného zacházení při posouzení nabídek uchazečů z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny (v části II námitek).
10. Zadavatel se s námitkami stěžovatele ze dne 9. 2. 2016 vypořádal v „rozhodnutí o nevyhovění námitkám“ ze dne 19. 2. 2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) tak, že námitkám nevyhověl.
11. Úřad po přezkoumání obsahu námitek a rozhodnutí o nich konstatuje následující.
12. V části II námitek stěžovatel mimo jiné uvedl, že dospěl-li zadavatel u nabídky stěžovatele k závěru, že obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu vzbuzující pochybnost, zda za tuto cenu bude možné nabízené plnění realizovat, pak měl zadavatel stejným způsobem přistupovat k posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče. Podle stěžovatele není možné požadované plnění realizovat ani za ceny, které ve své nabídce uvedl vybraný uchazeč, přičemž tento svůj názor dokládá konkrétními argumenty (např. kalkulací reálných nákladů na vyhledání, doručení a zpětné založení písemnosti). V cenách uvedených vybraným uchazečem u jednotlivých položek rovněž nejsou (dle stěžovatele) promítnuty nutné náklady na realizaci odpovídajícího plnění, a proto by i nabídková cena vybraného uchazeče měla být posouzena ze strany zadavatele jako mimořádně nízká. Zadavatel při posouzení nabídkových cen podle navrhovatele nepřistupoval stejně k oběma uchazečům, když stěžovatele pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu vyloučil z další účasti v zadávacím řízení a nabídkovou cenu vybraného uchazeče z hlediska ust. § 77 odst. 1 vůbec neposuzoval.
13. Úřad zjistil, že v rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 2. 2016 se zadavatel vyjádřil k části I námitek týkající se vyloučení stěžovatele z účasti v zadávacím řízení (pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu), když se podrobně věnoval problematice struktury, hodnověrnosti a reálnosti nabídkové ceny stěžovatele. Zadavatel se však v rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil k části II námitek stěžovatele, v níž stěžovatel zpochybňoval zákonnost postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče ze strany zadavatele. K části II námitek týkající se postupu zadavatele při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče a tvrzeného nerovného přístupu k uchazečům zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvedl ničeho, a nelze tedy než dospět k závěru, že se zadavatel s námitkou týkající se jeho postupu při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče obsaženou v námitkách ze dne 9. 2. 2016 žádným způsobem nevypořádal.
14. Bez ohledu na skutečnost, zda zadavatel nabídkovou cenu vybraného uchazeče posoudil podle ust. § 77 odst. 1 zákona v některé dřívější fázi zadávacího řízení, či nikoliv, zadavatel je povinen v souladu s ust. § 111 odst. 1 zákona přezkoumat podané námitky v plném rozsahu, tzn. vypořádat se s každým jednotlivým namítaným porušením zákona obsaženým v námitkách. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela pominul tvrzení stěžovatele, že nabídnutá cena vybraného uchazeče neodráží reálné náklady na realizaci odpovídajícího plnění a že je tak třeba posoudit rovněž i nabídkovou cenu vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky jako mimořádně nízkou ve smyslu ust. § 77 odst. 1 zákona.
15. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 111 odst. 1 zákona, když podané námitky stěžovatele nepřezkoumal v plném rozsahu, neboť nepřezkoumal námitku stěžovatele týkající se postupu zadavatele při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče.
K uložení pokuty
16. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když námitky stěžovatele ze dne 9. 2. 2016 nepřezkoumal v plném rozsahu v rozporu s § 111 odst. 1 zákona.
17. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
18. Podle § 121 odst. 3 zákona zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
19. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z návrhu navrhovatele, který obdržel dne 29. 2. 2016. Ke spáchání správního deliktu došlo uplynutím lhůty dle § 111 odst. 1 zákona, tj. uplynutím deseti dnů ode dne, kdy zadavatel obdržel námitky navrhovatele ze dne 9. 2. 2016, tedy dne 19. 2. 2016. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt dosud nezanikla.
20. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
21. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.
22. K povaze zadavatelem porušené povinnosti Úřad konstatuje následující. Institut námitek má sloužit jako prostředek obrany proti domnělému porušení zákona úkonem zadavatele. Prostřednictvím rozhodnutí o námitkách pak zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění návrhu.
23. V šetřeném případě se zadavatel nevypořádal se všemi námitkami stěžovatele v plném rozsahu. Následkem uvedeného nezákonného postupu zadavatele stěžovatel při koncipování svého návrhu na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele Úřadem nebyl obeznámen se stanoviskem zadavatele k námitce týkající se postupu zadavatele při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče, což ztížilo pozici stěžovatele při formulaci jeho návrhu. V případě, že by zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl přesvědčivé a věcné důvody, proč nabídkovou cenu vybraného uchazeče neposoudil jako mimořádně nízkou, vymezil by tím argumentům stěžovatele jiný rámec a tato skutečnost by měla potenciál ovlivnit jak rozhodnutí stěžovatele o podání (či nepodání) návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem, tak i jeho rozhodnutí o způsobu formulace či odůvodnění návrhu.
24. Polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v daném případě neshledal.
25. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá.
26. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2014 zveřejněné na oficiálních webových stránkách zadavatele Úřad zjistil, že celkový stav aktiv zadavatele k 31. 12. 2014 činil 2.593.478.000,- Kč. V této souvislosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či nespravedlivou.
27. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má naplňovat zejména dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uloženou výši pokuty považuje za dostačující k naplnění obou základních funkcí právní odpovědnosti.
28. Po zvážení všech okolností případu Úřad stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 10.000,- Kč.
29. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Česká republika - Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 49/48, 100 41 Praha 10
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
