Č. j.:ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-00608/2016/533/HKu/HČí Brno: 6. ledna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení o správních řízeních zahájených dne 18. 11. 2015 na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy z téhož dne a dne 20. 11. 2015 z moci úřední, jehož účastníky jsou:
zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha - Nové Město,
navrhovatel
PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., IČO 61063029, se sídlem Hvězdova 1734/2c, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 11. 2015 Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem advokátní kanceláře MT Legal s.r.o., IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
vybraný uchazeč – Deloitte Advisory s.r.o., IČO 27582167 se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha – 8,
ve věci:
možného spáchání správních deliktů podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Služby technickoorganizačního poradce pro ESVZ“ v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015 (oznámení o zadání zakázky uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 10. 2015, pod ev. č. 524777 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 204-371212),
návrhu na zákaz plnění smlouvy, kterou dne 6. 10. 2015 uzavřel zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha - Nové Město – se společností – Deloitte Advisory s.r.o., IČO 27582167 se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha – 8 – na plnění veřejné zakázky „Služby technicko-organizačního poradce pro ESVZ“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015 (oznámení o zadání zakázky uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 10. 2015, pod ev. č. 524777 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 204-371212),
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábř. L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 citovaného zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona veřejnou zakázku „Služby technickoorganizačního poradce pro ESVZ“, zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015, zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, tj. aby zadavatel svým jednáním krajně naléhavý případ nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 6. 10. 2015 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.
II.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábř. L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku „Služby technickoorganizačního poradce pro ESVZ“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015 bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 citovaného zákona, ačkoli byl podle citovaného zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábř. L. Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, ukládá
pokuta ve výši 250 000 Kč (slovy dvě stě padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha - Nové Město – se podle ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku „Služby technicko-organizačního poradce pro ESVZ“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015, a to v celém rozsahu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha - Nové Město (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Služby technicko-organizačního poradce pro ESVZ“ v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona zahájeném na základě výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Na základě podnětu, který Úřad obdržel dne 6. 10. 2015, Úřad zjistil následující skutečnosti.
3. Odesláním výzvy k jednání ze dne 1. 10. 2015 (dále jen „výzva“) zadavatel zahájil jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona za účelem zadání veřejné zakázky.
4. Dne 6. 10. 2015 zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky s dodavatelem – Deloitte Advisory s.r.o., IČO 27582167 se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha – 8 (dále jen „vybraný uchazeč“).
5. Po přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce, získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to
zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 21 odst. 2 zákona, když pro zadání veřejné zakázky použil jednací řízení bez uveřejnění podle ust. § 23 odst. 4 písm. b) zákona, a zda se tedy dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona,
zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 146 odst. 1 zákona v návaznosti na ust. § 26 odst. 4 zákona, když neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a zda se tedy dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona.
6. Z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při uzavření smlouvy dne 6. 10. 2015 postupoval v souladu se zákonem, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.
7. Dne 18. 11. 2015 obdržel Úřad návrh navrhovatele –
PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., IČO 61063029, se sídlem Hvězdova 1734/2c, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 11. 2015 Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem advokátní kanceláře MT Legal s.r.o., IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
(dále jen „navrhovatel) – ze dne 18. 11. 2015, na uložení zákazu plnění smlouvy, kterou dne 6. 10. 2015 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem na plnění veřejné zakázky.
I. PRŮBĚH SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ
Ke správnímu řízení zahájenému z moci úřední
8. Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem dnem 20. 11. 2015, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení.
9. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
10. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0812/2015/VZ-40282/2015/533/HKu ze dne 20. 11. 2015. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0812/2015/VZ-40656/2015/533/HKu ze dne 23. 11. 2015 stanovil lhůtu, v níž mohl zadavatel navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.
11. Sdělením č.j. ÚOHS-S0812/2015/VZ-41551/2015/533/HKu ze dne 27. 11. 2015 Úřad seznámil zadavatele s tím, že předmět správního řízení původně vymezený obsahem výše uvedeného oznámení o zahájení správního řízení ze dne 20. 11. 2015 se rozšiřuje, neboť Úřad získal pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když neuveřejnil podle § 146 odst. 1 zákona v návaznosti na ust. § 26 odst. 4 zákona oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavateli bylo sděleno, že předmětné správní řízení je tedy dále vedeno rovněž ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona zadavatelem.
12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0812/2015/VZ-41225/2015/533/HKu ze dne 27. 11. 2015 Úřad prodloužil lhůtu, v níž mohl zadavatel navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.
Ke správnímu řízení zahájenému na návrh
13. Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1 správního řádu, bylo zahájeno správní řízení ve věci návrhu na zákaz plnění smlouvy dnem 18. 11. 2015, kdy Úřad obdržel uvedený návrh navrhovatele.
14. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.
15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0809/2015/VZ-40253/2015/533/HKu ze dne 20. 11. 2015. Usnesením č. j. ÚOHS-S0809/2015/VZ-42513/2015/533/HKu ze dne 3. 12. 2015 Úřad stanovil lhůtu zadavateli k provedení úkonu – sdělení a doložení skutečnosti, v jakém rozsahu již bylo realizováno plnění na základě smlouvy, kterou uzavřel dne 6. 10. 2015 s vybraným uchazečem na plnění veřejné zakázky.
16. Dne 7. 12. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podanému návrhu a návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, jehož obsahem byla mj. žádost zadavatele o:
sdělení oprávněných úředních osob ve věci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0809/2015/VZ,
prodloužení lhůty pro navržení důkazů o 25 dnů,
nahlédnutí do spisu a ústní projednání věci a provedení důkazu svědeckou výpovědí,
možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k podkladům rozhodnutí a vznášet zejména návrhy na doplnění dokazování.
17. Dne 10. 12. 2015 odeslal Úřad zadavateli sdělení č. j. ÚOHS-S0809/2015/VZ-43427/2015/533/HKu ze dne 10. 12. 2015 v souvislosti se žádostí zadavatele ze dne 7. 12. 2015.
18. Dne 9. 12. 2015 obdržel Úřad podání účastníka řízení – PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., IČO 61063029, se sídlem Hvězdova 1734/2c, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 7. 12. 2015, jehož obsahem je zpětvzetí návrhu ze dne 18. 11. 2015.
19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0809/2015/VZ-43790/2015/533/HKu ze dne 10. 12. 2015 Úřad stanovil lhůtu účastníku řízení – MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno – k podání vyjádření, zda souhlasí se zpětvzetím návrhu ze dne 18. 11. 2015, které je obsahem podání účastníka řízení – PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., IČO 61063029, se sídlem Hvězdova 1734/2c, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 7. 12. 2015. V uvedeném usnesení Úřad účastníka řízení – MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno – upozornil, že v případě, kdy je žadatelů více, musí podle ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé.
20. Dne 10. 12. 2015 se na Úřad dostavil zástupce navrhovatele (Klára Vítková) k nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S809/2015/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
21. Dne 14. 12. 2015 Úřad obdržel vyjádření účastníka řízení – MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno – z téhož dne, v němž uvádí, že se zpětvzetím podaného návrhu nesouhlasí a naopak setrvává na svém návrhu, včetně v něm uvedeného odůvodnění, a žádá, aby Úřad přezkoumal postup zadavatele předcházející zadání výše uvedené veřejné zakázky a vydal rozhodnutí ve věci samé, kterým zadavateli uloží opatření k nápravě spočívající v zákazu plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.
22. Úřad v návaznosti na výše uvedená podání účastníků řízení konstatuje, že jestliže je ve správním řízení žadatelů (resp. navrhovatelů v terminologii zákona) více, je správní orgán v souladu s ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu povinen řízení o žádosti usnesením zastavit pouze v případě, že se zpětvzetím souhlasí všichni žadatelé. Jelikož však v šetřeném případě jeden z účastníků podávajících návrh na přezkoumání úkonů zadavatele vyslovil písemný nesouhlas se zpětvzetím návrhu, které učinil druhý z podavatelů cit. návrhu, a naopak výslovně deklaroval, že na podaném návrhu trvá, nelze řízení zahájené na návrh ze dne 18. 11. 2015 zastavit a subjekt, jenž toto zpětvzetí návrhu podal (tj. PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., IČO 61063029, se sídlem Hvězdova 1734/2c, Nusle, 140 00 Praha 4), tak nadále zůstává účastníkem předmětného správního řízení.
Obsah návrhu
23. Navrhovatel v úvodu návrhu rekapituluje rozhodné skutečnosti, ke kterým došlo před uzavřením smlouvy, na jejíž plnění navrhovatel navrhuje uložit zákaz. Uvádí, že byl uchazečem o veřejnou zakázku „Výkon funkce projektového manažera pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016“ (dále jen „původní zadávací řízení“), která byla zadavatelem zrušena. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel již při přípravě zadávacích podmínek původního zadávacího řízení nepostupoval s péčí řádného hospodáře a tím zavinil nyní tvrzenou „krajní nouzi“, s odvoláním na niž zadavatel zadal (prověřovanou) veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění.
24. Navrhovatel se domnívá, že předmět veřejné zakázky zadané v jednacím řízení bez uveřejnění se v podstatném rozsahu věcně shoduje s předmětem veřejné zakázky zadávané v původním zadávacím řízení, a dodává, že zadavatel nepostupoval při zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem.
25. Dále navrhovatel zmiňuje, že jeho žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž navrhovatel požadoval informace o zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, zadavatel vyřizoval v rozporu s uvedeným zákonem. Dále navrhovatel upozorňuje na možné spáchání správního deliktu zadavatelem z důvodu nezveřejnění oznámení o zrušení původního zadávacího řízení a písemné zprávy zadavatele k původnímu zadávacímu řízení v zákonné lhůtě.
26. Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že plnění požadované zadavatelem je u obou zadávacích řízení (původního i prověřovaného) nejen obdobné, ale v mnoha částech je identické a fakticky se překrývá. Dále odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu týkající se podmínky existence krajně naléhavého případu. Navrhovatel je přesvědčen, že již pouhá komparace požadovaných plnění specifikovaná zadavatelem v jím realizovaných zadávacích řízeních svědčí o tom, že předmět plnění prověřované veřejné zakázky nemůže představovat jakkoliv nepředvídatelné plnění výjimečné povahy, které nebylo možné objektivně zadavatelem předvídat. Navrhovatel dodává, že ze specifikace původní veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel si byl vědom rozsahu, složitosti a problematiky spojené s elektronickým mýtným systémem včetně potřebnosti odborného poradenství v této věci. Dále dodává, že zadavatel mohl a měl předvídat, jaký rozsah služeb ve vztahu k výkonu činností, které jsou svěřeny do jeho gesce, bude nutné zajistit prostřednictvím externích poradců, a to nejen ve vztahu k předmětu původní veřejné zakázky, ale rovněž na základě odbornosti zadavatele, kterou je nezbytné vzhledem k jeho postavení v daném oboru předpokládat.
27. Navrhovatel dále dodává, že ačkoliv v době zahájení jednacího řízení bez uveřejnění zadavatel argumentuje vývojem jednání se současným dodavatelem elektronického mýtného systému, byla mu nutnost těchto jednání již dříve známa, a proto tuto situaci nelze označit za důvod k využití jednacího řízení bez uveřejnění, neboť se nejedná o situaci objektivně nepředvídanou, kterou zadavatel nemohl dopředu předpokládat. Navrhovatel se také domnívá, že liknavé jednání zadavatele v dané věci vedlo k nastolení okolností, kterými v současné době zadavatel odůvodňuje využití jednacího řízení bez uveřejnění.
28. V souvislosti s otázkou krajní naléhavosti navrhovatel uvádí, že zadavatel již v době zahájení původního zadávacího řízení musel předvídat nezbytnost projektového řízení nového systému výběru mýta k datu 1. 1. 2017, dále podle názoru navrhovatele měl zadavatel zahájit zadávací řízení na projektového manažera bezodkladně po zrušení původního zadávacího řízení, pakliže projektové řízení mělo být zajišťováno externím dodavatelem. Dále navrhovatel doplňuje, že zadavatel nerespektoval zvolené řešení jím samotným deklarované v odůvodnění zrušení původního zadávacího řízení, v němž mj. tvrdil, že důvodem zrušení je zajištění předmětu veřejné zakázky vlastními kapacitami, zatímco nyní tvrdí, že není schopen předmět plnění odpovídající projektovému řízení zajistit vlastními silami.
29. Navrhovatel dále upozorňuje, že usnesení vlády č. 693 ze dne 26. 8. 2015 neukládá zadavateli, aby pro přípravu zadávacího řízení na provozovatele systému elektronického mýtného využil externího poradce, natož aby takový výběr byl proveden zcela nestandardním a netransparentním způsobem prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Dodává, že předmětem plnění jsou služby konzultační a poradenské, nikoli samotný provoz systému mýta v České republice, přičemž k přerušení výběru mýta a tedy k případné škodě na příjmech veřejných rozpočtů by tak nepochybně nedošlo.
30. K podmínce – „zadavatel uvedenou situaci nemohl předvídat, ani ji sám nezpůsobil“ navrhovatel uvádí, že zadavatel si musel být vědom již v okamžiku zrušení původního zadávacího řízení následujících skutečností:
znal rozsah, složitost a podmínky současného provozu systému výběru mýtného v České republice,
byl si vědom data 31. 12. 2016, k němuž má posledně jmenovaný dodavatel ukončit poskytování služeb tohoto systému,
měl a mohl vědět, zda a v jakém rozsahu disponuje vnitřními personálními prostředky pro jednání o ukončení poskytování služeb výběru mýtného a k provedení přechodu na nového poskytovatele,
mohl zahájit nové zadávací řízení na poradenské a konzultační služby odpovídající předmětu veřejné zakázky nyní zadané v jednacím řízení bez uveřejnění prakticky bezodkladně po zrušení původního zadávacího řízení.
31. Nečinnost zadavatele od prosince roku 2014 navrhovatel hodnotí jako opomenutí zadavatele, které si zapříčinil sám, což dále zapříčinilo vznik současné situace.
32. Navrhovatel dále upozorňuje na možné narušení principu transparentnosti v souvislosti s postupem zadavatele při výběru vybraného uchazeče. Upozorňuje, že vybraný uchazeč byl osloven zadavatelem jako jediný, ačkoliv nebyl účastníkem původního zadávacího řízení, přičemž zadání prověřované veřejné zakázky zadavatel provedl ve dvou dnech. Dodává, že není zřejmé, kolika subjektů se týkal průzkum trhu, který podle zadavatele předcházel provedení jednacího řízení bez uveřejnění.
33. Navrhovatel shrnuje, že postup zadavatele a skutkové okolnosti dané věci svědčí o tom, že zadavatel tuto situaci sám způsobil, když namísto provedení řádné soutěže na dodavatele projektového řízení bezodkladně po zrušení původního zadávacího řízení vedl neformální jednání s jediným subjektem, jemuž předmětnou zakázkou zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, přičemž ani nevyužil zákonné možnosti provést oznámení o dobrovolné průhlednosti o úmyslu zadat veřejnou zakázku ve smyslu § 146 odst. 2 zákona.
34. Navrhovatel rovněž odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) C-126/03, ze dne 18. 11. 2014, Komise EU vs. Spolková republika Německo, v němž soud zdůraznil, že v případě použití jednacího řízení bez uveřejnění v krajně naléhavém případě se jedná o výjimku z pravidel zadávání veřejných zakázek, která musí být vykládána restriktivně s tím, že důkazní břemeno ohledně skutečné existence výjimečných okolností odůvodňujících aplikaci této výjimky nese ten, kdo se existence těchto okolností dovolává.
35. K podmínce časové tísně navrhovatel uvádí, že v daném případě nemohlo jít o časovou tíseň, která by představovala překážku pro zadání odpovídajících služeb v jiném druhu zadávacího řízení, přičemž zdůrazňuje, že argumentace časové tísně by mohla být připuštěna pouze v případě té části služeb (v rámci předmětu veřejné zakázky zadané v jednacím řízení bez uveřejnění), která souvisí maximálně s datem 31. 12. 2016, tedy s otázkou ukončení poskytování služeb ze strany Kapsch.
36. Dále považuje navrhovatel za nezbytné upozornit na charakter uzavřené smlouvy, neboť je přesvědčen, že z povahy smluvních ujednání a podmínek stanovených zejména ve vztahu k poskytovanému plnění se jedná o rámcovou smlouvu. Upozorňuje např. na odst. 4.4, 5.1 nebo 11.1 smlouvy. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel v zadávacích podmínkách jednacího řízení bez uveřejnění nevymezil přesný a konkrétní rozsah plnění všech služeb, který bude po dodavateli požadován a současně také neuvedl jakékoliv termíny tohoto plnění. Podle jeho názoru se tak zadavatel dopustil zásadního pochybení, neboť podle ust. § 23 odst. 9 zákona nelze v jednacím řízení bez uveřejnění podle ust. § 23 odst. 4 písm. b) zákona uzavřít rámcovou smlouvu.
37. Navrhovatel dále zastává názor, že pozastavení plnění veřejné zakázky do doby realizace transparentního zadávacího řízení v tomto případě nezpůsobí ohrožení života či zdraví obyvatel České republiky či bezpečnostní zájmy státu a dodává, že jakkoliv slouží zadané jednací řízení bez uveřejnění k realizaci záměru státu v oblasti zpoplatnění dopravy na dálnicích, veřejný zájem na efektivním, účelném a se zákonem souladném vynakládání veřejných finančních prostředků představuje natolik významnou hodnotu, kterou je nutné zachovat.
38. Současně navrhovatel v návrhu dodává, že ust. § 118 odst. 2 zákona předvídá a určuje, že ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, se změnou subjektu plnícího zakázku a s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy. Navrhovatel se proto domnívá, že nezákonné jednání zadavatele nelze v tomto případě omlouvat určitým ekonomickým významem veřejné zakázky, která sama o sobě je jen přípravnou fází veřejné zakázky hlavní.
39. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá, aby Úřad rozhodl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ust. § 146 odst. 1 zákona, ačkoliv je podle zákona povinen toto oznámení uveřejnit, a uložil opatření k nápravě tím, že v souladu s ust. § 118 odst. 2 písm. a) zákona uloží zadavateli zákaz plnění smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku.
Vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele
40. Dne 7. 12. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne. Na uvedené vyjádření zadavatel rovněž odkazuje v souvislosti se zahájeným správním řízením z moci úřední (sp. zn. S0812/2015).
41. Ke zvolenému typu zadávacího řízení zadavatel uvádí, že mu byla vládou uložena povinnost uskutečnit zadávací řízení na provoz stávajícího Systému elektronického mýta pro období 3 let (usnesení vlády č. 693) a dále dodává, že uvedené zadávací řízení je uskutečnitelné při splnění dvou podmínek, konkrétně zadavatel musí umožnit všem uchazečům seznámit se s celým předmětem zadávacího řízení a současně musí mít zadavatel právní možnost zadávací řízení zrealizovat [mít připraven detailní plán, jak si stávající dodavatel služeb provozu mýtného systému a v zadávacím řízení vybraný uchazeč (nebude-li to stávající dodavatel) budou mýtný systém předávat a přebírat]. Zadavatel upozorňuje, že v porovnání s ostatními aplikacemi spravovanými rezortem dopravy tvoří mýtný systém unikátní záležitost v několika ohledech. Uvádí, že se jedná o rozsáhlou aplikaci, jež každoročně uskuteční statisíce mýtných transakcí, a že se jedná o významný informační systém veřejné správy, jenž nelze odstavit byť na jedinou vteřinu, neboť se jedná o trvale pracující aplikaci.
42. Zadavatel uvádí, že již několik měsíců jedná s konsorciem Kapsch (od dubna 2015). Dále zadavatel uvádí, že na základě jednání ze dne 16. 4. 2015 měl za to, že stěžejní dokument určující pravidla předávání a přebírání mýtného systému za plného provozu bude zpracován stávajícím generálním dodavatelem, který však následně sdělil zadavateli, že je nucen vzít zpět svou původní nabídku zpracovat plán přechodu z důvodu obav z možného vyřazení jeho nabídky v následujícím zadávacím řízení. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi zadavatel navrhuje důkaz výslechem účastníků předmětných jednání.
43. Zadavatel k výše uvedenému uvádí, že se tedy octl ve zcela nové situaci, zcela nezaviněně, přičemž sled předcházejících událostí nemohl ovlivnit. Doplňuje, že plán přechodu začal neprodleně zpracovávat samostatně, avšak po 6 týdnech (cca v polovině září 2015) byl nucen si přiznat, že jím zpracovaný nástin základních okruhů plánu přechodu nezaručí případným uchazečům v zadávacím řízení na provoz stávajícího mýtného systému jeho bezpečné předání a převzetí, a že skýtá významné riziko výpadku provozu mýtného systému. Zadavatel dodává, že v danou chvíli měl tedy dvě možnosti, a to buď přijmout extrémní riziko výpadku činnosti mýtného systému, anebo sjednání externí kapacity pro přípravu plánu přechodu a i pro další nezbytné činnosti. Zadavatel tedy sjednal externí společnost pro roli technicko-organizačního poradce a má za to, že byly splněny podmínky pro využití zvoleného typu zadávacího řízení.
44. Ke krajní naléhavosti případu zadavatel uvádí, že právě ke zjištění a konstatování nemožnosti dosáhnout dohody s generálním dodavatelem zadavatel dospěl až po realizaci celé řady jednání. Dodává, že byly zodpovědně hledány a zvažovány všechny možnosti vnitřního řešení. Hlavní důvod pro krajní naléhavost shledává zadavatel v tom, že postoj generálního dodavatele se v průběhu jednání výrazně změnil, čímž byl zadavatel postaven do nové situace s nutností ji neprodleně řešit.
45. K podmínce, podle níž zadavatel situaci krajně naléhavého případu nezpůsobil a ani ji nemohl předvídat, zadavatel uvádí, že uskutečnil vše (dosáhl nemalé části věcných dohod se stávajícím dodavatelem), aby své povinnosti splnil svými zaměstnanci, popř. rezortními kapacitami, bohužel vývoj ukázal, že pro dokončení celého procesu zadavatel dostatkem sil nedisponuje, a to zejména (nikoliv výlučně) pro zásadní změnu postoje generálního (stávajícího) dodavatele k přípravě plánu přechodu. Zadavatel dodává, že k jeho tíži lze jen stěží připočítávat to, že není svým odborným potenciálem schopen ze dne na den reagovat na změnu postoje obchodního partnera, na jehož rozhodování nemá naprosto žádný vliv.
46. K časovým důvodům zadavatel uvádí, že pro realizaci jiného typu zadávacího řízení nebyl dostatečný časový prostor, neboť zadavatel má před sebou ještě realizaci zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému, přičemž ještě předtím bude muset být se stávajícím dodavatelem realizováno jednací řízení bez uveřejnění stran zasmluvnění součinnosti. Zadavatel zdůrazňuje, že kdyby nedošlo k následné, pozdní změně postoje generálního (stávajícího) dodavatele, byla by dohoda o součinnosti pravděpodobně již uzavřena a zadávací řízení na provoz stávajícího mýtného systému již mohlo být zahájeno.
47. Zadavatel současně odkazuje na usnesení vlády č. 693 ze dne 26. 8. 2015, jímž bylo ministru dopravy uloženo vykonat neprodleně všechny kroky tak, aby zadávací řízení na provoz stávajícího systému elektronického mýta mohlo být zahájeno co nejdříve. Zadavatel je toho názoru, že výše uvedené skutečnosti opodstatňují zadavatelův postup, jenž byl v plném souladu se zákonem, stejně tak jako s dalšími právními předpisy upravujícími nakládání s majetkem státu a veřejnými prostředky.
48. Dále se zadavatel vyjadřuje k otázce, zda realizací prověřovaného zadávacího řízení porušil ust. § 84 odst. 6 zákona. Uvádí, že zadávací řízení na projektového manažera bylo řádně zrušeno rozhodnutím zadavatele ze dne 16. 12. 2014 a tedy nejsou vedena dvě zadávací řízení s obdobným předmětem.
49. Zadavatel nicméně doplňuje, že výše uvedené zrušené zadávací řízení má zcela odlišný předmět zakázky, než měla zakázka na projektového manažera. Ze stěžejních rozdílů jmenuje např. to, že ve zrušené zakázce bylo obsaženo řešení koncepčních otázek, které technicko-organizační poradce (prověřovaná zakázka) řešit nebude, neboť nebude zpracovávat novou koncepci zpoplatnění, novou tarifní politiku, nebude tvořit věcné podklady pro tvorbu novely zákona o pozemních komunikacích, nebude jakkoliv činný u zpracování zprávy pro Evropskou komisi k návrhu tarifní struktury a mýtných sazeb, nebude zpracovávat hodnocení dopadů regulace. Zadavatel dále dodává, že zrušená zakázka na projektového manažera neobsahovala řešení takových otázek, jako je příprava podkladů k součinnosti generálního dodavatele, neřešila doposud nepoložené otázky spojené s ukončením služeb generálního dodavatele. Zadavatel upozorňuje i na rozdílnost časového horizontu spolupráce mezi smluvními stranami. Zadavatel dodává, že z obdobného či stejného označení druhových kategorií předmětu, jako např. „legislativně-právní oblast“, „ekonomika a finance“, „organizace a řízení“ apod. nelze dovozovat žádný závěr o totožnosti předmětu obou zadávacích řízení.
50. Dále se zadavatel vyjadřuje k některým usnesením vlády, jež se týkaly konceptu přípravy systému elektronického mýta po roce 2016. Zdůrazňuje, že úkoly stanovené usnesením vlády č. 919 ze dne 4. 12. 2013 plnil a zahájil zadávací řízení na projektového manažera (které bylo následně zrušeno), dále připomíná rozdílnost předmětu plnění zrušeného zadávacího řízení a řízení prověřovaného. Upozorňuje zejména na bod 1. usnesení vlády č. 693 ze dne 26. 8. 2015, kterým vláda ministru dopravy uložila vykonat neprodleně všechny nezbytné úkony tak, aby zadávací řízení pro uzavření smlouvy na provoz stávajícího Systému elektronického mýta na dobu tří let bylo zahájeno v co možná nejkratší době. Zadavatel dodává, že usnesení vlády jsou pro něj, jakožto pro ústřední orgán státní správy, bezprostředně závazná, a proto přikročil k využití mimořádného typu zadávacího řízení.
51. Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že uzavřená smlouva ze dne 6. 10. 2015 není rámcovou smlouvou, neboť jednotlivá, od sebe zcela věcně odlišná plnění, jsou rozdělena na jednotlivé části, přičemž vznik povinnosti technicko-organizačního poradce k realizaci jednotlivé části předmětu je vázán předchozí písemnou objednávkou zadavatele. Dodává, že plnění se nebudou opakovat. Typ smlouvy zadavatel objasňuje ekonomickými motivy a zásadou hospodárnosti.
52. Podle názoru zadavatele by neměl být uložen zákaz plnění ze smlouvy, a to z následujících důvodů:
Zadavatel splňuje všechny zákonné podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění. Současně dodává, že o spáchání správního deliktu v řešené věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a do doby pravomocného rozhodnutí nejsou splněny podmínky pro uložení zákazu plnění smlouvy.
Zadavatel se ocitl v situaci, kdy bez okamžité, účinné pomoci externího subjektu není schopen vytvořit základní předpoklady pro to, aby mohlo být zrealizováno zákonné, transparentní zadávací řízení.
53. Zadavatel dodává, že pokud dojde k uložení zákazu plnění smlouvy, octne se zadavatel ve zcela neřešitelné situaci, kdy nebude schopen vytvořit podmínky pro úspěšnou realizaci zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému a v konečném důsledku by to znamenalo vážné ohrožení výběru mýta v období po konci roku 2016. Zadavatel zde spatřuje široký veřejný zájem na tom, aby započaté plnění smlouvy pokračovalo i nadále. Konkrétně se podle zadavatele jedná o veřejný zájem na řádném výběru mýta stávajícím mýtným systémem a veřejný zájem na realizaci transparentního, rovného a nediskriminačního zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému. Zadavatel dodává, že k řešení předmětné problematiky nedisponuje potřebnými odbornými silami a nemá tak schopnost bez plnění předmětné smlouvy úspěšně pokračovat dál.
54. Zadavatel závěrem uvádí, že pokud Úřad shledá, že zadavatel se některého z relevantních správních deliktů dopustil, potom navrhuje, aby v souladu s ust. § 118 odst. 3 zákona, popř. v souladu s ust. § 118 odst. 5 písm. b) zákona návrh zamítl.
Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 4. 12. 2015
55. Dne 7. 12. 2015 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče, v němž upozorňuje na nepravdivé nebo neúplné informace obsažené v návrhu.
56. K domněnkám navrhovatele, týkajících se komunikace mezi vybraným uchazečem a zadavatelem před datem vyhlášení prověřované veřejné zakázky vybraný uchazeč uvádí, že nabídku tvořilo pouze standardní prohlášení ve smyslu zákona, přičemž návrh smlouvy byl zadavateli doručen 1. 10. 2015 a o jejímž výsledném znění se následně jednalo.
57. Dále vybraný uchazeč uvádí, že dřívější veřejná zakázka (zrušená veřejná zakázka) byla zaměřena na vypracování nové dlouhodobé koncepce výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016, konkrétně pro období 2017 až 2026 s výhledem do roku 2031 a na podporu realizace nového systému výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016, který bude odpovídat takto formulované dlouhodobé koncepci. Dodává, že na základě výzvy byl zadavatelem poptáván technicko-organizační poradce, přičemž tento požadavek zadavatele je odůvodněn aktuální potřebou zadavatele na odbornou podporu a poradenství při zajištění a přípravě tendru na nového provozovatele mýtného systému a poskytování služeb provozu stávajícího mýtného systému.
58. Vybraný uchazeč dále upozorňuje na skutečnost, že se zrušené veřejné zakázky účastnil jako subdodavatel jiného uchazeče, přičemž v prověřované veřejné zakázce vystupuje vybraný uchazeč jako primární dodavatel, což odůvodňuje odlišnou povahou plnění obou zakázek.
59. Vybraný uchazeč dále ve svém vyjádření uvádí některé projekty, jež v oblasti mýtných systémů realizoval a dodává, že v České republice i v zahraničí získal unikátní zkušenosti a znalosti v dané oblasti.
60. Vybraný uchazeč závěrem upozorňuje, že jeho kvalifikace musela být navrhovateli známa, a domnívá se, že argumentace navrhovatele byla vedena snahou poškodit kredibilitu a dobré jméno vybraného uchazeče, což vybraný uchazeč považuje za nekalosoutěžní praktiku.
Vyjádření navrhovatele ze dne 5. 1. 2016
61. Dne 5. 1. 2016 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž opakuje argumentaci uvedenou v podaném návrhu. Zdůrazňuje, že zadavatel nesporně předvídal nezbytnost projektového řízení včasného výběru nového provozovatele mýtného systému po roce 2016 a následné projektové řízení nového systému výběru mýta po 1. 1. 2017. Dodává, že případnou časovou tíseň zadavatel způsobil svým jednáním.
62. Dále navrhovatel uvádí, že z věcného popisu realizovaného plnění je jednoznačně patrné, že se jedná o zcela marginální část předmětu veřejné zakázky, která je oddělitelná od zbytku plnění, což podle názoru navrhovatele znamená, že věcně nic nebrání tomu, aby zadavatel předmět veřejné zakázky „přesoutěžil“ v některé otevřené formě zadávacího řízení a řádně vybraný dodavatel převzal dosud zpracované podklady. Dále doplňuje, že návrh na vydání zákazu plnění smlouvy se tedy nestal bezpředmětným, když podstatná část předmětu plnění nebyla doposud realizována.
Ke spojení správních řízení
63. K zajištění účelu výše specifikovaných správních řízení (zahájených na návrh ze dne 18. 11. 2015 a z moci úřední dne 20. 11. 2015) vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-43946/2015/533/HKu ze dne 15. 12. 2015, kterým spojil správní řízení zahájená na základě návrhu dne 18. 11. 2015 a z moci úřední dne 20. 11. 2015.
64. Usnesením č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-43956/2015/533/HKu ze dne 15. 12. 2015 Úřad účastníkům řízení podle § 39 odst. 1 správního řádu stanovil lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí a rovněž lhůtu zadavateli k provedení úkonu – sdělení a doložení skutečnosti, v jakém rozsahu (vyjádřeno v Kč, a případně v procentech) již bylo realizováno plnění na základě smlouvy, kterou zadavatel uzavřel dne 6. 10. 2015 s vybraným uchazečem na plnění veřejné zakázky. Uvedeným usnesením Úřad rovněž seznámil účastníky řízení s obsahem usnesení č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-43946/2015/533/HKu ze dne 15. 12. 2015, kterým byla výše uvedená správní řízení spojena. Úřad podotýká, že proti výše uvedenému usnesení Úřadu podal zadavatel dne 21. 12. 2015 rozklad, v němž mj. uvedl, že „výkon činností technicko-organizačního poradce byl vybraným uchazečem (…) zahájen na základě pokynu náměstka Sekce legislativně právní (…) ze dne 13. 10. 2015 (…), přičemž v měsíci říjnu 2015 technicko-organizační poradce odvedl plnění v rozsahu 42 člověkodní v hodnotě 772 800,- Kč bez DPH, v měsíci listopadu 2015 technicko-organizační poradce odvedl plnění v rozsahu 93,5 člověkodní v hodnotě 1 720 400,- Kč bez DPH a v měsíci prosinci 2015 technicko-organizační poradce odvede obdobný počet člověkodní jako v měsíci listopadu 2015“.
65. Dne 18. 12. 2015 se na Úřad dostavil zástupce zadavatele (Mgr. Jakub Kopřiva) k nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S809,0812/2015/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
66. Dne 21. 12. 2015, dne 28. 12. 2015 a dne 5. 1. 2016 se na Úřad dostavil zástupce navrhovatele (Klára Vítková) k nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S809,0812/2015/VZ; protokoly o nahlížení jsou součástí správního spisu.
67. Dne 22. 12. 2015 Úřad obdržel žádost navrhovatele o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
68. Usnesením č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-45913/2015/533/HKu ze dne 23. 12. 2015 Úřad stanovil účastníkům řízení novou lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí (do 5. 1. 2016). Dne 30. 12. 2015 Úřad zaslal účastníkům řízení usnesení č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-46523/2015/533/HKu ze dne 30. 12. 2015, kterým z procesní opatrnosti opětovně stanovil lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí (do 5. 1. 2016), neboť zjistil, že původní usnesení č. j. ÚOHS-S0809,0812/2015/VZ-45913/2015/533/HKu ze dne 23. 12. 2015 nebylo opatřeno platným zaručeným elektronickým podpisem dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
II. ZÁVĚRY ÚŘADU
69. Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
70. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
71. Z ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zákona vyplývá, že veřejným zadavatelem je Česká republika.
72. Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy, jehož působnost je vymezena § 12 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
73. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.
K aktivní legitimaci navrhovatele
74. Podle § 113 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.
75. Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
76. Ve světle shora citovaných zákonných ustanovení lze navrhovatele (tj. osobu, které svědčí aktivní legitimace k podání návrhu) definovat jako dodavatele, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Toto vymezení navrhovatele je v zákoně jediné a dopadá tak jak na návrhy podávané proti jednotlivým úkonům zadavatele v průběhu zadávacího řízení (§ 114 odst. 1 zákona), tak na návrhy podávané po uzavření smlouvy a směřující k uložení zákazu plnění smlouvy (§ 114 odst. 2 zákona).
77. Aktivní legitimace konkrétní osoby k podání návrhu je tedy dána za kumulativního splnění dvou předpokladů:
jedná se o dodavatele, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a
kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech
78. Pro úplnost považuje Úřad za nutné dodat, že tyto požadavky vyplývají též z relevantních ustanovení právních předpisů Evropské unie. Zejména se jedná o čl. 1 odst. 3 směrnice 89/665/EHS, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, který stanoví, že členské státy zajistí, aby přezkumné řízení bylo dostupné podle podrobných pravidel, která mohou stanovit členské státy, každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky, a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla škoda nebo jí hrozí.
79. Uvedené ustanovení komunitární směrnice bylo rovněž předmětem výkladu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). Z rozsudku SDEU C-410/01 ze dne 19.6.2003 ve věci Fritsch, Chiari & Partner, Ziviltechniker GmbH a další proti Autobahnen- und Schnellstraßen-Finanzierungs-AG (Asfinag) vyplývá, že jednotlivé členské státy sice mají možnost stanovit konkrétní pravidla pro řízení, v nichž je přezkoumáván postup zadavatele, vždy se však musí pohybovat v rámci směrnice 89/665/EHS. SDEU konstatoval, že pojem zájem na získání veřejné zakázky nesmí být vykládán způsobem, který by omezil účinnost dané směrnice. V rozsudku SDEU ze dne 24. 6. 2004, Komise v. Rakousko, C‑212/02, Recueil, s. I‑0000, bod 24 bylo konstatováno: „Co se týče osob, kterým je přezkumné řízení dostupné, stačí konstatovat, že podle čl. 1 odst. 3 směrnice 89/665 členské státy zajistí, aby přezkumné řízení bylo dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla škoda nebo jí hrozí újma.“.
80. Z uvedeného je zřejmé, že závěr o tom, že stěžovatel byl dodavatelem, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, je - jak uvedeno výše - předpokladem aktivní věcné legitimace stěžovatele k podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy.
81. Prvou podmínkou účastenství navrhovatele v řízení je skutečnost, že jde o dodavatele, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky. Tato podmínka plyne z ust. § 110 odst. 1 zákona. Je na tomto místě vhodné zdůraznit, že např. v rozsudku ve věci C-570/08, Symvoulio Apochetefseon Lefkosias v. Anatheoritiki Archi Prosforon, žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Anotato Dikastirio tis Kypriakis Dimokratias (Kypr) bylo zdůrazněno, že článek 1 odst. 3 směrnice 89/665 o koordinaci právních a správních předpisů formulací, podle níž přezkumné řízení musí být dostupné „[přinejmenším] každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky“, definuje okruh osob, které musí mít na základě této směrnice právo podat návrh na přezkum.
82. Z výše uvedeného i přes absenci konkrétní legislativní definice pojmu „zájem na získání určité veřejné zakázky“ lze dovodit, že tento zájem má ten, kdo v daném zadávacím řízení podal nabídku. Za situace, kdy k porušení zákona mělo dojít neoprávněným zadáním veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, kdy zadavatel oslovil toliko jednoho dodavatele (vybraného uchazeče), bude tento zájem, který navrhovatel měl na získání předmětné veřejné zakázky, pravděpodobný a do jisté míry vždy hypotetický, poněvadž navrhovateli nebylo vůbec umožněno, aby se seznámil s podmínkami a nabídku podal. Aktivní legitimace však svědčí i potenciálnímu dodavateli, který byl oprávněn a případně též objektivně schopen předmětnou veřejnou zakázku plnit. Obdobně jako v případě podávání námitek proti úkonům zadavatele před podáním nabídek nemusel navrhovatel ani v případě návrhu směřujícího k uložení zákazu plnění smlouvy učinit předem žádný úkon, z něhož by zájem na získání veřejné zakázky mohl vyplynout.
83. V souladu se závěry odborné literatury (Raus, D. Nad možnostmi obrany proti postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Právní fórum 2008, č. 5) Úřad uvádí, že podmínka zájmu na získání určité veřejné zakázky ve smyslu § 110 odst. 1 zákona bude splněna tam, kde dodavatel alespoň potenciálně mohl příslušné plnění ve prospěch zadavatele objektivně realizovat.
84. Z toho se podává, že zájem o získání určité veřejné zakázky nemá – obecně řečeno - takový dodavatel, který vůbec nebyl (není) takovou konkrétní veřejnou zakázku oprávněn plnit, tzn. nedisponuje potřebným živnostenským či jiným veřejnoprávním povolením k plnění veřejné zakázky.
85. V posuzovaném případě se však o takový subjekt nejedná. Navrhovatel měl zájem o získání předmětné veřejné zakázky, avšak protože zadavatel při zadání této veřejné zakázky nepostupoval dle zákona, byla mu jakákoli účast v zadávacím řízení znemožněna. Skutečnost, že navrhovatel byl oprávněn takovou veřejnou zakázku plnit, je zřejmá již z toho, že se jako osoba, jež měla zájem na získání veřejné zakázky, účastnil předchozího zrušeného zadávacího řízení.
86. Druhou stěžejní podmínkou uvedenou v ust. § 110 odst. 1 zákona, která musí být při zkoumání aktivní věcné legitimace navrhovatele kumulativně s předchozí, shora popsanou podmínkou splněna, je, aby šlo o takového dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.
87. Předpokladem podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy (smluv) je tak mj. též domnělé porušení zákona ze strany zadavatele, v jehož důsledku hrozí nebo vznikla potencionálnímu dodavateli újma na jeho právech. Nelze s ohledem na shora uvedené než uzavřít, že tento předpoklad stanovený v ust. § 110 odst. 1 zákona lze považovat ze strany navrhovatele za splněný, Úřad se proto následně zabýval tím, zda v důsledku těchto tvrzených úkonů, jimiž mělo dojít k porušení zákona, navrhovateli hrozila nebo vznikla újma na jeho právech.
88. Předně je Úřad nucen konstatovat, že újma je pojem zjevně širší než pojem škoda. Újma nemusí a v určitých fázích ani nemůže být přesně vyčíslena, a proto stačí obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli. Újma v sobě zahrnuje jak materiální a v daný okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, kterou v okamžiku podání návrhu není možné přesně stanovit, avšak musí být nesporné, že došlo k újmě na právech eventuálního dodavatele. Povinnosti prokázat vznik újmy se obšírně věnovalo mj. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 15.7.2010, č.j. R158/2009/VZ-10447/2010/310/ASc, v němž bylo uzavřeno, že „v zásadě postačí, aby byla újma prokázána aspoň v tom smyslu, že uchazeč ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat“.
89. Navrhovatel v řízení vysvětloval a opakovaně zdůrazňoval, že újma, která vznikla na jeho právech, spočívala jednak v tom, že se nemohl zúčastnit zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, poněvadž zadavatel oslovil a uzavřel smlouvu jen s vybraným uchazečem. Dále mj. odůvodnil, že mu v důsledku takové újmy na jeho právech vznikla i eventuální újma ekonomická, neboť pokud by zadavatel postupoval při zadávání této veřejné zakázky řádně a v souladu se zákonem, mohl se navrhovatel zadávacího řízení zúčastnit a jeho nabídka by mohla být vybrána jako vítězná, tedy mohl realizovat tuto veřejnou zakázku, a proto tato újma představuje výši peněžního plnění, za které by předmět veřejné zakázky realizoval. Protože však pro úkony zadavatele, jimiž mělo dojít k porušení zákona, tento navrhovatel neměl ani teoretickou šanci se zadávacího řízení zúčastnit, nelze než uzavřít, že rovněž tato podmínka stanovená v ust. § 110 odst. 1 zákona jím byla splněna a před Úřadem prokázána.
K výroku I. tohoto rozhodnutí – použití jednacího řízení bez uveřejnění
Relevantní ustanovení zákona
90. Zákon v ust. § 21 odst. 1 zákona upravuje tyto druhy zadávacích řízení
a) otevřené řízení (§ 27),
b) užší řízení (§ 28),
c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),
d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),
e) soutěžní dialog (§ 35),
f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
91. Podle ust. § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.
92. Zadavatel může podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
93. V usnesení vlády č. 492 ze dne 4. 7. 2012 je uvedeno: „Vláda (…) ukládá ministru dopravy (…) neprodleně zahájit přípravu organizačních, legislativních a dalších opatření vedoucích k vyhlášení výběrového řízení na provozovatele elektronického mýtného systému po roce 2016.“
94. V usnesení vlády č. 919 ze dne 4. 12. 2013 je uvedeno: „Vláda (…) ukládá ministru dopravy (…) 1. vyhlásit do 31. prosince 2013 výběrové řízení na projektového manažera Systému elektronického mýta od roku 2017 v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
2. předložit vládě do 31. prosince 2013 návrh na složení řídicího výboru pro přípravu zadávací dokumentace výběrového řízení na dodavatele Systému elektronického mýta a poskytovatele služeb souvisejících s provozem tohoto systému po roce 2016,
3. předložit vládě do 30. června 2014 k odsouhlasení návrh základních parametrů zadávací dokumentace pro výběrové řízení na dodavatele Systému elektronického mýta a poskytovatele služeb souvisejících s provozem tohoto systému po roce 2016 (…).“.
95. V usnesení vlády č. 282 ze dne 15. 4. 2015 je uvedeno: „Vláda (…) ukládá ministru dopravy (…)
1. bezodkladně zahájit přípravu Systému elektronického mýta po roce 2016 podle Konceptu, a to ve formě technologicky neutrálního zadávacího řízení na dodavatele Systému elektronického mýta a poskytovatele služeb s provozem tohoto systému souvisejících,
(…)
4. předložit vládě do 31. července 2015 základní parametry zadávací dokumentace pro technologicky neutrální zadávací řízení (…)“.
96. V dokumentu Poslanecké sněmovny 2015 – „Zápis z 20. schůze hospodářského výboru, která se konala dne 15. dubna 2015“ (dále jen „Zápis č. 20 ze dne 15. 4. 2015“) je v bodu 3) „Informace ministra dopravy o situaci týkající se mýtného systému v ČR po roce 2016“ mj. uvedeno: „MD si přeje technologicky neutrální zadávací řízení na dodavatele Systému elektronického mýta po roce 2016 a poskytovatele služeb s provozem tohoto systému souvisejících v délce trvání 10 let (…).“.
97. V usnesení vlády č. 693 ze dne 26. 8. 2015 je uvedeno: „Vláda ukládá ministru dopravy
1. vykonat neprodleně všechny nezbytné úkony tak, aby zadávací řízení pro uzavření smlouvy na provoz stávajícího Systému elektronického mýta na dobu tří let bylo zahájeno v co možná nejkratší době,
2. zahájit bez zbytečného odkladu práce na zadávacím řízení pro výběr projektového manažera pro mýto, jenž zpracuje mimo jiné koncepci zpoplatnění pro období po skončení účinnosti smlouvy uvedené v bodě 1 tohoto usnesení (…).“.
98. Dne 6. 6. 2014 zadavatel zahájil otevřené řízení na nadlimitní veřejnou zakázku „Výkon funkce projektového manažera pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2014 pod ev. č. 486052 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 111-195965 (dále jen „zrušená veřejná zakázka“ nebo „původní zadávací řízení“ či „veřejná zakázka na projektového manažera“).
99. V dokumentu „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ č. j. 94/2014-120-ORG2/78 ze dne 16. 12. 2014, jenž se týkal zrušené veřejné zakázky, je uvedeno: „na základě ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) Zákona zrušuji zadávací řízení (…). Zadavatel dospěl k závěru, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na Zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a proto (…) přistoupil ke zrušení zadávacího řízení (…). K výše uvedenému kroku přiměly Zadavatele dvě základní skupiny důvodů: (i) Časová náročnost (…). Zadavatel v nynější fázi zadávacího řízení již nemá možnost změnit předmět zadávacího řízení ve smyslu změny zadávacích podmínek, stanovení a započetí nového běhu zadávací lhůty, a (ii) vědomost Zadavatele o tom, že svým postupem (…) způsobil změnu zadávacích podmínek, (…) avšak přiměřeně tomu (…) neprodloužil lhůtu pro podání nabídek (…). Zadavatel zahájil zadávací řízení 6. června 2014 (…) sledoval stěžejní cíl: Získat Projektového manažera tak, aby tento manažer pomohl Zadavateli vybrat poskytovatele / provozovatele Systému elektronického mýta po roce 2016, kdy vyprší platnost stávajícího kontraktu (…) Zadavatel v zadávací dokumentaci rozčlenil v čase jednotlivé kroky Projektového manažera tak, aby celá příprava umožňovala alespoň měsíční zkušební provoz potřebný k ověření, zda nový poskytovatel / provozovatel je připraven zabezpečit počínaje rokem 2017 spolehlivý výběr mýta. Zadavatelem sestavený harmonogram (…) vycházel z předpokladu výběru vítězného uchazeče a uzavření smlouvy nejpozději do 30. září 2014. V současné době však existuje již prodleva (…). Zadavatel má nyní dvě možnosti (…). Druhou možností je zrušit zadávací řízení, přepracovat harmonogram a maximum činností vykonat ve vlastní působnosti. Zadavatel zvolil pro svůj další postup tuto druhou možnost (…)“.
100. V příloze č. 2 zadávací dokumentace ke zrušené veřejné zakázce (v návrhu smlouvy) je v článku 10 Konsorcium Kapsch, v bodu 10.2., uvedeno: „Objednatel prohlašuje, že nedisponuje žádnými právy vůči Konsorciu Kapsch a nepřiznává Manažerovi vůči Konsorciu Kapsch žádné pravomoci. Pro případ, že bude k řádnému poskytnutí některé Služby nezbytná součinnost Konsorcia Kapsch, zajistí včas tuto součinnost Objednatel (pozn. Úřadu – rozuměj zadavatel) prostřednictvím Provozovatele ESVZ (pozn. Úřadu – rozuměj Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace).“ V bodu 10.5. citovaného návrhu smlouvy je uvedeno: „Objednatel se zavazuje, že v případě potřeby vstoupí neprodleně sám či prostřednictvím Provozovatele ESVZ do jednání s Konsorciem Kapsch za účelem včasného poskytnutí součinnosti Konsorcia Kapsch, která bude nezbytná pro řádné poskytování Služeb a pro uvedení SEM (pozn. Úřadu – rozuměj systém elektronického mýta) do provozu.“.
101. Z dokumentace o zrušené veřejné zakázce mj. plyne, že dne 23. 10. 2014 zadavatel rozhodl o vyloučení dvou uchazečů z účasti v předmětném zadávacím řízení a dne 29. 10. 2014 zadavatel vydal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
102. V „Zápisu z jednání Ministerstva dopravy a konsorcia Kapsch dne 16. 4. 2015“ je mj. uveden postoj zástupce Ministerstva dopravy (Ing. Ondřej Votruba, náměstek ministra – Sekce dopravně správní): „P. Kapsch na schůzce s p. ministrem dopravy přislíbil součinnost svého koncernu při přípravě veřejné zakázky na dodávku Systému elektronického mýta po roce 2016 a poskytování jeho služeb s jeho provozem souvisejících (…). Pokud by jednání o spolupráci s konsorciem Kapsch ve věci přípravy VZ nedopadla úspěšně, nebylo by možné jeho systém do budoucna ani částečně využít. Pokud jednání úspěšně dopadne, bude MD Systém elektronického mýta, jehož provoz je zajištěn na základě poskytování služeb ze strany konsorcia Kapsch, v rámci VZ nabízet (…) 17. kalendářní týden by mohly začít jednotlivé pracovní schůzky MD se zástupci konsorcia Kapsch.“.
103. Dne 1. 10. 2015 odesláním výzvy zadavatel zahájil jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona za účelem zadání veřejné zakázky.
104. V kapitole 2. Informace o druhu a předmětu zakázky výzvy je uvedeno: „Zadavatel v rámci předmětu veřejné zakázky požaduje poskytování konzultačních a poradenských služeb zadavateli při výběru nového poskytovatele služeb souvisejících s provozem elektronického systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací v ČR (ESVZ) a s tím souvisejících dalších nezbytných konzultačních a poradenských služeb zájemcem. Podrobnější specifikace předmětu veřejné zakázky a technických požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky je uvedena v Příloze č. 1 (předmět veřejné zakázky) a v Příloze č. 2 (Vzor smlouvy na plnění veřejné zakázky) této výzvy (…).“.
105. Podle bodu 1 přílohy č. 1 výzvy je předmětem veřejné zakázky „komplexní odborné poradenství v souvislosti s přípravou a realizací podmínek pro zajištění provozu stávajícího elektronického systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací (dále jen „ESVZ“) od 1. 1. 2017 s cílem zajistit kontinuální a bezporuchový výběr mýtného (…).“.
106. V příloze č. 1 výzvy (i smlouvy), v kapitole 10, se uvádí, že „Dílčím předmětem veřejné zakázky v části H je nespecifická odborná pomoc Objednateli, poskytovaná Objednateli na jeho výslovnou žádost za účelem řešení problémů nebo odvrácení hrozících rizik v souvislosti se zajištěním provozu ESVZ od 1. 1. 2017 a kontinuálního a bezporuchového výběru mýtného.“.
107. V písemné zprávě zadavatele ze dne 6. 10. 2015 je v části Předmět VZ uvedeno: „Poskytování služeb odborného poradce pro přípravu a zajištění zadávacího řízení na provoz stávajícího Systému elektronického mýta po roce 2016. Těmito službami se rozumí odborné poradenství v otázkách přípravy a samotného zabezpečení, a to včetně dohledu, součinnosti stávajícího Generálního dodavatele služeb souvisejících s provozem Systému elektronického mýta (příprava podkladů, jednání s Generálním dodavatelem, příprava zadávací dokumentace pro JŘBU, JŘBU). Dále se jedná o služby související s přípravou zadávací dokumentace pro zadávací řízení na provoz Stávajícího systému elektronického mýta, a to včetně zajištění samotné realizace tohoto zadávacího řízení. Nedílnou součástí jsou služby související s plněním přechodového plánu, tj. dohled nad předáním provozu Systému elektronického mýta nově vybranému Generálnímu dodavateli, a to včetně dohledu nad pilotním provozem systému pod nově vybraným Generálním dodavatelem. Dále požadovanými službami jsou příprava a dohled nad zavedením Evropské služby elektronického mýta do stávajícího Systému elektronického mýta, a to včetně dohledu nad pilotním provozem této služby.“
108. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel určil ve výzvě v kapitole 10. Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny uvedením textu: „Celková nabídková cena zájemce nesmí překročit částku 58 000 000,- Kč bez DPH.“.
109. V kapitole „Důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita“ písemné zprávy zadavatele ze dne 6. 10. 2015 je mj. uvedeno: „Vzhledem k tomu, že stávající Smlouva o službách uzavřená s konsorciem společností Kapsch pozbývá účinnosti již ke konci roku 2016, nezbylo než sjednat vnější podporu ve zvoleném typu zadávacího řízení. Zadavatel tedy po realizaci průzkumu trhu přistoupil k zadání prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) Zákona, tj. v situaci, kdy Zadavatel zadal Veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě, který Zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat Veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení (…).“.
110. Ke krajní naléhavosti případu je ve výše uvedené kapitole písemné zprávy zadavatele ze dne 6. 10. 2015 mj. uvedeno: „Případ je krajně naléhavý právě proto, že zjištění a konstatování nemožnosti dosáhnout dohody s konsorciem společností Kapsch prostřednictvím ryze vlastních sil (i s využitím rezortních kapacit v širším slova smyslu) bylo dosaženo až ex post (…). Byly zodpovědně hledány a zvažovány všechny možnosti „vnitřního řešení“, avšak míra rizik s nimi spojená dosahovala zcela nepřiměřené výše. Bylo tedy zapotřebí neprodleně nalézt funkční a spolehlivé řešení garantující rozumný výsledek.“
111. K podmínce, že zadavatel danou situaci nezpůsobil a že ji nemohl předvídat je ve výše uvedené kapitole písemné zprávy zadavatele ze dne 6. 10. 2015 mj. uvedeno: „Zadavatel zodpovědně (…) rozvinul plný potenciál svých vnitřních sil, jenž postačoval pro dosažení nemalé části věcných dohod s konsorciem společností Kapsch, přičemž ex ante nebyl jediný důvod se domnívat, že Zadavatelovy síly nebudou postačující. Uvedené platí tím spíše, jestliže se jednání podařilo úspěšně vést a dohod dosahovat. Zadavatel tedy uskutečnil vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby své povinnosti uskutečnil svými zaměstnanci, popř. rezortními kapacitami. Žel, vývoj ukázal, že pro dokončení celého procesu Zadavatel dostatkem sil nedisponuje.“
112. K časovým důvodům je ve výše uvedené kapitole písemné zprávy zadavatele ze dne 6. 10. 2015 mj. uvedeno: „Zadavatel s ohledem na své rozsáhlé zkušenosti disponuje představou o tom, že činnosti vymezené v předmětu smlouvy nebude možné realizovat prostřednictvím veřejné zakázky malého rozsahu. Pro realizaci jiného typu zadávacího řízení nebyl dostatečný prostor, neboť, jak je uvedeno výše, Smlouva o službách končí svou účinnost již na konci roku 2016. Zadavatel má před sebou ještě realizaci zadávacího řízení na provoz stávajícího Systému elektronického mýta, přičemž z dosavadních výsledků jednání s konsorciem společností Kapsch je zřejmé, že bude muset býti zvoleno užší řízení (…) přičemž ještě před tím bude muset býti (…) realizováno jednací řízení bez uveřejnění stran zasmluvnění součinnosti atp. Pro Zadavatele tedy žádný jiný typ zadávacího řízení nepřipadal v úvahu, neboť by mu nepřinesl očekávaný výsledek v relevantním čase.“.
113. Dále je v uvedené kapitole uveden odkaz na usnesení vlády České republiky č. 693 ze dne 26. 8. 2015, jímž bylo ministru dopravy uloženo vykonat neprodleně všechny kroky tak, aby zadávací řízení na provoz Stávajícího systému elektronického mýta mohlo být zahájeno co nejdříve.
114. V článku 11 Odměna Poradce je v bodu 11.1. mj. uvedeno: „Celková výše odměny za celou dobu plnění dle této smlouvy nepřekročí částku 52.311.200,- Kč (…) bez DPH (…). Objednatel není povinen požadovat poskytnutí všech Služeb dle této Smlouvy. Jednotlivé Služby budou čerpány podle skutečných potřeb Objednatele, a celková odměna nemusí být vyčerpána(…).“. V článku 20 Vznik a zánik smlouvy, v bodu 20.2., smlouvy ze dne 6. 10. 2015 je uvedeno: „Tato Smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to ode dne nabytí účinnosti této Smlouvy do okamžiku splnění všech povinností Smluvních stran vyplývajících z této Smlouvy.“
115. V příloze č. 1 smlouvy ze dne 6. 10. 2015 se v kapitole 10 „Podrobný popis předmětu veřejné zakázky, část H – odborná pomoc poskytovaná na výslovnou žádost objednatele“ uvádí, že „Dílčím předmětem veřejné zakázky v části H je nespecifická odborná pomoc Objednateli, poskytovaná Objednateli na jeho výslovnou žádost za účelem řešení problémů nebo odvrácení hrozících rizik v souvislosti se zajištěním provozu ESVZ od 1. 1. 2017 a kontinuálního a bezporuchového výběru mýtného (…). Odborná pomoc zahrnuje zejména vypracování stanovisek, rozborů, návrhů, připomínek a jiných dokumentů koordinaci prací/subjektů, zastupování Objednatele v řízeních před orgány státní moci a další činnosti související se zajištěním provozu ESVZ a/nebo ukončením služeb stávajícího GD.“.
Posouzení věci
116. Úřad nejprve obecně k jednacímu řízení bez uveřejnění uvádí, že se jedná o takový typ zadávacího řízení, který svou povahou představuje výjimečný postup zadavatele, který je zadavatel oprávněn užít pouze za předpokladu, že naplní zákonem taxativně vymezené podmínky. Důvodem je, že tento druh zadávacího řízení je jediným druhem zadávacího řízení, který nevyžaduje, resp., pro nějž neplatí zákonná povinnost uveřejnit jeho zahájení vůči neomezenému počtu potencionálních dodavatelů a zadavatel v případě užití tohoto druhu zadávacího řízení oslovuje pouze předem určené subjekty a z povahy věci tak de facto dochází k omezení hospodářské soutěže, avšak jedná se o takové omezení hospodářské soutěže, které je zákonem předvídané. Vzhledem k tomu, že důvody pro možnost užití jednacího řízení bez uveřejnění jsou v zákoně uvedeny taxativně, je nutno konstatovat, že výčet důvodů pro užití tohoto druhu zadávacího řízení je úplný a z jiných než v daném ustanovení stanovených důvodů nemůže zadavatel tento druh zadávacího řízení využít.
117. V případě užití zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona je zadavatel oprávněn využít tento druh zadávacího řízení za kumulativního splnění těchto předpokladů, které musí být propojeny příčinnou souvislostí:
musí se jednat o krajně naléhavý případ,
tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil,
zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat,
z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.
118. V případě, že zadavatel využije jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu výše citovaného ustanovení, musí být vždy schopen prokázat, že objektivně došlo k současnému naplnění všech výše uvedených podmínek. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodovací praxi SDEU, např. rozhodnutí C–385/02 ze dne 14. 9. 2004, ve kterém SDEU konstatoval, že ustanovení, která povolují výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává – tedy zadavatel (viz články č. 19 a č. 20 rozsudku). Stejné závěry opakovaně uvádí i rozhodovací praxe tuzemských soudů, viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 43/2012 – 54 ze dne 11. 1. 2013, v němž soud dovodil, že jednací řízení bez uveřejnění lze použít pouze výjimečně, pokud „uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku“, přičemž „důkazní břemeno ohledně naplnění zákonných podmínek nese zadavatel“. Obdobné závěry o nesení důkazního břemene vyslovil rovněž Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 8 As 149/2014-68 ze dne 31. 8. 2015. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda byly v přezkoumávaném případě kumulativně naplněny zákonem vyžadované předpoklady pro možnost využití postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.
119. Jednou z podmínek, kterou je zadavatel povinen naplnit, je existence krajně naléhavého případu, kdy pod tímto pojmem je nutné chápat situace, které vykazují značný stupeň intenzity, přičemž se obvykle jedná o případy, kdy dochází k ohrožení lidského života, možnosti vzniku závažné škody apod. Při výkladu pojmu naléhavost je pak nutno přihlédnout ke skutečnosti, zda měl či neměl zadavatel možnost se na nastalou situaci připravit, přičemž pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti ve výše uvedeném smyslu hovořit.
120. Dalším předpokladem, který musí být zadavatelem splněn při postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, je, že krajně naléhavý případ nebyl způsoben jednáním zadavatele. Stavu krajní nouze tedy nesmí předcházet omisivní či komisivní jednání zadavatele, kterým by vznikl stav krajně naléhavého případu. Vznik krajně naléhavého případu v případě možnosti využití postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona musí být výlučně z vnějších a objektivních příčin. S tímto požadavkem úzce souvisí i požadavek na nepředvídatelnost krajně naléhavého případu. K naplnění podmínky nepředvídatelné situace, kterou zadavatel nezpůsobil, Úřad uvádí, že stanovená podmínka předpokládá, že jednání či opomenutí zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavého případu. Musí se tedy jednat o objektivně nepředvídatelné případy, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním či opomenutím nezpůsobil. Za nepředvídatelné případy tak nelze považovat situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejich vznik zadavatel připravil podmínky. V této souvislosti Úřad zmiňuje rozsudek SDEU C-385/02 ze dne 28. 10. 2002 (Evropská komise vs. Itálie), v němž se soud vyjádřil, že okolnosti, které opodstatňují krajní naléhavost, nesmí být v žádném případě způsobené zadavatelem.
121. Posledním předpokladem, který musí být kumulativně splněn k tomu, aby mohl zadavatel využít výše specifikované zadávací řízení je časová tíseň, tedy nemožnost zadat zadávací řízení v jiném druhu zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad odkazuje na judikaturu SDEU, konkrétně na rozsudek C-126/03 ze dne 18. 11. 2004 Komise proti Německu, v němž SDEU konstatoval, že předtím, než zadavatel přistoupí k zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, musí nejprve vyloučit, že z časových důvodů není použití jiného druhu zadávacího řízení možné.
122. Nejinak se k možnosti a oprávněnosti užití jednacího řízení bez uveřejnění staví i soudní praxe tuzemských soudů (stejně tak i Úřad v rámci své rozhodovací praxe), když např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2013, sp. zn. 5 Afs 43/2012, se jasně podává, že „Jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění omezujících podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 23 zákona.“. Taktéž lze v souvislosti s jednacím řízením bez uveřejnění zmínit rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 65/2012-89 ze dne 29. 5. 2014 (potvrzeném následně rozsudkem Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 8 As 149/2014 ze dne 31. 8. 2015), v němž se soud vyjádřil k použití zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona v tom smyslu, že „toto ustanovení skutečně směřuje zejména vůči situacím nastalým vis maior …“.
123. V šetřeném případě zadavatel odůvodnil volbu jednacího řízení bez uveřejnění krajní naléhavostí v návaznosti na nemožnost dosáhnout dohody s konsorciem Kapsch (stávajícím dodavatelem elektronického mýtného systému) prostřednictvím ryze vlastních sil. Splnění podmínky, že zadavatel krajní naléhavost nezpůsobil a ani ji nemohl předvídat, odůvodňuje zadavatel tím, že rozvinul plný potenciál svých sil pro dosažení dohod se stávajícím dodavatelem elektronického mýtného systému a že uskutečnil vše, co po něm lze spravedlivě požadovat. Časovou tíseň pak zadavatel odůvodňuje nutností realizace zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému a zasmluvnění součinnosti se stávajícím dodavatelem elektronického mýtného systému do konce roku 2016.
124. Za účelem posouzení skutečnosti, zda byl zadavatel oprávněn pro zadání prověřované veřejné zakázky použít jednací řízení bez uveřejnění, je nezbytné přihlédnout k postupu zadavatele, který v souvislosti se zajištěním plynulého pokračování provozu elektronického mýtného systému po roce 2016, uskutečnil předtím, než dospěl k závěru, že je nezbytné uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadávanou v uvedeném druhu zadávacího řízení.
125. S odkazem na usnesení vlády ČR č. 492 ze dne 4. 7. 2012 (citace uvedená v odstavci 93 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze s jistotou konstatovat, že zadavatel již minimálně v červenci roku 2012 věděl, že je nutné zahájit organizační přípravu k vyhlášení výběrového řízení na provozovatele elektronického mýtného systému po roce 2016. Je tedy zřejmé, že zadavatel měl (minimálně ode dne vydání citovaného usnesení vlády do konce roku 2016, kdy končí platnost smlouvy se stávajícím dodavatelem elektronického mýtného systému) čas cca čtyři a půl roku na organizační a legislativní zajištění případného nového provozovatele.
126. Dne 6. 6. 2014 zadavatel odeslal k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Výkon funkce projektového manažera pro realizaci projektu výkonového zpoplatnění komunikací v ČR po roce 2016“. Účelem této veřejné (následně zrušené) zakázky (podle kapitoly 2.1. Účel veřejné zakázky zadávací dokumentace na zrušenou veřejnou zakázku) bylo „zajištění projektového řízení a odborného poradenství v souvislosti s přípravou a realizací nového Systému elektronického mýtného a plánovaným zahájením provozu od 1. 1. 2017 (…) dalším účelem této veřejné zakázky je vytvoření podkladů a informací nezbytných pro strategické rozhodnutí zadavatele o způsobu a rozsahu výkonového zpoplatnění zpoplatněných komunikací v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2026, a to s výhledem možného dalšího vývoje pro období do roku 2031“, přičemž podle kapitoly 2.2. „Základní specifikace předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na zrušenou veřejnou zakázku měla činnost projektového manažera zahrnovat poskytování poradenských služeb:
„v přípravné fázi, především (…) zpracování koncepce výkonového zpoplatnění a zadávací dokumentace SEM (tj. projekt Systému elektronického mýtného – pozn. Úřadu), včetně zpracování návrhu, jak zajistit přechod ze starého ESVZ na nový SEM“,
„ve fázi zadávacího řízení na výběr dodavatele SEM“,
„ve fázi realizační (…)“,
„ve fázi provozní, kdy je zajišťován výběr mýtného v novém SEM a je plně podporována evropská služba elektronického mýtného“,
„dle požadavků zadavatele (…), nezbytné k dokončení těchto fází“.
127. Úřad k uvedenému doplňuje, že ačkoliv měl zadavatel v návaznosti na usnesení vlády č. 919 ze dne 4. 12. 2013 povinnost zahájit zadávací řízení „na projektového manažera Systému elektronického mýta od roku 2017“ do 31. 12. 2013, zadavatel uvedené zadávací řízení vyhlásil až cca o 5 měsíců později. Z dokumentace o předmětném zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel uvedené otevřené řízení zrušil rozhodnutím ze dne 16. 12. 2014. Úřad doplňuje, že zadavatel uvedené výběrové řízení zrušil cca měsíc a půl po výběru nejvhodnější nabídky ze dne 29. 10. 2014, přičemž důvodem pro zrušení byla mj. skutečnost, že došlo k prodlevě v postupu prací na přípravě elektronického mýtného systému po roce 2016 (konkrétně sestavený harmonogram prací pro „projektového manažera“ vycházel z předpokladu výběru vítězného uchazeče a uzavření smlouvy nejpozději dne 30. 9. 2014). Ačkoliv tedy zadavatel dospěl k závěru, že harmonogram činností plánovaný v rámci plnění zrušené veřejné zakázky nestihne dodržet (viz rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, odstavec 99 odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť výběr nejvhodnější nabídky uskutečnil měsíc po plánovaném termínu uzavření smlouvy, rozhodl o zrušení předmětné veřejné zakázky s dalším jedenapůlměsíčním odkladem ode dne, kdy bylo již zřejmé, že je v měsíčním časovém prodlení. Podle vyjádření zadavatele a doloženého „Zápisu z jednání Ministerstva dopravy a Konsorcia Kapsch dne 16. 4. 2015“ zahájil zadavatel jednání se stávajícím dodavatelem mýtného elektronického systému v dubnu roku 2015 [tzn. 4 měsíce po zrušení předchozího zadávacího řízení (zrušené veřejné zakázky)], jejichž cílem bylo mj. vydefinovat předmět součinnosti se stávajícím dodavatelem Systému elektronického mýta a uzavřít smlouvu o součinnosti.
128. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 7. 12. 2015 uvádí, že vývoj jednání se stávajícím dodavatelem mýtného systému o zajištění zpracování „plánu přechodu“ (realizace předání a převzetí stávajícího mýtného systému mezi stávajícím dodavatelem a novým potenciálním dodavatelem) byla zdlouhavá, přičemž následně dospěla do stadia, kdy stávající dodavatel vzal zpět svou původní nabídku „plán přechodu“ zpracovat.
129. K výše uvedenému Úřad uvádí, že z doložených materiálů (zápisů z jednání mezi zadavatelem a stávajícím dodavatelem mýtného systému) žádným způsobem nevyplývá, že by zadavatel měl od zahájení předmětných jednání jistotu, že tato jednání budou ukončena ve prospěch (podle představ) zadavatele. Již na jednání uskutečněném dne 16. 4. 2015 si byl zadavatel vědom možnosti, že jednání se stávajícím dodavatelem elektronického mýtného systému nemusí být úspěšná [„Pokud by jednání o spolupráci s konsorciem Kapsch ve věci přípravy VZ nedopadla úspěšně, nebylo by možné jeho systém do budoucna ani částečně využít (…)“]. Jinak řečeno, při zahájení sérií jednání se stávajícím dodavatelem mýtného systému musel zadavatel počítat s rizikem, že se se stávajícím dodavatelem mýtného systému nedohodne na všech svých požadavcích souvisejících se zajištěním jeho součinnosti. Vzhledem k tomu, že zadavatel neměl žádným způsobem zaručeno (např. uzavřenou smlouvou se stávajícím dodavatelem), že zpracování plánu přechodu zajistí stávající dodavatel mýtného systému, je nutno konstatovat, že vzniklá situace (kdy proběhlá jednání nebyla završena dohodou podle představ zadavatele) musí jít k tíži zadavatele. Úřad dodává, že právě s ohledem na popsané jednání zadavatele, které podle vyjádření zadavatele i doložených zápisů z proběhlých jednání trvalo několik měsíců (od dubna do července 2015), mohl mít zadavatel připraven „rizikový plán“, tzn., že zadavatel měl mít připraven alternativní postup pro případ, že se se stávajícím dodavatelem mýtného systému nedohodne (např. mohl připravovat řádné zadávací řízení na technicko-organizačního poradce, případně mohl zahájit zadávací řízení na provoz mýtného systému a odpovídajícím způsobem reagovat na vývoj změnou zadávacích podmínek v souladu se zákonem). Podle vyjádření zadavatele ze dne 7. 12. 2015 se však jednalo o „velké překvapení“ a zadavatel se „octl ve zcela nové situaci“, když stávající dodavatel upustil od své nabídky zpracovat „plán přechodu“. Je tedy zřejmé, že se zadavatel na uvedenou situaci žádným způsobem nepřipravil, ačkoliv takovou možnost měl.
130. Následně bylo usnesením vlády č. 693 ze dne 26. 8. 2015 zadavateli uloženo vykonat neprodleně všechny nezbytné kroky pro zahájení zadávacího řízení na provoz stávajícího systému elektronického mýta.
131. Výše popsanou situaci, kterou zadavatel posoudil jako krajně naléhavý případ, zadavatel „vyřešil“ dne 6. 10. 2015 podpisem smlouvy s vybraným uchazečem na plnění prověřované veřejné zakázky. Podle článku 3. Účel Smlouvy je „Hlavním účelem této Smlouvy poskytnutí technicko-organizačního poradenství směřující k vytvoření předpokladů pro zajištění řádného výběru Mýtného prostřednictvím ESVZ pro období po ukončení Smlouvy o službách ESVZ a realizace všech kroků nezbytných pro výběr Nového dodavatele a uzavření Nové Smlouvy“. Popis předmětu prověřované veřejné zakázky je uveden v odstavcích 104 až 107 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
132. Úřad na tomto místě, mj. v reakci na tvrzení uvedená v návrhu navrhovatele považuje za nutné uvést, že nelze přisvědčit tvrzením navrhovatele týkajícím se totožnosti prověřované a veřejné zakázky. Úřad upozorňuje na rozdílnost předmětu plnění prověřované a zrušené veřejné zakázky a upřesňuje, že základním rozdílem v požadovaném plnění v rámci prověřované veřejné zakázky (viz výše) a zrušené veřejné zakázky (viz odstavec 126 odůvodnění tohoto rozhodnutí) je skutečnost, že účelem zrušené veřejné zakázky bylo zajištění poradenských služeb souvisejících s přípravou a realizací nového systému elektronického mýtného, avšak v případě prověřované veřejné zakázky je cílem zadavatele zajistit poradenské služby v souvislosti s přípravou a realizací podmínek pro zajištění provozu stávajícího systému. Úřad dále doplňuje, že podle bodu 2.1. Účel veřejné zakázky zadávací dokumentace na zrušenou veřejnou zakázku měly být poradenské síly využity pro realizaci zadávacího řízení na technologicky neutrální řešení mýtného systému v délce trvání 10 let a podle usnesení vlády č. 693 má být zajištěno (pomocí prověřované veřejné zakázky) uzavření smlouvy na provoz stávajícího systému na dobu 3 let. Úřad akcentuje, že ačkoliv se v případě obou veřejných zakázek (zrušené i prověřované) jedná o poptávku poradenských služeb, je zřejmé, že využití těchto služeb směřuje vždy k realizaci odlišných požadavků zadavatele. Z uvedeného důvodu tedy v případě výše uvedených veřejných zakázek nelze hovořit o zcela shodném předmětu plnění.
133. Je však nutné rovněž upozornit na skutečnost, že nutnost zajištění provozu mýtného systému po roce 2016 (ať už prostřednictvím systému stávajícího či systému nového) je zadavateli známa již několik let, a to nejen na základě délky platnosti smlouvy uzavřené se stávajícím provozovatelem elektronického mýta (do konce roku 2016), nýbrž povinnost vyřešení uvedené problematiky plyne zadavateli rovněž na základě výše citovaných usnesení vlády ČR (tj. č. 492 ze dne 4. 7. 2012, č. 919 ze dne 4. 12. 2013, č. 282 ze dne 15. 4. 2015). Zadavatel tedy již od července 2012 (až dosud) má stále stejnou potřebu spočívající v nutnosti uzavření smlouvy na provozování mýtného systému po roce 2016 (tj. po uplynutí účinnosti smlouvy stávající), kterou řešil jak zrušenou veřejnou zakázkou, tak i právě šetřenou veřejnou zakázkou. Posledně jmenovaná veřejná zakázka je tak pouze důsledkem minulých událostí – tj. především nezdaru zadání zrušené veřejné zakázky na projektového manažera.
134. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že ačkoliv zadavatel mohl uvedenou situaci (kdy jednání se stávajícím dodavatelem systému elektronického mýta nebyla úspěšně ukončena) vnímat jako krajně naléhavý případ, je nutno opětovně upozornit na to, že k naplnění podmínek použití jednacího řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona nepostačuje subjektivní názor zadavatele, podle něhož se jedná o krajně naléhavý případ, nýbrž pro oprávněnost použití zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona je nezbytné, aby byly kumulativně splněny všechny podmínky stanovené zákonem v citovaném ustanovení a tyto byly zadavatelem prokázány.
135. Nad rámec uvedeného lze v obecné rovině uvést, že krajně naléhavý případ jakožto neurčitý právní pojem byl již vícekrát interpretován v rozhodnutích Úřadu, která se týkala možnosti využití jednacího řízení bez uveřejnění. Podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona lze krajní naléhavost spatřovat v tom, že při ohrožení života nebo zdraví lidí či kvůli hrozícím škodám nelze z časového hlediska dodržet běžné, zákonem stanovené postupy zadávání veřejných zakázek, jak již částečně Úřad uvedl v odstavci 119 odůvodnění tohoto rozhodnutí. V tomto smyslu je možno odkázat i na rozhodovací praxi Úřadu, např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R74,75/2011/VZ-17614/2011/310-ASc ze dne 9. 11. 2011, kde je uvedeno, že by se jednalo „např. o takové práce, které směřují k odstraňování následků škod, zprovoznění důležitých železničních tratí a pozemních komunikací, telekomunikačních zařízení, čištění komunikací a vodních zdrojů či obnovení dodávek plynu, elektrické energie a vody. Lze tedy konstatovat, že zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona lze použít pouze v případech, kdy je zadavatel nucen v co nejkratší době řešit určitý závažný problém vznikající v důsledku vis maior. V této souvislosti je však nutno zdůraznit, že posouzení, zda se jedná o krajně naléhavý případ, nemůže být postaveno pouze na subjektivním názoru či domněnce zadavatele, nýbrž musí být založeno na zcela objektivních a doložitelných skutečnostech. Z uvedené definice je tak zřejmé, že do kategorie „krajně naléhavých případů“ rozhodně nelze zařadit např. situace, kdy zadavateli nejsou přiděleny potřebné zdroje ze státního rozpočtu, kdy je zadavatel jakožto právní nástupce nucen převzít existující závazky od jiného subjektu v rámci principu subordinace, případně situace, kdy s ohledem na zásadu smluvní volnosti v soukromoprávních vztazích není zadavatel schopen změnit obsah dosavadních (pro něj nevýhodných) závazků“. Rovněž je možno v tomto ohledu akcentovat i další rozhodnutí předsedy Úřadu, to rozhodnutí č. j. ÚOHS-R47/2013/VZ-21020/2013/310/DBa 30. 10. 2013, ve kterém je zdůrazněno, že „v případě zadání veřejné zakázky z důvodu existence krajně naléhavého případu [tedy podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona], je nutné, aby smluvní vztah trval jen po dobu nezbytně nutnou, tedy po dobu, kdy zde trvá krajně naléhavá situace. Tohoto však lze docílit nejen uzavřením smlouvy na dobu určitou, ale např. i uzavřením smlouvy na dobu neurčitou s rozvazovací podmínkou či uzavřením smlouvy na dobu neurčitou s velmi krátkou výpovědní lhůtou. Lze tedy uzavřít, že v případě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, je nutné, aby smluvní vztah uzavřený na základě tohoto zadávacího řízení trval jen po dobu nezbytně nutnou.“. V kontextu šetřeného případu považuje Úřad rovněž za vhodné upozornit na závěr Úřadu učiněný v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S441/2012/VZ-2416/2013/511/ASh ze dne 6. 2. 2013, podle něhož „jsou-li jednotlivé služby a místa jejich výkonu vzájemně oddělitelné a pouze u některých z nich je obsažen prvek naléhavosti, nelze existenci krajně naléhavého případu automaticky vztahovat na celé plnění, a odůvodňovat tak oprávněnost zadání celého plnění mimořádným způsobem – v jednacím řízení bez uveřejnění“.
136. K otázce splnění podmínky, podle níž zadavatel nesmí naléhavost případu způsobit svým jednáním, Úřad upozorňuje na skutečnost, že v podstatě již při podpisu smlouvy se stávajícím dodavatelem systému elektronického mýta si musel být zadavatel vědom toho, že účinnost dané smlouvy je omezená a po jejím ukončení bude zadavatel muset zajistit plynulý chod zavedeného systému. To je zcela zřejmé z projevu vůle zadavatele z předchozích období. Podle bodu 10. 5. návrhu smlouvy uvedeném v zadávací dokumentaci na zrušenou veřejnou zakázku se zadavatel ostatně zavázal mj. k tomu, že v případě potřeby zajistí sám či prostřednictvím provozovatele systému (pozn. Úřadu – rozuměj Ředitelství silnic a dálnic, státní příspěvková organizace) poskytnutí součinnosti se stávajícím dodavatelem systému elektronického mýta. Při zahájení otevřeného zadávacího řízení (6. 6. 2014) si tedy zadavatel byl vědom potřeby zajištění součinnosti stávajícího dodavatele. Úřad doplňuje, že pokud podle výše uvedeného bodu návrhu smlouvy na zrušenou veřejnou zakázku zadavatel předpokládal, že jednání o zajištění součinnosti stávajícího dodavatele zrealizuje souběžně s realizací plnění zrušené veřejné zakázky, potom nelze odhlédnout od skutečnosti, že předmětná jednání zahájil několik měsíců po zrušení předmětné veřejné zakázky (v dubnu 2015). Úřad poznamenává, že ačkoliv by při přechodu na zcela nový systém dodávaný jiným dodavatelem byla spolupráce stávajícího dodavatele jiná než při zajištění provozu stávajícího systému jiným dodavatelem, a tedy rozsah případné součinnosti stávajícího dodavatele v souvislosti s plněním zrušené veřejné zakázky (zajištění poradenských služeb souvisejících s přípravou a realizací nového elektronického mýtného systému) a prověřované veřejné zakázky (poradenské služby v souvislosti s přípravou a realizací podmínek pro zajištění provozu stávajícího systému) by byl odlišný, uvedený rozdíl nemůže nic změnit na skutečnosti, že si zadavatel musel být vědom nutnosti realizace jednání se stávajícím dodavatelem, a že je v zájmu zadavatele dosáhnout určité dohody. Z výše uvedených skutečností je však nabíledni, že zadavatel nezahájil příslušné kroky k realizaci dané dohody v okamžiku, kdy o této potřebě věděl (tj. nejpozději v okamžiku, kdy zrušil „původní“ veřejnou zakázku). V této souvislosti Úřad rovněž upozorňuje na již zmiňované několikaměsíční prodlevy v postupu zadavatele při zadávání zrušené veřejné zakázky (opožděné zahájení zadávacího řízení na zrušenou veřejnou zakázku, zrušení zakázky měsíc a půl po výběru nejvhodnější nabídky), a nabízí se tedy, že zadavatel mohl vyvíjet snahu o uzavření dohod se stávajícím dodavatelem i dříve (tedy ještě před datem 16. 12. 2014, kdy zrušil veřejnou zakázku na projektového manažera).
137. Úřad dále doplňuje, že v případě, kdy by zadavatel při jednání o součinnosti se stávajícím dodavatelem v rámci plnění zrušené veřejné zakázky požadované dohody nedosáhl, nastala by nepochybně řešená „naléhavá“ situace mnohem dříve a zadavatel by pro její vyřešení měl mnohem více času, než tomu bylo v prověřovaném případě. Úřad dále upozorňuje, že v okamžiku, kdy zadavatel původní zadávací řízení zrušil, musel rovněž předpokládat, že nutnost zajištění součinnosti stávajícího dodavatele nezanikla. Úřad v souvislosti s výše uvedeným neshledává přiléhavým tvrzení zadavatele, že krajní naléhavost případu byla způsobena až okamžikem, kdy nedosáhl dohody se stávajícím dodavatelem elektronického mýta, a byl tak postaven do nové situace s nutností ji neprodleně řešit, neboť do uvedené situace se zadavatel dostal sám svým vlastním jednáním.
138. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti a rovněž s přihlédnutím k výše popsanému jednání či v určitých dobách nekonání zadavatele Úřad dospěl k závěru, že vzhledem k uvedenému postupu zadavatele, jenž předcházel situaci, kterou zadavatel vnímal subjektivně jako krajně naléhavou, nebyla splněna podmínka pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, podle níž zadavatel nesmí naléhavost případu způsobit svým jednáním. Úřad upozorňuje, že právě časové prodlevy v konání (resp. nekonání – omise) při zajišťování „plánu přechodu“ přispěly k tomu, že danou situaci zadavatel řešil až v druhém pololetí roku 2015.
139. Úřad zdůrazňuje, že skutečnost, že vláda ČR zadavateli usnesením č. 693 ze dne 26. 8. 2015 uložila zahájit, v co možná nejkratší době, zadávací řízení na provoz stávajícího mýtného systému, nepředstavuje žádnou „novou“ informaci, kterou nemohl zadavatel očekávat. Naopak je zřejmé, že i usnesení vlády jen reagovalo na vzniklou situaci, kdy zadavatel nezadal ani veřejnou zakázku na projektového manažera zcela nového mýtného systému (jenž měl být spuštěn začátkem roku 2017). Zadavatel přitom nepostupoval ani dle usnesení vlády ČR č. 492 ze dne 4. 7. 2012, č. 919 ze dne 4. 12. 2013 a č. 282 ze dne 15. 4. 2015. Pokud by dle těchto usnesení zadavatel postupoval, nebylo by již nutné usnesení vlády č. 693 ze dne 26. 8. 2015, neboť by již byl vybrán projektový manažer nového mýtného systému a připraven systém elektronického mýta po roce 2016 zadaný v rámci zadávacího řízení, jehož předmětem by bylo technologicky neutrální řešení (tak, jak je ostatně zřejmé ze Zápisu č. 20 ze dne 15. 4. 2015 – viz odstavec 96 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je tedy zřejmé, že v případě úspěšné realizace původní (zrušené) veřejné zakázky, jejímž cílem bylo zajištění poradenských služeb souvisejících s přípravou a realizací nového elektronického mýtného systému, či jiného obdobného řešení v předmětné době, by vůbec nedošlo k realizaci zadávacího řízení prověřované veřejné zakázky na služby technicko-organizačního poradce v souvislosti s přípravou a realizací podmínek pro zajištění provozu stávajícího systému.
140. Lze tedy konstatovat, že v daném případě nemohla být z výše uvedených důvodů naplněna podmínka krajně naléhavého případu, který zadavatel nezpůsobil a ani nemohl předvídat. Úřad opakovaně akcentuje, že nesplnění byť jediné podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění znemožňuje aplikaci tohoto druhu zadávacího řízení.
141. Ve vztahu k výše uvedené argumentaci lze tuto doplnit o již dříve konzistentně Úřadem rozhodované závěry ve vztahu ke zde řešené problematice. V tomto ohledu lze odkázat např. na závěry učiněné v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R381/2012/VZ-747/2014/310/PMa ze dne 15. 1. 2014, v němž se uvádí, že „vzniku krajně naléhavého případu nesmí na straně zadavatele předcházet konání či opomenutí, které by zapříčinilo vznik tohoto stavu, anebo které by vznik takového případu zavinilo. (…) není přípustné, aby zadavatel svůj postup v rozporu se zákonem odůvodnil skutečností, že mu nezbývalo jiné východisko, než veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení bez uveřejnění. Zadavatel je povinen při zadání veřejné zakázky postupovat v souladu se zákonem a není oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění v situaci, kdy se do časové tísně dostal svým zaviněním, tj. předchozím zadáním veřejné zakázky v rozporu se zákonem“. Rovněž lze zmínit i rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S353/2013/VZ-7006/2014/514/PJa ze dne 1. 4. 2014, ve kterém je uvedeno: „Při výkladu pojmu naléhavost je pak nutno přihlédnout ke skutečnosti, zda měl či neměl zadavatel možnost se na nastalou situaci připravit; pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti ve výše uvedeném smyslu hovořit“.
142. V souvislosti s charakterem smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2015 Úřad s odkazem na článek 11 Odměna Poradce, bod 11.1. smlouvy ze dne 6. 10. 2015 uvádí, že z uvedeného bodu smlouvy vyplývá, že služby technicko-organizačního poradce zadavatel využije podle svých skutečných potřeb, přičemž není povinen požadovat poskytnutí všech služeb podle uzavřené smlouvy. S ohledem na obsah kapitoly 10 přílohy č. 1 smlouvy (viz odstavec 115 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze dovodit její „rámcovost“, neboť z uvedené kapitoly je zřejmé, že zadavatel hodlá své požadavky konkretizovat až v dílčích objednávkách v reakci na konkrétní potřeby v průběhu platnosti smlouvy a sjednává tzv. „nespecifickou odbornou pomoc“, která je definována zcela obecně, bez jakýchkoli konkrétních plnění (pozn. Úřadu – předmět definovaný například jako „vypracování stanovisek“ přitom nepředstavuje konkrétní specifikaci předmětu veřejné zakázky, když není jasné, co má být předmětem takového stanoviska, jeho rozsah apod.). Je tedy zřejmé, že k datu uzavření smlouvy zadavatel sice neměl postaveno najisto, jaké služby bude od odborného poradce potřebovat (jaké služby nakonec zaplatí), avšak současně jejich „naléhavou potřebu“ vyřešil zadáním předmětné veřejné zakázky výjimečným typem zadávacího řízení, jehož použití je podmíněno mj. naléhavostí dané situace.
143. Ačkoli tedy v uzavřené smlouvě není uvedeno, že se jedná o smlouvu rámcovou, část sjednaného plnění rámcový charakter má, neboť není předem zřejmé, jaké konkrétní činnosti bude vybraný uchazeč vykonávat. Obecně je však nutno konstatovat, že v jednacím řízení bez uveřejnění podle ust. § 23 odst. 4 písm. b) zákona nelze zadat rámcovou smlouvu (jak ostatně výslovně vyplývá z ustanovení § 23 odst. 9 zákona), a to ani smlouvu, jejíž část plnění není předem specifikována, a je určena jen rámcově. Důvodem je ta skutečnost, že nelze jako naléhavou označit potřebu, která není v danou chvíli známa a konkretizována. Je tedy zřejmé, že z výše uvedeného důvodu nemohla být v daném případě podmínka naléhavosti (minimálně ve vztahu k části plnění dle uzavřené smlouvy) naplněna.
144. V návaznosti na výše uvedené závěry Úřad uvádí, že zadavatel svým postupem, kdy zadal veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž pro to byly splněny podmínky, vyloučil možnost ucházet se o veřejnou zakázku více zájemcům. Smyslem zákona je zajištění rámce pro efektivní vynakládání finančních prostředků zadavatelů při pořizování dodávek, služeb a stavebních prací, čehož lze dosáhnout pouze v příslušném zadávacím řízení provedeném v souladu se zákonem, tedy postupem zajišťujícím nejvyšší míru konkurence, která je předpokladem pro získání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. V oznámení otevřeného, užšího nebo jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel použil k zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, v němž záměr zadavatele zadat veřejnou zakázku nepodléhá povinnosti zveřejnění, čímž způsobil, že se zadávacího řízení mohli zúčastnit pouze zadavatelem oslovení uchazeči (v tomto případě jeden), mohl tento postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není vyloučeno, že o veřejnou zakázku takového rozsahu a významu, jako je tomu v šetřeném případě, by se ucházel větší počet zájemců, jež by mohli nabídnout výhodnější nabídky.
145. V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že na jeho žádost ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), v níž navrhovatel požadoval informace o zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, zadavatel postupoval v rozporu s uvedeným zákonem, Úřad s odkazem na jemu vymezené kompetence uvádí, že v řízení, v němž je zkoumán soulad postupu a úkonů zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách, nelze deklarovat porušení jiných právních předpisů, tj. např. zákona o svobodném přístupu k informacím. V souvislosti s touto problematikou Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 46/2007 ze dne 23. 5. 2008, v rámci něhož soud konstatoval, že porušení zákona o hospodářské soutěži nelze deklarovat v řízení, v němž je zkoumána zákonnost úkonů zadavatele, tedy jeho postup v souladu s jednotlivými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách. Soud rovněž konstatoval, že Úřadu nelze vytýkat, že se v řízení o přezkumu úkonů zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách nezabýval tím, zda úkony zadavatele neporušují normu jiného právního předpisu, a sice zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad doplňuje, že ačkoli se citovaný rozsudek týkal zákona o ochraně hospodářské soutěže, lze jej obdobně aplikovat i na jiné právní předpisy. Úřad tedy s ohledem na předchozí závěry shrnuje, že v řízení, v němž je zkoumán soulad postupu a úkonů zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách, nelze deklarovat ani porušení zákona o svobodném přístupu k informacím, a to z výše uvedených důvodů. Přitom Úřadu ani nepřísluší posuzovat zákonnost postupu Ministerstva dopravy dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřad rovněž doplňuje, že ze stejných důvodů není ve vedeném správním řízení v kompetenci Úřadu ani řešení případných nekalosoutěžních praktik účastníků řízení, na něž ve vztahu k jednání navrhovatele upozorňuje vybraný uchazeč ve svém vyjádření ze dne 4. 12. 2015.
146. K upozornění navrhovatele na možné spáchání správního deliktu zadavatelem z důvodu nezveřejnění oznámení o zrušení původního zadávacího řízení a písemné zprávy zadavatele k původnímu zadávacímu řízení v zákonné lhůtě, Úřad uvádí, že v uvedené věci byl Úřadem podle ust. § 150 odst. 1 správního řádu vydán příkaz č. j. ÚOHS-S0806/2015/VZ-39850/2015/533/LMa ze dne 18. 11. 2015, v němž Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a uložil zadavateli pokutu. Citovaný příkaz je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu www.uohs.cz.
147. Co se týče návrhu zadavatele na provedení ústního jednání, Úřad s odkazem na § 49 odst. 1 správního řádu uvádí, že toto ústní jednání správní orgán provede v případě, kdy je to nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků. V šetřeném případě zákon nestanovuje povinnost nařídit ústní jednání a ani Úřad neshledal v rámci správního řízení potřebu nařídit ústní jednání, jelikož skutkový stav lze podrobně zjistit z listinných podkladů.
148. K návrhu zadavatele na výslech účastníků předmětných jednání se společností Kapsch Úřad uvádí, že na základě písemných podkladů zaslaných zadavatelem v průběhu správního řízení a dokumentace o předmětné veřejné zakázce byl Úřad schopen v souladu s ust. § 3 správního řádu dostatečně zjistit skutkový stav věci a provedení důkazu výslechem svědků tedy nepovažoval za nezbytné a ani za hospodárné.
149. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když v rozporu s ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona šetřenou veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoliv pro daný druh zadávacího řízení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky, tj. aby zadavatel svým jednáním krajně naléhavý případ nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v některém z druhů zadávacích řízení umožňujících soutěž dodavatelů, obdržel by výhodnější nabídky.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení
Relevantní ustanovení zákona
150. V souladu s ustanovením § 26 odst. 1 zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení, přičemž za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona podle ustanovení § 26 odst. 3 písm. a) zákona považuje výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.
151. Zadavatel je podle § 26 odst. 4 zákona povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a § 147 zákona.
152. Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona oznamuje zadavatel v písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.
153. Podle § 146 odst. 1 zákona, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění
1) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,
2) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.
Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.
154. Podle ustanovení § 146 odst. 2 zákona zadavatel v případech, kdy nebyl povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, může uveřejnit dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu.
155. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
156. Z obsahu výzvy ze dne 1. 10. 2015 vyplývá, že v šetřeném případě postupoval zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona.
157. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel určil ve výzvě v kapitole 10. Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny, uvedením textu: „Celková nabídková cena zájemce nesmí překročit částku 58 000 000,- Kč bez DPH.“
Posouzení věci
158. Na základě výše citovaných ustanovení zákona Úřad uvádí, že zákon neukládá zadavateli povinnost uveřejnit v případě jednacího řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, tj. v případě nadlimitní veřejné zakázky uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie. Jednací řízení bez uveřejnění se zahajuje odesláním výzvy, která může být zaslána i pouze jedinému zájemci. V daném případě však zadavatel postupoval v jednacím řízení podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, ačkoliv pro tento postup nebyly naplněny podmínky stanovené zákonem, jak dovodil Úřad výše. Zadavatel měl předmětnou veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, přičemž zákon u nadlimitních veřejných zakázek (mimo veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění) ukládá zadavateli vždy povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení. Úřad konstatuje, že zadavatel se nemůže dovolávat toho, že se nedopustil správního deliktu podle zákona s odkazem na svůj předchozí nezákonný postup. Skutečnost, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, pro něj nemůže znamenat zvýhodnění, resp. nezákonností nemůže být zhojena nezákonnost jiná.
159. S ohledem na výši předpokládané hodnoty prověřované veřejné zakázky Úřad uvádí, že v návaznosti na § 2 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož činí v případě zadavatele finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona pro veřejné zakázky na služby 3 395 000 Kč, je prověřovaná veřejná zakázka (s předpokládanou hodnotou ve výši 58 000 000 Kč bez DPH – viz odstavec 157 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nadlimitní veřejnou zakázkou. V souvislosti s výše uvedenými závěry Úřadu byl tedy zadavatel povinen při zadávání předmětné veřejné zakázky postupovat podle ust. § 146 odst. 1 zákona.
160. Na základě provedeného šetření v rámci předmětné veřejné zakázky má Úřad za prokázané, že zadavatel neuveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek, ani v Úředním věstníku Evropské unie, informace ve smyslu § 146 odst. 1 zákona, stejně tak zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek neuveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 zákona. S ohledem na výše uvedené dospěl Úřad k závěru, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení uveřejnit, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty
161. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tímto postupem ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
162. Podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
163. V šetřeném případě se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že pro zadání veřejné zakázky zvolil jako druh zadávacího řízení jednací řízení bez uveřejnění, aniž by dodržel podmínky stanovené v ustanovení § 23 zákona, tj. aby zadavatel svým jednáním krajně naléhavý případ nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a na veřejnou zakázku uzavřel smlouvu. Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a veřejnou zakázku zadal podle zákona, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů, kteří by nabídli výhodnější plnění než jediný zadavatelem oslovený zájemce.
164. Dále se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
165. Jelikož zadavatel dne 6. 10. 2015 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně také naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, uložil Úřad zadavateli pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
166. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
167. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřené veřejné zakázce se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podaného podnětu, který byl Úřadu doručen dne 6. 10. 2015. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 6. 10. 2015. Správní řízení ve věci návrhu na zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 18. 11. 2015. Správní řízení vedené z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona bylo zahájeno dne 20. 11. 2015 a následně dne 27. 11. 2015 byl předmět uvedeného správního řízení rozšířen a správní řízení je vedeno rovněž ve věci možného spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. c) zákona. Z uvedených údajů je tedy zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla. Od spáchání správního tedy uplynula doba v řádu pár měsíců (cca tří měsíců)
168. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
169. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
170. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.
171. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
172. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) citovaného ustanovení zákona.
173. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona a správního deliktu podle ustanovení 120 odst. 1 písm. c) zákona. Za oba správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
174. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů, je v obou případech shodná, u obou správních deliktů je tedy s odkazem na ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona shodná i možná sazba pokuty.
175. S ohledem na to, že oba správní delikty jsou z pohledu zákona stejně závažné, neboť u obou je stanovena stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci za závažnější z obou deliktů. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a ke druhému přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) zákona přihlédl jako k přitěžující okolnosti.
176. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 63 296 552 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí po zaokrouhlení částku ve výši 632 966 Kč.
177. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
178. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.
179. Z hlediska závažnosti a následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších dodavatelů ve výběrovém řízení a narušil tak soutěžní prostředí, když „přímo“ uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by před uzavřením smlouvy provedl adekvátní zadávací řízení. Stejně tak Úřad přihlédl ke skutečnosti, že ačkoliv zadavatel zvolil zadávací řízení podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona neoslovil více možných potenciálních dodavatelů, ačkoliv tak učinit mohl a svým postupem zcela znemožnil jakoukoliv hospodářskou soutěž, resp. se připravil o možnost obdržet více nabídek, které by mohl vzájemně porovnat.
180. Zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem, který byl v daném případě zákonem předpokládán a požadován, ale přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, aniž by tak dal možnost jiným potencionálním dodavatelům k podání nabídek. Postup, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky postupují zcela mimo režim zákona, dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť zadavatelé tím v rozporu se zákonem výrazně omezují, resp. vylučují, soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 odst. 1 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad má proto za prokázané, že postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků a zejména s ohledem na předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.
181. V posuzovaném případě se tedy jednalo o správní delikt svým charakterem jedním z nejzávažnějších. Následkem jednání zadavatele je stav, kdy došlo k uzavření smlouvy, kterému nepředcházelo zákonem požadované zadávací řízení. Zadávací řízení, které zadavatel v rámci předmětné veřejné zakázky použil, bylo stiženo v tomto rozhodnutí uvedenými vadami, které zapříčinily nemožnost jeho legitimního použití v daném případě.
182. Jako polehčující okolnost v daném případě Úřad shledává skutečnost, že při svém jednání byl zadavatel veden snahou zajištění plynulosti výběru mýta po ukončení platnosti smlouvy se stávajícím dodavatelem elektronického mýtného systému. Úřad zároveň k této polehčující okolnosti uvádí, že ji nelze považovat za okolnost, která by „zhojila“ uvedené porušení zákona. Úřad však k této okolnosti přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce.
183. Naopak jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že zadavatel se rovněž dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění přímo vybranému uchazeči, tedy bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení šetřené veřejné zakázky uveřejnit. Stejně tak Úřad jako přitěžující okolnost vnímá skutečnost, že zadavatel ani nevyvinul snahu oslovit jiného potencionálního dodavatele a bez dalšího se spokojil s nabídkou vybraného uchazeče, aniž by získal možnost porovnat jiné nabídky, ačkoliv i přes neoprávněné využití postupu podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona mohl alespoň oslovit více dodavatelů.
184. Při určení výměry pokuty se Úřad v souladu s ustanovením § 121 odst. 2 věta druhá zákona zabýval otázkou, v jakém finančním rozsahu bylo ze smlouvy plněno. Z podání zadavatele doručeného Úřadu dne 21. 12. 2015 vyplývá, že plnění veřejné zakázky započalo na základě pokynu zadavatele ze dne 13. 10. 2015 a tudíž k datu vyhotovení tohoto rozhodnutí je smlouva již téměř tři měsíce účinná. Z uvedeného podání zadavatele je rovněž patrno, že na základě této smlouvy je i plněno, neboť z tohoto podání vyplývá, že v měsíci říjnu 2015 bylo realizováno plnění v hodnotě 772 800 Kč bez DPH, v listopadu v hodnotě 1 720 400 Kč bez DPH a v prosinci obdobně jako v předchozím měsíci. V součtu tedy bylo ze smlouvy dosud plněno v rozsahu přibližně 4 213 600 Kč bez DPH, což představuje cca 8 % z celkové ceny dohodnutého plnění v rámci předmětné veřejné zakázky (ve výši 52 311 200 Kč bez DPH – viz odstavec 114 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
185. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má obecně plnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k jednání, které je s ním v souladu. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a uvážení všech argumentů, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil její výši stanovenou na 250 000 Kč, což je ve výši cca 39,5 % z maximální možné výše pokuty vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, zejména kontinuálnímu zatím stále trvajícímu plnění, a to zejména s ohledem na okolnosti, za nichž byly správní delikty spáchány, shledává jako dostačující, přičemž akcentoval ve vztahu k zadavateli právě preventivní účinek uložené sankce.
186. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem k zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty ve výši 250 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
187. Pokuta uložená zadavateli ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – zákazu plnění smlouvy
Relevantní ustanovení zákona
188. Stěžovatel může podle § 110 odst. 7 zákona podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona bez předchozího podání námitek.
189. Podle § 114 odst. 2 písm. a) zákona lze po uzavření smlouvy podat návrh pouze proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení.
190. Podle § 118 odst. 2 zákona Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 114 odst. 2 zákona uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel
a) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona,
b) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, nebo
c) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně postupuje podle § 82 odst. 3 zákona.
191. Podle ust. § 118 odst. 3 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 118 odstavce 2 zákona, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
192. Podle ust. § 118 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
Posouzení věci
193. Z výše uvedeného ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona vyplývá, že zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku může Úřad uložit pouze na návrh, nikoliv z moci úřední. Podmínkou pro podání návrhu na zákaz plnění smlouvy pak není předchozí podání námitek, jak je tomu u ostatních návrhů, jimiž navrhovatel napadá postup zadavatele. V šetřeném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění ze smlouvy podle ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona. Jak vyplývá z tohoto již výše citovaného ustanovení, základním předpokladem pro uložení zákazu plnění ze smlouvy je zde skutečnost, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) zákona. To, že se zadavatel v šetřeném případě tohoto správního deliktu dopustil, dovodil Úřad již výše v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí.
194. Citované ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona vylučuje uložení zákazu plnění smlouvy v případě, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 115 odst. 5 zákona, přičemž obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně.
195. K otázce uveřejnění dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu Úřad uvádí, že podle § 146 odst. 2 zákona může zadavatel v případech, kdy nebyl povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejnit dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu, případně tak může zadavatel postupovat v případě, kdy byl ze zákona povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, ale neučinil tak. Řádné uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu spolu s postupem podle § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona vylučuje uložení zákazu plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona. Jelikož uveřejnění tohoto oznámení vyvolává ve vztahu k posouzení postupu zadavatele, resp. při rozhodování o uložení nápravného opatření tak závažné důsledky, je třeba vždy zkoumat, zda oznámení o záměru uzavřít smlouvu bylo v daném konkrétním případě skutečně řádně uveřejněno, tedy zda konkrétní oznámení zejména po obsahové stránce naplňuje účel tohoto institutu.
196. Jak vyplývá z ust. § 118 odst. 2 písm. a) zákona, zadavatel mohl své pochybení napravit, pokud by uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona, a když by zároveň postupoval v souladu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona. Úřad však na základě vlastní činnosti zjistil, že zadavatel dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu způsobem podle § 146 odst. 1 zákona vůbec neuveřejnil.
197. Na základě výše uvedených skutečností má Úřad za prokázané, že zadavatel neuveřejnil oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona. Z uvedeného důvodu není již třeba zkoumat, zda zadavatel dodržel postup podle § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona, neboť pro neuložení zákazu plnění smlouvy by muselo dojít ke kumulaci výše uvedených podmínek, což v šetřeném případě nenastalo.
198. Z uvedeného vyplývá, že Úřad může podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona rozhodnout o uložení zákazu plnění smlouvy, neboť se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, když neuveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek, ani v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoliv, jak Úřad dovodil výše, byl povinen toto oznámení uveřejnit, přičemž ani neuveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona.
199. Podle § 118 odst. 5 zákona písm. b) zákona však Úřad návrh zamítne, pokud byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle § 118 odst. 3 zákona nebo naplnění důvodu podle § 118 odst. 4 zákona.
200. Úřad podle § 118 odst. 3 zákona neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
201. Současně Úřad podle § 118 odst. 4 zákona neuloží zákaz plnění smlouvy tehdy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
202. Vzhledem k § 118 odst. 3 zákona proto musí Úřad nejdříve posoudit, zda v konkrétním šetřeném případě neexistují důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadující pokračování plnění smlouvy, resp. které vylučují uložení zákazu plnění této smlouvy.
203. Pojem „veřejný zájem“ je typickým neurčitým právním pojmem, který musí být v případě potřeby ve správním řízení definován, a to s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu, neboť jeho obsah a rozsah se může měnit. Musí se jednat o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem přitom nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně platí, že správní orgány by neměly veřejný zájem samy aktivně konstruovat a definovat, veřejný zájem musí vyplývat vždy přímo z právní úpravy. V této souvislosti Úřad uvádí, že právní předpisy ve většině případů veřejný zájem přímo nedefinují, a ten je tak třeba dovodit ze smyslu a účelu příslušné právní úpravy. V konkrétním správním řízení může nastat i situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě a objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. Je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl na úkor ostatních popřen. Naznačený postup při interpretaci tohoto neurčitého právního pojmu vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 151/2004 ze dne 28. 7. 2005.
204. Současně je však třeba přihlédnout k tomu, že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podle zákona. Účelem zadávacího řízení je zabezpečit soutěž dodavatelů o předmět veřejné zakázky, jejímž cílem je dosáhnout efektivního a hospodárného nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatel by měl zajistit, aby byly veřejné rozpočty spotřebovávány řádně a efektivně, na základě hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování některého z uchazečů.
205. Úřad v posuzovaném případě vyšel z toho, že aby mohl být určitý zájem označen za veřejný, je třeba, aby se jednalo o zájem, jehož nositelem je společnost, resp. aby se jednalo o takový zájem, který je možno označit za obecně prospěšný. Veřejný zájem je třeba zpravidla dovodit ze smyslu a účelu právní úpravy, přičemž není vyloučena ani situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě a objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. Je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl na úkor ostatních popřen.
206. V šetřeném případě by podle názoru zadavatele neměl být uložen zákaz plnění ze smlouvy, a to proto, že v takovém případě se zadavatel octne ve zcela neřešitelné situaci, kdy nebude schopen vytvořit podmínky pro úspěšnou realizaci zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému a v konečném důsledku by to znamenalo vážné ohrožení výběru mýta v období po konci roku 2016. Zadavatel zde spatřuje široký veřejný zájem na tom, aby započaté plnění smlouvy pokračovalo i nadále. Konkrétně se podle zadavatele jedná o veřejný zájem na řádném výběru mýta stávajícím mýtným systémem a veřejný zájem na realizaci transparentního, rovného a nediskriminačního zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému. Zadavatel dodává, že k řešení předmětné problematiky nedisponuje potřebnými odbornými silami a nemá tak schopnost bez plnění předmětné smlouvy úspěšně pokračovat dál.
207. Úřad k výše uvedenému konstatuje, že podle ust. § 17 zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, odpovídá zadavatel za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. Tuto činnost zadavatele lze bezpochyby označit za činnost vykonávanou ve veřejném zájmu.
208. V daném případě je tedy třeba posoudit, zda jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy, resp. zda tyto důvody bylo možné na základě zadavatelem tvrzených a prokázaných skutečností v souladu s ustanovením § 118 odst. 5 písm. b) zákona seznat.
209. Úřad především konstatuje, že vzhledem k tomu, že Úřad je v případě existence takových důvodů povinen zákaz plnění smlouvy neuložit, resp. návrh na jeho uložení podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. b) zákona zamítnout, je třeba ustanovení § 118 odst. 3 zákona vykládat v souladu s obecnými právními zásadami restriktivně, a to z následujících důvodů. Ustanovení § 118 odst. 3 představuje výjimku z pravidla upraveného v § 118 odst. 2 zákona, které zajišťuje, že v případech tam uvedených dojde k nápravě nezákonného stavu (tj. stavu, kdy zadavatel postupoval, a to kvalifikovaným způsobem, v rozporu se zákonem) mimo jiné tím, že smlouva, která byla uzavřena v rozporu se zákonem (a tedy v rozporu s veřejným zájmem zákonem sledovaným, tj. zájmem na zabezpečení soutěže dodavatelů o předmět veřejné zakázky, jejímž cílem je dosáhnout efektivního a hospodárného nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů), nebude moci být plněna. V případě důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem podle § 118 odst. 3 zákona se tak musí jednat o tak závažné důvody, které převáží veřejný zájem sledovaný zákonem.
210. Důkazní břemeno ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele jak vyplývá z ustanovení § 118 odst. 5 písm. b) nese osoba, která se jich dovolává.
211. Zadavatel sice poukázal na možné dopady v případě uložení zákazu plnění z předmětné smlouvy, stejně tak Úřad v odstavci 207 odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že činnost zadavatele lze označit za činnost ve veřejném zájmu, avšak již ze samotné povahy zadavatele, de facto i v jeho samotné existenci, lze spatřovat veřejný zájem. Právě s odkazem na tuto skutečnost, musí Úřad citlivě zvážit „hodnotu“ veřejného zájmu, kterého se zadavatel dovolává.
212. Je totiž nutné vzít v potaz i skutečnost, že současně zde však nesmí převážit jiný, závažnější, byť partikulární, zájem. Ústavní soud totiž k této otázce definování veřejného zájmu ve správním řízení již několikrát vyložil, že „veřejný zájem v konkrétní věci by měl být zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Z odůvodnění správního rozhodnutí pak musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad řadou jiných partikulárních zájmů. Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování …“ (nález ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 24/04).
213. Úřad v daném případě zdůrazňuje skutečnost, že je současně nutno přihlédnout k tomu, že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podle zákona.
214. V šetřeném případě důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, zadavatel spatřuje především v ohrožení výběru mýtného po konci roku 2016. Podle ust. § 22a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel zajišťuje provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SFDI“), jsou výnosy z mýtného příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o SFDI přitom fond používá svých příjmů ve prospěch rozvoje, výstavby, údržby a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Není tedy pochyb, že finanční prostředky, které jsou vybírány formou mýtného, jsou vybírány ve veřejném zájmu, jímž je mj. péče o pozemní komunikace v České republice.
215. Otázka, kterou je však nutno v daném případě zvážit, je ta, zda bez plnění smlouvy uzavřené zadavatelem dne 6. 10. 2015 by uvedeného veřejného zájmu (tj. výběru mýtného) nemohlo být dosahováno. Úřad upozorňuje, že zadavatelem tvrzená hrozba (nevybírání mýtného) se týká doby začátku doku 2017, tj. doby za další cca jeden rok. Úřad má za to, že taková doba je přitom s ohledem na minimální délku lhůt podle ust. § 39 zákona dostatečná pro provedení řádného výběrového řízení na provoz mýtného systému. Skutečnost, že by zadavatel neměl smluvně ošetřeno poskytnutí součinnosti ze strany stávajícího provozovatele mýtného systému, přitom nemůže představovat důvod, pro který by nebylo možno provést zadávací řízení na provozovatele mýtného systému, neboť je logické, že zadavatel musí být připraven i na variantu, kdy součinnost od stávajícího provozovatele nezíská a bude muset zadat veřejnou zakázku na provoz mýtných bran i bez součinnosti tohoto provozovatele. Zadavatel ostatně musel očekávat, že nového zadávacího řízení se bude chtít zúčastnit i stávající provozovatel a nemohl tedy ani automaticky očekávat poskytnutí součinnosti ze strany dodavatele, v jehož zájmu není převzetí mýtného systému jiným dodavatelem. Úřad je přitom toho názoru, že zadavatel (ministerstvo dopravy) jako subjekt takového rozsahu a s tak obsáhlým aparátem (v jehož gesci jsou další významné podřízené organizace), by měl být schopen veřejnou zakázku na provoz mýtného systému zadat i bez součinnosti stávajícího dodavatele.
216. Úřad konstatuje, že zadavatel přezkoumatelným a odůvodněným způsobem neprokázal, že by objektivně existovala skutečnost, že výlučně vybraný uchazeč je subjektem, který je schopen zajistit součinnost ze strany stávajícího dodavatele. Podstatná v posuzované věci je rovněž skutečnost, co je předmětem poskytovaných služeb na základě dané smlouvy. Předmětem poskytovaných služeb totiž není výběr mýtného, tedy finančních prostředků, které jsou vybírány ve veřejném zájmu, např. k rozvoji či modernizaci silnic (blíže viz odstavec 214 odůvodnění tohoto rozhodnutí), nýbrž služby poradenské. Zadavatel strohým konstatováním, že nedisponuje dostatečným zázemím (aparátem), který by přiměl současného dodavatele k součinnosti (což je s ohledem na povahu zadavatele zarážející, jak již ostatně Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl), nikterak přitom přidělení veřejné zakázky v hodnotě několika desítek milionů Kč právě vybranému uchazeči nezdůvodnil.
217. Teoretická situace, v rámci níž by došlo k výpadku systému na dobu v řádu vteřin (jak argumentuje zadavatel) přitom nelze považovat za natolik zásadní, aby v jejím důsledku nebylo provedeno řádné zadávací řízení a byl tedy popřen veřejný zájem spočívající v zadávání veřejných zakázek podle zákona (viz výše). Přestože i během těchto několika vteřin by stát mohl přijít na mýtném o určité finanční prostředky (za jeden den činí výnos přibližně 15 mil. Kč – pozn.: Úřad vycházel z hodnot roku 2011, když odečetl celkové náklady od spotřebovaného mýtného – viz Informace z kontrolní akce NKÚ č. 12/12 uveřejněná na internetových stránkách http://www.nku.cz/cz/media/naklady-na-vybudovani-a-provoz-systemu-elektronickeho-mytneho-odcerpaly-v-prvnich-peti-letech-polovinu-jeho-vynosu id6464/) Úřad v této souvislosti přihlédl i k porovnání s částkou, kterou zadavatel hodlá vynaložit na plnění předmětné smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2015 (v maximální hodnotě cca 52 mil. Kč bez DPH). Úřad doplňuje, že ani zadavatel však v průběhu správního řízení konkrétním způsobem nespecifikoval přesnou dobu výpadku výběru mýtného a nelze se tudíž blíže vyjádřit k poměru částek za ušlé mýtné na jedné straně a za plnění smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2015 na straně druhé. Úřad zohlednil i skutečnost, že nelze vyloučit, že v řádném zadávacím řízení by mohl uspět dodavatel, který by požadoval od zadavatele nižší částku za náklady na provoz systému, a budoucí výnosy po roce 2017 by po odečtení nákladů mohly být vyšší. Z uvedeného pohledu se tedy jeví jako významnější zájem spočívající v provádění zadávacích řízení podle zákona oproti uzavření předmětné smlouvy zadavatelem bez řádné soutěže.
218. Úřad dále zpochybňuje, že by ve veřejném zájmu mohla být odborná pomoc při výkonu dohledu nad provozem mýtného systému po dobu prvního roku poskytování služeb novým dodavatelem, jak ji zadavatel sjednal s vybraným uchazečem v uzavřené smlouvě. Takové služby jistě mohly být zadavatelem řádně zadány podle zákona, a tedy nikoli v jednacím řízení bez uveřejnění, jak učinil zadavatel. Důvodem je jednak skutečnost, že i bez takových služeb by k výběru mýta (jakožto atributu veřejného zájmu) docházelo (za předpokladu, že by zadavatel provedl zadávací řízení na provoz mýtného systému) a rovněž fakt, že na zadání veřejné zakázky na takto dlouhý časový úsek měl zadavatel dostatek času. Je tak rovněž patrno, že sjednáním těchto služeb zadavatel neřešil akutní potřebu směřující k naplnění jím deklarovaného veřejného zájmu (tj. výběru mýta), nýbrž doplňkové poradenské služby.
219. Úřad považuje za vhodné na tomto místě zdůraznit, že předmětem šetřené smlouvy není veřejná zakázka na provozovatele mýtného systému, nýbrž poradenská činnost mj. pro účely zajištění součinnosti stávajícího provozovatele mýtného systému a přípravy zadávacího řízení na provoz mýtného systému. Je tedy zřejmé, že přímým důsledkem zákazu plnění předmětné smlouvy by nebyla nemožnost výběru mýta, a zadavateli by nic nebránilo případnou součinnost a plánované zadávací řízení na provozovatele systému zajistit svépomocí. Stejně tak by neexistence předmětné smlouvy neznamenala nemožnost realizace transparentního, rovného a nediskriminačního zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému, jak argumentuje zadavatel. Úřad opakuje, že zadavatel takového rozsahu, jakým je ústřední orgán státní správy, by měl být schopen zadat veřejnou zakázku tak, aby byly dodrženy mj. zásady vyplývající z ust. § 6 odst. 1 zákona. Úřad tímto nezpochybňuje oprávnění zadavatele využít poradenských služeb při řešení potřeb týkajících se mýtného systému, avšak tyto služby musí být vždy sjednány v souladu s jednotlivými ustanoveními zákona, čehož zadavatel v šetřeném případě nedostál. Úřad rovněž nevylučuje, že pro přípravu zadávacího řízení na provozovatele mýtného systému může zadavatel potřebovat určité odborné poradenství (míněno poradenství v oblasti technické, a nikoli poradenství ohledně zadávání veřejné zakázky podle zákona), avšak výhradně takové poradenství ve smlouvě uzavřené zadavatelem dne 6. 10. 2015 obsaženo není (smlouvou je sjednáno mj. zpracování zadávacích podmínek jednacího řízení bez uveřejnění na služby generálního dodavatele pro přípravu na přechod nového dodavatele a zpracování zadávací dokumentace pro výběr nového dodavatele mýtného systému).
220. Úřad dále podotýká, že (jak již uvedl v tomto rozhodnutí – viz odstavce 142 a 143 odůvodnění tohoto rozhodnutí) předmětem šetřené veřejné zakázky je mj. plnění, které není předem známo, jelikož z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel hodlá své požadavky konkretizovat až v dílčích objednávkách. K tomuto Úřad v obecné rovině uvádí, že stěží lze spatřovat veřejný zájem na plnění veřejné zakázky (resp. její části), jejíž předmět není dosud znám. Jinými slovy řečeno, nemůže být dán veřejný zájem na plnění potřeb zadavatele, jejichž obsah veřejnost ani nezná. Vzhledem k tomu, že tedy v šetřeném případě smlouva uzavřená zadavatelem dne 6. 10. 2015 zahrnuje rovněž sjednání plnění, jehož předmět není v uzavřené smlouvě specifikován, nemůže podle názoru Úřad být dán veřejný zájem na pokračování takové smlouvy. Pokud by Úřad v takové situaci zákaz plnění nevyslovil, znamenalo by to přiznání většího významu uzavření smlouvy bez jasně definovaného předmětu plnění před hodnotou spočívající v zadávání veřejných zakázek, jakožto prostředku pro soutěž dodavatelů a efektivní a hospodárné vynakládání veřejných prostředků. Takové potlačení hospodářské soutěže však připustit nelze.
221. V uvedených souvislostech Úřad upozorňuje, že i v případě, pokud by pokračování pouze části plnění sjednaného uzavřenou smlouvou představovalo důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, byl by Úřad oprávněn (v případě naplnění podmínek pro uložení takového nápravného opatření) zákaz plnění takové smlouvy uložit. Úřad je toho názoru, že pokud by bylo takové opatření (tj. uložení zákazu plnění určité části smlouvy) možné, pak by se jednalo o nepřiměřený zásah do kontraktačního procesu mezi smluvními stranami, a to zejména z pohledu dodavatelů. Pokud by totiž nastala situace, kdy po sjednání obchodních podmínek smlouvy jako celku a po následném uložení zákazu plnění části smlouvy by byla smlouva uzavřena pouze na určitou (zbývající) část plnění, byl by dodavatel nucen realizovat pouze určitou, omezenou, část smlouvy, ačkoli nelze vyloučit, že by na samém začátku kontraktačního jednání k uzavření smlouvy na poskytnutí takto omezené části plnění vůbec nepřistoupil (a pokud ano, pak za zcela odlišných obchodních podmínek). Kromě výše uvedeného je Úřad toho názoru, že praxe ukládání zákazu plnění pouze částí smluv by pozbývala preventivního účinku před pochybeními zadavatelů.
222. Úřad tedy argumentaci zadavatele nepřisvědčil, neboť neshledal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, jež by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 zákona.
223. Nad rámec již uvedeného Úřad dodává, že rovněž ověřil, zda v šetřeném případě nejsou dány důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy podle § 118 odst. 4 zákona. Důkazní břemeno ohledně existence těchto důsledků, jak vyplývá z ustanovení § 118 odst. 5 písm. b) zákona, nese osoba, která se jich dovolává, zde zadavatel. V posuzovaném případě se však zadavatel uvedeného vůbec nedovolával. Po přezkoumání povahy veřejné zakázky Úřad následně existenci důvodů předvídaných § 118 odst. 4 zákona v šetřeném případě vyloučil, neboť uložením zákazu plnění smlouvy nemůže dojít k ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, jenž má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
224. Na základě uvedených skutečností rozhodl Úřad podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona (a tedy uložil zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku) tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, neboť podle jeho názoru se vzhledem ke zjištěnému stavu věci jedná o nejúčinnější způsob obnovení hospodářské soutěže a vytvoření nových obchodních příležitostí pro hospodářské subjekty, které byly protiprávně zbaveny možnosti účastnit se soutěže.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – Nové Město
2. Deloitte Advisory s.r.o., Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8
3. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
Viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
|
