Č. j.: ÚOHS-S0171/2016/VZ-11311/2016/553/JDl
                Brno: 18. března 2016 
                
                
                
                 
                 
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se měl dopustit účastník řízení
                 
                
                
                zadavatel – Město Příbram, IČO 002 43 132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram,
                
                
                 
                v  případě veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro město Příbram“, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 8. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 520090,  
                vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
                 
                příkaz:
                 
                I.
                 
                Zadavatel – Město Příbram, IČO 002 43 132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, vrozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro město Příbram“, zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 8. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 520090, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva uzavřená s vybraným uchazečem Amper Market, a.s., IČO 241 28 376, se s ídlem Antala Staška 1076/33a, 140 00 Praha 4, tj. závěrkový list KBP č. 2015003A-15, byl uzavřen dne 28. 7. 2015 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 8. 2015, přičemž zadavatel uveřejnil tento závěrkový list na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 21. 8. 2015.
                
                
                 
                II.
                 
                Zadavatel – Město Příbram, IČO 002 43 132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, vrozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro město Příbram“, zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 8. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 520090, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva uzavřená s vybraným uchazečem Amper Market, a.s., IČO 241 28 376, se sídlem Antala Staška 1076/33a, 140 00 Praha 4, tj. závěrkový list KBP č. 2015003B-27, byl uzavřen dne 28. 7. 2015 a zákonná lhůta pro jeho uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 8. 2015, přičemž zadavatel uveřejnil tento závěrkový list na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 21. 8. 2015.
                 
                III.
                 
                Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. se zadavateli – Město Příbram, IČO 002 43 132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá
                 
                pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
                Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
                 
                ODVŮDODNĚNÍ
                1.   Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad"), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen "zákon"), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se, mimo jiné, postupu zadavatele – Město Příbram, IČO 002 43 132, se sídlem Tyršova 108, 261 01 Příbram (dále jen „zadavatel“) – v souvislosti s plněním uveřejňovacích povinností zadavatele v případě veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro město Příbram“, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 12. 8. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 520090 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.        Úřad z údajů dostupných na platném profilu zadavatele (http://sluzby.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/65930d5f-85f6-4de1-af1f-6a34b8d604b2), jenž je ode dne 7. 12. 2011 registrován pod ev. č. 232356 ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „profil zadavatele“), a z údajů dostupných ve Věstníku veřejných zakázek zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0171/2016/VZ.
                
                3.        Z údaje „počátek lhůty pro podání nabídek“ uvedeného na profilu zadavatele, vyplývá, že zadávací řízení bylo zahájeno dne 20. 7. 2015.
                
                 4.        Podle bodu II.1.4) Oznámení o zadání zakázky „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ byly předmětem veřejné zakázky „dodávkyelektřiny na období 1. 9. 2015 do 31. 8. 2017. Veřejnázakázka byla realizována burzovním obchodem na Komoditní burze Praha, a. s.“.
                 5.        Tento nákup komodit byl ze strany Komoditní burzy Praha osvědčen dvěma tzv. „závěrkovými listy“, které při obchodování na Komoditní burze Praha nahrazují kupní smlouvu.
                 6.        Podle bodu V.1) Oznámení o zadání zakázky „Datum zadání zakázky“ byly smlouvy, tj. závěrkové listy na předmětnou veřejnou zakázku uzavřeny dne 28. 7. 2015.
                 7.        Podle bodu V.3) Oznámení o zadání zakázky „Název a adresa dodavatele, kterému byla zakázka zadána“, byly předmětné smlouvy, tj. závěrkové listy uzavřeny se společností Amper Market, a.s., IČO 241 28 376, se sídlem Antala Staška 1076/33a, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč“).
                 8.        Podle bodu V.4) Oznámení o zadání zakázky „Údaje o hodnotě zakázky (pouze číselné údaje)“, celková konečná hodnota veřejné zakázky činila 10.804.495,77 Kč bez DPH.
                 9.        Dne 31. 8. 2015 zadavatel uveřejnil na svém profilu (http://sluzby.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/65930d5f-85f6-4de1-af1f-6a34b8d604b2/Zakazka/P15V00000032) smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku, a to v podobě závěrkového listu KBP č. 2015003A-15 ze dne 28. 7. 2015 a závěrkového listu KBP č. 2015003B-27 ze dne 28. 7. 2015.
                 10.    Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
                 
                K výroku I. a II. tohoto příkazu
                 11.    Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
                 12.    Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                 13.    Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona platí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
                 14.    Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na
                
                
                 a)  smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,
                 b)   smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),
                 c)     smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
                15.    Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transparentní novela“), s účinností od 1. 4. 2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejné zakázky a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.
                 16.  Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tento institut totiž dovoluje rovněž kontrolu uzavřené smlouvy komplexně – po její obsahové stránce, tj. zda je např. obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky (koresponduje s nimi předmět veřejné zakázky, resp. smlouvy, jakož i další podmínky realizace veřejné zakázky). Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá k transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky. Důležité samozřejmě je i uveřejňování všech dodatků a změn takové smlouvy, např. z důvodu, zda nedošlo k podstatné změně smlouvy apod.
                 17.    Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení zákona.
                 18.    Z dikce zákona jasně vyplývá, že je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření.
                 19.    Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 28. 7. 2015 dva závěrkové listy na předmětnou veřejnou zakázku, a současně se na něho, resp. na danou veřejnou zakázku, nevztahují výjimky z uveřejňovací povinnosti stanovené v § 147a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona, byl zadavatel povinen příslušné závěrkové listy na profilu zadavatele uveřejnit, a to ve lhůtě do 12. 8. 2015, k čemuž však nedošlo.
                
                
                 20.    Z profilu zadavatele (http://sluzby.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/65930d5f-85f6-4de1-af1f-6a34b8d604b2/Zakazka/P15V00000032) vyplývá, že zadavatel na svém profilu uveřejnil závěrkové listy až dne 21. 8. 2013, tedy až 9. den po marném uplynutí zákonné lhůty pro jejich uveřejnění.
                 21.     Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnilzávěrkové listy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele, a to do 15 dnů od jejich uzavření, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
                 
                K výroku III. tohoto příkazu – uložení sankce
                22.    Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                23.    Správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele závěrkové listy na předmětnou veřejnou zakázku ve lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, když byly předmětné závěrkové listy s vybraným uchazečem uzavřeny dne 28. 7. 2015 a zákonná lhůta pro jejich uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 8. 2015, přičemž zadavatel závěrkové listy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele uveřejnil až dne 21. 8. 2015.
                24.    Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., který je nutno na posuzovaný případ aplikovat, neboť je pro pachatele správního deliktu příznivější, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
                25.    V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 23. 11. 2015, přičemž ke spáchání správního deliktu došlo dnem následujícím po dni, kdy došlo k marnému uplynutí lhůty pro uveřejnění podle § 147a odst. 2 zákona, tj. dne 13. 8. 2015. Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, pročež v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
                26.    K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb ( poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, nebo v rozsudku ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Afs 9/2008-328), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, a ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 As 17/2007-135). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
                
                
                27.    S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu samostatně.
                28.  V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
                29.    V daném případě se zadavatel dopustil 2 správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
                30.  Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za sp rávní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                31.  Platí, že v případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena shodná horní sazba výše pokuty [jako v tomto případě ve vztahu ke správním deliktům podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeným ve výrocích I. a II. tohoto příkazu], nelze ukládat sankci za závažnější z těchto správních deliktů, ale je nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden z nich.
                32. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. Důvodem pro toto rozhodnutí Úřadu je skutečnost, že u závěrkového listu KBP č. 2015003A-15 na předmětnou veřejnou zakázku byl poptáván větší objem dodávky elektrické energie pro odběr, jež činil 1 439,554 MWh, z čehož lze usuzovat, že byl v případě tohoto závěrkového listu vynaložen i největší objem finančních prostředků z veřejných zdrojů. Obecně lze přitom konstatovat, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zpravidla zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
                33.     Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.
                
                
                34.    Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu způsob spáchání správního deliktu, přičemž pro zadavatele z § 147a odst. 1 a 2 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit celé znění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když smlouvu, tj. závěrkový list uzavřený s vybraným uchazečem v zákonem stanovené lhůtě neuveřejnil, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.
                35.    Následkem tohoto protiprávního jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na
                včasném seznámení se s konečným zněním smlouvy, tj. závěrkového listu uzavřeného na veřejnou zakázku a na kontrole jeho obsahu a souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i obecně zájmu na ochraně principu veřejné publicity informací o průběhu a výsledku zadávání veřejných zakázek. Neuveřejnění závěrkového listu mohlo způsobit pochybnosti některých subjektů, zda zadávací řízení proběhlo zcela transparentně. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění závěrkového listu nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou kontrolu jejího průběhu v rámci předmětné veřejné zakázky.
                36.    Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil, že zadavatel na svém profilu závěrkový list uveřejnil dodatečně (po zákonem stanovené lhůtě). Úřad dále přihlédl při stanovení výše pokuty i k době, která uplynula od okamžiku, kdy mělo dojít k uveřejnění (tj. dne 12. 8. 2015), do okamžiku, kdy nakonec (byť po zákonné lhůtě) k uveřejnění došlo (tj. dne 21. 8. 2015). Tato doba činila 9 dnů.
                 37.     Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu zadavatele za rok 2015 dostupného na http://pribram.eu/files/post/101106/Rozpo__et.pdf vyplývá, že zadavatel za daný rok hospodařil s celkovými výnosy ve výši 632 659 859,17 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
                38.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu v dolní polovině možné sazby ve výši 2.000 Kč (dva tisíce korun českých), přičemž ji posoudil vzhledem k souvislostem případu jako dostačující a možnostem zadavatele přiměřenou.
                39.    Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
                
                
                40.    Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
                 
                POUČENÍ
                 
                Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dnenásledujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda
                 
                 
                 
                Obdrží
                Město Příbram, Tyršova 108, 261 01 Příbram
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy