Č. j.:ÚOHS-R324/2015/VZ-16152/2016/322/DRu
18. dubna 2016
V řízení o rozkladu ze dne 7. 10. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Šeříková 405/13, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 6. 8. 2015 Mgr. Martinem Horákem, advokátem advokátní kanceláře STRÁNKSÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, IČO 48191892, se sídlem Jandova 8, 190 00 Praha 9
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0552/2015/VZ-29233/2015/532/MOn ze dne 21. 9. 2015 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Národní památkový ústav, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 01 Praha 1
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „SZ Mnichovo Hradiště – obnova ohradní zdi areálu zámku po přívalových deštích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2015 pod ev. č. zakázky 510465, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 7. 2015,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0552/2015/VZ-29233/2015/532/MOn ze dne 21. 9. 2015
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
ODŮVODNĚNÍ
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 26. 8. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Šeříková 405/13, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 6. 8. 2015 Mgr. Martinem Horákem, advokátem advokátní kanceláře STRÁNKSÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, IČO 48191892, se sídlem Jandova 8, 190 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Národního památkového ústavu, IČO 75032333, se sídlem Valdštejnské náměstí 162/3, 118 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „SZ Mnichovo Hradiště – obnova ohradní zdi areálu zámku po přívalových deštích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2015 pod ev. č. zakázky 510465, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 7. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 21. 7. 2015 o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 21. 7. 2015 a zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 14. 8. 2015.
3. Dnem 26. 8. 2015, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 113 zákona, ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky. Za účastníky správního řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
4. Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 21. 9. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0552/2015/VZ-29233/2015/532/MOn (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k podanému návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že dle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona v případě, že jde o návrh, který je k Úřadu podáván před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Úřad přezkoumal obsah návrhu a příloh, které k němu byly přiloženy, přičemž zjistil, že navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli.
6. Úřad z tohoto důvodu rozhodl tak, že správní řízení na základě § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, který je nedílnou součástí návrhu a zákon současně nepřipouští, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil.
III. Námitky rozkladu
7. Dne 7. 10. 2015 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 22. 9. 2015. Rozklad byl tak podán v zákonné lhůtě.
8. V rozkladu navrhovatel namítá, že Úřadu byl doručen doklad o doručení námitek spočívající ve výslovném písemném prohlášení zadavatele, že mu byly námitky doručeny dne 6. 8. 2015, když přílohou a důkazem podaného návrhu bylo rozhodnutí zadavatele s názvem „Rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele proti rozhodnutí o vyloučení uchazeče doručených dne 6. 8. 2015“. Dle navrhovatele zákon nestanoví bližší požadavky na obsah či formu dokladu o doručení námitek zadavateli a naplněním zákona tak je i výslovné prohlášení zadavatele o datu doručení. O doručení námitek navrhovatele navíc není mezi navrhovatelem a zadavatelem sporu.
9. Odlišný výklad je dle navrhovatele třeba považovat za projev přehnaného právního formalismu, který vede k odepření přístupu navrhovatele k věcnému projednání věci, přičemž navrhovatel odkazuje na závěry Evropského soudu pro lidská práva, který považuje právo na spravedlivý proces za stěžejní při zajišťování fungování demokratické společnosti.
10. Dle navrhovatele v případě, kdy by se zadavatel s podanými námitkami vůbec nevypořádal, pak by teprve musel dokládat, kdy námitky zadavateli doručil.
11. Navrhovatel namítá, že již několikrát podával návrh na přezkum k Úřadu, vždy spolu s návrhem překládal obdobné doklady prokazující doručení námitek zadavateli, přičemž se nikdy nesetkal s takto formalistickým přístupem Úřadu v otázce doložení dokladu o doručení námitek.
Závěr rozkladu
12. V návaznosti na rozkladovou argumentaci navrhovatel navrhuje, aby rozkladová komise předložila předsedovi Úřadu návrh na rozhodnutí podle § 152 odst. 2 správního řádu a aby předseda Úřadu rozhodl tak, že napadené rozhodnutí změní tak, že řízení se nezastavuje, nebo že se napadené rozhodnutí ruší.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, proto dle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
14. Prostřednictvím podání ze dne 14. 10. 2015 se zadavatel vyjádřil k rozkladu navrhovatele. Zadavatel souhlasí se zněním napadeného rozhodnutí v plném rozsahu. Zadavatel má za to, že navrhovatel by doklad o doručení námitek předložil v případě, že by jím disponoval. Jelikož navrhovatel využil k podání námitek elektronické prostředky, forma, kterou zvolil, mu však neumožňovala doložit skutečnost, že námitky byly podány ve lhůtě stanovené zákonem. Důkazní břemeno je v případě podání návrhu na straně navrhovatele, který pochybil, když doklad nepředložil. Napadené rozhodnutí Úřadu není formalistické z důvodu, že dikce zákona stanoví navrhovateli povinnost jednoznačně prokázat, že řádně a včas námitky podal, což navrhovatel neučinil.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu navrhovatele a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
16. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu zaslanému Úřadu nebyl připojen doklad o doručení námitek, rozhodl správně a v souladu se zákonem.
17. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele.
V. K námitkám rozkladu
18. Podstata argumentace navrhovatele tkví v nesouhlasu se zastavením správního řízení ve věci návrhu navrhovatele podle § 117a písm. d) zákona. Tuto stěžejní námitku navrhovatele považuji za nedůvodnou, a to z důvodů podrobně rozebraných níže v tomto rozhodnutí.
19. Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
20. Podle § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže
a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
c) nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě určené způsobem podle § 115 odst. 5 zákona,
d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty ve smyslu § 67 odst. 4 zákona,
e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona,
f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a téhož zákona.
21. V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 114 odst. 3 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad musí v souladu s § 37 odst. 3 v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzvat navrhovatele k odstranění vad, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích jejich neodstranění. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. Při rozlišení, zda se jedná o vadu odstranitelnou nebo neodstranitelnou, je třeba vycházet z § 117a zákona.
22. Je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou v § 117a zákona vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k jejich odstranění a navrhovatel je ani přes výzvu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) téhož ustanovení pak zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k jejich odstranění nejprve vyzýval. Z dikce zákona samého tak vyplývá, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu § 37 odst. 3 resp. § 45 odst. 2 správního řádu.
23. Nedostatek ostatních náležitostí § 117a písm. b) až e) zákona je naopak třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení zastaví bez dalšího. Mezi neodstranitelné vady návrhu tak dle § 117a písm. d) zákona náleží i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli.
24. Ke stejnému výkladu lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jež s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i § 114 a § 117a zákona (dále jen „novela zákona“). Tato důvodová zpráva ke změně § 117a zákona uvádí následující:
„K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]
Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení.
Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“
25. Smyslem a účelem § 117a zákona, jak jej nastínila důvodová zpráva k novele, je přenést na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh. Děje se tak nepřímo tím, že došlo k rozšíření okruhu tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění v návrhu navrhovatele Úřad bez dalšího zahájené správní řízení zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí mimo jiné i doklad o doručení námitek zadavateli. To tedy znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek, je povinen zahájené správní řízení bez dalšího zastavit (tj. bez předchozí výzvy k odstranění vady návrhu). Současně platí, že náležitosti, které taxativně jmenuje § 114 odst. 3 zákona, musí návrh obsahovat nejpozději do okamžiku uplynutí lhůty pro podání návrhu.
26. Pokud pak navrhovatel namítá, že návrh na přezkum podával Úřadu v minulosti v jiných věcech již několikrát, přičemž s návrhem předkládal obdobné doklady prokazující doručení námitek zadavateli, a nikdy se nesetkal s obdobně formalistickým přístupem Úřadu, jak tomu bylo v právě projednávané věci, pak navrhovatele odkazuji na výše uvedenou novelu zákona.
27. Podle § 117a zákona účinného do 5. 3. 2015 byl Úřad povinen zahájené řízení zastavit, jestliže návrh neměl předepsané náležitosti podle § 114 odst. 3 (tedy mimo jiné neobsahoval doklad o doručení námitek zadavateli) a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplnil. Podle novely zákona účinné od 6. 3. 2015, jejíž znění je rozhodné pro toto správní řízení, však Úřad pro doplnění návrhu navrhovateli další lhůtu nestanoví a jak již bylo uvedeno výše, je povinen správní řízení bez dalšího zastavit. Není tak pravdivé tvrzení navrhovatele, že zákon v otázce náležitosti návrhu nepřinesl žádných změn.
28. Jako dílčí závěr uvádím, že pokud je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně (přičemž do okamžiku skončení lhůty pro podání návrhu nejsou vady odstraněny) a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu. Úřad je v takovém případě povinen bez dalšího postupovat podle § 117a zákona, aniž by mohl navrhovateli poskytnout prostor pro odstranění vady návrhu. Přitom zároveň platí, že nedoložení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu navrhovatele je neodstranitelnou vadou návrhu.
29. Navrhovatel v rozkladu namítá, že z rozhodnutí zadavatele s názvem „Rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele proti rozhodnutí o vyloučení uchazeče doručených dne 6. 8. 2015“ jasně plyne, že zadavateli byly námitky navrhovatele doručeny a kterého dne se tak stalo. Uvedené zadavatel považuje za doklad o doručení námitek zadavateli podle zákona. S touto námitkou, stejně jako námitkou, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, se Úřad vypořádal již v napadeném rozhodnutí, konkrétně bodech 13. až 16. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad správně uvedl, že ačkoli navrhovatel jako přílohu návrhu učinil právě uvedené rozhodnutí o námitkách, nemůže tato písemnost nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, jelikož není zřejmé, zda byly námitky zadavateli doručeny skutečně dne 6. 8. 2015, v jaké formě tak bylo učiněno a s jakými náležitostmi.
30. Nad rámec uvedeného musím upozornit rovněž na skutečnost, že povinnost předložit doklad o doručení námitek zadavateli je zákonem stanovena navrhovateli, a to společně s návrhem podaným k Úřadu. Nelze tak tuto povinnost a odpovědnost přenášet na správní orgán, který vede správní řízení. Zákon Úřadu nedává možnost a ani mu nestanovuje povinnost odstranit vady za účastníka správního řízení v případě, že návrh trpí neodstranitelnými vadami, naopak mu v takovém případě dává povinnost správní řízení zastavit.
31. K námitce navrhovatele, že postupem Úřadu bylo zasaženo do práva navrhovatele na projednání merita věci a práva na spravedlivý proces, uvádím, že je na účastníkovi řízení, aby naplnil zákonem předpokládané náležitosti návrhu podávaného k Úřadu, s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nenaplní, dojde k zastavení správního řízení. Za situace, kdy je taková povinnost stanovena zákonem a navrhovatel ji řádně nesplní, není možné, aby Úřad ohledně dalšího vedení správního řízení jednal jinak, než mu to ukládá zákon, tj. jinak, než aby takové správní řízení zastavil.
32. V daném případě navrhovatel nepředložil doklad o doručení námitek zadavateli, čímž nenaplnil povinné náležitosti návrhu stanovené zákonem, pročež došlo k zastavení správního řízení. Vzhledem k tomu, že šlo o postup Úřadu předpokládaný relevantními právními předpisy, nemůže být tento vykládán jako porušení práva přístupu k možnosti věcného projednání Úřadem.
33. Neztotožňuji se ani s námitkou, že se Úřad dopustil přepjatého formalistického postupu, neboť mám za to, že Úřad aplikoval příslušná zákonná ustanovení zcela v souladu nejen s jejich zněním, ale i v souladu se smyslem a účelem zákona, k čemuž odkazuji na citaci části důvodové zprávy k novele zákona v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
34. K námitce navrhovatele, že postup Úřadu je projevem jeho libovůle a Úřad byl povinen interpretovat zákon v souladu s jeho smyslem a účelem uvádím, že text § 117a zákona považuji za jednoznačný a není tak objektivně dán prostor pro jakýkoliv výklad ze strany Úřadu, neboť tento má výslovnou povinnost zastavit správní řízení, trpí-li návrh navrhovatele vadou spočívající v nepřiložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Není pochyb o tom, že zákonodárce měl zakotvením § 117a písm. d) zákona v úmyslu posílit odpovědnost navrhovatele za své podání, a to ve prospěch „nezdržování“ zadávacího řízení vedeného zadavatelem. Tento předpokládaný smysl § 117a písm. d) zákona byl Úřadem beze zbytku zachován, neboť jinak Úřad ani postupovat nemohl, tím spíše nemohl hledat argumenty pro jiný postup, jelikož by tím obcházel výslovné ustanovení zákona.
35. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
36. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem předpokládané podmínky pro zastavení správního řízení.
VI. Závěr
37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
38. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Martin Horák, advokát advokátní kanceláře STRÁNKSÝ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, Jandova 8, 190 00 Praha 9
2. Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, 118 01 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
