Č. j.:ÚOHS-R399/2015/VZ-27408/2016/322/KBe
1. července 2016
V řízení o rozkladu ze dne 30. 11. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, IČO 00226912, se sídlem Strážovská 1247/22, 697 01 Kyjov,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0598/2015/VZ-40302/2015/543/Edo ze dne 20. 11. 2015 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky s názvem „Magnetická rezonance“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 4. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 4. 2015 pod ev.č. 507946, ve znění oprav ze dne 14. 5. 2015, 8. 6. 2015 a 16. 6. 2015, a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 4. 2015 pod ev.č. 2015/S 077-135769, ve znění oprav ze dne 19. 5. 2015, 10. 6. 2015 a 18. 6. 2015, a jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., IČO 63991306, se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 19. 8. 2015 Mgr. Matějem Váchou, advokátem, ev.č. u ČAK 11248, PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0598/2015/VZ-40302/2015/543/EDo ze dne 20. 11. 2015
r u š í m
a správní řízení ve věci návrhu navrhovatele GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., IČO 63991306, se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4, ve správním řízení zastoupeném na základě plné moci ze dne 19. 8. 2015 Mgr. Matějem Váchou, advokátem, ev.č. u ČAK 11248, PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1, na uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Magnetická rezonance“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 4. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 4. 2015 pod ev.č. 507946, ve znění oprav ze dne 14. 5. 2015, 8. 6. 2015 a 16. 6. 2015, a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 4. 2015 pod ev.č. 2015/S 077-135769, ve znění oprav ze dne 19. 5. 2015, 10. 6. 2015 a 18. 6. 2015
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 21. 8. 2015 podal navrhovatel – GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., IČO 63991306, se sídlem Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 19. 8. 2015 Mgr. Matějem Váchou, advokátem, ev.č. u ČAK 11248, PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČO 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) námitky proti rozhodnutí zadavatele – Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, IČO 00226912, se sídlem Strážovská 1247/22, 697 01 Kyjov (dále jen „zadavatel“) o vyloučení navrhovatele z účasti v otevřeném zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Magnetická rezonance“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 4. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 4. 2015 pod ev.č. 507946, ve znění oprav ze dne 14. 5. 2015, 8. 6. 2015 a 16. 6. 2015, a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 4. 2015 pod ev.č. 2015/S 077-135769, ve znění oprav ze dne 19. 5. 2015, 10. 6. 2015 a 18. 6. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel rozhodnutím ze dne 31. 8. 2015, které bylo dle doručenky navrhovateli doručeno dne 1. 9. 2015, námitkám navrhovatele nevyhověl.
2. Dne 10. 9. 2015 podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále jen „návrh“).
3. Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a nařídil nové posouzení a hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 20. 11. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0598/2015/VZ-40302/2015/543/EDo (dále jen „napadené rozhodnutí“).
5. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 76 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 téhož zákona, když při posouzení nabídek posuzoval splnění technické podmínky, konkrétně požadavku na „dedikované vícekanálové cívky (alespoň 8 kanálové) pro vyšetření kloubů – zvláště kolene, ramene, kotníku/nohy, lokte a zápěstí (zadavatel pro tyto diagnostické oblasti nepřipouští využití běžných flexibilních cívek)“, která nebyla v zadávacích podmínkách transparentně stanovena, neboť připouštěla různý výklad, a když na základě tohoto postupu při použití jednoho z více možných výkladů splnění předmětné technické podmínky vyloučil navrhovatele z další účasti v otevřeném zadávacím řízení veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
6. Úřad výrok I. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že zásadní dokument celého zadávacího řízení představuje zadávací dokumentace, na jejímž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci stanoveny jasně a srozumitelně, tj. takovým způsobem, aby jejich obsah byl chápán stejně všemi dotčenými subjekty a aby nedocházelo k rozličnému výkladu či rozporu jednotlivých bodů zadávací dokumentace. Zadavatel tudíž nemůže své vlastní možné pochybení při formulaci předmětného požadavku klást navrhovateli k tíži a pro jeho údajné nesplnění navrhovatele vylučovat ze zadávacího řízení. Nelze totiž vyloučit, že navrhovatel může nabízet předmětnou část plnění, kterou zadavatel reálně nepoptává, avšak ze zadávací dokumentace tento fakt zcela jednoznačně nevyplývá, když zadavatel sám zvolil netransparentní formulaci předmětné zadávací podmínky. Dle názoru Úřadu tak zadavatel způsobil nejednoznačnost předmětné podmínky, následně zvolil jeden z více možných výkladů této podmínky a poté jednoho z uchazečů vyloučil, přestože v případě jiného, v úvahu přicházejícího a též legitimního, výkladu této podmínky by mohl uchazeč podmínku splnit. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když při posouzení nabídek posuzoval splnění technické podmínky, která nebyla v zadávacích podmínkách transparentně stanovena, a když na základě tohoto postupu vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
7. Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí rozhodl, že jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele ruší zadávací řízení veřejné zakázky.
8. Úřad výrok II. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že se zadavatel dopustil pochybení při posouzení nabídek, jelikož posuzoval splnění technické podmínky, která nebyla v zadávacích podmínkách transparentně stanovena, a na základě tohoto postupu vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jelikož tedy zadavatel pochybil při stanovení netransparentní technické podmínky v zadávací dokumentaci, nelze nápravu zjednat jiným způsobem, než zrušit celé zadávací řízení veřejné zakázky, jelikož postup zadavatele při posouzení nabídek již nemůže být proveden transparentním způsobem, a to z důvodu možného dvojího výkladu zadávacích podmínek, přičemž jakýkoliv zvolený způsob při posouzení nabídek by mohl být zpochybněn právě s ohledem na nejasně stanovené zadávací podmínky.
9. Úřad výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Rozklad zadavatele
10. Dne 30. 11. 2015 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 20. 11. 2015. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Zadavatel v rozkladu napadá napadené rozhodnutí v celém rozsahu pro nesprávné skutkové posouzení věci na základě neúplného, nesprávného a neobjektivního znaleckého posudku předloženého navrhovatelem. Zadavatel je toho názoru, že v daném případě nejsou žádné adekvátní důvody, a to jak na bázi skutkové, tak právní, které by měly vzbuzovat pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku se zákonem. Zadavatel je dále přesvědčen, že v zadávacím řízení postupoval naprosto správně a zákonně a rovněž v souladu s § 6 odst. 1 zákona, kdy zcela dodržel zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
12. Zadavatel namítá, že technickou část zadávacích podmínek, jež je napadána ze strany navrhovatele, zadavatel sestavil na základě podrobného průzkumu trhu, průzkumu veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění a odborných zkušeností pod vedením vedoucího oddělení zdravotní techniky Jana Ševely, při odborných konzultacích lékaře kvalifikovaného pro vedení pracoviště magnetické resonance MUDr. Luboše Látala. Proto zadavatel trvá na tom, že technické podmínky předmětu plnění veřejné zakázky byly stanoveny transparentně, objektivně a jednoznačně. Zadávací dokumentace veřejné zakázky byla vypracována jasně, srozumitelně, určitě a dostatečně podrobně k tomu, aby dodavatelé mohli řádně zpracovat své nabídky a neměli pochyb o srozumitelnosti či určitosti zadavatelem stanovených zadávacích podmínek.
13. Dále zadavatel v rozkladu uvádí, že navrhovatel zcela nadměrně až neodborně zneužil použití slova „speciální“, a tím zcela neodborně zpochybňuje zadavatelem stanovenou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky. Speciální cívky jsou odbornou veřejností definovány jako cívky, které jsou pro speciální účel použití. Všechny ostatní cívky jsou tak odbornou veřejností chápany jako cívky běžné. Cívky běžné, tedy obvyklé (přídavné jméno „běžný“ je slovníkem spisovné češtiny definováno synonymy „obyčejný, obvyklý, normální“), jsou tedy logicky všechny cívky, které se běžně používají pro medicínské účely, bez ohledu na to, zdali jsou cívky konstrukčně navržené jako cívky flexibilní, rigidní, či semiflexibilní. Zadavatel tedy nemohl v zadávacím řízení postupovat jinak, než navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit, neboť navrhovatelem předložený koncept nespadal do cívek výše uvedených, a tedy se jednalo o cívky běžné a navíc flexibilní, což nebylo v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky.
14. Podle názoru zadavatele navrhovatel svou vlastní účelovou intepretací zadávacích podmínek veřejné zakázky snažil tyto zadávací podmínky změnit ve svůj prospěch, a to prostřednictvím neúplného, nesprávného a nedostatečně objektivního znaleckého posudku, který nevycházel z odborné literatury a nevyjadřuje se k tomu, zda cívky patří do některé z výše uvedených kategorií. Znalec pouze dle zadavatele posoudil v rámci množiny běžných cívek navrhovatelem předložené cívky s dalšími, a to náhodně vybranými cívkami, které vzájemně posuzoval, aniž by si uvědomil, že posuzuje všechny cívky v množině „běžné“ ve smyslu výše uvedeném.
15. Závěrem rozkladu zadavatel shrnuje, že všechny jeho důkazy předložené Úřadu v předchozích vyjádřeních, dostatečně prokazují, že koncept nabízený navrhovatelem je běžný, a to i ve smyslu výše uvedené odborné literatury, a jedná se tak o běžně „obvykle“ medicínsky používané flexibilní cívky, které byly dle zadávacích podmínek veřejné zakázky nepřípustné. Proto je zadavatel přesvědčen, že v zadávacím řízení postupoval zcela správně a zákonně.
Závěr rozkladu
16. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
18. Dne 8. 12. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel informoval o tom, že dne 7. 12. 2015 rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Dne 11. 12. 2015 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky pod evidenčním číslem formuláře 7551011007946.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
19. Navrhovatel ve svém vyjádření k rozkladu uvádí, že se plně ztotožňuje s odůvodněním rozhodnutí Úřadu, když v daném případě zadavatel jednoznačně postupoval v rozporu se zákonem, zadavatel vlastní pochybení při formulaci zadávacích podmínek kladl k tíži navrhovatele a pro údajné nesplnění zadávacích podmínek vyřadil jeho nabídku ze zadávacího řízení.
20. Navrhovatel dále uvádí, že dvojí vymezení cívek („běžné“ a „nikoliv běžné“) použil sám zadavatel, následně pro zadavatelem zvolené vymezení byl nezávislým znalcem zpracován znalecký posudek, který byl Úřadu řádně doložen a který jednoznačně potvrzuje a dokládá veškerá tvrzení navrhovatele. Ačkoliv zadavatel s tímto znaleckým posudkem nesouhlasí, jak lze ostatně očekávat, tak sám kromě nepodložených tvrzení nepředložil relevantní důkazy, které by závěry znaleckého posudku jakkoliv vychýlily. Tato skutečnost dle navrhovatele jednoznačně hovoří o správnosti nezávislého znaleckého posudku, který byl za účelem vedeného správního řízení zhotoven.
21. Navrhovatel zároveň ve vyjádření poukazuje na zjevnou účelovost tvrzení uvedených v rozkladu, kdy zadavatel až nyní v obecném rozsahu potvrzuje dříve uvedená tvrzení navrhovatele o rozlišení na „běžné“ a „nikoliv běžné, resp. speciální“ cívky, které dosud důrazně popíral, čímž se dostává do zjevného rozporu se svými dřívějšími tvrzeními, kdy výsledkem je zcela zjevný závěr o nesprávném stanovení zadávacích podmínek.
22. Navrhovatel závěrem dodává, že zrušení zadávacího řízení půjde zejména k tíži navrhovatele, jelikož on tímto zcela ztratí možnost účasti v daném zadávacím řízení spojenou s vynaložením značných finančních nákladů na administraci nabídky. Proto má navrhovatel za to, že by se Úřad měl zabývat i otázkou adekvátnosti stanovení nápravného opatření.
Stanovisko předsedy Úřadu
23. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
24. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
25. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
26. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
27. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
28. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
29. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
30. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
31. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
32. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
33. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
34. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu. Návrhem navrhovatel se domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a nařízení nového posouzení a hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky. V době podání návrhu tedy bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a nařízení nového posouzení a hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť toto bylo zadavatelem již skončeno.
35. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky, nebo zrušení celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
36. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
37. Zastavením řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu navrhovatele tehdy, bylo-li zadávací řízení zrušeno v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele samotným zadavatelem, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014, ve kterém dospěl k závěru, že: „v případě, že zadávací řízení bylo po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zrušeno, nelze aplikovat ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Proto stěžovatel a) [Úřad, pozn. předsedy Úřadu] postupoval správně, pokud řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť zákon o veřejných zakázkách neobsahuje vlastní úpravu zastavení řízení zahájeného na návrh a podle ust. § 118 odst. 5 lze postupovat pouze v případech zamítnutí návrhu z věcných důvodů nebo tehdy, je-li návrh podán neoprávněnou osobou.“ Zrušením zadávacího řízení zadavatelem se návrh zadavatele stal zjevně bezpředmětným, a tudíž nelze nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu dovozovat jeho povinnost vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i po zrušení zadávacího řízení, tedy poté, co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
38. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
39. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které ukládá zadavateli nápravné opatření týkající se zadávacího řízení, které již bylo zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.
41. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
43. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, Strážovská 1247/22, 697 01 Kyjov
2. Mgr. Matěj Vácha, advokát, PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., Újezd 450/40, 118 01 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího
řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
