Č. j.:ÚOHS-R267/2015/VZ-31549/2016/322/LKo
29. července 2016
V řízení o rozkladu ze dne 17. 8. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 18. 8. 2015 navrhovatelem –
společníky společnosti „Nemocnice Kladno“:
VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč,
DOMY spol. s r.o., IČO 41692870, se sídlem Politických vězňů 1597/19, Praha 1 – Nové Město,
kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 3. 12. 2014 smlouvu o společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a ve správním řízení jsou zastoupeni na základě plné moci ze dne 3. 12. 2014 zmocněncem VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0275/2015/VZ-21123/2015/512/VKa ze dne 3. 8. 2015 vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož písemná výzva k podání nabídek byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 13. 11. 2014 a jehož oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 3. 2015 a uveřejněno dne 3. 4. 2015 pod ev. č. 510964,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0275/2015/VZ-21123/2015/512/VKa ze dne 3. 8. 2015
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 13. 11. 2014 zadavatel – Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno (dále jen „zadavatel“), uveřejnil na svém profilu písemnou výzvu k podání nabídek a zadávací dokumentaci veřejné zakázky s názvem „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2, projekt pro výběr dodavatele“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož písemná výzva k podání nabídek byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 13. 11. 2014 a jehož oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 3. 2015 a uveřejněno dne 3. 4. 2015 pod ev. č. 510964 (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem veřejné zakázky bylo dle čl. 2.1 této výzvy zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele pro stavbu „Generel nemocnice Kladno – rekonstrukce bloku C2“.
2. Zadavatel následně výzvou ze dne 7. 11. 2014 oslovil 6 uchazečů k podání nabídky a prokázání kvalifikace. Ve stanovené lhůtě zadavatel obdržel nabídky 5 uchazečů, mezi nimi i nabídku navrhovatele – společníků společnosti „Nemocnice Kladno“ VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč, a DOMY spol. s r.o., IČO 41692870, se sídlem Politických vězňů 1597/19, Praha 1 – Nové Město, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 3. 12. 2014 smlouvu o společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a jsou ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 3. 12. 2014 zmocněncem VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč (dále jen „navrhovatel“).
3. Dopisem ze dne 31. 3. 2015 zadavatel uchazečům oznámil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], a dne 3. 4. 2015 oznámení o zrušení předmětného zadávacího řízení uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek.
4. V odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel konkrétně uvedl, že „vzhledem k tomu, že zadavatel obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v ZD nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů. Výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu“.
5. Dne 13. 4. 2015 podal navrhovatel proti zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku námitky. Rozhodnutím ze dne 26. 4. 2015 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl, pročež dne 7. 5. 2015 podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 6. 5. 2015 (dále jen „návrh“). Úřad návrh obdržel dne 7. 5. 2015.
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 3. 8. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0275/2015/VZ-21123/2015/512/VKa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
7. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně uvedl ustanovení zákona, podle kterého zadávací řízení zrušil, a uvedl skutečnosti, které považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Úřad proto následně posuzoval, zda důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení lze pokládat za důvody zvláštního zřetele hodné.
8. Úřad dospěl k závěru, že z dokumentace o veřejné zakázce nelze zjistit nic, co by nasvědčovalo tomu, že některé informace uvedené v zadávací dokumentaci byly uchazeči pochopeny rozdílně. Nabídky uchazečů dle Úřadu totiž neobsahují žádnou podrobnější specifikaci, ze které by bylo možno seznat, že plnění nabízená uchazeči jsou „kvalitativně a kvantitativně rozdílná“.
9. Jedinou indicií, ze které zadavatel mohl potenciálně vyvodit rozdílnost nabízených plnění, jsou dle Úřadu rozdíly v nabídkových cenách uchazečů. Hypotetická domněnka o tom, že velký cenový rozdíl mohl být potenciálně způsoben nejednoznačným definováním předmětu plnění v zadávací dokumentaci nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů, však dle Úřadu sama o sobě nemůže založit jednoznačný závěr, že se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele, neboť korelace mezi nabídkovými cenami a kvalitou a kvantitou nabízených plnění je nedoložitelnou spekulací. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení navíc dle Úřadu absentuje specifikace, jaká konkrétní ustanovení zadávací dokumentace měla za následek neporovnatelnost nabídek.
10. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále konstatoval, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení rovněž poukazoval na skutečnost, že ze zadávací dokumentace není zřejmé, zda součástí plnění veřejné zakázky má či nemá být účast dodavatele na realizaci projektovaného díla po celou dobu jeho výstavby – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu.
11. Úřad dospěl k závěru, že zadavatel je podle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), povinen zajistit autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Úřad dále uvedl, že stavební zákon nespecifikuje, kdo konkrétně autorský dozor vykonává. Při určení této osoby Úřad vycházel z historického výkladu a z odborných metodických stanovisek profesních komor působících ve stavebnictví a na základě nich dovodil, že oborová praxe ve stavebnictví nepředpokládá, že by autorský dozor vykonávala jiná osoba, než tvůrce projektové dokumentace.
12. Úřad konstatoval, že zadavatel v zadávacích podmínkách provedení autorského dozoru nespecifikoval jako součást plnění veřejné zakázky, ani si v zadávací dokumentaci nevyhradil kontraktační povinnost na provedení autorského dozoru. Dle Úřadu je zřejmé, že i uchazeči do svých nabídek zahrnuli pouze zpracování projektové dokumentace, neboť nabídnuté doby realizace veřejné zakázky jsou natolik krátké, že v nich není reálně možné zahrnout jak zpracování projektové dokumentace do stupně pro provedení stavby a výběr dodavatele, tak i účast zhotovitele dokumentace na výběru zhotovitele stavby, autorský dozor při fyzické realizaci a účast při uvádění stavby do provozu. Tento závěr dle Úřadu podporuje i skutečnost, že doba trvání uvedených procesů není uchazečům o veřejnou zakázku známá a není jimi ovlivnitelná.
13. Vzhledem k výše uvedenému Úřad dovodil, že při takto formulovaných zadávacích podmínkách neměl zadavatel reálnou možnost dostát své povinnosti v § 152 odst. 4 stavebního zákona spočívající v zajištění provedení autorského dozoru. Tím nastala dle Úřadu „situace presumovaná důvodovou zprávou k zákonu, neboť zadavatel dodatečně zjistil své pochybení spočívající v nespecifikování provedení autorského dozoru jako součásti plnění veřejné zakázky v zadávací dokumentaci, a to ve chvíli, kdy již neměl možnost přijmout opatření, kterým by uvedené porušení zákona napravil“. Vzhledem k výše uvedenému Úřad dospěl k závěru, že zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu se zákonem.
III. Námitky rozkladu
14. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 3. 8. 2015. Dne 18. 8. 2015 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele ze dne 17. 8. 2015. Rozklad navrhovatele byl proto podán v zákonné lhůtě.
15. Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, proč je nutné zahrnout výkon činností autorského dozoru právě do zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Uvedená úvaha se dle navrhovatele navíc neopírá o žádné konkrétní ustanovení zákona, a proto na ni navrhovatel dle svého názoru není schopen reagovat.
16. Navrhovatel je toho názoru, že by úvaha Úřadu ohledně osoby vykonávající autorský dozor neměla být odvozena od starých doporučujících materiálů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“). Povinnost, aby byl autorský dozor prováděn pouze tvůrcem projektové dokumentace, je dle navrhovatele navíc reálně prakticky nemožná např. v případě úmrtí tvůrce. Dle navrhovatele ostatně i citovaný materiál ČKAIT dle navrhovatele ani nehovoří o „povinnosti“, nýbrž toliko o „obvyklosti“ takového postupu.
17. Navrhovatel má tedy za to, že výkon autorského dozoru může zajistit i jiná osoba než tvůrce projektové dokumentace. Napadené rozhodnutí tak dle navrhovatele rozšiřuje výklad doporučujícího standardu, čímž dochází k přesahu správního uvážení. Tvrzení Úřadu, že je krajně nezvyklé, aby autorský dozor vykonávala osoba odlišná od tvůrce projektové dokumentace, navrhovatel považuje za neodůvodněné a nemající oporu v praxi. Ostatně dle navrhovatele ani jemu ani dalším uchazečům v průběhu celého zadávacího řízení nebyla nápadná neexistence úpravy autorského dozoru.
18. Napadené rozhodnutí je dle navrhovatele rovněž vnitřně rozporné, zejména body 78. a 84. jeho odůvodnění. Navrhovatel rozpor spatřuje v tom, že na jedné straně Úřad připustil, že právní předpisy nevylučují, aby byl autorský dozor proveden jinou osobou než tvůrcem projektové dokumentace, na druhé straně však dovodil, že zadavatel nemá jinou možnost než zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušit.
19. Navrhovatel uzavírá, že dle jeho názoru není dána zákonná ani profesní překážka bránící jiné autorizované osobě provedení autorského dozoru.
Závěr rozkladu
20. Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí podle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
21. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
23. Úřad tím, že návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, nerozhodl správně a v souladu se zákonem a správním řádem.
24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a k vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí
25. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť měl za to, že se v průběhu dotčeného zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které po něm nebylo možné požadovat, aby v zadávacím řízení na veřejnou zakázku pokračoval. Zrušení zadávacího řízení odůvodnil tak, že „vzhledem k tomu, že zadavatel obdržel nabídky s velkým cenovým rozdílem, vyhodnotil, že tento mohl být způsoben potenciálně nejednoznačným definováním předmětu plnění v ZD nebo kvalitativně a kvantitativně rozdílným nabízeným plněním uchazečů. Výše uvedené bylo důvodem jednak k revidování zadávacích podmínek, nutnosti zpřesnění předmětu soutěže a dále vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu“.
26. V rozhodnutí o námitkách, stejně jako ve vyjádření k návrhu zadavatel rozvíjel argumentaci o tom, že dle jeho názoru došlo k podání kvalitativně a kvantitativně odlišných nabídek uchazečů, způsobených nejednoznačným definováním předmětu veřejné zakázky, kdy nebylo zřejmé, zda v nabídce mělo být zahrnuto zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jeho trvání. Nejednoznačné definování předmětu veřejné zakázky se pak dle zadavatele projevilo výrazně odlišnými cenami plnění nabízenými jednotlivými uchazeči. Zadavatel rovněž uvedl, že nezávisle na něm někteří uchazeči v důsledku své profesní odbornosti zahrnuli do své nabídky zajištění účasti na realizaci projektovaného díla po celou dobu jeho trvání, kdežto jiní uchazeči nikoli.
27. K výše uvedenému v obecné rovině konstatuji, že zrušení zadávacího řízení představuje zásah do legitimního očekávání uchazečů. Jak je uvedeno například v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 263/2014 ze dne 5. 8. 2015 „zákon (…) upřednostňuje skončení zadávacího řízení výběrem nejvhodnější nabídky s následným uzavřením smlouvy. Také proto platí, že jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele“ (obdobně rovněž závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010).
28. Vzhledem k tomu je zadavatel povinen v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvést a náležitě odůvodnit skutečnosti, které jej ke zrušení zadávacího řízení vedly. Úřad je pak povinen posoudit a vypořádat se s důvody uvedenými zadavatelem v jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Úřad je přitom při posuzování oprávněnosti zrušení zadávacího řízení striktně vázán důvody uvedenými zadavatelem v jeho rozhodnutí o zrušení (k tomu také viz závěry rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 18/2013 ze dne 8. 12. 2014).
29. Z výše citovaného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel pojal podezření ohledně nejasně vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky a ohledně toho, zda uchazeči nabídli zadavateli kvalitativně a kvantitativně shodná plnění. Jinými slovy pojal podezření, zda nabídky uchazečů byly či nebyly porovnatelné. Vzhledem k tomu pak zadavatel dle svého tvrzení zjistil nutnost úpravy (zpřesnění) zadávacích podmínek. Zadavatel rovněž konstatoval, že vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu rozhodl o nezbytnosti zajištění určitých činností zpracovatelem projektové dokumentace.
30. V této souvislosti podotýkám, že důvody zadavatele vymezené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení stricto sensu plně neodpovídají výše citované argumentaci zadavatele vrozhodnutí o námitkách (a ve vyjádření k návrhu navrhovatele), nicméně je zřejmé, že zadavatel zcela nevybočil z rámce určeného rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení a stěžejní část argumentace stále směřuje do neporovnatelnosti nabídek způsobené nejasností zadávací dokumentace. Právě tvrzená neporovnatelnost nabídek a nejasnost zadávací dokumentace proto měly být těmi okolnostmi, jimiž se měl Úřad výhradně zabývat a s nimiž se měl v napadeném rozhodnutí vypořádat.
31. K důvodům zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Úřad v napadeném rozhodnutí nejdříve konstatoval, že z dokumentace o veřejné zakázce nelze zjistit nic, co by naznačovalo, že některé informace v zadávací dokumentaci byly uchazeči rozdílně pochopeny. Z dokumentace dle Úřadu dále nevyplývá, že by nabídky byly kvalitativně či kvantitativně odlišné, přičemž samotná korelace nabídkových cen mezi nabídkovými cenami a kvalitou a kvantitou nabízených plnění je nedoložitelnou spekulací. Úřad v napadeném rozhodnutí mimo jiné rovněž dospěl k závěru, že požadavek na zajištění autorského dozoru zadavatel výslovně nepožadoval a uchazeči takové plnění zadavateli ve svých nabídkách ani nenabídli, čemuž dle Úřadu odpovídají i krátké doby realizace nabídnuté uchazeči.
32. K tomu uvádím, že potud závěry Úřadu směřovaly k důvodům, které zadavatel vymezil v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.Úřad však ve svých úvahách pokračoval a dovodil, že zajištění autorského dozoru je v daném případě zákonnou povinností zadavatele. Stavební zákon dle Úřadu nespecifikuje, která konkrétní osoba jej vykonává, ale z historického výkladu a odborných metodických stanovisek profesních komor působících ve stavebnictví lze dovodit, že oborová praxe ve stavebnictví nepředpokládá, že by autorský dozor vykonávala jiná osoba než tvůrce projektové dokumentace.
33. Úřad v návaznosti na to konstatoval, že zadavatel „v zadávacích podmínkách nespecifikoval jako součást plnění veřejné zakázky provedení autorského dozoru, ani si v zadávací dokumentaci nevyhradil kontraktační povinnost ve vztahu k zakázce na provedení autorského dozoru. Tím se zadavatel dostal do situace, kdy při takto formulovaných zadávacích podmínkách neměl reálnou možnost dostát své povinnosti zajistit provedení autorského dozoru plynoucí z § 152 odst. 4 věty druhé stavebního zákona“.
34. Právě posledně shrnuté pak Úřad posoudil jako důvody zvláštního zřetele hodné, pro které na zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Jinými slovy Úřad spatřoval oprávněnost zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v tom, že zadavatel zjistil porušení postupu předepsaného zákonem (zde § 152 odst. 4 stavebního zákona) ve fázi, kdy již neměl možnost takové porušení svým opatřením napravit.
35. K závěrům Úřadu uvádím, že nejasné zadávací podmínky, jež způsobily stav, kdy zadavatel nemůže dostát svým zákonným povinnostem, a neporovnatelnost nabídek způsobená nejasností zadávací dokumentace jsou na první pohled dva odlišné a samostatné důvody pro zrušení zadávacího řízení.
36. V souladu se zásadou restriktivního výkladu důvodů zrušení zadávacího řízení by proto byl Úřad oprávněn zabývat se tvrzeným vystavením se nesplnění zákonných povinnosti pouze v případě, že by takovou skutečnost zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení explicitně uvedl. Zadavatel však v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (a ostatně ani v rozhodnutí o námitkách či v rámci správního řízení) takovou skutečnost netvrdil. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tedy neplyne, že by zadavatel zrušil zadávací řízení kvůli tomu, že by neměl reálnou možnost dostát své povinnosti provést autorský dozor dle § 152 odst. 4 stavebního zákona.
37. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v této souvislosti pouze uvedl, že dospěl „(…)vzhledem ke složitosti a rozsáhlosti projektu k rozhodnutí o nezbytnosti zajištění účasti zpracovatele projektové dokumentace na realizaci projektovaného díla po celou dobu jejího trvání – od účasti na výběru zhotovitele po autorský dozor při fyzické realizaci a účasti při uvádění stavby do provozu“. Ani z této pasáže však nelze dovodit nic jiného, než že zadavatel nutnost zahrnutí dotčených činností spatřoval ve složitosti a rozsáhlosti projektu, nikoli v nemožnosti dostát (za stávající situace) povinnosti zajistit autorský dozor.
38. Z výše uvedeného je zřejmé, že Úřad v napadeném rozhodnutí shledal oprávněnost zrušení zadávacího řízení v důvodech, jež nemají oporu v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad přitom není oprávněn důvody zrušení zadávacího řízení dotvářet či rozšiřovat nad rámec důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (k tomu také viz závěry rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 18/2013 ze dne 8. 12. 2014). Taková úloha Úřadu ze zákona nepřísluší a navíc je v rozporu se zásadou restriktivního výkladu důvodů zrušení zadávacího řízení a odporuje ostatně i zásadě transparentnosti úkonů zadavatele v zadávacím řízení stanovené v § 6 odst. 1 zákona (pokud by totiž v době zrušení zadávacího řízení nebyl uchazečům znám pravý důvod zrušení zadávacího řízení, neměli by ani možnost se vůči takovému odůvodnění zrušení ohradit).
39. Vzhledem k tomu, že Úřad založil oprávněnost zrušení zadávacího řízení na důvodech, jež nemají oporu v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (viz body 33. a 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zatížil tím napadené rozhodnutí vadou, jež způsobuje jeho nezákonnost.
40. Pro úplnost a nad rámec výše uvedeného považuji s ohledem na námitky rozkladu navrhovatele za vhodné doplnit, že úvahy Úřadu ohledně reálné nemožnosti zadavatele dostát své povinnosti zajistit provedení autorského dozoru nepovažuji ani za správné.
41. Úřad sice nejdříve správně uvedl, že právní předpisy neurčují konkrétní osobu, jež je povinna autorský dozor vykonávat, nicméně následně dovodil nutnost zajištění autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace z metodik a z historického výkladu založeného na již zrušených právních předpisech. Z právně nezávazných metodik, které nota bene výslovně nevylučují, že by autorský dozor mohla vykonávat i osoba od zpracovatele projektové dokumentace odlišná, ani z již zrušených právních předpisů, případně z tvrzené „běžné praxe“ tohoto postupu však zákonné omezení stran volby subjektu vykonávajícího autorský dozor dovozovat nelze. Pouze na základě argumentů předestřených Úřadem v napadeném rozhodnutí tedy nelze dojít k jednoznačnému závěru, že autorský dozor může vykonávat výhradně zpracovatel projektové dokumentace, a nelze tedy ani uzavřít, že když zadavatel nezajistil v zadávacích podmínkách provedení autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace, vystavuje se tak situaci, kdy již nebude moci splnit povinnost dle § 152 odst. 4 stavebního zákona.
Další postup Úřadu
42. Vzhledem k tomu, že jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadou, jež způsobuje jeho nezákonnost, přistoupil jsem ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení Úřadu k novému projednání.
43. Při novém projednání věci Úřad posoudí, zda zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo v souladu se zákonem či nikoli. Úřad při tomto posouzení bude respektovat zásadu restriktivního výkladu důvodů zrušení zadávacího řízení a bude se zabývat výhradně těmi důvody zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel skutečně vymezil ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
44. Současně uvádím, že jsem z důvodu zjištěné nezákonnosti napadeného rozhodnutí nepřezkoumával jeho věcnou správnost v rozsahu všech námitek navrhovatele uvedených v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad při novém projednání věci rovněž přihlédne k námitkám vzneseným v rozkladu navrhovatele.
VI. Závěr
45. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí, a to z důvodů uvedených v tomto rozhodnutí.
46. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Vančurova 1548, 272 59 Kladno
2. VPÚ DECO PRAHA a.s., Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 – Bubeneč
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy.
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
