Č. j.:ÚOHS-S0653/2015/VZ-42723/2015/522/JKr
4. prosince 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 30. 9. 2015, jehož účastníkem je
zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, Zelný trh 299/6, 659 37 Brno, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 22. 1. 2015 JUDr. Jiřím Juříčkem, ev. č. ČAK 1232, IČO 66208041, advokátem Společné advokátní kanceláře v Brně, se sídlem Údolní 5, 602 00 Brno,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, Zelný trh 299/6, 659 37 Brno – při zadávání části 003 a části 004 veřejné zakázky „Výběr dodavatele – realizace expozice včetně přístrojového vybavení“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 1. 2014 pod ev. č. 479103 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 015-022320,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, Zelný trh 299/6, 659 37 Brno – se při zadávání části 003 veřejné zakázky „Výběr dodavatele – realizace expozice včetně přístrojového vybavení“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 1. 2014 pod ev. č. 479103 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 015-022320, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 47 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku Evropské unie, klasifikoval dodávky CPV kódem 92521000-9 – Služby muzeí, resp. kódem 92521000, přestože tento kód neodpovídá předmětu části 003 veřejné zakázky, kterým byly dodávky vybavení expozice, především modely, výstavní mobiliář, panely, grafika a animace pro expozici „Mendelianum – atraktivní svět genetiky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 31. 3. 2014 uzavřel smlouvu na část 003 veřejné zakázky s vybraným uchazečem – AŇO AGENCY, s.r.o., IČO 25335197, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 00 Brno – Staré Brno.
II.
Zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, Zelný trh 299/6, 659 37 Brno – se při zadávání části 004 veřejné zakázky „Výběr dodavatele – realizace expozice včetně přístrojového vybavení“ formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 1. 2014 pod ev. č. 479103 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 015-022320, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 47 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku Evropské unie, klasifikoval dodávky CPV kódem 92521000-9 – Služby muzeí, resp. kódem 92521000, přestože tento kód neodpovídá předmětu částí 004 veřejné zakázky, kterým byly dodávky vybavení expozice, především běžný nábytek, doplňky vybavení místností a speciální osvětlení pro expozici „Mendelianum – atraktivní svět genetiky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 31. 3. 2014 uzavřel smlouvu na část 004 veřejné zakázky s vybraným uchazečem – ADI interiér s.r.o., IČO 25599925, Výstaviště 405/1, 603 00 Brno-Pisárky.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, Zelný trh 299/6, 659 37 Brno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Zadavatel – Moravské zemské muzeum, IČO 00094862, Zelný trh 299/6, 659 37 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) dne 10. 1. 2014 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Výběr dodavatele – realizace expozice včetně přístrojového vybavení“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z oznámení o zakázce Úřad pro ochranu hospodářské (dále jen „Úřad“) zjistil, že předmětem plnění veřejné zakázky byly dodávky vybavení expozice, přičemž veřejná zakázka byla rozdělena na čtyři části, a to část 001 – informační technologie, část 002 – laboratorní přístroje, část 003 – modely a část 004 – užitkový nábytek a osvětlení.
3. V bodě II.1.5 oznámení o zakázce byly jednotlivé části veřejné zakázky specifikovány následovně:
„informační technologie (velkoplošné obrazovky, dataprojektory, notebooky, barevná tiskárna, scaner, promítací plátna, audiotechnika a příslušný software),
laboratorní přístroje (mikroskopy, centrifuga, PCR cycler, aparatura na horizontální elektroforézu. UV - transiluminátor, mikropipety, laboratorní stoly),
modely (3D modely genové exprese, výstavní panely, animace, modely rostlin, Mendelovo laboratorní náčiní, modely pro interaktivní prvky výstavy, vosková figurína Mendela v životní velikosti, doplňky - historické obrazy (kopie, repase), repase vitrin, repase prosklené knihovny, historizující vybavení Mendelovy pracovny, QR kódy, příprava a nahrávky pro audioprůvodce v češtině a angličtině),
užitkový nábytek a osvětlení (běžný nábytek, doplňky vybavení místností a speciální osvětlení).“
4. V bodě II.1.6 oznámení o zakázce, které bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 1. 2014 pod ev. č. 479103, zadavatel použil ke klasifikaci předmětu veřejné zakázky jediný CPV kód, a to 92521000-9. V příloze B citovaného oznámení o zakázce zadavatel použil ke klasifikaci předmětů jednotlivých částí veřejné zakázky totožný CPV kód, tj. 92521000-9.
5. V bodě II.1.6 oznámení o zakázce, které bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 1. 2014 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 015-022320, zadavatel použil ke klasifikaci předmětu veřejné zakázky jediný CPV kód, a to 92521000. V informacích o částech veřejné zakázky v citovaném oznámení o zakázce zadavatel použil ke klasifikaci předmětů jednotlivých částí veřejné zakázky totožný CPV kód, tj. 92521000.
6. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel zrušil části 001 a 002 veřejné zakázky a na části 003 a 004 veřejné zakázky uzavřel dne 31. 3. 2014 smlouvy s vybranými uchazeči.
7. Smlouvu na část 003 veřejné zakázky s konečnou hodnotou této části zakázky 6.642.900,- Kč vč. DPH zadavatel uzavřel s AŇO AGENCY, s.r.o., IČO 25335197, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 00 Brno – Staré Brno.
8. Smlouvu na část 004 veřejné zakázky s konečnou hodnotou této části zakázky 1.247.828,23 Kč vč. DPH zadavatel uzavřel s ADI interiér s.r.o., IČO 25599925, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno-Pisárky.
I. Podnět
9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si od zadavatele vyžádal vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0653/2015/VZ, Úřad získal pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, a proto zahájil správní řízení z moci úřední.
II. Průběh správního řízení
10. S ohledem na shora uvedené pochybnosti Úřad zahájil se zadavatelem, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, správní řízení z moci úřední. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná a považoval za prokázané, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, vydal podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz č. j. ÚOHS-S0653/2015/VZ-30624/2015/522/JKr ze dne 29. 9. 2015, kterým byla zadavateli uložena povinnost uhradit pokutu ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých), a to do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. Vydání příkazu bylo prvním úkonem ve správním řízení, přičemž správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 30. 9. 2015, kdy byl příkaz doručen zadavateli.
11. Dne 8. 10. 2015 podal zadavatel u Úřadu proti příkazu č. j. ÚOHS-S0653/2015/VZ-30624/2015/522/JKr ze dne 29. 9. 2015 odpor. Podáním odporu byl podle § 150 odst. 3 správního řádu tento příkaz zrušen.
Odpor zadavatele ze dne 7. 10. 2015
12. Zadavatel popírá, že by použil nevhodný CPV kód, a tím porušil § 47 zákona a ovlivnil tak výběr nejvhodnější nabídky. Podle zadavatele „celý problém týkající se správnosti či nesprávnosti zadavatelem použitého CPV kódu je problémem výkladu tohoto zákonného ustanovení a jeho vývoje v čase.“
13. Postup zadavatele byl v souladu s metodikou obsaženou v Dodatku Úředního věstníku Evropské unie (TED), ze které zadavatel cituje: „Veřejní zadavatelé se musí pokusit nalézt kód, který co nejpřesněji odpovídá jejich plánovanému nákupu. Ačkoliv muže v některých případech nastat situace, kdy je třeba vybírat z více kódu, je důležité, aby si veřejný zadavatel pro název oznámení o zakázce zvolil pouze jeden. V případě, že je míra přesnosti kódu nedostatečná, musí veřejní zadavatelé uvést oddíl, skupinu, třídu nebo kategorii, která lépe vystihuje předmět jejich nákupu – obecnější kód, který lze rozpoznat, protože obsahuje více nul.“
14. Zadavatel dále argumentuje, že předmětem veřejné zakázky byla mimo jiné specifická plnění, která nebylo možné podřadit pod žádný CPV kód. Zadavatel v této souvislosti demonstrativně uvádí vytvoření, výrobu a instalaci figuríny G. J. Mendela, vytvoření a výrobu modelu hrachu či šroubovice DNA a repasování historických dobových mobiliářů.
15. Zadavatel se domnívá, že postupoval v souladu s tehdy známou judikaturou zejména pak s ohledem na závěry v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 31/2011-167 ze dne 25. 10. 2012.
16. Zadavatel uvádí, že s ohledem na specifika vypisované veřejné zakázky, zejména s ohledem na potřebu dosažení sledovaného konečného výsledku, tj. „vytvoření ucelené přísně tematické muzejní expozice“, použil CPV kód odpovídající podstatě veřejné zakázky (vytvoření výstavní expozice v muzeu, tedy instituci, kterou je zadavatel).
17. Zadavatel dále uvádí, že použil CPV kód 92521000-9 (Služby muzeí) s tím, že tento zahrnuje CPV kód 92521100-0 (Výstavy v muzeích), tedy kód označující právě služby a dodávky pro vytvoření muzejních expozic (výstav). V souvislosti s použitím pouze jednoho CPV kódu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013.
18. Dále zadavatel argumentuje uveřejněním „celé veřejné zakázky“ v překladu do 24 úředních jazyků EU v Dodatku Úředního věstníku Evropské unie (TED), díky čemuž měli tuzemští i zahraniční dodavatelé možnost seznámit s veřejnou zakázkou a zadávacími podmínkami.
19. Zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 117a písm. f) zákona zastavil.
Další průběh správního řízení
20. Pokračování správního řízení Úřad zadavateli oznámil usnesením č. j. ÚOHS-S0653/2015/VZ-32724/2015/522/JKr ze dne 9. 10. 2015, kterým současně zadavateli stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
21. Dne 19. 10. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne.
Vyjádření zadavatele ze dne 19. 10. 2015
22. Zadavatel ve svém vyjádření navrhl provedení dalších důkazů v rámci správního řízení. Jako další důkazní prostředky přitom zadavatel uvedl:
„podklady pro výběrové řízení projektu „Mendelianum- atraktivní svět genetiky“
„text Veřejné zakázky projektu „Mendelianum- atraktivní svět genetiky“, část 003 a část 004 „Výběr dodavatele – realizace expozice včetně přístrojového vybavení“,
„rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Af 31/2011 ze dne 25. 10. 2012.“
Další průběh správního řízení
23. Usnesením č. j. ÚOHS-S0653/2015/VZ-35581/2015/522/JKr ze dne 23. 10. 2015 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání písemného vyjádření zahrnujícího objasnění níže uvedených tvrzení, která zadavatel uvedl ve svém odporu ze dne 7. 10. 2015:
předmětná veřejná zakázka byla „zveřejněna minimálně prostřednictvím elektronické verze dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie, tzn. kdy na uvedených webových stránkách byla v rozhodné době veřejná zakázka zveřejněna celá v překladu do všech 24 úředních jazyků EU, a případní zahraniční zájemci o veřejnou zakázku se tak měli možnost seznámit se všemi podmínkami veřejné zakázky, jakož i s podmínkami účasti na veřejné soutěži“,
„všichni soutěžitelé včetně těch zahraničních měli k dispozici zadání celé veřejné zakázky“.
Citovaným usnesením Úřad zadavateli dále uložil lhůtu k doložení veškerých dokumentů prokazujících výše uvedená tvrzení a tvrzení, která zadavatel ve svém vyjádření uvede.
24. Dne 2. 11. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne.
Vyjádření zadavatele ze dne 2. 11. 2015
25. Zadavatel uvádí, že poukazoval na „zveřejnění elektronické verze zadání veřejné zakázky, jedná se o umístění všech informací ohledně zakázky na webových stránkách Tenders Electronic Daily (TED).“ Zadavatel v této souvislosti vyjmenovává dokumenty týkající se veřejné zakázky, které byly zveřejněny na citovaných webových stránkách (včetně Oznámení o zakázce uveřejněného 22. 1. 2014), a dodává, že „všechny tyto informace uveřejněné na TED jsou přeloženy do všech úředních jazyků Evropské unie“. Uvedené zadavatel demonstruje přiloženým Oznámením o zakázce uveřejněným na webových stránkách TED dne 22. 1. 2014 ve slovinské jazykové verzi.
26. Z uvedeného zadavatel vyvozuje, že dodavatelé měli možnost seznámit se s předmětem veřejné zakázky jednak z použitého CPV kódu, jednak ze slovního popisu každé části veřejné zakázky a jednak z informací, které si mohli vyžádat od kontaktní osoby zadavatele. Dodavatelé tak dle zadavatele měli k dispozici veškeré informace týkající se zakázky, když mohli požádat o jakýkoliv podklad, resp. informaci, týkající se zakázky a bylo jim známo, jakým způsobem tyto informace mohou získat. Bylo pouze na dodavatelích, zda této možnosti využili. Zadavatel navrhuje vznesení dotazu na kontaktní osobu zadavatele, zda byla požádána o dodatečné informace nebo zadávací dokumentaci.
27. I v případě, že by zadavatel v šetřeném případě použil nesprávný CPV kód, nedošlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť ani zahraniční dodavatelé nemohou vycházet pouze z CPV kódu, tedy aniž by se blíže zajímali o konkrétní předmět zakázky.
28. Zadavatel v souvislosti s možným podstatným vlivem na výběr nejvhodnější nabídky, který zadavatel popírá, dále argumentuje specifickou povahou předmětu plnění veřejné zakázky, malým počtem uchazečů o veřejnou zakázku, skutečností, že nikdo nepožádal o poskytnutí dodatečných informací, a tím, že proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebyly podány ani námitky.
29. Zadavatel uzavírá, že nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť z uveřejněných informací o veřejné zakázce měli dodavatelé, včetně zahraničních, dostatek informací o povaze zakázky a současně mohli požadovat další informace.
Další průběh správního řízení
30. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0653/2015/VZ-37363/2015/522/JKr ze dne 3. 11. 2015 zadavateli určil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
31. Dne 10. 11. 2015 nahlédl do správního spisu JUDr. Jiří Juříček, zmocněnec zadavatele na základě plné moci ze dne 22. 1. 2015.
32. Dne 10. 11. 2015 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.
Vyjádření zadavatele ze dne 10. 11. 2015
33. Zadavatel v průběhu správního řízení zjistil, že Oznámení o zakázce uveřejněné 22. 1. 2014 na webových stránkách TED nebylo přeloženo do všech úředních jazyků EU důsledně, kdy přeloženy byly pouze nadpisy jednotlivých odstavců (bodů), nikoli již vlastní text vážící se k těmto nadpisům. Proto zadavatel navrhuje, aby se Úřad dotázal u správce webových stránek TED, Úřad pro publikace, se sídlem 2, rue Mercier, 2985 Luxembourg, z jakého důvodu nebyly dokumenty předložené zadavatelem přeloženy do úředních jazyků EU v celém rozsahu.
III. Závěry Úřadu
34. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů poskytnutých zadavatelem, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
35. Úřad předně konstatuje, že zadavatel je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury. Zadavatel tedy jako státní příspěvková organizace vystupuje v postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona.
Ke spáchání správních deliktů zadavatelem
36. Podle § 47 zákona je zadavatel povinen při vymezení předmětu veřejné zakázky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie.
37. Úřad v obecné rovině konstatuje, že účelem referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky je kromě popisu veřejné zakázky i sjednocení klasifikace, která umožňuje dodavatelům z různých zemí se snadněji orientovat v zadávacích řízeních uveřejněných nejen ve Věstníku veřejných zakázek, ale zejména v Úředním věstníku Evropské unie. Klasifikace předmětu veřejné zakázky podle CPV kódu má sloužit k identifikaci veřejné zakázky tak, aby dodavatel měl možnost posoudit, zda daná veřejná zakázka spadá do jeho zájmové oblasti a zda tedy má smysl zpracovat nabídku a účastnit se tak zadávacího řízení. Jelikož tato klasifikace je základním údajem pro vyhledávání relevantních veřejných zakázek, měl by zvolený CPV kód maximálně odpovídat předmětu veřejné zakázky. Důsledkem nesprávné klasifikace může být diskriminace potenciálních uchazečů, kteří byli uvedeni v omyl právě chybným CPV kódem, přičemž u zahraničních dodavatelů je právě CPV kód odstraňující jazykovou bariéru prvotním (a v této prvotní fázi seznamování se s předmětem veřejné zakázky též jediným) srozumitelným a rozlišujícím vodítkem v databázi veřejných zakázek.
38. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013, kde se Nejvyšší správní soud problematikou CPV kódů zabýval a v této souvislosti mimo jiné dovodil, že společný slovník pro veřejné zakázky (CPV) podporuje transparentnost zadávání veřejných zakázek. Jednotná klasifikace předmětu veřejné zakázky umožňuje vytvořit informační systém pro zadávání veřejných zakázek a snížit riziko chyby při překladu oznámení. V důsledku toho jednotná klasifikace usnadňuje vyhledávání podnikatelských příležitostí a zjednodušuje vypracování statistik o veřejných zakázkách. Proto je dle Nejvyššího správního soudu nutné dbát na označení veřejné zakázky CPV kódem natolik výstižným způsobem, jak je to jen možné, tj. popsáním výstižných znaků zakázky.
39. Úřad se tedy v rámci přezkumu postupu zadavatele při stanovení CPV kódu v předmětném zadávacím řízení zaměřil na posouzení, zda je CPV kód použitý pro zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky, resp. pro předměty částí 003 a 004 veřejné zakázky, přiléhavý resp. zda neexistuje CPV kód či skupina CPV kódů, pod který by bylo možno předmět dané veřejné zakázky, podřadit přiléhavějším způsobem.
40. Z vymezení předmětu veřejné zakázky uvedeného v oznámení o zakázce vyplývá, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky poptávané po částech pro expozici zadavatele, a to zejména dodávky informační technologií, laboratorních přístrojů, modelů, nábytku a osvětlení.
41. Předmět plnění části 003 veřejné zakázky byl blíže specifikován jako modely (3D modely genové exprese, výstavní panely, animace, modely rostlin, Mendelovo laboratorní náčiní, modely pro interaktivní prvky výstavy, vosková figurína Mendela v životní velikosti, doplňky - historické obrazy (kopie, repase), repase vitrin, repase prosklené knihovny, historizující vybavení Mendelovy pracovny, QR kódy, příprava a nahrávky pro audioprůvodce v češtině a angličtině).
42. Předmět plnění části 004 veřejné zakázky byl blíže vymezen jako užitkový nábytek a osvětlení (běžný nábytek, doplňky vybavení místností a speciální osvětlení).
43. Použitý CPV kód 92521000-9 – Služby muzeí, resp. kód 92521000 (jak pro část 003, tak pro část 004), je ve struktuře CPV kódů dle společného slovníku pro veřejné zakázky, který je přílohou č. 1 nařízení Komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. 11. 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, podřazen pod oddíl Rekreační, kulturní a sportovní služby (92000000-1), skupinu Knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní služby (92500000-6) a třídu Služby muzeí a ochrana historických památek a budov (92520000-2). Kromě předmětného CPV kódu pro Služby muzeí je do citované třídy zahrnut CPV kód pro Ochranu historických památek a budov (92522000-6). CPV kód pro Služby muzeí pak zahrnuje CPV kódy pro Výstavy v muzeích (92521100-0) a pro Ochranu exponátů a vzorků (92521100-1). Jak plyne ze slovních popisů uvedených CPV kódů, jsou tyto určeny pro popis a klasifikaci veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou služby.
44. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že použitý CPV kód pro Služby muzeí (92521000-9, popř. 92521000) nenese žádnou vypovídající informaci o charakteru skutečně poptávaného plnění, a není tak pro veřejnou zakázku a její jednotlivé části přiléhavý. Použitý CPV kód neodpovídá předmětu veřejné zakázky v několika směrech. Předně veřejná zakázka není zakázkou na služby, jak by napovídal použitý CPV kód, nýbrž na dodávky. Dále použitý CPV kód směřuje na situace, kdy zadavatel poptává služby poskytované zpravidla muzei a obdobnými institucemi (typicky poskytování výstav a ochrana exponátů a jiných předmětů), nikoliv na dodávky informačních technologií, přístrojů, modelů nábytku atd., tedy nikoliv na pořízení věcí pro účely expozice, byť by se jejich dodání, včetně poskytnutí případných souvisejících služeb (např. montáže), vztahovalo k realizaci (připravení) výstavy. V šetřeném případě tedy zadavatel, který je sám muzejní institucí, nepoptával výše uvedené služby (např. v podobě poskytnutí přístupu na výstavu, event. přípravy a uskutečnění výstavy bez převažujících dodávek), nýbrž toliko dílčí dodávky.
45. Pokud jde o možnost volby přiléhavějšího CPV kódu pro veřejnou zakázku, resp. alespoň zvlášť pro jednotlivé části veřejné zakázky, ve výše citovaném společném slovníku pro veřejné zakázky jsou uvedeny mimo jiné následující CPV kódy:
30000000-9 Kancelářské a počítací stroje, zařízení a potřeby mimo nábytek a balíky programů,
31500000-1 Elektrické zdroje světla a svítidla,
32320000-2 Televizní a audiovizuální přístroje,
38000000-5 Laboratorní, optické a přesné přístroje a zařízení (mimo skel),
38437000-7 Laboratorní pipety a příslušenství,
38510000-3 Mikroskopy,
39100000-3 Nábytek,
39150000-8 Různý nábytek a vybavení,
39162000-5 Vzdělávací vybavení,
39180000-7 Laboratorní nábytek,
39200000-4 Zařízení interiéru,
39294000-9 Přístroje a zařízení určené k demonstračním účelům,
48000000-8 Balíky programů a informační systémy.
46. Konkrétně ve vztahu k části veřejné zakázky 003 – modely, tak jak je její předmět slovně popsán v oznámení o zakázce, lze uvažovat o použití např. následujících kódů:
39150000-8 Různý nábytek a vybavení,
39162000-5 Vzdělávací vybavení,
39294000-9 Přístroje a zařízení určené k demonstračním účelům.
47. Ve vztahu k části veřejné zakázky 004 – užitkový nábytek a osvětlení, tak jak je její předmět slovně popsán v oznámení o zakázce, lze uvažovat o použití např. následujících kódů:
31500000-1 Elektrické zdroje světla a svítidla,
39100000-3 Nábytek,
39200000-4 Zařízení interiéru.
48. Z uvedených skutečností vyplývá, že přestože ve společném slovníku pro veřejné zakázky existují CPV kódy, které zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky, resp. její jednotlivé části, vystihují přiléhavěji (neboť je z nich alespoň orientačně patrné, že předmětem veřejné zakázky jsou dodávky a v čem podstata těchto dodávek spočívá), zadavatel je nevyužil, a to ani podpůrně spolu s použitým CPV kódem nebo pro popis jednotlivých částí veřejné zakázky. Namísto toho pro specifikaci poptávaných dodávek použil jediný, o předmětu dodávek nevypovídající, a tedy nevhodný CPV kód pro „Služby muzeí“.
49. V důsledku popsaného postupu zadavatele přitom mohlo dojít k omezení možných uchazečů o veřejnou zakázku, neboť ti z nich, kteří vyhledávají relevantní veřejné zakázky právě podle CPV kódů, se o dané veřejné zakázce právě z důvodu jejího označení jediným, a to nepřiléhavým CPV kódem nemuseli vůbec dozvědět.
50. Ke skutečnostem, argumentům a návrhům zadavatele obsaženým v odporu a vyjádřeních zadavatele ze dne 19. 10. 2015, 2. 11. 2015 a 10. 11. 2015, Úřad vedle již výše uvedeného uvádí následující.
51. K argumentaci spočívající v použití obecnějšího CPV kódu (viz zejména bod 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že zadavatelem použitý CPV kód 92521000-9 (Služby muzeí) je sice obecnější ve vztahu ke kódům 92521100-0 (Výstavy v muzeích) a 92521200-1 (Ochrana exponátů a vzorků), není však obecnější ve vztahu k CPV kódům popisujícím skutečný předmět veřejné zakázky (tj. převážně dodávky modelů, nábytku, doplňků vybavení místností, technického vybavení). Navíc již z oddílu 92000000-1 (Rekreační, kulturní a sportovní služby) a skupiny 92500000-6 (Knihovny, archivy, muzea a jiné kulturní služby), pod které je zadavatelem použitý CPV kód podřazen, je zřejmé, že tento CPV kód neodpovídá skutečnému předmětu veřejné zakázky, neboť skutečný předmět veřejné zakázky nespočívá v poskytování knihovní, archivní, muzejní a jiné kulturní služby, ani obecněji v poskytování rekreační, kulturní a sportovní služby.
52. Pokud jde o specifičnost některých konkrétních plnění v rámci části 003 veřejné zakázky (viz zejména bod 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí), skutečnost, že některá plnění předmětu veřejné zakázky nebo její části se mohou jevit zadavateli jako obtížněji podřaditelná pod určitý CPV kód (např. specifická vosková figurína), nemůže vést k tomu, že zadavatel uvede pouze jediný CPV kód pro zakázku či její části, který nevystihuje ani ta ostatní nezanedbatelná plnění předmětu veřejné zakázky a jejích částí, která jsou CPV kódem relativně snadno popsatelná (např. dodávky nábytku).
53. K argumentaci obsažené v bodě 16 a 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že zadavatel nesprávně při volbě CPV kódu vycházel z charakteru instituce, kterou tento zadavatel je (muzeum) a z činností, které sám vykonává (muzejní služby), namísto toho, aby vyšel z charakteru předmětu plnění veřejné zakázky, kterou zadavatel poptával (převážně dodávky sloužící k vybavení muzejní expozice). Právě posledně zmíněné, a tedy klasifikace CPV kódu s ohledem na konkrétní předmět veřejné zakázky a ne s ohledem na charakter instituce jako takové, je smyslem a účelem § 47 zákona. Předmětem veřejné zakázky, resp. její části 003 a 004, nebyly služby muzeí, nýbrž dodávky muzeu.
54. CPV kód Výstavy v muzeích spadající pod CPV kód Služby muzeí nezahrnuje služby a dodávky pro vytvoření muzejních expozic. Tento CPV kód zahrnuje službu v podobě výstavy v muzeu, nikoli služby a dodávky potřebné pro vybavení výstavy. Z hlediska CPV kódů nemá v zásadě význam (není-li to dáno přímo CPV kódem), k čemu má být poptávané plnění použito, zda tedy má být v šetřeném případě předmět plnění zakázky poskytnut zadavateli pro účely následného poskytování muzejních služeb, např. výstav, nebo pro účely jiné. Z logiky věci je za takové situace nutné pohlížet na tento předmět plnění izolovaně, tj. bez vazby na účel, ke kterému případně bude v budoucnu použit. Předmětu veřejné zakázky tedy v šetřeném případě přináleží označení CPV kódem pro dodávky, nikoli CPV kódem pro muzejní služby, pro které měly být zadavatelem v budoucnu případně použity. CPV kód šetřené veřejné zakázky musí vycházet z předmětu veřejné zakázky, kterou zadavatel zadává, nikoli z plnění, ke kterému zadavatel předmět veřejné zakázky případně využije. Jinak řečeno, z faktu, že předmětu veřejné zakázky zadavatel hodlá použít pro účely poskytnutí muzejní služby v podobě výstavy, nelze dovozovat, že předmět veřejné zakázky (dodávky pro vybavení výstavy) je rovněž muzejní službou v podobě výstavy.
55. I v případě, že zadavatel pro veřejnou zakázku zvolí pouze jediný CPV kód, tento CPV kód musí odpovídat podstatnému, zpravidla převažujícímu předmětu veřejné zakázky, a vystihovat jej co nejlépe. V případě použití pouze jediného CPV kódu pro veřejnou zakázku, jejíž předmět plnění spočívá typově ve více různých plněních, je nutné věnovat zvláštní pozornost správné volbě CPV kódu. Obecně je však v případě takové zakázky žádoucí použít pro popis zakázky více CPV kódů tak, aby CPV kódy co nejvýstižněji a nejúplněji vystihovaly skutečný předmět zakázky.
56. Dále Úřad zjistil z webových stránek Dodatku Úředního věstníku Evropské unie (TED), že dokumenty k veřejné zakázce zde uveřejněné v jiném než českém jazyce neobsahovaly název (bod II.1.1 Oznámení o zakázce v záložce „souhrn dokumentů“) a popis veřejné zakázky a případně jejích částí (bod II.1.5 samostatného Oznámení o zakázce v záložce „soubor dokumentů“) buď vůbec, nebo jen v českém jazyce (bod II.1.1 a II.1.5 Oznámení o zakázce v záložce „souhrn“). Jedinou informaci o předmětu veřejné zakázky tedy v uvedených cizojazyčných verzích dokumentů představovaly CPV kód a jeho slovní popis přeložený do ostatních úředních jazyků EU. I kdyby však byly tyto informace obsaženy a přeloženy, neměnilo by to nic na skutečnosti, že byl pro veřejnou zakázku použit nevhodný CPV kód s následkem v podobě možného podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, neboť jak Úřad dovodil výše (viz bod 49 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nelze vyloučit, že uchazeči (zejména pak zahraniční), kteří vyhledávají relevantní veřejné zakázky právě podle CPV kódů, se o dané veřejné zakázce z důvodu jejího označení jediným, a to zcela nepřiléhavým CPV kódem nemuseli vůbec dozvědět.
57. Pokud zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Af 31/2011 ze dne 25. 10. 2012, považuje Úřad tento odkaz za irelevantní, neboť citované rozhodnutí bylo jako věcně nesprávné zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013.
58. Úřad nepovažuje za potřebné dotázat se správce webových stránek TED, z jakého důvodu nebyly dokumenty předložené zadavatelem přeloženy do úředních jazyků EU v celém rozsahu. Správce webových stránek TED není povinen konkrétní texty vážící se k jednotlivým veřejným zakázkám v rámci EU pro jejich zveřejnění překládat.
59. Co se týče argumentace malým počtem uchazečů o veřejnou zakázku, možností dodavatelů požadovat od zadavatele poskytnutí dodatečných informací, skutečností, že nikdo o dodatečné informace nepožádal, a tím, že proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebyly podány námitky (viz body 28 a 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že nesprávně zvolený CPV kód může omezit až vyloučit informovanost o skutečném předmětu veřejné zakázky u dodavatelů, do jejichž zájmové oblasti veřejná zakázka spadá. Právě takové pochybení se proto může projevit mimo jiné malým počtem uchazečů o zakázku, žádostí o poskytnutí zadávací dokumentaci, žádostí o dodatečné informace apod.
60. Uvedení nesprávného CPV kódu a následky tohoto pochybení nemohou být zhojeny pouhou možností dodavatelů požadovat od zadavatele zadávací dokumentaci a další informace o zakázce. Od dodavatelů, kteří se orientující v prvé řadě dle CPV kódů zakázek, tedy především, ale nikoli výlučně, od zahraničních dodavatelů (pro které CPV kód a jeho slovní popis v šetřeném případě představoval jediné srozumitelné vodítko), nelze očekávat, že si správnost CPV kódu jednotlivých zakázek v databázích veřejných zakázek budou ověřovat dotazem u zadavatele. V šetřeném případě lze mít důvodně za to, že dodavatelé mohli být při seznamování se s veřejnou zakázkou vedeni tím, že jsou předmětem veřejné zakázky muzejní služby, které by měli zadavateli nabídnout a případně poté poskytnout, což evidentně neodpovídá skutečnému předmětu veřejné zakázky a nutně vede k deformování a omezování okruhů možných dodavatelů, resp. uchazečů o zakázku.
61. Úřad proto konstatuje, že zadavatel svým postupem porušil § 47 zákona, když klasifikoval dodávky v části 003 a v části 004, které byly předmětem veřejné zakázky, podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky CPV kódem 92521000-9 – Služby muzeí, resp. kódem 92521000, přestože tento kód neodpovídá předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v jeho důsledku mohlo dojít k omezení informovanosti možných uchazečů o dané veřejné zakázce, resp. o její části 003 a 004, a tudíž i ke snížení okruhu uchazečů v předmětném zadávacím řízení. V šetřeném případně nelze vyloučit, že kdyby zadavatel označil předmět veřejné zakázky přiléhavým CPV kódem, mohl obdržet více nabídek, z nichž by některá mohla být výhodnější než nabídka vybraného uchazeče.
62. Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání části 003 veřejné zakázky postupoval v rozporu s ustanovením § 47 zákona, když v oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku Evropské unie, klasifikoval dodávky CPV kódem 92521000-9 – Služby muzeí, resp. kódem 92521000, přestože tento kód neodpovídá předmětu částí 003 veřejné zakázky, kterým byly dodávky vybavení expozice, především modely, výstavní mobiliář, panely, grafika a animace pro expozici „Mendelianum – atraktivní svět genetiky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 31. 3. 2014 uzavřel smlouvu na část 003 veřejné zakázky s vybraným uchazečem – AŇO AGENCY, s.r.o., IČO 25335197, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 00 Brno – Staré Brno.
63. Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí
64. Úřad dále konstatuje, že zadavatel při zadávání části 004 veřejné zakázky postupoval v rozporu s ustanovením § 47 zákona, když v oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak v Úředním věstníku Evropské unie, klasifikoval dodávky CPV kódem 92521000-9 – Služby muzeí, resp. kódem 92521000, přestože tento kód neodpovídá předmětu částí 004 veřejné zakázky, kterým byly dodávky vybavení expozice, především běžný nábytek, doplňky vybavení místností a speciální osvětlení pro expozici „Mendelianum – atraktivní svět genetiky“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 31. 3. 2014 uzavřel smlouvu na část 004 veřejné zakázky s vybraným uchazečem ADI interiér s.r.o., IČO 25599925, Výstaviště 405/1, 603 00 Brno-Pisárky.
65. Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí
K uložení pokuty
66. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
67. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
68. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 8. 4. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno doručením příkazu (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ke spáchání správních deliktů došlo dne 31. 3. 2014, kdy zadavatel uzavřel smlouvy na části 003 a 004 veřejné zakázky. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.
69. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
70. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
71. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu. Zbylé delikty zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je v šetřeném případě možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
72. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
73. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů totožné skutkové podstaty, přičemž za jejích spáchání lze uložit pokutu do 10 % ceny zakázky. Správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavatel dopustil v souvislosti se zadáváním části 003 veřejné zakázky, přičemž celková cena této části veřejné zakázky dle uzavřené smlouvy o dílo činí 6 642 900 Kč. Správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se zadavatel dopustil v souvislosti se zadáváním části 004 veřejné zakázky, přičemž celková cena této části veřejné zakázky dle uzavřené smlouvy o dílo činí 1 247 828, 23 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že přísnější sankci (vyšší pokutu) je možno v daném případě uložit za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž horní hranice možné pokuty ve smyslu § 120 odst. 2 písm. a) zákona činí 664 290 Kč.
74. S ohledem na zásadu absorpce Úřad ukládá pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, kterého se zadavatel dopustil při zadávání části 003 veřejné zakázky, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s tím, že ke spáchání správního deliktu ve výroku II., přihlédne jako k přitěžující okolnosti.
75. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
76. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
77. Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v informovanosti potenciálních dodavatelů o možnosti ucházení se o veřejnou zakázku, a tedy v co nejširší hospodářské soutěži, což mimo jiné přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. V této souvislosti Úřad konstatuje následující. Přinejmenším na mezinárodní úrovni jednotliví dodavatelé sledují Věstník veřejných zakázek, resp. Úřední věstník Evropské unie zejména podle jednotné referenční klasifikace (CPV kódů) společného slovníku veřejných zakázek. Použitím jiného než správného CPV kódu při uveřejnění oznámení o nové veřejné zakázce je právě pro tento okruh uchazečů zcela zásadní. Zadavatel tím, že v oznámení o zakázce použil pro označení poptávaných dodávek jediný, a to nesprávný CPV kód, mohl omezit okruh možných uchazečů a potažmo soutěžní prostředí ve vztahu k veřejně zakázce. Zadavatelem použitý CPV kód byl natolik odlišný od skutečného předmětu plnění částí 003 veřejné zakázky, že se nemohl dostat do zřetele relevantního okruhu specializovaných dodavatelů, jako by tomu bylo v případě mnohem přiléhavějších CPV kódů ve vztahu k předmětu plnění.
78. Ve vztahu k závažnosti správního deliktu tak Úřad uvádí, že v šetřeném případě došlo k neopodstatněnému omezení soutěžního prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků.
79. Jako polehčující okolnost Úřad v daném případě částečně zohlednil skutečnost, že v předmětném zadávacím řízení byly na plnění části 003 veřejné zakázky podány čtyři nabídky, a byla tedy zachována alespoň určitá míra soutěže.
80. Z hlediska okolnosti spáchání správního deliktu pak Úřad zohlednil v neprospěch zadavatele jako přitěžující okolnost právě skutečnost, že v šetřeném případě se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu, přitom správního deliktu obdobně závažného, který měl rovněž potenciál narušení hospodářské soutěže, konkrétně při zadávaní části 004 veřejné zakázky.
81. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výročních zpráv zadavatele (zveřejněných na jeho webových stránkách www.mzm.cz), resp. z výkazů zisku a ztráty v nich obsažených, vyplývá, že náklady Moravského zemského muzea, stejně tak jeho výnosy, činily 117.074.871,01 Kč v roce 2014 a 116.875.839,33 Kč v roce 2013. Zadavatel tedy hospodaří s finančními prostředky v řádech desítek milionů korun. S ohledem na tuto skutečnost Úřad konstatuje, že v daném případě nelze považovat stanovenou výši pokuty za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
82. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.
83. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 20 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
84. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
85. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
JUDr. Jiří Juříček, advokát Společné advokátní kanceláře v Brně, Údolní 5, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.
|
