Č. j.: ÚOHS-R105/2016/VZ-33007/2016/321/OHo
                
                
                 
                
                
                12. srpna 2016
                
                
                
                
                 
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 31. 3. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –
                 
                
                společností Pražské služby, a.s., IČO 60194120, se sídlem Pod Šancemi 444/1, 190  00 Praha 9, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 22. 2. 2016 Mgr. Tomášem Rydvanem, advokátem, ev. č. ČAK 09848, ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1,  
                
                 
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0105/2016/VZ-10769/2016/543/MPr ze dne 16. 3. 2016, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
                 
                
                Správy pražských hřbitovů, p.o., IČO 45245801, se sídlem Vinohradská 2807/153c, 130 00 Praha, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 26. 2. 2016 JUDr. Josefem Pavelkou, advokátem, ev. č. ČAK 10560, IČO 63116375, se sídlem Na Srážku 2071/6, 143 00 Praha 4,  
                
                 
                učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Likvidace hřbitovního odpadu pro Správu pražských hřbitovů, p.o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. 524790 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443814, oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 146-268746, ve znění opravy ze dne 23. 9. 2015, 
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0105/2016/VZ-10769/2016/543/MPr ze dne 16. 3. 2016
                 
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                Odůvodnění
                I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 22. 2. 2016 návrh navrhovatele - společnosti Pražské služby, a.s., IČO 60194120, se sídlem Pod Šancemi 444/1, 190  00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele - Správy pražských hřbitovů, p.o., IČO 45245801, se sídlem Vinohradská 2807/153c, 130 00 Praha (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Likvidace hřbitovního odpadu pro Správu pražských hřbitovů, p.o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 12. 2015 pod ev. č. 524790 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 244-443814 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.             Navrhovatel podání návrhu odůvodnil tím, že dle jeho názoru zadavatel nepostupoval při vymezení rozdělení veřejné zakázky na části a způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci veřejné zakázky v souladu se zákonem.
                II.             Napadené rozhodnutí
                3.             Po přezkoumání podaného návrhu vydal Úřad dne 16. 3. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0105/2016/VZ-10769/2016/543/MPr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona zastavil, neboť k podanému návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. 
                4.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad poukázal na skutečnost, že dle ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat rovněž doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad přezkoumal obsah návrhu a příloh, které k němu byly přiloženy, přičemž zjistil, že navrhovatel k návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli. Úřad uvedl, že účelem předložení dokladu o doručení námitek je, aby byl najisto postaven okamžik doručení námitek, neboť má souvislost s určením lhůty dle § 111 odst. 5 zákona. Úřad rozhodl tak, že správní řízení zastavil podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. 
                5.             Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 16. 3. 2016.
                III.           Námitky rozkladu
                6.             Uvedené rozhodnutí napadl navrhovatel rozkladem ze dne 31. 3. 2016, který byl Úřadu doručen téhož dne. K podání rozkladu tak došlo v zákonem stanovené lhůtě. Podání navrhovatele obsahuje i rozklad proti rozhodnutí Úřadu č. j.  ÚOHS-S0105/2016/VZ-10816/2016/543/MPr ze dne 16. 3. 2016, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. O příslušné části rozkladu navrhovatele směřující proti rozhodnutí o předběžném opatření je vedeno řízení pod sp. zn. ÚOHS-R106/2016/VZ.
                7.             Navrhovatel podání rozkladu odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí považuje za exemplární případ přepjatého formalismu a ve svém důsledku i za odepření spravedlnosti. Navrhovatel s odkazem na komentářovou literaturu a judikaturu uvádí, že je nutno využít i jiných interpretačních metod než jazykového výkladu. Teleologický výklad tak má sledovat objektivní smysl a účel zákona, tedy hledat, jaká je funkce interpretovaného ustanovení a je tedy zapotřebí vyjít i z právních zásad a chráněných hodnot se zřetelem ke společenskému kontextu. Dle navrhovatele je účelem § 114 odst. 3 zákona, aby uchazeč před podáním návrhu vyčerpal možnost dosáhnout nápravy přímo u zadavatele, a dále aby bylo prokázáno, kdy uchazeč námitky zadavateli doručil.
                8.             Dle navrhovatele je přepjatý formalismus v extrémním rozporu s principy spravedlnost, proto není interpret absolutně vázán doslovným zněním zákona, ale má povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad. Nelze opomíjet účel právní úpravy, a jestliže použití jazykového výkladu nevede k rozumným výsledkům, je na místě použít další výkladové metody.
                9.             Ust. § 114 odst. 3 zákona přitom nestanoví, co by mělo být dokladem o doručení námitek, přičemž z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že doručení písemností v soukromoprávním režimu lze prokázat i jinými způsoby. Cílem doručení je, aby se do sféry dispozice adresáta zásilka skutečně dostala. 
                10.         Navrhovatel Úřadu předložil podací lístek a rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, z nichž je zcela zřejmé, že navrhovatel své námitky doručil a kdy přesně se tak stalo. Tyto podklady představují dostatečný „doklad“ ve smyslu § 114 odst. 3 zákona, a tudíž je výklad uvedeného ustanovení provedený Úřadem nutno považovat z přepjatě formalistický.
                11.         Zákon nestanoví, že je navrhovatel povinen podat námitky takovým způsobem, aby měl k dispozici doklad o doručení typu dodejka, když v souladu se soukromoprávní povahou vztahu zadavatele a navrhovatele lze doručování prokazovat jakýmkoli relevantním způsobem. Argumentace Úřadu by dle navrhovatele mohla vést k absurdním následkům a dále navrhovatel shledává disproporci mezi tím, jak by Úřad posuzoval z pohledu předmětného dokladu kupříkladu razítko na kopii námitek dané na podatelně zadavatele oproti výslovnému potvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách.
                12.         Dle navrhovatele Úřad porušil jeho ústavní práva, když se věcně nezabýval podaným návrhem, jelikož zastavení řízením řízení byl navrhovateli nepřípustně odepřen přístup k příslušnému orgánu. Navrhovatel uvádí, že je zcela proti smyslu existence Úřadu, aby z přepjatě formalistických důvodů odmítal věcný přezkum návrhů uchazečů o veřejné zakázky.
                Závěr rozkladu
                13.         Navrhovatel navrhuje zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit Úřadu k novému projednání.
                IV.          Řízení o rozkladu
                14.         Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona  č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
                Vyjádření zadavatele
                15.         Dne 11. 4. 2016 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele. Zadavatel uvádí, že považuje napadené rozhodnutí za zcela správné a v souladu se zákonem. Dle zadavatele Úřad své rozhodnutí náležitě a podrobně odůvodnil, přičemž pokud by rozhodl jinak, jednalo by se o odklon od ustálené rozhodovací praxe. V daném případě nelze hovořit o přepjatém formalismu, když Úřad postupoval plně v souladu se zněním zákona. Úřad nemůže ignorovat výslovné znění zákona a nemůže postupovat svévolně. Ze znění zákona vyplývá smysl a úmysl zákonodárce svázat nutnost zastavení řízení s nesplněním požadavku na doložení dokladu o doručení námitek.
                16.         Zadavatel se domnívá, že existovaly i další důvody pro zastavení řízení, když návrh zadavatele nebyl podepsán oprávněnou osobou pro chybějící podpis při udělení plné moci. Taktéž rozklad byl tedy podán osobou, která k jeho podání není oprávněna. Zadavatel uvádí, že ani stejnopis návrhu mu nebyl řádně doručen, když email, jehož byl obsahem, nebyl podepsán uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel se tak domnívá, že bylo na místě řízení zastavit i dle ust. § 117a písm. e) zákona.
                Další úkony v řízení o rozkladu
                17.         Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o rozkladu vznikly pochyby o zastoupení navrhovatele s ohledem na jednatelské omezení vyplývající z obchodního rejstříku, a vzhledem k tomu, že se touto okolností nezabýval Úřad, jakožto první instance, před předáním spisového materiálu na druhý stupeň, vydal jsem dne 31. 5. 2016 usnesení č. j. ÚOHS-R105/2016/VZ-22894/2016/321/OHo, kterým byl navrhovatel vyzván k dodání plné moci prokazující zmocnění Mgr. Tomáše Rydvana, advokáta, ev. č. ČAK 09848, ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 27636836, se sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1, k zastupování navrhovatele ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0105/2016/VZ.
                18.         Dne 7. 6. 2016 bylo doručeno vyjádření zadavatele ze dne 3. 6. 2016, v němž zadavatel uvádí, že plná moc, jež je součástí spisového materiálu, je plnou mocí procesně právního charakteru, tudíž v souladu s § 30 odst. 1 správního řádu a § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a s ohledem na výpis ze zápisu z 252. řádného jednání představenstva navrhovatele je jednáním za navrhovatele pověřen Ing. Karel Šašek, místopředseda představenstva a plná moc právního zástupce byla udělena řádně a platně a vyvolává zamýšlené právní následky. Výše uvedený výpis ze zápisu jednání představenstva byl přílohou předmětného vyjádření navrhovatele.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                19.         Ke splnění náležitostí rozkladu uvádím, že jsem dospěl k závěru, že byl navrhovatel ve správním řízení platně zastoupen a rozklad byl tudíž podán oprávněnou osobou. Jak vyplývá z navrhovatelem výše uvedených ustanovení správního řádu a o.s.ř., zákonná úprava předpokládá, že za právnickou osobu ve správním řízení jedná jediná osoba. Udělená plná moc pro zastupování v řízení přitom představuje jednostranný právní úkon, kterým je deklarovaná vůle zmocnitele býti zastoupen zmocněncem. V tom ji je nutno odlišit od dohody o plné moci, jakožto hmotněprávní dohody dvou stran, podléhající omezením vyplývajícím ze záznamů v obchodním rejstříku, když samotná plná moc je až průkazem existence této dohody. Jako taková tak plná moc představuje procesní úkon, kterým je určitá skutečnost deklarována (v tomto případě) adresně správnímu orgánu a na tento úkon se tudíž skutečně uplatní § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř., který stanoví, že za právnickou osobu jedná předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen. Uvedený výklad je podpořen i úpravou zanesenou ve správním řádu, kde se například v § 33 hovoří o tom, že se zmocnění „prokazuje písemnou plnou mocí“. Vzhledem k tomu, že navrhovatel doložil, že byl místopředseda jeho představenstva Ing. Karel Šašek pověřen k jednání za navrhovatele ve správním řízení, a touto osobou byla podepsána předložená plná moc ze dne 22. 2. 2016, považuji zastoupení v souladu se správním řádem za prokázané.
                20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                21.         Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0105/2016/VZ-10769/2016/543/MPr ze dne 16. 3. 2016, rozhodl o zastavení správního řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
                V.            K námitkám rozkladu
                22.         Navrhovatel v podaném rozkladu namítá nesprávnost a nezákonnost zastavení řízení pro nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu na zahájení správního řízení s tím, že výklad, jenž Úřad zaujal, představuje přehnaně formalistickou interpretaci právní normy.
                23.         Z hlediska námitky, že se Úřad dopustil příkře formalistického slovního výkladu, uvádím, že se s touto námitkou neztotožňuji, neboť mám za to, že Úřad aplikoval příslušná zákonná ustanovení zcela v souladu nejen se zněním příslušných zákonných ustanovení, ale  i v souladu se smyslem a účelem zákona, k čemuž odkazuji na obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí. Sám navrhovatel v rozkladu v bodě 21 uvádí, že je účelem povinností v § 114 odst. 3 zákona, aby bylo prokázáno, kdy uchazeč námitky zadavateli doručil. Je přitom evidentní, že taková informace nevyplývá z podacího lístku ze dne 1. 2. 2016, když sám navrhovatel uvádí, že tohoto dne k doručení námitek nedošlo. Dle argumentace navrhovatele by tak tímto dokladem muselo být rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 10. 2. 2016. Argumentace navrhovatele by však vedla k absurdním následkům, kdy by Úřad kupříkladu zastavil správní řízení jen proto, že zadavatel ve svém rozhodnutí uvede ať už úmyslně či nedopatřením datum nesprávné.
                24.         Jak navrhovatel sám uvádí, při interpretaci právních norem je na místě vycházet i z jejich účelu, což bylo napadeným rozhodnutím reflektováno, přitom přímo z důvodové zprávy k zákonu vyplývá záměr zákonodárce na posílení odpovědnosti navrhovatele za obsah a náležitosti podaného návrhu, tudíž námitka, ohledně nesouladnosti postupu Úřadu s ohledem na cíle zákona nemůže obstát. Je třeba vnímat širší souvislosti právní úpravy, k čemuž uvádím následující.
                25.         Podle ust. § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
                26.         Podle ust. § 117a zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže
                a)      návrh neobsahuje obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,
                b)      návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
                c)      nedošlo k připsání kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve lhůtě podle § 115 odst. 5 zákona,
                d)      k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona,
                e)      návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 nebo 5 zákona, nebo
                f)       v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona
                27.         Výše uvedené ustanovení zákona vymezuje ty situace, za kterých Úřad neprovádí věcné posouzení obsahu návrhu, ale za kterých správní řízení zastaví, pro vady podaného návrhu. Náležitosti návrhu jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. Z věty 1 tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že návrh musí obsahovat:
                
                
                obecné náležitosti pro podání, které jsou vymezeny v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, které zní: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí“,
                
                
                označení zadavatele,
                
                
                uvedení v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech,
                
                
                návrhy na provedení důkazů,
                
                
                uvedení, čeho se navrhovatel domáhá.
                
                
                Kromě těchto náležitostí návrhu však zákon v ust. § 114 odst. 3 ve větě druhé a třetí vymezuje okruh toho, co musí být k návrhu připojeno, přičemž se tak jedná o další zákonem stanovené náležitosti návrhu, kterými jsou:
                písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhovatel navrhl, a to v elektronické podobě. Platí, že je navrhovatel nemusí připojit, pokud jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce, doklad o složení kauce podle § 115, a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
                28.         V případě, že kterákoliv výše uvedená náležitost v návrhu chybí, pak takový návrh je třeba považovat za návrh vadný. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, musí postupovat v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na ust. § 45 odst. 2 správního řádu, což znamená, že navrhovatele vyzve k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění vad. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání. Pro vymezení toho, o jakou vadu návrhu se jedná, je třeba vycházet přímo ze znění ust. § 117a zákona, které je citováno výše. 
                29.         Z ust. § 117a zákona, které je účinné od 6. 3. 2015, a které se použije na dané správní řízení, neboť toto bylo zahájeno podáním návrhu ze dne 22. 2. 2016, vyplývá, že zákon rozlišuje mezi zastavením řízení pro neodstranění vad, k jejichž odstranění byl navrhovatel vyzván a které neodstranil, a mezi zastavením řízení pro nedostatek náležitostí návrhu, které jsou vadami neodstranitelnými. Takové členění vyplývá přímo ze samotného textu tohoto ustanovení, přičemž je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde výslovně předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k odstranění vad a navrhovatel je ani přes výzvu neodstraní. U náležitostí pod písm. b) až e) však zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k odstranění vad nejprve vyzýval. Ze samotného textu zákona je tak zcela zřejmé, že za odstranitelné vady, lze považovat nedostatek obecných náležitostí podání, neoznačení zadavatele, neuvedení, čeho se navrhovatel domáhá a nepřipojení dokladu o složení kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona, přičemž v případě těchto nedostatků je Úřad povinen postupovat ve smyslu ust. § 37 odst. 3 resp. ust. § 45 odst. 2 správního řádu. Nedostatek ostatních náležitostí vyjmenovaných pod písmeny b) až e) je třeba považovat za vady neodstranitelné, pro něž Úřad správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi těmito neodstranitelnými vadami je pak pod písm. d) uvedeno i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli. Nadto poukazuji na skutečnost, že důvod pro zastavení uvedený pod písm. f) § 117a zákona se vztahuje k řízení zahájenému z moci úřední. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy Úřad v probíhajícím řízení, vedeném z moci úřední zjistí, že nejsou dány důvody pro to, aby takové řízení bylo vedeno, což znamená, že nejde o důvod k zastavení řízení pro vadu návrhu. S ohledem na předmět daného řízení, kdy se jedná o nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, nepovažuji za podstatné se tímto konkrétním důvodem k zastavení řízení blíže zabývat.    
                30.         Ke stejnému výkladu pak lze dospět i na základě textu důvodové zprávy k zákonu č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách, který s účinností od 6. 3. 2015 změnil mimo jiné i ust. § 114 a § 117a zákona. Tato důvodová zpráva ke změně ust. § 117a zákona uvádí:
                „K bodu 28 a 29 [ § 117a písm. a), b), c) a d)]
                Nově je koncipován důvod pro zastavení řízení v případě, kdy návrh neobsahuje předepsané obecné náležitosti podání nebo označení zadavatele nebo čeho se navrhovatel domáhá. Neobsahuje-li návrh tyto požadavky stanovené zákonem o veřejných zakázkách a správním řádem (§ 114 odst. 3 ZVZ, § 37 odst. 2 správního řádu) a navrhovatel tyto vady ani ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní, pak jde o důvod pro zastavení správního řízení. Nově je také koncipován důvod pro zastavení správního řízení, kdy v tomto ustanovení specifikované vady návrhu jsou vadami neodstranitelnými, což má za následek zastavení správního řízení. Smyslem je posílení odpovědnosti navrhovatele za jeho podání, kdy již před podáním návrhu ví, jaké náležitosti musí jeho návrh splňovat. S ohledem na důraz, který je kladen na rychlost správního řízení týkajícího se přezkumu veřejných zakázek, se jeví nezbytné, aby správní řízení, které je zahájeno i na základě vadného návrhu (toliko neběžela lhůta pro vydání rozhodnutí), nebylo zbytečně (a mnohdy obstrukčně) protahováno ze strany navrhovatelů na úkor postupu zadavatelů v rámci zadávacího řízení. Jde o standardní požadavky na navrhovatele, kterému je ze zákona zřejmé, že mimo jiné má spolu s návrhem složit kauci v předepsané výši či že má jednoznačně uvést, v čem spatřuje porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.“
                31.         S ohledem na smysl a účel ust. § 117a je tak zřejmé, že zákon novelou účinnou od 6. 3. 2015 přenáší na navrhovatele větší odpovědnost za podaný návrh, a to zejména v tom smyslu, že rozšiřuje okruh tzv. neodstranitelných vad podání, při jejichž zjištění Úřad postupuje tak, že správní řízení bez dalšího zastaví. Mezi tyto neodstranitelné vady návrhu zákon řadí i doklad o doručení námitek, což znamená, že v případě, že Úřad obdrží návrh, který neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, pak jediný možný postup v zahájeném správním řízení je jeho zastavení. 
                32.         Současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává ust. § 114 odst. 3 zákona musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle ust. § 114 odst. 4 zákona podán ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne,  v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle ust. § 114 odst. 5 zákona lze podat ve lhůtě do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle ust. § 117a písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ust. § 114 odst. 3 zákona. K náležitostem návrhu odkazuji na odůvodnění uvedené výše. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví. 
                33.         K námitce navrhovatele, že Úřad neprovedl věcné posouzení jeho návrhu, čímž byl navrhovatel zkrácen na svém právu na přístup k příslušnému rozhodovacímu orgánu, uvádím následující.
                34.         V daném případě je podstatné uvědomit si, že existují proti sobě stojící principy dobré správy a možnosti přístupu ke správnímu orgánu a na druhé straně zásady, podle níž „práva náležejí bdělým“ a zásada účelnosti a efektivnosti správního řízení. V rozhodovaném případě, je na účastníkovi řízení, aby naplnil náležitosti návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto náležitosti nenaplní, dojde k zastavení správního řízení. Za situace, kdy je taková povinnost stanovena zákonem a navrhovatel tuto povinnost nesplní, nelze jeho povinnost přenášet na Úřad, neboť by tím došlo k porušení zásady spočívající v efektivitě a účelnosti správního řízení, tedy účelu, jež je předmětnou zákonnou úpravou sledován. V daném případě z obsahu návrhu podaného navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel nedodržel povinné náležitosti návrhu stanovené zákonem, a proto zákonný důsledek, kterým je v rozhodovaném případě zastavení správního řízení, nemůže být vykládán ani jako přehnaně formalistická interpretace zákona, ani jako odepření přístupu k příslušnému orgánu. 
                35.         Považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno. Za takové situace Úřad nebyl oprávněn věcně přezkoumat podaný návrh, a to z důvodu jednání navrhovatele. Není tudíž na místě jakkoli Úřadu vytýkat, že by navrhovateli upíral jeho ústavně zaručená práva, když výslovná zákonná úprava Úřad vázala ke zcela konkrétnímu postupu, jenž Úřad naplnil.
                36.         Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným  a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. 
                37.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle ust. § 117a písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení. 
                VI.          Závěr
                38.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                39.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda 
                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.             Mgr. Tomáš Rydvan, advokát, ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1
                2.             JUDr. Josef Pavelka, advokát, Na Srážku 2071/6, 143 00 Praha 4
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1]  Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.