Č. j.: ÚOHS-S0479/2016/VZ-31156/2016/513/EPi
26. července 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 7. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníkem je
zadavatel – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – Poruba,
navrhovatel – PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha – Karlín, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 6. 2016 Mgr. Janem Pechmanem, advokátem ev. č. ČAK 12486, společníkem společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 – Staré Město,
vybraný uchazeč – Ridera Stavební a.s., IČO 45192464, se sídlem Dělnická 382/32, 708 00 Ostrava – Poruba,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „FN Ostrava – dostavba pavilonu Péče o matku a dítě“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 2. 2. 2016 a uveřejněno dne 3. 2. 2016 pod ev. č. 523361, ve znění oprav ze dne 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 6. 2. 2016 pod č. 2016/S 026-041312, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2016 pod č. 2016/S 058-097098,
rozhodl takto:
Správní řízení se podle ustanovení § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha – Karlín – ze dne 4. 7. 2016 zasílanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku „FN Ostrava – dostavba pavilonu Péče o matku a dítě“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 2. 2. 2016 a uveřejněno dne 3. 2. 2016 pod ev. č. 523361, ve znění oprav ze dne 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 6. 2. 2016 pod č. 2016/S 026-041312, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2016 pod č. 2016/S 058-097098, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný k výkonu dohledu nad zadávání veřejných zakázek podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 4. 7. 2016 návrh navrhovatele – PRŮMSTAV, a.s., IČO 25105825, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha – Karlín, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 6. 2016 Mgr. Janem Pechmanem, advokátem ev. č. ČAK 12486, společníkem společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 – Staré Město (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne a tímto dnem bylo podle ustanovení § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – Poruba (dále jen „zadavatel“) – učiněných ve veřejné zakázce „FN Ostrava – dostavba pavilonu Péče o matku a dítě“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 2. 2. 2016 a uveřejněno dne 3. 2. 2016 pod ev. č. 523361, ve znění oprav ze dne 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 6. 2. 2016 pod č. 2016/S 026-041312, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2016 pod č. 2016/S 058-097098 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž namítá, že vybraný uchazeč – Ridera Stavební a.s., IČO 45192464, se sídlem Dělnická 382/32, 708 00 Ostrava – Poruba (dále jen „vybraný uchazeč“) – nesplnil kvalifikaci stanovenou zadavatelem v zadávacích podmínkách, stejně jako další uchazeč o veřejnou zakázku – Zlínstav a.s., IČO 28315669, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín (dále jen „uchazeč Zlínstav a.s.) – přičemž zadavatel nezákonně posoudil a hodnotil kvalifikaci jak vybraného uchazeče, tak uchazeče Zlínstav a.s. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem rozhodl o námitkách navrhovatele směřujících právě proti nesplnění kvalifikace těmito uchazeči. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel neprovedl řádnou kontrolu a hodnocení dílčího hodnotícího kritéria spočívajícího v míře využití ekologicky šetrných výrobků při plnění veřejné zakázky. Součástí návrhu navrhovatele byl rovněž návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.
3. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.
4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0479/2016/VZ-28561/2016/513/EPi ze dne 11. 7. 2016.
Závěry Úřadu
5. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, neboť neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, a proto správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
6. Úřad v úvodu posoudil, zda je zadavatel zadavatelem ve smyslu zákona.
7. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.
8. Z oficiálních webových stránek Ministerstva zdravotnictví České republiky (dostupné z: http://www.mzcr.cz/) bylo zjištěno, že zadavatel je samostatnou příspěvkovou organizací v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. S ohledem na uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona.
9. Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
10. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
11. K návrhu navrhovatele ze dne 4. 7. 2016 doručeného Úřadu téhož dne prostřednictvím datové schránky byly připojeny přílohy označené následujícím způsobem:
doklad o doručení námitek zadavateli
doklad o doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky
doklad o doručení rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru
doklad o složení kauce
námitky proti rozhodnutí o výběru
oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, plná moc
prezentace společnosti Ridera Stavební a.s. 2015
rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru
výroční zpráva B4B Inkasso s.r.o. 2013
výroční zpráva Ridera Stavební a.s. 2013, znalecký posudek.
12. V samotném textu návrhu navrhovatel uvedl:
„Přílohy: Plná moc
Doklad o doručení námitek Zadavateli
Doklad o složení kauce
Dále dle textu“
13. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v samotném textu návrhu, stejně jako v seznamu příloh datové zprávy doručené Úřadu dne 4. 7. 2016, je sice uvedeno, že jeho součástí je i doklad o doručení námitek zadavateli, avšak obsahem datové zprávy doručené Úřadu tento doklad není.
14. Úřad předně uvádí, že zákon rozlišuje mezi odstranitelnými a neodstranitelnými vadami návrhu. Neodstranitelné vady návrhu nelze žádným způsobem zhojit a jejich následkem je zastavení správního řízení. Z ustanovení § 117a písm. d) zákona jednoznačně vyplývá, že takovouto vadou návrhu je i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, jež má za následek zastavení správního řízení.
15. Zákonodárce v ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně stanovil požadavek, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku má být doklad o doručení námitek.
16. K předloženému dokladu obsahujícímu výpis z datové schránky navrhovatele, navrhovatelem označený jako doklad o doručení námitek, Úřad uvádí, že se jedná pouze o doklad prokazující, že datová zpráva obsahující námitky navrhovatele byla odeslána a dále je z něj zřejmé, že dne 14. 6. 2016 byla tato datová zpráva dodána do datové schránky zadavatele. Pokud jde o doručování datové zprávy prostřednictvím datové schránky, je přitom zapotřebí rozlišovat mezi dodáním datové zprávy do datové schránky adresáta a okamžikem doručení této datové zprávy adresátovi. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEU“ nebo také „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“) stanovuje odlišná pravidla pro doručování pomocí datových schránek v případě vztahů soukromoprávních a vztahů veřejnoprávních. K rozlišení, zda vztah mezi zadavatelem a uchazečem má soukromoprávní či veřejnoprávní charakter, Úřad uvádí, že obecně je v zadávacím řízení vztah zadavatele a uchazeče vztahem obchodním, jehož cílem je uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V této fázi kontraktačního vztahu proto platí, že zadavateli nepřísluší pozice orgánu veřejné moci nýbrž pozice právnické osoby. Z tohoto důvodu pak můžeme takový vztah klasifikovat jako soukromoprávní. Námitky podané v rámci tohoto soukromoprávního vztahu pak představují soukromoprávní způsob řešení problémů v procesu zadávání, který dává účastníkům tohoto procesu možnost vyřešit veškeré možné nejasnosti bez zásahu správního orgánu – tedy Úřadu. Doručování datových zpráv prostřednictvím datových schránek v případě soukromoprávního vztahu se řídí ustanovením § 18a odst. 2 ZEU, podle kterého je dokument dodaný do datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Úřad proto konstatuje, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje za okamžik doručení námitek situaci, kdy se do datové schránky zadavatele přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě, nikoliv okamžik samotného dodání datové zprávy do datové schránky zadavatele.
17. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že přílohu návrhu obsahující údaje o dodání datové zprávy, kterou navrhovatel zaslal zadavateli námitky, nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, neboť z ní nijak nevyplývá, že se do datové schránky zadavatele přihlásila příslušná osoba s právem přístupu ke zprávě a že tedy datová zpráva byla doručena, a kdy se tak případně stalo. Nutnost striktního rozlišení dokladu o dodání a dokladu o doručení námitek vyplývá rovněž z rozhodovací praxe Úřadu, viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0853/2015/VZ-01289/2016/511/BMa ze dne 12. 1. 2016 nebo rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0199/2016/VZ-16261/2016/521/MŽi ze dne 15. 4. 2016 (všechna pravomocná rozhodnutí Úřadu dostupná z: www.compet.cz), z nichž jasně vyplývá, že nelze tyto dva doklady zaměňovat.
18. V „Rozhodnutí zadavatele o námitce proti výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 23. 6. 2016 zadavatel mj. uvádí, že námitku proti úkonu zadavatele „obdržel dne 15. 6. 2016“. Úřad k tomu uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je třeba rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek.
19. Úřad dále konstatuje, že jeho pochybnost týkající se data uvedeného v rozhodnutí o námitkách spočívá také ve skutečnosti, kdy bylo reálně doručeno, neboť je zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a doručení do datové schránky (k tomu viz výše). Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení.
20. Navrhovatel přílohou návrhu sice učinil rozhodnutí o námitkách, které obsahuje deklaraci o datu doručení námitek, zákonodárce však ve výše uvedeném ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli. Žádnou z navrhovatelem přiložených příloh k návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli. Rozhodnutí o námitkách sice obsahuje informaci o datu doručení námitek i vyjádření zadavatele o jejich včasném doručení, avšak tato skutečnost nemůže zhojit skutečnost, že přílohou návrhu není doklad o doručení námitek zadavateli (pouze o dodání námitek do datové schránky zadavatele), neboť z takové písemnosti nelze najisto určit včasné a řádné doručení. Rozhodnutí o námitkách rovněž neprokazuje způsob doručení námitek. Z uvedeného vyplývá, že návrh navrhovatele nenaplňuje požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek.
21. Rozdíl mezi rozhodnutím o námitkách a dokladem o doručení námitek je tedy v tom, že rozhodnutí o námitkách de facto obsahuje informaci o tom, jak zadavatel s námitkami navrhovatele naložil, a případně poučení navrhovatele v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona. Pokud zadavatel zároveň v rozhodnutí o námitkách uvede informace o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno, přiložené rozhodnutí o námitkách neprokazuje způsob doručení námitek zadavateli, a není tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován.
22. V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.
23. Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by ještě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel přiložil mj. doklad o dodání námitek do datové schránky zadavatele a rozhodnutí o námitkách, z něhož není možné ověřit (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže) zda skutečně byly námitky resp. následný návrh na zahájení správního řízení doručeny řádně a včas.
24. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že přiložení rozhodnutí o námitkách, které obsahuje neověřenou informaci o doručení námitek, není schopen nahradit doklad o jejich doručení.
25. Pro úplnost Úřad v daném případě nad rámec již uvedeného doplňuje, že nepřehlédl skutečnost, že z návrhu, jak již bylo opakovaně v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, je zřejmé, že navrhovatel hodlal doklad o doručení námitek přiložit, přičemž navrhovatel přílohou návrhu učinil doklad o dodání námitek do datové schránky zadavatele dne 14. 6. 2016, stejně jako rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 23. 6. 2016, které neověřenou informaci zadavatele o jejich doručení dne 15. 6. 2016 potvrdilo. Nicméně tato skutečnost, nemůže nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, ačkoliv v zásadě strany doručení námitek nečiní primárně sporným. Tato okolnost však nic nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.
26. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno." a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění.
27. Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil a tvrzení zadavatele, kdy k seznámení s námitkami došlo. Za situace, kdy by Úřad vyšel jen z tvrzení stran(y) a okamžik doručení námitek by byl jiný, přičemž toto musí být postaveno najisto ve lhůtě pro podání návrhu a doplňovat toto (doklad o doručení námitek) nelze, mělo by to fatální důsledky do vedeného správního řízení, poněvadž by bylo např. vedeno správní řízení, přestože být nemělo (pokud by tvrzení stran nebyla správná) či by to mělo zásadní dosah do úvah Úřadu o uložení předběžného opatření (a jakého), které by však mohly mít (včetně eventuálně vydaného rozhodnutí o předběžném opatření) takové vady, jež by vedly k tomu, že takové rozhodnutí o uložení předběžného opatření by bylo právně či fakticky neuskutečnitelným (nicotnost) atd.
28. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem společně s návrhem pouze vyplývá, že navrhovatel námitky zadavateli odeslal, resp. že je dodal do jeho datové schránky, a dále z nich plyne informace zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že byly doručeny dne 15. 6. 2016, což však Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani uvedení konkrétního data v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující. Na daný případ přitom nelze aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů, zjistit přesné datum jejího doručení.
29. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.
30. Zároveň zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, bez dalšího zastavit.
31. Vzhledem k tomu, že k návrhu navrhovatele ze dne 4. 7. 2016 doručeného Úřadu téhož dne nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona důvodem pro zastavení správního řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Fakultní nemocnice Ostrava, 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – Poruba
2. Mgr. Jan Pechman, advokát, společník společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 – Staré Město
3. Ridera Stavební a.s., Dělnická 382/32, 708 00 Ostrava – Poruba
|
