Č. j.: ÚOHS-S0012/2016/VZ-08549/2016/553/KLi
                
                
                 
                
                
                3. března 2016
                
                
                
                
                 
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 12. 1. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je 
                
                Zadavatel – Úrazová nemocnice v Brně, IČO 002 09 813, se sídlem Ponávka 6, PSČ 662 50 Brno,
                
                ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem při uzavření dodatku č. 9 ze dne  10. 2. 2012 ke Smlouvě o dílo ze dne 5. 11. 1993, kterou zadavatel uzavřel s dodavatelem CHRIŠTOF, spol. s r.o., IČO 42660351, se sídlem Sportovní 39/3, PSČ 682 01 Vyškov,
                rozhodl takto:
                I.
                Zadavatel – Úrazová nemocnice v Brně, IČO 00209813, se sídlem Ponávka 6, PSČ 662 50 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při uzavření dodatku č. 9 ze dne  10. 2. 2012 ke Smlouvě o dílo ze dne 5. 11. 1993, kterou zadavatel uzavřel s dodavatelem CHRIŠTOF, spol. s r.o., IČO 426 60 351, se sídlem Sportovní 39/3, PSČ 682 01 Vyškov,nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jelikož se svým obsahem jednalo o novou veřejnou zakázku,  a zadavatel před jeho uzavřením nesplnil povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť uzavření předmětného dodatku nepředcházelo zadávací řízení podle citovaného zákona. 
                II.
                            Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Úrazová nemocnice v Brně, IČO 00209813, se sídlem Ponávka 6, PSČ 662 50 Brno – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá
                 
                pokuta ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                Odůvodnění
                 
                1.      Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“),  příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Úrazová nemocnice v Brně, IČO 002 09 813, se sídlem Ponávka 6, PSČ 662 50 Brno (dále jen „zadavatel“) – při uzavření dodatku č. 9 ze dne 10. 2. 2012 (dále jen „dodatek č. 9 ke Smlouvě“) ke Smlouvě o dílo ze dne 5. 11. 1993 (dále jen „Smlouva“), kterou zadavatel uzavřel s dodavatelem CHRIŠTOF, spol. s r.o., IČO 426 60 351, se sídlem Sportovní 39/3, PSČ 682 01 Vyškov (dále jen „vybraný uchazeč“). 
                2.      V podnětu byl napadán postup zadavatele, který zajišťuje službu praní prádla  a chemického čištění oděvů a jiného textilu na základě uzavřené Smlouvy, k níž zadavatel postupně uzavírá dodatky, které původní znění této Smlouvy o dílo mění a dále prodlužují její platnost a současně uzavření těchto dodatků nepředcházelo žádné zadávací řízení. 
                3.      Na základě skutečností uvedených v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.
                4.      Zadavatel dne 5. 11. 1993 uzavřel Smlouvu s vybraným uchazečem.  Dle článku I. Smlouvy byl předmětem smlouvy závazek vybraného uchazeče pro a dle potřeb Zadavatele prát veškeré tvarované i rovné prádlo, a dále chemicky čistit oděvy a jiný textil z Úrazové nemocnice v Brně. Články II., III., IV. a V. Smlouvy pak konkrétně upravovaly jednotlivý mechanismus spolupráce a plnění zhotovitele.
                5.      Dále pak článek VI. Smlouvy zavazoval vybraného uchazeče používat smluvní ceny podle jeho ceníku, přičemž bylo dále sjednáno, že případné zvýšení cen bude projednáváno alespoň 1 měsíc předem, a že důvodem pro zvýšení ceny plnění zhotovitele může být pouze růst nákladů zhotovitele. 
                6.      Dle článku VIII. Smlouvy byla Smlouva uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců. 
                7.      Dne 2. 1. 1995 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 1 ke Smlouvě, ve kterém si v čl. I. dodatku sjednal, že zhotovitel je povinen ve stávajících prostorách vybudovat sběrnu prádla, do které umožní přístup svým pracovníkům,  kteří budou zajišťovat sběr a výdej prádla.  Dále pak v článku III. tohoto dodatku byl stanoven mechanismus inventarizace a výměny poškozeného prádla objednatele. Za tuto službu byla v článku IV. dodatku navíc sjednána měsíční finanční odměna ve výši 6 600 Kč bez DPH. 
                8.      Dne 14. 11. 1996 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 2 ke Smlouvě, kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 1. 1997 Zhotovitel zavazuje používat smluvní ceny podle nového ceníku platného k 1. 1. 1997 až do 31. 12. 1998.
                9.      Dne 18. 9. 2001 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 3 kě Smlouvě, kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 10. 2001 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny podle ceníku platného od 1. 1. 1997 a současně se ho zavazuje neměnit do 31. 12. 2002. 
                10.   Dne 17. 12. 2002 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 3a Smlouvy, kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 1.2003 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny podle ceníku platného od 1. 1. 1997 a současně se ho zavazuje neměnit do 31. 12. 2003.
                11.  Dne 14. 4. 2005 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 4 Smlouvy,  kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 1. 2004 do 30. 4. 2004 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny ceníku pro nemocnice platného od 1. 1. 1997. Dále pak tento dodatek stanovil, že vybraný uchazeč je oprávněn zvýšit základní ceny až o 80 % míry inflace stanovené Českým statistickým úřadem za poslední rok před provedením změny ceny. 
                12.  Dne 19. 12. 2005 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 5 Smlouvy,  kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 1. 2006 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny podle ceníku platného od 1. 1. 2006. Tento dodatek pak dále Zhotoviteli přiznal právo na změnu sjednané ceny v případě podstatného zvýšení nákladů na straně vybraného uchazeče. 
                13.  Dne 3. 1.2008 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 6 Smlouvy,  kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 1. 2008 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny podle ceníku platného od 1. 1. 2008. Dále pak tento dodatek stanovil, že ke změně sjednané ceny může dojít v případě podstatného zvýšení nákladů vybraného uchazeče, a to minimálně ve výši 80 % roční míry inflace, a to na základě písemné dohody mezi účastníky. 
                14.  Dne 10. 3. 2009 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 7 Smlouvy, kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 4. 2009 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny podle ceníku platného od 1. 4. 2009. Dále pak tento dodatek stanovil, že vybraný uchazeč je oprávněn zvýšit základní ceny v případě podstatného zvýšení nákladů Zhotovitele, a to minimálně ve výši 80 % roční míry inflace. 
                15.  Dne 30. 12. 2010 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 8 Smlouvy,  kterým se Smlouva mění tak, že se od 1. 1. 2011 vybraný uchazeč zavazuje používat smluvní ceny podle ceníku uvedeného v příloze č. 1 a č. 2 tohoto dodatku. Dále pak tento dodatek stanovil, že vybraný uchazeč je oprávněn zvýšit základní ceny v případě podstatného zvýšení nákladů Zhotovitele, a to minimálně ve výši 80 % roční míry inflace.
                16.  Dne 10. 2. 2012 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 9 ke Smlouvě,  ve kterém se nejprve smluvní strany dohodly, že s účinností od 1. 2. 2012 dojde k rozšíření služeb poskytovaných vybraným uchazečem zadavateli, a to o službu komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla. Dále si pak smluvní strany sjednaly, že znění tohoto dodatku plně nahrazuje Smlouvu. 
                17.  Dle článku I. odst. 1 dodatku č. 9 ke Smlouvě „Vymezení pojmů“ se komplexním servisem  (dále jen „KS“) rozumí pronájem systémového prádla zadavateli, jeho praní, žehlení, opravy, výměna opotřebovaného za nové, dovoz prádla čistého a odvoz prádla použitého, a dále poskytování servisu s prádlem zadavatele (ložní, pacientské, operační, personální), to vše podle elektronických objednávek a s dodávkou na dodací místa zadavatele. 
                18.  Dodatek č. 9 ke Smlouvě v článku I. odst. 2 rozděluje prádlo na systémové prádlo,  prádlo zadavatele (ložní, pacientské, operační, personální) a nesystémové prádlo.
                19.  Dle čl. I. odst. 3 dodatku č. 9 ke Smlouvě je systémovým prádlem prádlo, které je majetkem vybraného uchazeče, a to dle přílohy č. 1 dodatku č. 9 ke Smlouvě „Portfolio sortimentu a ceník KS“.
                20.  Dle čl. I. odst. 4 dodatku č. 9 ke Smlouvě je prádlem zadavatele prádlo, které je majetkem zadavatele, a to dle přílohy č. 2 dodatku č. 9 ke Smlouvě „Portfolio sortimentu a ceník KS (prádlo v majetku Objednatele)“. 
                21.  Dle čl. I. odst. 5 dodatku č. 9 ke Smlouvě je nesystémovým prádlem prádlo ostatní, které je majetkem zadavatele, a které je Zhotovitelem chemicky zpracováváno dle přílohy č. 3 dodatku č. 9 ke Smlouvě „Ceník praní a chemického čištění“.  
                22.  Dle čl. II. dodatku č. 9 ke Smlouvě je předmětem plnění zajištění KS prádla zadavateli a dále praní a chemické čištění nesystémového prádla v dohodnutých termínech, kvalitě a množství, a závazek zadavatele za tyto služby zaplatit dohodnutou cenu uvedenou v Příloze č. 1., 2. a 3. dodatku č. 9 ke Smlouvě.
                23.  Dodatek č. 9 ke Smlouvě pak dále upravuje zejména způsob provádění služby, místo plnění, práva a povinnosti vybraného uchazeče a zadavatele, platební podmínky,  vady plnění, způsob reklamace apod.
                24.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že dne 10. 2. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem dokument označený jako dodatek č. 9 ke Smlouvě, ačkoliv se svým obsahem jednalo o novou veřejnou zakázku, a zadavatel před jeho uzavřením nesplnil povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0012/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce.
                I.        Řízení před správním orgánem
                25.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona 
                
                zadavatel. 
                
                26.  Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 12. 1. 2016 č. j. ÚOHS-S0012/2016/VZ-01239/2016/553/KLi, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením z téhož dne, č. j. ÚOHS-S0012/2016/VZ-01254/2016/553/KLi, stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy,  či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                27.  Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 12. 1. 2016, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.
                28.  Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel vyjádření ze dne 18. 1. 2016 (dále jen „vyjádření“), které bylo doručeno Úřadu dne 19. 1. 2016 prostřednictvím datové schránky.
                II.      Vyjádření zadavatele ze dne 18. 1. 2016
                29.  Zadavatel ve svém vyjádření nejprve zrekapituloval, že smluvní vztah mezi ním a vybraným uchazečem týkající se služby praní a chemického čištění prádla a jiného textilu (dále jen „služba“) je založen na základě Smlouvy (ze dne 5. 11. 1993), která byla uzavřena dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Dále pak uvedl, že v době uzavření Smlouvy žádná legislativa upravující zadávání veřejných zakázek neexistovala, jelikož první zákon k veřejným zakázkám byl zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, který byl účinný až od 1. 1. 1995. Dále zadavatel odkázal na skutečnost, že Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a také před nabytím účinnosti prvního předpisu upravujícím zadávání veřejných zakázek, a proto byly její jednotlivé (1 – 9) dodatky uzavírány v režimu obchodního zákoníku. Z tohoto důvodu tak dle právního názoru zadavatele je právní vztah mezi ním a dodavatelem týkající se zajištění služby nutné posuzovat dle právní úpravy platné v době svého vzniku, tedy mimo legislativu upravující zadávání veřejných zakázek, ale v režimu obchodního zákoníku, která uzavírání dodatků umožňuje. 
                30.  Dále pak zadavatel uvedl, že jiná situace by nastala, pokud by smluvní vztah na základě Smlouvy byl ukončen a mezi stejnými účastníky nahrazen smluvním vztahem novým. Takový postup by byl dle výkladu zadavatele již porušením zákona, k tomuto však dle jeho výkladu nedošlo.  Dle zadavatele byla Smlouva ve znění předmětných dodatků aktualizována a nelze tak dovodit, že by šlo o novou veřejnou zakázku. 
                31.  Zadavatel dále uvedl, že zajištění kompletního servisu, jak je definován v dodatku č. 9 ke Smlouvě, fakticky docházelo již před jeho uzavřením a to na základě vytvořené vzájemné praxe a tento dodatek tak pouze tuto zavedenou praxi písemně ukotvil. Vzhledem k tomu, že spolupráce obou smluvních stran byla a je vyhovující, nebyl jakýkoli důvod smluvní vztah ukončovat a neexistuje až do současnosti. 
                32.  Současně zadavatel uvedl, že dodatek č. 9 původní Smlouvu nezrušil, ale pouze změnil. V souvislosti s touto změnou pak také uvedl, že se dle jeho názoru nejedná o změnu podstatnou, jelikož předmět plnění zůstal nadále stejný a navíc se ukotvila pouze praxe zavedená mezi smluvními stranami a došlo k její specifikaci. Dle zadavatele poskytování služby „kompletního servisu“ jak je definován v dodatku č. 9 patří ze své povahy k již poskytované službě a v žádném případě se nejedná  o změnu podoby poskytovaného plnění. Dle zadavatele nebyl úmysl smluvních stran sjednat smlouvu novou, což dle zadavatele také vyplývá ze samotné textace dodatku č. 9. 
                33.  Zadavatel ve své vyjádření také uvedl, že zajištění služby je pro provoz nemocnice velmi významnou a nezbytnou službou, přičemž poskytování těchto služeb musí splňovat další podmínky stanovené platnou legislativou. Zadavatel také uvedl, že pokračování v uvedeném smluvním vztahu bylo pro nemocnici výhodnější, jelikož z vlastního zjištění provedeného v roce 2012 byla cenová nabídka dodavatele vyhodnocena jako nejvýhodnější a případné nové zadání veřejné zakázky by představovalo vznik celé řadě dalších nákladů. 
                34.  Závěrem zadavatel zrekapituloval výše uvedené argumenty a uvedl, že se dle jeho názoru nedopustil namítaného správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona. 
                III.    Závěry správního orgánu 
                35.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                K výroku I. tohoto rozhodnutí  
                36.  Dle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
                37.  Dle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
                38.  Dle § 7 odst. 2 zákona se veřejné zakázky podle předmětu dělí na veřejné zakázky  na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.
                39.  Dle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
                40.  Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
                41.  Ustanovení § 13 odst. 2 zákona uvádí, že zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
                42.  Dle § 17 písm. m) zákona se zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy.
                43.  Dále pak dle ustanovení § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon jako druhy zadávacích řízení otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. 
                44.  Dle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.
                45.  Dle § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.
                46.  Dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí spáchání správního deliktu tím,  že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
                47.  Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákon o veřejných zakázkách je normou,  jejíž hlavní cíl tkví v zabezpečení co možná nejvíce efektivního vynakládání veřejných prostředků při zabezpečování potřeb veřejného charakteru. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení, vyjádřené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Popsané skutečnosti lze chápat i tak, že zákon, na rozdíl od soukromoprávních předpisů (typicky na rozdíl od zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) upravujících kontraktační procesy, neumožňuje subjektům participujícím na zadávacím řízení takovou míru smluvní volnosti, jako je tomu u výše zmíněného pramene soukromého práva.
                48.  Jak bylo uvedeno výše, původní Smlouva ze dne 5. 11. 1993, ve znění uzavřených dodatků (dále jen „Původní smlouva“) v čl. I stanovovala povinnost vybraného uchazeče prát veškeré (tvarované i rovné) prádlo, popřípadě chemicky čistit oděvy nebo jiné textilie z Úrazové nemocnice v Brně. Závazek vybraného uchazeče na základě této smlouvy tak spočíval výhradně a pouze v praní prádla a chemickém čištění oděvů a jiných textilii, přičemž smlouva dále upravovala mechanismus spolupráce smluvních stran, dopravu, cenové a platební podmínky, sankční ujednání apod.  Rozsah sjednaného závazku dodavatele dle původní Smlouvy tak spočíval pouze v praní prádla a chemickém čištění oděvů a jiných textilií, přičemž z textace původní Smlouvy dále vyplývá, že se jednalo pouze o prádlo a textilie v majetku zadavatele.
                49.  Z posledního znění původní Smlouvy, tedy ve znění dodatku č. 8 ze dne 30. 12. 2010  vyplývá skutečnost, že se sjednaný závazek praní prádla týkal položek prostěradlo, prostěradlo dvojité, prostěradlo trojité, prostěradlo široké, prostěradlo froté, povlaku na přikrývku, povlaku na dětskou přikrývku, povlak na polštář, dětské prostěradlo, povlak na dětský polštář, podložky, plen, ručníků, dvojručníků, utěrek, hygienické vložky, potahy matrací, ubrusy do 3 m2, ubrusy do 5 m2, ubrusy do 7 m2, ubrusy do 9 m2, ubrusy nad 9 m2, ubrusy nad 3 m2, ubrusy kulaté, dále pak ubrusy kulaté do 1 m průměru, ubrusu kulatého do 2 m průměru, ubrusu kulatého do 3 m průměru, ubrusu kulatého nad 3 m průměru, ubrusu kulatého s volánem, napronu 90x90, napronu barevného, ubrousku, dečky, šátku, příručníku, operačních pásů, ručníků froté, osušek froté, plenových osušek, předložek froté, záclony 1 m, závěsů, roušek malých i perf, rouška velká i perf,  rouška břišní, halena, kalhoty operační, plášť operační, plášť operační mikrovlákno, pyžamový kabátek, pyžamové kalhoty, košile noční anděl, župan, župan dětský, dětský kabátek, košile, tričko, koj. košilka, dětská noční, dětské kalhoty, dětské kalhoty pyžamové, dětské prádlo, zavinovačka, vložka do zavinovačky, drobné do 25x25, bryndák, návleky, tonometr, ústenka, žínka, spodky mužské, spodní prádlo, čepice, dekuba, obinadla pytel, obal na lehátko,  košile, rondon, monterková blůza, pracovní kalhoty, lékařské kalhoty ¾, pracovní plášť, pracovní kombinéza, kuchařské šaty, bolerko, zástěra pracovní a šatová,  sesterské šaty, řeznická zástěry, cukrářská zástěra, zástěra do pasu, šatová zástěra, sesterská zástěra, sukně, triko, nátělník, sportovní dres, sportovní oblečení – mikina, tepláky, tepláková bunda, svetr, přikrývka, praní 1kg mopů, malý pytel, velký pytel, oprava prádla malá, značení štítky, oprava prádla velká, oprava prádla za 1 hodinu práce, balení za 1 balík, napaření. 
                50.  Ke změně konceptu poskytovaného plnění došlo uzavřením dokumentu označeným jako dodatek č. 9, když nejprve v úvodu tohoto dodatku bylo sjednáno, že s účinností  od 1. února 2012 dojde k rozšíření poskytování služeb o službu komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla, přičemž dále bylo sjednáno, že tento dodatek původní Smlouvu plně nahrazuje a obsahuje úplné znění Smlouvy. Dodatek č. 9 také nově rozdělil veškeré prádlo na prádlo systémové, prádlo Objednatele (zadavatele) a prádlo nesystémové. 
                51.  Uzavřením dodatku č. 9 ke Smlouvě tak došlo nejprve k nahrazení původního plnění spočívajícím v zajištění praní prádla objednatele (zadavatele) tzv. „komplexním servisem“ prádla objednatele (zadavatele) který dle čl. I. odst. 1 dodatku č. 9 ke Smlouvě „Vymezení pojmů“ zahrnuje praní, žehlení, opravy, výměnu opotřebovaného prádla za nové,  dovoz prádla čistého a odvoz prádla použitého. 
                52.  Druhou zásadní provedenou změnou mající vliv na plnění veřejné zakázky pak bylo dle téhož ustanovení dodatku č. 9 jako v předchozím bodě tohoto rozhodnutí sjednání zajištění tzv. „komplexního servisu“ spočívajícím v pronájmu systémového prádla a dále jeho praní, žehlení, opravy, výměna opotřebovaného za nové, dovoz prádla čistého a odvoz prádla použitého. Dle přílohy č. 1 dodatku č. 9 ke Smlouvě „Portfolio sortimentu a ceník KS“ pronájem včetně komplexního servisu zahrnuje položky prostěradlo, povlak přikrývky, polštář, polštář malý, podložku, ručník, utěrku, roušku 90x90, roušku 90x90 perf, roušku 140x110, roušku 140x110 perf, rouška 140x170, rouška 140 x 170 perf, pleny, zavinovačky, vložky do zavinovačky, froté ručník, operační haleny modré, operační kalhoty modré, operační plášť, pyžamový kabátek, pyžamové kalhoty, noční košile, noční košile anděl, župany, pyžamové kabátky dětské, pyžamové kalhoty dětské, kojenecké košilky, dětské košilky, dupačky, pracovní haleny, bílé pracovní košile, pracovní kalhoty, pracovní sukně, pracovní šortky, pracovní plášť, pytel a igelitový pytel. Zadavatel tak oproti původnímu plnění dále nově sjednal závazek pronájmu systémového prádla a zajištění komplexního servisu tohoto prádla, tedy nového závazku, který původní Smlouva neobsahovala. V rámci zajištění komplexního servisu systémového prádla byla dále v odst. 5 a 6 čl. VI. dodatku č. 9 ke Smlouvě „Práva a povinnosti objednatele“ sjednána výhrada, že po dobu platnosti tohoto dodatku se objednatel zavazuje nevyužívat služeb obdobného charakteru od jiných dodavatelů – tedy vedle toho, že byl sjednán závazek úplně nový, byla dodavateli nově poskytnuta také exkluzivita tohoto plnění. 
                53.  Porovnáme-li tedy obsah a rozsah sjednaného plnění dodavatele na základě původní Smlouvy a dodatku č. 9 ke Smlouvě, je zřejmé, že původní rozsah sjednaného závazku spočívající výhradně v praní prádla a chemického čištění textilií zadavatele byl zcela nahrazen zajištěním komplexního servisu tohoto prádla, který mimo praní a chemické čištění prádla zahrnoval i žehlení, opravy, výměnu opotřebovaného prádla za nové a transport čistého a prádla použitého, přičemž vedle toho byl dále nově sjednán pronájem a komplexní servis systémového prádla, tedy se podstatně změnil předmět plnění oproti původní Smlouvě.
                54.  Byť zadavatel provedenou změnu v dodatku č. 9 Ke Smlouvě označil jako „rozšíření poskytování služeb“, fakticky se jednalo o změnu konceptu poskytovaného plnění a tedy novou veřejnou zakázku, jelikož si zadavatel nejprve sjednal nové plnění spočívající v pronájmu systémového prádla včetně zajištění komplexního servisu tohoto prádla a dále si z původního závazku spočívajícím v praní prádla v jeho majetku sjednal komplexní servis tohoto prádla. Oproti původnímu plnění na základě původní Smlouvy je tak nepochybné, že uzavřením dodatku č. 9 ke Smlouvě ke změně konceptu poskytované služby došlo a zadavatel tak uzavřením dodatku č. 9 ke Smlouvě fakticky zadal novou veřejnou zakázku v nové podobě nahrazující původní Smlouvu.
                55.  Zadavatel tedy uzavřením Dodatku č. 9 fakticky uzavřel novou smlouvu na veřejnou zakázku (co do podoby, konceptu a rozsahu poskytování služby) když současně před jeho uzavřením nesplnil povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
                56.  Obdobný závěr pak učinil Krajský soud v Brně v rozhodnutí 31 Ca 157/2005-32  ze dne 31. 7. 2006, kdy v šetřené věci taktéž posuzoval uzavírání dodatků ke smlouvě, jež byla uzavřena dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění a uvedl, že: „se skutečně jednalo v případě 16 ti dodatků o dodatky uzavřené v předmětné smlouvě po roce 2001, které obsahují činnosti, které jdou nad rámec původní smlouvy ze dne 2. 6. 1995 a je nutností na ně pohlížet jako na samostatné veřejné zakázky. V tomto případě je nutné pohlížet na postup žalobce jako na obcházení účelu zákona, neboť účelem zákona o zadávání veřejných zakázek je zejména transparentnost procesů při zadávání veřejných zakázek a také nediskriminační prostředí při tomto procesu vůči všem uchazečům“. Obdobně jako Úřad pak dále zdejší soud v téže věci odmítl argument zadavatele (žalobce), že by se v případě uzavírání předmětných dodatků mohlo jednat o určitou formu zpřesnění, či konkretizaci původní smlouvy. 
                57.  Úřad si taktéž od zadavatele vyžádal celkový přehled faktur za poskytované plnění na základě uzavřeného dodatku č. 9 ke Smlouvě, přičemž z předložené dokumentace vyplývá skutečnost, že za plnění od účinnosti dodatku č. 9 ke Smlouvě ke dni 30. 11. 2015 bylo za poskytovanou službu zaplaceno celkem 16 662 572 Kč bez DPH.  
                58.  V souvislosti s dodatkem č. 9 ke Smlouvě Úřad uvádí, že zadavatel jeho uzavřením mohl legitimně sledovat záměr řádného zajištění svých potřeb, kdy se dosavadní způsob a rozsah poskytovaného plnění mohl jevit jako již nedostačující či nevyhovující, avšak i přes tyto pochopitelné pohnutky měl k uzavření výše uvedeného nového závazku (plnění dle dodatku č. 9 ke Smlouvě) postupovat v řádném zadávacím řízení, jelikož se svým rozsahem a druhem jednalo o novou veřejnou zakázku (plnění).
                59.  Na základě tohoto postupu zadavatele byl vybraný uchazeč zvýhodněn oproti ostatním potencionálním dodavatelům, jelikož dodatek č. 9 ke Smlouvě (nové plnění) s ním byl uzavřen na základě skutečnosti, že poskytuje službu praní a chemického čištění prádla na základě původní Smlouvy. Takový postup zákon však neumožňuje, jelikož skutečnost,  že stávající podoba uzavřené smlouvy je pro potřeby zadavatele již nevyhovující, či je nezbytná její zásadní úprava a současně mechanismus úpravy smluvních podmínek původní Smlouva neupravuje (nebyla v původních zadávacích podmínkách sjednána), je právě tím zákonným důvodem, pro který má zadavatel povinnost provést nové zadávací řízení a umožnit tak všem potencionálním dodavatelům účastnit se zadávacího řízení - řádné soutěže na novou podobu, či způsob zajištění požadované služby. V opačném případě by tato prováděná „aktualizace“ potřeb zadavatele postupně vylučovala a blokovala řádné soutěžního prostředí, což je jev zcela nežádoucí, a to i pro zadavatele, jelikož se tímto postupem sám připravuje o možnost získání dodavatele, který mu může nabídnout výhodnější podmínky než dodavatel současný. 
                60.  K vyjádření zadavatele, že na jednotlivé uzavřené dodatky ke Smlouvě se úprava zákona nepoužije, jelikož původní Smlouva byla uzavřena ještě před nabytím účinností zákona  č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, tedy byla uzavřena mimo jakoukoliv úpravu zadávání veřejných zakázek a proto se na všechny její následné změny (dodatky č. 1 – 9) vztahuje pouze úprava zákona č. 513/1991 obchodního zákoníku, v platném znění, která uzavírání dodatků umožňuje, Úřad uvádí, že tato úvaha je nesprávná, jelikož dodatek č. 9 ke Smlouvě představoval nové plnění a byl tedy novou veřejnou zakázkou, která s ohledem na znění zákona v rozhodné době (v době uzavření dodatku č. 9 ke Smlouvě) měla být zadávána v některém z druhů zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 a násl. zákona, neboť současně hodnota této samostatné veřejné zakázky prokazatelně překročila limit stanovený pro veřejné zakázky malého rozsahu v § 12 odst. 3 zákona, který v případě veřejné zakázky na služby v rozhodné době činil 2 000 000 Kč bez DPH. Tento závěr Úřadu pak potvrzuje např. rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 2 A 14/2001 – 107 ze dne 23. 5. 2002,kde zdejší soud řešil obdobnou situaci jako v šetřeném případě,tedy uzavření dodatku ke smlouvě, která byla uzavřena v době absence jakéhokoliv zákona upravujícího zadávání veřejné zakázky a učinil jednoznačný závěr, že ačkoliv byla původní smlouva uzavřena v době absence zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,následné dodatky k této smlouvě je pak nutné uzavírat již v souladu a dle postupu stanoveném příslušným zákonem týkajícím se úpravy veřejných zakázek a účinným v době uzavírání takových dodatků.Opačná argumentace odkazující na přechodné ustanovení[1] ve vztahu k původní smlouvě tak nemůže obstát,jelikož dle zdejšího soudu: „jeho smyslem je pouze zabezpečit právní jistotu pro vztahu vzniklé před účinností zákona, nikoliv však jejich petrifikaci a vytvoření zvláštního režimu vyjímající je z dosahu zákona v podstatě jednou pro vždy“.
                61.  K vyjádření zadavatele, že jiná situace by nastala, pokud by smluvní vztah na základě původní Smlouvy byl ukončen a mezi stejnými účastníky nahrazen smluvním vztahem novým, kdy by takový postup byl dle výkladu zadavatele již porušením zákona,  dle přesvědčení zadavatele však v daném případě byla Smlouva ve znění předmětných dodatků aktualizována a nelze tak dovodit, že by šlo o novou veřejnou zakázku, jak již Úřad uvedl v bodě 54 tohoto rozhodnutí, byť zadavatel provedenou změnu označil jako rozšíření původní služby, fakticky se jednalo o změnu koncepce poskytovaného plnění a tedy reálné uzavření nového plnění - nové veřejné zakázky, a proto je tato argumentace zadavatele irelevantní. K tomuto Úřad rovněž uvádí, že i kdyby uzavřením předmětného dodatku došlo k „pouhému rozšíření“ služeb poskytovaných na základě původní Smlouvy, jak zadavatel ve svém vyjádření rovněž uvádí, ani tato skutečnost by zadavatele neoprošťovala od zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení podle zákona, byť byla původní smlouva uzavřena ještě před účinností zákona, neboť samotné plnění, o které mělo být původní plnění rozšiřováno, by bylo novou veřejnou zakázkou, která by s ohledem na její rozsah, včetně i skutečnost, že plnění mělo být poskytováno na dobu neurčitou, zjevně nebyla veřejnou zakázkou malého rozsahu. 
                62.  K argumentaci zadavatele spočívající v tom, že k zajištění kompletního servisu, jak je definován v dodatku č. 9 ke Smlouvě, fakticky docházelo již před jeho uzavřením a to na základě vytvořené vzájemné praxe a tento dodatek tak pouze tuto zavedenou praxi písemně ukotvil, Úřad uvádí, že k zajištění komplexního servisu, tak jak je definován dodatkem č. 9 ke Smlouvě, včetně cenového ujednání, nemohlo docházet již před uzavřením dodatku č. 9, respektive nemohl být poskytován na základě původní Smlouvy, jelikož tento závazek v původní Smlouvě sjednán nebyl. Pokud však i přes tuto skutečnost byla komplexní služba (v podobě a rozsahu Dodatku č. 9) vybraným uchazečem poskytována, byla poskytována dobrovolně, a tedy mj. bez nároku na úplatu za toto plnění, což se uzavřením dodatku č. 9 ke Smlouvě změnilo, jelikož až uzavřením tohoto dodatku byl závazek spočívající v pronájmu a komplexním servisu prádla sjednán. 
                63.  K tvrzení zadavatele, že dodatek č. 9 původní smlouvu nezrušil, ale pouze změnil a že v souvislosti s touto změnou se dle jeho názoru nejedná o změnu podstatnou, jelikož předmět plnění zůstal nadále stejný, přičemž dle zadavatele nebyl úmysl smluvních stran sjednat smlouvu novou, což dle zadavatele také vyplývá ze samotné textace dodatku č. 9, Úřad odkazuje na již výše uvedené (zejména body 51 až 53 tohoto rozhodnutí) uvádí, že naopak od tvrzení zadavatele je úmysl sjednat fakticky smlouvu novou zřejmý již z textace samotného dodatku č. 9, když hned v úvodním znění tohoto dodatku je uvedeno, že tímto dodatkem se ustanovení původní smlouvy a jejich dodatků mění a že tento dodatek ji plně nahrazuje a obsahuje úplné znění smlouvy. K ostatní části argumentu dle předchozího odstavce se Úřad již vyjádřil v jiných bodech tohoto rozhodnutí. 
                64.  K argumentaci zadavatele uvedené pod bodem 33. tohoto rozhodnutí, Úřad konstatuje, že skutečnost, že se pro zadavatele jedná o významnou a nezbytnou službu je pro účely tohoto správního řízení irelevantní a sama o sobě neliberuje zadavatele od dodržování zákonných povinností, včetně povinnosti veřejné zakázky zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Zadavatel zcela jistě disponuje dostatečným odborným a finančním zázemím pro to, aby byl schopen řádně dodržet veškeré povinnosti pro něj z právních předpisů vyplývající a to tím spíše u služeb, které jsou pro jeho provoz a činnost významné a nezbytné. Úřad dále nemůže akceptovat argumentaci zadavatele, že na základě vlastního zjištění provedeného v roce 2012 byla stávající cenová nabídka dodavatele vyhodnocena jako nejvýhodnější, neboť zadavatel si provedením průzkumu trhu, že je daná nabídka určitého dodavatele (pro zadavatele) nejvýhodnější,  přičemž účelem provedení řádného zadávacího řízení v souladu se zákonem není pouze zajištění hospodárného vynaložení veřejných prostředků, ale především zajištění soutěžního prostředí a dodržení zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona, které se projevují v především v průběhu zadávacího řízení dle zákona. 
                65.  Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel měl v šetřeném případě povinnost postupovat při výběru dodavatele nového plnění,  které bylo předmětem dodatku č. 9 ke Smlouvě, podle ustanovení § 21 zákona a zadat novou veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v odst. 1 tohoto ustanovení zákona. 
                66.  Vzhledem ke skutečnosti, že uzavření dodatku č. 9 ke Smlouvě nepředcházelo zadávací řízení podle zákona, tedy v důsledku pochybení zadavatele nebylo plnění na poskytování služeb spočívajících nově v poskytování pronájmu a komplexního servisu prádla zadáváno v některém z druhů v zadávacím řízení ve smyslu § 21 zákona, je nepochybné,  že postup zadavatele mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky na předmětnou veřejnou zakázku, zvláště pak v daném případě, kdy zadavatel oslovil přímo původního dodavatele, jakožto poskytovatele původních služeb. K tomuto Úřad rovněž dodává, že již z formulace správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona jednoznačně vyplývá, že ke spáchání správního deliktu dle citovaného ustanovení zákona není nutné, aby k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku v důsledku postupu zadavatele prokazatelně došlo, neboť za účelem naplnění skutkové podstaty správního deliktu postačí, pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a) zákona] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 zákona) musí být prokázáno,  že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.
                67.  Na základě výše uvedeného tedy Úřad dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při uzavření dodatku č. 9 ze dne 10. 2. 2012 ke Smlouvě, kterou zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem,nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jelikož se svým obsahem jednalo o novou veřejnou zakázku, a zadavatel před jeho uzavřením nesplnil povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona. 
                K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce
                68.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 
                69.  Zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona, když dne 10. 2. 2012 uzavřel dodatek č. 9 ke Smlouvě, kterou zadavatel uzavřel  s vybraným uchazečem, jelikož se svým obsahem jednalo o novou veřejnou zakázku, a zadavatel před jeho uzavřením nesplnil povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dopustil se tak spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
                70.  Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., který je nutno na posuzovaný případ aplikovat, neboť je pro pachatele správního deliktu příznivější, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 
                71.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil,  zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 19. 11. 2015, přičemž správní řízení bylo zahájeno 12. 1. 2016. Dodatek č. 9 byl zadavatelem uzavřen dne 10. 2. 2012. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt podle zákona nezanikla.
                72.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
                73.  Vzhledem ke skutečnosti, že celková cena předmětné veřejné zakázky nelze zjistit, neboť Smlouva, ve znění dodatku č. 9, je uzavřena na dobu neurčitou a pro účely placení a fakturace byly v dodatku č. 9 ke Smlouvě použity jednotkové ceny, činí horní hranice možné pokuty 10 000 000 Kč.
                74.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne  k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.
                75.  Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 1 zákona, když dne 10. 2. 2012 uzavřel dodatek č. 9 ke Smlouvě, kterou zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem, jelikož se svým obsahem jednalo o novou veřejnou zakázku, a zadavatel před jeho uzavřením nesplnil povinnost zadat veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona. Jedná se tedy o správní delikt závažného charakteru, neboť v důsledku nezákonného jednání zadavatele bylo podstatným způsobem narušeno konkurenční prostředí.
                76.  Následkem postupu zadavatele bylo vyloučení jakéhokoli soutěžního prostředí  a zvýhodnění vybraného uchazeče oproti jiným potencionálním dodavatelům. Zadavatel se tak svým postupem sám připravil o možnost získání dodavatele, který by mu mohl nabídnout výhodnější podmínky než dodavatel současný. 
                77.  Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil, že dne 26. 1. 2016 zadavatel odesláním formuláře Oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky 527974 zahájil zadávací řízení k veřejné zakázce pod názvem „Komplexní servis zdravotnického prádla pro ÚN v Brně“, jejímž předmětem je dle bodu II.1.5.) tohoto Oznámení „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ zajištění komplexního servisu prádla pro zadavatele a praní a chemické čištění prádla ve vlastnictví objednatele, tedy plnění totožné s plněním na základě dodatku č. 9, z čehož  je zřejmá snaha zadavatele zmírnit následky, které vznikly uzavřením dodatku č. 9 ke Smlouvě. 
                78.  Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 62 Af 123/2013, zohlednil rovněž skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uplynuly více než 4 roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“.
                79.  Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu,  neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter.  Z výroční zprávy zadavatele za rok 2014[2] vyplývá, že zadavatel v roce 2014 hospodařil s výnosy o výši 417 069 036,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje,  že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
                80.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů proto Úřad uložil pokutu v dolní polovině možné sazby  ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých), přičemž ji posoudil vzhledem k souvislostem případu jako dostačující a možnostem zadavatele přiměřenou. 
                81.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 
                82.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                 
                 
                Obdrží
                Úrazová nemocnice v Brně, Ponávka 6, 662 50 Brno
                 
                 
                 
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1]§ 71 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek
                
                
                [2] https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=40109141&subjektId=325834&spis=788714