Č. j.: ÚOHS-S0837/2015/VZ-02587/2016/541/PDz
21. ledna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 26. 11. 2015, jehož účastníkem je
zadavatel – Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., IČO 44994575, se sídlem Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno – Líšeň,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s možným nedodržením závazného postupu zadavatele ve veřejné zakázce „VR 67B: Nákup řidičského simulátoru pro dopravní VaV centrum“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 494474, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 156-280130,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., IČO 44994575, se sídlem Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno – Líšeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „VR 67B: Nákup řidičského simulátoru pro dopravní VaV centrum“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 494474, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 156-280130, nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uveřejněného oznámení o zakázce uvedl konec lhůty pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod. avšak současně v bodě 2.2 zadávací dokumentace uvedl odlišný konec lhůty pro podání nabídek, a to do dne 6. 10. 2014 do 11:00 hod., přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem – Saab Czech s.r.o., IČO 27184561, se sídlem Čelakovského 689, 684 01 Slavkov U Brna.
II.
Zadavatel – Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., IČO 44994575, se sídlem Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno – Líšeň – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „VR 67B: Nákup řidičského simulátoru pro dopravní VaV centrum“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 494474, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 156-280130, nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě III.2.3) „Technická způsobilost“ uveřejněného oznámení o zakázce k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval doložení seznamu ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, avšak současně v bodě 3.4.1 zadávací dokumentace stanovil odlišně, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který doloží seznam ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem – Saab Czech s.r.o., IČO 27184561, se sídlem Čelakovského 689, 684 01 Slavkov U Brna.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., IČO 44994575, se sídlem Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno – Líšeň – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:
pokuta ve výši 60 000,- Kč (šedesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 27. 10. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., IČO 44994575, se sídlem Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno – Líšeň (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „VR 67B: Nákup řidičského simulátoru pro dopravní VaV centrum“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 8. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 494474, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 16. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 156-280130 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Na základě podnětu k přezkoumání postupu zadavatele si Úřad vyžádal veškerou dokumentaci související se zadáním veřejné zakázky. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil tyto skutečnosti.
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
3. Zadavatel odeslal podle zákona do Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2014 a uveřejnil dne 12. 8. 2014 pod ev. č. 494474 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky.
4. V bodě III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce zadavatel uvedl, že „v souladu s § 56 odst. 1, písm. a) zákona zadavatel požaduje, že uchazeč ve své nabídce uvede seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou tohoto seznamu musí být:
1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, nebo
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. Osvědčení budou obsahovat zejména místo a dobu provedení veřejné zakázky, název zadavatele a hodnotu veřejné zakázky a potvrzení o řádném provedení veřejné zakázky vystavené zadavatelem.
Způsob prokázání splnění daného technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona: Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu doložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil. Kč bez DPH.“.
5. Z bodu IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod.
6. Předmětem veřejné zakázky bylo dle bodu 1.1 „Klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky dle CPV“ zadávací dokumentace vybudování řidičského simulátoru nákladního vozidla s možnou modifikací na autobus.
7. V bodě 2.2 zadávací dokumentace je mimo jiné uvedeno, že „nabídky se podávají nejpozději do 6. 10. 2014 do 11:00 hod.“
8. V bodu 3.4.1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „v souladu s § 56 odst. 1, písm. a) zákona zadavatel požaduje, že uchazeč ve své nabídce uvede seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou tohoto seznamu musí být:
1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, nebo
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. Osvědčení budou obsahovat zejména místo a dobu provedení veřejné zakázky, název zadavatele a hodnotu veřejné zakázky a potvrzení o řádném provedení veřejné zakázky vystavené zadavatelem
Způsob prokázání splnění daného technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona: Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu doložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil. Kč bez DPH.“.
9. V dodatečných informacích k zadávací dokumentaci č. 1 ze dne 14. 8. 2014 zadavatel uvedl, že „lhůta pro podání nabídek je stanovena v rámci zadávací dokumentace v bodě 2.2. Lhůta pro podání nabídek je stanovena do 6. 10. 2014 do 11:00 hodin. Otevírání obálek následuje po skončení této lhůty. Omlouváme se tímto za nepřesnou informaci ve formuláři.“
10. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 6. 10. 2014 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídku jednoho uchazeče, a to uchazeče Saab Czech s.r.o., IČO 27184561, se sídlem Čelakovského 689, 684 01 Slavkov u Brna (dále jen „vybraný uchazeč“).
11. Z rozhodnutí a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 13. 10. 2014 vyplývá, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče.
12. Dne 24. 10. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na předmět veřejné zakázky s celkovou cenou za předmětné plnění ve výši 11 800 000,- Kč bez DPH.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
13. Úřad tak na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s § 44 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uveřejněného oznámení o zakázce uvedl konec lhůty pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod., avšak v bodě 2.2 zadávací dokumentace stanovil odlišně konec lhůty pro podání nabídek do dne 6. 10. 2014 do 11:00 hod., a rovněž, když v bodě III.2.3) „Technická způsobilost“ uveřejněného oznámení o zakázce k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval doložení seznamu ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, avšak současně v bodě 3.4.1 zadávací dokumentace stanovil odlišně, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který doloží seznam ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem. Vzhledem k uvedenému zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.
14. Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 116 zákona zadavatel.
15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkovi řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0837/2015/VZ-41314/2015/541/PDz ze dne 26. 11. 2015. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno téhož dne, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v návaznosti na § 113 zákona, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.
16. Usnesením č. j. ÚOHS-S0837/2015/VZ-41429/2015/541/PDz ze dne 27. 11. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.
Vyjádření zadavatele ze dne 7. 12. 2015
17. Dne 7. 12. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel odkazuje na své stanovisko zaslané Úřadu dne 5. 11. 2015 spolu s dokumentací o předmětné veřejné zakázce v rámci šetření podnětu a dodává, že v předmětné věci došlo v mezičase k posunu, a to ve smyslu již provedeného snížení dotace na řešení dotčeného projektu o 3 513 745,- Kč, a to v přímé souvislosti se skutečnostmi uvedenými v Úřadem šetřeném podnětu.
18. Ve výše zmíněném stanovisku zadavatel uvádí, že s cílem zajistit kvalitní přípravu nadlimitního zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku sjednal na poskytnutí služeb spojených s administrací tohoto zadávacího řízení rámcovou smlouvu s externím dodavatelem OTIDEA a.s., IČO 27142442, se sídlem Thámova 681/32, 186 00 Praha 8 (dále jen „externí dodavatel“), který v rámci výkonu své činnosti uveřejnil nesprávně vyplněný formulář oznámení o zakázce. Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci již uvedl správnou lhůtu k podání nabídek, a sice na den 6. 10. 2014 v 11:00 hod. Tuto zadávací dokumentaci zadavatel dle svého tvrzení s cílem zajištění co nejvyšší míry transparentnosti soutěže a v souladu s dotačními podmínkami zveřejnil nad rámec povinného uveřejňování upraveného zákonem rovněž na profilu zadavatele, webových stránkách zadavatele a webových stránkách poskytovatele dotace, přičemž na všech těchto informačních portálech byl jako poslední den lhůty pro podání nabídek uveden den 6. 10. 2014. Zadavatel konstatuje, že na všech těchto portálech byl uveřejněn dokument „zadávací dokumentace – změny“ s vyznačením změn (v českém i anglickém jazyce) – v podobě lhůty pro podání nabídek a vymezení technických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel se tedy v průběhu zadávacího řízení snažil vzniklou administrativní chybu odstranit a napravit. Z toho důvodu byly dle zadavatele rovněž na všech výše uvedených portálech již dne 14. 8. 2014 zveřejněny dodatečné informace č. 1, ve kterých byl konec lhůty pro podání nabídek upřesněn. Zadavatel dodává, že zmíněné dodatečné informace byly neomezeně dálkově přístupné, byly uveřejněny po celou dobu lhůty pro podání nabídek a byly tedy dodavatelům zpřístupněny současně se zadávací dokumentací. Nadto zadavatel písemně oslovil potenciální dodavatele výzvou k podání nabídek, která obsahovala lhůtu pro podání nabídek do dne 6. 10. 2014. Dle názoru zadavatele z uvedeného plyne, že zmíněné administrativní pochybení nemohlo jakkoliv ovlivnit účast dodavatelů na předmětném zadávacím řízení.
19. Ke vzniku rozdílu mezi požadavky na prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu uvedenými v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci dle zadavatele došlo obdobně administrativním pochybením. V zadávací dokumentaci uveřejněné na všech výše uvedených portálech byl již stanoven požadavek na doložení jedné významné dodávky obdobného druhu v hodnotě min. 6 mil. Kč. Tato informace byla dle zadavatele rovněž uvedena v dodatečných informacích č. 1 ze dne 14. 8. 2014. O tom, že zadavatel fakticky nepochybil při posuzování splnění daného kvalifikačního předpokladu, dle jeho názoru svědčí posouzení dokladů o splnění kvalifikačního předpokladu vybraného uchazeče, který předložil osvědčení, ve kterém byly uvedeny 4 dodávky společně s větou „potvrzujeme, že některé z výše uvedených dodávek byly v hodnotě převyšující 6 000 000,- Kč“, přičemž hodnotící komise uznala splnění daného kvalifikačního předpokladu, aniž by zkoumala, kolik z těchto 4 zakázek bylo v hodnotě 6 mil. Kč. Zadavatel zdůrazňuje, že předmětné zadávací řízení bylo vyhlášeno opakovaně, a to jako poptávka na stejné zařízení, tudíž její vyhlášení nebylo pro potenciální dodavatele žádným překvapením. Všichni potenciální dodavatelé, jejichž počet je podle zadavatele s ohledem na jeho specifické požadavky omezen na úzký okruh, a to max. 4, byli o zadávacím řízení předem informováni.
20. Zadavatel pro komplexní posuzování závažnosti daného administrativního pochybení uvedeného v oznámení o zakázce uvádí, že v průběhu lhůty pro podání nabídek byla zadávací dokumentace stažena z profilu zadavatele celkem 25krát, z toho jednou externím dodavatelem a jednou pracovníkem zadavatele. Ostatních 23 stažení bylo dle zadavatele provedeno třetími osobami, tedy potencionálními uchazeči. Zadavatel dodává, že z uvedeného počtu bylo 9 stažení provedeno po datu nesprávně uvedeném v oznámení o zakázce, tj. po 3. 9. 2014. Zadavatel odkazuje rovněž na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R131/2009/VZ-2962/2010/310-ASc ze dne 2. 3. 2010, v němž se dle názoru zadavatele předseda Úřadu zabýval případem s totožným skutkovým a právním stavem jako je posuzovaný případ, přičemž konstatoval, že ačkoliv nemá pochyb o shledaném pochybení zadavatele, nedovodil možnost podstatného vlivu na výběru nejvhodnější nabídky a uvedl, že stanovení požadavku v oznámení o zakázce přísněji než v zadávací dokumentaci není samo o sobě porušením zákona schopným podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel zdůrazňuje, že dodatečné informace uveřejnil dokonce ještě před tím, než se jednotliví uchazeči se zadávací dokumentací reálně seznámili a uchazeči měli v daném případě konečné zadávací podmínky k dispozici od samého počátku, přičemž počet stažení zadávací dokumentace více než pokrývá počet dodavatelů schopných dodat požadované technologicky náročné zařízení. Zadavatel se dále domnívá, že informační zdroje k veřejným zakázkám nelze hierarchizovat a dodavatelé nemohou sestavit nabídku bez zadávací dokumentace a bez veškerých dostupných informací.
21. Usnesením č. j. ÚOHS-S0837/2015/VZ-43669/2015/541/PDz ze dne 10. 12. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se zadavatel k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
22. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, Věstníku veřejných zakázek, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uveřejněného oznámení o zakázce uvedl konec lhůty pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod. avšak současně v bodě 2.2 zadávací dokumentace uvedl odlišný konec lhůty pro podání nabídek do dne 6. 10. 2014 do 11:00 hod., přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem.
23. Zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona na základě nedodržení postupu stanoveného v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona rovněž tím, že v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě III.2.3) „Technická způsobilost“ uveřejněného oznámení o zakázce k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval doložení seznamu ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, avšak současně v bodě 3.4.1 zadávací dokumentace stanovil odlišně, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který doloží seznam ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem.
24. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
25. S ohledem na povahu zadavatele (veřejná výzkumná instituce) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky je nutno vycházet z ust. § 2 odst. 2 zákona.
26. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika,
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
27. K naplnění definice veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona Úřad uvádí, že pojem veřejného zadavatele podle tohoto ustanovení zákona je potřeba vykládat ve funkčním smyslu, tzn., že při zjišťování, zda je určitý subjekt veřejným zadavatelem, je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činností subjektu.
28. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 341/2005 Sb.“), je veřejná výzkumná instituce zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4 zákona č. 341/2005 Sb.) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6 zákona č. 341/2005 Sb.).
29. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
30. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. byla zřízena dne 5. 6. 2006, kdy byla vydána zřizovací listina, a vznikla dne 1. 1. 2007, kdy byla zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zřizovatelem zadavatele je Česká republika – Ministerstvo dopravy.
31. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.
32. V čl. I „Právní postavení veřejné výzkumné instituce“ zřizovací listiny zadavatele je uvedeno: „1) CDV, v. v. i. je právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.
2) CDV, v. v. i. zajišťuje výzkum včetně zajišťování infrastruktury výzkumu (hlavní činnost), na výzkum navazující činnosti podporované zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství, zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje (další činnost), a jinou činnost za účelem dosažení zisku.“
33. Účel zřízení zadavatele je vymezen v čl. II zřizovací listiny následovně: „CDV, v. v. i. je zřízena za účelem provádění výzkumu, zabezpečování expertní a servisní činnosti v oblasti výzkumu pro MD a další organizační složky státu nebo územní samosprávné celky. Provádí základní, aplikovaný a průmyslový výzkum.“
34. Podle čl. III, odstavce 1. zřizovací listiny je hlavním předmětem činnosti zadavatele „výzkum v oblasti dopravy včetně zajišťování infrastruktury výzkumu ve veřejném zájmu (infrastrukturou je podpůrná činnost zahrnující: služby pro výzkum, činnost speciálních výzkumných zařízení a ověřování či rozšiřování výsledků výzkumu)“.
35. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel je jinou právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, jelikož provádění výzkumu v oblasti dopravy pro Ministerstvo dopravy, organizační složky státu či územní samosprávné celky lze jistě označit za potřebu veřejného zájmu. Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele v plném rozsahu své činnosti, jak vyplývá mj. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 1. 1998, C–44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH, ECR 1998, s. I-00073.
36. Úřad konstatuje, že zadavatel naplňuje zákonnou podmínku uvedenou v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.
37. K tomu, aby bylo možno konstatovat, zda zadavatel je či není veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, je nutno ověřit, zda zadavatel rovněž naplňuje alespoň jednu ze tří podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona.
38. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. jsou orgány veřejné výzkumné instituce
a) ředitel,
b) rada instituce,
c) dozorčí rada.
39. Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 341/2005 Sb. je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce ředitel, kterého dle § 17 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. jmenuje zřizovatel na návrh rady instituce předložený na základě výběrového řízení.
40. Podle § 19 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb. členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.
41. Z uvedeného vyplývá, že veřejný zadavatel [v daném případě Ministerstvo dopravy, jakožto zřizovatel zadavatele, které je prokazatelně veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona] jmenuje více než polovinu členů v jejím statutárním orgánu (jmenuje ředitele) a dozorčím orgánu (jmenuje členy dozorčí rady).
42. Jelikož pro určení toho, zda je zadavatel veřejným zadavatelem, postačuje kromě splnění podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona splnění alespoň jedné ze tří podmínek uvedených v bodu 2. citovaného ustanovení zákona, je již nadbytečné zabývat se zbývajícími podmínkami uvedenými v tomto ustanovení zákona.
43. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona.
Relevantní ustanovení zákona
44. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
45. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
46. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
47. Podle § 147 odst. 6 zákona jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být vyhlášení uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele dříve, než jsou odeslána k uveřejnění v Úředním věstníku. Ve Věstníku veřejných zakázek rovněž nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve vyhlášeních odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Vyhlášení uveřejněná ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele musí obsahovat datum jejich odeslání k uveřejnění v Úředním věstníku nebo datum jejich uveřejnění na profilu zadavatele.
48. Podle § 147 odst. 8 zákona může zadavatel při respektování zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona provést úpravy v uveřejněném vyhlášení; v takovém případě je povinen provedené úpravy uveřejnit podle odstavců 1 až 3 citovaného ustanovení zákona a oznámit provedení úpravy s odůvodněním do 5 dnů ode dne jejího odeslání k uveřejnění všem známým zájemcům či uchazečům.
49. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška č. 133/2012 Sb.“) zadavatel nebo vybraný uchazeč, který požaduje úpravu uveřejněného vyhlášení v souladu s § 147 odst. 8 zákona, postupuje obdobně podle § 3 citované vyhlášky tak, že znovu vyplní příslušný formulář a změní v něm údaje, které požaduje upravit.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
50. Z bodu IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod.
51. V bodu 2.2 zadávací dokumentace však zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 6. 10. 2014 do 11:00 hod.
52. Z profilu zadavatele vyplývá, že zadávací dokumentace byla zadavatelem zveřejněna dne 13. 8. 2014.
53. V dodatečných informacích k zadávací dokumentaci č. 1 ze dne 14. 8. 2014 zadavatel uvedl, že „lhůta pro podání nabídek je stanovena v rámci zadávací dokumentace v bodě 2.2. Lhůta pro podání nabídek do 6. 10. 2014 do 11:00 hodin. Otevírání obálek následuje po skončení této lhůty. Omlouváme se tímto za nepřesnou informaci ve formuláři.“ Dodatečné informace č. 1 ze dne 14. 8. 2014 byly zadavatelem na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne.
54. Úřad konstatuje, že oznámení o zakázce, jehož minimální podobu a minimální informace, které má nést, vymezuje zákon, přičemž mezi tyto informace nepochybně patří i informace ohledně konce lhůty pro podání nabídek, či informace o požadovaných technických kvalifikačních předpokladech, je prvotním dokumentem, z něhož potenciální uchazeči o veřejnou zakázku získávají prvotní informace o zakázce, a na jehož základě již může docházet k rozhodování, zda je možné se o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací dokumentace je pak stěžejním dokumentem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, což vyplývá ze samotného znění ustanovení § 44 odst. 1 zákona, které definuje zadávací dokumentaci jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem, a jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad.
55. Z uvedené charakteristiky oznámení o zakázce a zadávací dokumentace, jakož i z jednotlivých ustanovení zákona (viz např. § 147 odst. 6 a § 147 odst. 8 zákona), vyplývá, že informace uvedené zadavatelem v oznámení o zakázce musí být shodné s informacemi uvedenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.
56. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 60/2011-142 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém se Krajský soud zabývá rozporem mezi oznámením o zakázce a zadávací dokumentací a uvádí: „Seznam požadavků zadavatele, uvedený v oznámení či výzvě zadávacího řízení, je seznamem úplným a není možné ho později (např. právě v zadávací dokumentaci) rozšiřovat o další požadavky, a to ani kdyby zadavatel dospěl k závěru, že je jich k plnění veřejné zakázky třeba. V zadávací dokumentaci je pak zadavatel oprávněn požadavky stanovené v oznámení toliko podrobněji specifikovat.“ Z výše citovaného rozsudku Krajského soudu dále jednoznačně vyplývá, že požadavky uvedené v oznámení či výzvě o zahájení mohou být podrobněji specifikovány nad rámec toho, co již zadavatel uvedl v oznámení o zahájení v kvalifikační popř. zadávací dokumentaci, nikoliv však měněny. Tato specifikace tak nesmí být v rozporu s požadavky uvedenými v oznámení o zakázce.
57. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, v šetřeném případě zadavatel uvedl v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci zjevně rozdílné informace týkající se lhůty pro podání nabídek v předmětném zadávacím řízení. Uvedením rozdílného konce lhůty pro podání nabídek v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci mohlo dojít k významnému omezení okruhu potenciálních uchazečů, neboť konec lhůty pro podání nabídek uvedený v zadávací dokumentaci byl o cca jeden měsíc delší než ten, který byl stanoven v oznámení o zakázce. Uvedený rozdíl v oznámení o zakázce a zadávací dokumentaci tak mohl dodavatele odradit od účasti v předmětném zadávacím řízení.
58. Úřad dodává, že zadavatel je povinen při jakémkoli svém úkonu (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008), tedy i při stanovení konce lhůty pro podání nabídek v rámci oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, respektovat zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, přičemž ve vztahu k šetřenému případu shledává Úřad za nezbytné vyjádřit se především k dodržování zásady transparentnosti. Účelem této zásady je zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 47/2010 – 53 ze dne 15. 2. 2012).
59. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud oznámení o zakázce uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie a zadávací dokumentace na předmětnou veřejnou zakázku obsahují odlišné informace ohledně konce lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení (na straně uchazečů může vzniknout interpretační nejistota ohledně informací uvedených zadavatelem v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, případně informace uvedené v oznámení o zakázce mohou potenciální dodavatele ovlivnit od vyžádání si zadávací dokumentace a následného podání nabídky). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat oznámení o zakázce i zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby bylo z obou uvedených dokumentů všem uchazečům zřejmé, v jakém okamžiku lhůta pro podání nabídek skončí, aniž by si informace uvedené v těchto dokumentech odporovaly.
60. Pokud tedy zadavatel stanovil v oznámení o zakázce informaci o konci lhůty pro podání nabídek v předmětném zadávacím řízení, ať již v důsledku administrativního pochybení či z jiného důvodu, na jiný den než v zadávací dokumentaci, učinil zadávací řízení nečitelným a nepřehledným, tedy netransparentním, a tím porušil jednu ze základních zásad zadávacího řízení.
61. Jestliže tedy zadavatel zjistil, že oznámení o zakázce obsahuje nesprávné údaje, resp. vyvstala-li potřeba jejich změny po okamžiku jeho uveřejnění, byl podle ustanovení § 147 odst. 8 zákona povinen provedené úpravy uveřejnit podle § 147 odst. 1 až 3 zákona, to znamená, že podle § 6 vyhlášky č. 133/2012 Sb. měl vyplnit příslušný formulář a provést změnu údajů, které se odlišovaly od údajů uvedených v zadávací dokumentaci, konkrétně konec lhůty pro podání nabídek. Vzhledem k tomu, že tak zadavatel v šetřeném případě neučinil, staly se zadávací podmínky stanovené zadavatelem v důsledku nedostatečně precizního postupu zadavatele nejednoznačnými a netransparentními, a tedy v rozporu s § 44 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona. Nelze přitom vyloučit, že pokud by potenciální uchazeči o veřejnou zakázku disponovali správnými informacemi pro zpracování nabídky, zúčastnili by se zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a mohli by nabídnout zadavateli výhodnější podmínky než vybraný uchazeč.
62. Uvedené pochybení zadavatele nemůže nikterak zhojit ani skutečnost, že zadavatel upozornil na změnu konce lhůty pro podání nabídek v rámci dodatečných informací k zadávací dokumentaci č. 1 ze dne 14. 8. 2014, ani skutečnost, že zadavatel uveřejnil zadávací dokumentaci s vyznačením změn na svém profilu, na svých webových stránkách nebo na webových stránkách poskytovatele dotace, neboť jak již bylo výše uvedeno, nesprávná informace o konci lhůty pro podání nabídek uvedená v oznámení o zakázce mohla odradit potenciální dodavatele od dalšího seznámení se se zadávací dokumentací, resp. od účasti v tomto zadávacím řízení. S později zveřejněnými informacemi zadavatele na jeho profilu či webových stránkách v důsledku jejich nezájmu o zadávací řízení, který byl vyvolán nesprávnými informacemi v uveřejněném oznámení o zakázce, již nemuseli přijít do kontaktu. Úřad k uvedenému konstatuje, že snahu zadavatele o zhojení svého postupu v rozporu se zákonem opakovaným zveřejněním zadávací dokumentace s vyznačenými změnami lze zohlednit pouze při stanovení výše pokuty, přičemž Úřad tak v šetřeném případě učinil.
63. K zadavatelem zmiňovanému odkazu na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R131/2009/VZ-2962/2010/310-ASc ze dne 2. 3. 2010 (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že citované rozhodnutí předsedy Úřadu není na šetřený případ přiléhavé, a to vzhledem k zásadním odlišnostem v případě šetřené veřejné zakázky a veřejné zakázky posuzované v citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu. V případě posuzovaném ve výše citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek v každé části příslušné veřejné zakázky deset nabídek, na základě čehož lze uvažovat o absenci vlivu daného pochybení zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky. V šetřeném případě však zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek pouze nabídku jediného uchazeče, z čehož vyplývá, že nebyla zachována ani určitá míra soutěže.
64. Úřad poznamenává, že ani argumentace zadavatele ohledně počtu stažení zadávací dokumentace z jeho profilu nic nezmění na závěru, že již na základě informace o konci lhůty pro podání nabídek uvedené v oznámení o zakázce mohli někteří dodavatelé upustit od svého záměru účastnit se předmětného zadávacího řízení, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
65. K argumentu zadavatele, že předmětné zadávací řízení bylo vyhlášeno opakovaně, a to jako poptávka na stejné zařízení, tudíž její vyhlášení nebylo pro potenciální dodavatele žádným překvapením, Úřad konstatuje, že uvedená skutečnost nic nemění na tom, že o zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku se mohli zajímat i dodavatelé, kteří nebyli s vyhlášením předchozího zadávacího řízení obeznámeni. Stejně tak Úřad nepovažuje za relevantní ani tvrzení zadavatele, že všichni potenciální dodavatelé, jejichž počet je podle zadavatele s ohledem na jeho specifické požadavky omezen na úzký okruh, a to max. 4, byli o zadávacím řízení předem informováni, neboť oznámení předmětného zadávacího řízení bylo uveřejněno rovněž v Úředním věstníku Evropské unie, na základě kterého se mohl o danou veřejnou zakázku ucházet rovněž neurčitý počet zahraničních dodavatelů.
66. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel mohl uvedením rozdílných termínů konce lhůty pro podání nabídek omezit okruh potenciálních uchazečů, neboť nelze vyloučit, že někteří dodavatelé po seznámení se s oznámením o zakázce dospěli k závěru, že nejsou schopni zpracovat a podat svoji nabídku během zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek uvedené v oznámení o zakázce, avšak během lhůty pro podání nabídek uvedené v zadávací dokumentaci by nabídku již podat stihli, přičemž tito dodavatelé mohli podat výhodnější nabídku než vybraný uchazeč. Na základě toho Úřad konstatuje, že výše uvedeným postupem zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
67. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku““. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc již ze dne 12. 2. 2009 předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.
68. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.
69. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uveřejněného oznámení o zakázce uvedl konec lhůty pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod. avšak současně v bodě 2.2 zadávací dokumentace uvedl odlišný konec lhůty pro podání nabídek do dne 6. 10. 2014 do 11:00 hod., přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
70. Z bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce vyplývá, že „v souladu s § 56 odst. 1, písm. a) zákona zadavatel požaduje, že uchazeč ve své nabídce uvede seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou tohoto seznamu musí být:
1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, nebo
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. Osvědčení budou obsahovat zejména místo a dobu provedení veřejné zakázky, název zadavatele a hodnotu veřejné zakázky a potvrzení o řádném provedení veřejné zakázky vystavené zadavatelem.
Způsob prokázání splnění daného technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona: Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu doložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil. Kč bez DPH.“.
71. Z bodu 3.4.1 zadávací dokumentace vyplývá, že „v souladu s § 56 odst. 1, písm. a) zákona zadavatel požaduje, že uchazeč ve své nabídce uvede seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou tohoto seznamu musí být: 1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, nebo 2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo 3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně. Osvědčení budou obsahovat zejména místo a dobu provedení veřejné zakázky, název zadavatele a hodnotu veřejné zakázky a potvrzení o řádném provedení veřejné zakázky vystavené zadavatelem. Způsob prokázání splnění daného technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona: Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu doložením seznamu ve formě čestného prohlášení včetně příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil. Kč bez DPH.“.
72. Úřad uvádí, že pro odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí jsou přiléhavé rovněž závěry uvedené v bodech 54. až 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí, které Úřad na tomto místě pro přehlednost neopakuje.
73. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, v šetřeném případě zadavatel uvedl v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci zjevně rozdílné informace týkající se jeho požadavků na prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu. Uvedení rozdílného počtu požadovaných referencí v rámci předmětného technického kvalifikačního předpokladu v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci mohlo přitom významně omezit okruh potenciálních uchazečů. Pokud by zadavatel již v oznámení o zakázce informoval potenciální dodavatele o tom, že pro prokázání splnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu postačuje doložení pouze jedné reference, mohl rozšířit okruh potenciálních dodavatelů o předmětnou veřejnou zakázku.
74. Jestliže tedy zadavatel zjistil, že oznámení o zakázce obsahuje nesprávné údaje, resp. vyvstala-li potřeba jejich změny po okamžiku jeho uveřejnění, byl podle ustanovení § 147 odst. 8 zákona povinen provedené úpravy uveřejnit podle § 147 odst. 1 až 3 zákona, to znamená, že podle § 6 vyhlášky č. 133/2012 Sb. měl vyplnit příslušný formulář a provést změnu údajů, které se odlišovaly od údajů uvedených v zadávací dokumentaci, konkrétně jeho požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Vzhledem k tomu, že tak zadavatel v šetřeném případě neučinil, staly se zadávací podmínky stanovené zadavatelem v důsledku nedostatečně precizního postupu zadavatele nejednoznačnými a netransparentními, a tedy v rozporu s § 44 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona. Nelze přitom vyloučit, že pokud by potenciální uchazeči o veřejnou zakázku disponovali správnými informacemi pro zpracování nabídky, zúčastnili by se zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a mohli by nabídnout zadavateli výhodnější podmínky než vybraný uchazeč.
75. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel mohl uvedením rozdílného požadavku na počet referencí omezit okruh potencionálních uchazečů, neboť nelze vyloučit, že někteří uchazeči, kteří po seznámení se s oznámením o zakázce dospěli k závěru, že nepodají svoji nabídku v důsledku nemožnosti splnit zadavatelem stanovené požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedené v oznámení o zakázce, avšak tyto požadavky zadavatelem upravené v zadávací dokumentaci by již splňovali, mohli podat výhodnější nabídku než vybraný uchazeč. Na základě toho Úřad konstatuje, že výše uvedeným postupem zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.
76. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti v bodě III.2.3) „Technická způsobilost“ uveřejněného oznámení o zakázce k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval doložení seznamu ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, avšak současně v bodě 3.4.1 zadávací dokumentace stanovil odlišně, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který doloží seznam ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K uložení sankce
77. V předmětném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v rozporu se zásadou transparentnosti
v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uveřejněného oznámení o zakázce uvedl konec lhůty pro podání nabídek do dne 3. 9. 2014 do 11:00 hod. avšak současně v bodě 2.2 zadávací dokumentace uvedl odlišný konec lhůty pro podání nabídek do dne 6. 10. 2014 do 11:00 hod., přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem, a
v bodě III.2.3) „Technická způsobilost“ uveřejněného oznámení o zakázce k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval doložení seznamu ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že dodavatel v posledních třech letech realizoval nejméně tři významné dodávky a instalace výcvikového simulátoru pro jednoho odběratele v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, avšak současně v bodě 3.4.1 zadávací dokumentace stanovil odlišně, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který doloží seznam ve formě čestného prohlášení včetně všech příloh, z nichž bude patrné, že v posledních třech letech realizoval nejméně jednu významnou dodávku výcvikového simulátoru v hodnotě min. 6 mil Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 24. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem.
78. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době uzavření smlouvy) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
79. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného ode dne 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
80. V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější.
81. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl z podkladů doručených Úřadu dne 27. 10. 2015 stěžovatelem v rámci podaného podnětu k přezkoumání postupu zadavatele ve veřejné zakázce. Ke spáchání správních deliktů došlo uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 24. 10. 2014. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 11. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tento správní delikt nezanikla.
82. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
83. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
84. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
85. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) citovaného ustanovení zákona.
86. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
87. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, či za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí dle čl. IV „Cena díla“ smlouvy o dílo celkem 14 278 000,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) tedy činí částku ve výši 1 427 800,- Kč.
88. Vzhledem k tomu, že se jedná o stejné správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
89. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí tedy s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.
90. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
91. Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.
92. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že k porušení zákona zadavatelem došlo již při stanovení konce lhůty pro podání nabídek, tj. při tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení, což mohlo ve svém důsledku vést ke značnému ovlivnění okruhu uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku. Uvedené potvrzuje skutečnost, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel pouze nabídku vybraného uchazeče.
93. Co se týče závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že zadavatel svým jednáním narušil soutěžní prostředí a nedodržel zásadu transparentnosti, což patří mezi zásadní porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem dosažení hospodárného vynakládání veřejných prostředků, přičemž v daném případě tak nelze vyloučit, že postupem zadavatele mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Následkem postupu zadavatele taktéž mohlo být negativně ovlivněno konkurenční prostředí v daném tržním odvětví.
94. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
95. Jako polehčující okolnost Úřad posoudil skutečnost, že zadavatel informaci o odlišném stanovení lhůty pro podání nabídek v zadávací dokumentaci oproti oznámení o zakázce uvedl v dodatečných informacích k zadávací dokumentaci č. 1 ze dne 14. 8. 2014, které společně s dokumentem „zadávací dokumentace – změny“ uveřejnil na svém profilu, na svých webových stránkách a na webových stránkách poskytovatele dotace, čímž zadavatel vyvinul úsilí ke zmírnění dopadu svého nezákonného postupu. Byť tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, mohl snížit negativní následky nezákonného postupu zadavatele. Úřad jako polehčující okolnost zohlednil rovněž přiznání pochybení zadavatelem, což umožnilo řádný a bezproblémový průběh šetření dané věci Úřadem.
96. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.
97. Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.
98. S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 60 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.
99. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2014 dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na webové adrese http://www.cdv.cz/file/vyrocni-zprava-za-rok-2014/ vyplývá, že zadavatel dosáhl za rok 2014 výnosů v celkové výši 215 866 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).
100. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
101. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 2657/33a, 636 00 Brno – Líšeň
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
