Č. j.: ÚOHS-R444/2015/VZ-34698/2016/323/EBr
22. srpna 2016
V řízení o rozkladu ze dne 22. 12. 2015 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
Purum s.r.o., IČO 62414402, se sídlem Národní 961/25, 110 00 Praha 1 - Staré Město zastoupeným na základě plné moci ze dne 7. 8. 2015 JUDr. Vladimírem Töglem, advokátem, ev. č. ČAK 4993, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0574/2015/VZ-42805/2015/522/DMa ze dne 4. 12. 2015 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh dne 3. 9. 2015 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, zastoupeným na základě plné moci ze dne 14. 9. 2015 Advokátní kanceláří Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Odstraňování odpadů pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciovou společnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 6. 2015, pod ev. č. 515747, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 6. 2015, pod ev. č. 2015/S 113-205764,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0574/2015/VZ-42805/2015/522/DMa ze dne 4. 12. 2015
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh ze dne 3. 9. 2015, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0574/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Odstraňování odpadů pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciovou společnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 6. 2015, pod ev. č. 515747, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 6. 2015, pod ev. č. 2015/S 113-205764,
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 3. 9. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) návrh navrhovatele – Purum s.r.o., IČO 62414402, se sídlem Národní 961/25, 110 00 Praha 1- Staré Město (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Odstraňování odpadů pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciovou společnost“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 6. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 10. 6. 2015, pod ev. č. 515747, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 6. 2015, pod ev. č. 2015/S 113-205764 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a dále vydání předběžného opatření, kterým by Úřad k zajištění účelu řízení dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona nařídil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
3. Vzhledem k tomu, že Úřad po předběžném posouzení dokumentace o veřejné zakázce nezískal pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem, rozhodl Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0574/2015/VZ-30140/2015/522/PKř ze dne 24. 9. 2015 o zamítnutí návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Dne 9. 10. 2015 Úřad obdržel rozklad navrhovatele proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření. Předseda Úřadu vydal dne 1. 2. 2016 rozhodnutí č. j. R327/2015/VZ-03535/2016/322/DRu, v němž rozhodl o potvrzení výše specifikovaného prvostupňového rozhodnutí Úřadu a rozklad navrhovatele zamítnul.
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 4. 12. 2015 vydal Úřad, po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0574/2015/VZ-42805/2015/522/DMa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad nejprve přistoupil k přezkoumání náležitostí návrhu a podmínkám vedení správního řízení a následně přistoupil k přezkoumání postupů zadavatele, které navrhovatel ve výše zmíněném návrhu shledával v rozporu se zákonem. Jednalo se o následující okruhy námitek uvedených v návrhu navrhovatele týkající se neuvedení základních kvalifikačních předpokladů v oznámení o zakázce, stanovení základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona, absence informace o záměru zadavatele uzavřít rámcovou smlouvu v oznámení o zakázce, nemožnosti podat nabídku v elektronické podobě, neurčitosti zadávacích podmínek, stanovení dalšího kvalifikačního předpokladu podle § 63 odst. 1 zákona – zajištění minimálně dvou stavebních dvorů (deponií), stanovení dalšího kvalifikačního předpokladu podle § 63 odst. 1 zákona – předložení rozhodnutí příslušného orgánu o udělení souhlasu k provozování zařízení dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a závěrem také neprodloužení lhůty pro podání nabídek.
6. Po projednání všech výše uvedených okruhů námitek navrhovatele Úřad konstatoval, že v postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek neshledal rozpor se zákonem, a proto návrh navrhovatele zamítl.
III. Námitky rozkladu
7. Dne 22. 12. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 12. 2015. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě.
8. Navrhovatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí včetně jeho odůvodnění vychází z nesprávných předpokladů, z nesprávného právního posouzení a je založeno na argumentaci, která nemá oporu ve skutečném stavu, v zákoně ani v dosavadní rozhodovací praxi Úřadu. Tento závěr dovozuje z níže rozepsaných důvodů.
9. Navrhovatel předně rozporuje skutečnost, že Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že porušení § 63 odst. 4 zákona nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K tomuto uvádí, že konstantní rozhodovací praxe Úřadu dovodila, že porušení povinnosti uvést požadavky na prokázání základních kvalifikačních předpokladů již v oznámení o zahájení zadávacího řízení je porušením zákona, které je způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a to bez ohledu na to, zda následně zadavatel stanovil své požadavky na prokázání kvalifikace v zadávací dokumentaci. Dále navrhovatel dodal, že rozhodnutí odkazovaná v rozkladu mu založila legitimní očekávání, že i v daném případě Úřad rozhodne shodně jako v případech předchozích.
10. Dále navrhovatel v rozkladu namítá, že pokud jsou podmínky plnění veřejné zakázky vnitřně rozporné a nejasné, může to nepochybně uchazeče o veřejnou zakázku odradit od účasti v zadávacím řízení. I zde tedy dle navrhovatele mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Zároveň navrhovatel podotýká, že Úřad pochybil v tom, že konstatovaná porušení zákona hodnotil jednotlivě a nikoliv ve své vzájemné souvislosti, neboť pokud by tomu tak bylo, musel by pak nutně dojít k závěru, že rozhodování potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku mohlo být absencí dvou podstatných informací v oznámení o zahájení zadávacího řízení ovlivněno.
11. Mezi další námitky uváděné v rozkladu patří také argument týkající se vymezení požadavku zadavatele na zajištění dvou stavebních dvorů (deponií). Zde navrhovatel namítá, že se Úřad s jeho argumentací vypořádal pouze povrchně a zcela nedostatečně. Zároveň navrhovatel namítá, že požadavek, aby byly požadované deponie umístěny každá na jednom břehu řeky je diskriminační, bezprostředně nesouvisející s předmětem veřejné zakázky, a tedy není motivován objektivní potřebou na straně zadavatele.
12. Dále navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad nebyl oprávněn aplikovat ustanovení § 114 odst. 10 zákona, neboť se posouzením, zda se dotčený kvalifikační předpoklad vztahuje k předmětu plnění veřejné zakázky, se měl zabývat. Úřad tedy dle navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, když nepřezkoumal návrh v celém jeho rozsahu. Pokud by tak totiž učinil, došel by dle navrhovatele k závěru, že požadavek zadavatele je v rozporu s § 50 odst. 3 a § 63 odst. 4 zákona, neboť předmětný kvalifikační předpoklad byl požadován ve vztahu k odpadu, který zadavatel nikdy v minulosti neprodukoval.
13. Na závěr navrhovatel uvádí v rozkladu argumenty, kterými se snaží odůvodnit, že prodloužení lhůty pro podání nabídek o pouhé dva dny, navíc tak, že po tomto prodloužení činila zbývající délka lhůty pro podání nabídek pouze 4 pracovní dny, je nutno hodnotit jako porušení povinnosti zadavatele stanovené v § 40 odst. 3 zákona a současně též porušením základních zásad zadávacího řízení.
Závěr rozkladu
14. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání Úřadu na I. stupni.
IV. Řízení o rozkladu
15. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
16. Dne 24. 2. 2016 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že téhož dne uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem – společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“). Současně s výše uvedeným přípisem doručil zadavatel Úřadu také výše zmíněnou smlouvu, přičemž oba tyto dokumenty se staly součástí správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0574/2015/VZ.
Stanovisko předsedy Úřadu
17. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení rozhodných skutečností s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
18. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení, zahájené na návrh ze dne 3. 9. 2015, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0574/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, zastavil.
19. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
20. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
21. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
22. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
23. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
24. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
25. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
26. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „[d]ůvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
27. K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
28. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
29. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
30. Dne 24. 2. 2016 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že téhož dne uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. V témže přípisu doručil zadavatel Úřadu také výše zmíněnou smlouvu. Uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
31. V tomto správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0574/2015/VZ tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
32. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť žádné rozhodnutí by již navrhovateli neumožnilo znovu se účastnit zadávacího řízení. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
33. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
34. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
35. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k následujícímu závěru: „[v] případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.“ (obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015)
36. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.
37. K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“
38. Uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky tedy zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření dle § 118 odst. 1 zákona a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
39. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu, při zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.
41. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti napadenému rozhodnutí, které zamítlo návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona, a následně došlo dne 24. 2. 2016 k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, čímž došlo ke skutečnosti, která odůvodňuje zastavení řízení, dospěl jsem k závěru, že došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
42. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
43. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
44. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3
2. JUDr. Vladimír Tögel, advokát, Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
