Č. j.: ÚOHS-S0556/2016/VZ-37407/2016/533/HKu
8. září 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 8. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Městská část Praha 3, IČO 00063517, se sídlem Havlíčkovo nám. 700/9, 130 85 Praha 3,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení kvality řízení Úřadu městské části Praha 3“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném výzvou k podání nabídek, kterou zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 28. 2. 2013, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 5. 6. 2013 smlouvu s vybraným uchazečem – AQE advisors, a.s., IČO 26954770, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1944/31, 602 00 Brno – (oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2013, pod ev. č. 357111),
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Městská část Praha 3, IČO 00063517, se sídlem Havlíčkovo nám. 700/9, 130 85 Praha 3 – se při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení kvality řízení Úřadu městské části Praha 3“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném výzvou k podání nabídek, kterou zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 28. 2. 2013, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 citovaného zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když provedl hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 5. 6. 2013 uzavřel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem – AQE advisors, a.s., IČO 26954770, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1944/31, 602 00 Brno.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Městská část Praha 3, IČO 00063517, se sídlem Havlíčkovo nám. 700/9, 130 85 Praha 3 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Městská část Praha 3, IČO 00063517, se sídlem Havlíčkovo nám. 700/9, 130 85 Praha 3 (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení kvality řízení Úřadu městské části Praha 3“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném výzvou k podání nabídek, kterou zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 28. 2. 2013 (dále jen „výzva“) a oznámení o zadání zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2013, pod ev. č. 357111 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou a stanovisko ke skutečnostem uvedeným v podnětu.
3. Z bodu 2. výzvy vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je »poskytnutí služeb nezbytných k realizaci projektu „Zlepšení kvality řízení Úřadu městské části Praha 3“, reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00044 (…), který je financovaný z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (…). Součástí plnění veřejné zakázky bude realizace níže uvedených aktivit a souvisejících vzdělávacích a školících akcí:
2.1 Aktualizace strategického plánu
(…)
2.2 Implementace procesního řízení
(…)
2.3 Implementace projektového řízení
(…)
2.4 Implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů
(…)
2.5 Aplikované kurzy a vzdělávání zaměstnanců úřadu (…)«.
4. Z výzvy dále vyplývá, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 994 333 Kč bez DPH.
5. Dne 27. 7. 2016 obdržel Úřad v rámci šetření podnětu stanovisko zadavatele ze dne 25. 7. 2016, ve kterém zadavatel uvedl, že dílčí hodnotící kritérium č. 2 „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ bylo hodnoceno v souladu se zadávací dokumentací ve čtyřech oblastech (oblast aktualizace strategického plánu, oblast implementace procesního řízení, oblast implementace projektového řízení, oblast implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů), přičemž hodnocení každé z nabídek v každé z těchto čtyř oblastí obsahuje rovněž slovní odůvodnění, na základě kterého byla sestavena bodovací stupnice a následně bylo sestaveno pořadí jednotlivých nabídek. Zadavatel dodává, že mezi členy hodnotící komise byli odborníci na všechny čtyři hodnocené oblasti, a že takto sestavená hodnotící komise představuje dostatečnou záruku toho, že hodnocení jednotlivých oblastí bylo provedeno na náležité odborné úrovni a v souladu se zadávací dokumentací a se zákonem. Zadavatel dále ve svém vyjádření doplnil, že výstupem hodnocení jednotlivých nabídek v daných čtyřech oblastech nejsou pouze tabulky, ve kterých je zaznamenán finální počet přidělených bodů, ale rovněž slovní odůvodnění každé hodnocené oblasti, i když jen v holých větách. Dále uvedl, že předmětné odůvodnění je nedílnou součástí „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“ jako její příloha. Zadavatel rovněž upozorňuje na skutečnost, že ze „Zprávy o otevírání obálek, posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek“ vyplývá, kdo zápis s odůvodněním hodnocení u každé z odborných oblastí vypracoval, a sice odborníci pro danou oblast a členové hodnotící komise. Zadavatel se domnívá, že hodnotící komise postupovala při hodnocení jednotlivých nabídek v souladu se zákonem a dostatečně transparentně, a že provedené hodnocení bylo jednoznačné a dostatečně přezkoumatelné. Zadavatel je toho názoru, že transparentnost provedeného hodnocení nijak nesnižuje jeho ručně psaná forma.
6. Z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
7. Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 11. 8. 2016, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0556/2016/VZ-33663/2016/533/HKu ze dne 11. 8. 2016. Usnesením č. j. ÚOHS-S0556/2016/VZ-33842/2016/533/HKu ze dne 12. 8. 2016 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, či vyjádřit své stanovisko v řízení.
9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0556/2016/VZ-35883/2016/533/HKu ze dne 29. 8. 2016 Úřad podle § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 36 odst. 3 správního řádu stanovil zadavateli lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
10. Zadavatel se ve lhůtách stanovených výše citovanými usneseními, ani později, nevyjádřil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
11. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem a proto rozhodl o spáchání správního deliktu zadavatelem a o uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
12. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona také územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
13. Na základě čl. 1, bodu 1. zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, došlo k vytvoření vyššího územního samosprávného celku – Hlavního města Prahy, vymezeného územím hlavního města Prahy.
14. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, se hlavní město Praha člení na městské části. Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že zákon používá při vymezení definice veřejného zadavatele vždy pojem obecnější (nadřazený), který v sobě zahrnuje i organizační složky (útvary), které pod takový obecnější pojem spadají, tak v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy se za veřejného zadavatele považují i jednotlivé městské části nebo městské obvody.
15. Zadavatel je městskou částí hlavního města Prahy, které je krajem (vyšším územním samosprávným celkem) a současně i obcí. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel, tj. Městská část Praha 3, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
16. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
17. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
18. Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
19. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.
20. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
21. V bodu 13. Hodnotící kritéria, Způsob hodnocení nabídek zadávací dokumentace je uvedeno: „Základním kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky je dle § 78 odst. 1 písm. a) zákona ekonomická výhodnost nabídky. Celková ekonomická výhodnost nabídky bude hodnocena bodovým systémem podle dílčích hodnotících kritérií uvedených v tabulce níže (…)
Číslo kritéria
Váha kritéria
Název dílčího kritéria
1.
60 %
Celková nabídková cena
2.
40 %
Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky
(…)
Ad kritérium č. 2 – Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky
Zadavatel požaduje, aby uchazeč v rámci své nabídky předložil návrh metodiky realizace veřejné zakázky (dále jen „metodika“), ve kterém bude uveden komplexní popis činností, postupů a metod, které hodlá uchazeč v rámci plnění veřejné zakázky využít, s cílem zajistit řádnou a úplnou realizaci veřejné zakázky. Předložený návrh metodiky bude předmětem hodnocení z pohledu její individuální kvality jak ve vztahu k zadávacím podmínkám veřejné zakázky, tak i ve vztahu k nabídkám ostatních uchazečů. Jelikož předmětem hodnocení bude individuální kvalita zpracovaného návrhu, není možné vyjmenovat taxativně konkrétní prvky řešení a konkrétní bodovou hodnotu jejich hodnocení. Vzhledem k tomu, že toto dílčí kritérium nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné na základě následující bodovací stupnice, která představuje způsob ohodnocení jednotlivých oblastí:
Oblast aktualizace strategického plánu:
0-25 bodů
Oblast implementace procesního řízení:
0-25 bodů
Oblast implementace projektového řízení:
0-25 bodů
Oblast implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů:
0-25 bodů
Hodnocena bude komplexnost, odbornost, efektivnost, logická provázanost a aplikovatelnost postupů, činností a metod uvedených uchazečem v návrhu metodiky realizace veřejné zakázky ve vztahu ke každé z výše uvedených oblastí a veškeré konsekvence a provázanosti shora uvedených skutečností v souhrnu ve vztahu ke komplexnímu zajištění realizace veřejné zakázky při naplnění stanovených cílů. Za účelem řádného vyhodnocení všech těchto aspektů bude v hodnotící komisi zajištěna účast osob s příslušnou odborností ve vztahu ke každé z výše uvedených oblastí/k předmětu veřejné zakázky“.
22. Ve „Zprávě o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013 je mj. uvedeno: »Členové komise, podle odbornosti, začali hodnotit u jednotlivých nabídek kvalitu a odbornou úroveň zpracování metodiky realizace zakázky o čemž učinili zápis. Viz. tabulky. Podle matematických vzorců se provedly výpočty bodů. Komise zvolila pro každou jednotlivou oblast hodnocení vedoucího hodnotícího týmu z hodnotící komise (oblast aktualizace strategického plánu – Mgr. Rut Ondřej, oblast implementace procesního řízení – Mgr. Pellarová Sněžana, oblast implementace projektového řízení – Ing. Heller Josef MBA, oblast implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů – Bc. Poláková Simona). Členové komise po zhodnocení hodnotícího kritéria „Kvality a odborné úrovně zpracování metodiky“ určili body, na kterých se jednomyslně shodli. Body byly sečteny podle shora uvedeného postupu. Podle matematického vzorce komise vypočítala body a seřadila je od nejvyšší číselné hodnoty k nejnižší. Součet z hodnotících kritérií stanovil pořadí uchazečů.«.
23. Výše uvedená zpráva dále mj. obsahuje tabulky (vždy jednu pro každého hodnoceného uchazeče), v nichž je uveden přidělený počet bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ (dále také jen „dílčí hodnotící kritérium č. 2“), a to v rozdělení do jednotlivých hodnocených oblastí (strategický plán, procesní řízení, projektové řízení a řízení lidských zdrojů) a rovněž body přidělené v součtu. Obsahem předmětné zprávy je rovněž tabulka s názvem „Přehled nejnižší nabídkové ceny bez DPH a kvalita“, z níž je zřejmé, jaké bodové hodnocení bylo přiděleno jednotlivým uchazečům, resp. jejich nabídkám, v rámci obou dílčích hodnotících kritérií (tj. Celková nabídková cena a Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky). Z uvedené tabulky vyplývá, že uchazeči AQE advisors, a.s., IČO 26954770, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1944/31, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější (1. v pořadí) bylo v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Celková nabídková cena“ (dále také jen „dílčí hodnotící kritérium č. 1“) přiděleno 48, 57 bodů a v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ obdržel tento uchazeč 40 bodů. V případě uchazeče Equica, a.s., IČO 26490951, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9 - Vysočany (dále jen „uchazeč Equica, a.s.“) byla jeho nabídka v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 ohodnocena 60 body a v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 bylo jeho nabídce přiděleno 21,25 bodů. Nabídka uchazeče Equica, a.s. byla podle uvedené tabulky vyhodnocena jako 2. nejvhodnější.
24. Dokumentace o veřejné zakázce dále obsahuje 36 samostatných listů formátu A4, na nichž je v rozsahu 18 stran obsažen text, v němž je jednotlivě ke každé oblasti dílčího hodnotícího kritéria č. 2 (strategický plán, procesní řízení, projektové řízení a řízení lidských zdrojů) a ke každému hodnocenému uchazeči uvedeno ručně psané stručné slovní hodnocení. Dále je zde vždy uveden počet bodů přiřazených příslušnému uchazeči v rámci každé hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria č. 2. Pro ilustraci Úřad uvádí, že např. v rámci hodnocené oblasti „strategický plán“ je v případě vybraného uchazeče uveden text: „strukturovanost postupu plnění; vazba finančního rámce na strategické cíle a AP; analýza stávajících s…ů (pozn. Úřadu: toto slovo není dobře čitelné) a jejich plnění; řidicí skupina + expertní skupiny; vymezení problematických (pozn. Úřadu: toto slovo není dobře čitelné) okruhů; karta projektu v rámci AP; portál projektových záměrů; vazba SP na vnitřní strategii úřadu (BSC)“, u uvedeného hodnocení je dále v kroužku napsáno „1-2“ a v tabulce nad uvedeným textem je uvedeno bodové hodnocení 25 bodů (z možných 25 bodů). Úřad dodává, že u všech shora uvedených ručně napsaných slovních hodnocení je uvedeno znaménko „+“. V případě uchazeče Equica, a.s. je u výše hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria č. 2 uveden text: „uvědomění časového rámce zakázky; metodický postup použitelný v kterémkoli cyklu tvorby/aktualizace SP; evaluace stávajícího SP a vyhodnoce (pozn. Úřadu: toto slovo není dobře čitelné) relevance a účinnosti stanovených programových úkolů; BSC orientovaná na podniky/soukromý sektor“, u uvedeného hodnocení je dále v kroužku napsáno „2-3“ a v tabulce nad uvedeným textem je uvedeno bodové hodnocení 14 bodů (z možných 25 bodů). Úřad doplňuje, že kromě ručně napsaného slovního hodnocení „BSC orientovaná na podniky/soukromý sektor“, u něhož je uvedeno znaménko „-“, je u všech ostatních ručně psaných hodnocení uvedeno znaménko „+“. V případě uchazeče SPF Group, s.r.o., IČO 25492781, se sídlem Bozděchova 99/6, Klíše, 400 01 Ústí nad Labem, ke dni podání nabídky SPF Group, v.o.s., IČO 25492781, se sídlem Masarykova 129/106, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „SPF Group, s.r.o.“) je u výše hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria č. 2 uveden text: „ustavení koordinační skupiny (koordinace řízení K..) + řídících skupin; podrobný popis fokusních skupin ke každému st. cíli; řízené rozhovory v rámci analytické části SP; indikátory k rozvojovým oblastem; identifikace kritických oblastí; vnímání omezených kompetencí MČ P3; akční plány jako databáze projektů; vazba AP na rozpočet“, u uvedeného hodnocení je dále v kroužku napsáno „2“ a v tabulce nad uvedeným textem je uvedeno bodové hodnocení 20 bodů (z možných 25 bodů). Úřad dodává, že u všech shora uvedených ručně napsaných slovních hodnocení je uvedeno znaménko „+“. V případě uchazeče MEPCO, s.r.o., IČO 27143643, se sídlem Spálená 108/51, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „MEPCO, s.r.o.“) je u výše hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria č. 2 uveden text: „situační analýza → soustředění na problémové okruhy (pravidlo SMART); návrh soustavy indikátorů; kulaté stoly/zapojení veřejnosti; pouze respektování finančních možností/nikoli jejich tvorba ve vztahu k SP/AP“, u uvedeného hodnocení je dále v kroužku napsáno „3“ a v tabulce nad uvedeným textem je uvedeno bodové hodnocení 14 bodů (z možných 25 bodů). Úřad dodává, že kromě ručně napsaného slovního hodnocení „pouze respektování finančních možností/nikoli jejich tvorba ve vztahu k SP/AP“, u něhož je uvedeno znaménko „ -“, je u všech ostatních ručně psaných hodnocení uvedeno znaménko „+“.
25. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že zadavatel dne 5. 6. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky.
Posouzení věci
26. Úřad úvodem v obecné rovině konstatuje, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi zadávacího řízení, jelikož má zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Při procesu hodnocení nabídek je v zájmu zajištění zásady transparentnosti nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, přičemž zvláště důležité je odůvodnění přidělení bodových hodnot u neměřitelných kritérií. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní zdůvodnění názoru a postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Uvedené je např. potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně č. j. 5 Afs 6/2007 – 92 ze dne 21. 6. 2007. Obecně lze konstatovat, že pro zadání veřejných zakázek je třeba upřednostňovat objektivní hodnotící kritéria před subjektivními, neboť jejich následné posuzování a hodnocení je transparentnější, a tedy i snáze přezkoumatelné. Úřad zdůrazňuje, že při využití subjektivního hodnotícího kritéria, které je základem především pro hodnocení na principu „atraktivity“, „zajímavosti“ či „líbivosti“ z pohledu hodnotící komise, musí být v takovém případě na hodnotící kritérium kladeny vyšší nároky, co se týče jasnosti, srozumitelnosti a transparentnosti přidělení bodového ohodnocení jednotlivých nabídek v rámci takového hodnotícího kritéria. Především musí být z popisu odůvodnění počtu přidělení bodů jednotlivým nabídkám zřejmé a zpětně přezkoumatelné, z jakého důvodu některá nabídka vyhověla požadavkům zadavatele méně nebo více než nabídka jiná a proč, a na základě čeho hodnotící komise dospěla k závěru, že některá nabídka obdrží v rámci hodnoceného dílčího subjektivního kritéria právě konkrétní počet bodů.
27. V souvislosti se zásadou transparentnosti Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 judikoval, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení není splněn tehdy „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“.
28. Obdobně Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 ve vztahu k zásadě transparentnosti uvedl, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.
29. V prověřovaném případě zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky s tím, že jako jedno z dílčích hodnotících kritérií určil „Kvalitu a odbornou úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ s váhou 40%.
30. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel v zadávací dokumentaci upřesnil, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, coby neměřitelného kritéria, bude posuzovat čtyři konkrétní oblasti (tj. oblast aktualizace strategického plánu, oblast implementace procesního řízení, oblast implementace projektového řízení a oblast implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů) a rovněž specifikoval, jakým způsobem budou nabídky v rámci uvedeného dílčího hodnotícího kritéria hodnoceny. Dále zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že u dílčího hodnotícího kritéria č. 2 bude hodnocena komplexnost, odbornost, efektivnost, logická provázanost a aplikovatelnost postupů, činností a metod uvedených uchazečem v návrhu metodiky realizace veřejné zakázky ve vztahu ke každé z výše uvedených oblastí a veškeré konsekvence a provázanosti shora uvedených skutečností v souhrnu ve vztahu ke komplexnímu zajištění realizace veřejné zakázky při naplnění stanovených cílů (viz odstavec 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí).Ze „Zprávy o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013 vyplývá, že v případě hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 hodnotící komise přidělila jednotlivým nabídkám bodové hodnocení v předem stanovených čtyřech oblastech. Podle předmětné zprávy členové hodnotící komise po zhodnocení uvedeného dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „určili body, na kterých se jednomyslně shodli“ (viz odstavec 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
31. Podle vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 27. 7. 2016, které je součástí správního spisu vedeného Úřadem v tomto správním řízení, je výstupem hodnocení jednotlivých nabídek rovněž slovní odůvodnění každé hodnocené oblasti, které je nedílnou součástí „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“, přičemž ze „Zprávy o otevírání obálek, posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek“ podle názoru zadavatele vyplývá, kdo zápis s odůvodněním u každé z odborných oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 vypracoval.
32. V rámci přezkumu dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že ačkoliv jsou výše zmiňované listiny (36 listin) obsahující stručné slovní odůvodnění přidělení bodového hodnocení jednotlivých nabídek v rámci čtyř hodnocených oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 v předmětné dokumentaci zařazeny, ve „Zprávě o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013 není na tyto listiny uveden žádný odkaz a nefigurují ani v případném seznamu příloh předmětné zprávy. Úřad současně akcentuje, že ani na jedné z uvedených 36 listin není uvedena žádná spojitost se „Zprávouo hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013. Vzhledem k tomu, že na uvedených listinách není rovněž uveden žádný údaj o tom, kdo a kdy předmětné slovní ohodnocení zapsal, tzn. zda se jedná o výstup hodnocení odborné hodnotící komise v rámci řádného hodnocení nabídek podaných uchazeči za účelem získání předmětné veřejné zakázky, jeví se výše uvedená argumentace zadavatele jako nedostatečná. Úřad dodává, že ačkoliv ze zápisů na uvedených 36 listinách vyplývá, že jednotlivé nabídky byly v rámci příslušných čtyř oblastí hodnoceny, není zřejmé, kdo tyto dokumenty zachycující průběh hodnocení vyhotovil, dále to, kdy byly tyto zápisy vyhotoveny, jakož ani to, zda uvedené listiny tvoří nedílnou součást „Zprávy o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013, či jiného dokumentu obsaženého v dokumentaci o veřejné zakázce. Úřad tedy s odkazem na výše uvedené sděluje, že se lze pouze domnívat, že hodnocení příslušné nabídky v každé ze čtyř hodnocených oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 provedla osoba, jež měla být, podle slov zadavatele, pro tuto oblast nadána potřebnou odborností, stejně tak ani nelze s určitostí vyloučit, že předmětných 36 listin bylo vyhotoveno až dodatečně, čili kupříkladu až po provedeném, resp. ukončeném hodnocení nabídek jako celku, neboť žádná z těchto listin není nijak datována. Úřad opakuje, že taktéž ani ve „Zprávě o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013 není jakýkoliv odkaz na tyto listiny, z něhož by bylo možné dovodit, že dané listiny jednak tvoří součást citované zprávy a dále to, kdy došlo k jejich vyhotovení.
33. Úřad v dalším upozorňuje, že z žádného dokumentu (a to ani z citovaných písemností obsahujících popis hodnocení) nevyplývá, na základě jakých skutečností byly jednotlivé nabídky hodnoceny a nejsou zřejmé důvody, pro které obdržely konkrétní počet bodů. Rovněž považuje Úřad za nezbytné zmínit skutečnost, že vzhledem k ruční formě zápisu předmětného odůvodnění nejsou některá slova dobře čitelná (není tedy zřejmé, co přesně je v zápisu uvedeno). Právě řečené platí zejména ve vztahu k hodnocené oblasti „implementace procesního řízení“. Postup zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 je tak doslova „nečitelný“.
34. Úřad předesílá, že ručně psané texty vztahující se k hodnocení výše specifikovaných 4 oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 obsahují pouze heslovitě formulované klady či zápory jednotlivých nabídek, přičemž zde zcela absentuje jakékoliv bližší zdůvodnění přidělení určitého počtu bodů jedné nabídce oproti nabídce jiné, tzn. uvedení důvodu (důvodů), proč je některá nabídka lepší či horší, tj. proč odpovídá hůře či lépe potřebám zadavatele, než nabídka jiná a na základě jakých příčin byla ohodnocena konkrétním počtem bodů. Úřad uvádí, že např. nabídka vybraného uchazeče obdržela v rámci hodnocení oblasti „aktualizace strategického plánu“ dílčího hodnotícího kritéria č. 2 maximální možný počet bodů, tj. 25 bodů, přičemž u všech heslovitě formulovaných „důvodů“ hodnocení je uvedeno kladné znaménko „+“, a to v počtu 7. Nabídka uchazeče SPF Group, s.r.o., v rámci hodnocení shora jmenované oblasti obdržela celkem 20 bodů. Úřad přitom podotýká, že u hodnocení nabídky tohoto uchazeče v dané oblasti jsou uvedena taktéž jen znaménka „+“, a to v počtu 8. Úřad zdůrazňuje, že nelze nikterak dovodit, proč nabídka uchazeče SPF Group, s.r.o., u níž není u hodnocení oblasti „aktualizace strategického plánu“ uvedeno obdobně jako u nabídky vybraného uchazeče ani jedno záporné znaménko „˗“, obdržela ve výsledku o 5 bodů méně, než nabídka podaná vybraným uchazečem, resp. naopak proč nejvíce bodů obdržela v rámci tohoto subkritéria právě nabídka vybraného uchazeče. Úřad konstatuje, že zadavatel nabídce uchazeče SPF Group, s.r.o., nic „nevytýká“, tzn. neuvádí, co konkrétně u jím podané nabídky postrádá, nicméně navzdory tomuto faktu obdržela nabídka jmenovaného uchazeče, Úřad akcentuje, o 5 bodů méně, než nabídka vybraného uchazeče. Z výsledku hodnocení tak není přezkoumatelné, že nabídka uchazeče SPF Group, s.r.o., je ve srovnání s nabídkou vybraného uchazeče horší právě o 5 bodů, a ne o jiný počet bodů, resp. že je vůbec horší. Ze slovního hodnocení by se naopak dalo usuzovat, že nejvyšší počet bodů v rámci tohoto subkritéria měl získat uchazeč SPF Group, s.r.o., jelikož obdržel nejvíce kladných poznámek a naopak lze získat pochybnosti, zda měl vybraný uchazeč skutečně získat 25 bodů z maximálního počtu 25. Stejně tak je možné mít pochybnosti o přidělení bodů uchazeči Equica, a.s. v rámci tohoto subkritéria, který obdržel 14 bodů, stejně tak jako uchazeč MEPCO, s.r.o. Oba tito uchazeči byli hodnoceni třikrát kladným („+“) slovním hodnocením a jedenkrát slovním hodnocením záporným („˗“). Uchazeč Equica, a.s. byl však dle dílčího číselného hodnocení uvedeného v kroužku pod textem hodnocen „2-3“ a uchazeč MEPCO, s.r.o. byl hodnocen číslem „3“. Z kontextu podkladů, které má Úřad k dispozici, resp. jak vyplývá ze souhrnu 36 listů, na kterých je obsaženo slovní hodnocení; spolu s hodnocením „v kroužku“ lze mít za to, že v kroužku je obsaženo hodnocení dle „klasického školního známkování“. Pakliže by tomu tak skutečně bylo, měla by být nabídka uchazeče Equica, a.s. zřejmě hodnocena odlišně, tzn. vyšším bodovým ohodnocením, než nabídka uchazeče MEPCO, s.r.o. Úřad postrádá jakoukoliv komparaci hodnocených nabídek, která by se projevovala v tom, že by zadavatel kupříkladu popsal, v čem konkrétně je nabídka hodnocená nejvyšším počtem bodů v rámci příslušné oblasti dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „nejlepší“, tj. proč nejlépe odpovídá jeho potřebám a nastaveným zadávacím podmínkám a co mu naopak u nabídky ohodnocené nižším počtem bodů chybí, tzn. v čem spatřuje její nedostatky. Úřad konstatuje, že z hodnocení, tak, jak bylo provedeno zadavatelem, není možné dovodit, že bodové rozestupy v rámci hodnocených 4 oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 odpovídají kvalitám podaných nabídek, a to právě vzhledem k tomu, že zadavatel hodnocené nabídky nijak „neodstupňoval“, čili nekonkretizoval, v čem shledává nabídku, jíž přidělil konkrétní počet bodů, horší než nabídku, která obdržela vyšší počet bodů a v čem naopak lepší než nabídku, které přidělil menší počet bodů. Přidělené body jsou tak z pohledu Úřadu nahodilé, neboť jejich přidělení nemá oporu v provedeném hodnocení. Z provedeného hodnocení ani není seznatelné, zda zadavatel u všech nabídek hodnotil totožné parametry. Body přidělené nabídkám jednotlivých uchazečů u hodnocení příslušných 4 oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 tak byly zadavatelem přiděleny fakticky „od boku“. Úřad akcentuje, že z výsledku hodnocení je zcela vyloučena možnost zpětného přezkumu, že jednotlivé nabídky měly skutečně u každé ze 4 hodnocených oblastí získat ten který počet bodů, který reálně získaly a nikoliv počet bodů jiný a že tedy pořadí nabídek v každé z těchto 4 hodnocených oblastí, potažmo pořadí nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2, resp. výsledné pořadí nabídek po hodnocení obou dílčích hodnotících kritérií nemělo být jiné. Úřad na tomto místě opakuje, že pokud je u konkrétní veřejné zakázky jedním z kritérií pro její zadání i subjektivní hodnotící kritérium, jako tomu bylo i v šetřeném případě u dílčího hodnotícího kritéria č. 2, pak zadavatele o to více stíhá povinnost dbát na to, aby provedené hodnocení bylo dostatečně srozumitelné a podrobné, čili aby uspělo v testu transparentnosti zadávacího řízení. Dané povinnosti však zadavatel ve zde posuzovaném případě nedostál, neboť, jak bylo Úřadem popsáno již shora, hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 není zpětně přezkoumatelné, jelikož v důsledku strohých a vágních (a nezřídka prakticky nečitelných) slovních hodnocení vztahujících se k hodnocení každé ze 4 oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 nelze postavit najisto, že bodové ohodnocení jednotlivých nabídek odpovídá realitě (je opodstatněné), tzn. že se nejedná o hodnocení zkreslené, v důsledku čehož nelze konstatovat jinak, než že hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 nebylo zadavatelem provedeno transparentně. Pro úplnost lze doplnit, že ze slovního hodnocení lze učinit i závěr, že do hodnocení se projevilo např. i to, zda uchazeč pro plnění využívá subdodavatele, neboť ve slovním hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 v oblasti „implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů“ je v případě některých uchazečů uvedeno např. „bez subdodávky“; „subdodavatelé neuvedeni“; „vzdělávání – subdodavatel“; „subdodavatel – realizace workshopů – OK“; „vše řešeno subdodávkami!“ apod. Úřad dále upozorňuje, že u vybraného uchazeče v hodnocené oblasti „implementace kompetenčních modelů do řízení lidských zdrojů“ vstoupila do hodnocení i skutečnost v podobě nabízené ceny (viz konstatování „cena nízká v návaznosti na objem nabízených činností“), která však byla předmětem hodnocení v rámci samostatného kritéria.
35. Úřad uvádí, že i pokud by připustil, že shora specifikovaných 36 listin mělo tvořit přílohu „Zprávy o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2013, pak by tato skutečnost na posouzení věci ničeho neměnila, jelikož, Úřad opětovně sděluje, slovní ohodnocení obsažená na těchto listinách mají ve vztahu k hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech 4 oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2 prakticky nulovou vypovídací hodnotu. V samotné „Zprávě o hodnocení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek“ je pak již „pracováno“ u každé z podaných nabídek s konkrétním počtem bodů, které byly dosazeny do vzorce vymezeného zadavatelem v zadávacích podmínkách, a na základě výpočtu pomocí tohoto vzorce bylo hodnotící komisí určeno výsledné pořadí nabídek v rámci obou dílčích hodnotících kritérií. Úřad nicméně poznamenává, že z příčin Úřadem podrobně komentovaných v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí není seznatelné a zpětně přezkoumatelné, zda bodová ohodnocení jednotlivých nabídek v rámci každé ze 4 oblastí dílčího hodnotícího kritéria č. 2, jež následně sloužila jako základ pro výpočet počtu obdržených bodů u dílčího hodnotícího kritéria č. 2 jako celku, odpovídají „kvalitám“ podaných nabídek, což ve svém důsledku zcela vylučuje zákonnost provedeného hodnocení nabídek u dílčího hodnotícího kritéria č. 2 a tedy není zpětně přezkoumatelné, zda skutečně v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 měla nabídka vybraného uchazeče obdržet nejvyšší počet bodů, resp. takový počet bodů, aby se v součtu se získanými body v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 (celková nabídková cena) umístila jako první v pořadí.
36. V návaznosti na výše uvedená zjištění Úřad konstatuje, že hodnotící komise (resp. zadavatel) svým postupem porušila při hodnocení nabídek zásadu transparentnosti zadávacího řízení a z tohoto důvodu je i veškerý další postup zadavatele učiněný v rámci procesu hodnocení nabídek zatížen prvkem nepřezkoumatelnosti. V takovém případě tak nelze vyloučit možný vliv netransparentního postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud není zcela jasné, z jakého důvodu byl v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 přidělen vyšší počet bodů nabídce vybraného uchazeče oproti ostatním podaným nabídkám (uvedenou skutečnost nelze ze zápisů uvedených v dokumentaci o veřejné zakázce, jakož ani z žádného jiného dokumentu tvořícího součást dokumentace o šetřené veřejné zakázce, zpětně ověřit) a pokud nelze ani vyloučit, že např. nabídka uchazeče Equica, a.s., která se v soutěži umístila jako druhá nejvhodnější, mohla v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 obdržet více bodů, než jí hodnotící komise přidělila, což ostatně platí i pro nabídky ostatních uchazečů, je zřejmé, že transparentnost procesu zadání veřejné zakázky byla postupem zadavatele narušena. Pro úplnost Úřad zdůrazňuje, že z provedeného hodnocení ani nevyplývá, zda zadavatel u všech nabídek hodnotil totožné vlastnosti/aspekty. Jelikož se zadavatel dopustil tohoto netransparentního postupu v procesu hodnocení nabídek a nelze zpětně ověřit, zda byla jako nejvhodnější vybrána nabídka, která nejlépe vyhovovala požadavkům zadavatele, nelze tedy zcela vyloučit ani možnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka, jež by lépe vyhovovala potřebám zadavatele (tj. taková nabídka, která by zadavateli přinášela nejvyšší užitnou hodnotu, pokud jde o kombinaci zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií).
37. Pokud jde o potencionalitu podstatného vlivu nezákonného jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky na výběr nejvhodnější nabídky, coby jednoho ze znaků skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, pak Úřad nad rámec shora řečeného uvádí následující. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že »v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“«. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc již ze ze dne 12. 2. 2009 předseda konstatoval, že »Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.«. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že »pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky«. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že »z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách.«. Tyto závěry byly nově opětovně vyjádřeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 61/2016 – 34 ze dne 28. 6. 2016.
38. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, neboť provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ netransparentním způsobem, čímž se proces výběru nejvhodnější nabídky stal nepřezkoumatelným. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již dne 5. 6. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky.
39. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
Uložení pokuty
40. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
41. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
42. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když provedl hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ netransparentním a nepřezkoumatelným způsobem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 5. 6. 2013 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
43. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
44. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
45. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 19. 7. 2016, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 5. 6. 2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Správní řízení z moci úřední ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 11. 8. 2016. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, a to ani podle novely č. 40/2015 Sb.
46. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
47. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí dle uzavřené smlouvy 2 032 800 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) tedy činí částku ve výši 203 280 Kč.
48. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
49. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.
50. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu transparentnosti. Zásada transparentnosti byla narušena tím, že zadavatel provedl hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita a odborná úroveň zpracování metodiky realizace zakázky“ nepřezkoumatelným způsobem, jelikož na základě provedeného slovního hodnocení, které je součástí dokumentace o veřejné zakázce, nelze přezkoumatelným způsobem dovodit, z jakého důvodu byl v rámci hodnocení v předmětném dílčím hodnotím kritériu přidělen konkrétní počet bodů jednotlivým nabídkám, v důsledku čehož je vyloučena jistota, že by výsledek hodnocení byl při zákonném postupu zadavatele, tzn. pokud by zadavatel transparentním způsobem popsal a odůvodnil přidělení počtu bodů jednotlivým nabídkám, totožný jako výsledek, k němuž zadavatel na základě nezákonně provedeného hodnocení nabídek dospěl. Stejně tak není vhodně do dokumentace o veřejné zakázce začleněno slovního hodnocení a lze se pouze domnívat, že listy obsahující slovní hodnocení jsou skutečně dokumentem pořízeným v průběhu zadávacího řízení.
51. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti. Co se týká stupně závažnosti správního deliktu, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel svým jednáním nedopustil omezení soutěžního prostředí, neboť k samotnému pochybení zadavatele došlo až ve fázi hodnocení nabídek uchazečů. Nelze však vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a nedopustil se v důsledku svého chybného postupu při hodnocení nabídek uchazečů správního deliktu, mohla být jako ekonomicky výhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče. Postup zadavatele tak mohl mít v konečném důsledku podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
52. Po zvážení všech okolností šetřeného případu v jejich vzájemných souvislostech Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti, jež by měly vliv na výši uložené pokuty.
53. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž i skutečnost, že od spáchání správního deliktu uplynuly více než 2 roky, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval: „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
54. Při určení výměry pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele. Z webových stránek http://www.praha3.cz/samosprava/zastupitelstvo/rozpocet-mc-praha-3/index.html vyplývá, že zadavatel v roce 2016 disponuje finančními prostředky ve výši stovek milionů korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze, vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
55. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.
56. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že pokuta ve výši 30 000 Kč naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.
57. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy tak již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
58. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Městská část Praha 3, Havlíčkovo nám. 700/9, 130 85 Praha 3
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
|
