Č. j.:ÚOHS-R200/2014/VZ-36014/2015/322/IJu
4. prosince 2015
V řízení o rozkladu ze dne 12. 6. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
LUKRON Servis s.r.o., IČO 28576136, se sídlem Edisonova 64, 109 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupeném na základě plné moci ze dne 6. 2. 2014 Mgr. Helenou Dobiášovou, advokátkou, IČO 66254167, se sídlem Pod Strání 327, 281 63 Vyžlovka,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S105/2014/VZ-11283/2014/514/MPr ze dne 27. 5. 2014, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Ostraha Všeobecné fakultní nemocnice v Praze II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 2. 1. 2014 a uveřejněno dne 3. 1. 2014 pod ev. č. 361069 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 003-002679, a jehož dalším účastníkem je zadavatel –
Všeobecná Fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2
jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S105/2014/VZ-11283/2014/514/MPr ze dne 27. 5. 2014
r u š í m
a správní řízení
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 7. 2. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – LUKRON servis s.r.o., IČO 28576136, se sídlem Edisonova 64, 109 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 6. 2. 2014 Mgr. Helenou Dobiášovou, advokátkou, IČO 66254167, se sídlem Pod Strání 327, 281 63 Vyžlovka (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Všeobecné Fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Ostraha Všeobecné fakultní nemocnice v Praze II.“ v otevřeném řízení, jejíž oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 2. 1. 2014 a uveřejněno dne 3. 1. 2014 pod ev. č. 361069 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 003-002679 (dále jen „veřejná zakázka“). Součástí návrhu byl i návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky.
2. Navrhovatel v návrhu brojil zejména proti dle navrhovatele neurčitému a nejasnému pojmu „kompletní plnění“ uvedenému v čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky, proti době splatnosti faktur, proti diskriminačnímu stanovení sankcí pro dodavatele ve prospěch zadavatele a proti požadavku zadavatele na uzavření smlouvy na pojištění odpovědnosti ve výši 15 000 000. Kč. Navrhovatel namítal, že čl. 4 zadávací dokumentace veřejné zakázky byl stanoven nejasně a nesrozumitelně. Dle navrhovatele z něj není zřejmé, zda bylo požadováno provedení vstupní lékařské prohlídky, či bylo postačující prohlášení o zdravotní způsobilosti, co se rozumí pod pojmy „komunikace v českém jazyce v běžných životních situacích“ a „uživatelsky pracovat s PC“. V této souvislosti navrhovatel uvedl, že ani pojem „prostředky osobní ochrany“ není dostatečně určitý.
3. Dne 16. 1. 2014 navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které zadavatel obdržel dne 17. 1. 2014 a kterým rozhodnutím ze dne 23. 1. 2014 nevyhověl. Navrhovatel toto rozhodnutí o námitkách obdržel dne 27. 1. 2014.
4. Dne 13. 2. 2014 Úřad oznámil účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S105/2014/VZ-3171/2014/514/PJa zahájení správního řízení. Dne 14. 2. 2014 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.
5. Dne 25. 2. 2014 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S105/2014/VZ-4054/2014/514/PJa, v němž určil účastníkům lhůty, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zadavateli Úřad určil lhůtu k podání informace o dalších úkonech v zadávacím řízení veřejné zakázky, které zadavatel provede.
6. Dne 5. 3. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S105/2014/VZ-4906/2014/514/MPr, jímž zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
7. Dne 28. 5. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S105/2014/VZ-11283/2014/514/MPr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítl návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
8. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že neshledal důvod pro uložení nápravného opatření, neboť v postupu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky neshledal porušení zákona, které by mohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
III. Námitky rozkladu
9. Dne 12. 6. 2014 obdržel Úřad rozklad navrhovatele směřující proti napadenému rozhodnutí. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 5. 2014. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě. V rozkladu navrhovatel namítá, že napadeného rozhodnutí je nesprávné a v rozporu s právními předpisy.
Doplnění rozkladu navrhovatelem ze dne 18. 7. 2014
10. Dne 18. 7. 2014 obdržel Úřad doplnění rozkladu navrhovatelem, ve kterém namítá nesoulad mezi jednotlivými částmi zadávací dokumentace, a to konkrétně mezi vymezením předmětu plnění uvedeným v příloze č. 1 návrhu smlouvy a v příloze č. 4 zadávací dokumentace veřejné zakázky. Tvrzený nesoulad spočívá v různém rozsahu uvedených činností spadajících předmětu plnění veřejné zakázky.
11. Navrhovatel uvádí, že již v návrhu brojil i proti těm částem zadávacích podmínek, které mohly mít vliv na kalkulaci nabídkové ceny. Jedná se zejména o čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky, neboť z něj není zřejmé, co je zadavatelem míněno pod pojmem kompletní plnění, čl. 4 zadávací dokumentace veřejné zakázky, jelikož pojem „prostředky osobní ochrany“ není nikde v zákoně definován o jaké konkrétní prostředky se má jednat, čl. 6 zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že uchazeč v nabídkové ceně uvede veškeré náklady, které mu vzniknou v souvislosti „splněním“. V souvislosti s čl. 6 zadávací dokumentace navrhovatel namítá, že v něm není zohledněno plánované zvýšení minimální mzdy na počátku roku 2015 a že z něj není zřejmé, jaké poplatky mají být uvedeny v nabídkové ceně. Navrhovatel namítá, že v čl. 8 zadávací dokumentace je uvedeno hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny za předpokládaný požadovaný objem služeb strážného za období 4 let, z čehož dle navrhovatele nevyplývá, zda se jedná o požadovaný objem služeb za jednoho strážného či za všechny strážné dohromady.
12. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že Úřad není nadán pravomocí rozhodovat o porušení jiných zákonných norem, nicméně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 48/2011 ze dne 28. 2. 2013, se domnívá, že Úřad může hodnotit vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem za určitých podmínek.
13. V doplnění rozkladu navrhovatel rovněž uvádí, že otázka přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se promítá do kalkulace nabídkové ceny, tím pádem i do hodnocení nabídek. Navrhovatel se tak domnívá, že v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů je dána „shoda činnosti stávajícího a nového poskytovatele při plnění předmětu veřejné zakázky (ostraha), k přerušení výkonu této činnosti nedojde, nový provozovatel bude činnost provozovat ve stejných prostorách a stejnými provozními prostředky (které přejdou ze starého na nového poskytovatele)“. Svoje závěry o nutnosti aplikace § 338 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), navrhovatel opírá o judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4030/2009, 21 Cdo 1840/2010 a 21 Cdo 2190/2009), o judikaturu Evropského soudního dvora (rozhodnutí ve věci C-340/01 a ve věci C-172/99).
Doplnění rozkladu navrhovatelem ze dne 20. 7. 2014
14. Dne 20. 7. 2014 obdržel Úřad další doplnění rozkladu navrhovatelem, kde navrhovatel doplňuje další rozpory mezi zadávací dokumentací a návrhem smlouvy, a to v souvislosti s pracovním poměrem, resp. s požadavkem, že osoby provádějící služby by měli být zaměstnanci uchazeče.
15. Navrhovatel namítá, že s vybraným uchazečem – BLESK servis s.r.o. (pozn. předsedy Úřadu: BLESK Servis s.r.o., IČO 27607429, se sídlem Ocelářská 1272/21, Libeň, 190 00 Praha 9, dále jen „vybraný uchazeč“) byla uzavřena smlouva (pozn. předsedy Úřadu: smlouva uzavřena dne 2. 7. 2014), ve které byla stanovena hodinová odměna strážného ve výši 47,47 Kč bez DPH, přičemž tato výše odměny neodpovídá ani výši minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, ani základní sazbě minimální mzdy vyplývající z nařízení vlády. Dle navrhovatele tato námitka souvisí s již dříve uvedenými námitkami ohledně nabídkové ceny, a proto navrhovatel namítá, že nabídková cena vybraného uchazeče je v rozporu s právními předpisy, a to s nařízením vlády a se zákoníkem práce. Navrhovatel se domnívá, že se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu podle § 77 zákona.
Závěr rozkladu
16. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
IV. Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
17. Dne 25. 7. 2014 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k doplněním rozkladu navrhovatele ze dne 18. 7. 2014 a 20. 7. 2014. Zadavatel nesouhlasí s tvrzeními zadavatele o nejednoznačnosti zadávacích podmínek. Zadavatel uvádí, že příloha č. 1 návrhu smlouvy a příloha č. 4 zadávací dokumentace se vzájemně prolínají a doplňují, ačkoli nejsou totožné, a poukazuje na možnost dodavatelů v případě nejasností požádat zadavatele o dodatečné informace k zadávacím podmínkám.
18. K námitkám navrhovatele ohledně nejasnosti stanovení nabídkové ceny zadavatel uvádí, že v čl. 6 zadávací dokumentace je uvedeno, že podkladem pro stanovení nabídkové ceny je Výkon služeb, ze kterého vyplývá, že kritériem je nabídková cena za celý objem požadovaných služeb za 4 roky. K tomu zadavatel konstatoval, že hodnotící komise se zabývala i mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídek a vybraný uchazeče byl vyzván k jejímu objasnění, přičemž následně relevantně zdůvodnil mzdy zaměstnanců i další náklady, včetně svého zisku.
19. S ohledem na odborné zkušenosti a v kontextu všech dokumentů tvořících zadávací dokumentaci zadavatel považuje pojmy „kompletní plnění“ a „využití prostředků“ osobní ochrany za jednoznačné, bez nutnosti další konkretizace.
20. K požadavku na uvedení veškerých nákladů zadavatel uvádí, že z dokumentu s názvem Výkon služeb je zřejmé, že zadavatel požaduje uvedení konečné nabídkové ceny včetně všech nákladů a poplatků uchazeče, kromě mimořádných nepředpokládatelných nákladů, které lze případně vyřešit uzavřením dodatku ke smlouvě. K dílčí námitce o nejasnosti pojmu „splněním“ zadavatel konstatoval, že se jedná o zřejmou písařskou chybu.
21. Zadavatel se domnívá, že k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu nedojde, neboť k přechodu dochází na základě převodu činnosti a zároveň převodu hospodářské jednotky (tj. zaměstnanci, management, pracovní postupy, hmotný i nehmotný majetek atd.). S tím souvisí i další tvrzení zadavatele, že požadavek týkající se zaměstnaneckého vztahu uchazeče a osoby poskytující službu, měl sloužit k tomu, aby vyloučil, že služby bude poskytovat např. spolupracující OSVČ.
V. Řízení o rozkladu
22. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
23. Dne 27. 8. 2015 předseda Úřadu vydal usnesení č. j. ÚOHS-200/2014/VZ-24904/2015/322/IJu, jímž určil zadavateli lhůtu k poskytnutí informací o provedených úkonech v zadávacím řízení veřejné zakázky.
24. Dne 2. 9. 2015 předseda Úřadu obdržel podání zadavatele ze dne 1. 9. 2015, kterým zadavatel prokázal, že dne 2. 7. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky.
Stanovisko předsedy Úřadu
25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
26. Jelikož jsem zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
27. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
28. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
29. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
30. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
31. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
32. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
33. Toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona bylo zahájeno doručením návrhu navrhovatele. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona spočívajícího v zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky.
34. Dne 2. 9. 2015 prokázal zadavatel Úřadu, že podle ustanovení § 82 zákona uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na plnění předmětu veřejné zakázky. Uzavřením této smlouvy byl ukončen proces zadávání veřejné zakázky. Nutným předpokladem pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona Úřadem je však probíhající, tj. neukončené správní řízení veřejné zakázky. Tento předpoklad však v nyní šetřené věci již není dán, neboť zadávací řízení, ve kterém by mohl Úřad uložit nápravné opatření, bylo ukončeno právem předkládaným způsobem, tj. uzavřením smlouvy podle § 82 zákona. S ohledem na uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem konstatuji, že návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť Úřad již z logiky věci nemůže rozhodnout o uložení toho nápravného opatření, jehož se navrhovatel návrhem domáhal. Nastala tak skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
35. Návrh se tak stal v průběhu vedení tohoto správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již nelze zrušit zadávací řízení veřejné zakázky, jehož se navrhovatel návrhem domáhal.
36. V souvislosti se zastavením tohoto správního řízení odkazuji na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012, ze kterého vyplývá, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ K bezpředmětnosti návrhu navrhovatele uvádím, že v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, je definována jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele.“ V době podání návrhu k Úřadu bylo předmětem návrhu navrhovatele, aby Úřad uložil nápravné opatření zadavateli, tj. aby zrušil zadávací řízení veřejné zakázky. V průběhu řízení o návrhu však byla v této veřejné zakázce uzavřena smlouva, a tak i v případě, že by Úřad shledal v úkonech zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky porušení zákona, nemohl by z důvodu uzavření smlouvy uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Prvotního cíle, kterého navrhovatel podáním návrhu k Úřadu chtěl dosáhnout tedy již nelze dosáhnout ani v případě, že by Úřad návrhu navrhovatele plně vyhověl.
37. Co se týče bezpředmětnosti návrhu (resp. žádosti) uvádím, že ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 47/2005 – 92 ze dne 21. 10. 2008, je předmět řízení definován „za pomoci dvou kritérií: subjektivního a objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typu řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů“. Navrhovatelovým cílem bylo dosáhnout zrušení zadávacího řízení, avšak uzavřením smlouvy již tento cíl není možný, tudíž došlo k takové změně okolností, že ani předmětu řízení již nelze dosáhnout.
38. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, je uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Z výše uvedeného přitom vyplývá, že v tomto správním řízení došlo k takové změně skutkových okolností, které znamenají, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení.
39. Zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
40. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
41. Dále uvádím, že ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
42. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tato podmínka odpadla, neboť uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout, protože s ohledem na dikci § 118 odst. 1 zákona může Úřad uložit nápravné opatření (potažmo přezkoumat jeho uložení) pouze do okamžiku uzavření smlouvy v rámci existujícího zadávacího řízení.
43. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které zamítá návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření zadavateli v zadávacím řízení, které však již mezitím bylo ukončeno uzavřením smlouvy podle § 82 zákona, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu.
44. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VII. Závěr
45. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
46. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Helena Dobiášová, advokátka, Pod Strání 327, 281 63 Vyžlovka
2. Všeobecná Fakultní nemocnice v Praze U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
