Č. j.: ÚOHS-S0847/2015/VZ-02977/2016/531/ESt
26. ledna 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 11. 2015, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 12. 2015 JUDr. Jaroslavem Bursíkem, advokátem, ev. č. ČAK 09822, IČO 69181560, se sídlem Belgická 196/38, 120 00 Praha 2,
navrhovatel – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 12. 2015 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, ev. č. ČAK 04825, IČO 12627453, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9,
vybraný uchazeč – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 12. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, IČO 66257506, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3,
ve věci veřejné zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 9. 2014 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 16. 9. 2014 pod ev. č. 374637, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316315,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 – nepostupoval při zadávání veřejné zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 9. 2014 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 16. 9. 2014 pod ev. č. 374637, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316315, v souladu s § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve fázi posouzení nabídek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5 – ačkoliv tato nabídka neobsahuje celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory uvedený v části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“, přílohy B. „Příloha č. 1 k rámcové smlouvě – „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky““ zadávací dokumentace, a tím nesplňuje požadavek zadavatele uvedený v zadávacích podmínkách, a následně shora jmenovaného vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 – spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5 – zaznamenané v „Zápisu z třetího jednání hodnotící komise na veřejnou zakázku „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek““ ze dne 30. 9. 2015, a současně ruší i všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 12. 2015 JUDr. Jaroslavem Bursíkem, advokátem, ev. č. ČAK 09822, IČO 69181560, se sídlem Belgická 196/38, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 9. 2014 pod ev. č. 374637, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316315, oznámení užšího zadávacího řízení nadlimitní veřejné zakázky „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 9. 2014 a tímto dnem bylo podle § 26 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.
2. Z bodu II.1.5) oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je „další rozvoj a aplikační podpora pro APV (aplikační programové vybavení, pozn. Úřadu) z oblasti vymáhání pohledávek, tj. aplikací SPR (správní řízení - vymáhání pohledávek), INS (insolvenční řízení) a MKV (mezinárodní vymáhání).“
3. Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce určil, že veřejná zakázka bude zadávána v užším řízení, přičemž jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce uvedl hospodářsky nejvýhodnější nabídku z hlediska následujících dílčích hodnotících kritérií:
1. nabídková cena s váhou 60 %,
2. úroveň a kvalita nabízeného plnění dle požadavků zadavatele s váhou 40 %.
4. Lhůtu pro doručení žádostí o účast zadavatel stanovil v bodě IV.3.4) oznámení o zakázce do 21. 10. 2014.
5. Z „Protokolu o posouzení kvalifikace“[2] vyplývá, že ve stanovené lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel zadavatel celkem 7 žádostí o účast, a to včetně žádosti o účast podané zájemcem – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 12. 2015 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, ev. č. ČAK 04825, IČO 12627453, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) a zájemcem – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 12. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, IČO 66257506, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč“). Z předmětného protokolu je dále zřejmé, že jeden ze zájemců o předmětnou veřejnou zakázku neprokázal splnění kvalifikace v rozsahu stanoveném v kvalifikační dokumentaci. Do další fáze zadávacího řízení tak postoupilo 6 zájemců.
6. Zadavatel následně výzvou k podání nabídky ze dne 30. 1. 2015 vyzval zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky, přičemž lhůtu pro podání nabídek stanovil v bodě 2 „Lhůta a místo pro podání nabídek“ předmětné výzvy do 24. 3. 2015 do 12:00 hodin.
7. Jak vyplývá z „Protokolu o otevírání obálek“[3], obdržel zadavatel ke dni podání nabídek celkem 3 nabídky na plnění šetřené veřejné zakázky.
8. Ze „Zápisu z třetího jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 4. 2015 je zřejmé, že hodnotící komise po provedeném posouzení nabídek dospěla k závěru, že nabídka vybraného uchazeče nesplnila požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a proto se rozhodla nabídku tohoto uchazeče ve smyslu § 76 odst. 1 zákona vyřadit ze zadávacího řízení. Jako důvod vyřazení přitom v předmětném zápise uvedla „nerespektování závazného vzoru přílohy č. 1 Rámcové smlouvy o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek, a to konkrétně neuvedení celkového parametru vyhodnocení aplikační podpory, který byl definován vzorcem: SLACelkem = 100% + SLApříčina + SLAzavleč + SLAbalíček + SLAstandardy(…).“
9. Úřad z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z dokumentu s názvem „Vyjádření ke spisu 1723“ ze dne 8. 6. 2015, zjistil, že zadavatel s vyloučením vybraného uchazeče ze zadávacího řízení nesouhlasil a požádal o vrácení jeho nabídky do fáze posouzení[4] nabídek s nově ustavenou hodnotící komisí.
10. Ze „Zápisu z druhého jednání hodnotící komise“ ze dne 19. 6. 2015 je zřejmé, že nově ustavená hodnotící komise posuzovala, mimo jiného, rovněž nabídku vybraného uchazeče z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, přičemž pěti hlasy (ze šesti) dospěla k závěru, že nabídka vybraného uchazeče tyto požadavky splňuje, a po provedeném hodnocení označila jako nejvýhodnější nabídku, nabídku vybraného uchazeče. V předmětném zápisu je dále uvedeno, že jeden člen hodnotící komise vznesl pochybnosti nad shora uvedeným závěrem hodnotící komise, neboť byl toho názoru, že nabídka vybraného uchazeče nesplnila požadavky zadavatele stanovené v rámci zadávací dokumentace, a proto měla být hodnotící komisí vyřazena v souladu s § 76 odst. 1 zákona (k odůvodnění nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem dle člena hodnotící komise viz dále).
11. Zadavatel se s většinou členů hodnotící komise ztotožnil a dne 29. 6. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného uchazeče.
12. Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně ze „Zdůvodnění rozhodnutí zadavatele o provedení nového posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 11. 8. 2015, dále vyplývá, že zadavatel rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 29. 6. 2015 a vrátil předmětné zadávací řízení zpět do fáze posouzení nabídek. Jako důvod pro zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 29. 6. 2015 zadavatel v předmětném dokumentu uvedl nesprávný procesní postup hodnotící komise při posouzení nabídky vybraného uchazeče z důvodu „absence žádosti dle § 76 odst. 3 ZVZ (zákona, pozn. Úřadu), na jejímž základě by v případě potvrzení příslušných skutečností ze strany uchazeče KOMIX s.r.o. (vybraného uchazeče, pozn. Úřadu) teprve mohla komise dospět k nezbytné právní jistotě.“
13. Ze „Zápisu z druhého jednání hodnotící komise“ ze dne 22. 9. 2015 vyplývá, že při posuzování nabídky vybraného uchazeče opětovně nově složená hodnotící komise dospěla k závěru, že tato obsahuje nejasnost, která spočívá v „absenci algoritmu pro výpočet vyhodnocení aplikační podpory v příloze č. 1 návrhu Rámcové smlouvy“, přičemž rozhodla, že vybraného uchazeče vyzve postupem dle § 76 odst. 3 zákona k písemnému vysvětlení jeho nabídky.
14. S ohledem na zjištěnou skutečnost požádala hodnotící komise dne 23. 9. 2015 vybraného uchazeče o písemné vysvětlení jeho nabídky. V dané žádosti je konkrétně uvedeno, že „z nabídky uchazeče není zcela jasné, jak chce uchazeč vypočítat parametrSLA Celkem dle kapitoly 4.2.2. Komise proto uchazeče žádá o vysvětlení a doložení tohoto výpočtu.“
15. V reakci na shora uvedenou žádost doručil vybraný uchazeč zadavateli, resp. hodnotící komisi, dne 30. 9. 2015 písemné vysvětlení jím podané nabídky ze dne 29. 9. 2015 (k obsahu předmětného písemného vysvětlení viz dále).
16. Jak je zřejmé ze „Zápisu z třetího jednání hodnotící komise“ ze dne 30. 9. 2015, posoudila hodnotící komise zdůvodnění nabídky poskytnuté vybraným uchazečem, přičemž dospěla k závěru, že jeho nabídka splňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a že vybraný uchazeč neměl v úmyslu měnit obchodní podmínky.
17. Ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“[5] plyne, že po provedeném hodnocení nabídek se jako první v pořadí umístila nabídka vybraného uchazeče, přičemž zadavatel dne 23. 10. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného uchazeče. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015 obdržel navrhovatel téhož dne.
18. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel dne 4. 11. 2015 námitky, které zadavatel obdržel dne 5. 11. 2015. Zadavatel po přezkoumání těmto námitkám nevyhověl, jak vyplývá z jeho rozhodnutí ze dne 16. 11. 2015, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
19. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26. 11. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne 26. 11. 2015.
II. OBSAH NÁVRHU
20. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že je podán proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015 a proti oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015.
21. Navrhovatel v úvodu návrhu vyjadřuje přesvědčení, že rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015 byly porušeny zásady stanovené v § 6 odst. 1 zákona, neboť hodnotící komise nedbala při posuzování nabídek zásad transparentnosti a rovného zacházení, přičemž tyto zásady porušil i sám zadavatel v rámci svých úkonů, které předcházely vydání předmětného rozhodnutí a jimiž zadavatel ovlivnil činnost hodnotící komise.
22. Navrhovatel je toho názoru, že nabídka vybraného uchazeče nesplňovala požadavky uvedené v zadávacích podmínkách, neboť „vybraný uchazeč nepojal do svého návrhu rámcové smlouvy algoritmus pro výpočet vyhodnocení aplikační podpory, který slouží pro výpočet sankce vůči dodavateli (ke snížení ceny za dílčí plnění), ač tak byl ve smyslu závazného návrhu rámcové smlouvy, resp. její přílohy č. 1 (kapitola 4.2.2., strana 18) povinen učinit (…)“, přičemž zadavatel vybraného uchazeče ze zadávacího řízení nevyloučil. K uvedenému navrhovatel dodává, že zadavatel si byl tohoto pochybení vědom, a proto zrušil své dřívější rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky stejného uchazeče, avšak posléze v rozporu se zákonem zadavatel vybranému uchazeči umožnil doplnit jeho nabídku ve smyslu § 76 odst. 3 zákona tak, aby byl odstraněn nedostatek jeho projevu vůle být příslušným „Vzorcem“ vázán. V další části návrhu navrhovatel zevrubně komentuje úkony zadavatele, resp. hodnotící komise, jež předcházely rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015, proti němuž navrhovatel brojí.
23. Porušení zásady transparentnosti spatřuje navrhovatel ve skutečnosti, že v posuzovaném zadávacím řízení vyšlo najevo, že nabídka vybraného uchazeče trpí určitou vadou, a to konkrétně absencí výše zmíněného „Vzorce“, kdy zadavatel postup původní hodnotící komise shledal natolik chybným, že svoje původní rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zrušil, přičemž však nově ustavená hodnotící komise tuto vadu ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23. 10. 2015 zcela pominula. Navrhovatel k tomu dodává, že nově složená hodnotící komise v předmětné zprávě uvedla, že „úroveň zpracování a kvalita jednotlivých návrhů všech uchazečů byla na odpovídající úrovni“, což navozuje dojem, že nabídka vybraného uchazeče netrpěla žádnou vadou, avšak v dokumentu s názvem „Zdůvodnění rozhodnutí zadavatele o provedení nového posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 11. 8. 2015 je konstatováno, že v nabídce vybraného uchazeče absentuje předmětný „Vzorec“ a rovněž zde chybí samotné vyjádření projevu vůle vybraného uchazeče být tímto „Vzorcem“ vázán. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23. 10. 2015 tudíž nijak nevyplývá, že by se hodnotící komise uvedeným nedostatkem v nabídce vybraného uchazeče relevantním způsobem zabývala.
24. Ve světle shora řečeného má tudíž navrhovatel za to, že v šetřeném zadávacím řízení nastala situace, na kterou upozorňuje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, a sice že „Zásada transparentnosti (…) je porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“
25. K samotné nabídce vybraného uchazeče pak navrhovatel uvádí, že smyslem „Vzorce“ je stanovit způsob výpočtu snížení měsíční ceny za aplikační podporu, počítanou na základě pravidel uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy, přičemž jeho nezačlenění do nabídky má přímý dopad na konečnou celkovou cenu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel předesílá, že daný „Vzorec“ slouží k ochraně zájmů zadavatele, jelikož mu umožňuje prakticky vymáhat kvalitu poskytovaného plnění a domoci se konkrétního (až dvacetiprocentního) snížení ceny za dílčí plnění veřejné zakázky (za aplikační podporu) v případě jeho nedostatečné kvality. Vypuštění vzorce v návrhu smlouvy tak znamená zásadní porušení zadávacích podmínek zadavatele. Navrhovatel sděluje, že požadavek na zahrnutí „Vzorce“ v konkrétní podobě do nabídek uchazečů zcela jednoznačně vyplýval z více ustanovení zadávací dokumentace, jako např. z bodu 5.1. „Závaznost obchodních podmínek“, z bodu 5.2. „Úprava závazného vzoru rámcové smlouvy a jejích příloh“, či z bodu 6.2. „Požadované členění - pořadí obsahu nabídky“. Navrhovatel dodává, že významnost začlenění příslušného „Vzorce“, resp. přesného dodržení vzorových textů v nabídkách uchazečů, zdůraznil rovněž zadavatel v bodě 5.1. „Závaznost obchodních podmínek“, konkrétně v části 5.1.2., zadávací dokumentace, kde uvedl, že nepovolené odchylky od vzorových textů budou „důvodem k vyřazení nabídky a vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení postupem dle § 76 odst. 6 ZVZ.“
26. S odkazem na výše popsané navrhovatel podotýká, že jestliže nabídka vybraného uchazeče „nesplňuje požadavky zadavatele uvedené zcela srozumitelně v zadávací dokumentaci, měla být podle § 76 odst. 1 ZVZ (zákona, pozn. Úřadu) vyřazena. Je třeba zdůraznit, že ZVZ ve zmíněném ustanovení jiné řešení nepřipouští (…). ZVZ tedy nedává hodnotící komisi na výběr, jak v takové situaci postupovat. Postupem podle § 76 odst. 3 ZVZ lze dosáhnout pouze vysvětlení „nejasností“. V konkrétním případě však Vzorec v příloze č. 1 návrhu rámcové smlouvy zcela jasně chybí, což je skutečnost natolik zřejmá a přehledná, že nemůže být považována za „nejasnost“.“
27. Navrhovatel se v návrhu v dalším vyjadřuje k rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách ze dne 16. 11. 2015, v němž zadavatel označuje právní názor navrhovatele za „přepjatý formalismus“ a klasifikuje absenci „Vzorce“ v nabídce vybraného uchazeče jako „formální“ pochybení, které lze postupem podle § 76 odst. 3 zákona odstranit. Navrhovatel má za to, že na šetřený případ není možné aplikovat závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011, přičemž dané stanovisko blíže zdůvodňuje. Navrhovatel konstatuje, že jestliže hodnotící komise vycházela při posouzení splnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem z jeho tvrzení, že předmětný „Vzorec“ nebyl do jeho nabídky začleněn „v důsledku převodu textu z formátu .pdf do editovatelné podoby“, pak se jedná o nepravdivé tvrzení, neboť nebyl dán žádný důvod převádět jakýkoliv text z formátu .pdf, a to vzhledem k tomu, že v zadávací dokumentaci byly všechny vzorové texty poskytnuty v editovatelné podobě (ve formátu .pdf).
28. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele obsaženým v rozhodnutí o jím podaných námitkách, že pokud by byla podepsána rámcová smlouva na předmět plnění veřejné zakázky ve znění bez „Vzorce“, nedošlo by k žádné faktické změně oproti podpisu rámcové smlouvy, ve které by byl předmětný „Vzorec“ začleněn. K tomu navrhovatel zdůrazňuje, že absence tohoto „Vzorce“ není „pouze formálním nedostatkem nabídky vybraného uchazeče, nýbrž podstatným způsobem mění právní poměry smluvních stran týkající se případného uplatnění nároku na snížení ceny za poskytování aplikační podpory v rámci plnění veřejné zakázky. Chybějící Vzorec nelze dovodit výkladem ostatních ujednání rámcové smlouvy nebo jejích příloh a bez tohoto Vzorce nelze považovat mechanismus snižování ceny za poskytování aplikační podpory za určitý.“
29. Navrhovatel zastává názor, že absenci „Vzorce“ v nabídce vybraného uchazeče není možné řešit cestou vyžádání si zdůvodnění nabídky podle § 76 odst. 3 zákona, neboť takový postup by vedl k doplnění rámcové smlouvy, resp. její přílohy, o nový, v původní nabídce neobsažený, údaj. Dle navrhovatele má postup upravený v § 76 odst. 3 zákona sloužit toliko k vyjasnění dílčích „nejasností“, a nelze jím proto odstraňovat absenci chybějícího projevu vůle být vázán něčím, co není v textu návrhu rámcové smlouvy uvedeno, tj. „Vzorcem“. Za účelem podpory právě řečeného navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S139/2014/VZ-11822/2014/524/ZKu ze dne 4. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S1087/2014/VZ-6279/2015/511/JNp ze dne 6. 3. 2015 a č. j. ÚOHS-S171/2013/VZ-1910/2014/514/MPr ze dne 28. 1. 2014, v nichž byla řešena právě problematika aplikace § 76 odst. 3 zákona. Navrhovatel shrnuje, že pokud tedy hodnotící komise umožnila vybranému uchazeči, aby postupem dle § 76 odst. 3 zákona jeho nabídku doplnil o „Vzorec“, jednala v rozporu se zákonem, zejména se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace.
30. Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015 a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky z téhož dne, případně ve zrušení i dalších úkonů zadavatele, které je třeba opakovat v zájmu řádného dokončení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
31. Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 26. 11. 2015, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 26. 11. 2015.
32. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.
33. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-42007/2015/531/ESt ze dne 1. 12. 2015.
34. Usnesením č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-44443/2015/531/ESt ze dne 16. 12. 2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Citovaným usnesením Úřad zadavateli dále určil lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.
35. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-44942/2015/531/ESt ze dne 16. 12. 2015 o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil na návrh navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku.
36. Usnesením č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-46609/2015/531/ESt ze dne 5. 1. 2016 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 11. 12. 2015
37. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 11. 12. 2015, které Úřad obdržel dne 12. 12. 2015, přičemž konstatuje následující.
38. Zadavatel primárně uvádí, že v průběhu zadávacího řízení nedošlo jeho postupem, jakož ani postupem hodnotící komise, k porušení žádného ustanovení zákona; naopak, zadavatel učinil maximum pro zachování zásady transparentnosti.
39. Zadavatel nesouhlasí s právním výkladem navrhovatele týkajícím se použitelnosti § 76 odst. 3 zákona. Zadavatel má za to, že ne každé vyjasnění formálních pochybení nabídky je nutno považovat za nezhojitelné, přičemž odkazuje na již zmiňovaný rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011.
40. S ohledem na výše citovaný rozsudek je zadavatel přesvědčen, že absence „Vzorce“ v nabídce vybraného uchazeče je typickým příkladem chyby, v důsledku které je hodnotící komise povinna postupovat dle § 76 odst. 3 zákona. Zadavatel uvádí, že chyba v nabídce vybraného uchazeče splňuje veškeré předpoklady vymezené v předmětném rozsudku pro to, aby byl hodnotící komisí aplikován § 76 odst. 3 zákona, neboť dojem, že se vybraný uchazeč v části jeho nabídky dopustil chyby, je vyvolán, chyba je na první pohled zřejmá, je lehce popsatelná a je rovněž i lehce vysvětlitelná.
41. Zadavatel dále sděluje, že hodnotící komise při posouzení nabídky vybraného uchazeče vycházela ze skutečnosti, že „Vzorec“ byl zadavatelem přesně a pevně předepsán (nejednalo se tudíž o libovolně doplnitelnou položku), nebyl součástí hodnotících kritérií, a především z toho, že úmyslem vybraného uchazeče bylo být „Vzorcem“ a všemi jeho náležitostmi vázán, přičemž potvrzením tohoto faktu byla odpověď vybraného uchazeče na žádost hodnotící komise dle § 76 odst. 3 zákona.
42. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel nesprávně pracuje s pojmy „závaznost obchodních podmínek“, „závaznost vzorové smlouvy“ apod., jelikož smyslem závaznosti je docílení stavu, kdy zadavatelem dané podmínky nebudou ze strany uchazečů obsahově měněny, resp. přizpůsobovány potřebám uchazečů v jejich nabídkách. Zadavatel podotýká, že důvodem pro předložení návrhu rámcové smlouvy bez „Vzorce“ vybraným uchazečem nebyla jeho snaha o předložení obsahově rozdílného návrhu rámcové smlouvy, nýbrž prostá formální chyba. Zhojením nedostatku v nabídce vybraného uchazeče postupem dle § 76 odst. 3 zákona tak došlo k nápravě závadného stavu, aniž by tato skutečnost zakládala zákonem zakázanou „změnu“ nabídky nebo jejího „doplnění“.
43. Zadavatel v dalším odmítá domněnku navrhovatele, že bylo vůlí vybraného uchazeče nebýt „Vzorcem“ vázán. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že vůlí vybraného uchazeče bylo předložit smlouvu v podobě, která odpovídala vzorové smlouvě, přičemž tato skutečnost byla fakticky potvrzena vybraným uchazečem v rámci jeho odpovědi na žádost hodnotící komise dle § 76 odst. 3 zákona. Zadavatel k tomu dodává, že pokud by se měla vůle posuzovat striktně formalisticky pouze podle obsahu předložených dokladů, pak by muselo vždy platit, že zadavatel nemůže vyzvat uchazeče k jakémukoliv doplnění nabídky, byť i k zákonem dovolenému (např. podle § 76 odst. 3 zákona), neboť vůlí uchazeče by např. bylo i nepředložit výpis z obchodního rejstříku, o který je uchazeč žádán. S ohledem na právě řečené by tudíž ustanovení § 59 odst. 4 a § 76 odst. 3 zákona zcela ztratila smysl.
44. K napadanému obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23. 10. 2015, v němž, dle názoru navrhovatele, chybí údaj o způsobu posouzení nabídky vybraného uchazeče, zadavatel uvádí, že odmítá ničím nepodloženou domněnku navrhovatele, že hodnotící komise cokoliv „pominula“, neboť tato pracovala zcela v souladu se svými povinnostmi. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel daný argument opírá pouze o obecné konstatování hodnotící komise, že úroveň zpracování a kvalita nabídek byla na odpovídající úrovni, avšak toto konstatování je nepovinné, nejedná se o „měřitelný“ údaj, a nejde proto o konstatování, se kterým by měl zákon spojovat jiné právní následky. Dle slov zadavatele tudíž navrhovatel nesprávně dovozuje, že zadavatel absencí přesného popisu postupu při posouzení nabídek uchazečů jakkoli porušil své povinnosti stanovené v zákoně, neboť informace o nedostatcích v nabídkách uchazečů, způsob jejich vypořádání apod., je uchazečům přístupný pouze v případě, že tak stanoví zákon, přičemž součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek není dle § 80 odst. 1 zákona kvalifikovaný postup posouzení nabídek ve smyslu § 76 zákona.
45. Ve vztahu k dodržení zásady transparentnosti pak zadavatel konstatuje, že své původní rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zrušil na základě zcela jednoznačně deklarované pochybnosti o správném postupu hodnotící komise, která nevyzvala vybraného uchazeče k vysvětlení jeho nabídky podle § 76 odst. 3 zákona, přičemž ve „Zdůvodnění rozhodnutí zadavatele o provedení nového posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 11. 8. 2015 zadavatel svůj právní názor na danou situaci zevrubně popsal a vysvětlil. Toto vysvětlení zadavatele bylo učiněno zcela nad rámec jeho povinností, přičemž účelem předmětného vysvětlení bylo seznámit všechny uchazeče se současným názorem zadavatele na danou situaci, upozornit je na jím zastávaný právní výklad a ukotvit právní jistotu uchazečů v šetřeném zadávacím řízení. Zadavatel je toho názoru, že jakékoliv tvrzení o netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti jeho postupu vyznívá v daném kontextu jako účelová snaha navrhovatele napadnout zadávací řízení „z více stran“.
46. Vzhledem ke skutečnosti, že ostatní části návrhu se shodují s obsahem námitek ze dne 4. 11. 2015, odkazuje zadavatel závěrem svého vyjádření k návrhu na další rozbor učiněný v jeho rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 11. 2015.
47. K samotné nabídce vybraného uchazeče zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 11. 2015 uvádí, že vzhledem k absenci „Vzorce“ v nabídce vybraného uchazeče musela hodnotící komise pro závěr o nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem, mimo jiné, postavit najisto, že ve znění předloženém vybraným uchazečem není možné z textu návrhu rámcové smlouvy dovodit obsah „Vzorce“, přičemž hodnotící komise dospěla k závěru, že „Vzorec“ by se fakticky uplatnil i ve znění příloh návrhu rámcové smlouvy předložené v nabídce vybraného uchazeče, neboť jednak návrh rámcové smlouvy opakovaně používá odkaz na „Vzorec“, jako např. věta na straně 105 přílohy č. 1 návrhu rámcové smlouvy, kde je uvedeno, že „Spočítané SLA Celkem bude využito ke snížení měsíční ceny za aplikační podporu podle pravidel popsaných v Příloze č. 2 – Cena plnění.“, nebo věta na str. 2 přílohy č. 2 návrhu rámcové smlouvy, kde je uvedeno, že „Dopad na platbu je definovaný níže v tabulce, SLA Celkem je definovaný v Příloze č. 1.“, či tabulka na str. 3 přílohy č. 2 návrhu rámcové smlouvy, která obsahuje hodnoty „Vzorce“ a odpovídající dopady na platbu;jednotlivé parametry„Vzorce“, z nichž je předmětný „Vzorec“ složen, jsou nadto v nabídce vybraného uchazeče, konkrétně v čl. 4.2.2 Přílohy, definovány. Konečně zadavatel sděluje, že z kontextu návrhu rámcové smlouvy obsažené v nabídce vybraného uchazeče je zřejmé, že předmětný „Vzorec“ má být spočítán jako součet všech jeho parametrů, přičemž k tomuto závěru lze dojít při jakémkoliv způsobu výkladu ustanovení návrhu rámcové smlouvy.
48. Na základě výše řečeného tudíž zadavatel předesílá, že pokud by rámcová smlouva na plnění šetřené veřejné zakázky byla podepsána ve znění předloženém vybraným uchazečem, nedošlo by k žádné faktické změně oproti podpisu návrhu rámcové smlouvy, jež předmětný „Vzorec“ obsahuje.
49. Závěrem rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 11. 2015 zadavatel konstatuje, že předmětný „Vzorec“ by se aplikoval i v případě jeho absence v nabídce vybraného uchazeče, nicméně zákon umožňuje napravení obdobných formálních chyb úpravou dotčeného textu, kterou lze učinit jak v rámci vysvětlení nabídek podle § 76 odst. 3 zákona, tak i částečnou modifikací textu smlouvy před podpisem smlouvy na plnění konkrétní veřejné zakázky.
50. Ve světle všech shora popsaných skutečností tudíž zadavatel navrhuje, aby Úřad nesprávná a nepravdivá tvrzení navrhovatele odmítl a návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, včetně návrhu na nařízení předběžného opatření, v plném rozsahu nevyhověl.
Vyjádření navrhovatele ze dne 11. 1. 2016
51. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-46609/2015/531/ESt ze dne 5. 1. 2016 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 11. 1. 2016, které Úřad obdržel téhož dne. Navrhovatel setrvává na svých předchozích závěrech, přičemž doplňuje následující skutečnosti.
52. Konkrétně se navrhovatel vyjadřuje ke stanovisku zadavatele ze dne 11. 12. 2015, přičemž uvádí, že absence „Vzorce“ v nabídce vybraného uchazeče není vysvětlitelná jinak, než jako důsledek aktivního zásahu do textu, a to na místě, kde žádná aktivní písařská činnost nebyla nutná. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011 nelze aplikovat na šetřený případ, neboť v předmětném rozsudku šlo o situaci, kdy příslušný uchazeč na jednom místě jeho nabídky uvedl v důsledku překlepu chybnou číslici.
53. K argumentu zadavatele, že v ostatních částech návrhu rámcové smlouvy předložené v nabídce vybraného uchazeče je jednoznačně pracováno se „Vzorcem“, navrhovatel uvádí, že tento argument je zcela zavádějící, neboť na jiných místech návrhu rámcové smlouvy a jejích příloh se pracuje nikoliv se samotným „Vzorcem“, ale pouze s číselnou hodnotou, tj. neznámou, označovanou jako „SLA Celkem“, přičemž „Vzorec“ je prostředkem, jak tuto hodnotu (neznámou) určit. K tomu navrhovatel dodává, že pokud „Vzorec“ v nabídce chybí, není tuto číselnou hodnotu možné vypočítat na základě žádné jiné pasáže návrhu rámcové smlouvy nebo jejích příloh.
54. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že chyba, tj. absence „Vzorce“ v nabídce vybraného uchazeče, je lehce vysvětlitelná, neboť pokud by k vypuštění „Vzorce“ z nabídky vybraného uchazeče skutečně došlo neúmyslně, pak je obtížně vysvětlitelné, proč vybraný uchazeč manipuloval s částí textu, kterou neměl žádný z uchazečů o veřejnou zakázku důvod přepisovat či do ní jakkoliv zasahovat. Navrhovatel k uvedenému doplňuje, že pokud by hodnotící komise nepostřehla toto pochybení vybraného uchazeče a zadavatel by uzavřel rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky ve znění předloženém vybraným uchazečem, neměl by zadavatel oporu pro uplatňování snížení měsíční ceny za aplikační podporu v případě nedodržení kvality plnění ze strany vybraného uchazeče.
55. K tvrzení zadavatele, že o vůli vybraného uchazeče být „Vzorcem“ vázán od počátku nepochyboval, navrhovatel předesílá, že se v této souvislosti jeví poněkud netransparentním, na základě „čeho“ si byl zadavatel vůlí vybraného uchazeče jist již dva měsíce před tím, než vybraný uchazeč svou vůli být „Vzorcem“ vázán potvrdil. Navrhovatel podotýká, že zadávání veřejných zakázek je formalizovaný proces, a proto pokud nebyla vůle vybraného uchazeče být příslušným „Vzorcem“ vázán vyjádřena písemně již v jeho nabídce, nelze tento nedostatek nabídky zhojit.
56. Zadavatel ani vybraný uchazeč se ve lhůtě určené usnesením č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-46609/2015/531/ESt ze dne 5. 1. 2016 k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
57. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o předmětné veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
58. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
59. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika,
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
60. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
61. Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.
62. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
63. Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.
64. Podle § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.
65. Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 79 odst. 5. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele; v takovém případě se rozhodnutí o vyloučení uchazeče považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.
Relevantní ustanovení dalších právních předpisů
66. Podle § 3a, věty první, zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“), Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení jsou organizačními složkami státu.
67. Podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Českou správu sociálního zabezpečení.
68. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
69. Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona o majetku České republiky činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
70. Zadavatel v bodě 1. „Základní informace“, konkrétně v oddílu 1.4. „Základní rozdělení předmětu plnění“, části 1.4.1., zadávací dokumentace uvedl, že „plnění veřejné zakázky tvoří:
a) Zajištění aplikační podpory (viz čl. 4 Přílohy č. 1 Rámcové smlouvy)
b) Zajištění rozvoje aplikace (viz čl. 3 Přílohy č. 1 Rámcové smlouvy).“
71. V totožném oddílu, konkrétně v části 1.4.2., zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil, že „Veškeré podmínky ve vztahu k jednotlivým plněním v rámci veřejné zakázky, jsou uvedeny v závazném vzoru Rámcové smlouvy a v jejích přílohách.“
72. K předmětu veřejné zakázky se dále zadavatel vyjádřil v bodě 1. „Základní informace“, konkrétně v oddílu 1.5. „Podrobný popis předmětu a rozsahu veřejné zakázky – zadávací dokumentace“, části 1.5.1., zadávací dokumentace, kde uvedl, že „Podrobný popis předmětu veřejné zakázky je uveden v přílohách této zadávací dokumentace:
A. Závazný vzor Rámcové smlouvy
B. Příloha č. 1 k Rámcové smlouvě – „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“
C. Příloha č. 2 k Rámcové smlouvě – „Cena plnění“
D. Příloha č. 3 k Rámcové smlouvě – „Podrobný popis způsobu uzavírání Dílčích smluv“
E. Příloha č. 4 k Rámcové smlouvě – „Vzor Dílčí smlouvy“
D. Dokumenty dle čl. 1.5.3.“
73. Zadavatel v bodě 5. „Obchodní podmínky“, konkrétně v oddílu 5.1. „Závaznost obchodních podmínek“, části 5.1.1., zadávací dokumentace, určil, že: „Veškeré obchodní podmínky uvedené v této zadávací dokumentaci jsou zadavatelem stanoveny jako závazné.“,přičemž v části 5.1.2. uvedl, že „Závazný vzor rámcové smlouvy a její přílohy obsahují závazné obchodní a platební podmínky zadavatele pro plnění této veřejné zakázky, resp. dílčích veřejných zakázek realizovaných na základě rámcové smlouvy. Zájemci jsou povinni takto stanovené podmínky plně respektovat. Pokud nabídka a návrh rámcové smlouvy (vč. jejích příloh) nebudou odpovídat zadávacím podmínkám a ostatním částem nabídky uchazeče, bude tato skutečnost důvodem k vyřazení nabídky a vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení postupem dle § 76 odst. 6 ZVZ.“
74. V totožném bodě, konkrétně v oddílu 5.2. „Úprava závazného vzoru rámcové smlouvy a jejích příloh“, části 5.2.2., zadávací dokumentace, je dále řečeno, že „Zájemci jsou povinni respektovat veškeré podmínky a požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a jejích přílohách. Jestliže jsou některé dokumenty koncipovány jako vzory k doplnění zájemcem (vždy výslovně uvedeno, příp. graficky zvýrazněno), pak je zájemce povinen doplnit předkládané dokumenty pouze o tyto části. Jakákoliv jiná úprava závazného vzoru rámcové smlouvy a/nebo jejích příloh nebude zadavatelem akceptována.“
75. Z bodu 10. „Přílohy zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace vyplývá, že její nedílnou součástí učinil zadavatel, mimo jiného, i přílohu A. „Závazný vzor rámcové smlouvy“ a přílohu B. „Příloha č. 1 k rámcové smlouvě – „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ (dále jen „Příloha č. 1 k návrhu rámcové smlouvy“).
76. V Příloze č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, konkrétně v bodě 1 „Úvod“, části 1.2, je stanoveno, že „Obchodní a technické podmínky a podmínky plnění dle Rámcové smlouvy stanovené Objednatelem (zadavatelem, pozn. Úřadu) není Zhotovitel (vybraný dodavatel, pozn. Úřadu) oprávněn upravovat.“
77. Zadavatel v bodě 2 „Předmět plnění“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy specifikoval předmět plnění veřejné zakázky jako „další rozvoj a aplikační podpora pro APV (aplikační programové vybavení, pozn. Úřadu) z oblasti vymáhání pohledávek, tj. aplikací SPR (správní řízení – vymáhání pohledávek), INS (insolvenční řízení) a MKV (mezinárodní vymáhání). Z tohoto důvodu je nutné implementovat do tohoto APVvšechny očekávané legislativní změny z oblasti vymáhání pohledávek a přizpůsobovat aplikace požadovaným změnám odborných útvarů, oprávněným požadavkům uživatelům rozvoji okolních systémů a nových technologií. (…)
Plnění bude sjednáno na dobu 4 let. Nabídnutá dodávka a služby tvoří:
Rozvoj APV INS, SPR a MKV
§ Zapracování úprav do stávajícího APV INS, SPR a MKV (aplikačního programového vybavení z oblasti insolvenčního řízení, správního řízení – vymáhání pohledávek a mezinárodního vymáhání, pozn. Úřadu) (legislativní změny, úpravy APV INS, SPR a MKV na základě požadavků metodiků a návrhů uživatelů), vývoj a sestavení nových komunikačních rozhraní se stávajícími i nově vytvořenými aplikacemi a vypracování příslušné dokumentace - je počítáno i s předáváním (využitím) dat pro účely statistického vyhodnocování správního, popř. i soudního výkonu rozhodnutí ve věcech přeplatků na dávkách důchodového pojištění (tvorba statistických výstupů a jejich předávání přes rozhraní APV EKIS- Přeplatky a SPR (aplikačního programového vybavení z oblasti ekonomického informačního systému – přeplatky a správního řízení – vymáhání pohledávek, pozn. Úřadu) s novým APV ASR (Rozhodování) (aplikačním programovým vybavením aplikace pro rozhodování, pozn. Úřadu)
Poskytování aplikační podpory, v rámci které bude realizováno:
§ Převzetí do servisu
§ Poskytování podpory APV INS, SPR a MKV.“
78. V bodě 4 „Zajištění aplikační podpory APV INS, SPR a MKV“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy specifikoval zadavatel požadavky na část plnění veřejné zakázky zahrnující poskytování aplikační podpory, přičemž v totožném bodě, konkrétně v oddíle 4.2 „Poskytování aplikační podpory APV INS, SPR a MKV“, části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“, popsal zadavatel způsob, jakým bude vyhodnocována definovaná úroveň služeb v oblasti aplikační podpory. Jako závazné podmínky zadavatel konkrétně stanovil, že „V případě neplnění vyhodnocovaných kritérií, můžou být uplatněny definované sankce na platbu za aplikační podporu. V případě hrubého neplnění SLA je možné odstoupení od Rámcové smlouvy nebo Dílčí smlouvy. (…)
Vyhodnocení dodatečných metrik:
V případě, že procento chyb, u nichž nebude opravena příčina, přesáhne 10%, bude v měřeném období nastaven parametr — SLApříčina = -5%.
V případě, že procento chyb, u nichž po nasazení do produkce bude konstatováno, že nedošlo k opravě, nebo že došlo k zavlečení další chyby, přesáhne 20%, bude v měřeném období nastaven parametr — SLAzavleč = -5%.
V případě, že počet nekorektních produkčních balíčků přesáhne počet jednoho nekorektního nasazení za měsíc, bude nastaven parametr — SLAbalíček = - 5%.
V případě, že ze strany Objednatele bude v rámci hodnocení aplikační podpory eskalováno nedodržování vývojových standardů a tato situace se nezmění ani následující měsíc, bude nastaven parametr — SLA standardy = - 5%.
Celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory definujeme jako:
SLA Celkem = 100 % + SLA příčina + SLA zavleč + SLA balíček + SLA standardy
Spočítané SLA Celkem bude využito ke snížení měsíční ceny za aplikační podporu podle pravidel popsaných v Příloze č. 2 — Cena plnění.“
79. Jak již bylo konstatováno Úřadem výše (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel celkem tři nabídky na plnění šetřené veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané vybraným uchazečem.
80. Z nabídky vybraného uchazeče, konkrétně z návrhu rámcové smlouvy přiloženého k jeho nabídce, Úřad zjistil, že vybraný uchazeč v Příloze č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, konkrétně v části 4.2.1.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“, neuvedl Celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory definovaný zadavatelem jako: SLA Celkem = 100 % + SLA příčina + SLA zavleč + SLA balíček + SLA standardy (dále jen „Vzorec“).
81. Jak již bylo konstatováno Úřadem výše (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), hodnotící komise shledala při v pořadí prvním posouzení nabídky vybraného uchazeče nesplnění požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách, a proto se rozhodla nabídku vybraného uchazeče ve smyslu § 76 odst. 1 zákona vyřadit. Konkrétně hodnotící komise uvedla, že v Příloze č. 1 k návrhu rámcové smlouvy uvedené v nabídce vybraného uchazeče chybí vzorec SLACelkem = 100 % + SLApříčina + SLAzavleč + SLAbalíček + SLAstandardy .
82. Zadavatel nicméně s vyloučením vybraného uchazeče ze zadávacího řízení nesouhlasil, což je zřejmé z dokumentu s názvem „Vyjádření ke spisu 1723“ ze dne 8. 6. 2015, a nabídku vybraného uchazeče rozhodl vrátit zpět do fáze posouzení nabídek.
83. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že nově ustavená (složená) hodnotící komise znovu posuzovala nabídky jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku, včetně nabídky vybraného uchazeče, přičemž, jak již bylo konstatováno výše (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ze „Zápisu z druhého jednání hodnotící komise“ ze dne 19. 6. 2015 vyplývá, že hodnotící komise dospěla pěti hlasy k závěru, že nabídka vybraného uchazeče splňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Z předmětného zápisu je současně zřejmé, že jeden člen hodnotící komise vznesl pochybnosti ohledně tohoto závěru hodnotící komise. Daný člen konkrétně uvedl, že nabídka vybraného uchazeče nesplnila požadavky zadavatele vyplývající ze zadávací dokumentace, a to tím, že „Ve smyslu zadání bodu 4.2.2 nazvaného Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory přílohy č. 1 rámcové smlouvy byl uchazeč (vybraný uchazeč, pozn. Úřadu) povinen ve své nabídce popsat způsob, jakým bude vyhodnocována definovaná úroveň služeb v oblasti aplikační podpory. K tomuto popisu měl uchazečpřipojit na základě výše uvedených ustanovení zadávací dokumentace závazné podmínky stanovené zadavatelem a to včetně celkového parametru vyhodnocení aplikační podpory, který byl definován následujícím vzorcem: SLACelkem= 100 % + SLApříčina+ SLAzavleč+ SLAbalíček+ SLAstandardy.“ Tento člen hodnotící komise dále dospěl k závěru, že toto pochybení vybraného uchazeče nelze zhojit ani postupem dle § 76 odst. 3 zákona, a proto by nabídka vybraného uchazeče měla být ze zadávacího řízení vyřazena.
84. Přes výše popsané pochyby člena hodnotící komise zadavatel dne 29. 6. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, tedy nabídky vybraného uchazeče.
85. Jak je zřejmé z dokumentu „Zdůvodnění rozhodnutí zadavatele o provedení nového posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 11. 8. 2015, rozhodl zadavatel následně o zrušení svého rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 29. 6. 2015 a zadávací řízení vrátil zpět do fáze posouzení nabídek. Podle jeho názoru se totiž hodnotící komise dopustila nesprávného procesního postupu tím, že v rámci posouzení nabídky vybraného uchazeče jej nevyzvala k vysvětlení jeho nabídky podle § 76 odst. 3 zákona. Zadavatel dále uvedl, že „Jinak totiž není možno tvrdit, že uvedené závěry jsou právně postaveny najisto, neboť zde chybí samotné vyjádření vůle jmenovaného uchazeče, respektive jeho samotné výslovné potvrzení skutečností, na základě kterých hodnotící komise příslušným způsobem rozhodla.“
86. V reakci na výše popsaný závěr zadavatele požádala hodnotící komise dne 23. 9. 2015 vybraného uchazeče podle § 76 odst. 3 zákona o písemné vysvětlení jím podané nabídky, přičemž v dané žádosti konkrétně uvedla, že „z nabídky uchazeče není zcela jasné, jak chce uchazeč vypočítat parametrSLACelkem dle kapitoly 4.2.2. Komise proto uchazeče žádá o vysvětlení a doložení tohoto výpočtu.“
87. V návaznosti na předmětnou žádost vybraný uchazeč hodnotící komisi doručil dne 30. 9. 2015 písemné vysvětlení nabídky (dále jen „písemné vysvětlení nabídky“), ve kterém konstatuje, mimo jiné, následující: „Naše společnost po celou dobu měla a má v úmyslu, aby Parametr byl vypočítán způsobem výslovně uvedeným ve Vzorci. Dle našeho názoru tento způsob výpočtu fakticky vyplývá z naší nabídky i přes absenci Vzorce, a to zejména s ohledem na následující:
1) Rámcová smlouva opakovaně používá odkaz na Parametr.
(…)
věta na str. 105 Přílohy:„Spočítané SLACelkembude využito ke snížení měsíční ceny za aplikační podporu podle pravidel popsaných v Příloze č. 2 — Cena plnění“.
- věta na str. 2 Přílohy č. 2 Smlouvy: „Dopad na platbu je definovaný níže v tabulce, SLACelkem je definovaný v Příloze č. 1.“
tabulka na str. 3 přílohy č. 2 Smlouvy, která obsahuje hodnoty Parametru a odpovídající dopady na platbu.
(…)
2) Jednotlivé SLA parametry se beze změny uplatní i při absenci výslovného popisu Parametru.
V čl. 4.2.1.2. Přílohy naší nabídky (Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory) jsou definovány všechny SLA parametry, ze kterých se skládá Parametr. Jedná se o parametr SLApříčina, SLAzavleč, SLAbalíček a SLAstandardy. Právě tyto parametry jsou přitom jediným obsahem Parametru.
(…)
3) Z kontextu rámcové smlouvy je zřejmé, jak má být Parametr spočítán.
Ze všech okolností a ustanovení rámcové smlouvy je zřejmé, že Parametr odpovídá součtu jednotlivých SLA parametrů. K tomuto závěru lze dojít při jakémkoliv způsobu výkladu ustanovení rámcové smlouvy.
Správnost uvedeného závěru je pak jednoznačně potvrzena existencí vzoru Přílohy, která je součástí zadávacích podmínek Veřejné zakázky a která je oběma smluvním stranám (Zadavateli i naší společnosti) známá.“
88. V písemném vysvětlení nabídky vybraný uchazeč současně sdělil, že „výslovně potvrzuje, že Vzorec je součástí naší nabídky, a to v souladu se zadávacími podmínkami Veřejné zakázky. Pokud by naše nabídka byla Zadavatelem vybrána jako nejvhodnější, navrhujeme, aby před podpisem rámcové smlouvy došlo k doplnění Vzorce do předmětné části přílohy.“ V písemném vysvětlení nabídky dále vybraný uchazeč zdůvodnilnezačlenění Vzorce do jeho nabídky, k čemuž došlo „pravděpodobně v důsledku neúplného přenosu obsahu Přílohy do editovatelné podoby“, přičemž absenci Vzorce považuje za pouhou formální chybu, která je jednoduše odstranitelná prostřednictvím písemného vysvětlení nabídky, a potažmo i doplněním Vzorce do rámcové smlouvy při jejím případném podpisu.
89. Jak je zřejmé ze „Zápisu z třetího jednání hodnotící komise“ ze dne 30. 9. 2015, hodnotící komise shledala písemné vysvětlení nabídky vybraného uchazeče jako vyhovující a konstatovala, že nabídka vybraného uchazeče splnila zákonné požadavky a požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách.
90. Ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“, jež byla zadavateli předána dne 23. 10. 2015, pak vyplývá, že po provedeném hodnocení nabídek shledala hodnotící komise jako nejvhodnější nabídku, nabídku vybraného uchazeče.
91. Zadavatel se s názorem hodnotící komise ztotožnil a dne 23. 10. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, čili nabídky vybraného uchazeče.
K postavení zadavatele
92. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona Česká republika.
93. Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona o majetku České republiky činí právní úkony jménem státu vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.
94. Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.
95. Podle § 3a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení organizační složkou státu (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
96. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Česká správa sociálního zabezpečení, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
97. Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že zadávací dokumentace je pro zpracování nabídek rozhodujícím podkladem, neboť vyjadřuje požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky co do požadovaného druhu a množství, a zadavatelem stanovené podmínky a požadavky na realizaci veřejné zakázky. Jedná se o soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, na jehož základě uchazeči o konkrétní veřejnou zakázku zpracovávají své nabídky. Aby nabídka vedla k uspokojení požadavků a potřeb zadavatele, mají uchazeči povinnost koncipovat jejich nabídky v souladu se zadávací dokumentací. Jinými slovy řečeno, má-li být nabídka uchazeče posouzena jako vyhovující, musí být požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci zcela splněny. Zjištění, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, resp. požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, musí vést zásadně k vyřazení nabídky a následně k vyloučení příslušného uchazeče ze zadávacího řízení.
98. Úřad předesílá, že výběru nejvhodnější nabídky v rámci zadávacího řízení předchází fáze posuzování podaných nabídek, resp. jejich hodnocení. Pro posouzení a hodnocení nabídek ustanovuje zadavatel zásadně hodnotící komisi, která posuzuje detaily nabídek jednotlivých uchazečů z hlediska naplnění zadávacích podmínek stanovených v zadávací dokumentaci či v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Platí, že pokud hodnotící komise shledá při posouzení nabídek v nabídce některého z uchazečů konkrétní nejasnosti, je oprávněna požádat tohoto uchazeče o vysvětlení jeho nabídky postupem dle § 76 odst. 3 zákona. Smyslem a účelem citovaného ustanovení zákona je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách. Úřad nicméně zdůrazňuje, že § 76 odst. 3 zákona slouží skutečně toliko k vysvětlení nabídky, nikoliv k její změně, potažmo doplnění. Není tudíž možné, aby uchazeč, jenž byl k vysvětlení nabídky hodnotící komisí vyzván, doplnil nabídku o informace, které jeho nabídka v okamžiku jejího podání neobsahovala. Vzhledem k právě řečenému Úřad dodává, že hodnotící komise je povinna vždy náležitě posoudit, zda uchazečem poskytnuté vysvětlení je fakticky vysvětlením nabídky, či zda se jedná o doplnění nabídky, které zákon neumožňuje.
99. Mezi účastníky řízení je primárně sporu ohledně postupu zadavatele při posuzování nabídky vybraného uchazeče z hlediska splnění požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci, a to konkrétně v části týkající se výpočtu vyhodnocení aplikační podpory určené Vzorcem. Navrhovatel je přesvědčen, že nabídka vybraného uchazeče nesplňovala zadávací podmínky, neboť vybraný uchazeč do jeho nabídky nezačlenil Vzorec, přičemž toto pochybení nebylo možné zhojit ani písemným vysvětlením nabídky podle § 76 odst. 3 zákona, a proto měl být vybraný uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen. Oproti tomu zadavatel zaujímá, z logiky věci, názor diametrálně odlišný, a sice že výše uvedený nedostatek v nabídce vybraného uchazeče bylo možné zhojit využitím institutu vysvětlení nabídky podle shora citovaného ustanovení zákona.
100. Úřad uvádí, že rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011, na nějž ostatně zadavatel i navrhovatel odkazují, řešil otázku, při splnění jakých podmínek je zadavatel, resp. hodnotící komise povinna využít ustanovení § 76 odst. 3 zákona a vyzvat konkrétního uchazeče k písemnému vysvětlení jeho nabídky. V soudem řešeném případě hodnotící komise dospěla k závěru, že nedostatek v nabídce konkrétního uchazeče nelze zhojit, a proto není ve vztahu k tomuto uchazeči nutné postupovat podle § 76 odst. 3 zákona. Krajský soud se však s tímto postupem a názorem hodnotící komise neztotožnil, přičemž vyjmenoval konkrétní podmínky, při jejichž kumulativním splnění je hodnotící komise povinna aplikovat § 76 odst. 3 zákona. Z předmětného rozsudku tudíž vyplývá, že postup hodnotící komise podle § 76 odst. 3 zákona je sice postupem zásadně dobrovolným (viz formulace ust. § 76 odst. 3 zákona „Hodnotící komise může (…).“), nicméně za určité situace je hodnotící komise povinna jej aplikovat. Vzhledem k tomu, že žádost hodnotící komise o písemné vysvětlení nabídky je zákonodárcem koncipována jako dobrovolná, lze dospět k závěru, že hodnotící komisi není možné upřít právo, aby tohoto institutu využila vždy tehdy, jestliže v nabídce příslušného uchazeče zjistí konkrétní nejasnost(i). Podle názoru Úřadu totiž hodnotící komise nemůže mít nikdy plnou jistotu, že zjištěná nejasnost v nabídce uchazeče nebude na základě jím poskytnutého písemného vysvětlení odstraněna. Úřad proto, s ohledem na výše řečené, předesílá, že předmětem posouzení v šetřeném případě není, zda hodnotící komise byla oprávněna využít možnosti, kterou jí skýtá § 76 odst. 3 zákona, a vyzvat tak vybraného uchazeče k písemnému vysvětlení jeho nabídky (byť je třeba zdůraznit, že v důsledku toho, že vybraný uchazeč do jeho nabídky nezačlenil Vzorec, bylo již předem dle názoru Úřadu zřejmé, že s nejvyšší pravděpodobností nebude vybraný uchazeč schopen podat vysvětlení nabídky ve smyslu § 76 odst. 3 zákona), nýbrž to, zda hodnotící komise následně správně, tedy v souladu se zákonem, vyhodnotila poskytnuté písemné vysvětlení (odpověď vybraného uchazeče) jako přípustné vysvětlení nejasností a nikoliv jako zákonem zakázanou změnu, resp. doplnění nabídky.
101. V posuzovaném zadávacím řízení zadavatel stanovil v části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy způsob, jakým bude vyhodnocována definovaná úroveň služeb v oblasti aplikační podpory, přičemž v závazných podmínkách určil, mimo jiné, i celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory, který definoval Vzorcem (v podrobnostech viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dále v bodě 5. „Obchodní podmínky“ zadávací dokumentace uvedl, že „Veškeré obchodní podmínky uvedené v této zadávací dokumentaci jsou zadavatelem stanoveny jako závazné.“,přičemž „Pokud nabídka a návrh rámcové smlouvy (vč. jejích příloh) (tj. i Příloha č. 1 k návrhu rámcové smlouvy obsahující vzorec, pozn. Úřadu) nebudou odpovídat zadávacím podmínkám a ostatním částem nabídky uchazeče, bude tato skutečnost důvodem k vyřazení nabídky a vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení postupem dle § 76 odst. 6 ZVZ.“ (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
102. Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v nabídce vybraného uchazeče Vzorec obsažen nebyl. Hodnotící komise i přes tuto skutečnost postupovala podle § 76 odst. 3 zákona a dne 23. 9. 2015 požádala vybraného uchazeče o písemné vysvětlení jím podané nabídky, přičemž v předmětné žádosti konkrétně uvedla, že z nabídky vybraného uchazeče není zcela zřejmé, jak chce vybraný uchazeč vypočítat parametr SLACelkem dle části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vybraný uchazeč v písemném vysvětlení nabídky, mimo jiné, konstatoval, že způsob výpočtu daného parametru vyplývá z jeho nabídky i přes absenci Vzorce, přičemž navrhl, aby v případě, že by byla jeho nabídka zadavatelem vybrána jako nejvhodnější, před podpisem smlouvy na plnění šetřené veřejné zakázky došlo k doplnění Vzorce do předmětné části přílohy (viz body 87. a 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Hodnotící komise písemné vysvětlení nabídky akceptovala, jak je zřejmé ze „Zápisu z třetího jednání hodnotící komise“ ze dne 30. 9. 2015, když uvedla, že nabídka vybraného uchazeče splňuje zákonné požadavky i všechny požadavky vymezené zadavatelem v zadávacích podmínkách. Po posouzení věci Úřad dospěl k závěru, že tím, že hodnotící komise nabídku vybraného uchazeče nevyřadila, postupovala v rozporu se zákonem. K tomuto závěru konstatuje Úřad následující.
103. Výše bylo řečeno, že ze zadávacích podmínek vyplývala pro uchazeče povinnost, aby tito do příslušné části jejich nabídky začlenili Vzorec. Vybraný uchazeč však takto neučinil, jelikož součástí jím podané nabídky Vzorec nebyl. Daný závěr je možné dokumentovat i faktem, že sám vybraný uchazeč v písemném vysvětlení jeho nabídky použil slovní spojení „(…) i přes absenci Vzorce (…).“, potažmo navrhl zadavateli doplnění Vzorce při případném podpisu smlouvy na předmět plnění šetřené veřejné zakázky. Úřad na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že institut „písemného vysvětlení nabídky“ dle § 76 odst. 3 zákona má skutečně sloužit výhradně k vysvětlení určitých nejasností, rozhodně však prostřednictvím něj nelze měnit, resp. doplňovat nabídku. Písemným vysvětlením nejasností je proto možné zhojit pouze zřejmý omyl (překlep) v nabídce uchazeče, nikoliv nabídku doplňovat o „něco“, co v ní původně (tj. při jejím podání) nebylo obsaženo. Z písemného vysvětlení nabídky bezpochyby vyplývá, že zadavatelem definovaný Vzorec není v nabídce vybraného uchazeče obsažen. Úřad přitom podotýká, že absenci Vzorce nelze považovat za „pouhou“ formální chybu, jak shodně uvádí zadavatel a vybraný uchazeč, nýbrž za chybu takového charakteru, kterou není možné překlenout písemným vysvětlením nabídky.
104. Úřad uvádí, že při plnění veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků. S ohledem na tuto skutečnost je proto zadávací řízení zákonodárcem konstruováno jako vysoce formalizovaný proces, kde každé, byť sebemenší, pochybení může mít pro subjekty participující na jeho průběhu nepříznivé, ba až fatální následky (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 10 As 202/2014 ze dne 14. 1. 2015). Jak bylo poznamenáno výše, musí dodavatelé jejich nabídky, v případě, že mají být v soutěži o veřejnou zakázku úspěšní, koncipovat tak, aby tyto zcela odpovídaly zadávacím podmínkám. Úřad si je vědom toho, že na tvorbě nabídky se v praxi obecně podílí více osob, což s sebou nese určitou míru rizika, že na „promítnutí“ některé ze zadávacích podmínek do textu nabídky bude pozapomenuto. Úřad nicméně zdůrazňuje, že daná skutečnost nikterak nezbavuje dodavatele odpovědnosti důsledně dbát o to, aby všechny požadavky vymezené zadavatelem v zadávacích podmínkách byly v jeho nabídce obsaženy již v okamžiku jejího podání. Nelze připustit, aby až po podání nabídek docházelo k jejich doplňování a změnám. Hodnotící komise v posuzovaném případě vyhodnotila písemné vysvětlení nabídky jako zákonem aprobované vysvětlení nejasností a ponechala nabídku vybraného uchazeče v zadávacím řízení, ačkoliv měla jeho nabídku podle § 76 odst. 1 vyřadit, jelikož se prokazatelně nejednalo o vysvětlení nejasností, nýbrž o zákonem nedovolené doplnění nabídky o informaci, jež v ní v době jejího podání nebyla obsažena (a sice o Vzorec, resp. o deklaraci vybraného uchazeče, že je Vzorcem vázán), navzdory tomu, že podle zadávacích podmínek měla být její součástí.
105. K argumentu zadavatele, že důvodem, pro který vybraný uchazeč předložil v jeho nabídce návrh rámcové smlouvy neobsahující Vzorec, nebyla jeho snaha o předložení obsahově rozdílného návrhu rámcové smlouvy, nýbrž tímto důvodem bylo prosté formální pochybení (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad následující. Úřad konstatuje, že pro rozhodnutí věci je zcela irelevantní hledat příčinu, jež vedla k tomu, že Vzorec nebyl vybraným uchazečem do jeho nabídky začleněn. Stěžejní je totiž ta skutečnost, že Vzorec v nabídce vybraného uchazeče v době jejího podání obsažen nebyl, jak bylo Úřadem postaveno najisto již výše. Obdobně nemůže Úřad akceptovat ani tvrzení zadavatele, že úmyslem vybraného uchazeče bylo být Vzorcem vázán již „od počátku“, tj. již od podání nabídky, což vybraný uchazeč fakticky potvrdil i v písemném vysvětlení nabídky (viz bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad sděluje, že nikterak nevyvrací, že vybraný uchazeč chtěl být Vzorcem vázán, resp. cítil se jím být vázán, již od okamžiku, kdy podal nabídku na šetřenou veřejnou zakázku, avšak v nabídce absentoval zadavatelem požadovaný Vzorec, stejně tak z žádné jiné části nabídky dle názoru Úřadu není možno dovodit, že by z ní vyplývala informace, která se podávala na základě zadavatelem stanoveného Vzorce. Nezpochybnitelný projev oné vázanosti měl však spočívat právě v začlenění Vzorce do nabídek jednotlivých uchazečů, což se v případě vybraného uchazeče nestalo. Je třeba si uvědomit, že smyslem Vzorce bylo umožnit zadavateli domáhat se na vítězném dodavateli konkrétního snížení ceny za dílčí plnění veřejné zakázky (za poskytování aplikační podpory) v případě jeho nedostatečné kvality. Aby však mohl zadavatel toto své oprávnění v praxi úspěšně uplatňovat, museli se dodavatelé v nabídkách prostřednictvím Vzorce zavázat k tomu, že respektují, že jestliže z jejich strany nebude plnění veřejné zakázky poskytováno perfektně, bude jim zadavatelem hrazen finanční obnos snížený o konkrétní částku, jež bude vyjadřovat míru nekvality plnění. Úřad má za to, že fakt, že zadavatel nepovažoval výše popsané oprávnění dané Vzorcem za „zanedbatelné“, lze ilustrovat i tím, že v zadávací dokumentaci výslovně stanovil, že pokud nabídka a návrh rámcové smlouvy, včetně jejích příloh (tzn. i Příloha č. 1 k návrhu rámcové smlouvy obsahující Vzorec), nebudou odpovídat zadávacím podmínkám, bude to důvodem pro vyřazení nabídky a následné vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na výše popsané tak Úřad konstatuje, že absenci projevu vůle být Vzorcem vázán, resp. absenci Vzorce samotného v textu nabídky, nelze zpětně zhojit písemným vysvětlením nabídky, byť toto vysvětlení obsahuje prohlášení vybraného uchazeče, že Vzorec je součástí jím podané nabídky, za situace, kdy tomu tak zcela evidentně reálně není. Tu Úřad souhlasí s názorem navrhovatele, že zadávací řízení představuje značně formalizovaný proces, a jestliže nebyla vůle vybraného uchazeče být Vzorcem vázán vyjádřena již v jeho nabídce, není možné tento nedostatek (chybu) dodatečně zhojit na základě písemného vysvětlení nejasností nabídky, neboť za takové situace se nejedná o vyjasnění nabídky, nýbrž o její doplnění o něco, co původně neobsahovala, což zákon nepřipouští. Stejně tak Úřad opětovně zdůrazňuje, že ani z žádné jiné části nabídky vybraného uchazeče se nepodávala informace nesoucí stejný obsah jako zadavatelem výslovně v zadávacích podmínkách určený Vzorec.
106. Pokud jde o argumentaci zadavatele, že hodnotící komise při akceptaci písemného vysvětlení nabídky přihlédla i k tomu, že Vzorec nebyl součástí hodnotících kritérií (viz bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad ve stručnosti sděluje následující. Jak bylo podrobněji popsáno již výše, postupem podle § 76 odst. 3 zákona mohou být odstraněny toliko nejasnosti v nabídce; nemůže jím proto docházet k doplňování nabídky o nové informace. Úřad přitom uvádí, že obecný zákaz doplnění nabídky se uplatní bezvýhradně, čili bez ohledu na to, zda doplňovaná informace má souvislost s některým z hodnotících kritérií či nikoliv. Ve světle shora řečeného je tak zřejmé, že předmětný argument zadavatele nemůže obstát.
107. Na tomto místě se Úřad vypořádává s argumentací zadavatele, že Vzorec by se fakticky uplatnil i ve znění příloh návrhu rámcové smlouvy předložené v nabídce vybraného uchazeče, neboť jednak návrh rámcové smlouvy opakovaně používá odkaz na Vzorec, jednotlivé parametry, z nichž je Vzorec složen, jsou v nabídce vybraného uchazeče definovány, a konečně, z kontextu návrhu rámcové smlouvy obsažené v nabídce vybraného uchazeče je zřejmé, že Vzorec má být spočítán jako součet všech jeho parametrů (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak bylo uvedeno již výše, zadavatel v části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy definoval Vzorec takto: SLACelkem = 100 % + SLApříčina + SLAzavleč + SLAbalíček + SLAstandardy. V tomto tvaru měl být tedy celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory, tj. Vzorec, promítnut do nabídek jednotlivých uchazečů. K tomu Úřad pokládá za vhodné zmínit, že sám zadavatel uvádí, že podoba Vzorce byla z jeho strany přesně a pevně předepsána (viz bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel ve shora jmenované části Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy vymezil jednotlivé dílčí parametry, z nichž měl být Vzorec složen (SLApříčina, SLAzavleč, SLAbalíček, SLAstandardy). Výše bylo řečeno, že nabídka vybraného uchazeče Vzorec neobsahovala, čímž nesplňovala zadávací podmínky. Úřad předesílá, že nijak nevyvrací tvrzení zadavatele, že v nabídce vybraného uchazeče, konkrétně v části 4.2.1.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, jsou jednotlivé parametry (SLApříčina, SLAzavleč, SLAbalíček, SLAstandardy), z nichž měl Vzorec sestávat, definovány. Daný fakt však ničeho nemůže změnit na tom, že v nabídce vybraného uchazeče absentuje Vzorec jako takový. Z pouhého uvedení jednotlivých výše konkretizovaných dílčích parametrů totiž nelze dovodit, jak k výslednému algoritmu vyhodnocení aplikační podpory dospět. Jinými slovy řečeno, bez uvedení Vzorce vybraným uchazečem v jím podané nabídce není možné s určitostí tvrdit, že by byl v jeho případě Vzorec, tzn. celkový algoritmus vyhodnocení aplikační podpory, spočítán jako součet jednotlivých parametrů, a pokud ano, pak zda by zahrnoval všechny 4 předmětné dílčí parametry, případně zda by byla každému parametru přiřazována stejná váha a jednalo by se tak o prostý součet hodnot.
108. Úřad v dalším sděluje, že irelevantním pro rozhodnutí věci je i argument zadavatele, že Příloha č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, jež byla začleněna v nabídce vybraného uchazeče, odkazuje na Vzorec, a to např. formulací „Spočítané SLACelkem bude využito ke snížení měsíční ceny za aplikační podporu podle pravidel popsaných v Příloze č. 2 – Cena plnění.“ Úřad konstatuje, že tato formulace je v části 4.2.1.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy v nabídce vybraného uchazeče skutečně obsažena. Úřad nicméně zdůrazňuje, že daná formulace má fakticky nulovou vypovídací hodnotu, jelikož z ní není seznatelné, jakým způsobem bude SLACelkem, tzn. výsledný algoritmus vyhodnocení aplikační podpory, spočítán. Nelze tak postavit najisto, že v případě vybraného uchazeče by byl SLACelkem vypočítán v podobě, v jaké byla zadavatelem prostřednictvím Vzorce požadována.
109. Úřad konstatuje, že podrobil nabídku vybraného uchazeče pečlivému přezkumu, přičemž zjistil, že znění Vzorce v podobě SLACelkem = 100 % + SLApříčina + SLAzavleč + SLAbalíček + SLAstandardy v ní není obsaženo (což ostatně nečiní sporným ani účastníci řízení). Úřad, s odkazem na shora popsané, shrnuje, že z obsahu nabídky vybraného uchazeče nelze dovodit, že by měl být Vzorec spočítán jako součet jednotlivých dílčích parametrů, neboť tato skutečnost není v jeho nabídce výslovně uvedena. Ačkoliv jsou tedy jednotlivé dílčí parametry v nabídce vybraného uchazeče definovány, z nabídky není zřejmé, jak k výslednému algoritmu vyhodnocení aplikační podpory dospět, a to právě v důsledku absence Vzorce. Úřad proto argumentaci zadavatele, že Vzorec by se uplatnil i ve znění příloh návrhu rámcové smlouvy obsažené v nabídce vybraného uchazeče, odmítá.
110. S odkazem na shora řečené tudíž Úřad nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele, že pokud by podepsal smlouvu na plnění šetřené veřejné zakázky ve znění předloženém vybraným uchazečem, tj. bez Vzorce, nedošlo by k žádné faktické změně oproti podpisu návrhu smlouvy, která Vzorec obsahuje (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak bylo Úřadem popsáno již výše (viz bod 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí), smyslem Vzorce bylo umožnit zadavateli domáhat se na vítězném dodavateli konkrétního snížení ceny za dílčí plnění veřejné zakázky (za poskytování aplikační podpory) v případě jeho nedostatečné kvality. K tomu, aby však mohl zadavatel toto své oprávnění v praxi úspěšně uplatňovat, museli se dodavatelé v nabídkách prostřednictvím Vzorce zavázat k tomu, že respektují, že jestliže z jejich strany nebude plnění veřejné zakázky poskytováno perfektně, bude jim zadavatelem hrazen finanční obnos snížený o konkrétní částku, jež bude vyjadřovat míru nekvality plnění. Úřad má za to, že vzhledem k tomu, že v nabídce vybraného uchazeče Vzorec absentoval, neměl zadavatel záruku, že by byl v případě realizace veřejné zakázky vybraným uchazečem oprávněn krátit finanční prostředky, pokud by plnění ze strany vybraného uchazeče (konkrétně poskytování aplikační podpory) nebylo perfektní. Chybějící Vzorec by tak ve svém důsledku mohl vést až k tomu, že by byl zadavatel vybranému uchazeči povinen hradit plnou cenu, i přesto, že by kvalita plnění ne zcela odpovídala jeho požadavkům, což by fakticky vedlo k popření samotného účelu zákona, kterým je zájem na hospodárném vynakládání veřejných financí.
111. Jak bylo Úřadem bez nejmenších pochyb zjištěno a prokázáno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, nabídka podaná vybraným uchazečem nesplňovala podmínky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, konkrétně v části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, neboť neobsahovala Vzorec pro výpočet vyhodnocení aplikační podpory, jenž byl součástí závazných podmínek určených zadavatelem. Hodnotící komise po obdržení písemného vysvětlení nabídky od vybraného uchazeče vyhodnotila dané vysvětlení jako vyjasnění nabídky a nabídku vybraného uchazeče tak ponechala v zadávacím řízení, ačkoliv se svým charakterem evidentně jednalo o doplnění nabídky ze strany vybraného uchazeče a hodnotící komise tak měla aplikovat § 76 odst. 1 zákona a vyřadit nabídku vybraného uchazeče ze zadávacího řízení. Absenci Vzorce totiž, Úřad opětovně podotýká, rozhodně nelze považovat za „pouhou“ formální chybu, ale za chybu takového rázu, kterou ve zde posuzovaném případě nebylo možné odstranit písemným vysvětlením nabídky. Jak již bylo uvedeno shora, zadavatel v zadávací dokumentaci zcela jednoznačně zdůraznil význam závaznosti obchodních a zadávacích podmínek vymezených v zadávací dokumentaci, a to včetně následků plynoucích pro uchazeče v případě jejich nedodržení. Tím, že vybraný uchazeč nedodržel podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, neboť do své nabídky nezahrnul Vzorec pro výpočet vyhodnocení aplikační podpory, jenž byl povinnou součástí Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, vznikla hodnotící komisi povinnost podle § 76 odst. 1 zákona vyřadit nabídku vybraného uchazeče, a zadavateli následně povinnost vyloučit vybraného uchazeče z další účasti v zadávacím řízení postupem podle § 76 odst. 6 zákona.
112. Úřad uvádí, že hodnotící komise tím, že akceptovala písemné vysvětlení nabídky poskytnuté vybraným uchazečem, bez dalšího umožnila vybranému uchazeči doplnit jeho nabídku o Vzorec, jenž v ní původně obsažen nebyl. Z obsahu písemného vysvětlení nabídky vybraného uchazeče jasně vyplývá, že vybraný uchazeč v rámci své odpovědi navrhnul zadavateli doplnění Vzorce do rámcové smlouvy při jejím případném podpisu, tzn. neposkytl vysvětlení nejasností v jeho nabídce, nýbrž hodlal chybějící Vzorec do jím podané nabídky doplnit. Zadavatel tedy postupoval v rozporu s § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, když nabídku vybraného uchazeče, která vlivem absence Vzorce nesplňovala zadávací podmínky, nevyřadil a vybraného uchazeče posléze nevyloučil z další účasti v šetřeném zadávacím řízení. Úřad dodává, že chybu v podobě absence Vzorce v nabídce vybraného uchazeče nelze zhojit s odkazem na formální charakter pochybení, a následně postupem dle § 76 odst. 3 zákona, neboť takovýto postup by byl v rozporu se zásadou rovného zacházení stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, kdy uvedené jednání by mělo charakter svévole zadavatele, který by v průběhu zadávacího řízení dle svého uvážení dodatečně rozhodoval o tom, které zadávací podmínky jsou pouze formálního charakteru a lze je tudíž napravit institutem písemného vysvětlení nabídky. Takovéto zadávací řízení by bylo naprosto zbaveno zásady rovného zacházení zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, což je z dikce zákona nutno považovat za nepřípustné.
113. Nad rámec výše řečeného Úřad doplňuje, že v šetřeném případě si ani sám zadavatel nebyl zcela jist splněním zadávacích podmínek ze strany vybraného uchazeče, o čemž svědčí i samotný průběh zadávacího řízení, kdy hodnotící komise nejprve při posuzování nabídky vybraného uchazeče konstatovala, že tento požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci nesplnil a rozhodla o vyřazení jeho nabídky ze zadávacího řízení podle § 76 odst. 1 zákona (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel však s vyloučením vybraného uchazeče nesouhlasil a jím podanou nabídku vrátil zpět do zadávacího řízení k novému posouzení a hodnocení (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nově složená hodnotící komise, s výjimkou jednoho člena, následně konstatovala, že nabídka vybraného uchazeče splnila požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách a označila jeho nabídku za nejvýhodnější (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), načež zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného uchazeče. Zadavatel však své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky posléze zrušil z důvodu „absence žádosti o vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 zákona“ (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v dalším průběhu zadávacího řízení vyzvala další, v pořadí již třetí, nově složená hodnotící komise vybraného uchazeče k objasnění nejasnosti v jeho nabídce, spočívající v absenci Vzorce v Příloze č. 1 k návrhu rámcové smlouvy (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Až poté, kdy hodnotící komise akceptovala (jak však bylo Úřadem zjištěno, v rozporu se zákonem) písemné vysvětlení nabídky, ve stručnosti řečeno, zadavatel definitivně rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, čili nabídky vybraného uchazeče. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že pochyby ohledně splnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci byly v šetřeném zadávacím řízení dány rovněž ze strany zadavatele, jakož i hodnotící komise, která nabídku vybraného uchazeče posuzovala.
114. K názoru zadavatele na striktní právní formalismus navrhovatele ve vztahu k „formálnímu pochybení“ vybraného uchazeče, a jeho možného napravení částečnou modifikací textu smlouvy před jejím podpisem (viz body 39. a 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad následující. Zadávací řízení nelze jistě považovat za jednoduchý proces. Jde o souhrn dílčích kroků, které ve svém důsledku směřují k výběru nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že, Úřad opakuje, při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces, kde i formální pochybení způsobuje pro uchazeče velmi negativní důsledky. Smyslem zadávacího řízení je, mimo jiného, snaha o zajištění co největší míry transparentnosti. Jedině při dodržení zásady transparentnosti může být naplněn účel zákona. Úřad na tomto místě odkazuje na znění § 82 odst. 2 zákona, z něhož vyplývá, že smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem je zadavatel povinen uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce tohoto vybraného uchazeče. Úřad konstatuje, že § 82 odst. 2 zákona sice umožňuje zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku s určitými změnami oproti návrhu smlouvy, který byl obsažen v nabídce vybraného dodavatele. Tyto změny však mohou být, Úřad zdůrazňuje, toliko formálního charakteru – např. oprava kontaktních údajů vybraného dodavatele. Mezi ony „dovolené“ změny však dle názoru Úřadu nelze podřadit uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s „něčím navíc“, co návrh smlouvy předložený v nabídce vybraného dodavatele neobsahoval, ačkoliv to dle požadavků zadavatele vyjádřených prostřednictvím zadávacích podmínek obsahovat měl.
115. Úřad nad rámec výše uvedeného dodává, že s ohledem na skutečnost, že z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise, uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, v důsledku čehož Úřad zrušil úkony zadavatele související s posouzením nabídky vybraného uchazeče (v podrobnostech viz dále), považuje za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. Jelikož Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při posouzení nabídky vybraného uchazeče nepostupoval v souladu se zákonem, a proto jako nápravné opatření zrušil konkrétní úkony zadavatele, a to včetně zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která byla zadavateli předána dne 23. 10. 2015, je nadbytečné, aby se Úřad zabýval zákonností předmětné zprávy, neboť zadavatel bude mít povinnost vyhotovit novou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, jež může mít zcela odlišné závěry.
116. Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, když ve fázi posouzení nabídek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv jeho nabídka neobsahuje celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory uvedený v části 4.2.2 „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ Přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy, tj. Vzorec, a tím nesplňuje požadavek zadavatele uvedený v zadávacích podmínkách, a následně vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Je zcela evidentní, že nezákonný postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť nabídka vybraného uchazeče byla vybrána jako nejvhodnější, ačkoliv, jak bylo Úřadem zjištěno a prokázáno, měla být ze zadávacího řízení vyřazena.
117. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
118. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
119. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.
120. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v šetřeném zadávacím řízení pochybil až při posouzení nabídky vybraného uchazeče, není nutno rušit zadávací řízení. Nápravu lze sjednat tím, že bude zrušen úkon zadavatele spojený s posouzením nabídky vybraného uchazeče, který byl zdokumentován v „Zápisu z třetího jednání hodnotící komise na veřejnou zakázku „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek““ ze dne 30. 9. 2015 a současně i všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015. Zadávací řízení se tak opětovně vrací do fáze posouzení nabídek. Tímto přitom není dotčeno oprávnění zadavatele provést nové posouzení a hodnocení nabídek a na ně navazující úkony, ovšem za předpokladu, že tyto úkony budou zadavatelem učiněny v souladu se zákonem.
121. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
122. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
123. Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
124. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000847.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. JUDr. Jaroslav Bursík, advokát, Belgická 196/38, 120 00 Praha 2
2. JUDr. Daniel Chamrád, advokát, K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9
3. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
[2] Protokol o posouzení kvalifikace není zadavatelem datován, je však datováno předání předmětného protokolu zadavateli, a to dne 12. 1. 2015.
[3] Protokol o otevírání obálek není zadavatelem datován.
[4] Zadavatel sice v předmětném dokumentu uvedl do fáze „hodnocení“ nabídek, nicméně Úřad má za to, že tímto byla myšlena fáze „posouzení“ nabídek.
[5] Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek není zadavatelem datována, je však datováno předání předmětné zprávy zadavateli, a to dne 23. 10. 2015.
|
