Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 14206


Číslo jednací R0051,0062/2016/VZ-39052/2016/321/BRy
Instance II.
Věc
Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek
Účastníci Česká republika - Česká správa sociálního zabezpečení OKsystem a.s.
KOMIX s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 04.10.2016
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14205.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14206.html
Rozhodnutí
                          
Čj:ÚOHS-R0051,0062/2016/VZ-39052/2016/321/BRy 29. září 2016 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 9. 2. 2016, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném vybraným uchazečem – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 4. 12. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem ev. č. ČAK 10063, IČO 66257506, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o, IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3, a ve správním řízení o rozkladu ze dne 11. 2. 2016, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném zadavatelem – Českou republikou - Českou správou sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 10. 12. 2015 JUDr. Jaroslavem Bursíkem, advokátem, ev. č. ČAK 09822, IČO 69181560, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-02977/2016/531/ESt ze dne 26. 1. 2016, vydaném v řízení o přezkoumání úkonů výše uvedeného zadavatele při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 9. 2014 a ve Věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316315, jehož dalším účastníkem je navrhovatel - OKsystem a.s., IČO 27372665, se sídlem Na Pakráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 12. 2015 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem ev. č. ČAK 04825, IČO 12627453, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9, jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-02977/2016/531/ESt ze dne 26. 1. 2016 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m. Odůvodnění I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 26. 11. 2015 na návrh navrhovatele - společnosti OKsystem a.s., IČO 27372665, se sídlem Na Pakráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 2. 12. 2015 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem ev. č. ČAK 04825, IČO 12627453, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - České republiky - České správy sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 10. 12. 2015 JUDr. Jaroslavem Bursíkem, advokátem, ev. č. ČAK 09822, IČO 69181560 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro vymáhání pohledávek“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 9. 2014 a ve Věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316315 (dále jen „veřejná zakázka“), jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč - společnost KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1. 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 4. 12. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem ev. č. ČAK 10063, IČO 66257506, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o, IČO 25702599, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč“). Za účastníky správního řízení zahájeného na návrh Úřad označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče. 2. Podaným návrhem ze dne 26. 11. 2015 se navrhovatel domáhal toho, aby Úřad přezkoumal úkony zadavatele učiněné při zadávání veřejné zakázky, a to konkrétně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015 a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky z téhož dne. Svůj návrh odůvodnil navrhovatel tím, že dle jeho názoru nepostupoval zadavatel v souladu se zákonem, když z účasti v zadávacím řízení nevyloučil vybraného uchazeče, jehož nabídka nesplňovala požadavky zadavatele stanovené zadávací dokumentací. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že vybraný uchazeč do svého návrhu nepojal algoritmus pro výpočet vyhodnocení aplikační podpory, který slouží pro výpočet sankce vůči dodavateli, a tedy umožňuje faktické snížení ceny veřejné zakázky. Navrhovatel tak má za to, že postup zadavatele porušuje zásadu transparentnosti, neboť jde o situaci, kdy nabídka uchazeče nesplňovala požadavky stanovené zadávací dokumentací, a proto měla být ze zadávacího řízení bez dalšího vyloučena. Současně se navrhovatel domnívá, že zákonný nebyl ani postup zadavatele, kdy vybraného uchazeče vyzval ke zdůvodnění jeho nabídky, ačkoliv se v daném případě nejedná o nejasnost nabídky. Navrhovatel tak navrhl, aby Úřad po provedeném řízení předmětné úkony zadavatele zrušil a společně s nimi zrušil i navazující úkony, které je třeba opakovat z důvodu zajištění zákonnosti postupu zadavatele. 3. Společně s podaným návrhem podal navrhovatel i návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Úřad rozhodnutím ze dne 16. 12. 2015 č. j. ÚOHS-0847/VZ-44942/2015/531/ESt rozhodl tak, že zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. II. Napadené rozhodnutí 4. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech, když po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění vydal dne 26. 1. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0847/2015/VZ-02977/2016/531/ESt (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým výrokem I. rozhodl tak, že zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu s ust. § 76 odst. 1 a ust. § 6 odst. 1 zákona tím, že ve fázi posouzení nabídek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv tato nabídka neobsahuje celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory uvedený v části 4.2.2. „Algoritmus vyhodnocení aplikační podpory“ přílohy B. „Příloha č. 1 k rámcové smlouvě – „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky““ zadávací dokumentace, a tím nesplňuje požadavek zadavatele uvedený v zadávacích podmínkách, a následně vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. napadeného rozhodnutí jako opatření k nápravě Úřad zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky vybraného uchazeče zaznamenané v Zápisu z třetího jednání hodnotící komise na veřejnou zakázku ze dne 30. 9. 2015 a současně zrušil i všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 10. 2015. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč. 5. Při rozhodování dané věci Úřad vyšel ze skutkového stavu, který zjistil v průběhu správního řízení. Z provedeného dokazování vyplývá, že zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v bodu 4 přílohy č. 1 k návrhu rámcové smlouvy obsažené v zadávacích podmínkách specifikoval požadavek na poskytnutí aplikační podpory, když vymezil, že v případě neplnění vyhodnocovaných kritérií, mohu být uplatněny definované sankce na platbu za aplikační podporu. K tomu svému požadavku vymezil zadavatel vyhodnocení dodatečných metrik, a to SLApříčina, SLAzavleč, SLAbalíček, SLAstandardy s tím, že stanovil vzorec pro spočítání celkového SLA, který slouží pro vypočtení snížení měsíční ceny při neplnění kritérií ze strany dodavatele. Vzorec byl definován jako: SLA Celkem= 100 % + SLA příčina + SLA zavleč + SLA balíček + SLA standardy (dále jen „vzorec“ nebo „algoritmus aplikační podpory“). Zadavatel současně v bodu 5. zadávací dokumentaci uvedl, že veškeré obchodní podmínky uvedené v zadávací dokumentaci jsou stanoveny jako závazné. Z nabídky vybraného uchazeče vyplývá, že tato algoritmus aplikační podpory neobsahuje. Hodnotící komise na svém jednání dne 29. 4. 2015 dospěla k závěru, že nabídka vybraného uchazeče nesplnila požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a proto se rozhodla tuto nabídku vyřadit ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona. Zadavatel s vyloučením vybraného uchazeče ze zadávacího řízení nesouhlasil a požádal o vrácení jeho nabídky do fáze posouzení nabídek s nově ustavenou hodnotící komisí. Nově ustanovená hodnotící komise na svém jednání dne 22. 9. 2015 dospěla k závěru, že vybraného uchazeče postupem dle ust. § 76 odst. 3 zákona vyzve k vysvětlení jeho nabídky. Na základě výzvy vybraný uchazeč zaslal písemné vyjádření, přičemž na základě tohoto vysvětlení hodnotící komise dospěla k závěru, že nabídka vybraného uchazeče splňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele stanovené zadávací dokumentací. Následně dne 23. 10. 2015 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného uchazeče. 6. Na základě provedeného dokazování Úřad dospěl k závěru, že nabídka vybraného uchazeče neobsahuje parametr vyhodnocení aplikační podpory, přičemž vybraný uchazeč byl povinen začlenit vzorec pro výpočet předmětného parametru do své nabídky. Současně Úřad uzavřel, že absenci vzorce nelze považovat za pouhou formální chybu, kterou by bylo možné překlenout písemným vysvětlením nabídky, neboť vysvětlení nabídky je institutem, který má sloužit výhradně k vysvětlení nabídky a není možné jeho prostřednictvím do již podané nabídky doplňovat něco, co v ní původně obsaženo nebylo. K tomu dále Úřad uvedl, že zákaz doplňování nabídky se uplatní bezvýhradně, tedy bez ohledu na to, zda doplňovaná informace má či nemá souvislost s některým z hodnotících kritérií. K argumentaci zadavatele pak Úřad uzavřel, že bez ohledu na to, že jednotlivé části vzorce jsou v nabídce definovány, nelze za absence vzorce v nabídce vybraného uchazeče dovodit, jak k výslednému algoritmu vyhodnocení aplikační podpory dospět, přičemž není možné s určitostí tvrdit, že se má jednat o součet jednotlivých parametrů. Za situace, kdy současně sám zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že obchodní a zadávací podmínky, a to včetně algoritmu vyhodnocení technické podpory jsou pro uchazeče závazné, pak neuvedení vzorce v nabídce vybraného uchazeče představuje nesplnění požadavků zadavatele stanoveného v zadávací dokumentaci. Za takového stavu ovšem zadavatel byl povinen postupovat podle ust. § 76 odst. 1 zákona a byl povinen ve fázi posouzení nabídek nabídku vybraného uchazeče vyřadit ze zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel nepostupoval podle zákonem stanoveného postupu, dopustil se porušení ust. § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, přičemž tímto postupem došlo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Za situace, kdy současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy, byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, a proto Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonu spojeného s posouzením nabídky vybraného uchazeče a současně zrušil i všechny navazující úkony zadavatele včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, čímž vrátil zadávací řízení zpět do fáze posouzení nabídek. 7. Současně pak Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve smyslu ust. § 119 odst. 2 zákona. 8. Napadené rozhodnutí bylo vybranému uchazeči doručeno dne 26. 1. 2016 a zadavateli doručeno dne 27. 1. 2016. III. Námitky rozkladu vybraného uchazeče 9. Napadené rozhodnutí napadl v celém rozsahu vybraný uchazeč rozkladem ze dne 9. 2. 2016, doručeném Úřadu téhož dne. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě. 10. Vybraný uchazeč podání rozkladu zdůvodnil tím, že napadené rozhodnutí považuje za věcně nesprávné a vydané v rozporu s právními předpisy. 11. Dle vybraného uchazeče je absence vzorce formální chybou způsobenou neúmyslným nedopatřením při zpracování nabídky rozsáhlé technické části přílohy nabídky, a sice opomenutím začlenění vzorce do konečné verze přílohy, která byla součástí nabídky vybraného uchazeče. 12. Vybraný uchazeč dále uvedl, že absence vzorce je na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a vysvětlitelnou chybou ve smyslu soudní judikatury zabývající se možnostmi odstranění formálních chyb v rámci zadávacího řízení. 13. V podaném rozkladu dále vybraný uchazeč argumentoval tím, že případnou nejasnost bylo možné odstranit výkladem ostatních ustanovení smlouvy na plnění veřejné zakázky, písemným vysvětlením nabídky dle § 76 odst. 3 zákona nebo doplněním do smlouvy na plnění veřejné zakázky před jejím podpisem. Současně uvedl, že dle jeho názoru vysvětlení nabídky týkající se absence vzorce není faktickou změnou ani doplněním nabídky, neboť nevede k jakékoliv materiální změně obsahu nabídky. 14. Dle názoru vybraného uchazeče se Úřad při posouzení věci dopustil přepjatého formalismu, v důsledku něhož by došlo k vyloučení uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou, když takový postup by vedl k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků, což je v rozporu s účelem zákona. Závěr rozkladu 15. Vybraný uchazeč navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. IV. Námitky rozkladu zadavatele 16. Napadené rozhodnutí napadl v celém rozsahu i zadavatel rozkladem ze dne 11. 2. 2016, doručeném Úřadu téhož dne. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě. 17. Zadavatel podání rozkladu zdůvodnil tím, že napadené rozhodnutí považuje za věcně nesprávné a vydané v rozporu s právními předpisy. Z hlediska obsahu podaného rozkladu pak zadavatel použil stejnou argumentaci, jako vybraný uchazeč ve svém rozkladu, přičemž tak oba podané rozklady se z hlediska uplatněných námitek shodují. Závěr rozkladu 18. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil. V. Řízení o rozkladu 19. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu. Stanovisko předsedy Úřadu 20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 21. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0847/2016/VZ-02977/2016/531/ESt ze dne 26. 1. 2016, rozhodl výrokem I. napadeného rozhodnutí tak, že se zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu s ust. § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona tím, že ve fázi posouzení nabídek nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, ačkoliv tato neobsahuje celkový parametr vyhodnocení aplikační podpory a tím nesplňuje požadavek zadavatele uvedený v zadávacích podmínkách, a následně vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž uvedený postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Současně Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když výrokem II. napadeného rozhodnutí jako opatření k nápravě zrušil úkon zadavatele spojený s posouzením nabídky vybraného uchazeče a všechny následné úkony zadavatele, a výrokem III. uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí. VI. K námitkám rozkladů 22. Úvodem konstatuji, že ani zadavatel ani vybraný uchazeč v průběhu správního řízení nijak nesporovali skutečnost, že algoritmus vyhodnocení aplikační podpory v nabídce vybraného uchazeče absentuje, přičemž tak tato skutečnost není mezi účastníky správního řízení sporná. Nicméně vybraný uchazeč i zadavatel staví své námitky rozkladu na tom, že absenci vzorce lze doplnit výkladem či institutem vysvětlení nabídky, případně doplněním do smlouvy před jejím podpisem. 23. Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel porušil postup stanovený v ust. § 76 odst. 1 zákona v návaznosti na ust. § 76 odst. 6 zákona, když z účasti v zadávacím řízení nevyloučil vybraného uchazeče, a to přesto, že jeho nabídka nesplňovala požadavky stanovené zadávací dokumentací, konkrétně neobsahovala algoritmus vyhodnocení aplikační podpory. 24. Podle ust. § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. 25. Podle ust. § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 79 odst. 5. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí. Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele; v takovém případě se rozhodnutí o vyloučení uchazeče považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. 26. Podle ust. § 17 písm. l) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky, 27. Nejprve považuji za podstatné poukázat na skutečnost, že za zásadní pro přezkoumání napadeného rozhodnutí považuji posouzení a vypořádání dvou základních otázek. První je otázka toho, jaké byly požadavky zadavatele stanovené zadávací dokumentací. Druhou je pak otázka toho, zda nabídka vybraného uchazeče splňovala požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci. Vyřešení těchto dvou otázek považuji za klíčové, neboť je zřejmé, že pouze taková nabídka, která beze zbytku splní požadavky stanovené zadávací dokumentací, může být podrobena hodnocení a může být případně vybrána jako nejvhodnější. Naopak nabídka, která požadavky zadávací dokumentace nesplní, musí být vyřazena a nemůže být předmětem hodnocení, což v konečném důsledku znamená, že nemůže být vybrána jako nejvhodnější. 28. Tyto závěry vyplývají přímo z textu zákona, konkrétně z ust. § 76 odst. 1 zákona, podle něhož hodnotící komise je povinna posoudit nabídky jednak z hlediska toho, zda splňují zákonné požadavky a jednak z hlediska toho, zda splňují požadavky zadavatele, uvedené v zadávacích podmínkách. Ve smyslu ust. § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí rovněž požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. V případě, že nabídka nesplňuje uvedené požadavky, musí být vyřazena, a to tedy již ve fázi posouzení nabídek. Je tak zřejmé, že taková nabídka nemůže být následně hodnocena ve smyslu ust. § 79 zákona. Z hlediska systematiky zákona je posouzení a hodnocení nabídek rozčleněno na dvě fáze, posouzení nabídek provedené dle ust. § 76 zákona a na hodnocení nabídek dle ust. § 79 zákona, přičemž hodnoceny mají být pouze ty nabídky, které splní všechny zákonné podmínky a všechny požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách. Logicky tak vyplývá, že nabídka, která nesplní tyto požadavky, nesmí být hodnocena a jediný postup, který může zadávací komise u takové nabídky zvolit, je její vyřazení. Zákon pak v ust. § 76 odst. 6 stanovuje závazný postup, kterým je povinnost zadavatele uchazeče, který předložil nabídku, jež byla hodnotící komisí vyřazena, vyloučit z účasti v zadávacím řízení. 29. Z obsahu zadávací dokumentace bylo zjištěno, že zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v bodu 4.2.2. přílohy B definoval algoritmus pro výpočet sankcí za nedodržení kvality aplikační podpory, který má sloužit k případnému snížení ceny za plnění veřejné zakázky v případě, že dodavatel nesplní limity pro kvalitu poskytované aplikační podpory. Současně zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že veškeré obchodní podmínky uvedené v zadávací dokumentaci jsou stanoveny jako závazné. Příloha 1 zadávací dokumentace, která rovněž obsahuje algoritmus aplikační podpory a dále obsahuje text, podle něhož obchodní a technické podmínky a podmínky plnění není zhotovitel oprávněn upravovat. Z obsahu zadávací dokumentace tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na to, aby uchazeči do svých nabídek včlenili vzorec pro výpočet aplikační podpory. 30. Současně z provedeného dokazování bezpochyby vyplývá i to, že vybraný uchazeč předmětný vzorec do své nabídky nezahrnul, ačkoliv k tomu byl povinen. Otázka, která však musí být současně vyřešena pro to, aby bylo možné uzavřít, zda nabídka vybraného uchazeče i přes zjevnou absenci vzorce pro výpočet splňuje či nesplňuje požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci je ta, zda absenci vzorce nelze dovodit či překlenout výkladem obsahu zadávacích podmínek a obsahu nabídky vybraného uchazeče. To znamená, že je třeba učinit závěr o tom, zda zadávací podmínky vzorec, jeho obsah a způsob jeho výpočtu nedefinují jiným způsobem. 31. Z obsahu zadávací dokumentace v části vztahující se k výpočtu vzorce vyplývá, že zadavatel stanovil, že v případě neplnění vyhodnocovaných kritérií, můžou být uplatněny definované sankce na platbu za aplikační podporu s tím, že v případě neplnění stanoveného SLA je možné od smlouvy odstoupit. Současně stanovil a definoval dodatečná metrika pro vyhodnocení a následně uvedl znění vzorce. Po přezkoumání obsahu zadávací dokumentace v části vztahující se k hodnocení aplikační podpory však mám za to, že bez toho, aby došlo k přesnému uvedení vzorce, nelze z jejího textového obsahu žádným způsobem dovodit, jak by měla být aplikační podpora vypočtena, neboť jediný způsob výpočtu vyplývá přímo z uvedeného vzorce. Za situace, kdy ostatní část textu nedefinuje slovně způsob výpočtu a pouze označuje metrika, která mají ve vzorci představovat neznámé veličiny, nelze nijak dovodit, že by vzorec měl vypadat tak, jak jej definoval zadavatel, a to: SLA Celkem= 100 % + SLA příčina + SLA zavleč + SLA balíček + SLA standardy. Z obsahu zadávací dokumentace totiž nijak nevyplývá, jaké matematické operace mají být s neznámými veličinami provedeny a současně ani z jejího obsahu nevyplývá, že by ve vzorci mělo být jakkoliv počítáno s konstantou 100 %. Za takového stavu ovšem lze uzavřít, že obsah vzorce nelze z obsahu návrhu smlouvy dovodit. Pokud tedy zadavatel i vybraný uchazeč argumentují v podaných rozkladech tím, že lze absenci vzorce překlenout výkladem a lze jeho obsah dovodit z obsahu návrhu smlouvy případně z dalšího obsahu zadávací dokumentace, pak k tomu uvádím, že po přezkoumání obsahu těchto dokumentů jsem dospěl k závěru, že nelze učinit jednoznačný výklad o tom, jak má dojít k vyhodnocení aplikační podpory za situace, kdy vzorce pro její výpočet v nabídce vybraného uchazeče chybí. 32. Ke stejnému závěru dospěl i Úřad v napadeném rozhodnutí, a to konkrétně v bodě 107 napadeného rozhodnutí, přičemž k tomuto závěru Úřadu uvádím, že s ohledem na shora uvedené tento považuji za zcela správný, logický a odpovídající zjištěnému skutkovému stavu. O správnosti tohoto výkladu svědčí rovněž bezprostředně navazující text návrhu smlouvy i text zadávacích podmínek. Po přezkoumání tohoto dílčího závěru Úřadu tedy uvádím, že s tímto se zcela ztotožňuji. Lze tedy jednoznačně uzavřít, že nabídka vybraného uchazeče nesplňovala požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci. 33. Vybraný uchazeč i zadavatel v podaných rozkladech argumentovali tím, že absenci vzorce je možné vysvětlit prostřednictvím institutu vysvětlení nabídky. K této argumentaci uvádím, že ji nepovažuji za důvodnou. 34. Podle ust. § 76 odst. 3 zákona hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout. 35. Ust. § 76 odst. 3 zákona upravuje institut žádosti o vysvětlení nabídky. Za situace, kdy hodnotící komise shledá v nabídce nejasnosti je oprávněna požádat uchazeče o vysvětlení jeho nabídky. K tomu však považuji za podstatné poukázat na skutečnost, že institutem vysvětlení nejasností lze vysvětlit pouze zřejmý omyl v nabídkách uchazečů, nelze jím však zhojit či doplnit něco, co v nabídce chybí, ačkoliv to tam obsaženo mělo být a nelze jím rovněž nabídky dodatečně měnit. K této problematice se obdobně vyjadřuje i odborná literatura, konkrétně např. publikace Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 710-711 s., kde je uvedeno: „Shledá-li komise v nabídce jakékoliv nejasnosti, je oprávněna požádat uchazeče o vysvětlení jeho nabídky. Institutem vysvětlení nejasností lze však zhojit pouze zřejmý omyl v nabídkách uchazečů, nikoliv to, co v nabídce obsaženo není. Příkladem zřejmého omylu je situace, kdy do čistopisu nabídky je uvedena kupř. částka smluvní pokuty o jeden řád nižší, než bylo úmyslem uchazeče… Předmětný institut je nástrojem zadavatele k pochopení nabídek v případě formálních chyb, zřejmých nejasností a překlepů s tím, že zákon za účelem plynulého průběhu zadávacího řízení stanoví lhůtu, ve které má být toto vysvětlení poskytnuto.“ Současně tak tyto závěry korespondují i s dosavadní rozhodovací praxí Úřad např. z rozhodnutími ÚOHS-S385/2008/VZ, ÚOHS-S139/2014/VZ, ÚOHS-S421/2011/VZ a dalších, a se závěry správních soudů např. vyplývajících z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010. Je tak zřejmé, že institut vysvětlení nabídky nemůže sloužit k tomu, aby uchazeč do své nabídky dodatečně doplňoval to, co měla nabídka obsahovat již v okamžiku jejího podání. 36. Na tomto místě považuji za podstatné uvést, že pokud vybraný uchazeč i zadavatel namítali, že absence vzorce je zřejmou, lehce popsatelnou a lehce vysvětlitelnou chybou ve smyslu právě výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010, pak taková argumentace neobstojí. Z obsahu předmětného rozsudku totiž vyplývá, že soud se zabýval problematikou toho, zda zadavatel, který vyloučil uchazeče, jehož nabídka obsahovala zjevnou početní chybu, aniž by jej vyzval k vysvětlení nabídky, postupoval v souladu se zákonem. Základním východiskem pro posouzení této problematiky pak bylo podle soudu to, že zadavatel neměl postaveno najisto, kdy a jak se tato chyba v nabídce uchazeče projeví v zadávacím řízení, což znamená, že za takové situace bylo namístě zadavateli vytknout, že na výzvu k vysvětlení nabídky rezignoval. V rozhodovaném případě mám však za to, že nejsou splněny základní podmínky, které vymezil soud v předmětném rozsudku. Jednak se jedná o odlišnou situaci, kdy zadavatel naopak postupoval tak, že fakultativně stanovenou možnost využil, ale hlavně mám za to, že v daném případě se nejedná o chybu, která by byla lehce vysvětlitelnou, a jejíž vysvětlení by tak následně mohla hodnotící komise akceptovat. To, že jde o chybu zřejmou na první pohled, když jde o chybějící vzorec je nesporné, současně lze dospět i k závěru, že jde o chybu lehce popsatelnou. Avšak v daném případě mám za to, že nejde o chybu lehce vysvětlitelnou, tedy o chybu, kterou by bylo možné odstranit pouhým vysvětlením. Jak již bylo uvedeno výše absenci vzorce v nabídce vybraného uchazeče nelze překlenout výkladem, což však současně znamená, že tuto absenci nelze odstranit ani vysvětlením, neboť výklad a vysvětlení ze strany vybraného uchazeče lze v daném případě považovat za totéž. Jediným možným způsobem, jak zhojit nedostatek nabídky vybraného uchazeče by tedy mohlo být pouze doplnění nabídky, které je však zákonem vyloučeno. S ohledem na závěry výše uvedeného rozsudku krajského soudu v Brně tak mám za to, že je nelze na daný případ aplikovat takovým způsobem, jak to činí vybraný uchazeč a zadavatel v podaných rozkladech, neboť i přesto, že hodnotící komise postupovala tak, že vybraného uchazeče vyzvala k vysvětlení nabídky, za nezákonný byl označen ten postup zadavatele, kdy nabídku vybraného uchazeče nevyřadil ve fázi posouzení nabídek a poté vybraného uchazeče nevyloučil z účasti v zadávacím řízení. Skutečnost, zda hodnotící komise mohla či nemohla přistoupit k použití fakultativního postupu dle ust. § 76 odst. 3 zákona, tak pro posouzení dané věci nebyla rozhodná, naopak rozhodné bylo to, zda nabídka uchazeče mohla být v průběhu zadávacího řízení posuzována a hodnocena. 37. V daném případě bylo ve správním řízení prokázáno, že nabídka vybraného uchazeče již v okamžiku jejího podání nesplňovala požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, přičemž jak bylo shora uvedeno, nejedná se o nedostatek, který by bylo možné překlenout výkladem obsahu zadávací dokumentace. S ohledem na výše uvedené tedy nelze takový nedostatek nabídky považovat za nejasnost, kterou by bylo možné odstranit postupem dle ust. § 76 odst. 3 zákona. Je tak zřejmé, že vysvětlením nabídky nebylo možné zhojit takovou vadu podané nabídky, kterou představovalo nesplnění požadavků zadavatele stanovených zadávací dokumentací. K takovému závěru ostatně dospěl i Úřad v napadeném rozhodnutí, přičemž k tomuto uvádím, že jej považuji za správný a zcela odpovídající obsahu institutu vysvětlení nabídky upraveného zákonem. 38. Za situace, kdy tedy bylo najisto postaveno, že nabídka vybraného uchazeče nesplňovala požadavky stanovené zadávací dokumentací, přičemž tato vada nemohla být následně žádným způsobem zhojena, je zřejmé, že hodnotící komise byla povinna nabídku vybraného uchazeče vyřadit ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona, což však v rozhodovaném případě neučinila. Na uvedenou povinnost hodnotící komise resp. zadavatele pak ve smyslu ust. § 76 odst. 6 zákona navazuje další povinnost, kterou je povinnost vyřadit z účasti v zadávacím řízení toho uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena dle ust. § 76 odst. 1 zákona. V daném případě, kdy zadavatel porušil ust. § 76 odst. 1 zákona, když nevyřadil nabídku vybraného uchazeče po jejím posouzení, ačkoliv tak učinit měl, pak došlo i k porušení postupu stanoveného zákonem v návaznosti na ust. § 76 odst. 6 zákona, neboť vybraný uchazeč měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Vzhledem k tomu, že jej zadavatel z účasti v zadávacím řízení nevyloučil, pak kvalifikaci porušení postupu zákona, kterou učinil Úřad v napadeném rozhodnutí, považuji za správnou a odpovídající zjištěnému skutkovému stavu. 39. K námitce vybraného uchazeče i zadavatele, podle níž bylo možné absenci vzorce uvést do samotné smlouvy před jejím podpisem, uvádím, že tuto námitku nepovažuji za důvodnou. K této argumentaci považuji za nutné znovu upozornit na skutečnost, že pokud měla být nabídka vybraného uchazeče vyřazena již ve fázi posouzení nabídek, pak námitky v tom směru, že by bylo možné vzorec doplnit při podpisu smlouvy s vybraným uchazečem jsou nepřípadné, neboť k podpisu smlouvy s tímto uchazečem by nikdy nemohlo dojít, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, tedy pokud by vyřadil nabídku vybraného uchazeče již ve fázi posouzení nabídek, jak měl dle zákona učinit. Současně je pak tato argumentace v rozporu s tím, že do předložené nabídky již nelze doplňovat ty požadavky, které v ní chybí. Uvedené námitky zadavatele a vybraného uchazeče tak nemohou obstát. 40. Vybraný uchazeč i zadavatel v podaných rozkladech dále argumentovali tím, že Úřad se měl při posouzení dané věci dopustit přepjatého formalismu, když v důsledku něho by mělo dojít k vyloučení uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou. K tomu uvádím, že závěry Úřadu o porušení postupu stanoveného zákonem v daném případě nepovažuji za výsledek rigidního či formalistického přístupu. Jak již bylo uvedeno výše, je nepochybné, že zadavatel porušil postup stanovený zákonem, což považuji za prokázané. Pokud tedy účastníci argumentují, že k vyloučení hospodářských subjektů ze soutěže i veřejnou zakázku by mělo docházet pouze výjimečně, pak k tomu uvádím, že za situace, kdy nabídka uchazeče nesplňuje požadavky zadavatele, je nutné dospět k závěru, že právě taková situace zcela odůvodňuje vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Dle dikce zákona je pak dokonce povinností zadavatele takového uchazeče z účasti v zadávacím řízení vyloučit. S ohledem na uvedené tedy argumentaci zadavatele ani vybraného uchazeče nepovažuji za důvodnou. 41. Z hlediska námitky týkající se toho, že nedostatek nabídky vybraného uchazeče byl formálním pochybením, uvádím, že ve správním řízení bylo prokázáno, že pochybení vybraného uchazeče nepředstavovalo „pouhé formální pochybení“, které by mohlo být v průběhu zadávacího řízení odstraněno, nýbrž představovalo nenaplnění požadavků stanovených zadávací dokumentací, což je důvod pro vyřazení nabídky vybraného uchazeče z hodnocení a vyloučení vybraného uchazeče z účasti v zadávacím řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 zákona v návaznosti na ust. § 76 odst. 1 zákona. Taková argumentace vybraného uchazeče neobstojí, neboť je zřejmé, že nenaplnění požadavků zadávací dokumentace, které ve svém důsledku přestavuje nesplnění požadavků na plnění předmětu veřejné zakázky, nelze považovat za pouhé „formální pochybení“. 42. Zadavatel i vybraný uchazeč v podaném rozkladu dále namítali, že závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí jsou nesprávné také z hlediska zásady efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů tj. samotného účelu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, když by mělo dojít k vyřazení nabídky s nejnižší nabídkovou cenou. 43. K této námitce uvádím, že ji neshledávám důvodnou. Lze jistě souhlasit s obecným závěrem, že jedním ze základních principů, kterými je zákon ovládán, je princip hospodárnosti, který je vyjádřen požadavkem na účelné a efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků. Oba účastníci však pomíjí tu skutečnost, že zásada hospodárnosti není jedinou zásadou, kterou je zákon ovládán, neboť mezi další zásady patří i zásady směřující k vytvoření hospodářské soutěže, která je nediskriminační a transparentní. Prostřednictvím naplnění zásad směřujících k vytvoření soutěžního prostředí je pak možné naplnit i samotnou zásadu hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků. Uplatňování samotného principu hospodárnosti bez toho, aby byla o veřejné zakázky zabezpečena účinná hospodářská soutěž, by šlo proti smyslu a účelu samotného zákona. K tomu se obdobně vyjadřuje i odborná literatura např. Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 11 s., kde je uvedeno: „Hospodárnost vynakládání prostředků zadavatelů je přitom hlavním důvodem existence tohoto zákona, který svou existencí, důrazem na vytvoření soutěžního prostředí nediskriminačního a transparentního charakteru (viz § 6), hospodárnost zabezpečuje a tím i úsporu finančních prostředků zadavatele.“ Stejné závěry lze pak nalézt i v rozhodovací praxi správních soudů, konkrétně např. rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2012 č. j. 62 Af 61/2010 – 332 z něhož vyplývá: „Zásady podle § 6 ZVZ (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace), které je zadavatel povinen při postupu podle ZVZ vždy dodržovat, je tak třeba doplnit o zásadu hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky a zásadu zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí. Přestože tyto dvě naposledy uvedené zásady nejsou v ZVZ výslovně mezi základními zásadami uvedeny, je třeba, aby v souladu s nimi zadavatel postupoval, neboť i na nich je postaven ZVZ a v jejich naplnění je samotný smysl zadávání veřejných zakázek podle ZVZ.“ Je tak zřejmé, že zásada hospodárnosti nemůže stát sama o sobě a nemůže se stát svým vlastním účelem, nýbrž je třeba při posouzení naplnění zásady hospodárnosti zohlednit i naplnění zásad směřujících k zajištění hospodářské soutěže. 44. V rozhodovaném případě bylo zjištěno, že zadavatel porušil ust. § 76 odst. 1 zákona v návaznosti na ust. § 76 odst. 6 zákona, když z účasti v zadávacím řízení nevyloučil vybraného uchazeče, ačkoliv byl povinen jej vyloučit. Za takového stavu ovšem zadavatel nenaplnil zásadu zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, neboť jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče, který nesplnil požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci. Jako nejvhodnější tedy měla být vybrána taková nabídka, která by byla nejlevnější, avšak která by současně naplnila všechny požadavky stanovené zadavatelem. Pokud zadavatel umožnil vybranému uchazeči účastnit se zadávacího řízení i po fázi posouzení nabídek, pak porušil zásadu zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, neboť s nabídkami všech uchazečů nezacházel stejně. Za takového stavu se ovšem zadavatel nemůže účinně bránit tvrzením o tom, že zvítězila nejlevnější nabídka. Uplatnění zásady hospodárnosti, tedy preference výběru nejlevnější nabídky, za situace, kdy dojde k porušení zásady zajištění účinné a rovné soutěže, totiž nemůže být považováno za jednání v souladu se zákonem. K uložení nápravného opatření 45. Zákon v ust. § 118 odst. 1 zákona výslovně říká, že: „Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.“ Pro uložení nápravného opatření tak musí být splněny zákonem stanovené podmínky, kterými jsou a) nedodržení postupu stanoveného pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, b) způsobilost tohoto nedodržení postupu ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a c) dosud nebyla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku. Všechny tyto podmínky je třeba splnit kumulativně. Z hlediska podmínky ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky pak zákon předpokládá, že k naplnění této podmínky dojde nejen za situace, kdy skutečně k ovlivnění došlo, ale i za situace, že šlo o pouhou potencialitu ovlivnění. Je tak zřejmé, že postačí pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, avšak o takovou situaci se v daném případě nejedná, neboť je zjevné, že v daném případě k podstatnému ovlivnění výběru nevhodnější nabídky skutečně došlo. V daném řízení bylo prokázáno, že zadavatel porušil postup stanovený zákonem tím, že nabídku vybraného uchazeče byl povinen vyloučit již ve fázi posouzení nabídek. Za stavu, kdy však tuto svoji povinnost porušil, došlo následně i k hodnocení nabídky, která ovšem již neměla být hodnocena a skutečnost, že pak byla tato nabídka vybrána jako nejvhodnější, znamená, že zvítězil uchazeč, jehož nabídka vůbec neměla být hodnocena. Pokud by tedy zadavatel postupoval v souladu se zákonem, je jisté, že by jako nejvhodnější byla vybrána nabídka jiného uchazeče, to se však nestalo. Za uvedeného stavu je tedy nepochybné, že postup zadavatele měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky, když tento vliv lze bezpochyby označit za podstatný, neboť v zadávacím řízení zvítězila nabídka, která měla být vyřazena. S ohledem na uvedené tedy považuji námitku za nedůvodnou. 46. Na tomto tedy považuji za podstatné uvést, že za stavu, kdy bylo ve správním řízení prokázáno, že se zadavatel dopustil porušení postupu stanoveného zákonem, přičemž tento postup měl podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky a současně dosud nebyla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, což vyplývá z obsahu spisu, pak došlo k naplnění všech zákonem stanovených podmínek pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu ust. § 118 odst. 1 zákona. Obecně k přezkoumání napadeného rozhodnutí 47. Podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. 48. Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí ve všech jeho výrocích a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda se v daném případě zadavatel dopustil porušení zákona a zda toto porušení bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Napadené rozhodnutí ve výroku I. je tedy zákonné a věcně správné. Současně za zákonné a správné považuji napadené rozhodnutí i z hlediska rozsahu uloženého nápravného opatření, neboť tento rozsah umožňuje napravit následky nezákonného jednání zadavatele, aniž by bylo nad míru nezbytně nutnou zasaženo do práv účastníků zadávacího řízení. Jako zákonný a správný jsem shledal napadené rozhodnutí rovněž v jeho výroku III., neboť toto vychází z příslušných ustanovení zákona i prováděcího předpisu. Mám za to, že Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. 49. Nelze tedy po přezkoumání napadeného rozhodnutí přisvědčit tvrzením zadavatele ani vybraného uchazeče, že napadené rozhodnutí je nesprávné z důvodů uváděných v rozkladu a že je nezákonné. Závěry Úřadu, obsažené v napadeném rozhodnutí, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když rozhodl o tom, že zadavatel porušil postup stanovený zákonem a naplnil podmínky pro uložení zvoleného nápravného opatření a zadavateli uložil uhradit náklady správního řízení. VII. Závěr 50. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladech. 51. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží JUDr. Jaroslav Bursík, advokát, Belgická 196/38, 120 00 Praha 2 JUDr. Daniel Chamrád, advokát, K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/14206
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.