Č. j.: ÚOHS-S0621/2016/VZ-45163/2016/521/MŽi
8. listopadu 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 23. 9. 2016, jehož účastníkem je
zadavatel – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1,
ve věci možného porušení § 6 odst. 1 ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, cit. zadavatelem při stanovení požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny v zadávací dokumentaci vymezující předmět veřejné zakázky „Archeologický výzkum lokality související s dostavbou, vestavbou a přestavbou objektu Mikulandská v Praze na inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643, a dále pak ve věci možného porušení § 6 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 cit. zákona výše uvedeným zadavatelem v souvislosti se stanovením základního hodnotícího kritéria při zadávání výše uvedené veřejné zakázky,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Archeologický výzkum lokality související s dostavbou, vestavbou a přestavbou objektu Mikulandská v Praze na inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643, postup stanovený v § 6 odst. 1 ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v zadávací dokumentaci ze dne 22. 2. 2016 ve znění dodatečné informace č. 1 k zadávacím podmínkám ze dne 8. 4. 2016, dodatečné informace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 25. 4. 2016 a nedatované dodatečné informace č. 3 k zadávacím podmínkám, nevymezil dostatečně způsob zpracování nabídkové ceny, neboť ze zadávacích podmínek není jednoznačně zřejmé, zda zadavatel požadoval, aby případný uchazeč při zpracování nabídkové ceny, konkrétně při výpočtu „ceny díla celkem“, vynásobil cenu za m³ archeologicky prováděných výkopových prací s modelovými 4 000 m³ a cenu za 1 hodinu archeologického dohledu s modelovými 440 hodinami a obě položky následně sečetl a tím získal celkovou výši nabídkové ceny, či zda případný uchazeč mohl (s ohledem na definici této ceny jako nejvýše přípustné) jako celkovou výši nabídkové ceny uvést částku jinou než uvedený propočet, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Zadavatel – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Archeologický výzkum lokality související s dostavbou, vestavbou a přestavbou objektu Mikulandská v Praze na inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643, postup stanovený v § 6 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když do oznámení otevřeného řízení a do zadávací dokumentace uvedl rozporné údaje, ze kterých není jednoznačně zřejmé, jaké základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel zvolil (zda nejnižší nabídkovou cenu nebo ekonomickou výhodnost nabídky), neboť v oznámení otevřeného řízení odeslaného k uveřejnění dne 22. 2. 2016 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643, je jako kritérium pro zadání zakázky uvedena „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“ a v čl. 15 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ze dne 22. 2. 2016 je jako kritérium pro zadání zakázky uvedena nejnižší nabídková cena, přičemž nejasnost je dále prohloubena skutečností, že zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria [kritérium „Celková výše nabídkové ceny (cena díla)“ s váhou 60%, kritérium „Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací“ s váhou 25% a kritérium „Cena za 1 hodinu archeologického dohledu“ s váhou 15%], kdy se na jednu stranu jedná pouze o kritéria cenová, což indikuje, že zadavatel chtěl hodnotit pouze cenu, a přitom jim přidělil váhu a v čl. 15 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ze dne 22. 2. 2016 stanovil způsob hodnocení jednotlivých kritérií vč. způsobu stanovení nejvýhodnější nabídky, ke kterému se mělo dospět násobkem bodových hodnocení s příslušnou váhou daného kritéria a následným součtem výsledných hodnot, což není slučitelné s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
III.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. a výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Archeologický výzkum lokality související s dostavbou, vestavbou a přestavbou objektu Mikulandská v Praze na inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 2. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643.
IV.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1 – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 22. 2. 2016 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Archeologický výzkum lokality související s dostavbou, vestavbou a přestavbou objektu Mikulandská v Praze na inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel se v souladu s § 151 zákona nechal při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením zastoupit obchodní společností TYPAZ, s.r.o., IČO 62418823, se sídlem Jeremenkova 763/88, Podolí, 140 00 Praha 4.
3. Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v čl 6. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 22. 2. 2016 (dále jen „zadávací dokumentace“) následovně: „Předmětem veřejné zakázky je záchranný archeologický výzkumu (dále jen ‚ZAV‘) a dohled ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní památkové péči) na území realizace stavby s názvem „Dostavba, vestavba a přestavba objektu Mikulandská na inovační technologické výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze“ definované projektovou dokumentací pro územní řízení zpracovanou společností AED project, a.s., Pod Radnicí 1235/2a, 150 00 Praha.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 15 000 000,- Kč bez DPH.
4. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 10. 5. 2016 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, přičemž všechny nabídky vyhověly kontrole v souladu s § 71 odst. 7 zákona.
5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 7. 7. 2016 (dále jen „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“) vyplývá, že hodnotící komise v souladu s § 79 odst. 6 zákona neprovedla hodnocení nabídky uchazeče ZIP o.p.s., IČO 26324105, se sídlem Tomanova 3 - 5 č.p. 2424, 2645, 320 16 Plzeň (dále jen „vybraný uchazeč“), neboť by měla hodnotit nabídku jediného uchazeče, když jeden z uchazečů neprokázal splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů a byl zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení a nabídky dvou uchazečů byly vyřazeny hodnotící komisí při posouzení nabídek a tito uchazeči byli následně zadavatelem vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel svým rozhodnutím o výběru nabídky ze dne 2. 9. 2016 rozhodl o výběru nabídky vybraného uchazeče.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky.
7. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to konkrétně zda neporušil § 6 odst. 1 ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona při stanovení požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny v zadávací dokumentaci vymezující předmět veřejné zakázky a dále pak zda neporušil § 6 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 zákona v souvislosti se stanovením základního hodnotícího kritéria při zadávání předmětné veřejné zakázky. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-S0621/2016/VZ-39075/2016/521/MŽi ze dne 23. 9. 2016. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0621/2016/VZ-39082/2016/521/MŽi z téhož dne určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a současně lhůtu k podání informací Úřadu o dalších úkonech provedených v předmětném zadávacím řízení a k zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
9. Dnem 23. 9. 2016, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) správní řízení zahájeno.
10. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S621/2016/VZ-39102/2016/521/MŽi ze dne 23. 9. 2016 uložil Úřad z moci úřední zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.
11. Dne 30. 9. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele č. j. VSUP – 1385/2016 ze dne 29. 9. 2016 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 29. 9. 2016“). Obsahově totožné vyjádření zadavatele bylo Úřadu datovou zprávou opakovaně doručeno také dne 3. 10. 2016.
Vyjádření zadavatele ze dne 29. 9. 2016
12. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že „určil základní hodnotící kritérium jako nejnižší nabídkovou cenu a též zcela v souladu s tímto kritériem nabídky podané do zadávacího řízení hodnotil“, přičemž dále vyjadřuje své přesvědčení o vhodnosti zvoleného základního hodnotícího kritéria u předmětné veřejné zakázky.
13. Zadavatel v další části svého vyjádření poukazuje na to, že se „v rámci hodnocení zabýval a zkoumal pouze nejnižší nabídkovou cenu jednotlivých složek dílčích kritérií“ a dále připouští, že jednotlivým složkám dílčích kritérií byla přidělena váha, což však dle názoru zadavatele nic nemění na skutečnosti, že „základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je stále nabídková cena, a to ta nejnižší, neboť v případě stanovení základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky musí zadavatel nezbytně určit též aspoň jedno další dílčí kritérium, než je nabídková cena.“ Dle zadavatele proto není pochyb o tom, že základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena, přičemž odkazuje na rozhodnutí Úřadu „VZ S 011/05, ze dne 12. 4. 2005“[1].
14. V další části svého vyjádření zadavatel nejprve s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 87/2008 ze dne 26. 3. 2009 v obecné rovině poukazuje na odpovědnost zadavatele za jasnost a určitost zadávacích podmínek a dále pak na tu skutečnost, že pro dodržení zásady transparentnosti musí být jednoznačně ze zadávací dokumentace patrno v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou při hodnocená nabídek uchazečů jednotlivé nabídky soutěžit, přičemž vyjadřuje své přesvědčení, že uvedenou povinnost splnil, neboť „vymezil otázku, ve které spolu nabídky soutěží, a to nejnižší nabídkovou cenu.“
15. Podle zadavatele svědčí o srozumitelnosti vymezení způsobu zpracování nabídkové ceny mj. pochopení konstrukce nabídkové ceny a základního hodnotícího kritéria ze strany těch dodavatelů, kteří podali nabídku.
16. Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že uchazeči měli v nabídce uvést „celkovou cenu nabídkové ceny (...)“, dále pak cenu za m³ archeologicky prováděných výkopových prací, přičemž „tato byla upřesněna modelovou situací ve smyslu množství m³ (...)“ a cenu za 1 hodinu archeologického dohledu, přičemž i tato byla upřesněna modelovou situací (tj. počtem hodin), „a to právě proto, aby uchazeči mohli reálně určit celkovou výši nabídkové ceny.“ S odkazem na dodatečné informace č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 3. 5. 2016 pak zadavatel uzavírá, že jeho záměrem bylo „vymezit způsob konstrukce nabídkové ceny tak, aby na s[o]b[ě] jednotliv[á] dílčí kritéria nebyla zcela závislá“, přičemž doplněním modelových situací byla vymezena nepodkročitelná spodní hranice celkové výše nabídkové ceny.
17. V závěru vyjádření zadavatel dodává, že jeho potřeby ve vztahu ke způsobu zpracování nabídkové ceny jsou transparentním a nediskriminujícím způsobem popsány v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky, přičemž „jednotlivé položky nabídkové ceny všech plnění, které jsou v těchto položkách zahrnuty, představují oprávněný požadavek zadavatele, který je v nezbytných podrobnostech popsán v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a který odpovídá specifickým potřebám zadavatele.“
Další průběh správního řízení
18. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0621/2016/VZ-42726/2016/521/MŽi ze dne 19. 10. 2016 určil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
19. Dne 25. 10. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele č. j. VSUP – 1601/2016 z téhož dne, ve kterém zadavatel uvádí, že od doručení oznámení o zahájení správního řízení nenastaly žádné nové skutečnosti, potvrzuje své předchozí vyjádření ze dne 29. 9. 2016 a vyjadřuje své přesvědčení o tom, že v průběhu zadávacího řízení byly dodrženy základní zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona a dále doplňuje, že „učiněná rozhodnutí hodnotící komise a zadavatele neměla dopad na výběr nejvhodnější nabídky“ a dále, že „[z]adavatel v souladu s § 81 odst. 2 ZVZ[2] rozhodl o výběru nabídky uchazeče, který v zadávacím řízení předložil nabídku s nejnižší nabídkovou cenou.“
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
20. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
21. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze naplňuje definici (veřejného) zadavatele podle zákona.
22. Ustanovení § 2 zákona definuje zadavatele veřejné zakázky, přičemž z odst. 2 písm. d) citovaného ustanovení vyplývá, že veřejným zadavatelem je rovněž jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
23. Ze skutečnosti, že zadavatel je uveden v příloze č. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“) vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.
24. Podle čl. 3 „Poslání a činnost VŠUP v Praze“ Statutu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze ze dne 10. 9. 2012[3] jsou hlavní činnosti zadavatele vzdělávání a výchova, výzkumné a vědecké, umělecké a další tvůrčí činnosti.
25. Jak vyplývá z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2015[4], zadavatel obdržel za rok 2015 prostředky plynoucí ze státního rozpočtu v celkové výši 130 069 000,- Kč. Celkové náklady na hlavní činnost zadavatele pro rok 2015, které činily 139 360 000,- Kč, byly tedy financovány z více než 93% prostředky poskytnutými zadavateli ze státního rozpočtu. Nadto zadavatel obdržel v daném období i další prostředky z rozpočtu územně samosprávných celků ve výši 240 000,- Kč.
26. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (poskytování vzdělávání, výzkumná činnost, umělecká a další tvůrčí činnosti), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.
27. Zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Pouze nad rámec uvedeného pak Úřad poznamenává, že tato skutečnost ostatně nebyla v průběhu správního řízení ze strany zadavatele jakkoli rozporována.
Relevantní ustanovení zákona
28. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
29. Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.
30. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
31. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny.
32. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
33. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33 zákona, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.
34. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky
a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo
b) nejnižší nabídková cena.
35. Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.
36. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
37. Podle § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.
38. Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
39. Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.
40. Podle § 79 odst. 4 zákona je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Před stanovením pořadí úspěšnosti nabídek hodnotící komise posoudí nabídkové ceny podle § 77 zákona.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce
41. V části IV.2.1) „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení otevřeného řízení odeslaného k uveřejnění dne 22. 2. 2016 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 2. 2016 pod ev. č. zakázky 632803, ve znění oprav uveřejněných dne 12. 4. 2016 a dne 26. 4. 2016, (dále jen „oznámení otevřeného řízení“) je jako kritérium pro zadání zakázky označena možnost „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“, přičemž dále jsou uvedena následující dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy:
1. Celková výše nabídkové ceny (ceny díla) – 60
2. Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací – 25
3. Cena za 1 hodinu archeologického dohledu – 15.
42. V bodu IV.2.1) „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení otevřeného řízení uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 041-067764, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129368 a dne 29. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 084-148643 je jako kritérium pro zadání zakázky uvedeno následující:
„hospodářsky nejvýhodnější nabídka z hlediska kritérií uvedených níže
1. Celková výše nabídkové ceny (ceny díla). Váha 60
2. Cena za m3 archeologicky prováděných výkopových prací. Váha 25
3. Cena za 1 hodinu archeologického dohledu. Váha 15“.
43. V bodu 6. „Odůvodnění stanovení základních a dílčích kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve smyslu § 6 Vyhlášky“ odůvodnění veřejné zakázky ze dne 23. 2. 2016 je jako hodnotící kritérium uvedena ekonomická výhodnost nabídky a dále jsou zde uvedena následující (dílčí) kritéria a jejich váhy:
1. Celková výše nabídkové ceny (cena díla) – 60%
2. Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací – 25%
3. Cena za 1 hodinu archeologického dohledu – 15%.
44. V čl. 11 „Požadavek na zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídka bude obsahovat následující cenu díla:
„Cena díla celkem:
cena bez DPH ,-Kč
DPH 21% ,-Kč
cena s DPH ,-Kč
Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací:
cena bez DPH ,-Kč
DPH 21% ,-Kč
cena s DPH ,-Kč
Cena za 1 hodinu archeologického dohledu
cena bez DPH ,-Kč
DPH 21% ,-Kč
cena s DPH ,-Kč“,
přičemž celková cena je definována jako nejvýše přípustná, obsahující veškeré náklady zhotovitele. Dále je v předmětném článku uvedeno, že „[p]ři nedodržení tohoto způsobu zpracování nabídkové ceny bude nabídka vyřazena a uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen.“ Dalším požadavkem na zpracování nabídkové ceny je, že „[n]abídková cena v Kč bez DPH nesmí překročit výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky v Kč bez DPH.“
45. V čl. 11 „Požadavek na zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace je dále uvedeno, že „[c]ena bude obsahovat veškeré náklady na zajištění záchranného archeologického výzkumu a dohledu ve vazbě na současný stav staveniště, včetně vypracování závěrečné zprávy, stabilizace a uložení nálezů a všech nutných expertiz. V ceně budou zahrnuty veškeré úpravy a výkopové práce související s činnosti dodavatele provádějícího ZAV, včetně odvozu přebytečné zeminy na řízenou skládku (s předáním dokladů o uložení odpadu). Cena bude dále zahrnovat koordinaci prací s budoucím zhotovitelem stavby, se statikem určeným zhotovitelem a investorem stavby.“
46. V dodatečné informaci č. 1 k zadávacím podmínkám ze dne 8. 4. 2016 (dále jen „dodatečná informace č. 1“) zadavatel uvedl, že „v návaznosti na rovné podmínky zadávacího řízení, a tedy zároveň i vzájemnou porovnatelnost nabídek stanovuje předpokládanou dobu dohledu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na území realizace stavby na 440 hodin.“
47. V dodatečné informaci č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 25. 4. 2016 (dále jen „dodatečná informace č. 2“) zadavatel uvedl, že „nedisponuje informací o předpokládaném rozsahu množství m³ archeologicky zkoumaných terénů (...)“, a dále stanovil „pro zpracování nabídkové ceny modelovou situaci, ve které z celkově předpokládaného množství výkopových prací 12.800 m³ bude formou archeologicky zkoumaných terénů prováděno 4.000 m³ terénu.“
48. V nedatované dodatečné informaci č. 3 k zadávacím podmínkám (dále jen „dodatečná informace č. 3“) zadavatel uvedl, že jeho cílem „v rámci zadávacího řízení je dosažení výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jak zadavatel uvedl v odůvodnění veřejné zakázky, tj. aby uchazeči ve svých nabídkách v rámci zadávacího řízení nabídli co možná nejnižší celkovou výši nabídkové ceny plnění veřejné zakázky a současně co nejnižší cenu za m³ archeologicky prováděných výkopových prací a co nejnižší cenu za 1 hodinu archeologického dohledu. (...) S ohledem na respektování základního cíle a účelu zákona je dílčím kritéri[í]m pro hodnocení nabídek přiřazena váha odpovídající významu každého kritéria pro zadavatele“ a dále, že „je toho názoru, že poskytnutými dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám předešel případným nejasnostem při stanovení způsobu zpracování nabídkové ceny a vytvořil podmínky pro předložení porovnatelných nabídek uchazečů.“
49. V čl. 15 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]ákladním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena v Kč“, a dále jsou zde uvedena následující (dílčí) kritéria a jejich váhy:
1. Celková výše nabídkové ceny (cena díla) – 60%
2. Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací – 25%
3. Cena za 1 hodinu archeologického dohledu – 15%.
50. K hodnocení nabídek je dále v čl. 15 zadávací dokumentace uvedeno následující: „Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria.
Způsob hodnocení:
1. Kritérium: Celková výše nabídkové ceny
2. Kritérium: Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací
3. Kritérium: Cena za 1 hodinu archeologického dohledu
Číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.
Stanovení nejvýhodnější nabídky
Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek, hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější stanoví nabídku, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty vážených bodů.“
51. V odstavci 1 čl. VI. „Splatnost ceny“ návrhu smlouvy o provedení archeologického výzkumu, který tvoří část B) „Obchodní podmínky“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“), je uvedeno, že „[f]akturace ceny za dílo dle Čl. II této smlouvy bude hrazena na základě daňových dokladů, vystavovaných podle rozsahu provedených prací k jednotlivým uzlovým bodům harmonogramu. Součástí daňového dokladu bude vždy Objednatelem potvrzený soupis provedených prací - dokladovaných současně deníkem archeologického výzkumu. Výše fakturace bude v souladu s archeologicky provedenými výkopovými pracemi a dohledu s použitím jednotkové ceny za m³ a hodinové sazby dle Čl. V bod 1 této smlouvy.“
52. V čl. 17 „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám, prohlídka místa plnění“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[v]zhledem k charakteru veřejné zakázky zadavatel nepředpokládá, že by organizoval prohlídku místa plnění veřejné zakázky. Prohlídka místa plnění může být organizována v případě, že o to zájemce požádá.“ Z prezenční listiny tvořící součást zadávací dokumentace pak vyplývá, že dne 18. 4. 2016 proběhla prohlídka místa plnění.
53. V čl. II. „Předmět smlouvy“ návrhu smlouvy je uvedeno následující:
„(1) Předmětem této smlouvy je provedení záchranného archeologického výzkumu (dále též ‚ZAV‘) a dohledu a veškerých s tím spojených odborných prací, jejich dokumentace a vyzdvižení movitých archeologických nálezů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, na území realizace stavby s názvem ‚Dostavba, vestavba a přestavba objektu Mikulandská na inovační technologické výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze‘, a to v souladu s podmínkami této smlouvy a se zadávací dokumentací veřejné zakázky.
(2) Konkrétním předmětem výzkumu a dohledu je záchranný archeologický výzkum předcházející vlastnímu provádění zemních prací, které souvisejí s hloubením stavební jámy a následný archeologický dohled, který bude prováděn během provádění zemních prací až do ukončení zemních prací.“
54. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 10. 5. 2016 vyplývá, že vybraný uchazeč uvedl ve své nabídce následující ceny:
celková výše nabídkové ceny – 7 883 880,- Kč bez DPH,
cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací – 1 946,- Kč bez DPH,
cena za 1 hodinu archeologického dohledu – 227,- Kč bez DPH.
55. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise vyřadila nabídku uchazeče ARCHAIA Praha o.p.s., IČO 26701227, se sídlem Truhlářská 1119/20, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „uchazeč ARCHAIA Praha o.p.s.“) a uchazeče Česká společnost archeologická, o.p.s., IČO 28458681, se sídlem Kolátorova 1466/14, Břevnov, 169 00 Praha 6 (dále jen uchazeč „Česká společnost archeologická, o.p.s.“) z účasti v zadávacím řízení, neboť dospěla k závěru, že nabídky obou jmenovaných uchazečů nesplnily požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, a to v propočtu celkové nabídkové ceny. Z předmětné zprávy dále vyplývá, že v souladu s § 79 odst. 6 zákona hodnotící komise neprovedla hodnocení nabídek, neboť by hodnotila nabídku pouze jednoho uchazeče.
K transparentnosti zadávacích podmínek obecně
56. Úřad předně uvádí, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Zásada transparentnosti úzce souvisí s tím, že veřejné zakázky jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, a proto je dán zájem na tom, aby takové nakládání s veřejnými prostředky mohlo podléhat široké i průběžné kontrole, kterou lze zajistit právě tím, že zadávání bude probíhat transparentně. Zásada transparentnosti má zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné konkurence mezi dodavateli, nýbrž je také předpokladem účelného vynakládání veřejných prostředků.
57. Zásadou transparentnosti se rozsáhle a opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, např. ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, který potvrzuje výklad zásady transparentnosti Krajského soudu v Brně podaný v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, ve kterém soud uvedl, že požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. Navíc je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem této zásady ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení“ (viz bod 88. stanoviska). Princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, která v sobě zahrnuje rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.
58. Jak je již uvedeno výše, zásada transparentnosti se vztahuje k celému průběhu zadávacího řízení, zadavatel ji proto musí reflektovat i na samém počátku tohoto řízení, tedy při stanovení zadávacích podmínek. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, který v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008 – 226 ze dne 25. 3. 2009 uvádí, že se „zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele, obsažené v oznámení zadávacího řízení, případně dále upřesněné v zadávací dokumentaci, které musí být uchazečem v nabídce splněny. Je tak zřejmé (...), že zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána vskutku ta nejlepší nabídka.“ V témže rozsudku soud dále uvedl, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“
K výroku I. rozhodnutí
59. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny je podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obligatorní náležitostí zadávací dokumentace, která je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Zadávací dokumentace pak musí být (v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona) dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout korektní soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejvhodnější nabídka, a dále také natolik jednoznačná, aby požadavky v ní obsažené objektivně nepřipouštěly rozdílný výklad. Zároveň musí obsahovat požadavky v takovém rozsahu, aby si jakýkoliv potenciální dodavatel po seznámení se se zadávací dokumentací dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky a zda se daného zadávacího řízení zúčastní. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá ze zákona zadavatel, který posléze posuzuje a hodnotí nabídky právě podle požadavků, které sám stanovil. Úřad se zřetelem k právě uvedenému konstatuje, že obstojí jen takové vymezení požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny, které bude zcela jednoznačné a u potenciálních dodavatelů nebude vyvolávat jakékoli pochybnosti o tom, jak mají nabídkovou cenu sestavit.
60. Zadavatel v zadávací dokumentaci jako požadavek na zpracování nabídkové ceny stanovil, že nabídková cena bude obsahovat tři položky (vždy s uvedením ceny bez DPH, hodnoty DPH a ceny s DPH) a to konkrétně položku „cena díla celkem“, položku „cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací“ a dále položku „cena za 1 hodinu archeologického dohledu“. Dále pak stanovil, že celková cena díla nesmí překročit výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. 15 000 000,- Kč bez DPH. Vyjma toho zadavatel uvedl, že v nabídkové ceně budou zahrnuty „veškeré náklady na zajištění záchranného archeologického výzkumu a dohledu ve vazbě na současný stav staveniště, včetně vypracování závěrečné zprávy, stabilizace a uložení nálezů a všech nutných expertiz. V ceně budou zahrnuty veškeré úpravy a výkopové práce související s činnosti dodavatele provádějícího ZAV, včetně odvozu přebytečné zeminy na řízenou skládku (s předáním dokladů o uložení odpadu). Cena bude dále zahrnovat koordinaci prací s budoucím zhotovitelem stavby, se statikem určeným zhotovitelem a investorem stavby“ (viz bod 44. a 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
61. V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám následně zadavatel stanovil modelovou situaci, kdy předpokládaná dobá archeologického dohledu činí 440 hodin a předpokládané množství archeologicky prováděných výkopových prací činí 4 000 m³, přičemž současně zdůraznil svůj cíl, tj. snahu o získání co možná nejnižší celkové nabídkové ceny a současně co nejnižší ceny za m³ archeologicky prováděných výkopových prací a co nejnižší cenu za 1 hodinu archeologického dohledu (viz bod 46. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
62. Ze zadávacích podmínek tedy vyplývá, že celková nabídková cena (tedy „cena díla celkem“) sestává ze dvou částí – z ceny za m³ archeologicky prováděných výkopových prací a dále z ceny za 1 hodinu archeologického dohledu. Při nacenění obou uvedených položek (ceny za m³ archeologicky prováděných výkopových prací a ceny za 1 hodinu archeologického dohledu) pak případný uchazeč vychází jednak z vymezení předmětu veřejné zakázky (kterým je záchranný archeologický výzkum a dohled ve smyslu zákona o státní památkové péči – viz k tomu bod 3. a bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jednak z modelové situace stanovené zadavatelem, kterážto odráží odhadovaný rozsah prací.
63. V zadávací dokumentaci ani následně v dodatečných informacích však není zadavatelem stanoveno, jakým způsobem má případný uchazeč postupovat při výpočtu celkové ceny díla. Na první pohled lze logickou úvahou dospět k závěru, že celková nabízená cena díla nesmí být nižší než součet ceny za m³ archeologicky prováděných výkopových prací vynásobené s modelovými 4 000 m³ terénu a ceny za 1 hodinu archeologického dohledu vynásobené modelovými 440 hodinami, neboť je zjevné, že stanoví-li zadavatel modelovou situaci, tedy odhadovaný rozsah prací, pak očekává, že tento odhadovaný rozsah prací bude také skutečně v nabídce případných uchazečů naceněn. Ze zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky však již není zřejmé, zda by jako cenu díla celkem mohl případný uchazeč např. z opatrnosti – s ohledem na definici této ceny jako nejvýše přípustné – uvést částku vyšší oproti uvedenému propočtu, neboť by dospěl např. na základě prohlídky místa plnění[5] při své odbornosti k závěru, že zadavatelem odhadovaný rozsah prací (tedy zadavatelem stanovená modelová situace) není správný. Stejně tak nelze – při absenci jakéhokoli bližšího „návodu“ k sestavení celkové nabídkové ceny ze strany zadavatele – jako zcela nelogickou vyloučit možnost, že dodavatel dospěje na základě svých odborných zkušeností (případně též prohlídky místa plnění) k tomu, že odhad zadavatele („modelová situace“) např. o množství m³ archeologicky zkoumaných terénů je nadhodnocený (ostatně sám zadavatel si svým odhadem není vůbec jist, což lze dovodit z textu dodatečné informace č. 2, podle kterého zadavatel „nedisponuje informací o předpokládaném rozsahu množství m³ archeologicky zkoumaných terénů...“) a rozhodne se celkovou nabídkovou cenu oproti prostému výpočtu na základě modelové situace stanovené zadavatelem snížit. Takový postup může vzhledem ke způsobu fakturace, kdy dodavateli bude proplacena jen skutečně odvedená práce, dávat smysl, neboť z pohledu dodavatele není důvod k tomu, aby svoji celkovou nabídkovou cenu, tedy údaj, na základě kterého bude jeho nabídka (též) hodnocena, „zatěžoval“ objemem prací, o němž je přesvědčen, že jej nebude realizovat. Ke znejistění dodavatelů ohledně smyslu položky „celková výše nabídkové ceny“ je způsobilá nepochybně přispět i ta skutečnost, že pokud by zadavatel očekával, že tato položka bude výsledkem prostého výpočtu založeného na jednotkových cenách a hodnot modelové situace, postrádá samostatné hodnocení takové položky (navíc s přiřazením vlastní váhy) jakýkoli logický smysl – zadavatel pak ve skutečnosti reálně hodnotí pouze dvě hodnoty: jednotkovou cenu za m³ archeologicky prováděných výkopových prací a jednotkovou cenu za 1 hodinu archeologického dohledu; vše ostatní (včetně třetí, jakoby samostatné hodnoty celkové nabídkové ceny) je pak už pouhým (částečně otevřeným, částečně skrytým) vyjádřením jejich váhy či vzájemného poměru. Samostatné hodnocení položky „celková výše nabídkové ceny“ naopak logicky směřuje k tomu, že má vyjadřovat nějakou další preferenci zadavatele (odlišnou od dvou jednotkových cen) – a přímo vybízí k úvaze, že i v této položce je připuštěna soutěž dodavatelů nezávisle na jednotkových cenách (v podstatě tedy soutěž o to, kde dodavatel na základě svých odborných odhadů o množství prací, které bude nezbytné provést, svoji cenu „zastropuje“).
64. Úřad má za to, že shora uvedenými úvahami nade vší pochybnost demonstroval, že zadávací dokumentace umožňuje, pokud jde o způsob sestavení nabídkové ceny, několik možných výkladů, z nichž žádný nelze označit za zjevně nesprávný či nerozumný. V takovém případě však nelze zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky, ve které zadavatel rezignoval na uvedení takových jednoznačných informací, které by uvedenou pluralitu výkladů vyloučily, označit za transparentní.
65. Podle zadavatele o srozumitelnosti vymezení způsobu zpracování nabídkové ceny svědčí to, že „dodavatelé, kteří podali nabídku do veřejné zakázky, pochopili, jak mají nabídkovou cenu v rámci své nabídky konstruovat(...)“. V přímém rozporu k tomuto argumentu zadavatele je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, podle které byly nabídky dvou uchazečů (konkrétně uchazeče ARCHAIA Praha o.p.s. a uchazeče Česká společnost archeologická, o.p.s.) vyřazeny hodnotící komisí z důvodu nesplnění požadavků zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, a to v propočtu celkové nabídkové ceny (viz k tomu bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že uvedený argument zadavatele je lichý.
66. Úřad dále uvádí, že nezákonný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že nejednoznačné vymezení způsobu zpracování nabídkové ceny mohlo vést potenciální dodavatele k neúčasti v zadávacím řízení, přičemž pokud by zadavatel v zadávací dokumentaci dostatečně jednoznačně vymezil způsob zpracování nabídkové ceny, mohl obdržet jiné pro něj výhodnější nabídky než je nabídka vybraného uchazeče. Zároveň není vyloučeno, že uchazeči, kteří byli zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučeni, by mohli při jednoznačném nastavení podmínek pro zpracování nabídkové ceny nabídnout zadavateli odlišné ceny, než jaké nabídli při nejasně vymezených podmínkách, a tyto ceny mohly být nižší než cena vybraného uchazeče.
67. Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 6 odst. 1 ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci ve znění dodatečné informace č. 1, dodatečné informace č. 2 a dodatečné informace č. 3, nevymezil dostatečně způsob zpracování nabídkové ceny, neboť ze zadávacích podmínek není jednoznačně zřejmé, zda zadavatel požadoval, aby případný uchazeč při zpracování nabídkové ceny, konkrétně při výpočtu „ceny díla celkem“, vynásobil cenu za m³ archeologicky prováděných výkopových prací s modelovými 4 000 m³ a cenu za 1 hodinu archeologického dohledu s modelovými 440 hodinami a obě položky následně sečetl a tím získal celkovou výši nabídkové ceny, či zda případný uchazeč mohl (s ohledem na definici této ceny jako nejvýše přípustné) jako celkovou výši nabídkové ceny uvést částku jinou než uvedený propočet, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K výroku II. rozhodnutí
68. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zákon dává zadavateli možnost zvolit mezi dvěma základními hodnotícími kritérii, a to základním kritériem ekonomické výhodnosti a základním kritériem nejnižší nabídkové ceny. Z hlediska otázky výběru, podle kterého z uvedených kritérií bude zadavatel nabídky hodnotit, je zpravidla rozhodující to, jaké plnění má zadavatel zájem získat, zda jde o plnění, u něhož je zájmem zadavatele získat jej za co nejvýhodnější cenu (přičemž rozhodné vlastnosti takového plnění je zadavatel schopen popsat do té míry, že nepociťuje potřebu, aby tyto vlastnosti byly předmětem soutěže), nebo zda jde o plnění, u něhož není pro zadavatele rozhodující pouze cena, ale u něhož zadavatel požaduje i další vlastnosti, přičemž je z jeho pohledu žádoucí, aby míra naplnění těchto dalších vlastností byla předmětem soutěže (tj. aby ve výsledku byl předmětem soutěže nejlepší poměr užitné hodnoty a ceny). Na zadavateli pak je, aby při plánování zadávání veřejné zakázky řádně promyslel, jestli má v plánu poptávat plnění, u nějž bude požadovat co nejnižší cenu nebo naopak takové plnění, u nějž bude hodnotit i určité vlastnosti, které nejsou cenovou položkou. S tím souvisí i povinnost zadavatele uvést zvolené hodnotící kritérium ve smyslu ust. § 78 odst. 3 zákona v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. V souladu se zvoleným základním hodnotícím kritériem uvedeným v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení pak zadavatel musí v zadávacím řízení hodnotit podané nabídky.
69. Zásadní pro odlišení jednotlivých hodnotících kritérií je to, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek a na základě čeho bude nabídka uchazeče moci být označena jako nejvhodnější. U hodnocení podle kritéria nejnižší nabídkové ceny jde o hodnocení z principu jednokriteriální, kdy jediným kritériem hodnocení je nabídková cena uchazečů. V rámci tohoto základního hodnotícího kritéria tak nemohou být hodnotící komisí brány v úvahu jiné vlastnosti nabídky. Takové vlastnosti však naopak mohou být posuzovány, pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, neboť zadavatel může pro hodnocení nabídky zvolit taková dílčí hodnotící kritéria, která vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny ve smyslu ust. § 78 odst. 4 zákona. Hodnocení podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky je tak hodnocením vícekriteriálním, kdy hodnotící komise hodnotí nabídku podle dílčích hodnotících kritérií, které zadavatel označil a kterým přiřadil určitou váhu. Z hlediska požadavků a náročnosti hodnocení jsou mezi oběma základními hodnotícími kritérii podstatné rozdíly. Zatímco při hodnocení nejnižší nabídkové ceny je úkolem hodnotící komise sestavit pořadí nabídek od nejlevnější po nejdražší, přičemž se hodnotící komise nemusí dopouštět složitých výpočtů a srovnávání vlastností jednotlivých nabídek, u hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky je úkol hodnotící komise složitější, neboť vyžaduje provedení vzájemného srovnávání a vážení jednotlivých nabídek v rámci dílčích kritérií. Pokud jde o otázku, která nabídka má být dle jednotlivých základních hodnotících kritérií nabídkou nejvhodnější, lze uzavřít, že za situace, kdy probíhá hodnocení podle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, pak takovou nejvhodnější nabídkou musí být ta, která obsahuje skutečně nejnižší cenu, naproti tomu za situace, kdy probíhá hodnocení podle ekonomické výhodnosti, pak vítěznou nabídkou musí být ta, která nabízí nejlepší plnění z hlediska vztahu jeho užitné hodnoty a ceny (jak byl zadavatelem vymezen prostřednictvím hodnotících kritérií).
70. Za oznámení o zahájení zadávacího řízení je v šetřeném případě v souladu s ust. § 26 odst. 2 písm. a) zákona považováno oznámení otevřeného řízení.
71. Z Věstníku veřejných zakázek a z Úředního věstníku Evropské Unie vyplývá, že zadavatel v oznámení otevřeného řízení stanovil jako základní hodnotící kritérium pro zadání zakázky ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž současně uvedl dílčí hodnotící kritéria včetně jejich vah (viz k tomu bod 41. a bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V článku 15 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace však zadavatel jako základní kritérium pro zadání veřejné zakázky stanovil nejnižší nabídkovou cenu, přičemž současně uvedl dílčí hodnotící kritéria včetně jejich vah (viz k tomu bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
72. Oznámení otevřeného řízení se základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky je tedy v rozporu se zadávací dokumentací, kde je jako základní hodnotící kritérium uvedena nejnižší nabídková cena. Na základě ustanovení § 48 odst. 1 zákona, podle kterého je zadavatel povinen zveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace, mohli potenciální dodavatelé zjistit rozpor ve stanoveném základním hodnotícím kritériu a nemohli tak přesně určit, jaké kritérium bude skutečně zadavatelem využito k hodnocení nabídek a jakým způsobem mají sestavit svou nabídku. Nadto Úřad dodává, že informace o hodnotícím kritériu ekonomická výhodnost nabídky je uvedena i v odůvodnění veřejné zakázky (viz k tomu bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na které zadavatel odkazuje v dodatečných informacích č. 3 (viz k tomu bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž jak dodatečná informace č. 3, tak odůvodnění veřejné zakázky, je taktéž zveřejněno na profilu zadavatele[6].
73. Úřad opakovaně poznamenává, že i na zadávací podmínky, kterými se podle § 17 písm. l) zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky, se stejně jako na celý průběh zadávacího řízení vztahuje zásada transparentnosti, a tato pak spočívá i v jejich jednoznačnosti a nerozpornosti. Transparentnost zadávacího řízení v sobě tedy nezbytně zahrnuje i požadavek na soulad obsahu oznámení otevřeného řízení a zadávací dokumentace, přičemž podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona je zadavatel tím, kdo odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek.
74. Výše uvedený rozpor pak mohl vést potenciální dodavatele k neúčasti v zadávacím řízení a ovlivnit tak výběr nejvhodnější nabídky, přičemž nelze vyloučit, že by zadavatel obdržel výhodnější nabídky než je nabídka vybraného uchazeče.
75. V čl. 15 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy, konkrétně kritérium „Celková výše nabídkové ceny (cena díla)“ s váhou 60%, kritérium „Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací“ s váhou 25% a kritérium „Cena za 1 hodinu archeologického dohledu“ s váhou 15%, a stanovil způsob hodnocení jednotlivých kritérií, kdy „[k]aždé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria“ a způsob stanovení nejvýhodnější nabídky, ke kterému se mělo dospět násobkem bodových hodnocení s příslušnou váhou daného kritéria a následným součtem výsledných hodnot (viz k tomu bod 49. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
76. Všechna stanovená dílčí hodnotící kritéria jsou kritérii cenovými, z čehož by bylo možno dovodit, že zadavatel chce hodnotit pouze cenu. Toto ostatně potvrzuje i sám zadavatel ve svém vyjádření, když uvádí, že „není pochyb, že základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena (...)“. Současně však jednotlivým kritériím přidělil váhu a stanovil způsob hodnocení jednotlivých kritérií včetně způsobu stanovení nejvýhodnější nabídky, ačkoliv možnost stanovit dílčí hodnotící kritéria je dle znění zákona, konkrétně dle ust. § 78 odst. 4, § 78 odst. 5 a § 78 odst. 6 zákona, upravena pouze ve vztahu k základnímu hodnotícímu kritériu ekonomické výhodnosti nabídky, u kterého je zadavatel ve smyslu uvedených ustanovení dokonce povinen postupovat tak, že zvolí dílčí hodnotící kritéria a přiřadí jim váhu. Zákon tak z hlediska hodnocení vůbec nepočítá s tím, že by v rámci hodnocení podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny zadavatel postupoval tak, že stanoví dílčí hodnotící kritéria.
77. Úřad k možnosti stanovení dílčích hodnotících kritérií u základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R162/2012/VZ-2250/2012/310/Mše ze dne 6. 2. 2013, zabývající se právě touto otázkou, které uvádí že: „[v]zhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil nejnižší nabídkovou cenu a nikoli ekonomickou výhodnost nabídky ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) zákona, předurčil tím, co bude z jeho strany předmětem hodnocení. Pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, je nevyhnutelným důsledkem této volby skutečnost, že jako vítězná musí být vybrána nabídka, která splňuje požadavky, jež na obsah nabídek klade zákon a zadávací dokumentace, a která současně obsahuje nejnižší nabídkovou cenu ze všech hodnocených nabídek. Nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu předchozí věty je nutno rozumět nejnižší celkovou cenu, tj. celkovou sumu, kterou bude muset zadavatel uhradit dodavateli v souvislosti s realizací předmětu veřejné zakázky.“
78. Citované rozhodnutí předsedy Úřadu dále uvádí, že: „[h]odnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny je bezesporu kritériem jednosložkovým a stanovení či hodnocení dílčích kritérií je zde z povahy věci vyloučeno. Vyloučena jsou dílčí hodnotící kritéria i tehdy, pokud by tato byla ‚kritérii cenovými‘, tj. vztahovala se k dílčím složkám celkové nabídkové ceny. Pokud je tedy zadavatelem zvoleno základní hodnotící kritérium v podobě nejnižší nabídkové ceny, je zadavatel povinen nabídky hodnotit pouze co do výše celkové nabídkové ceny, nikoli co do výše jednotlivých složek nabídkové ceny. Vzhledem k tomu, že zákon nepředpokládá a ani ze samotné podstaty tohoto hodnotícího kritéria nevyplývá, že by jej bylo možno rozdělit na další dílčí kritéria, nelze jakákoli další dílčí kritéria posuzovat a v důsledku jejich posouzení zasahovat do pořadí nabídek, pro nějž je rozhodující pouze celková nabídková cena (…)“.
79. Z citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu předně vyplývá, že pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, má být předmětem jeho zájmu nabídka nejlevnější a výsledkem hodnocení musí být podle tohoto základního hodnotícího kritéria výběr nabídky se skutečně nejnižší nabídkovou cenou. Nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu základního hodnotícího kritéria podle § 78 odst. 1 písm. b) zákona je přitom třeba rozumět celkovou nejnižší nabídkovou cenu, která vyjadřuje protiplnění, jež zadavatel vybranému uchazeči uhradí za poskytnuté plnění (za realizaci celého předmětu veřejné zakázky).
80. Pokud by však bylo úmyslem zadavatele zvolit jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, jak uvedl např. v oznámení otevřeného řízení, pak by byl povinen hodnotit více dílčích kritérií, která by musela být minimálně dvě, přičemž alespoň jedno z nich by muselo být necenové povahy, a zadavatel by byl povinen každému z nich přidělit váhu v procentech, případně stanovit mezi jednotlivými dílčími kritérii jiný matematický vztah. V šetřeném případě jsou však všechna dílčí hodnotící kritéria cenové povahy (viz výše), tudíž ani hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky nebylo naplněno v souladu se zákonem, neboť stanovená cenová dílčí hodnotící kritéria nemohou vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny (což lze dovodit např. z rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S11/05-151/1098/05-SH ze dne 15. 3. 2005, na které odkazuje rovněž zadavatel ve svém vyjádření).
81. Úřad konstatuje, že pokud zadavatel v šetřeném případě chtěl hodnotit pouze cenu a současně stanovil dílčí hodnotící kritéria (i když pouze cenové povahy), kterým je přidělena váha, a stanovil způsob hodnocení jednotlivých kritérií vč. způsobu stanovení nejvýhodnější nabídky, pak by při samotném hodnocení nabídek nestanovil pořadí nabídek podle výše nabídkových cen, které uchazeči předložili, ale dle nejvyššího dosaženého součtu bodů v dílčích hodnotících kritériích, když by hodnotil nabídky a stanovil jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. V důsledku takového postupu zadavatele by pak mohla být vybrána nabídka, která v souhrnu neobsahuje nejnižší nabídkovou cenu, ale přesto by byla vyhodnocena jako nejúspěšnější, neboť by byla nejvýhodnější z hlediska nastavených dílčích kritérií hodnocení.
82. Skutečnost, že by výše nastíněná situace mohla skutečně nastat, Úřad demonstruje na následujícím modelovém příkladu, kdy jsou hodnoceny nabídky právě dvou uchazečů, přičemž nabídka uchazeče č. 1 odpovídá cenám nabízeným vybraným uchazečem (viz k tomu bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí)
Uchazeč č. 1
Celková výše nabídkové ceny
7 883 880,- Kč bez DPH
Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací
1 946,- Kč bez DPH
Cena za 1 hodinu archeologického dohledu
227,- Kč bez DPH
Uchazeč č. 2
Celková výše nabídkové ceny
7 886 000,- Kč bez DPH[7]
Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací
1 955,- Kč bez DPH[8]
Cena za 1 hodinu archeologického dohledu
150,- Kč bez DPH[9]
Bodová hodnota pro jednotlivá kritéria dle zadávací dokumentace vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce a následným vynásobením příslušnou vahou daného kritéria (viz k tomu bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tedy:
(100 x nejvhodnější nabídka/hodnocená nabídka) x váha kritéria
Uchazeč č. 1
Uchazeč č. 2
1. Kritérium: Celková výše nabídkové ceny
6 000,00 bodů
5 998,39 bodů[10]
2. Kritérium: Cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací
2 500 bodů
2 488,49 bodů
3. Kritérium: Cena za 1 hodinu archeologického dohledu
991,19 bodů
1 500 bodů
Celková dosažená bodová hodnota
9 491,19 bodů
9 986,88 bodů
83. Z uvedeného modelového příkladu vyplývá, že ačkoliv to nemusí být na první pohled zřejmé, může v případě, kdy zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, kombinující přístupy hodnocení nejnižší nabídkové ceny i ekonomické výhodnosti nabídky (stanovením dílčích hodnotících kritérií), dojít k situaci, že zadavatel dospěje k jinému výsledku, než k výběru nabídky se skutečně nejnižší cenou, kterou bude muset v souvislosti s realizací veřejné zakázky dodavateli uhradit.
84. Výše poukazovaná nejasnost zadávacích podmínek spočívající v uvedení rozporných údajů v oznámení otevřeného řízení a v zadávací dokumentaci, kdy není jednoznačně zřejmé, jaké základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel zvolil, je tedy dále prohloubena skutečností, že zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria, kdy se na jednu stranu jedná pouze o kritéria cenová, což indikuje, že zadavatel chtěl hodnotit pouze cenu, a přitom jim přidělil váhu a stanovil způsob hodnocení jednotlivých kritérií vč. způsobu stanovení nejvýhodnější nabídky, což není slučitelné s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny.
85. Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 6 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 zákona, když do oznámení otevřeného řízení a do zadávací dokumentace uvedl rozporné údaje, ze kterých není jednoznačně zřejmé, jaké základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel zvolil (zda nejnižší nabídkovou cenu nebo ekonomickou výhodnost nabídky), neboť v oznámení otevřeného řízení je jako kritérium pro zadání zakázky uvedena „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“ a v čl. 15 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je jako kritérium pro zadání zakázky uvedena nejnižší nabídková cena, přičemž nejasnost je dále prohloubena skutečností, že zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria, kdy se na jednu stranu jedná pouze o kritéria cenová, což indikuje, že zadavatel chtěl hodnotit pouze cenu, a přitom jim přidělil váhu a stanovil způsob hodnocení jednotlivých kritérií vč. způsobu stanovení nejvýhodnější nabídky, ke kterému se mělo dospět násobkem bodových hodnocení s příslušnou váhou daného kritéria a následným součtem výsledných hodnot, což není slučitelné s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K dalším argumentům zadavatele
86. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 9. 2016 uvádí, že „v zadávací dokumentaci určil základní hodnotící kritérium jako nejnižší nabídkovou cenu a též zcela v souladu s tímto hodnotícím kritériem nabídky podané do zadávacího řízení hodnotil.“
87. K tomu Úřad uvádí, že nerozporuje tvrzení zadavatele vztahující se k základnímu hodnotícímu kritériu určenému v zadávací dokumentaci, nicméně poukazuje na skutečnost, že porušení postupu stanoveného v § 6 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 zákona se zadavatel dopustil uvedením rozporných údajů o základním hodnotícím kritériu v oznámení otevřeného řízení a v zadávací dokumentaci. Úřad dále nemůže souhlasit ani s tvrzením zadavatele, že hodnotil nabídky podané do zadávacího řízení v souladu s hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, neboť odhlédne-li Úřad od prostého faktu, že k žádnému hodnocení nabídek fakticky nedošlo (jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek – viz k tomu bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tak i za situace, že by zadavatel hodnotil nabídky způsobem popsaným v zadávací dokumentaci, jednalo by se o hodnocení v rozporu s principy jednokriteriálního hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny, přičemž této problematice se již Úřad detailně věnoval výše (viz k tomu bod 68. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
88. K argumentu zadavatele, že pokud jsou dílčí hodnotící kritéria cenové povahy, tedy pokud není určeno alespoň jedno kritérium necenové povahy, „není pochyb, že základním kritériem je nejnižší nabídková cena“, Úřad uvádí, že jestliže zadavatel v oznámení otevřeného řízení výslovně uvede jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, tak se jedná o rozpor, který způsobuje nejasnost v zadávacích podmínkách a jako takový vzbuzuje pochyby o tom, jakým způsobem, resp. podle jakého kritéria, bude probíhat hodnocení nabídek. Na uvedeném nic nemění ani ta skutečnost, že zadavatel vždy uváděl totožná dílčí hodnotící kritéria, neboť právě jejich stanovení prohlubovalo nejasnost v otázce základního hodnotícího kritéria (viz k tomu část „K výroku II. rozhodnutí“ odůvodnění tohoto rozhodnutí). K uvedenému Úřad doplňuje, že ačkoliv zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 9. 2016 nepřipouští pochyby stran základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena, tak současně v témže vyjádření cituje znění dodatečných informací č. 3, kde je s odkazem na odůvodnění veřejné zakázky uvedeno, že cílem zadavatele je dosažení výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky (viz k tomu bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
89. Zadavatel uvádí, že „identifikoval své potřeby ve vztahu ke způsobu zpracování nabídkové ceny a následně je transparentním a nediskriminačním způsobem popsal v zadávacích podmínkách veřejné zakázky“. K tomu Úřad uvádí, že otázkou nedostatečnosti vymezení způsobu zpracování nabídkové ceny zadavatelem se již zabýval v části „k výroku I. rozhodnutí“ odůvodnění tohoto rozhodnutí, na kterou tímto odkazuje.
90. K argumentu zadavatele, že „učiněná rozhodnutí hodnotící komise a zadavatele neměla dopad na výběr nejvhodnější nabídky“ a dále, že „[z]adavatel v souladu s § 81 odst. 2 ZVZ rozhodl o výběru nabídky uchazeče, který v zadávacím řízení předložil nabídku s nejnižší nabídkovou cenou“, Úřad uvádí, následující.
91. Uvedeným argumentem zadavatel pravděpodobně poukazuje na tu skutečnost, že vybraný uchazeč podal nabídku s nejnižší nabídkovou cenou ze všech podaných nabídek, což skutečně vyplývá z protokolu o otevírání obálek. Nicméně se Úřad neztotožňuje s argumentem zadavatele o absenci dopadu rozhodnutí učiněných hodnotící komisí a zadavatelem na výběr nejvhodnější nabídky, neboť jak vyplývá z výše uvedených částí odůvodnění tohoto rozhodnutí, může nezákonný postup zadavatele při stanovení požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny, nebo nezákonný postup zadavatele v souvislosti se stanovením základního hodnotícího kritéria, vést potenciální dodavatele k neúčasti v zadávacím řízení a ovlivnit tak výběr nejvhodnější nabídky, případně mohl takovýto nezákonný postup ovlivnit i nabídkovou cenu těch uchazečů, kteří nabídku v šetřeném zadávacím řízení podali (viz k tomu bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tvrzení zadavatele, že rozhodnutí hodnotící komise neměla v šetřeném případě dopad na výběr nejvhodnější nabídky, Úřad uvádí, že samotný postup hodnotící komise nebyl předmětem přezkumu. Pro úplnost pak Úřad pouze v obecné rovině podotýká, že zadavatelem uváděná „rozhodnutí hodnotící komise“ mají vliv na výběr nejvhodnější nabídky i za situace, že nedojde k samotnému hodnocení nabídek, neboť „rozhodnutím hodnotící komise“ je i výsledek posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách (tedy i výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky) a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona, přičemž hodnotící komise má povinnost nabídky posuzovat a v zákonem stanovených případech je vyřazovat. Nelze tedy přisvědčit tvrzení zadavatele, že rozhodnutí hodnotící komise neměla v šetřeném případě dopad na výběr nejvhodnější nabídky. Z výše uvedených důvodů považuje Úřad argument zadavatele za mylný.
V. ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
92. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
93. Úřad je při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace uchazečů. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 6 odst. 1 ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci ve znění dodatečné informace č. 1, dodatečné informace č. 2 a dodatečné informace č. 3, nevymezil dostatečně způsob zpracování nabídkové ceny, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dále postup stanovený v § 6 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 zákona, když do oznámení otevřeného řízení a do zadávací dokumentace uvedl rozporné údaje, ze kterých není jednoznačně zřejmé, jaké základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel zvolil (zda nejnižší nabídkovou cenu nebo ekonomickou výhodnost nabídky), čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení je zatížen nezhojitelnou vadou v procesu zadávání, když zadavatel pochybil při vymezení zadávacích podmínek v části týkající se vymezení způsobu zpracování nabídkové ceny a v části týkající se stanovení hodnotících kritérií, a zároveň za situace, kdy zadávací řízení je již ve fázi po podání nabídek, představuje zrušení zadávacího řízení jediné možné nápravné opatření, které Úřad může zadavateli uložit.
VI. NÁKLADY ŘÍZENÍ
94. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis – vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.
95. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000621.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] zadavatel má zde zřejmě na mysli rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S11/05-151/1098/05-SH ze dne 15. 3. 2005 – pozn. Úřadu
[2] zákona – pozn. Úřadu
[3] dostupné na https://www.umprum.cz/web/cs/skola
[4] tamtéž
[5] Úřad při této úvaze vychází ze skutečnosti, že prohlídka místa plnění skutečně proběhla (viz k tomu bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a proto by k nastíněné situaci skutečně mohlo dojít.
[6] dostupný na https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/60461071
[7] V zadávacích podmínkách není dostatečně vymezen způsob zpracování nabídkové ceny (viz část „K výroku I. rozhodnutí“ odůvodnění tohoto rozhodnutí), proto Úřad k modelové celkové výši nabídkové ceny dospěl tím způsobem, že celková výši nabídkové ceny = (cena za m³ archeologicky prováděných výkopových prací x 4 000 m³) + (cena za 1 hodinu archeologického dohledu x 440 hodin), tedy stejným způsobem jako vybraný uchazeč.
[8] modelová výše položkové ceny je vyšší než položková cena nabídnutá vybraným uchazečem
[9] modelová výše položkové ceny odpovídá ceně nabídnuté pro předmětnou položku uchazečem Česká společnost archeologická, o.p.s.
[10] pro zachování maximální míry objektivity jsou body uvedené v tabulce zaokrouhlovány na dvě desetinná místa
|
