Č. j.: ÚOHS-S0692/2016/VZ-44773/2016/522/JKr
4. listopadu 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve věci spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona a správního deliktu podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jichž se dopustil zadavatel
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha-Libeň,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „High Capacity Roughing Pump System“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2015 pod ev. č. 401374, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 10. 2015,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha-Libeň – se dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „High Capacity Roughing Pump System“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2015 pod ev. č. 401374, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 10. 2015, v rozporu s § 126 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy č. S15/276E na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem TEVAK, s.r.o., IČO 26689022, se sídlem K Horkám 421/28, 102 00 Praha-Hostivař, ke kterému došlo dne 30. 12. 2015, tedy nejpozději dne 29. 1. 2016, ale až dne 1. 2. 2016.
II.
Zadavatel – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha-Libeň – se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek tím, že v rozporu s ustanovením § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil smlouvu č. S15/276E uzavřenou dne 30. 12. 2015 s vybraným uchazečem – TEVAK, s.r.o., IČO 26689022, se sídlem K Horkám 421/28, 102 00 Praha-Hostivař – na plnění předmětu veřejné zakázky „High Capacity Roughing Pump System“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 10. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2015 pod ev. č. 401374, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 10. 2015, na profilu zadavatele http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/74e987e1-b4a1-4571-b8b6-2cd93fe6f932 do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 14. 1. 2016, ale až dne 19. 1. 2016.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až II. tohoto příkazu se zadavateli – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha-Libeň – ukládá podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
pokuta ve výši 4 500,- Kč (čtyři tisíce pět set korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
Zadávací řízení
1. Zadavatel – Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., IČO 68378271, se sídlem Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha-Libeň (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“[1]) dne 9. 10. 2015 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, které bylo uveřejněno dne 12. 10. 2015 pod ev. č. 401374, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 10. 2015, otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „High Capacity Roughing Pump System“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z bodu 1.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky plyne, že předmětem veřejné zakázky bylo dodání High capacity roughing pump system s příslušenstvím zadavateli.
3. Z bodu 1.4 zadávací dokumentace veřejné zakázky dále plyne, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3.300.000,- Kč bez DPH.
4. Z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 1. 12. 2015 plyne, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče TEVAK, s.r.o., IČO 26689022, se sídlem K Horkám 421/28, 102 00 Praha-Hostivař (dále jen „vybraný uchazeč“).
5. Dne 30. 12. 2015 zadavatel uzavřel s vybraných uchazečem smlouvu č. S15/276E na plnění předmětu veřejné zakázky. Z textu citované smlouvy plyne, že cena předmětu plnění veřejné zakázky činila 47 850,- EUR bez DPH, tj. 57 898,50 EUR vč. DPH (pozn. Úřadu – dle orientačního přepočtu 1 292 907 Kč bez DPH, tj. 1 564 417 Kč s DPH[2]).
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.
7. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0692/2016/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
8. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě se přezkum souladu postupu zadavatele se zákonem týká veřejné zakázky, ve vztahu k níž bylo zadávací řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti zákona, tedy za účinnosti ZVZ, Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňoval definici zadavatele podle ZVZ. S ohledem na povahu zadavatele (veřejná výzkumná instituce) je k zodpovězení této otázky nutno vycházet z § 2 odst. 2 ZVZ.
9. Podle § 2 odst. 2 ZVZ je veřejným zadavatelem
a) Česká republika,
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
10. K naplnění definice veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ Úřad uvádí, že pojem veřejného zadavatele podle tohoto ustanovení ZVZ je potřeba vykládat ve funkčním smyslu, tzn., že při zjišťování, zda je určitý subjekt veřejným zadavatelem, je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činností subjektu.
11. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 341/2005 Sb.“) je veřejná výzkumná instituce zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4 zákona č. 341/2005 Sb.) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6 zákona č. 341/2005 Sb.).
12. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí.
13. Zadavatel, tj. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., byl zřízen dne 28. 6. 2006, kdy byla vydána zřizovací listina[3], a vznikl dne 1. 1. 2007, kdy byl zapsán do rejstříku veřejných výzkumných institucí[4]. Zřizovatelem zadavatele je Akademie věd České republiky, IČO 60165171, se sídlem Národní 1009/3, 110 00 Praha – Staré Město.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.
15. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel je jinou právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, jelikož provádění vědeckého výzkumu v oblasti fyziky, přispívání k využití jeho výsledků a zajišťování infrastruktury výzkumu lze jistě označit za potřebu veřejného zájmu. Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele v plném rozsahu své činnosti, jak vyplývá mj. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 1. 1998, C–44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH, ECR 1998, s. I-00073.
16. Úřad konstatuje, že zadavatel naplňuje zákonnou podmínku uvedenou v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. ZVZ.
17. K tomu, aby bylo možno konstatovat, zda zadavatel je či není veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, je nutno ověřit, zda zadavatel rovněž naplňuje alespoň jednu ze tří podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. ZVZ.
18. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. jsou orgány veřejné výzkumné instituce
a) ředitel,
b) rada instituce,
c) dozorčí rada.
19. Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 341/2005 Sb. je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce ředitel, kterého dle § 17 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. jmenuje zřizovatel na návrh rady instituce předložený na základě výběrového řízení.
20. Podle § 19 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb. členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.
21. Z uvedeného vyplývá, že veřejný zadavatel [v daném případě Akademie věd České republiky, jakožto zřizovatel zadavatele, která je prokazatelně veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) ZVZ, neboť se jedná o organizační složku státu – viz § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů] jmenuje více než polovinu členů v jejím statutárním orgánu (jmenuje ředitele) a dozorčím orgánu (jmenuje členy dozorčí rady).
22. Jelikož pro určení toho, zda je zadavatel veřejným zadavatelem, postačuje kromě splnění podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. ZVZ splnění alespoň jedné ze tří podmínek uvedených v bodu 2. citovaného ustanovení ZVZ, je již nadbytečné zabývat se zbývajícími podmínkami uvedenými v tomto ustanovení ZVZ.
23. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel je bez nejmenších pochyb veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ.
24. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b) Česká národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
25. S ohledem skutečnosti uvedené v bodech 10 až 20 odůvodnění tohoto příkazu je zřejmé, že zadavatel naplňuje i znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona.
K výroku I. tohoto příkazu
26. Úřad předně uvádí, že zákonná úprava zadávání veřejných zakázek je založena rovněž na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle ZVZ, resp. zákona. Každý zadavatel tak má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení. V případech kdy je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 146 ZVZ, resp. do 30 dnů v souladu s § 126 zákona ve spojení s § 212 zákona.
27. Podle § 83 odst. 1 věty první ZVZ je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.
28. Podle § 146 odst. 1 ZVZ platí, že je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění
a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,
b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.
Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.
29. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
30. Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
31. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
32. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
33. Podle § 212 odst. 3 zákona zadavatel odešle formulář elektronicky do
a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
34. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
35. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 zákona.
36. Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona se podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
37. Podle čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), platí, že se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.
38. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury NSS aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. NSS např. v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002, dovodil, že „Ústavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“. Obdobně se NSS vyjádřil i v rozsudku ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011, či v rozsudku ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012.
39. V usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 8 Tdo 1430/2010, ze dne 15. 12. 2010, je uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“
40. Z výše uvedeného vyplývá, že je-li při porovnání staré a nové normy příznivější pozdější úprava, přičemž je zřejmé, že jednání je trestné podle obou norem, pak je Úřad jako orgán rozhodující o správním deliktu zadavatele vázán ustanoveními tohoto příznivějšího zákona jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.
41. V daném případě je zřejmé, že obdobně, jako tomu je podle § 126 zákona, byl zadavatel i s odkazem na ustanovení § 83 odst. 1 ZVZ ve vztahu k předmětné veřejné zakázce povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek ve stanovené lhůtě od uzavření smlouvy. Ustanovení § 126 zákona však obsahuje v porovnání s ustanovením § 83 odst. 1 ZVZ příznivější právní úpravu v tom, že dle ní nejsou zadavatelé povinni odeslat předmětné oznámení do 15 dnů od uzavření smlouvy jako dle § 83 odst. 1 ZVZ, ale až do 30 dnů od uzavření smlouvy. Nová právní úprava tedy stanoví delší lhůtu pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.
42. Je rovněž zřejmé, že ačkoliv neodeslání oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění v souladu se zákonem je správním deliktem dle zákona i dle ZVZ, ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona stanovuje za jeho spáchání podstatně nižší maximální výši pokuty. S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit soulad postupu zadavatele v kontextu nové právní úpravy obsažené v § 126 zákona, potažmo v § 269 zákona. Pro odstranění všech pochybností Úřad uvádí, že ústavní pravidlo vyjádřené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod je nutným interpretačním korektivem i ve vztahu ke shora citovanému ustanovení § 274 odst. 1 písm. a) zákona, které je třeba vykládat tak, že podle starého práva se v řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek podle ZVZ, postupuje jen tehdy, pokud tomu nebrání právě tato ústavní maxima.
43. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 30. 12. 2015 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle § 83 odst. 1 ZVZ ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 14. 1. 2016, přičemž při aplikaci příznivější právní úpravy obsažené v § 126 zákona měla být uvedená povinnost ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 30 denní lhůty, tj. ke dni 29. 1. 2016.
44. Z bodu VI. 4) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek došlo dne 1. 2. 2016, tzn. 33 dnů po uzavření smlouvy a 18 dnů po uplynutí zákonné lhůty dle § 83 odst. 1 ZVZ, resp. 3 dny po uplynutí zákonné lhůty dle § 126 zákona.
45. Úřad uvádí, že z ustanovení § 83 odst. 1 ZVZ a § 126 zákona jednoznačně vyplývá povinnost zadavatele zajistit odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, a to v zákonem stanovené lhůtě 15, resp. 30 dnů od uzavření smlouvy.
46. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření č. j. FZU/DSE-1959/2016 ze dne 4. 10. 2016, které bylo úřadu doručeno dne 11. 10. 2016, nezpochybňuje pozdní odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, přičemž sám určil délku prodlení se splněním uvedené povinnosti na 18 dní.
47. V šetřeném případě tedy zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek odeslal, avšak nedodržel lhůtu stanovenou v § 126 zákona, neboť oznámení bylo odesláno s prodlením 3 dnů.
48. Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. a) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného správního deliktu „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatel [na rozdíl od správního deliktu zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. a) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky správního deliktu.
49. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 126 zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným uchazečem, ke kterému došlo dne 30. 12. 2015, tedy nejpozději dne 29. 1. 2016, ale až dne 1. 2. 2016.
50. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
51. Podle § 17 písm. w) ZVZ je profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
52. Podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
53. Podle § 147a odst. 2 ZVZ veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na
a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,
b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),
c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
54. Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený zákonem.
55. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
56. Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona je profilem zadavatele elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.
57. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písmeno l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
58. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.
59. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 zákona.
60. Úřad v souvislosti s aplikací relevantních ustanovení zákona při rozhodování o správním deliktu zadavatele uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu odkazuje na body 35 až 39 odůvodnění tohoto příkazu.
61. V daném případě je zřejmé, že obdobně, jako tomu je podle § 219 odst. 1 zákona, byl zadavatel i s odkazem na ustanovení § 147a odst. 1 ZVZ ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ ve vztahu k předmětné veřejné zakázce povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření.
62. Je rovněž zřejmé, že ačkoliv neuveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v souladu se zákonem je správním deliktem dle zákona i dle ZVZ, ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona stanovuje podstatně nižší maximální výši pokuty za jeho spáchání. S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit soulad postupu zadavatele v kontextu nové právní úpravy obsažené v § 219 odst. 1 zákona.
63. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 30. 12. 2015 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Povinnost zadavatele uveřejnit uvedenou smlouvu na profilu zadavatele měla být dle § 147a odst. 1 ZVZ ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ a stejně tak dle § 219 odst. 1 zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 14. 1. 2016.
64. Z profilu zadavatele (dostupného na http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/74e987e1-b4a1-4571-b8b6-2cd93fe6f932, kde předmětná veřejná zakázka je dostupná na http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/74e987e1-b4a1-4571-b8b6-2cd93fe6f932/Zakazka/P15V00000119) vyplývá, že zadavatel uveřejnil na svém profilu smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku s názvem dokumentu „S15_276E, TEVAK, High capacity roughing pump system.pdf“ dne 19. 1. 2016, tzn. 20 dnů po uzavření uvedené smlouvy a 5 dnů po uplynutí zákonné lhůty dle § 147a odst. 1 ZVZ ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ, resp. dle § 219 odst. 1 zákona.
65. Úřad uvádí, že z ustanovení § 147a odst. 1 ZVZ ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ a z ustanovení § 219 odst. 1 zákona jednoznačně vyplývá povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů od jejího uzavření.
66. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření č. j. FZU/DSE-1959/2016 ze dne 4. 10. 2016, které bylo úřadu doručeno dne 11. 10. 2016, nezpochybňuje pozdní uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku na profilu zadavatele, přičemž sám určil délku prodlení se splněním uvedené povinnosti na 5 dní.
67. V šetřeném případě tedy zadavatel smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku na profilu zadavatele uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou v § 219 odst. 1 zákona, neboť uvedenou smlouvu uveřejnil s prodlením 5 dnů.
68. Podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného správního deliktu „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatel [na rozdíl od správního deliktu zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 2 zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky správního deliktu.
69. Jelikož byl zadavatel v šetřeném případě povinen smlouvu uveřejnit do 15 dnů od data jejího uzavření, tedy nejpozději do 14. 1. 2016, avšak učinil tak až 19. 1. 2016 (po uplynutí zákonné lhůty), porušil tak ustanovení § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku neuveřejnil do 15 dnů ode dne jejího uzavření.
70. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil smlouvu č. S15/276E na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřenou dne 30. 12. 2015 s vybraným uchazečem na profilu zadavatele http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/74e987e1-b4a1-4571-b8b6-2cd93fe6f932 do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 14. 1. 2016, ale až dne 19. 1. 2016.
71. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K vydání příkazu
72. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
73. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a dále správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
74. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
K uložení pokuty
75. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.
76. Vzhledem ke zjištěným správním deliktům Úřad přistoupil k uložení pokuty.
77. Podle § 270 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
78. V návaznosti na výše citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 29. 9. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 30. 1. 2016, tedy den následující po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto příkazu nezanikla. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 15. 1. 2016, tedy den následující po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt uvedený ve výroku II. tohoto příkazu nezanikla.
79. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
80. Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
81. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
82. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 zákona.
83. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 zákona.
84. Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě lze za spáchání správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona uložit vyšší sankci, a z tohoto důvodu považuje Úřad tento delikt za přísněji trestný. Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu. Ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.
85. Podle § 270 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
86. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
87. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad uvádí následující. Z hlediska závažnosti je možno neuveřejnění nebo pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností, neboť uzavřenou smlouvu lze z pohledu veřejnosti (a jejího legitimního zájmu na kontrole vydávání veřejných prostředků) pokládat za vůbec nejrelevantnější dokument celého zadávacího řízení. Je to právě smlouva na plnění veřejné zakázky, na základě které bude veřejná zakázka plněna a veřejné prostředky na základě ní vynakládány. Zadavatel pozdním uveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku omezil možnost veřejnosti dozvědět se základní údaje o tom, za jakých obchodních podmínek mají být veřejné prostředky vynakládány, a současně omezil možnost získat informace, na základě kterých by bylo možné se domáhat provedení kontrolní činnosti ze strany kompetentních orgánů státní správy. Došlo tak k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, tedy k vyloučení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.
88. Z hlediska následků však Úřad při stanovování pokuty zohlednil ve prospěch zadavatele to, že zadavatel smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku na svém profilu dodatečně uveřejnil, a nedošlo tedy k úplné ignoraci zákonné povinnosti, přičemž jako výrazně polehčující okolnost Úřad ve prospěch zadavatele zohlednil tu skutečnost, že prodlení v souvislosti s uveřejněním této smlouvy bylo řádově v jednotkách dnů, konkrétně pouze 5 dnů. Tento postup výrazně zmírnil dopad zadavatelova pochybení, neboť kontrola postupu zadavatele ze strany veřejnosti byla pouze dočasně omezena.
89. Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 269 odst. 2 zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou v tom smyslu, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků roste úměrně k výši ceny veřejné zakázky. S ohledem na zmíněné je nutno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u předmětné veřejné zakázky, jejíž celková cena činila 47 850,- EUR bez DPH, tj. 57 898,50 EUR vč. DPH (tedy 1 292 907 Kč bez DPH, tj. 1 564 417 s DPH), představuje zásah do veřejného zájmu chráněného zákonem spíše nižší intenzity. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky.
90. Celkovou závažnost správního deliktu tedy Úřad posoudil spíše jako nižší, kdy zejména polehčující okolnosti uvedené v bodech 87. a 88. odůvodnění plně odůvodňují uložení pokuty při samé spodní hranici její zákonné sazby.
91. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že zadavatel se dopustil rovněž správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.
92. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z údajů o výnosech zadavatele obsažených ve výkazech zisku a ztráty, které jsou součástí výročních zpráv o činnosti a hospodaření zadavatele za roky 2014 a 2015 (dostupné online v Rejstříku veřejných výzkumných institucí na http://rvvi.msmt.cz/detail.php?ic=68378271) vyplývá, že se výnosy zadavatele za jednotlivé roky pohybují v řádu stovek milionů korun českých. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 4 500,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).
93. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.
94. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.
95. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.
96. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 4 500 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.
97. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
98. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Na Slovance 1999/2, 182 00 Praha-Libeň
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto příkazu uveden odkaz na ZVZ, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení.
[2] Propočet Úřadu dle devizového kurzovního lístku ČNB ke dni 2. 11. 2016
[3]Dostupné na http://www.fzu.cz/sites/default/files/zl_fzu.pdf.
[4] Dostupné na http://rvvi.msmt.cz/detail.php?ic=68378271.
|
