Č. j.: ÚOHS-S0643/2015/VZ-44338/2016/541/MSc
                
                
                 
                
                
                2. listopadu 2016
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 9. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
                 
                
                zadavatel – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 11. 2015 společností MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
                
                 
                
                navrhovatel – SYNERGY SOLUTION s.r.o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 9. 2016 Mgr. Miroslavem Kadlecem, advokátem, ČAK 13260, se sídlem Zakšín 4, 472 01 Dubá,
                
                 
                
                vybraný uchazeč – Pražská energetika, a.s., IČO 60193913, se sídlem Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10,
                
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka elektrické energie a sdružených služeb včetně zajištění distribuce elektřiny pro Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze“ na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 8. 2015,
                rozhodl takto:
                 
                Návrh navrhovatele – SYNERGY SOLUTION s.r.o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3 – ze dne 21. 9. 2015 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1.             Zadavatel – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, IČO 60461071, se sídlem náměstí Jana Palacha 8, 116 93 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 11. 2015 společností MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil dle § 26 odst. 3 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Dodávka elektrické energie a sdružených služeb včetně zajištění distribuce elektřiny pro Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze“, které předcházelo přezkoumávanému zadávacímu řízení, prostřednictvím výzvy k podání nabídek a prokázání splnění kvalifikace ze dne 6. 5. 2015.
                2.             Z bodu 2.4 „Účel zadávacího řízení“ zadávací dokumentace mimo jiné vyplývá, že „výsledkem tohoto zadávacího řízení bude uzavření rámcové smlouvy s pěti uchazeči v souladu s ustanovením § 11 zákona, a to na dobu určitou v trvání 2 let“.
                3.             Dne 4. 8. 2015 uzavřel zadavatel rámcovou smlouvu s uchazečem – SYNERGY SOLUTION s.r.o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 9. 2016 Mgr. Miroslavem Kadlecem, advokátem, ČAK 13260, se sídlem Zakšín 4, 472 01 Dubá (dále jen „navrhovatel“) – a uchazečem – Pražská energetika, a.s., IČO 60193913, se sídlem Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“).
                4.             Odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 4. 8. 2015 následně zahájil zadavatel dle § 26 odst. 3 písm. c) zákona veřejnou zakázku „Dodávka elektrické energie a sdružených služeb včetně zajištění distribuce elektřiny pro Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze“ zadávanou na základě rámcové smlouvy dle § 92 odst. 3 zákona (dále jen „veřejná zakázka“).
                5.             Předmětem veřejné zakázky, vymezeným v bodě 2. „Vymezení, popis a rozsah požadovaného plnění“ výzvy k podání nabídek, je zajištění dodávek elektrické energie pro objekty zadavatele po dobu 12 měsíců počínaje dnem 1. 10. 2015.
                6.             Za základní hodnotící kritérium stanovil zadavatel v bodě 4. „Údaje o hodnotících kritériích a metodě hodnocení“ výzvy k podání nabídek nejnižší nabídkovou cenu. Zadavatel dále uvedl, že dle § 91 odst. 1 zákona nesmí být nabízená cena v rámci minitendru (tj. v rámci předmětné veřejné zakázky) vyšší než cena nabídnutá v rámci veřejné zakázky na rámcovou smlouvu.
                7.             Dne 13. 8. 2015 podal navrhovatel nabídku, jejíž součástí bylo potvrzení krajské pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu dokládající, že navrhovatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením.
                8.             Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19. 8. 2015 hodnotící komise uvedla, že navrhovatel ve své nabídce předložil žádost o zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením dle § 101 odst. 4 zákona. Hodnotící komise dále uvedla, že navrhovatel předložil doklady pro aplikaci předmětného zvýhodnění již ve veřejné zakázce na rámcovou smlouvu zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, v tomto řízení byla tedy pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny navrhovatele snížená o 15 %, toto zadávací řízení však bylo ukončeno uzavřením rámcové smlouvy dne 4. 8. 2015.  Hodnotící komise mimo jiné dále konstatovala, že z druhé věty § 17 písm. m) zákona vyplývá, že v případě veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy dle § 92 zákona jde o samostatné zadávací řízení, které není taxativně uvedeno v ustanovení § 101 odst. 4 zákona, a proto se toto ustanovení nepoužije.
                9.             Dne 20. 8. 2015 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž vybrána byla nabídka vybraného uchazeče.
                10.         Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel dne 31. 8. 2015 námitky z téhož dne, které byly zadavateli téhož dne doručeny. Zadavatel námitkám navrhovatele svým rozhodnutím ze dne 8. 9. 2015 nevyhověl. Citované rozhodnutí zadavatele bylo navrhovateli doručeno dne 10. 9. 2015.
                11.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 21. 9. 2015 (dále jen „návrh“).
                II.             OBSAH NÁVRHU
                12.         Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 8. 2015, resp. proti hodnocení nabídek ve veřejné zakázce a neaplikaci zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona pro dodavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením ve prospěch navrhovatele. Navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel hodnotil jeho nabídku s využitím předmětného zvýhodnění, byla by za nejvýhodnější vybrána nabídka navrhovatele. Navrhovatel v reakci na rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách uvádí, že ustanovení § 101 odst. 4 zákona není nijak v rozporu s evropským právem, neboť podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením je jedním z východisek příslušných zadávacích směrnic. 
                13.         Navrhovatel argumentuje, že veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy (tzv. minitedr) nelze oddělovat od řízení, na základě kterého byla rámcová smlouva uzavřena. Dle navrhovatelem citované judikatury a právnické literatury se postup vedoucí k zadání veřejné zakázky s využitím rámcové smlouvy rozpadá do dvou fází, tj. uzavření rámcové smlouvy a poté zadání jednotlivých zakázek na základě této smlouvy.
                14.         Navrhovatel s odkazem na metodiku Ministerstva pro místní rozvoj uvádí, že dílčí veřejná zakázka zadávaná na základě rámcové smlouvy odpovídá svým charakterem otevřenému řízení. Navrhovatel dále argumentuje, že řízení o zadání rámcové smlouvy ani řízení na základě uzavřené rámcové smlouvy není uvedeno ve výčtu druhů zadávacích řízení v § 21 odst. 1 zákona, zadavatel přesto v řízení o uzavření rámcové smlouvy zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona zohlednil. Dle navrhovatele měl zadavatel předmětné zvýhodnění zohlednit i „ve druhé fázi“ veřejné zakázky a je v rozporu se zásadou rovného zacházení, pokud tak zadavatel odmítá učinit.
                15.         Navrhovatel se domáhá provedení nového posouzení a hodnocení nabídek a zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 8. 2015. Součástí návrhu navrhovatele je i návrh na vydání předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
                III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                16.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 21. 9. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
                17.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
                
                
                zadavatel, 
                
                
                navrhovatel,
                
                
                vybraný uchazeč.
                
                
                18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-30141/2015/541/MSc ze dne 24. 9. 2015. 
                Vyjádření zadavatele k návrhu
                19.         Dne 30. 9. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 29. 9. 2015 k návrhu, ve kterém zadavatel setrvává na svém právním názoru, že není povinen v případě veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy ve smyslu § 92 odst. 3 zákona aplikovat ustanovení § 101 odst. 4 zákona. Zadavatel uvádí, že povinnost zadavatele aplikovat korekci nabídkové ceny ve smyslu § 101 odst. 4 zákona nevyplývá z evropských právních předpisů a je specifikem české právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Zadavatel argumentuje, že nestačí, pokud zákon určitou povinnost zadavatele výslovně nevylučuje, ale v souladu s ústavním pořádkem mohou být povinnosti zadavateli ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích.
                20.         Zadavatel uvádí, že ustanovení § 101 odst. 4 zákona explicitně a taxativně vypočítává druhy zadávacích řízení, v jejichž rámci se korekce nabídkové ceny v procesu hodnocení nabídek uplatní (otevřené, užší a zjednodušené podlimitní řízení). Pro ostatní druhy zadávacího řízení a další formy zadávání (včetně zadávání na základě rámcové smlouvy) zákon neumožňuje aplikovat předmětné snížení ceny. Zadavatel nezpochybňuje, že zadávání rámcové smlouvy a následné zadání dílčí veřejné zakázky spolu věcně souvisí, z procesního hlediska se však podle zadavatele jedná o dva různé způsoby zadávání. Zadavatel dále uvádí, že z dikce zákona vyplývá, že zákonodárce odlišuje pojem zadávacího řízení od zadání na základě rámcové smlouvy a pokud by měl zákonodárce úmysl vztáhnout zvýhodnění dle ust. § 101 odst. 4 zákona také na jiné způsoby zadávání ve smyslu § 17 písm. m) zákona, výslovně by tak učinil. Tento závěr dle zadavatele podporuje také skutečnost, že zákonodárce nepočítal s možností zadavatele opakovaně ověřit naplnění podmínek uvedených v ust. § 101 odst. 4 zákona po dobu platnosti rámcové smlouvy, na rozdíl od možnosti opakovaného posouzení splnění kvalifikace dle § 89 odst. 12 zákona. Rovněž ust. § 101 odst. 5 zákona definuje rozhodné období, za něž dodavatel splnění podmínek dle § 101 odst. 4 zákona dokládá, výhradně ve vztahu k okamžiku zahájení zadávacího řízení nikoliv k okamžiku zahájení zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy. Zadavatel závěrem dodává, že nemůže nést právní odpovědnost za dikci ustanovení § 101 odst. 4 zákona, která nedovoluje zvýhodnit dodavatele v jiných než výslovně uvedených druzích zadávacího řízení.
                21.         Zadavatel konstatuje, že postupoval ve veřejné zakázce v souladu se zákonem, a proto navrhuje návrh navrhovatele, včetně návrhu na vydání předběžného opatření, zamítnout.
                22.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-33833/2015/541/MSc ze dne 14. 10. 2015 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude předmětné správní řízení ukončeno.
                23.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-32157/2015/541/MSc ze dne 15. 10. 2015 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce.
                24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-36558/2015/541/MSc ze dne 29. 10. 2015 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě neobdržel Úřad od účastníků řízení žádné vyjádření k podkladům rozhodnutí.
                Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-40372/2015/541/MSc ze dne 20. 11. 2015
                25.         Dne 20. 11. 2015 vydal Úřad v rámci předmětného správního řízení rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-40372/2015/541/MSc. Výrokem I. citovaného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 79 odst. 4 v návaznosti na § 101 odst. 4 zákona tím, že při hodnocení nabídek výši nabídkové ceny navrhovatele nesnížil o 15 %, ačkoliv navrhovatel potvrzením místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce ze dne 4. 8. 2015 prokázal, že zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, tedy že splňuje pro toto snížení nabídkové ceny podmínky stanovené v § 101 odst. 4 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. uvedeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě zrušil úkony zadavatele související s hodnocením nabídek, zaznamenané ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19. 8. 2015 a všechny následné úkony, včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 20. 8. 2015. Ve výroku III. citovaného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení dle § 119 odst. 2 zákona.
                Řízení o rozkladu
                26.         Proti výše uvedenému rozhodnutí Úřadu podal zadavatel rozklad ze dne 3. 12. 2015, který byl doručen Úřadu téhož dne, tj. v zákonné lhůtě.
                27.         V řízení o uvedeném rozkladu vydal předseda Úřadu dne 15. 9. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-R409/2015/VZ-37850/2016/321/BRy, v němž napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
                28.         V citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu je mimo jiné konstatováno, že „ze znění a systematiky zákona, nelze jednoznačně dovodit povinnost, kterou zadavateli dovodil Úřad, a to, že by byl povinen aplikovat zvýhodnění stanovené v ust. § 101 odst. 4 zákona, neboť je zřejmé, že zadání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy není zadávacím řízením ve smyslu ust. § 21 odst. 1 zákona, a tedy není ani otevřeným, užším či podlimitním zadávacím řízení, když jde toliko o zvláštní postup zadání veřejné zakázky“. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí dále konstatoval, že „v novém rozhodnutí je Úřad povinen ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zohlednit závazné právní názory vyslovené v tomto rozhodnutí. Kromě výše uvedeného je Úřad v novém rozhodnutí povinen vypořádat námitky uvedené v podaném rozkladu, jimiž jsem se při rozhodování o rozkladu nezabýval, a tyto zahrnout do svých úvah“.
                Pokračování správního řízení
                29.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-38908/2016/541/MSc ze dne 22. 9. 2016 Úřad účastníky správního řízení vyrozuměl o pokračování ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0643/2015/VZ.
                30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-38909/2016/541/MSc ze dne 22. 9. 2016 určil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v  níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
                Vyjádření navrhovatele ze dne 3. 10. 2016
                31.         Dne 3. 10. 2016 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel odkazuje na svá předchozí vyjádření a uvádí, že se neztotožňuje s výše uvedeným rozhodnutím předsedy Úřadu, naopak se zcela ztotožňuje se závěry předchozího rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-40372/2015/541/MSc ze dne 20. 11. 2015. Navrhovatel uvádí, že rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu je vystavěno na nesprávném právním posouzení věci, při kterém nebyl vzat v úvahu účel ustanovení § 101 odst. 4 zákona, jímž je podpora osob se zdravotním postižením ve veřejných zakázkách, a to prostřednictvím snížení nabídkové ceny pro účely hodnocení o 15 %. Dle názoru navrhovatele vede uvedený formalistický výklad zákona k absurdní situaci, kdy je uchazeči přiznáno 15% zvýhodnění při hodnocení jeho nabídky dle § 101 odst. 4 zákona pouze v první fázi zadávacího řízení, ve které ještě nedochází k plnění předmětu veřejné zakázky, a tedy zatím není dosaženo účelu ustanovení § 101 odst. 4 zákona, tj. faktické a reálné podpory osob se zdravotním postižením. Navrhovatel je přesvědčen, že účelu citovaného ustanovení zákona může být dosaženo pouze aplikací tohoto zvýhodnění ve druhé fázi zadávání rámcové smlouvy, tj. při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy. Navrhovatel je přesvědčen, že na uvedené dvě fáze postupu s využitím rámcové smlouvy nelze nahlížet zcela samostatně a odděleně.
                32.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0643/2015/VZ-41493/2016/541/MSc ze dne 10. 10. 2016 určil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                33.         Ve stanovené lhůtě ani později neobdržel Úřad od účastníků správního řízení žádné vyjádření k podkladům rozhodnutí.
                IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU
                34.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení, na základě vlastního zjištění a citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 21. 9. 2015, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                K postavení zadavatele
                35.         Úřad v šetřeném případě nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.
                36.         Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
                1.             byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
                2.             je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
                37.         Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně.
                38.         Ze Statutu Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze ze dne 10. 9. 2012 vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou na základě zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). 
                39.         Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.
                40.         Podle citovaného Statutu zadavatele je posláním zadavatele vzdělávat a vychovávat odborníky v oblasti uměleckých, výzkumných a vědeckých aktivit, pěstovat svobodné myšlení, nezávislé vědecké bádání a svébytnou uměleckou tvorbu a všestranně podporovat tvůrčího ducha lidské společnosti.
                41.         Úřad konstatuje, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vzdělávání. Jestliže veřejné vysoké školy svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřují k uspokojení potřeb společnosti v oblasti vědecké, kulturní, sociální a ekonomické, nemůže být sporu o tom, že jsou zakládány za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování vzdělávacích služeb je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje společnosti. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálního vzdělávání), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
                42.         Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Jak vyplývá z výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, zadavateli bylo v roce 2014 z veřejných zdrojů České republiky a ze zahraničí poskytnuto 123 874 000 Kč, z toho 122 098 000 Kč tvořily prostředky plynoucí z veřejných rozpočtů České republiky a 1 776 000 Kč tvořily veřejné prostředky ze zahraničí. Normativní prostředky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy byly poskytnuty ve výši 116 235 000 Kč. Z výroční zprávy dále plyne, že celkové výnosy zadavatele ke dni 31. 12. 2014 činily částku ve výši 137 750 000 Kč a celkové náklady zadavatele (na hlavní i doplňkovou činnost) v daném roce dosáhly výše 134 363 000,- Kč. Zadavatel v citované výroční zprávě rovněž uvedl, že „Hlavním příjmem pro provoz školy je stejně jako v předcházejících letech příspěvek MŠMT, který tvoří cca 79 % všech dotačních příjmů. Veřejné prostředky jsou jednoznačně rozhodujícím a zásadním příjmem pro zajištění činnosti VŠUP v Praze a tvoří 89 % veškerých příjmů školy.“. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel je financován převážně státem či jiným veřejným zadavatelem, a tudíž je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona.  
                43.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnická osoba, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. Úřad konstatuje, že zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.
                Relevantní ustanovení zákona
                44.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
                45.         Podle § 17 písm. m) zákona se pro účely zákona zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy.
                46.         Podle § 21 odst. 1 zákona zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení
                a)      otevřené řízení (§ 27 zákona),
                b)      užší řízení (§ 28 zákona),
                c)      jednací řízení s uveřejněním (§ 29 zákona),
                d)      jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 zákona),
                e)      soutěžní dialog (§ 35 zákona),
                f)       zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 zákona).
                47.         Podle § 79 odst. 4 zákona je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Před stanovením pořadí úspěšnosti nabídek hodnotící komise posoudí nabídkové ceny podle § 77 zákona.
                48.         Podle § 91 odst. 1 zákona v případě, že zadavatel zvolí při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy stejná hodnotící kritéria, jako při uzavírání rámcové smlouvy, je uchazeč povinen zadavateli nabídnout pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, jaké nabídl při uzavírání rámcové smlouvy.
                49.         Podle § 92 odst. 3 zákona je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku vybranému uchazeči po předchozí písemné výzvě k podání nabídek na základě hodnotících kritérií stanovených v souladu s § 91 zákona. 
                50.         Podle § 101 odst. 2 zákona skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) nebo s potvrzeními nebo rozhodnutími orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením.
                51.         Podle § 101 odst. 4 zákona účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Ustanovení § 82 odst. 4 zákona tím není dotčeno.
                52.         Podle § 101 odst. 5 zákona skutečnosti podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu
                53.         Podle § 101 odst. 6 zákona hodnocení nabídkové ceny dodavatele podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona je možné pouze tehdy, pokud jsou skutečnosti podle cit. odstavce 4 prokázány v nabídce předložením potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce.
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce na rámcovou smlouvu
                54.         V bodě 3.3.2 zadávací dokumentace, která byla přílohou výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ze dne 6. 5. 2015, zadavatel uvedl, že „vybere konkrétního dodavatele veřejné zakázky pro uzavření dílčí smlouvy vždy na 12 měsíců na zajištění dodávek elektřiny formou sdružených služeb dodávky elektřiny včetně zajištění distribuce elektřiny a převzetí odpovědnosti za odchylku ve smyslu vyhlášky č. 541/2005 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro objekty Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze tak, že vyzve všechny účastníky rámcové smlouvy k podání nabídek. Nabídky jednotlivých uchazečů v rámci zadávání dílčí veřejné zakázky budou hodnoceny podle hodnotícího kritéria uvedeného ve výzvě k podání nabídky. Toto hodnotící kritériu bude zvoleno s ohledem na charakter poptávané dodávky (charakter dílčí veřejné zakázky), přičemž jediným základním hodnotícím kritériem bude vždy nabídková cena.“.
                55.         V bodě 3.3.4 tamtéž zadavatel dále uvedl, že „nabídkovou cenou se pro účely minitendru rozumí cena celkem za dodávky silové energie v Kč bez DPH za plnění 12 měsíců za odběrná místa uvedená v zadávací dokumentaci uvedená v čl. 6 vymezení předmětu smlouvy pod bodem a) až e). Uchazeč je povinen v souladu s ustanovením § 91 odst. 1 zákona nabídnout zadavateli pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, jaké nabídl při uzavírání rámcové smlouvy. To znamená, že nabízená cena uchazečem v rámci minitendru za dodávky silové elektřiny nesmí být vyšší než cena, kterou účastník rámcové smlouvy nabídl v rámci své nabídky podávané do tohoto zadávacího řízení a která bude uvedena v rámcové smlouvě.“.
                56.         Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 6. 2015 je mimo jiné uvedeno, že v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 zákona navrhovatel ve své nabídce prokázal, že ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení zaměstnával více než 25 zaměstnanců, z nichž více než 50 % bylo osobami se zdravotním postižením, a pro hodnocení nabídek je tak rozhodná výše nabídkové ceny navrhovatele snížená o 15 %.
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
                57.         V bodě 4 „Údaje o hodnotících kritériích a metodě hodnocení“ výzvy k podání cenové nabídky ze dne 4. 8. 2015 zadavatel uvedl, že „základním a jediným hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky na základě podepsané rámcové smlouvy je výše nabídkové ceny v Kč bez DPH. Pro jednotlivé účastníky rámcové smlouvy jsou závazné ceny za dodávku silové elektřiny, které účastník rámcové smlouvy nabídl v rámci své nabídky podávané do tohoto zadávacího řízení a které budou uvedeny v rámcové smlouvě. Tyto ceny, po celou dobu platnosti rámcové smlouvy, budou cenami nejvýše přípustnými pro daného účastníka a jednotlivé dílčí veřejné zakázky uzavírané vždy na 1 rok. Nabídkovou cenou se pro účely minitendru rozumí cena celkem za dodávky silové elektřiny (bez ceny za distribuci) v Kč bez DPH za plnění 12 měsíců za odběrná místa uvedená v zadávací dokumentaci uvedená v čl. 6 Doba a místo plnění pod bodem a) až e). Uchazeč je povinen v souladu s ustanovením § 91 odst. 1 zákona nabídnout zadavateli pro plnění veřejné zakázky alespoň takové podmínky, jaké nabídl při uzavírání rámcové smlouvy. To znamená, že nabízená cena uchazečem v rámci minitendru za dodávky silové elektřiny nesmí být vyšší než cena, kterou účastník rámcové smlouvy nabídl v rámci své nabídky podávané do tohoto zadávacího řízení a která bude uvedena v rámcové smlouvě. Zadavatel vybere konkrétního dodavatele veřejné zakázky pro uzavření dílčí smlouvy vždy na 12 měsíců na zajištění dodávek elektrické energie a sdružených služeb včetně zajištění distribuce elektřiny pro objekty Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze tak, že vyzývá všechny účastníky rámcové smlouvy k podání nabídek. Dodavatelé závazně ocení přílohu č. 1 – Skladba nabídkové ceny.“.
                58.         Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19. 8. 2015 je mimo jiné uvedeno, že „hodnotící komise tak není povinna, v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy dle ustanovení § 92 odst. 3 zákona použít ustanovení § 101 odst. 4 zákona“. Nabídka navrhovatele tedy byla v rámci veřejné zakázky hodnocena bez využití předmětného zvýhodnění nabídkové ceny.
                Posouzení věci
                59.         Předmětem sporu je v šetřeném případě otázka, zda je zadavatel při hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy dle § 92 odst. 3 zákona povinen aplikovat ustanovení § 101 odst. 4 zákona, tedy zda byl zadavatel při hodnocení nabídek v tomto případě povinen snížit nabídkovou cenu navrhovatele zaměstnávajícího více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, pro účely hodnocení o 15 %. V šetřeném případě totiž zadavatel citované zvýhodnění pro dodavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením aplikoval ve prospěch navrhovatele pouze v rámci zadávacího řízení, na jehož základě došlo uzavření rámcové smlouvy, ale nikoliv již v dílčí veřejné zakázce zadávané na základě rámcové smlouvy. 
                60.         Úřad předně poznamenává, že při řešení výše uvedené otázky je vázán právním názorem předsedy Úřadu, vyjádřeném v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R409/2015/VZ-37850/2016/321/BRy ze dne 15. 9. 2016.
                61.         Jak již bylo uvedeno výše, klíčovou otázkou, kterou je třeba vyřešit je to, zda je zadavateli stanovena povinnost při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy aplikovat zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 zákona. K tomuto Úřad uvádí, že odpověď na uvedenou otázku nelze přímo nalézt ani v důvodové zprávě k zákonu ani v rozhodovací praxi správních soudů. Úřad dále uvádí, že příslušná Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 řeší institut zvýhodnění uchazeče jen v čl. 19, který se však týká pouze vyhrazených zakázek, kde uvádí, že: „Členské státy mohou vyhradit účast na zadávacím řízení chráněným dílnám nebo jim vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, kdy většina dotčených zaměstnanců jsou zdravotně postižené osoby, které z důvodu povahy nebo vážnosti svého postižení nemohou vykonávat pracovní činnost v běžných podmínkách. Oznámení o zakázce musí odkazovat na toto ustanovení“. Citovaná směrnice tak ve svém textu ponechává na národních právních úpravách, jakým způsobem upraví zvýhodnění subjektů, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, přičemž však výslovně počítá pouze s možností vyhrazení jejich účasti v zadávacím řízení – tento postup je upraven v § 101 odst. 1 zákona. Směrnice tak neupravuje takovou situaci, kdy dochází ke zvýhodnění uchazeče formou snížení nabídkové ceny tak, jak je uvedeno v § 101 odst. 4 zákona.
                62.         Úřad v obecné rovině týkající se postupu zadavatele při využití rámcové smlouvy odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 73/2008 – 62 ze dne 2. 3. 2010, ve kterém je uvedeno, že „postup s využitím rámcové smlouvy je postupem rozpadajícím se do dvou na sebe navazujících fází. Zadavatel v první fázi zvolí jednoho nebo více uchazečů (v takovém případě nejméně tři), s nimiž uzavře rámcovou smlouvu. Následně ve druhé fázi na základě takto uzavřené rámcové smlouvy (pokud jde o smluvní strany i obsah plnění, na které rámcová smlouva dopadá) zadává jednotlivá dílčí plnění, jež jsou samostatnými dílčími veřejnými zakázkami“. 
                63.         Obdobně je pak k této problematice v Metodice zadávání veřejných zakázek zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj vydané v roce 2013 (dostupné na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska) uvedeno, že „rámcová smlouva je platformou pro zadávání jednotlivých dílčích veřejných zakázek. Postup vedoucí k zadání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy se tedy rozpadá do dvou základních fází – uzavření rámcové smlouvy postupem podle zákona a zadání jednotlivé veřejné zakázky na základě uzavřené rámcové smlouvy“. K zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy dle § 92 odst. 3 zákona je dále v citované metodice uvedeno, že „je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku uchazeči vybranému na základě hodnocení dle uvedených hodnotících kritérií, po předchozí písemné výzvě k podání nabídek. Při výběru uchazeče pro plnění konkrétní veřejné zakázky postupuje zadavatel shodně jako v otevřeném řízení či zjednodušeném podlimitním řízení. (…) Po obdržení nabídek postupuje veřejný zadavatel shodně jako v případě otevřeného řízení s těmito výjimkami pro účely otevírání obálky a posouzení a hodnocení nabídky nemusí ustanovit komisi pro otevírání obálek resp. hodnotící komisi a jejich činnost vykonává sám, neprovádí posouzení kvalifikace, (pokud se nejedná o výše uvedený případ, kdy je smlouva uzavírána na více než 1 rok, a zároveň uplynul rok od její účinnosti)“. 
                64.         Ze znění ustanovení § 101 odst. 4 zákona je zřejmé, že zákonodárce předvídá jeho aplikaci pouze za splnění všech stanovených podmínek, a to a) pokud jde o podlimitní veřejnou zakázku, b) jedná se o veřejnou zakázku na služby nebo dodávky a c) jde o zadávací řízení otevřené, užší nebo zjednodušené podlimitní. Jde o podmínky kumulativní, což znamená, že pokud nedojde k naplnění byť jediné z těchto podmínek, pak zvýhodnění ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nelze použít. Současně je pak zřejmé, že výčet zadávacích řízení, ve kterých lze takové zvýhodnění aplikovat je výčtem taxativním, a tedy úplným, což znamená, že na jiné zadávací řízení jej nelze použít. Zákon zde výslovně uvádí pouze 3 zadávací řízení, která jsou uvedena ve výčtu ust. § 21 odst. 1 zákona. 
                65.         Je tedy třeba posoudit, zda při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy je takové zadávání realizováno v některém ze zadávacích řízení uvedeném v § 21 odst. 1 zákona. Z definice obsažené v § 17 písm. m) zákona přitom vyplývá, že zadáváním se rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení, a zadáváním se dle citovaného ustanovení zákona rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy. Z hlediska tohoto definičního ustanovení je tak zřejmé, že zadáváním se rozumí jednak postupy v zadávacím řízení, tedy v takovém řízení, které je taxativním výčtem uvedeno v § 21 odst. 1 zákona, a dále se jím mimo jiné rozumí postup vedoucí k zadání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy. Zákon zde tak rozlišuje mezi tím, co je postupem ve výslovně definovaném zadávacím řízení a mimo něj. Ostatní postupy vedoucí k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a na základě rámcové smlouvy označuje jako zadávání, avšak neoznačuje je jako zadávací řízení. Z hlediska znění těchto zákonných ustanovení tak Úřad dospěl k závěru, že zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy [vyjma postupu sektorového zadavatele ve smyslu ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) zákona] je zadáváním v širším slova smyslu, nicméně není zadávacím řízením ve smyslu § 21 odst. 1 zákona. 
                66.         Úřad na základě uvedeného dále konstatuje, že postup s využitím rámcové smlouvy je postupem rozpadajícím se do dvou fází, které spolu sice souvisí, přesto jde o dvě zcela samostatné fáze. První z těchto fází je realizována v některém z druhů zadávacího řízení, které je vymezeno v § 21 odst. 1 zákona, a je ukončena okamžikem uzavření rámcové smlouvy, když tímto okamžikem současně končí dané zadávací řízení. V této fázi je zadavatel bezesporu povinen při hodnocení nabídky použít postup stanovený v § 101 odst. 4 zákona, což také v šetřeném případě učinil. Druhou fází je pak fáze zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy, které ovšem není realizováno v některém z druhů zadávacího řízení dle § 21 odst. 1 zákona [vyjma postupu sektorového zadavatele ve smyslu ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) zákona], ale zákon pro zadávání těchto veřejných zakázek stanovuje zvláštní pravidla. Současně pak v obou fázích jsou soutěženy samostatné veřejné zakázky. Jde tak o zcela samostatné fáze, které spolu sice věcně souvisejí, avšak nelze dovodit, že by se mělo jednat o jediné zadávací řízení. Úřad má tedy za to, že na zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy nelze automaticky aplikovat pravidla, která byla platná pro zadávací řízení, jež bylo ukončeno uzavřením rámcové smlouvy. 
                67.         Z hlediska výše učiněného jazykového výkladu znění § 101 odst. 4 zákona a s ohledem na znění ustanovení zákona, která se vztahují k definici a výčtu druhů zadávacího řízení, má tedy Úřad za to, že z tohoto výkladu nelze dovodit, že by zadavatel byl povinen aplikovat zvýhodnění stanovené v § 101 odst. 4 zákona použít při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy.
                68.         Úřad uvádí, že kromě jazykového výkladu lze při posouzení možnosti aplikace zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona vycházet i ze systematiky zákona. Ustanovení § 101 odst. 4 zákona je obsaženo v části třetí, která je označena jako „Zvláštní postupy v zadávacím řízení“, konkrétně pak v hlavě V. označené jako „Zvláštní instituty“. Je tak zřejmé, že jde o zvláštní institut, který svou povahou představuje zákonnou výjimku ze zásady rovného zacházení stanovené v § 6 odst. 1 zákona a jde tak o výjimku ze základních zásad, jimiž je celý zákon ovládán. Obdobně tento institut chápe i odborná literatura, konkrétně např. publikace Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 615 až 621 s., kde je v komentáři k ust. § 101 odst. 4 zákona uvedeno: „Předmětné ustanovení je výjimkou z aplikace základních principů podle § 6, zejména pak zásady rovnosti dodavatelů. Výjimka z této základní zásady je však odůvodněna rozumnými důvody a je ve veřejném zájmu, čili jde o právně a společensky akceptovatelné zvýhodnění zdravotně postižených osob.“ S ohledem na skutečnost, že jde o zákonnou výjimku je třeba k aplikaci této výjimky přistupovat restriktivně, přičemž je tak třeba její aplikaci omezit skutečně na případy, u nichž to zákon výslovně stanoví, tj. v případě konkrétních vymezených zadávacích řízení (otevřeného, užšího a zjednodušeného podlimitního řízení). 
                69.         Výše uvedený závěr lze najít rovněž v publikaci Jurčík, R.: Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 925 až 933, kde je uvedeno: „Vzhledem k tomu, že zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících více než 50 % občanů se zdravotním postižením zadávací směrnice ES, na nichž je tento zákon o veřejných zakázkách založen, neznají, je možné jej použít pouze:
                
                
                u podlimitních veřejných zakázek,
                
                v případě použití otevřeného, zjednodušeného podlimitního řízení a užšího řízení (ne u jednacího řízení s uveřejněním a jednacího řízení bez uveřejnění),
                jde-li o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo o podlimitní veřejnou zakázku na služby (ne na stavební práce),
                nabídková cena předložená takovým dodavatelem je pak hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 15 %.
                
                Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % občanů se zdravotním postižením, musí být v nabídce uchazeče doložena potvrzením místně příslušného úřadu práce.“
                70.         K ustanovením části třetí Hlavy II zákona, která se týkají rámcové smlouvy, Úřad uvádí, že zákon v těchto ustanoveních žádným způsobem neodkazuje na použití zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona. Z hlediska postupu zadavatele tak není sporné, že tento bude provádět hodnocení obdržených nabídek na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy, zákon však výslovně nestanoví, že by zadavatel byl povinen při tomto hodnocení aplikovat pravidlo stanovené v § 101 odst. 4 zákona. S ohledem na dříve uvedenou argumentaci Úřad konstatuje, že je nezbytné, aby možnost použití zákonné výjimky byla pro všechny případy, na něž se má použít, výslovně stanovena. Není totiž možné použít takový výklad, který by její použití rozšířil i na případ, který není zákonem výslovně stanoven, jelikož by se jednalo o extenzivní výklad, který je pro takové případy nepřípustný.
                71.         Úřad uvádí, že na výše uvedeném nic nemění ani obsah citované metodiky Ministerstva pro místní rozvoj, podle níž zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy obdobně jako v otevřeném nebo zjednodušeném podlimitním řízení, neboť zadavatel má možnost použít všechna pravidla, která jsou v zákoně pro tyto druhy zadávacího řízení vymezena, avšak taková možnost se může týkat toliko obecných pravidel a nikoliv zákonných výjimek. Jak bylo uvedeno výše, výjimky z pravidel stanovených tímto zákonem, lze použít pouze v takových případech, u nichž zákon s použitím zákonné výjimky výslovně počítá. Pokud tedy má zadavatel při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy postupovat shodně jako v otevřeném nebo zjednodušeném podlimitním řízení, pak může být vázán toliko obecnými pravidly platnými pro tyto druhy zadávacího řízení, avšak bez výslovné úpravy mu nemůže být dovozena povinnost použití zákonné výjimky, tedy ani aplikace zvláštního zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona.
                72.         K argumentaci navrhovatele akcentující smysl ustanovení § 101 odst. 4 zákona, jakožto podpory dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, Úřad uvádí následující. Smyslem předmětného zvýhodnění dodavatelů je především podpora pracovního uplatnění zdravotně postižených, resp. podpora subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, a to prostřednictvím snížení nabídkové ceny pro účely hodnocení. Tato podpora je však zvláštním postupem, který se netýká veškerých veřejných zakázek, ale uplatní se pouze při splnění podmínek vymezených v § 101 odst. 4 zákona, které v šetřeném případě splněny nebyly. Zákonodárce předmětné zvýhodnění výslovně omezil (při splnění dalších podmínek) na podlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřené, užším či zjednodušeném podlimitním řízení. Podpora dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením se tedy zcela zřejmě netýká veřejných zakázek zadávaných např. v jednacích řízeních či nadlimitních veřejných zakázek, ačkoliv v těchto veřejných zakázkách by mohly existovat stejné důvody pro podporu uvedené skupiny dodavatelů. Obdobně se předmětné zvýhodnění nepoužije ve veřejných zakázkách zadávaných zvláštním postupem na základě rámcové smlouvy dle § 92 odst. 3 zákona, neboť zákonodárce tuto možnost v zákoně neumožnil. Úřad rovněž poznamenává, že uvedená podpora realizovaná prostřednictvím zvýhodnění nabídkové ceny pro účely hodnocení není v novém zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsažena vůbec.
                73.         Úřad se sice ztotožňuje s argumentací navrhovatele, že účel zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona by mohl v kontextu šetřené veřejné zakázky být naplněn pouze při aplikaci tohoto ustanovení jak v první fázi směřující k uzavření rámcové smlouvy, tak v následné druhé fázi (tzv. minitendru) zadávané dle § 92 odst. 3 zákona, nicméně z dikce ustanovení § 101 odst. 4 zákona je patrné, že v uvedeném případě tento účel (podpora dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením) nemá být vůbec naplněn. Úřad rovněž dodává, že výše uvedený výklad přitom zcela nepopírá smysl zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona v kontextu rámcových smluv, neboť umožňuje efektivní aplikaci předmětného zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy postupem dle § 92 odst. 1 a 2 zákona, tj. v dílčích veřejných zakázkách, ve kterých nedochází k hodnocení nabídek na základě hodnotících kritérií stanovených dle § 91 zákona.
                74.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v předmětné veřejné zakázce v souladu se zákonem, když v této veřejné zakázce zadávané na základě rámcové smlouvy dle § 92 odst. 3 zákona neaplikoval při hodnocení nabídky navrhovatele zvýhodnění dle § 101 odst. 4 zákona, neboť zákon v uvedené veřejné zakázce neumožňuje toto zvýhodnění použít. Úřad tedy rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 
                POUČENÍ
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
                2.             Mgr. Miroslav Kadlec, advokát, Zakšín 4, 472 01 Dubá
                3.             Pražská energetika, a.s., Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy