Č. j.: ÚOHS-S0583/2016/VZ-44342/2016/541/JCh
2. listopadu 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve správním řízení zahájeném dne 29. 8. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek, § 269 odst. 2 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek a § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v znění pozdějších předpisů, ve veřejné zakázce „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 1 „Laboratorní sklo a příslušenství“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015, a to ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem – VWR International s.r.o., IČO 63073242, se sídlem Stříbrná Skalice 442, 281 67 Stříbrná Skalice – uzavřena dne 27. 10. 2015, a zákonná lhůta tak marně uplynula dne 27. 11. 2015 a oznámení o zadání předmětné části veřejné zakázky nebylo do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněno.
II.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 2 „Pipety“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015, a to ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem – LITOLAB, spol. s r.o., IČO 49608568, se sídlem Chudobín 83, 783 21 Chudobín – uzavřena dne 26. 10. 2015, a zákonná lhůta tak marně uplynula dne 26. 11. 2015 a oznámení o zadání předmětné části veřejné zakázky nebylo do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněno.
III.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v části 1 „Laboratorní sklo a příslušenství“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 v souladu s § 217 odst. 5 citovaného zákona na profilu zadavatele nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy dne 27. 10. 2015 na předmětnou část veřejné zakázky s vybraným uchazečem – VWR International s.r.o., IČO 63073242, se sídlem Stříbrná Skalice 442, 281 67 Stříbrná Skalice – tedy do dne 10. 12. 2015, ale až dne 15. 12. 2015.
IV.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v části 2 „Pipety“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 v souladu s § 217 odst. 5 citovaného zákona na profilu zadavatele nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy dne 26. 10. 2015 na předmětnou část veřejné zakázky s vybraným uchazečem – LITOLAB, spol. s r.o., IČO 49608568, se sídlem Chudobín 83, 783 21 Chudobín – tedy do dne 9. 12. 2015, ale až dne 15. 12. 2015.
V.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil smlouvu na část 1 „Laboratorní sklo a příslušenství“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 uzavřenou dne 27. 10. 2015 s vybraným uchazečem – VWR International s.r.o., IČO 63073242, se sídlem Stříbrná Skalice 442, 281 67 Stříbrná Skalice – podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 11. 11. 2015, ale uveřejnil ji až dne 15. 12. 2015.
VI.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil smlouvu na část 2 „Pipety“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 uzavřenou dne 26. 10. 2015 s vybraným uchazečem – LITOLAB, spol. s r.o., IČO 49608568, se sídlem Chudobín 83, 783 21 Chudobín – podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 10. 11. 2015, ale uveřejnil ji až dne 15. 12. 2015.
VII.
Zadavatel – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – se při zadávání části 1 „Laboratorní sklo a příslušenství“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 40 odst. 3 citovaného zákona, když po provedení úprav zadávacích podmínek, tj.:
po specifikaci zábrusu u položky č. 48 na 29/32, po uvedení požadovaného materiálu (skla) u položek č. 111, č. 112 a č. 113 a po připuštění odchylky +/- 5 % od každého požadovaného rozměru u všech položek laboratorního skla požadovaného v zadávací dokumentaci prostřednictvím dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015,
po připuštění rovněž materiálu borosilikátového skla u položky č. 134 prostřednictvím dodatečných informací č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015,
po doplnění požadovaných rozměrů (průměr 105 mm, výška 49 mm, objem 250 ml) u položky č. 134, po doplnění požadovaného materiálu (skla) u položek č. 221, č. 222, č. 23 a č. 224 a po připuštění odchylky +/- 5 % od každého požadovaného rozměru u všech položek laboratorního skla požadovaného v zadávací dokumentaci prostřednictvím dodatečných informací č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015,
po připuštění nového objemu (25 ml) u položky č. 13, po uvedení požadované pórovitosti fritového nástavce P100 u položky č. 78, po uvedení požadovaného materiálu (sklo) u položek č. 111, č. 112 a č. 113, po připuštění průměru nálevky rovněž 156 mm u položky č. 133, po doplnění požadovaných rozměrů (průměr misky 131 mm, výška 62 mm, objem 400 ml) u položky č. 134, po připuštění rovněž průměru nálevky 37 mm u položky č. 221, po připuštění rovněž průměru nálevky 46 mm u položky č. 222, po připuštění rovněž průměru nálevky 81 mm u položky č. 223, po připuštění vyhotovení i v materiálu teflon u položky č. 225, po doplnění upínacího průměru 5 – 15 mm u položky č. 227, po doplnění požadovaného průměru kruhu na filtraci 70 mm u položky č. 228, po doplnění požadovaného materiálu nerez u položek č. 229, č. 239 a č. 240, po připuštění i 5 x 18 pozic u položky č. 236, po připuštění i průměru kruhu 80 mm u položky č. 246, po doplnění požadovaných rozměrů (celková vnější šíře 392 mm, šíře dna 290 mm) u položky č. 273 a po připuštění odchylky +/- 5 % od každého požadovaného rozměru u všech položek laboratorního skla požadovaného v zadávací dokumentaci prostřednictvím dodatečných informací č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015,
přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a jmenovaný zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem – VWR International s.r.o., IČO 63073242, se sídlem Stříbrná Skalice 442, 281 67 Stříbrná Skalice – dne 27. 10. 2015 smlouvu na předmět plnění část 1 „Laboratorní sklo a příslušenství“ předmětné veřejné zakázky.
VIII.
Správní řízení zahájené z moci úřední dne 29. 8. 2016 ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 citovaného zákona, když uzavřel v části 2 „Pipety“ veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 dne 26. 10. 2015 s vybraným uchazečem – LITOLAB, spol. s r.o., IČO 49608568, se sídlem Chudobín 83, 783 21 Chudobín – smlouvu v části 2 „Pipety“ předmětné veřejné zakázky, přestože jmenovaný vybraný uchazeč pro část 2 „Pipety“ předmětné veřejné zakázky jmenovanému zadavateli před uzavřením smlouvy v rámci prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu stanoveného jmenovaným zadavatelem v bodě 5.3 „Technické kvalifikační předpoklady“ výzvy k podání nabídky namísto originálů nebo úředně ověřených kopií osvědčení vydaných veřejným zadavatelem ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) bodu 1 citovaného zákona předložil pouze faktury vystavené veřejným zadavatelům jmenovaným vybraným uchazečem, konkrétně faktury č. 450798 a č. 440884 vystavené pro Univerzitu Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem, Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc, fakturu č. 441065 vystavenou pro Českou republiku – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonovova 1, 160 01 Praha 6, a fakturu č. 450714 vystavenou pro VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s.r.o., IČO 25271121, se sídlem Holovousy 129, 508 01 Holovousy, se podle § 117a písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.
IX.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:
pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), obdržel dne 29. 7. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Centrum výzkumu Řež s.r.o., IČO 26722445, se sídlem Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „SUSEN - Laboratorní vybavení“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k podnětu, přičemž z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
3. Zadavatel zahájil odesláním výzvy k podání nabídky ze dne 7. 5. 2015 (dále jen „výzva k podání nabídky“) osmi zájemcům zadávací řízení formou zjednodušeného podlimitního řízení za účelem zadání veřejné zakázky „SUSEN - Laboratorní vybavení“.
4. Z bodu 2.4 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky bylo: „…uzavření rámcové kupní smlouvy s jedním uchazečem na dodávky laboratorního skla a laboratorního příslušenství a rámcové kupní smlouvy s jedním uchazečem na dodávku pipet (dále jen zboží). Rámcová kupní smlouva na dodávku laboratorního skla bude uzavřena ve smyslu § 89 a násl. zákona, a to do vyčerpání finančního limitu ve výši 2 600 000,- Kč bez DPH, nejdéle však na období dvou let od jejího uzavření a to podle toho, která skutečnost nastane dříve. Rámcová kupní smlouva na dodávku pipet bude uzavřena ve smyslu § 89 a násl. zákona, a to do vyčerpání finančního limitu ve výši 400 000,- Kč bez DPH, nejdéle však na období dvou let ode dne jejího uzavření a to podle toho, která skutečnost nastane dříve.“
5. Z bodu 2.4 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky dále vyplývá, že: „Podrobný popis a specifikace předmětu plnění jsou uvedeny v Příloze č. 1 „Seznam laboratorního vybavení a ceny jednotlivých položek“ pro Část 1 a pro Část 2, která je součástí této zadávací dokumentace.“
6. Podle bodu 10.1 „Lhůta pro podání nabídek“ výzvy k podání nabídky stanovil zadavatel konec lhůty pro podání nabídek na 25. 5. 2015 ve 12.00 hodin.
7. Z téhož bodu výzvy k podání nabídky vyplývá, že zadavatel veřejnou zakázku rozdělil ve smyslu § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), na dvě části, a to na část 1 „Laboratorní sklo a příslušenství“ (dále jen „část 1 veřejné zakázky“) a část 2 „Pipety“ (dále jen „část 2 veřejné zakázky“).
8. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila dle bodu 6. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky 3 000 000,- Kč bez DPH, z toho předpokládaná hodnota části 1 veřejné zakázky byla 2 600 000,- Kč bez DPH a předpokládaná hodnota části 2 veřejné zakázky 400 000,- Kč bez DPH.
9. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 25. 5. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek v části 1 veřejné zakázky nabídky od čtyř uchazečů a v části 2 veřejné zakázky nabídky také od čtyř uchazečů.
10. Z rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9. 9. 2015 vyplývá, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku v části 1 i v části 2 předmětné veřejné zakázky nabídku uchazeče VWR International s.r.o., IČO 63073242, se sídlem Stříbrná Skalice 442, 281 67 Stříbrná Skalice (dále jen „vybraný uchazeč pro část 1 veřejné zakázky“).
11. Výzvou k poskytnutí součinnosti pro uzavření kupní smlouvy ze dne 21. 9. 2015 požádal zadavatel vybraného uchazeče pro část 1 veřejné zakázky o poskytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy na část 1 i část 2 veřejné zakázky.
12. Výzvou k poskytnutí součinnosti pro uzavření kupní smlouvy ze dne 20. 10. 2015 požádal zadavatel uchazeče LITOLAB, spol. s r.o., IČO 49608568, se sídlem Chudobín 83, 783 21 Chudobín (dále jen „vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky“), jehož nabídka se podle protokolu o posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek na plnění veřejné zakázky ze dne 13. 8. 2015 umístila v části 2 předmětné veřejné zakázky na druhém místě, o poskytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy na část 2 veřejné zakázky.
13. Dne 26. 10. 2015 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky smlouvu na předmět plnění části 2 veřejné zakázky.
14. Dne 27. 10. 2015 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky smlouvu na předmět plnění části 1 veřejné zakázky.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a z toho důvodu zahájil správní řízení vedené pod sp. zn. S0583/2016/VZ.
16. Účastníkem správního řízení je zadavatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0583/2016/VZ-35871/2016/541/JCh ze dne 29. 8. 2016, ve kterém ho zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež se týkaly jeho postupu při zadávání předmětné veřejné zakázky. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 29. 8. 2016 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem.
18. Usnesením č. j. ÚOHS-S0583/2016/VZ-35959/2016/541/JCh ze dne 30. 8. 2016 určil Úřad zadavateli dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.
Vyjádření zadavatele ze dne 5. 9. 2016
19. Dne 6. 9. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 5. 9. 2016, v němž zadavatel ke spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, uvedl, že uznává svá pochybení spočívající v neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení, prodlení v uveřejnění písemné zprávy zadavatele a prodlení v uveřejnění smlouvy. Zadavatel uvádí, že k uvedeným pochybením došlo v důsledku extrémní kumulace činností jeho nákupního útvaru a s ní související mimořádnou zaneprázdněností pracovníka zadavatele řídícího zadávání dané veřejné zakázky. Zadavatel je toho názoru, že neodeslání a pozdní uveřejnění výše uvedených dokumentů nemělo vliv na transparentnost zadávacího řízení, neporušilo zásadu rovného zacházení a nebylo z pohledu potenciálních dodavatelů diskriminační.
20. K možnému spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem porušením § 40 odst. 3 zákona zadavatel uvádí, že normy pro výrobu laboratorního skla počítají s ohledem na charakter jeho výroby s rozměrovými odchylkami v některých případech i více než 15 % (viz např. normy ČSN ISO 4798, ČSN EN ISO 3819). Tato skutečnost je podle zadavatele výrobcům a dodavatelům známa. Zadavatel tvrdí, že pro vyloučení pochybností v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 2 ze dne 15. 5. 2015, v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 4 ze dne 15. 5. 2015 a v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 5 ze dne 18. 5. 2015 na možnost odchylky upozornil, přičemž v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 5 ze dne 18. 5. 2015 na základě dotazu jednoho z dodavatelů možnost odchylky rozšířil adresně i na některé konkrétní položky (tolerance u průměru nálevek, průměru kruhu na topení). Zadavatel se domnívá, že nešlo o úpravu zadávacích podmínek, neboť tyto tolerance rozměrů laboratorního vybavení výrobní normy připouštějí a zadavatel by byl povinen dodávku laboratorního vybavení vyhovujícího rozměrově normě akceptovat, i kdyby na možnost odchylky v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám neupozornil. Povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek proto zadavateli dle jeho názoru nevznikla.
21. K možnému spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) porušením § 62 odst. 3 zákona zadavatel uvádí, že si je vědom toho, že podle § 56 odst. 1 zákona je možné, aby dodavatel prokázal realizaci významných dodávek smlouvou a dokladem o uskutečnění plnění v případě, že plnění bylo poskytnuto jiné osobě než veřejnému zadavateli, avšak podle ustanovení § 56 odst. 6 zákona je dodavatel oprávněn prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů i jinými rovnocennými doklady a zadavatel smí takový průkaz odmítnout jen z objektivních důvodů. Zadavatel dále uvádí, že vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky před podpisem smlouvy předložil zadavateli dvě kupní smlouvy uzavřené mezi jím a Univerzitou Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc (dále jen „Univerzita Palackého v Olomouci“), a jednu smlouvu uzavřenou mezi vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky s Českou republikou - Ministerstvem obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČR - Ministerstvo obrany“), a faktury věcně odpovídající plnění dle těchto kupních smluv. Zadavatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci stanovil, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů je nutno doložit minimálně 3 dodávky prokazující realizaci dodávky pipet v souhrnné hodnotě 10 000 Kč. Zadavatel konstatuje, že vzhledem k oprávnění dodavatele prokázat splnění kvalifikačních předpokladů i jinými rovnocennými doklady než stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci a tomu, že zadavatel neměl objektivní důvody opravňující tyto doklady odmítnout, posoudil splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraného uchazeče pro část 2 veřejné zakázky za prokázané.
22. Ke zjištění Úřadu, že zadavatel nepředložil smlouvu, na jejímž základě byla vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky vystavena faktura č. 450714 pro odběratele VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s.r.o., IČO 25271121, se sídlem Holovousy 129, 508 01 Holovousy (dále jen „VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s.r.o.“), zadavatel konstatuje, že v zadávací dokumentaci bylo stanoveno, že pro splnění technických kvalifikačních předpokladů bylo potřeba doložit minimálně 3 dodávky prokazující realizaci dodávky pipet v souhrnné hodnotě 10 000 Kč. Vybraný uchazeč výše uvedené technické kvalifikační předklady splnil předložením tří dokumentů - kupních smluv s příslušnými odběrateli a souvisejících faktur, a proto byla faktura č. 450714 podle zadavatele z hlediska prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů nadbytečná.
23. Zadavatel závěrem uvádí, že žádným z jím v podnětu uvedených úkonů v zadávacím řízení nebyl ovlivněn výběr nejvýhodnější nabídky a uzavření rámcových smluv s vybranými uchazeči, a proto očekává, že k výše uvedeným skutečnostem při posuzování dokumentace Úřad přihlédne.
24. Usnesením č. j. ÚOHS-S0583/2016/VZ-37519/2016/541/JCh ze dne 9. 9. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
25. Sdělením č. j. ÚOHS-S0583/2016/VZ-42839/2016/541/JCh ze dne 20. 10. 2016 informoval Úřad zadavatele, že s ohledem na nabytí účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti aplikace čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, je při posouzení případu nutno v případě možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v části 1 a v části 2 veřejné zakázky a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v části 2 veřejné zakázky přihlédnout i k úpravě dle zákona o zadávání veřejných zakázek, která je v daném případě pro zadavatele příznivější.
26. Usnesením č. j. ÚOHS-S0583/2016/VZ-42866/2016/541/JCh ze dne 20. 10. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
27. Ve stanovené lhůtě ani později neobdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
28. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, Věstníku veřejných zakázek, profilu zadavatele a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel v předmětné veřejné zakázce nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
29. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje v předmětném zadávacím řízení podmínky stanované pro dotovaného zadavatele.
30. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.
31. V bodu 13. „Vyhrazená práva zadavatele“ výzvy k podání nabídek je mimo jiné uvedeno: „Uchazeč podáním nabídky bere na vědomí a je seznámen s tím, že předmět plnění veřejné zakázky bude financován z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v rámci projektu „SUSEN – udržitelná energetika“, reg. číslo projektu CZ.1.05/2.1.00/03.0108. V případě, že Zadavateli nebudou přiděleny finanční prostředky pro krytí výdajů plynoucích z realizace celého projektu v rámci OP VaVpl, případně tyto náklady budou označeny na nezpůsobilé, má zadavatel právo jednostranně odstoupit od smlouvy.“
32. Podle čl. I. „Projekt“ rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 0108/03/01 ze dne 13. 12. 2011 (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“) se zadavateli poskytuje dotace „…za účelem realizace Projektu Udržitelná energetika,reg. č. CZ.1.05/2.1.00/03.0108, v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace…“
33. Podle čl. III. „Výše dotace“ písm. a) „Maximální možná výše dotace“ rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 0108/03/01 ze dne 13. 12. 2011 se dotace „…poskytuje v celkové maximální výši 2 450 696 000 Kč … z toho maximálně 367 604 400 Kč … z ostatních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování (§ 44 odst. 2 písm. h) rozpočtových pravidel), tj. 15 % výše dotace; maximálně 2 083 091 600 Kč… z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie (§ 44 odst. 2 písm. f) rozpočtových pravidel), tj. 85 % výše dotace.“
34. Z uvedeného vyplývá, že dne 13. 12. 2011 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, se sídlem Karmelitská 529/5, 118 00 Praha, rozhodlo o poskytnutí dotace zadavateli na realizaci projektu Udržitelná energetika, a to v celkové maximální výši 2 450 696 000,- Kč. Skutečnost, že předmětná veřejná zakázky byla zadávána v rámci tohoto projektu, vyplývá jak ze samotného názvu výzvy k podání nabídky („Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace podlimitní veřejné zakázky „SUSEN – Laboratorní vybavení“ zadávané podle zákona č. 137/2006 S. o veřejných zakázkách a v souladu s podmínkami pro zadávání zakázek v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (dále jen VaVpl) v rámci projektu „Udržitelná energetika (SUSEN)“, reg. číslo projektu CZ.1.05/2.1.00/03.0108, financovaného s využitím strukturálních fondů Evropské unie“), tak z bodu 13 „Vyhrazená práva zadavatele“ výzvy k podání nabídky (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rovněž v bodě 2 „Předmět veřejné zakázky“ písemné zprávy zadavatele je mj. uvedeno, že „Zadavatel je řešitelem projektu „Udržitelná energetika (SUSEN)“, registrační číslo projektu CZ.1.05/2.1.00/03.0108, financovaného s využitím Strukturálních fondů Evropské unie – Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpl). Součástí uvedeného projektu je mj. dodávka laboratorního vybavení.“
35. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel naplňuje podmínky stanovené pro dotovaného zadavatele.
36. Protože se v případě předmětné veřejné zakázky nejedná o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, zadavatel tak měl povinnost postupovat při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele.
K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
37. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie, ke statistickým účelům.
38. Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění
a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,
b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.
Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.
39. Podle § 157 odst. 1 zákona je informační systém informačním systémem veřejné správy. Správcem informačního systému je ministerstvo.
40. Podle § 157 odst. 2 zákona Informační systém obsahuje
a) Věstník veřejných zakázek,
b) seznam kvalifikovaných dodavatelů,
c) seznam systémů certifikovaných dodavatelů,
d) statistické výstupy o veřejných zakázkách,
e) rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek.
41. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
Relevantní ustanovení zákonao zadávání veřejných zakázek
42. Podle § 53 odst. 7 zákona o zadávání veřejných zakázek se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.
43. Podle § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona o zadávání veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
44. Podle § 212 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
45. Podle § 212 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek odešle zadavatel formulář elektronicky do
a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
46. Podle § 224 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je informační systém o veřejných zakázkách informačním systémem veřejné správy, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Informační systém o veřejných zakázkách obsahuje
a) Věstník veřejných zakázek,
b) Seznam kvalifikovaných dodavatelů,
c) další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázek.
47. Podle § 224 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek je provozovatelem jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách Ministerstvo pro místní rozvoj nebo právnická osoba pověřená ministerstvem. V případě pověření jiné osoby Ministerstvo pro místní rozvoj schvaluje provozní řád provozovatele jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách. Rozhodnutí o pověření provozovatele uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě sdělení ve Sbírce zákonů.
48. Podle § 225 zákona o zadávání veřejných zakázek se Věstníkem veřejných zakázek pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží k uveřejňování informací o zadávacích řízeních a veřejných zakázkách na celostátní úrovni.
49. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
K aplikaci právní úpravy
50. Dne 29. 4. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon o zadávání veřejných zakázek, který tak ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nabyl platnosti.
51. Podle § 279 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
52. Z právě uvedeného je zřejmé, že počínaje 1. říjnem 2016, nabyl zákon o zadávání veřejných zakázek účinnosti.
53. Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.
54. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem, přičemž za uvedený správní delikt je možno podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.
55. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem, přičemž za uvedený správní delikt je podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek možno uložit pokutu do 200 000 Kč.
56. Z uvedeného vyplývá, že zákonem o zadávání veřejných zakázek došlo ke snížení maximální možné výše pokuty, kterou je možno uložit za spáchání správního deliktu při uveřejňování.
57. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15. 12. 2010 vyplývá, že: „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“
58. S ohledem na výše uvedené a na závěry konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (dle kterých je třeba aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vzhledem k obecné potřebě použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu) Úřad při posouzení aplikace právní úpravy v šetřené věci použil závěry trestního zákona, tedy, že trestnost činu nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu.
59. Platí-li tedy, že pro posouzení normy o sankci je příznivější pozdější úprava, přičemž porovnáním pozdější a dosavadní úpravy je zřejmé, že jednání je co do viny stále trestné podle obou norem, pak je Úřad jako orgán rozhodující o deliktní odpovědnosti zadavatele vázán ustanoveními tohoto příznivějšího zákona jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.
60. Úřad proto s ohledem na uvedené v případě výroku I. a II. tohoto rozhodnutí jak při rozhodnutí o vině – spáchání správního deliktu, tak při rozhodnutí o trestu – uložení sankce, vycházel z příznivější právní úpravy, tedy ze zákona o zadávání veřejných zakázek.
Závěry Úřadu
61. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.
62. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno mj. i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští správního deliktu, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
63. Úřad doplňuje, že zadavatel má dle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením. V případě ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky je zadavatel v případě zjednodušeného podlimitního řízení povinen do 30 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.
64. Pro naplnění požadavků § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek je nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy a učinit tak způsobem podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek.
65. Z dokumentace o předmětné veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky smlouvu na předmět plnění části 2 veřejné zakázky a dne 27. 10. 2015 byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky uzavřena smlouva na předmět plnění části 1 veřejné zakázky.
66. Úřad uvádí, že z ustanovení § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek zřetelně vyplývá povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou část veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a to v zákonem stanovené lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Zadavatel tak byl povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 1 veřejné zakázky do dne 26. 11. 2015 a oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky do dne 25. 11. 2015.
67. Úřad konstatuje, že na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že ve Věstníku veřejných zakázek se výše uvedená oznámení o výsledcích zadávacího řízení na část 1 a část 2 veřejné zakázky nenachází. Z uvedeného je tak zřejmé, že zadavatel nedostál své zákonné povinnosti týkající se odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanovené v § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek.
68. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, v souladu s § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 1 a část 2 veřejné zakázky, a to ve lhůtě 30 dnů od uzavření smluv na část 1 a část 2 veřejné zakázky, přičemž smlouva na část 1 veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem pro část 1 uzavřena dne 27. 10. 2015 a smlouva na část 2 veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem pro část 2 uzavřena dne 26. 10. 2015 a zákonná lhůta tak v případě části 1 předmětné veřejné zakázky marně uplynula dne 27. 11. 2015 a v případě části 2 předmětné veřejné zakázky dne 26. 11. 2015, a oznámení o zadání předmětných částí veřejné zakázky nebyla do dne vydání tohoto rozhodnutí zveřejněna. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
69. Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
70. Podle § 85 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.
71. Podle § 85 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň
a) identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,
b) zvolený druh zadávacího řízení,
c) identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,
d) identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,
e) identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,
f) odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,
g) důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,
h) důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,
i) v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění
(1) překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b) zákona, došlo-li k překročení této doby,
(2) nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 zákona, došlo-li k jejímu nedodržení,
(3) uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.
72. Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
Relevantní ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek
73. Podle § 28 písm. j) zákona o zadávání veřejných zakázek se profilem zadavatele pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.
74. Podle § 217 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
75. Podle § 217 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek musí písemná zpráva obsahovat alespoň
a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,
b) použitý druh zadávacího řízení,
c) označení účastníků zadávacího řízení,
d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,
e) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,
f) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,
g) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,
h) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,
i) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,
j) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,
k) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,
l) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,
m) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,
n) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a
o) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.
76. Podle § 217 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
77. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek.
K aplikaci právní úpravy
78. Úřad na tomto místě odkazuje na závěry již uvedené v bodech 50. až 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí a s ohledem na skutečnost, že rovněž v případě výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí je jednání zadavatele spočívající v neuveřejnění písemné zprávy v zákonem stanovené lhůtě podle obou norem stále považováno za spáchání správního deliktu, za nějž je možno uložit sankci, vycházel Úřad jak při rozhodnutí o vině (spáchání správního deliktu), tak při rozhodnutí o trestu (uložení sankce), z příznivější právní úpravy, tedy ze zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť co do sankce je nová právní úprava příznivější.
Závěry Úřadu
79. Úřad uvádí, že písemnou zprávu je zadavatel dle § 217 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek povinen vyhotovit o každé veřejné zakázce, a to i v případě zrušení zadávacího řízení, přičemž údaje, jež musí písemná zpráva obsahovat, jsou taxativně vymezeny v § 217 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek.
80. Písemná zpráva zadavatele pak musí být (jak vyplývá z § 217 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek) uveřejněna na profilu zadavatele, a to nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či od zrušení zadávacího řízení.
81. Úřad uvádí, že pro odůvodnění výroků III. a IV. tohoto rozhodnutí jsou přiléhavé rovněž závěry uvedené v bodech 61. a 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí, které Úřad na tomto místě pro přehlednost neopakuje.
82. V šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky a dne 27. 10. 2015 smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky.
83. Zadavatel tak byl podle § 217 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele o části 1 veřejné zakázky a písemnou zprávu zadavatele o části 2 veřejné zakázky do 30 pracovních dnů od ukončení jejich zadávacího řízení na profilu zadavatele, tj. byl povinen tak učinit do dne 10. 12. 2015 v případě části 1 veřejné zakázky a do dne 9. 12. 2015 v případě části 2 veřejné zakázky.
84. Z profilu zadavatele https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/26722445 (dále jen „profil zadavatele“) však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele, která byla souhrnně zpracována pro část 1 veřejné zakázky i část 2 veřejné zakázky, byla na profilu zadavatele zveřejněna až dne 15. 12. 2015, tj. 35. den od uzavření smlouvy na část 1 veřejné zakázky, resp. 36. den od uzavření smlouvy na část 2 veřejné zakázky. Úřad dodává, že uvedenou skutečnost nerozporuje ani sám zadavatel, jak vyplývá z jeho vyjádření ze dne 5. 9. 2016.
85. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v části 1 a v části 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacích řízení, tj. od uzavření smlouvy dne 27. 10. 2015 na část 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky a dne 26. 10. 2015 na část 2 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky, tedy do dne 10. 12. 2015 v případě části 1 veřejné zakázky a do dne 9. 12. 2015 v případě části 2 veřejné zakázky, ale až dne 15. 12. 2015. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí.
K výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
86. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
87. Podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní veřejný zadavatel podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) zákona se nevztahuje na
a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,
b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona,
c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
Relevantní ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek
88. Podle § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, § 30 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo,
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
89. Podle § 269 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek.
90. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se za správní delikt uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.
K aplikaci právní úpravy
91. Úřad na tomto místě odkazuje na závěry již uvedené v bodě 50. až 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí a s ohledem na skutečnost, že rovněž jednání zadavatele spočívající v neuveřejnění smluv na jednotlivé části předmětné veřejné zakázky, které je předmětem výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí, je podle obou norem stále považováno za spáchání správního deliktu, za nějž je možno uložit sankci, vycházel Úřad jak při rozhodnutí o vině (spáchání správního deliktu), tak při rozhodnutí o trestu (uložení sankce), z příznivější právní úpravy, tedy ze zákona o zadávání veřejných zakázek, poněvadž co do sankce je nová právní úprava příznivější.
Závěry Úřadu
92. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transparentní novela“), s účinností od 1. 4. 2012. Povinnosti stanovené zadavatelům v § 219 zákona o zadávání veřejných zakázek, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele kompletní znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti průběhu a výsledku zadávání veřejné zakázky a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.
93. Zároveň je nutné poznamenat, že princip publicity smluv uzavřených na veřejnou zakázku zakotvený v § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek má sloužit především k seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku, a to nejen s ohledem na výši ceny a údaje o tom, s kým byla smlouva uzavřena. Tento institut totiž dovoluje rovněž kontrolu uzavřené smlouvy komplexně – po její obsahové stránce, tj. zda je např. obsah smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Tato kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností přitom nepochybně přispívá k transparentnosti samotného zadávání veřejné zakázky. Důležité samozřejmě je i uveřejňování všech dodatků a změn takové smlouvy, např. z důvodu, zda nedošlo k podstatné změně smlouvy apod.
94. Pro naplnění požadavků § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení zákona.
95. Z dikce zákona jasně vyplývá, že je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit nejen uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku, ale rovněž i veškeré její změny a dodatky, a to do 15 dnů od jejího (jejich) uzavření.
96. Z profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel uveřejnil jak smlouvu na část 1 veřejné zakázky, tak smlouvu na část 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele shodně dne 15. 12. 2015.
97. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem v části 2 smlouvu dne 26. 10. 2016 a současně na daný případ nelze aplikovat ani jednu z výjimek uvedených v § 219 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek, byl zadavatel povinen příslušnou smlouvu na profilu zadavatele ve lhůtě do dne 10. 11. 2015 uveřejnit. Zadavatel však smlouvu na část 2 veřejné zakázky uveřejnil až dne 15. 12. 2015, tedy 35 dnů po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu uveřejnění, čímž porušil § 219 odst. 1 zákona.
98. V případě části 1 veřejné zakázky byla smlouva na část 1 veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky uzavřena dne 27. 10. 2015, pakliže se tedy na daný případ nevztahovala ani jedna z výjimek uvedených v § 219 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona o zadávání veřejných zakázek, byl zadavatel povinen příslušnou smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele ve lhůtě do dne 11. 11. 2015. Zadavatel však smlouvu na část 1 veřejné zakázky uveřejnil až dne 15. 12. 2015, tedy až 34 dnů po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu k jejímu uveřejnění, čímž porušil § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek.
99. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 269 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na část 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky a smlouvu na část 2 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od jejich uzavření, tedy nejpozději do dne 11. 11. 2015 v případě části 1 veřejné zakázky a do dne 10. 11. 2015 v případě části 2 veřejné zakázky, ale uveřejnil je až dne 15. 12. 2015 pro část 1 i část 2 veřejné zakázky. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. až VI. tohoto rozhodnutí.
K výroku VII. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
100. Podle § 17 písm. l) zákona se pro účely tohoto zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.
101. Podle § 39 odst. 1 zákona musejí být veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.
102. Podle § 40 odst. 3 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. V případě takové změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.
103. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
Závěry Úřadu
104. Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že z ustanovení § 40 odst. 3 zákona vyplývá, že jestliže veřejný zadavatel provede úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. Povinností zadavatele je tak vždy zkoumat povahu provedené úpravy a v návaznosti na to přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast nebo lhůtu pro podání nabídek. Z textace tohoto ustanovení zákona vyplývá, že příslušná lhůta by měla být zadavatelem prodloužena vždy, a to i v případě marginální úpravy zadávacích podmínek.
105. Úřad zdůrazňuje, že zadávací řízení je zákonodárcem záměrně konstruováno jako vysoce formalizovaný proces, kde každé, byť sebemenší, pochybení zadavatele, je způsobilé vyvolat pro něj nepříznivé, ba až fatální následky. Platí, že jedním z hlavních účelů zákona je snaha o efektivní alokaci veřejných prostředků. Aby byl tento cíl zákona naplněn, je snahou zákonodárce, aby byly veřejné zakázky vždy přidělovány uchazečům, kteří v jejich nabídkách předloží zadavatelům nejvýhodnější podmínky plnění. Úřad podotýká, že zadavatel nesmí omezit soutěž o veřejnou zakázku a znevýhodnit uchazeče o veřejnou zakázku např. tím, že jim neposkytne dostatek času na provedení a zapracování změn uvedených v dodatečných informacích do jejich nabídek, resp. neprodlouží se změnou zadávacích podmínek současně i lhůtu pro podání nabídek, jak tomu bylo v šetřeném případě.
106. Z bodu 2.4 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky mj. vyplývá, že: „Podrobný popis a specifikace předmětu plnění jsou uvedeny v Příloze č. 1 „Seznam laboratorního vybavení a ceny jednotlivých položek“ pro Část 1 a pro Část 2, která je součástí této zadávací dokumentace.“
107. V příloze č. 1 „Technická specifikace – laboratorní vybavení, Část 1 – laboratorní sklo a ceny jednotlivých položek“ výzvy k podání nabídky (dále jen „příloha č. 1 výzvy k podání nabídky“) zadavatel vymezil vlastnosti jím požadovaného plnění v části 1 veřejné zakázky, přičemž z přílohy č. 1 výzvy k podání nabídek vyplývá, že zadavatel požadoval dodání mimo jiné následujících položek:
položka č. 13 Kádinka vysoká s výlevkou, 10 ml, sklo SIMAX,
položka č. 48 Baňka kuželová dle Erienmeyera s NZ, 250 ml, NZ, sklo SIMAX,
položka č. 78 Promývačka 250 ml, s fritovým nástavcem, 250 ml, sklo,
položka č. 111 Petriho miska, sterilní, 60 mm,
položka č. 112 Petriho miska, sterilní, 100 mm,
položka č. 113 Petriho miska, sterilní, 150 mm,
položka č. 133 Büchnerova nálevka, D 150 mm,
položka č. 134 Odpařovací miska s kulatým dnem a výlevkou, hluboká, keramika, porcelán, není uveden požadovaný rozměr,
položka č. 221 Nálevka, 30 mm, není uveden požadovaný materiál,
položka č. 222 Nálevka, 50 mm, není uveden požadovaný materiál,
položka č. 223 Nálevka 75 mm, není uveden požadovaný materiál,
položka č. 224 Nálevka, 100 mm, není uveden požadovaný materiál,
položka č. 225 Michadélko magnetické skleněné se středovým prstencem, 40 mm,
položka č. 227 Křížová svorka k lab. stojanu, průměr 40 mm,
položka č. 228 Kruh na filtraci, není uveden požadovaný rozměr,
položka č. 229 Držák na chladič, rozevření čelisti 40 mm, není uveden požadovaný materiál,
položka č. 236 Stojánky na zkumavky Kartell, na zkumavky prům. 13 mm, 6 x 15 pozic, bílá,
položka č. 239 Laboratorní stojan s litinovou deskou (250 x 160 mm) a chromovanou tyčí (750 mm),
položka č. 240 Laboratorní stojan s litinovou deskou (250 x 160 mm) a chromovanou tyčí (1000 mm),
položka č. 246 Kruh na vaření, vnitřní průměr 70 mm,
položka č. 273 Exsikátor, vnitřní průměr 300 mm, sklo SIMAX.
108. Dodatečnými informacemi č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 zadavatel specifikoval zábrus u položky č. 48 Baňka kuželová dle Erienmeyera s NZ, 250 ml, NZ, a to na 29/32. Zadavatel na dotaz „Položka č. 111, 112, 113 Petriho miska, sterilní. Dotaz: Mají být nabídnuty plastové sterilní Petriho misky nebo mají být nabídnuty skleněné misky, které lze sterilizovat,“ uvedl, že „u položek č. 111, 112, 113 zadavatel požaduje skleněné Petriho misky, které lze sterilizovat.“ Zadavatel rovněž uvedl, že „…u všech položek laboratorního skla požadovaných zadávací dokumentací připouští odchylku +/- 5% od každého požadovaného rozměru.“
109. V dodatečných informacích č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 zadavatel na dotaz: „Pokud se jedná o sklo Simax, je možné ho nahradit borosilikátovým sklem, jako je simax?“ uvedl, že „u části 1 odpařovací miska s kulatým dnem a výlevkou, hluboká keramika, lze materiál sklo SIMAX nahradit laboratorním borosilikátovým sklem“. V příloze č. 1 výzvy k podání nabídky je pod položkou č. 134 uvedena Odpařovací miska s kulatým dnem a výlevkou, hluboká, keramika, přičemž pro položky č. 129 až 139 je uveden jako požadovaný materiál „porcelán“, nikoliv sklo SIMAX.
110. Dodatečnými informacemi č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 zadavatel na základě dotazů doplnil jím požadované rozměry u položky č. 134 Odpařovací miska s kulatým dnem a výlevkou, hluboká, keramika, a to průměr 105 mm, výšku 49 mm a objem 250 ml a jím požadovaný materiál u položek č. 221, 222, 223 a 224, a to sklo. Zadavatel rovněž uvedl, že „…u všech položek laboratorního skla požadovaných zadávací dokumentací připouští odchylku +/- 5% od každého požadovaného rozměru.“
111. Dodatečnými informacemi č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015 zadavatel provedl následující změny u těchto položek:
u položky č. 13 zadavatel připustil namísto objemu 10 ml i objem 25 ml (zadavatel uvedl chybně jako č. položky 10, které odpovídá jiné položce),
u položky č. 78 zadavatel uvedl jím požadovanou pórovitost fritového nástavce P100,
u položek č. 111, č. 112 a č. 113 zadavatel uvedl jako jím požadovaný materiál sklo,
u položky č. 133 zadavatel připustil vedle průměru 150 mm rovněž průměr nálevky 156 mm,
u položky č. 134 zadavatel doplnil jím požadované rozměry, a to průměr misky 131 mm, výška 62 mm a objem 400 ml,
u položky č. 221 zadavatel připustil vedle průměru 30 mm i průměr nálevky 37 mm,
u položky č. 222 zadavatel vedle průměru 50 mm připustil i průměr nálevky 46 mm,
u položky č. 223 zadavatel připustil vedle průměru 75 mm i průměr nálevky 81 mm,
u položky č. 225 zadavatel připustil namísto požadovaného vyhotovení ze skla i vyhotovení v materiálu teflon,
u položky č. 227 zadavatel nově uvedl upínací průměr 5 – 15 mm,
u položky č. 228 zadavatel uvedl požadovaný průměr kruhu na filtraci 70 mm,
u položek č. 229, č. 239 a č. 240 zadavatel uvedl jako jím požadovaný materiál nerez,
u položky č. 236 zadavatel připustil namísto jím uvedených 6 x 15 pozic i 5 x 18 pozic,
u položky č. 246 zadavatel připustil vedle průměru 70 mm i průměr kruhu 80 mm,
u položky č. 273 zadavatel doplnil jím požadované rozměry, a to celkovou vnější šíři 392 mm a šíři dna 290 mm.
112. Zadavatel v uvedených dodatečných informacích rovněž uvedl, že „…u všech položek laboratorního skla požadovaných zadávací dokumentací připouští odchylku +/- 5% od každého požadovaného rozměru.“
113. V šetřeném případě z povahy provedených úprav zadávací dokumentace zadavatelem prostřednictvím dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 2, dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 3, dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 4 a dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 5, kdy zadavatel u některých jím požadovaných položek buď nově oproti původní zadávací dokumentaci uvedl jím požadovaný materiál, přesné rozměry či specifikoval jinou požadovanou vlastnost, nebo připustil mimo jím stanovené hodnoty rovněž hodnotu jinou, jednoznačně vyplývá, že se jedná o takové úpravy zadávacích podmínek, které si vyžadovaly přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek. Úřad uvádí, že ze zadavatelem provedených úprav zadávací dokumentace je zřejmé, že se rozhodl, že oproti původním zadávacím podmínkám bude akceptovat rovněž plnění dodavatelů, které bude disponovat i jinými vlastnostmi, než které původně požadoval. Zadavatel se tedy rozhodl prostřednictvím dodatečných informaci upravit zadávací podmínky.
114. K argumentu zadavatele, že normy pro výrobu laboratorního skla počítají s rozměrovými odchylkami někdy i více než 15 % (např. normy ČSN ISO 4798, ČSN EN ISO 3819), přičemž tato skutečnost je výrobcům a dodavatelům známa, Úřad uvádí následující. V normě ČSN ISO 4798 „Laboratorní sklo – filtrační nálevky“, která stanovuje požadavky a rozměry pro skleněné filtrační nálevky určené pro všeobecné laboratorní použití, jsou připuštěny odchylky pouze u vnitřních průměrů misky nálevky, přičemž tyto odchylky nejsou vyjádřeny v %, ale v mm (dle propočtu Úřadu se tyto odchylky pohybují v rozmezí od 4 % do 14 %). U vnějšího průměru a délky stonku jednoduchých filtračních nálevek odchylky připuštěny nejsou. U tloušťky stěny misky nálevky a stonku jednoduchých filtračních nálevek a u vnitřního průměru a tloušťky stěny stonku analytických filtračních nálevek jsou citovanou normou stanoveny pouze minimální rozměry. U vnějšího průměru stonku analytických filtračních nálevek je citovanou normou stanoven pouze maximální rozměr. V normě ČSN EN ISO 3819 „Laboratorní sklo – kádinky“, která upravuje specifické požadavky na kádinky pro všeobecné laboratorní použití, je uvedena možná odchylka +/- 5 % pouze u vnějších průměrů. U kapacity kádinek není uvedenou normou připuštěna odchylka. Dále jsou uvedenou normou u celkové výšky stanoveny maximální hodnoty a u tloušťky stěny minimální hodnoty. Úřad konstatuje, že zadavatel v příloze č. 1 výzvy k podání nabídky u jednotlivých položek stanovil přesné hodnoty jím požadovaných technických parametrů. V příloze č. 1 výzvy k podání nabídky ani v jiné části zadávací dokumentace zadavatel neuvádí ani možnost odchylky +/- 5 % od každého jím požadovaného rozměru předmětu plnění části 1 veřejné zakázky ani odkaz na jím uvedené normy ve vyjádření ze dne 5. 9. 2016, které připouští možnost odchylky od rozměrů laboratorního skla. Možnost odchylky +/- 5 % od každého požadovaného rozměru zadavatel uvedl až v dodatečných informacích č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, v dodatečných informacích č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 a v dodatečných informacích č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015, čímž došlo jednoznačně k úpravě zadávacích podmínek ze strany zadavatele, aniž by současně došlo k jakémukoliv prodloužení lhůty pro podání nabídek na plnění předmětu části 1 veřejné zakázky. V návaznosti na uvedené Úřad konstatuje, že připuštění odchylek od některých rozměrů laboratorního skla v normách ČSN ISO 4798 a ČSN EN ISO 3819 nemůže jakkoliv ovlivnit závěr Úřadu, že zadavatel připuštěním odchylky +/- 5 % od každého požadovaného rozměru u jím požadovaných položek laboratorního skla provedl úpravu zadávacích podmínek, neboť v zadavatelem citovaných normách není rozpětí povolené odchylky přesně stanoveno, resp. každá z norem udává odlišnou možnost odchýlení u daného druhu laboratorního skla, tedy ne u všech položek totožně, a odchylky se netýkají všech rozměrů laboratorního skla.
115. Ve světle uvedených skutečností je tedy jednoznačné, že zadavatel tím, že připustil pevně stanovenou odchylku +/- 5 % od každého požadovaného rozměru laboratorního skla v zadávací dokumentaci, upravil zadávací podmínky a byl povinen současně s jejich úpravou přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Ačkoliv tedy zadavatel na základě dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečných informací č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečných informací č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 a dodatečných informací č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015 provedl úpravy zadávacích podmínek, ani v jednom případě neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, která podle bodu 10.1 „Lhůta pro podání nabídek“ výzvy k podání nabídky končila dne 25. 5. 2015 ve 12.00 hod.
116. Úřad k požadavku na přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek uvádí, že podle § 40 odst. 3 zákona provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to podle povahy provedené úpravy. Ze zákonné úpravy tak nepřímo plyne současně povinnost vždy zkoumat povahu provedené úpravy, resp. to, zda se skutečně o úpravu jedná, a v návaznosti na to přiměřeně prodloužení lhůty (ne)provést. Z textu tohoto ustanovení lze dále dovodit, že příslušná lhůta by měla být prodloužena vždy, pokud jsou zadávací podmínky měněny, a to i v případě marginální úpravy zadávacích podmínek (přičemž je třeba uvést, že předmětné změny, které zadavatel provedl dodatečnými informacemi č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečnými informacemi č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečnými informacemi č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 a dodatečnými informacemi č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015, za marginální v žádném případě požadovat nelze). V šetřeném případě však zadavatel v návaznosti na provedené úpravy zadávacích podmínek lhůtu pro podání nabídek neprodloužil.
117. Úřad v šetřeném případě prokázal, že se jednalo o úpravu zadávacích podmínek a zadavatel měl povinnost podle povahy provedené úpravy lhůtu pro podání nabídek přiměřeně prodloužit, a bude dále zkoumat, zda výše popsaný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jež je součástí skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
118. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu sp. zn. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, v němž je uvedeno: „Z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (společenské škodlivosti), jak tvrdí žalobce (…) Soud dospěl k závěru, že někteří zájemci mohli být za takových okolností od účasti v daném zadávacím řízení odrazeni (…)“. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013, kterým potvrdil výše citované rozhodnutí Krajského soudu, doplňuje, že „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“
119. Úřad pro posouzení potencionálního podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky předně uvádí, že pokud zadavatel upravil zadávací podmínky a současně vůbec neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, pak tím také dodavatelům neumožnil podání konkurenceschopné nabídky, která by splňovala zákonem a zadavatelem stanovené podmínky, neboť na její přípravu nemuseli mít dostatek času, resp. jim podání takové nabídky minimálně ztížil. Naopak přiměřeným prodloužením lhůty podle povahy provedené úpravy zadávacích podmínek mohl zadavatel docílit obdržení „kvalitnějších“ nabídek od uchazečů, jež nabídku podali, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější.
120. Úřad považuje za neférový přístup zadavatele, který v průběhu zadávacího řízení mění své požadavky, dle kterých mají dodavatelé ve stanovených lhůtách připravit a předložit nabídku, a současně přiměřeně neprodlouží lhůtu k podání nabídek.
121. V důsledku postupu zadavatele proto mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad proto uzavírá, že jednání zadavatele naplňuje i tento znak skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
122. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil při zadávání části 1 veřejné zakázky správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 40 odst. 3 zákona, když po provedení úprav zadávacích podmínek prostřednictvím dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečných informací č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečných informací č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 a dodatečných informací č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015 přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky dne 27. 10. 2015 smlouvu na předmět plnění část 1 veřejné zakázky. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.
K výroku VIII. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona účinného v době zadávání části 2 veřejné zakázky
123. Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být
1) osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli,
2) osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3) smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.
124. Podle § 56 odst. 6 zákona pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických předpokladů způsoby stanovenými podle odstavce 5, je oprávněn je prokázat i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne.
125. Podle § 62 odst. 3 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.
126. Podle § 82 odst. 4 zákona je vybraný uchazeč povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle odstavce 2 zákona. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle odstavce 2 uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne-li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Uchazeč druhý či třetí v pořadí, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření smlouvy.
127. Podle § 117a písm. f) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 zákona nebo § 120a zákona.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
128. Podle bodu 5.3 „Technické kvalifikační předpoklady“ výzvy k podání nabídky požadoval zadavatel za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatelem: „seznam minimálně 3 dodávek laboratorního skla prokazující, že dodavatel v období 3 let před koncem lhůty pro podání nabídek realizoval dodávky laboratorního skla v minimální souhrnné hodnotě 150.000,- Kč bez DPH pro část 1, seznam minimálně 3 dodávek pipet prokazující, že dodavatel v období 3 let před koncem lhůty pro podání nabídek realizoval dodávky pipet v minimální souhrnné hodnotě 10 000,- Kč bez DPH pro část 2.“
129. Podle bodu 5.4 „Průkaz splnění kvalifikačních předpokladů“ výzvy k podání nabídky požadoval zadavatel ke splnění technických kvalifikačních předpokladů: „seznam významných dodávek a osvědčení o realizaci významných dodávek vydané či podepsané veřejným zadavatelem nebo smlouvu na realizaci zakázky a doklad o uskutečnění plnění dodavatelem, bylo-li plněno jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li možné získat osvědčení o realizaci zakázky od této osoby z důvodů spočívajících na její straně.“
130. Vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky doložil ve své nabídce za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů čestné prohlášení ze dne 21. 5. 2015, v němž mimo jiné uvedl, že „čestně a pravdivě prohlašuje, že splňuje technické kvalifikační předpoklady stanovené pro veřejnou zakázku zadavatelem v zadávacích podmínkách, tj. je zadavateli schopna předložit seznam významných dodávek a doklady osvědčující jejich realizaci v rozsahu požadovaném zadavatelem“.
131. Součástí dokumentace o veřejné zakázce je podání vybraného uchazeče pro část 2 veřejné zakázky ze dne 27. 7. 2015, ve kterém je uvedeno: „…níže Vám zasíláme přehled významných zakázek v oblasti dodávek pipet a rovněž uvádíme způsob jejich doložení. Upozorňujeme, že poskytnuté dokumenty podléhají obchodnímu tajemství. Významné zakázky:
Univerzita Palackého v Olomouci, faktura č. 440884,
Ministerstvo obrany ČR, faktura č. 441065,
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, faktura č. 450714,
Univerzita Palackého v Olomouci, faktura č. 450798.
Přílohy: fa č. 440884, 441065, 450714, 450798.“
132. Součástí dokumentace o veřejné zakázce doručené Úřadu zadavatelem byla
kupní smlouva ze dne 5. 5. 2015 uzavřená mezi vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky a Univerzitou Palackého v Olomouci přičemž předmět plnění této smlouvy blíže specifikovaný v příloze č. 1 této smlouvy se shodoval s obsahem faktury č. 450798,
kupní smlouva ze dne 28. 7. 2014 uzavřená mezi vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky a Univerzitou Palackého v Olomouci přičemž předmět plnění této smlouvy blíže specifikovaný v příloze č. 1 této smlouvy se shodoval s obsahem faktury č. 440884,
kupní smlouva ze dne 8. 9. 2014 uzavřená mezi vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky a ČR – Ministerstvo obrany, přičemž předmět plnění této smlouvy blíže specifikovaný v bodu 3.1 této smlouvy se shodoval s obsahem faktury č. 441065.
133. Kupní smlouva, na jejímž základě byla vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky vystavena faktura č. 450714 pro odběratele VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY s.r.o. není součástí zadavatelem předložené dokumentace o veřejné zakázce.
134. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu ze dne 10. 8. 2016 mimo jiné uvedl, že: „…některé doklady, které uchazeč Litolab předložil před podpisem smlouvy, se při kompletaci podkladů pro ex-post kontrolu veřejné zakázky … nepodařilo zadavateli v archivu vyhledat, všechny indicie však nasvědčovaly tomu, že – stejně jako u ostatních zakázek zadavatele zadávaných v podlimitním řízení – byly tyto doklady dodavatelem v souladu s požadavkem zákona o veřejných zakázkách řádně předloženy a zadavatelem zkontrolovány, nedopatřením však byly založeny v archivu jiné zakázky. V mezidobí mezi ukončením ex-post kontroly a podáním podnětu se zadavateli skutečně podařilo uvedené doklady v archivu vyhledat.“
Závěry Úřadu
135. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 62 odst. 3 zákona upravuje způsob prokazování splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení. Podle citovaného ustanovení zákona dodavatelé prokazují splnění kvalifikačních předpokladů formou čestného prohlášení, z jehož obsahu musí být zadavateli zřejmé, že dodavatel zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady splňuje. K samotnému předložení listin, kterými bude splnění kvalifikačních předpokladů prokázáno, dochází až ve fázi po výběru nejvhodnější nabídky, kdy vítězný dodavatel, tedy dodavatel, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen takové listiny (originály listin, popř. úředně ověřené kopie) zadavateli předložit.
136. Z dikce § 62 odst. 3 zákona tedy vyplývá, že uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona. Předmětem zkoumání Úřadu tedy v šetřeném případě bylo, zda vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky předložil zadavateli před podpisem smlouvy originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění technických kvalifikačních předpokladů.
137. V šetřeném případě předložil vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky jako doklad pro prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu stanovaného v bodě 5.3 „Technické kvalifikační předpoklady“ výzvy k podání nabídky ve své nabídce čestné prohlášení ze dne 21. 5. 2015, v němž mimo jiné uvedl, že „čestně a pravdivě prohlašuje, že splňuje technické kvalifikační předpoklady stanovené pro veřejnou zakázku zadavatelem v zadávacích podmínkách, tj. je zadavateli schopna předložit seznam významných dodávek a doklady osvědčující jejich realizaci v rozsahu požadovaném zadavatelem“. Z uvedeného je zřejmé, že vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky předložil ve své nabídce doklad prokazující splnění technických kvalifikačních předpokladů v souladu s § 62 odst. 3 větou první zákona.
138. Jak vyplývá z dopisu vybraného uchazeče pro část 2 veřejné zakázky ze dne 27. 7. 2015, vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky předložil zadavateli před podpisem smlouvy na část 2 předmětné veřejné zakázky faktury č. 450798 a č. 440884 jím vystavené Univerzitě Palackého v Olomouci, fakturu č. 441065 jím vystavenou ČR - Ministerstvu obrany a fakturu č. 450714 jím vystavenou VÝZKUMNÉMU A ŠLECHTITELSKÉMU ÚSTAVU OVOCNÁŘSKÉMU HOLOVOUSY s.r.o.
139. Z uvedeného je zřejmé, že vybraný uchazeč prokazoval splnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu prostřednictvím dodávek realizovaných pro veřejné zadavatele, neboť není pochyb o tom, že Univerzita Palackého v Olomouci a ČR - Ministerstvo obrany jsou veřejnými zadavateli dle tohoto zákona. V souladu se zadavatelem stanoveným způsobem prokázání splnění tohoto technického kvalifikačního předpokladu byl tedy vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky povinen v rámci poskytnutí součinnosti zadavateli před uzavřením smlouvy zadavateli předložit osvědčení vydaná či podepsaná těmito veřejnými zadavateli, tedy Univerzitou Palackého v Olomouci a ČR - Ministerstvem obrany.
140. Osvědčení vydaná či podepsaná veřejnými zadavateli, a to v šetřeném případě Univerzitou Palackého v Olomouci a ČR - Ministerstvem obrany, která by prokazovala, že vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky realizoval pro tyto veřejné zadavatele dodávky v zadavatelem požadovaném objemu, jež vybraný uchazeč deklaruje skrze jím doložené faktury, však součástí dokumentace o veřejné zakázce předložené Úřadu nejsou a ani z vyjádření zadavatele nevyplývá, že by taková osvědčení byla před podpisem smlouvy na část 2 veřejné zakázky vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky zadavateli předložena. Vybraný uchazeč tak před podpisem smlouvy na část 2 veřejné zakázky nepředložil zadavateli originály dokladů prokazujících splnění technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) zákona, a to osvědčení vydaná či podepsaná veřejnými zadavateli, čímž nebyla naplněna podmínka § 62 odst. 3 věty druhé zákona, a zadavatel tak měl v souladu s § 62 odst. 3 zákona považovat nesplnění této povinnosti za neposkytnutí součinnosti vybraného uchazeče pro část 2 veřejné zakázky ve smyslu § 82 odst. 4 zákona. Zadavatel však naopak v rozporu s § 62 odst. 3 zákona akceptoval vybranému uchazeči doložené vystavené faktury a uzavřel s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky dne 26. 10. 2015 smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky.
141. Pokud by tedy Úřad posuzoval uvedené jednání zadavatele podle zákona účinného v době zadávání části 2 předmětné veřejné zakázky, dospěl by k závěru, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
142. Dne 29. 4. 2016 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon o zadávání veřejných zakázek, který tak ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nabyl platnosti.
143. Podle § 279 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
144. Z právě uvedeného je zřejmé, že počínaje 1. říjnem 2016, nabyl zákon o zadávání veřejných zakázek účinnosti.
145. Podle § 53 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až § 85 zákona o zadávání veřejných zakázek, § 87 a § 88 zákona o zadávání veřejných zakázek se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona o zadávání veřejných zakázek a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona o zadávání veřejných zakázek nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112 zákona o zadávání veřejných zakázek. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 zákona o zadávání veřejných zakázek použije obdobně.
146. Podle § 73 odst. 3 písm. a) a b) zákona o zadávání veřejných zakázek může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona o zadávání veřejných zakázek nebo technické kvalifikace podle § 79 zákona o zadávání veřejných zakázek.
147. Podle § 73 odst. 6 písm. a) a b) zákona o zadávání veřejných zakázek pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění.
148. Podle § 79 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.
149. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
150. Podle § 79 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle odstavce 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.
151. Na základě uvedeného, lze nepochybně konstatovat, že zákonem o zadávání veřejných zakázek došlo oproti právní úpravě platné v době zadávání předmětné veřejné zakázky ke značným změnám v prokazování splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dle nynější právní úpravy, tedy dle zákona o zadávání veřejných zakázek již není zadavatel povinen při postupu ve zjednodušeném podlimitním řízení požadovat po dodavatelích prokázání splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne, že bude ve zjednodušeném podlimitním řízení po dodavatelích přeci jenom prokázání splnění kvalifikace požadovat, je oprávněn vyhradit si v zadávací dokumentaci požadavek na prokázání splnění jakékoli kvalifikace stanovené pro nadlimitní režim či jakýkoliv jiný požadavek na prokázání splnění kvalifikace dodavatelem, a to za předpokladu, že jím nedojde k porušení § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek.
152. Co se týká samotného požadavku na doložení seznamu významných dodávek realizovaných dodavatelem (upraveným v § 56 odst. 1 písm. a) zákona platného v době zadávání části 2 veřejné zakázky), dle aktuální právní úpravy jej dodavatel prokazuje, v případě že si zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení v zadávací dokumentaci vyhradí prokázání splnění tohoto kritéria technické kvalifikace, pouze prostřednictvím doložení seznamu dodávek včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí společně s uvedením identifikačních údajů objednatele dodávky. Zadavatel tak již není oprávněn požadovat po dodavatelích předložení osvědčení objednatele o řádném poskytnutí dodávek. Platná právní úprava tedy v případě prokázání splnění tohoto kritéria technické kvalifikace nezná pojem „osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem“.
153. V šetřeném případě vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky předložil v rámci prokázání splnění zadavatelem požadovaného technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona ve své nabídce čestné prohlášení. Před podpisem smlouvy na předmět plnění předmětné části veřejné zakázky obdržel zadavatel od tohoto vybraného uchazeče dopis, z něhož vyplývá, jaké významné dodávky vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky realizoval, přičemž přílohu tohoto dopisu tvořily faktury vystavené vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky objednatelům, z nichž vyplývalo, kdo je objednatelem dodávky, jaká byla její cena a kdy byla tato dodávka realizována. Zadavatel s ním následně uzavřel smlouvu na plnění části 2 veřejné zakázky, ačkoliv ve výzvě k podání nabídky stanovil jako způsob prokázání splnění tohoto technického kvalifikačního předpokladu předložení „seznamu významných dodávek a osvědčení o realizaci významných dodávek vydaného či podepsaného veřejným zadavatelem“.
154. Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Úřad k uvedenému doplňuje, že výjimka z jinak obecného zákazu retroaktivního působení trestněprávních norem upravená v cit. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
155. S ohledem na uvedené je tedy třeba jednání zadavatele v tomto ohledu posoudit právě podle příznivější úpravy obsažené v zákoně o zadávání veřejných zakázek, podle které již zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení není povinen požadovat po dodavatelích prokázání splnění kvalifikace a pokud tak přesto učiní a požaduje k prokázání kritérií technické kvalifikace doložení seznamu významných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, není oprávněn požadovat po dodavatelích předložení „osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem“.
156. Úřad odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 10. 2010 ve věci sp. zn. 8 Tdo 697/2010, ve kterém soud – ve vztahu k trestnímu právu – uvedl, že „pokud nová trestněprávní úprava nepokládá čin spáchaný před nabytím její účinnosti za trestný, pak s ohledem na zásady posuzování časové působnosti trestního zákona ve smyslu § 16 odst. 1 TZ se taková změna právní úpravy promítne ve prospěch pachatele v tom směru, že trestnost takového činu je již vyloučena. V uvedeném případě tak dochází též k zániku tzv. konkrétní nebezpečnosti činu pro společnost.“ V této souvislosti Úřad doplňuje, že dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je třeba aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vzhledem k obecné potřebě použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. V této souvislosti je možno odkázat např. na rozsudky Nejvyššího správního ze dne 31. 5. 2007 sp. zn. 8 As 17/2007, ze dne 16. 4. 2008 sp. zn. 1 As 27/2008 nebo ze dne 18. 6. 2009 sp. zn. 1 As 28/2009.
157. Úřad v návaznosti na uvedené konstatuje, že ačkoliv podle zákona účinného v době spáchání správního deliktu se zadavatel mohl svým jednáním, tj. uzavřením smlouvy v části 2 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky, přestože vybraný uchazeč pro část 2 veřejné zakázky zadavateli před uzavřením smlouvy v rámci prokázání splnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu namísto originálů nebo úředně ověřených kopií osvědčení vydaných veřejnými zadavateli předložil faktury vystavené tímto vybraným uchazečem daným veřejným zadavatelům, dopustit porušení zákona a nést s tím související deliktní odpovědnost, podle platného zákona o zadávání veřejných zakázek se již správního deliktu, pro nějž bylo správní řízení zahájeno, nedopustil.
158. Úřad tudíž v této části správního řízení neshledal důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona, a proto rozhodl o zastavení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
K uložení sankce
159. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
160. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek se za správní delikt uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2.
161. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek se za správní delikt uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1.
162. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že v souladu s § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 1 veřejné zakázky, přičemž smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky uzavřena dne 27. 10. 2015.
163. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že v souladu s § 126 zákona o zadávání veřejných zakázek v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných z zakázek neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky, přičemž smlouva na předmětnou část veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky uzavřena dne 26. 10. 2015.
164. Ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v části 1 veřejné zakázky v souladu s § 217 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy dne 27. 10. 2015 na část 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky, tedy do dne 10. 12. 2015, ale až dne 15. 12. 2015.
165. Ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele v části 2 veřejné zakázky v souladu s § 217 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy dne 26. 10. 2015 na předmětnou část veřejné zakázky s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky, tedy do dne 9. 12. 2015, ale až dne 15. 12. 2015.
166. Ve výroku V. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil smlouvu na část 1 veřejné zakázky uzavřenou dne 27. 10. 2015 s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky podle § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 11. 11. 2015, ale uveřejnil ji až dne 15. 12. 2015.
167. Ve výroku VI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že neuveřejnil smlouvu na část 2 veřejné zakázky uzavřenou dne 26. 10. 2015 s vybraným uchazečem pro část 2 veřejné zakázky podle § 219 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 10. 11. 2015, ale uveřejnil ji až dne 15. 12. 2015.
168. Ve výroku VII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel při zadávání část 1 veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 40 odst. 3 zákona, když po provedení úprav zadávacích podmínek prostřednictvím dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečných informací č. 3 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015, dodatečných informací č. 4 k zadávacím podmínkám ze dne 15. 5. 2015 a dodatečných informací č. 5 k zadávacím podmínkám ze dne 18. 5. 2015 přiměřeně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky dne 27. 10. 2015 smlouvu na předmět plnění části 1 veřejné zakázky.
169. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době uzavření smlouvy na část 1) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
170. Podle § 270 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán
171. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je tato výše uvedená podmínka naplněna. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu doručeného Úřadu dne 29. 7. 2016 stěžovatelem v rámci podaného podnětu k přezkoumání postupu zadavatele ve veřejné zakázce.
172. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 27. 11. 2015, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 1 veřejné zakázky.
173. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 11. 2015, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky.
174. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí došlo dne 11. 12. 2015, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy pro část 1 veřejné zakázky na profilu zadavatele.
175. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí došlo dne 10. 12. 2015, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy pro část 2 veřejné zakázky na profilu zadavatele.
176. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí došlo dne 12. 11. 2015, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na předmět plnění části 1 veřejné zakázky.
177. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku VI. tohoto rozhodnutí došlo dne 11. 11. 2015, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na předmět plnění části 2 veřejné zakázky.
178. K okamžiku spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí došlo dne 27. 10. 2015, kdy byla uzavřena mezi zadavatelem a vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky smlouva na plnění části 1 veřejné zakázky.
179. Správní řízení bylo ve věci spáchání správních deliktů zahájeno dne 29. 8. 2016. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za tyto správní delikty nezanikla.
180. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
181. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
182. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
183. V daném případě se zadavatel dopustil v části 1 veřejné zakázky správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za tento spáchaný správní delikt lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
184. V bodu 2.2 smlouvy na předmět plnění části 1 veřejné zakázky je uvedeno: „Tato smlouva se sjednává jako smlouva rámcová ve smyslu § 89 a násl. zákona, a to do vyčerpání finančního limitu ve výši 2 600 000,- Kč bez DPH, nejpozději však na období 2 let ode dne jejího uzavření či do vyčerpání finančního rámce ve výši 2 600 000,- Kč s ohledem na to, která skutečnost nastane dříve.“ Rámcová smlouva na část 1 veřejné zakázky byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem pro část 1 veřejné zakázky uzavřena dne 27. 10. 2015, přičemž její plnění dosud nebylo ukončeno. Z uvedeného je zřejmé, že celkovou cenu veřejné zakázky nelze zjistit, neboť plnění na základě smlouvy na část 1 veřejné zakázky dosud probíhá, proto je v daném případě v souladu s § 120 odst. 2 písm. a) zákona možno uložit maximální výši pokuty 20 000 000 Kč.
185. Současně s tím se zadavatel dopustil 2 správních deliktů při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek a 2 správních deliktů při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž za uvedené spáchané správní delikty při uveřejňování lze v souladu s citovaným ustanovením § 269 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek uložit pokutu do 200 000 Kč.
186. Zadavatel se dopustil rovněž 2 správních deliktů při uveřejňování podle § § 269 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž za uvedené spáchané správní delikty při uveřejňování lze v souladu s citovaným ustanovením § 269 odst. 3 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
187. Vzhledem k tomu, že horní hranice sankce je nejvyšší u správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přistoupil Úřad k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích I., II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí tedy s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.
188. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
189. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
190. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
191. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel v souvislosti se změnou zadávacích podmínek nedostatečným prodloužením či úplným neprodloužením lhůty pro podání nabídek podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a to ani v potenciální rovině.
192. Tím, že zadavatel v šetřeném případě v průběhu zadávacího řízení změnil zadávací podmínky, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek na šetřenou veřejnou zakázku, znevýhodnil dodavatele při přípravě jejich nabídek a dopustil se tak jednání, které je v rozporu s úmyslem zákonodárce, se kterým bylo ustanovení § 40 odst. 3 zákona novelou č. 55/2012 Sb. do zákona vloženo, což Úřad považuje za závažné porušení zákona, neboť zadavatel neposkytl dostatečný časový prostor k úpravě nabídek v závislosti na provedených úpravách zadavatelem v zadávací dokumentaci.
193. Následkem nezákonného postupu zadavatele tak mohla být vybrána nabídka pro zadavatele méně výhodná, resp. pokud by zadavatel postupoval při změně zadávacích podmínek v souladu se zákonem, mohly být veřejné prostředky vynaloženy hospodárněji.
194. Za přitěžující shledal Úřad okolnost, že se zadavatel v souvislosti se svým postupem ve veřejné zakázce dopustil rovněž spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. až VI. tohoto rozhodnutí.
195. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, mj. že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.
196. Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání správního deliktu, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.
197. S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 50 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku IX. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.
198. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výsledků účetní závěrky za rok 2014 zadavatele dostupné ve Veřejném rejstříku a Sbírce listin přístupném na internetové adrese https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=41486839&subjektId=222550&spis=174336 vyplývá, že zadavatele dosáhl za rok 2014 výsledku hospodaření 4 492 000,- Kč před zdaněním. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).
199. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku IX. tohoto rozhodnutí.
200. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Centrum výzkumu Řež s.r.o., Husinec-Řež č. p. 130, 250 68 Husinec-Řež
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
