Č. j.: ÚOHS-R0161/2016/VZ-46670/2016/323/RBu
Brno 24. listopadu 2016
V řízení o rozkladu ze dne 26. 5. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, Nové Město,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0135/2016/VZ-20171/2016/512/MHr ze dne 11. 5. 2016 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávky jízdních dokladů“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13. 10. 2015 a uveřejněno dne 14. 10. 2015 pod ev. č. 524513 a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno dne 16. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 201-364867, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, IČO 00001279, se sídlem Růžová 943/6, 110 00 Praha 1,
jsem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0135/2016/VZ-20171/2016/512/MHr ze dne 11. 5. 2016
r u š í m
a správní řízení zahájené dne 4. 3. 2016 na návrh ze dne 3. 3. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0135/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávky jízdních dokladů“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13. 10. 2015 a uveřejněno dne 14. 10. 2015 pod ev. č. 524513 a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno dne 16. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 201-364867,
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 4. 3. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) návrh navrhovatele – STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, IČO 00001279, se sídlem Růžová 943/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – České dráhy, a. s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, Nové Město (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávky jízdních dokladů“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13. 10. 2015 a uveřejněno dne 14. 10. 2015 pod ev. č. 524513 a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno dne 16. 10. 2015 pod ev. č. 2015/S 201-364867 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 11. 5. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S0135/2016/VZ-20171/2016/512/MHr z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 30 odst. 8 zákona tím, že nezajistil dne 5. 2. 2016 v rámci dvoufázového jednání o nabídkách uchazečů – EPOS spol. s r. o., IČO 40942031, se sídlem Paseky 455, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí (dále jen „uchazeč EPOS“), a navrhovatele – o veřejnou zakázku dodržení základních zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona, konkrétně zásady transparentnosti, když v průběhu jednání o nabídkách uchazečů EPOS a navrhovatele nevytvořil v rámci první fáze jednání zahájené v čase 9:00 hod. dne 5. 2. 2016 a v rámci druhé fáze jednání zahájené v čase 10:30 hod. dne 5. 2. 2016 takové podmínky jednání o nabídkách, které by vyloučily možnost ovlivnění nabídky uchazeče EPOS, jednajícího v první i druhé fázi jednání jako druhý v pořadí o skutečnosti (informace o celkové nabídkové ceně) plynoucí z dané fáze jednání o nabídce navrhovatele jednajícího vždy jako první v pořadí, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
5. Úřad výrok I. napadeného rozhodnutí po uvedení relevantní judikatury a po posouzení průběhu jednání ve veřejné zakázce odůvodnil tím, že zadavatel svým postupem v průběhu obou fází jednání o nabídkách uchazečů vnesl do svého postupu takové prvky jednání, které zamezují možnosti objektivní kontroly jeho konání. Úřad v napadeném rozhodnutí nikterak nerozporuje možnost zadavatele povolit uchazečům podání nabídkových cen jak v listinné (nejlépe v obálce), tak i v ústní podobě, avšak v takovém případě je zadavatel povinen dodržet podmínku transparentnosti (stejně tak i zásadu zákazu diskriminace a rovného zacházení) takovým způsobem, aby se průběh zadávacího řízení, a jednání o nabídkách obzvláště, jevil navenek jako férový a řádný. To se však v šetřeném případě podle Úřadu nestalo, neboť zadavatel nezajistil v průběhu obou fází jednání takové podmínky jednání o nabídkách, které by vyloučily možnost ovlivnění nabídky uchazeče EPOS jednajícího, v první i druhé fázi jednání jako druhý v pořadí, o skutečnosti (výši celkové nabídkové ceny) plynoucí z dané fáze jednání o nabídce navrhovatele, jež jednal vždy jako první v pořadí.
6. Jako opatření k nápravě podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí zrušil úkon zadavatele spočívající v pozvání uchazečů EPOS a navrhovatele k jednání dne 5. 2. 2016 o jejich nabídkách a zaznamenaný v dokumentu „Pozvání k jednání k veřejné zakázce zadávané dle zákona“ (č. j. 0155/2016/O8/O) a všechny následující úkony zadavatele zahrnující zejména samotné jednání o nabídkách uchazečů o veřejnou zakázku, které se uskutečnilo dne 5. 2. 2016, a dále rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 2. 2016.
7. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Rozklad zadavatele
8. Dne 26. 5. 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 11. 5. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
9. Zadavatel podává rozklad proti všem výrokům napadeného rozhodnutí. V rozkladu zadavatel namítá, že v právním posouzení věci Úřadem je vnitřní rozpor a rovněž že argumentace Úřadu nemá oporu ve správním spise.
10. Zadavatel konkrétně namítá, že pokud by mu mělo být vytýkáno porušení zákona, tak k tomuto porušení by došlo již doručením pozvánky k jednání k veřejné zakázce navrhovateli a uchazeči EPOS, neboť již zde jsou vymezeny zásady jednání tak, jak jsou posléze napadány navrhovatelem, potažmo Úřadem.
11. Další argumentace zadavatele směřuje proti závěrům Úřadu v bodu 35. odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve které zadavatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, když z něj nevyplývá, čím konkrétně měl v rámci samotného jednání o nabídkách porušit ustanovení zákona, resp. jaké prvky jeho postupu jsou v rozporu s uvedenými zásadami či zákonem, přičemž tyto prvky by musely být odlišné od způsobu vedení jednání o nabídkách tak, jak byl vymezen v pozvánce k jednání.
12. Závěrem bodu IV. rozkladu zadavatel uvádí, že Úřadem uváděné skutečnosti, tj. zejména prodlevy mezi jednáními s uchazečem EPOS a navrhovatelem, a formálnost prohlášení mlčenlivosti (jakožto zákonný požadavek) nemohou jakkoli dokládat porušení zásady transparentnosti v posuzovaném zadávacím řízení.
Závěr rozkladu
13. Zadavatel navrhuje, aby bylo zrušeno napadené rozhodnutí a návrh navrhovatele byl zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
15. Dne 30. 5. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 26. 5. 2016 rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Dne 30. 5. 2016 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zrušení zadávacího řízení dané veřejné zakázky pod evidenčním číslem formuláře 7651011024513.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
16. Navrhovatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 6. 6. 2016 nesouhlasí s podaným rozkladem a zcela se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí. Dle názoru navrhovatele zadavatel nezajistil v průběhu obou fází jednání takové podmínky jednání o nabídkách, které by vyloučily možnost ovlivnění nabídky uchazeče EPOS, a naopak se neztotožňuje s názorem zadavatele, kdy podle něj Úřad v žádné části napadeného rozhodnutí neuvádí, jak měl zadavatel v rámci jednání o nabídkách postupovat, aby se porušení zákona nedopouštěl. Nedůvodné nevyhovění návrhu navrhovatele spočívající v podání závěrečné nabídkové ceny současně s uchazečem EPOS může vzbuzovat pochybnosti o úmyslech zadavatele.
Replika zadavatele
17. Dne 12. 8. 2016 předseda Úřadu obdržel repliku zadavatele k vyjádření navrhovatele ze dne 6. 6. 2016, ve kterém zadavatel uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že po podání návrhu bylo zadávací řízení zrušeno a jeho ukončením odpadl předmět řízení, je namístě postup, kdy Úřad v souladu s § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu napadené rozhodnutí zruší a správní řízení zastaví.
Stanovisko předsedy Úřadu
18. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
19. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
20. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
21. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
22. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
23. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
24. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
25. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
26. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
27. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
28. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů“.
29. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu. Návrhem se navrhovatel domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení celého zadávacího řízení. V době podání návrhu tedy bylo cílem navrhovatele zrušení celého zadávacího řízení. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo ke zrušení zadávacího řízení, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť toto bylo zadavatelem již skončeno.
30. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
31. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
32. Zastavením řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu navrhovatele tehdy, bylo-li zadávací řízení zrušeno v průběhu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele samotným zadavatelem, se Nejvyšší správní soud zabýval v rozsudku ze dne 29. 5. 2015, č. j. 7 As 101/2014, ve kterém dospěl k závěru, že: „v případě, že zadávací řízení bylo po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zrušeno, nelze aplikovat ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Proto stěžovatel a) [Úřad, pozn. Předsedy Úřadu] postupoval správně, pokud řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavil, neboť zákon o veřejných zakázkách neobsahuje vlastní úpravu zastavení řízení zahájeného na návrh a podle ust. § 118 odst. 5 lze postupovat pouze v případech zamítnutí návrhu z věcných důvodů nebo tehdy, je-li návrh podán neoprávněnou osobou.“ Zrušením zadávacího řízení zadavatelem se návrh zadavatele stal zjevně bezpředmětným, a tudíž nelze nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu dovozovat jeho povinnost vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i po zrušení zadávacího řízení, tedy poté, co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
33. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
34. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
35. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, které ukládá zadavateli nápravné opatření týkající se zadávacího řízení, které již bylo zrušeno, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.
36. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
38. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. České dráhy, a. s., nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, Nové Město
2. STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik, Růžová 943/6, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
