Č. j.:ÚOHS-R127/2013/VZ-48595/2016/322/DRu
Brno 12. prosince 2016
V řízení o rozkladu ze dne 30. 4. 2013 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 2. 5. 2013 navrhovatelem – společnostmi
Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 a
Skanska SK a.s., IČO 31611788, se sídlem Krajná 29, 821 04 Bratislava, Slovenská republika,
které uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, a které jsou ve správním řízení zastoupeny advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha, na základě plné moci ze dne 31. 10. 2012,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S633/2012/VZ-6576/2013/511/KČe ze dne 12. 4. 2013 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupené advokátní kanceláří HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS s.r.o., IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 5. 12. 2012,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 10. 2. 2012 a v něm uveřejněno dne 14. 2. 2012 pod ev. č. VZ 207579 s opravami uveřejněnými dne 23. 3. 2012, 6. 4. 2012, 4. 5. 2012 a 18. 6. 2012 a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2012/S 39-063560 dne 25. 2. 2012, s opravami uveřejněnými dne 4. 4. 2012, 12. 4. 2012, 16. 5. 2012 a 24. 6. 2012, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč – společnosti
Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2250/4, 180 00 Praha a
S u b t e r r a a.s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha,
které uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, a které jsou ve správním řízení zastoupeny společností Metrostav a. s., IČO 00014915, sídlem Koželužská 2246, 180 00 Praha, na základě pověření ze dne 19. 11. 2012,
jsem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S633/2012/VZ-6576/2013/511/KČe ze dne 12. 4. 2013
r u š í m
a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 10. 2. 2012 a v něm uveřejněno dne 14. 2. 2012 pod ev. č. VZ 207579 s opravami uveřejněnými dne 23. 3. 2012, 6. 4. 2012, 4. 5. 2012 a 18. 6. 2012 a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2012/S 39-063560 dne 25. 2. 2012, s opravami uveřejněnými dne 4. 4. 2012, 12. 4. 2012, 16. 5. 2012 a 24. 6. 2012
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 10. 2. 2012 zahájil zadavatel – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupený advokátní kanceláří HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS s.r.o., IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, na základě plné moci ze dne 5. 12. 2012 (dále jen „zadavatel“) otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“, jehož oznámení bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 10. 2. 2012 a v něm uveřejněno dne 14. 2. 2012 pod ev. č. VZ 207579 s opravami uveřejněnými dne 23. 3. 2012, 6. 4. 2012, 4. 5. 2012 a 18. 6. 2012 a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2012/S 39-063560 dne 25. 2. 2012, s opravami uveřejněnými dne 4. 4. 2012, 12. 4. 2012, 16. 5. 2012 a 24. 6. 2012 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dne 24. 9. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, tj. nabídky vybraného uchazeče – společností Metrostav a. s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2250/4, 180 00 Praha, a S u b t e r r a a. s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha, které uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „vybraný uchazeč“).
3. Dne 10. 10. 2012 podal navrhovatel – společnosti Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 a Skanska SK a.s., IČO 31611788, se sídlem Krajná 29, 821 04 Bratislava, Slovenská republika, které uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky a které jsou ve správním řízení zastoupeny advokátní kanceláří Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha, na základě plné moci ze dne 31. 10. 2012 (dále jen „navrhovatel“) u zadavatele námitky proti neumožnění nahlédnutí do protokolů zpracovaných přizvanými poradci, proti neumožnění nahlédnutí do protokolů z jednání hodnotící komise, proti posouzení a hodnocení nabídek a proti rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel rozhodnutím ze dne 19. 10. 2012, které navrhovatel obdržel dne 22. 10. 2012, námitkám navrhovatele nevyhověl.
4. Dne 1. 11. 2012 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona k dohledu nad dodržováním zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky (dále jen „návrh“). Navrhovatel v návrhu uvedl, že dle jeho názoru se zadavatel v zadávacím řízení dopustil závažného porušení zákona ve vztahu k aplikaci zadávacích podmínek ohledně přípustnosti podání variant nabídky, ve vztahu k transparentnosti postupu zadavatele při hodnocení přípustnosti variant nabídky a při poskytování dokumentace o zadávacím řízení uchazečům o veřejnou zakázku
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 12. 4. 2013 rozhodl Úřad o návrhu navrhovatele rozhodnutím č. j. ÚOHS-S633/2012/VZ-6576/2013/511/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odst. 1 nebo 2 téhož ustanovení zákona.
6. Výrok napadeného rozhodnutí Úřad opřel o závěry vycházející z obsahu znaleckého posudku a jeho odpovědí. Úřad dospěl k závěru, že nedošlo k nedodržení zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení ve vztahu k ostatním uchazečům, kteří nepředložili varianty nabídky, s odůvodněním, že všichni dodavatelé mohli předložit variantní nabídky i v jiné technologii ražby než v jaké je zpracován projekt stavby v rámci zadávací dokumentace, neboť měli zadávacími podmínkami jasně a pro všechny stejně vymezen rámec pro vypracování takového variantního řešení.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 2. 5. 2013 obdržel Úřad v zákonné lhůtě rozklad navrhovatele ze dne 30. 4. 2013.
8. V rozkladu navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí je zatíženo vadami způsobujícími jeho nezákonnost, jelikož Úřad nedostatečně zjistil skutkový stav a ze zjištěného skutkového stavu vyvodil nesprávné právní závěry, čímž postupoval v rozporu s § 3 a § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Navrhovatel k tomu blíže namítá, že Úřad nesprávně a v rozporu s § 6 a § 76 odst. 1 zákona posoudil soulad variantních nabídek vybraného uchazeče se zadávacími podmínkami, dále že Úřad nesprávně a v rozporu s § 6 zákona posoudil postup hodnotící komise, která dostatečně neodůvodnila nevyřazení variantních nabídek vybraného uchazeče, a dále že Úřad nesprávně a v rozporu se zásadou nediskriminace posoudil změny požadavků zadavatele v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku. K průběhu správního řízení navrhovatel namítá, že Úřad tím, že navrhovateli neumožnil nahlédnutí do správního spisu v části obsahující relevantní části variantních nabídek vybraného uchazeče, porušil § 38 odst. 6 správního řádu.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Původní rozhodnutí o rozkladu a soudní přezkum
10. Dne 12. 7. 2013 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R127/2013/VZ-11856/2013/310/PSe (dále jen „původní rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým napadené rozhodnutí potvrdil v celém rozsahu.
11. Následně podal navrhovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterou se domáhal zrušení původního rozhodnutí předsedy Úřadu. Dne 23. 9. 2015 vydal Krajský soud v Brně rozsudek č. j. 31 Af 171/2013 – 144, jímž původní rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
12. Krajský soud dospěl k závěru, že postup Úřadu při zjišťování skutkového stavu nebyl dostatečný, jelikož Úřad k hodnocení souladu variantních nabídek se zadávací dokumentací ustanovil znalce a následně vycházel pouze ze znaleckého posudku. Dle krajského soudu nemá na otázku, zda jsou variantní nabídky v souladu se zadávací dokumentací, odpovědět znalec, ale správní orgán. Úřad podle krajského soudu způsobem zadání znaleckého posudku fakticky přenesl rozhodnutí na znalecký ústav a jeho názor následně převzal, přičemž tento postup aproboval i předseda Úřadu.
13. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Brně podal Úřad kasační stížnost, přičemž dne 25. 5. 2016 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 10 As 238/2015 – 48 (dále jen „rozsudek Nejvyššího správního soudu“), jímž kasační stížnost Úřadu zamítl.
V. Další řízení o rozkladu
14. Po vrácení správního spisu Nejvyšším správním soudem Úřadu pokračuje předseda Úřadu v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí. Předseda Úřadu je v dalším řízení zavázán právním názorem vysloveným v rozsudku krajského soudu a zároveň právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu. Nicméně během dalšího řízení o rozkladu předseda Úřadu zjistil, že zadavatel uzavřel dne 17. 7. 2013 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Oznámení o zadání veřejné zakázky bylo zadavatelem dne 31. 7. 2013 uveřejněno v Informačním systému veřejných zakázek pod ev. č. formuláře 7306011007579 a dne 1. 8. 2013 v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2013/S 148-258088.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
16. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
17. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
18. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
19. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
20. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
21. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
22. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
23. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
24. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
25. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.
26. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
27. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
28. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
29. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
30. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
31. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
32. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
33. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VII. Závěr
34. Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
35. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha
2. HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha
3. Metrostav a. s., Koželužská 2250/4, 180 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2006 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
