Č. j.: ÚOHS-S0581/2016/VZ-42469/2016/541/MSc
Brno: 17. října 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 8. 2016na návrh ze dne 24. 8. 2016, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6,
navrhovatel – STV GROUP a.s., IČO 26181134, se sídlem Žitná 45, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 29. 9. 2016 JUDr. Markem Bilejem, advokátem, ev. č. ČAK 11396, IČO 71462147, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
vybraný uchazeč – TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění kupní smlouvy č. 155110204 uzavřené dne 29. 2. 2016 na veřejnou zakázku „Kolový podvozek zbraňového kompletu 120 mm PRÁM“, jejíž plnění bylo poptáváno na základě výzvy k jednání a prokázání splnění kvalifikace ze dne 6. 11. 2015,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – STV GROUP a.s., IČO 26181134, se sídlem Žitná 45, 110 00 Praha 1 – ze dne 24. 8. 2016 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.
Odůvodnění
I. POSTUP ZADAVATELE PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY Č. 155110204 ZE DNE 29. 2. 2016
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil výzvou k jednání a prokázání splnění kvalifikace ze dne 6. 11. 2015 jednání s dodavatelem – TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice (dále jen „vybraný uchazeč“) – ve věci veřejné zakázky „Kolový podvozek zbraňového kompletu 120 mm PRÁM“ (dále jen „veřejná zakázka“). V citované výzvě zadavatel uvedl, že veřejná zakázka je zadávána s využitím obecné výjimky z působnosti zákona v souladu s § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a podle vnitřních předpisů zadavatele postupem přiměřeným (bude-li to možné jednacím řízením bez uveřejnění).
2. Předmětem veřejné zakázky byl dle bodu 1. „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k jednání a prokázání splnění kvalifikace ze dne 6. 11. 2015 nákup 41 ks souprav zbraňového kompletu vozidla PRÁM se zvýšenou balistickou ochranou osádky a úpravou pro přepravu 120 mm minometu vz. 82 včetně vezené munice.
3. Výzvou k podání nabídky ze dne 27. 11. 2015 vyzval zadavatel vybraného uchazeče k podání nabídky na veřejnou zakázku.
4. Dne 18. 2. 2016 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, tj. o výběru nabídky vybraného uchazeče.
5. Dne 29. 2. 2016 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvu č. 155110204 na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel – STV GROUP a.s., IČO 26181134, se sídlem Žitná 45, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 29. 9. 2016 JUDr. Markem Bilejem, advokátem, ev. č. ČAK 11396, IČO 71462147, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) byl přesvědčen, že smlouva nebyla uzavřena v souladu se zákonem, podal dne 25. 8. 2016 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle § 114 odst. 2 písm. a) zákona návrh na zahájení správního řízení o uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
7. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 24. 8. 2016 uvádí, že zadavatel postupoval při uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, neboť dle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro aplikaci výjimky dle ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) zákona.
8. Navrhovatel předně uvádí, že předmětnou výjimku lze využít pouze, pokud je předmětem veřejné zakázky výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, přičemž seznam vojenského materiálu stanovuje vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška č. 274/2006 Sb.“). Navrhovatel se domnívá, že předmětem kupní smlouvy na veřejnou zakázku není dodávka speciálních vojenských vozidel ve smyslu vyhlášky č. 274/2006 Sb., ale toliko dodávka 41 ks terénních vozidel s pevně osazenou valníkovou plošinou, která se svou specifikací takřka neliší od běžných vozidel tohoto typu používaných pro civilní účely. Navrhovatel poukazuje na interpretační sdělení Evropské komise č. KOM(2006) 779 ze dne 7. 12. 2006 o uplatňování článku 296 Smlouvy s ohledem na zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany (dále jen „sdělení Komise“), dle kterého lze příslušnou výjimku vztáhnout pouze na výrobky používané výlučně pro vojenské účely. Navrhovatel uvádí, že plnění veřejné zakázky, které má skutečně povahu vojenského materiálu představují pouze nadstavbové prvky, které tvoří přibližně 20 % hodnoty veřejné zakázky. Navrhovatel je přesvědčen, že tyto dodatečné prvky výbavy jsou zcela variabilní, funkčně oddělitelné a standardizované a mohou být instalovány na libovolnou kompatibilní civilní techniku. Dle navrhovatele hlavní součást veřejné zakázky tvoří dodávka podvozků pro terénní vozidla s valníkovou plošinou, které mají totožné parametry jako podvozky pro obdobná vozidla určená pro civilní účely.
9. Navrhovatel dále argumentuje, že není splněna ani podmínka pro využití výjimky dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona spočívající v nezbytnosti ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. Navrhovatel poukazuje na sdělení Komise, ve kterém je konstatováno, že příslušná výjimka by měla být aplikována pouze výjimečně ve vztahu k ochraně skutečně podstatných bezpečnostních zájmů příslušného členského státu a nikoliv pouze ve vztahu k ochraně všeobecných zájmů bezpečnosti. Navrhovatel je toho názoru, že v souvislosti se šetřenou veřejná zakázka spočívající v dodávce 41 ks terénních vozidel s pevně osazenou valníkovou plošinou, které mohou být využity pro vojenské i civilní účely, neexistuje žádný opravdu podstatný bezpečnostní zájem České republiky.
10. Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky došlo k nepříznivému ovlivnění podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům. Dle výkladu navrhovatele „aby byla tato podmínka splněna, muselo by být předmětem veřejné zakázky představované kupní smlouvou výhradně plnění představující vojenský materiál ve smyslu ustanovení § 17 písm. q) zákona a zároveň by měl být předpoklad, že se o plnění předmětu veřejné zakázky budou ucházet pouze dodavatelé nepůsobící na trhu žádného jiného členského státu Evropské unie, resp. že se o plnění předmětu takovéto veřejné zakázky nebude ucházet subjekt z jiného členského státu Evropské unie“. Vzhledem k tomu, že příslušné plnění nepředstavuje výhradně vojenský materiál a toto plnění mohl zadavateli poskytnout i subjekt z jiného členského státu Evropské unie, má navrhovatel za to, že uvedená podmínka pro aplikaci předmětné výjimky není rovněž naplněna.
11. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel nesplnil žádnou z podmínek pro využití výjimky dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona a vzhledem k tomu, že zadavatel při zadání veřejné zakázky nepostupoval dle zákona, se dopustil spáchání správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel požaduje, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
12. Dne 25. 8. 2016, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, vedené pod sp. zn. S0581/2016/VZ.
13. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.
14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0581/2016/VZ-35920/2016/541/MSc ze dne 29. 8. 2016.
Vyjádření zadavatele k návrhu
15. Dne 5. 9. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že předmětem veřejné zakázky je dodávka 41 ks zbraňového kompletu PRÁM na těžkém pancéřovaném podvozku 8x8, resp. speciálních vojenských vozidel v souladu s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 274/2006 Sb. Vojenský charakter předmětu veřejné zakázky dle zadavatele potvrzuje například požadavek na balistickou a protiminovou ochranu kabiny a osádky a také požadavek na balistickou ochranu podvozku a valníku, přičemž tyto balistické ochrany jsou neoddělitelně spjaty s konstrukcí vozidla. Ve prospěch vojenského charakteru předmětu veřejné zakázky dále mimo jiné svědčí dle zadavatele požadavek na úpravu valníkové plošiny tak, aby z ní bylo možno řídit palebný úkol a zajistit převoz speciální minometné munice a také konstrukce vozidla v souladu s požadavkem speciální přepravy letadlem. Zadavatel dále uvádí, že vojenský charakter vozidla je dán i jeho plánovaným užitím, neboť vozidlo je především určeno k naložení a převozu 120 mm minometu na korbě vozidla, k vlečení minometu za vozidlem, k převozu minometné munice na korbě vozidla, k vlečení přívěsu, k převozu osádky pod pancéřovou ochranou kabiny do míst nasazení a k vedení palebného úkolu i v náročném terénu. Vozidlo je rovněž osazeno speciálními přístroji, které jsou určeny k ochraně osádky proti zbraním hromadného ničení, konstrukce kabiny je uzpůsobena k instalaci komunikačních přístrojů pro použití utajované vojenské radiokomunikace a kabina je dále modifikována k vedení bojové činnosti osádky (vedení palby z lafetované zbraně umístněné v otočné lafetě střešního průlezu kabiny). Zadavatel se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že veškeré prvky, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a mají povahu vojenského materiálu, tvoří pouze malou část předpokládané hodnoty vozidla, neboť vozidlo je nejen speciálně upraveno pro potřeby jednotek Armády České republiky, ale je s ohledem na potřeby Armády České republiky i speciálně konstruováno. Zadavatel uvádí, že základ předmětných vozidel sice spočívá v terénním nákladním automobilu, jenž je produkován i pro civilní trh, nicméně množství úprav a modifikací čistě vojenského charakteru je značné a tyto úpravy mají i podstatný podíl na ceně celého vozidla.
16. K námitce navrhovatele spočívající v absenci nezbytnosti ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky zadavatel uvádí, že „důvodem k realizaci veřejné zakázky je nahrazení zastaralých vozidel Praga V3S, které jsou již za hranicí své životnosti a provedení zásadní modernizace techniky, kterou bojové jednotky Armády České republiky používají. Bez této modernizace by byla výrazně ohrožena bojeschopnost modulárních praporních a rotních úkolových uskupení v rámci ozbrojených sil Armády České republiky v národním i aliančním prostředí NATO k udržení garantovaných operačních schopností k horizontu roku 2025. Dále lze konstatovat, že mimo bojeschopnosti by byla výrazně oslabena i samostatnost výše uvedených uskupení a udržitelnost jejich působení, a to jak v rámci plnění úkolů, ke kterým jsme se zavázali v rámci činnosti v aliančním prostředí NATO, tak i v případě domácího prostředí, kdy by nebyla podpora jednotek stabilní a pravidelná“.
17. Zadavatel dále odmítá, že realizací veřejné zakázky mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, neboť předmětem veřejné zakázky je pořízení vojenského materiálu. Zadavatel dále konstatuje, že samotná akvizice vzhledem ke svému rozsahu a povaze plnění by nemohla ani ovlivnit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu Evropské unie, zvlášť pokud se jedná o civilní nákladní automobily, které navrhovatel zmiňuje, neboť objem trhu s těmito automobily dosahuje v Evropské unii desítek tisíc kusů.
18. Zadavatel dále ve svém vyjádření uvedl, že účelem předmětné veřejné zakázky je „zabezpečit udržitelnost, soběstačnost a samostatnost plnění palebné podpory ve prospěch jednotek modulárních praporních a rotních úkolových uskupení v rámci ozbrojených sil Armády České republiky v národním i aliančním prostředí NATO k udržení garantovaných operačních schopností v horizontu roku 2025. Nepořízení výše uvedeného zbraňového kompletu by mohlo ohrozit plnění závazků České republiky v rámci aliance, protože minometné jednotky jsou základním prostředkem palebné podpory jednotek pozemního vojska pro podporu nasazených modulárních praporních a rotních úkolových uskupení poskytující přímou palebnou podporu nepřímou palbou v celém spektru operací (…) Akvizice je spojena s opatřeními souvisejícími se zajištěním rozvoje technických a technologických schopností pro udržení vysoké připravenosti a bojeschopnosti ozbrojených sil. Realizace zakázky je nezbytně důležitá též pro plnění mezinárodních závazků o společné obraně a ochraně bezpečnostních zájmů České republiky dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů“.
19. Závěrem svého vyjádření zadavatel konstatuje, že při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, a navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.
Další průběh správního řízení
20. Usnesením č. j. ÚOHS-S0581/2016/VZ-39321/2016/541/MSc ze dne 26. 9. 2016 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
21. Usnesením č. j. ÚOHS-S0581/2016/VZ-40134/2016/541/JCh ze dne 30. 9. 2016 prodloužil Úřad (na základě žádosti navrhovatele ze dne 29. 9. 2016) účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření vybraného uchazeče
22. Dne 5. 10. 2016 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče ze dne 4. 10. 2016, ve kterém se vybraný uchazeč neztotožňuje s tvrzeními navrhovatele uvedenými v jeho návrhu. Vybraný uchazeč argumentuje, že předmět veřejné zakázky je vojenským materiálem ve smyslu § 17 písm. q) zákona a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 274/2006 Sb. Ohledně vymezení vojenských vozidel vybraný uchazeče odkazuje na zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, resp. na jeho prováděcí vyhlášku č. 274/1999 Sb., kterou se stanoví druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel (dále jen „vyhláška č. 274/1999 Sb.“). Vybraný uchazeč uvádí, že ze specifikace předmětu plnění veřejné zakázky vyplývá vojenská povaha tohoto plnění, a to například tím, že zadavatel stanovil, že předmětem plnění je vojenské vozidlo kategorie VN3 nebo VZV-SP, dále stanovil požadavky na přepravu posádky včetně výstroje a výzbroje, balistickou ochranu dle STANAG 4569, požadoval střešní průlez, jenž musí umožnit vedení palby z lafetové zbraně, vozidlo má být dále schopno celoročního provozu v oblastech s náročnými klimatickými podmínkami podle STANAG 4370, ČOS 999933 a ČOS 999906, obsahovat maskovací prvky a být provozovatelné na paliva a maziva používaná v ozbrojených silách NATO v souladu s příslušným standardem STANAG.
23. Vybraný uchazeč dále uvádí, že skutečnost, že předmět veřejné zakázky je vojenským materiálem, jednoznačně potvrzuje i § 5 odst. 1 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, resp. prováděcí vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. Dle výkladu vybraného uchazeče jsou vojenským materiálem ve smyslu uvedených právních předpisů pozemní vozidla speciálně upravená pro vojenské použití, přičemž takováto úprava může mimo jiné spočívat v instalaci pancéřové ochrany velmi důležitých částí vozidla či podpěry pro umístění zbraní.
24. K argumentaci navrhovatele, že předmětná vozidla mohou být užívána i k civilním účelům, vybraný uchazeč uvádí, že teoreticky veškerou vojenskou techniku lze používat k civilním účelům, nicméně takový postup by nebyl účelný ani hospodárný. Vzhledem ke skutečnosti, že předmět veřejné zakázky je primárně určen pro vojenské účely, je dle vybraného uchazeče irelevantní, jakou část z hodnoty předmětu plnění tvoří prvky výlučně vojenské povahy, neboť zadavatelem jsou poptávána vozidla jako celek. Vybraný uchazeč navrhuje, aby byl návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy zamítnut jako nedůvodný.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
25. Dne 5. 10. 2016 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel setrvává na svém právním názoru vyjádřeném v návrhu. Navrhovatel je přesvědčen, že předmět veřejné zakázky nepředstavuje vojenský materiál ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 274/2006 Sb. Navrhovatel poznamenává, že v případě postupu dle výjimky stanovené v § 18 odst. 1 písm. b) zákona se nelze odvolávat na § 10a odst. 2 zákona. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že dle ustálené rozhodovací praxe platí, že veškeré výjimky ze závazných postupů pro zadávání veřejných zakázek by měly být používány pouze ve zcela výjimečných případech a podmínky pro jejich aplikaci by tedy měly být vždy vykládány restriktivně.
26. Navrhovatel konstatuje, že v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou zadavatel neuvedl, jaké konkrétní ohrožení bezpečnosti České republiky je třeba prostřednictvím této veřejné zakázky odvrátit. Navrhovatel zastává názor, že ze skutečnosti, že armáda jakéhokoliv členského státu Evropské unie potřebuje pro plnění úkolu v oblasti obrany a bezpečnosti tohoto státu obrněná vozidla, logistickou podporu a střelné zbraně, které navíc mohou být použity v rámci účasti na zahraničních misích, nevyplývá, že se tento stát nachází situaci ohrožení jeho bezpečnosti, v důsledku které by mohl ignorovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Dle názoru navrhovatele bezpečnostní zájem České republiky nezakládají ani případné plány modernizace vojenské techniky vypracované zadavatelem. Navrhovatel dále uvádí, že k doložení argumentace zadavatele o nezbytnosti pořízení předmětu veřejné zakázky z důvodu plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v NATO by měl zadavatel doložit konkrétní dokument, z něhož bude vyplývat konkrétní závazek pořídit a následně nasadit vozidla, jež jsou předmětem veřejné zakázky.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
27. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní dokumentace, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
28. Podle § 17 písm. q) zákona se pro účely tohoto zákona vojenským materiálem rozumí zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis.
29. Podle § 18 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jde o veřejné zakázky, jejichž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky; tento postup přitom nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.
30. Podle § 114 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy podat návrh pouze
a) proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení,
b) proti porušení zákazu uzavření smlouvy stanovenému tímto zákonem nebo předběžným opatřením podle § 117 odst. 1 zákona, nebo
c) v případě postupu zadavatele podle § 82 odst. 3 zákona.
Navrhovatel se může domáhat pouze uložení zákazu plnění smlouvy.
31. Podle § 118 odst. 2 zákona Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 114 odst. 2 zákona uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel
a) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 a § 111 odst. 5 zákona,
b) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, nebo
c) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně postupuje podle § 82 odst. 3 zákona.
32. Podle § 118 odst. 3 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 2, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
33. Podle § 118 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.
34. Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
35. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
36. Podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
37. Podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku v rozporu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 nebo § 111 odst. 5 zákona anebo v rozporu s předběžným opatřením dle § 117 odst. 1 zákona.
38. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 274/2006 Sb. do seznamu vojenského materiálu podle § 18 odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 2 písm. i) zákona [pozn. Úřadu: odpovídá § 18 odst. 1 písm. b) zákona a § 18 odst. 4 písm. h) zákona v rozhodném znění] náleží pásová, kolová vozidla, vozidla a kontejnery speciálně vyrobené pro plnění úkolů obrany nebo bezpečnosti státu:
1. tanky,
2. obrněné transportéry,
3. vozidla vojenského typu, vyzbrojená nebo obrněná včetně obojživelných,
4. obrněné vlaky,
5. speciální vojenská přepravní vozidla, vozidla s účelovou nástavbou a přívěsy,
6. vojenská vozidla pro vyprošťování.
39. Podle tvrzení navrhovatele se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona tím, že s vybraným uchazečem dne 29. 2. 2016 uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s odkazem na výjimku dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona, ačkoliv nebyly splněny podmínky pro využití této výjimky.
40. Předmětná výjimka stanovená v § 18 odst. 1 písm. b) zákona umožňuje zadavateli veřejnou zakázku nezadávat postupem dle zákona, a to v případě kumulativního (současného) splnění tří podmínek:
1) předmětem veřejné zakázky musí být výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním,
2) zadání veřejné zakázky mimo režim zákona je nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky,
3) zadání veřejné zakázky mimo režim zákona nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.
41. Ve vztahu k citované výjimce Úřad poznamenává, že tato výjimka z postupu dle zákona vychází z příslušných zadávacích směrnic, konkrétně z článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů, z něhož vyplývá, že se tato směrnice nepoužije na veřejné zakázky z oblasti obrany a bezpečnosti ve smyslu článku 296 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“), resp. odpovídajícího článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dle odst. 1. písm. b) uvedeného článku Smlouvy o ES „každý členský stát může učinit opatření, která považuje za nezbytná k ochraně podstatných zájmů své bezpečnosti a která jsou spjata s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi; tato opatření nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na společném trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům“. Dotčené vojenské výrobky jsou potom vymezeny v seznamu zbraní, střeliva a válečného materiálu přijatém rozhodnutím Rady 255/58 ze dne 15. 4. 1958 (jedná se o obdobný seznam vojenského materiálu, jako je uveden v § 2 vyhlášky č. 274/2006 Sb.).
42. V tomto kontextu je možno odkázat rovněž na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) týkající se využití výjimky vycházející z článku 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES při zadávání veřejných zakázek. Relevantní je zejména rozsudek SDEU ve věci č. C‑615/10 ze dne 7. 6. 2012, ve kterém je akcentován požadavek na objektivní vojenskou povahu pořizovaného plnění. Příslušnou výjimku tedy lze využít pouze v případě plnění, které má primárně vojenské využití, může se však jednat i o výrobky, které, přestože byly původně navrženy pro civilní použití, byly posléze podstatně pozměněny pro vojenské účely tak, aby mohly být využívány jako zbraně, střelivo či válečný materiál.
43. Při výkladu výjimky vycházející z článku 296 Smlouvy o ES je možno využít rovněž sdělení Komise, na které se odkazuje ve svém návrhu navrhovatel. Z uvedeného sdělení vyplývá, že „jediným záměrem, který opravňuje k takové výjimce, je ochrana podstatných zájmů bezpečnosti členských států. Jiné zájmy, zejména průmyslové a hospodářské, nemohou jako takové opravňovat k výjimce na základě čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES, i když jsou spojené s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu nebo obchodem s nimi“. V citovaném sdělení je dále konstatováno, že „bezpečnostní zájmy členských států by se měly zároveň zvažovat z evropské perspektivy. (…) Článek 296 Smlouvy o ES se navíc nevztahuje na ochranu všeobecných zájmů bezpečnosti, ale na ochranu podstatných zájmů bezpečnosti. Toto vymezení podtrhuje výjimečný charakter dané výjimky a jasně uvádí, že zvláštní vojenská povaha materiálu uvedeného na seznamu z roku 1958 sama o sobě nestačí k tomu, aby opravňovala k výjimce z pravidel EU pro zadávání zakázek“.
44. Ve výše citovaném sdělení Komise je dále uvedeno, že „ustanovení čl. 296 odst. 1 písm. b) Smlouvy o ES zároveň stanoví, že opatření přijatá podle tohoto článku „nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na společném trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům“. V rámci zadávání zakázek v oblasti obrany se to může týkat kompenzací, a to zejména nepřímých nevojenských kompenzací [tzv. offsetů; pozn. Úřadu]. Členské státy se proto musí ujistit, že dohody o kompenzacích týkající se zakázek v oblasti obrany, na něž se vztahuje čl. 296 odst. 1 písm. b), se řídí tímto ustanovením“.
45. V šetřeném případě z výzvy k jednání a prokázání splnění kvalifikace ze dne 6. 11. 2015 i z výzvy k podání nabídky ze dne 27. 11. 2015 vyplývá, že zadavatel při uzavření smlouvy na veřejnou zakázku postupoval s odkazem na využití výjimky dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž dle svých vnitřních předpisů použil postup obdobný jednacímu řízení bez uveřejnění.
46. Předmětem šetřené veřejné zakázky byla dodávka 41 kusů zbraňového kompletu PRÁM, přičemž zadavatel předmět veřejné zakázky podrobně specifikoval v příloze č. 1 návrhu kupní smlouvy, jenž tvořil přílohu výzvy k podání nabídky ze dne 27. 11. 2015. Zadavatel předmět veřejné zakázky v rámci technické specifikace identifikoval jako vojenská vozidla kategorie VN3 nebo VZV – SP (pozn. Úřadu: vojenská zabezpečovací vozidla určená pro přepravu nákladů, jejichž celková hmotnost převyšuje 12 000 kg, resp. vojenské zvláštní vozidlo – speciální prostředek ve smyslu vyhlášky č. 274/1999 Sb.). Z uvedené technické specifikace dále vyplývá, že se jedná o terénní nákladní vozidla s pevně osazenou valníkovou plošinou určenou zejména pro přepravu munice, ukotveného 120 mm minometu či jiného logistického materiálu. V bodě 3. „Požadavky na přepravitelnost“ citované specifikace zadavatel mimo jiné stanovil, že „vozidlo musí být uzpůsobeno pro naložení, přepravu a vyložení vzdušnými transportními prostředky. Přeprava bude řešena dle ustanovení STANAG 3548. Obrysové rozměry a geometrické tvary vozidla na pneumatikách umožňují přepravitelnost transportními letouny“. V bodě 5. „Požadavky na ochranu, odolnost a proti působení klimatických vlivů“ předmětné technické specifikace zadavatel uvedl, že „balistická ochrana kabiny včetně poklopu střešního průlezu musí vyhovovat dohodě STANAG 4569 – Hladiny ochrany pro osádky logistických a lehce pancéřovaných vozidel (1. vydání) a musí vyhovovat úrovni 2. Podlaha kabiny musí mít protiminovou ochranu na úrovni 2a a 2b“. V bodě 8 „Technické požadavky“ citované specifikace zadavatel uvedl, že „kabina musí být osazena uzamykatelným střešním průlezem s pancéřovaným příklopem s odolností podle STANAG 4569, Ed. 3, Úrovně ochrany osádek obrněných vozidel, který musí vyhovovat úrovni 2. (…) Z vozidla musí být možno vést palbu z lafetové zbraně (kulomet MINIMI 7,62 mm FN HERSTAL), v otočné lafetě umístěné ve střešním průlezu kabiny“. Shodné technické požadavky byly obsaženy rovněž jako příloha uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku.
47. Kromě uvedených specifických vlastností, které zadavatel u předmětu plnění požadoval v příloze č. 1 návrhu smlouvy, zadavatel v článku 7 „Státní ověřování jakosti“ tohoto návrhu smlouvy (resp. v příslušné příloze č. 2) stanovil, že na předmět veřejné zakázky bude uplatněno stání ověřování jakosti ve smyslu zákona č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obranné standardizaci“), které provádí Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti.
48. Vzhledem k výše uvedeným parametrům vozidla, zejména tedy požadavku na balistickou ochranu, možnost přepravy transportními letouny dle příslušných vojenských standardů či požadavku na střešní průlez s pancéřovaným příklopem osaditelný kulometem, a požadavku zadavatele na podrobení předmětu veřejné zakázky státnímu ověřování jakosti dle zákona o obranné standardizaci má Úřad za to, že předmětná vozidla, jejichž dodání je předmětem veřejné zakázky, jsou primárně určena k vojenským účelům. Úřad konstatuje, že se jedná o kolová vozidla vyrobená pro plnění úkolů obrany nebo bezpečnosti státu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 274/2006 Sb. (dle bodu 3. či 5. uvedeného ustanovení vyhlášky). Z uvedeného důvodu je tedy předmět plnění veřejné zakázky vojenským materiálem dle § 17 písm. q) zákona.
49. Úřad se tedy neztotožňuje s názorem navrhovatele, že předmětem veřejné zakázky je dodávka vozidel, která se svou specifikací takřka neliší od běžných vozidel tohoto typu používaných pro civilní účely, neboť předmětná vozidla vykazují vůči obdobným vozidlům používaným pro civilní účely podstatné změny (viz výše), díky kterým disponují specifickými vlastnostmi, jež mají využití primárně ve vojenském a nikoliv civilním prostředí. Není přitom relevantní, že tato vozidla mohou mít základ v civilní verzi příslušných terénních nákladních vozidel, neboť výše citovaná judikatura SDEU, konkrétně rozsudek ve věci č. C‑615/10 ze dne 7. 6. 2012, umožňuje (při splnění dalších podmínek) využití předmětné výjimky v případě výrobků, které byly původně navrženy pro civilní použití, avšak byly podstatně pozměněny pro vojenské účely (tak jako v šetřeném případě). Dle názoru Úřadu přitom není relevantní finančně vyjádřený objem případných dodatečných prvků modifikujících výrobek určený k civilnímu využití, ale skutečnost, že předmět veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek – vojenská vozidla.
50. K možnému využití předmětných vozidel pro nevojenské účely Úřad dodává, že není vyloučeno, aby předmět plnění veřejné zakázky byl použit i na jiný než vojenský účel, např. v případě živelných katastrof. Jedná se však o zcela mimořádné situace, neboť je nepochybné, že terénní nákladní vozidla používaná v civilní oblasti se po technické stránce budou výrazně lišit (např. si lze v prostředí České republiky těžko představit potřebu protiminové ochrany či možnost střelby z lafetované zbraně u civilních vozidel). Výlučně vojenský účel poptávaného předmětu plnění je proto s ohledem na uvedené zcela zjevný. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že první podmínka umožňující využití výjimky dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona byla v daném případě splněna, neboť předmětem veřejné zakázky je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním.
51. Další podmínkou pro aplikaci předmětné výjimky z postupu dle zákona je, aby zadání veřejné zakázky mimo režim zákona bylo nezbytné k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. K tomuto bodu zadavatel ve svém vyjádření ze dne 5. 9. 2016 uvedl, že důvodem realizace veřejné zakázky je nahrazení zastaralých vozidel Praga V3S, které jsou již za hranicí své životnosti a provedení zásadní modernizace techniky, přičemž bez této modernizace by byla výrazně ohrožena bojeschopnost a samostatnost modulárních praporních a rotních úkolových uskupení v rámci ozbrojených sil Armády České republiky v národním i aliančním prostředí NATO k udržení garantovaných operačních schopností k horizontu roku 2025. Zadavatel dále v citovaném vyjádření uvedl, že při nepořízení zbraňového kompletu 120 mm PRÁM (tedy předmětu veřejné zakázky) by mohlo být ohroženo plnění závazků České republiky v rámci aliance, protože minometné jednotky jsou základním prostředkem palebné podpory jednotek pozemního vojska pro podporu nasazených modulárních praporních a rotních úkolových uskupení poskytující přímou palebnou podporu nepřímou palbou v celém spektru operací. V žádosti o stanovisko č. j. 1100-4/2015-1350 ze dne 10. 8. 2015 (přípis zasílaný mezi organizačními složkami zadavatele) je dále uvedeno, že v případě úspěšné realizace veřejné zakázky bude výrazným způsobem zvýšena akceschopnost minometných jednotek působících v rámci plnění stanovených úkolů k zabezpečení podstatných bezpečnostních zájmů České republiky a k případnému nasazení v zahraničních operacích NATO.
52. Z koncepce výstavby armády České republiky 2025[1] vyplývá, že k horizontu roku 2025 je jako prioritní opatření plánována realizace modernizačních projektů k obměně techniky v závislosti na ukončování jejího životního cyklu a případnému rozvoji jejích schopností. Plánováno je např. pořízení kolových obrněných vozidel, rozvoj minometných jednotek či přezbrojení jednotek logistiky na nové typy techniky se zvýšenou balistickou ochranou. Podle dokumentu Strategie vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky[2], kapitoly 4. „Interakce státu s průmyslem v jednotlivých fázích činnosti“, je logistické zabezpečení bojové techniky ve výzbroji Armády České republiky mimo jiné definováno jako podstatný bezpečnostní zájem České republiky. Podle Bezpečnostní strategie České republiky 2015[3], kapitoly III. „Bezpečnostní zájmy ČR“, patří mezi strategické bezpečnostní zájmy České republiky mj. naplňování strategického partnerství mezi NATO a Evropskou unií, včetně posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení obranných a bezpečnostních schopností. Úřad poznamenává, že se jedná koncepční a strategické dokumenty, které jsou způsobilé definovat bezpečnostní zájmy České republiky.
53. Pro úplnost Úřad uvádí, že v roce 2015 působila Česká republika v operaci RESOLUTE SUPPORT na území Afghánistánu v prostoru dvou regionálních velitelství (TAAC – Train, Advise and Assist Command): TAAC-Capital (TAAC-C) a TAAC-East (TAAC -E), přičemž jednotka NSE (National Support Element) v počtu 50 osob zabezpečovala logistickou podporu pro všechny jednotky Armády České republiky v Afghánistánu[4], a v roce 2016 působí Armáda České republiky v rámci mise „Afghánistán Parwan (6. SR BAF RSM) (BAF – Bagram Air Field) Úkolového uskupení“, jehož úkolem „je provádět bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny Bagrám v rámci společných operací s americkými partnery s cílem zamezit nepřátelským aktivitám namířeným právě proti základně Bagrám. Tento úkol je naplňován prováděním patrol na vozidlech i pěšky s podporou taktického bezpilotního letounu ScanEagle.“[5]
54. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že realizace veřejné zakázky se netýká pouze „všeobecného zájmu bezpečnosti“, jak se domnívá navrhovatel, neboť logistická podpora (v rámci logistického zabezpečení bojové techniky ve výzbroji Armády České republiky) je reálně využívána na zahraničních misích, jichž se Česká republika zúčastní a jejichž prostřednictvím dochází také k naplňování strategického bezpečnostního zájmu – strategického partnerství mezi NATO a Evropskou unií. V šetřeném případě o možném využití předmětu veřejné zakázky v zahraničních operacích NATO svědčí mimo výše citovaných vyjádření zadavatele i požadavek zadavatele uvedený v rámci technické specifikace předmětu plnění na přepravitelnost transportními letouny dle příslušného vojenského standardu. Realizace veřejné zakázky (obměna předmětné techniky) zapadá rovněž do koncepce rozvoje výstavby armády České republiky k horizontu roku 2025. Zadavatel přitom zdůrazňuje, že pokud by nebyla veřejná zakázka realizována, byla by výrazně ohrožena bojeschopnost a samostatnost příslušných uskupení v rámci ozbrojených sil Armády České republiky (v souladu s koncepcí rozvoje armády) a mohlo by být ohroženo i plnění závazků České republiky v rámci aliance.
55. Úřad se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že podstatné bezpečnostní zájmy České republiky se musí týkat pouze jejího bezprostředního ohrožení. Úřad má za to, že podstatným bezpečnostním zájmem je i zajištění obranyschopnosti České republiky, prostřednictvím modernizace zastaralé techniky v souladu s příslušnými strategickými dokumenty, stejně jako schopnost plnit závazky vyplývající z členství v NATO. V tomto kontextu Úřad dodává, že je postačující potenciální možnost nasazení předmětné techniky v některé zahraniční operaci. Ze strany zadavatele tedy není nutné dokládat konkrétní závazek k nasazení předmětných vozidel, jak se dožaduje navrhovatel.
56. Úřad s ohledem na výše uvedené skutečnosti konstatuje, že v daném případě došlo k naplnění druhé podmínky dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona se týkající nezbytnosti realizace veřejné zakázky v daném režimu z důvodu ochrany podstatných bezpečnostních zájmů České republiky.
57. Poslední podmínka vztahující se k možnosti využít předmětnou výjimku požaduje, aby zadání veřejné zakázky mimo režim zákona nepříznivě neovlivnilo podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům.
58. Navrhovatel vykládá tuto podmínku tak, že pro její splnění by muselo být předmětem veřejné zakázky výhradně plnění představující vojenský materiál a zároveň by měl existovat předpoklad, že se o plnění veřejné zakázky nebude ucházet subjekt z jiného státu Evropské unie. Úřad se však s tímto výkladem navrhovatele (konkrétně s jeho druhou částí) zcela neztotožňuje, neboť z ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) zákona nevyplývá požadavek na jedinečnost předmětu plnění veřejné zakázky v tom smyslu, že by toto plnění neměl být schopen nabídnout dodavatel z jiného členského státu Evropské unie. Citované ustanovení zákona pouze požaduje, aby nebyl nepříznivě ovlivněn některý trh s civilními výrobky. Pro splnění této podmínky je tak typicky dostačující, má-li předmět plnění příslušné veřejné zakázky primárně vojenské využití. Tuto skutečnost potvrzuje i navrhovatelem odkazované sdělení Komise, dle kterého dochází k nepříznivému ovlivnění podmínek hospodářské soutěže na společném trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, zejména v případě využití institutu nepřímých nevojenských kompenzací (offsetů). Dle zjištění Úřadu však na realizaci šetřené veřejné zakázky nejsou navázány žádné nepřímé nevojenské kompenzace.
59. Jak již Úřad výše konstatoval (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), má předmět plnění veřejné zakázky zcela jasné určení pro vojenské využití, neboť má specifické vlastnosti, které odpovídají pouze tomuto účelu (protiminová ochrana, balistická ochrana kabiny, možnost vést palbu z lafetované zbraně aj.) a zároveň musí být jeho kvalita posouzena podle právního předpisu používaného v souvislosti s obrannou České republiky (zákon o obranné standardizaci). Výlučně vojenský účel poptávaného předmětu plnění je proto s ohledem na uvedené zcela zjevný, tudíž se nelze domnívat, že by jednáním zadavatele došlo k nepříznivému ovlivnění podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům, neboť na takový trh vůbec nezasahuje. V tomto smyslu tedy nemohlo ani dojít k vyloučení potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, kteří na takovém trhu působí. Úřad tedy ve vztahu k šetřené veřejné zakázce konstatuje, že byla splněna i poslední podmínka dle ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) zákona.
60. S ohledem na výše uvedené proto Úřad konstatuje, že zadavatel naplnil všechny podmínky pro použití výjimky zakotvené v § 18 odst. 1 písm. b) zákona umožňující „zadání“ veřejné zakázky mimo režim zákona.
61. Ze skutečnosti, že zadavatel využil předmětnou výjimku v souladu se zákonem, plyne, že zadavatel nebyl povinen zadat předmět smlouvy v zadávacím řízení, a tudíž mu ani nevznikla povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona. Nemohlo proto ani dojít k naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. c) zákona, neboť toho se zadavatel dopustí, pokud uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona.
62. Jelikož zadavatel postupoval oprávněně dle § 18 odst. 1 písm. b) zákona mimo jeho režim v tom smyslu, že předmět smlouvy nezadával postupem podle tohoto zákona, nemohl se zadavatel dopustit ani správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť toho se může zadavatel dopustit pouze tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Jelikož v šetřeném případě byly splněny podmínky pro postup mimo režim zákona a k zadávání [ve smyslu § 17 písm. m) zákona] vůbec nedošlo, nemohlo tak ani dojít k situaci, kdy by Úřad nabyl pochybnosti o tom, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem pro zadávání.
63. Úřad se již s ohledem na výše uvedené nezabýval otázkou, zda zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. d) zákona, neboť podle ustanovení § 118 odst. 2 písm. b) zákona musí pro uložení zákazu plnění smlouvy dojít k naplnění skutkových podstat správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona kumulativně, což v šetřeném případě nemůže nastat, neboť Úřad nenabyl pochybnost o zákonnosti úkonů zadavatele, která by Úřad vedla k zahájení řízení z moci úřední (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).
64. Shora uvedené pak vylučuje rovněž možnost uplatnění ustanovení § 118 odst. 2 písm. c) zákona, neboť i tam je naplnění skutkové podstaty správního deliktu podmínkou pro uložení zákazu plnění.
65. S ohledem na výše uvedené neuložil Úřad zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, neboť k němu neshledal zákonné důvody. Případnou aplikací ustanovení § 118 odst. 3 a 4 zákona se proto již Úřad nezabýval, neboť nebyla v šetřeném případě relevantní.
66. Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona nemohou být v šetřeném případě dány, neboť v posuzované věci již byla smlouva uzavřena, a nelze proto již uložit nápravné opatření ve formě zrušení zadávacího řízení či soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Vzhledem k tomu, že Úřad konstatoval, že nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona, rozhodl tak o zamítnutí návrhu navrhovatele, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6
2. JUDr. Marek Bilej, advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4
3. TATRA TRUCKS a.s., Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] http://www.acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/kva__r_ve__ejn___verze.pdf
[2] http://www.mzv.cz/file/1163948/Strategie_vztahu_statu_a_obranneho_a_bezpecnostniho_prumyslu_CR.pdf
[3] https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/dokumenty/bezpecnostni-strategie-2015.pdf
[4] http://www.mise.army.cz/historie-misi/v-zahranici-2015/cesti-vojaci-v-zahranici-2015-117798/
[5] http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/default.htm
|
