Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 14626


Číslo jednací S0575/2016/VZ-39167/2016/513/EPi
Instance I.
Věc
Rámcová smlouva na dodávky srdečních chlopní a prstenců pro Nemocnici Na Homolce
Účastníci Nemocnice Na Homolce
PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 08.02.2017
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14627.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14626.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S0575/2016/VZ-39167/2016/513/EPi Brno: 23. září 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 8. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníkem je zadavatel – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 00 Praha – Motol, navrhovatel – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha – Bubeneč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. 8. 2016 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou ev. č. ČAK 10325, IČO 71330615, se sídlem U Cukrovaru 724/30, 190 17 Praha – Vinoř, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části č. 1 „Srdeční aortální chlopně mechanické“, části č. 2 „Srdeční mitrální chlopně mechanické“, části č. 3 „Srdeční aortální chlopně biologické prasečí“, části č. 4 „Srdeční mitrální chlopně biologické prasečí“ a části č. 8 „Konduity s mechanickou chlopní“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky srdečních chlopní a prstenců pro Nemocnici Na Homolce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 31. 5. 2016 a uveřejněno dne 1. 6. 2016 pod ev. č. 639589 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 1. 6. 2016 a uveřejněno dne 3. 6. 2016 pod č. 2016/S 106-189084, rozhodl takto: Správní řízení se podle ustanovení § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha – Bubeneč – ze dne 22. 8. 2016 zasílanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na část č. 1 „Srdeční aortální chlopně mechanické“, část č. 2 „Srdeční mitrální chlopně mechanické“, část č. 3 „Srdeční aortální chlopně biologické prasečí“, část č. 4 „Srdeční mitrální chlopně biologické prasečí“ a část č. 8 „Konduity s mechanickou chlopní“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky srdečních chlopní a prstenců pro Nemocnici Na Homolce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 31. 5. 2016 a uveřejněno dne 1. 6. 2016 pod ev. č. 639589 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 1. 6. 2016 a uveřejněno dne 3. 6. 2016 pod č. 2016/S 106-189084, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli. Odůvodnění 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 22. 8. 2016 návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha – Bubeneč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. 8. 2016 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou ev. č. ČAK 10325, IČO 71330615, se sídlem U Cukrovaru 724/30, 190 17 Praha – Vinoř (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne a tímto dnem bylo podle ustanovení § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 00 Praha – Motol (dále jen „zadavatel“) – učiněných v části č. 1 „Srdeční aortální chlopně mechanické“, části č. 2 „Srdeční mitrální chlopně mechanické“, části č. 3 „Srdeční aortální chlopně biologické prasečí“, části č. 4 „Srdeční mitrální chlopně biologické prasečí“ a části č. 8 „Konduity s mechanickou chlopní“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky srdečních chlopní a prstenců pro Nemocnici Na Homolce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 31. 5. 2016 a uveřejněno dne 1. 6. 2016 pod ev. č. 639589 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 1. 6. 2016 a uveřejněno dne 3. 6. 2016 pod č. 2016/S 106-189084 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti zadávacím podmínkám, neboť je přesvědčen, že zadávací podmínky jsou stanoveny v rozporu se základními zásadami postupu zadavatele podle § 6 odst. 1 zákona a v rozporu s ustanoveními § 45 odst. 1 a 3 zákona. Navrhovatel uvádí, že zadavatel tímto svým postupem vyloučil konkurenční prostředí a zvýhodnil dodavatele, se kterými má již zkušenosti. 3. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel. 4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0575/2016/VZ-35379/2016/513/EPi ze dne 24. 8. 2016. 5. Usnesením č. j. ÚOHS-S0575/2016/VZ-35394/2016/513/EPi ze dne 24. 8. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v předmětné veřejné zakázce v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu. I. Závěry Úřadu 6. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, neboť neobsahuje doklad o doručení námitek zadavateli, a proto správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. 7. Úřad v úvodu posoudil postavení zadavatele podle § 2 zákona. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace. 8. Z oficiálních webových stránek Ministerstva zdravotnictví České republiky (dostupné z: http://www.mzcr.cz/) bylo zjištěno, že zadavatel je samostatnou příspěvkovou organizací v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. S ohledem na uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona. 9. Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. 10. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. 11. K návrhu navrhovatele ze dne 22. 8. 2016 doručeného Úřadu téhož dne prostřednictvím datové schránky byly připojeny přílohy označené následujícím způsobem: plná moc, námitky k veřejné zakázce, doklad o odeslání námitek, rozhodnutí zadavatele o námitkách, kauce doklad. 12. V samotném textu návrhu navrhovatel uvedl: „DŮKAZ: Námitky ze dne 1. 8. 2016 Doklad o doručení námitky Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 11. 8. 2016 doklad o složení kauce“ 13. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v samotném textu návrhu je sice uvedeno, že jeho součástí je i doklad o doručení námitek zadavateli, avšak obsahem datové zprávy doručené Úřadu tento doklad není. 14. Úřad předně uvádí, že zákon rozlišuje mezi odstranitelnými a neodstranitelnými vadami návrhu. Neodstranitelné vady návrhu nelze žádným způsobem zhojit a jejich následkem je zastavení správního řízení. Z ustanovení § 117a písm. d) zákona jednoznačně vyplývá, že takovouto vadou návrhu je i nepřipojení dokladu o doručení námitek zadavateli, jež má za následek zastavení správního řízení. 15. Zákonodárce v ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně stanovil požadavek, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku má být doklad o doručení námitek. 16. K předloženému dokladu obsahujícímu výpis z datové schránky navrhovatele, navrhovatelem označený jako doklad o doručení námitek (podle označení příloh návrhu doklad o odeslání námitek), Úřad uvádí, že se jedná pouze o doklad prokazující, že datová zpráva obsahující námitky navrhovatele byla odeslána a dále je z něj zřejmé, že dne 1. 8. 2016 byla tato datová zpráva dodána do datové schránky zadavatele. Pokud jde o doručování datové zprávy prostřednictvím datové schránky, je přitom zapotřebí rozlišovat mezi dodáním datové zprávy do datové schránky adresáta a okamžikem doručení této datové zprávy adresátovi. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEU“ nebo také „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“) stanovuje odlišná pravidla pro doručování pomocí datových schránek v případě vztahů soukromoprávních a vztahů veřejnoprávních. K rozlišení, zda vztah mezi zadavatelem a uchazečem má soukromoprávní či veřejnoprávní charakter, Úřad uvádí, že obecně je v zadávacím řízení vztah zadavatele a uchazeče vztahem obchodním, jehož cílem je uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V této fázi kontraktačního vztahu proto platí, že zadavateli nepřísluší pozice orgánu veřejné moci nýbrž pozice právnické osoby. Z tohoto důvodu pak můžeme takový vztah klasifikovat jako soukromoprávní. Námitky podané v rámci tohoto soukromoprávního vztahu pak představují soukromoprávní způsob řešení problémů v procesu zadávání, který dává účastníkům tohoto procesu možnost vyřešit veškeré možné nejasnosti bez zásahu správního orgánu – tedy Úřadu. Doručování datových zpráv prostřednictvím datových schránek v případě soukromoprávního vztahu se řídí ustanovením § 18a odst. 2 ZEU, podle kterého je dokument dodaný do datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Úřad proto konstatuje, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje za okamžik doručení námitek situaci, kdy se do datové schránky zadavatele přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě, nikoliv okamžik samotného dodání datové zprávy do datové schránky zadavatele. 17. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě není možno z dokladů předložených navrhovatelem zjistit, kdy došlo v souladu s ustanovením § 18a odst. 2 ZEU k doručení dokumentu dodaného do datové schránky, tedy kdy se přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup do datové schránky (k tomu srov. ust. § 8 odst. 1 – 6 ZEU), nelze navrhovatelem předložený doklad považovat za doklad o doručení námitek ve smyslu ustanovení § 114 odst. 3 zákona. 18. Úřad dále uvádí, že zákon (a tím v posuzovaném případě i Úřad) nepožaduje po dodavateli nic nepřiměřeného. Jsou-li tak příkladmo námitky doručovány zadavateli prostřednictvím datové zprávy do datové schránky (jak tomu bylo i v šetřeném případě), jednoznačně existuje doklad o doručení, který pak má být dle zákona přiložen k návrhu. Je pak chybou dodavatele, že dle zákona nejednal a takový doklad nepřiložil. Oním dokladem v takovém případě by byl v praxi doklad o doručení datové zprávy, tzv. doručenka. Doručenka prokazující mj. doručení datové zprávy v sobě nese následující údaje: v části „Typ zprávy:“, kde je uveden údaj „Doručená datová zpráva:“; současně taková listina (doručenka) musí v části „Události zprávy:“ nést informace o konkrétním datu a čase, kdy byla datová zpráva obsahující námitky stěžovatelem podána, dále kdy byla dodána do datové schránky příjemce (tzn. zadavatele), a konečně kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech přihlásila do datové schránky, tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena. Takovou doručenku lze nepochybně považovat za doklad, který prokazuje jednak způsob dodání a jednak přesný okamžik doručení. Nelze přitom dovozovat, že by Úřad zákon vykládal striktněji a požadoval – formalisticky nahlíženo – pouze takový typ „doručenky“. Zákon hovoří o tom, že dodavatel musí v zákonem předepsané lhůtě Úřadu dodat doklad o doručení námitek. Úřad v této souvislosti dovodil, že za akceptovatelný doklad prokazující doručení námitek zadavateli lze např. u doručování do datové schránky považovat i tzv. detail zprávy, ze kterého vyplývá datum a čas doručení dokumentu do datové schránky. V šetřeném případě však navrhovatel doklad o doručení námitek, ze kterého by bylo patrné datum a čas, kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech přihlásila do datové schránky (tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena) nepředložil. Tím však znemožnil projednání podaného návrhu ve věcné rovině, poněvadž nesplnil zákonem stanovenou podmínku, a to aby Úřadu dodal spolu s návrhem doklad o doručení námitek zadavateli. 19. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že přílohu návrhu obsahující údaje o dodání datové zprávy, kterou navrhovatel zaslal zadavateli námitky, nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, neboť z ní nijak nevyplývá, že se do datové schránky zadavatele přihlásila příslušná osoba s právem přístupu ke zprávě, a že tedy datová zpráva byla doručena, a kdy se tak případně stalo. Nutnost striktního rozlišení dokladu o dodání a dokladu o doručení námitek do datové schránky vyplývá rovněž z rozhodovací praxe Úřadu, viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0853/2015/VZ-01289/2016/511/BMa ze dne 12. 1. 2016 nebo rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0199/2016/VZ-16261/2016/521/MŽi ze dne 15. 4. 2016 (všechna pravomocná rozhodnutí Úřadu dostupná z: www.compet.cz), z nichž jasně vyplývá, že nelze tyto dva doklady zaměňovat. 20. V rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 11. 8. 2016 zadavatel mj. uvádí, že „námitky byly podány ve lhůtě a zadavateli byly doručeny dne 01. 08. 2015.“ Úřad k tomu uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je třeba rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek. 21. Úřad konstatuje, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení. 22. Navrhovatel přílohou návrhu učinil rozhodnutí o námitkách, které obsahuje informaci od zadavatele o tom, kdy zadavatel považuje námitky za doručené, zákonodárce však ve výše uvedeném ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli, aby toto mohl Úřad v zákonem předvídané lhůtě postavit najisto. Žádnou z navrhovatelem přiložených příloh k návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli. Rozhodnutí o námitkách sice obsahuje informaci o datu doručení námitek i vyjádření zadavatele o jejich včasném doručení, avšak tato skutečnost nemůže zhojit skutečnost, že přílohou návrhu není doklad o doručení námitek zadavateli (pouze o dodání námitek do datové schránky zadavatele), neboť z takové písemnosti nelze najisto určit včasné a řádné doručení. Rozhodnutí o námitkách rovněž neprokazuje způsob doručení námitek. Z uvedeného vyplývá, že návrh navrhovatele nenaplňuje požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek. 23. Rozdíl mezi rozhodnutím o námitkách a dokladem o doručení námitek je tedy v tom, že rozhodnutí o námitkách de facto obsahuje informaci o tom, jak zadavatel s námitkami navrhovatele naložil, a případně poučení navrhovatele v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona. Pokud zadavatel zároveň v rozhodnutí o námitkách uvede informace o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Jinými slovy řečeno, rozhodnutí o námitkách obsahuje toliko neověřenou informaci o jejich doručení, zatímco doklad o doručení námitek by měl jednoznačně prokazovat samotné doručení takových námitek zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené rozhodnutí o námitkách neprokazuje způsob doručení a dále také včasnost podaných námitek zadavateli, a není tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován. 24. V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného dodat, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. 25. Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by ještě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel přiložil mj. doklad o dodání námitek do datové schránky zadavatele a rozhodnutí o námitkách, z něhož není možné ověřit (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže) zda skutečně byly námitky resp. následný návrh na zahájení správního řízení doručeny řádně a včas. 26. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že přiložení rozhodnutí o námitkách, které obsahuje neověřenou informaci o doručení námitek, není schopen nahradit doklad o jejich doručení. 27. Pro úplnost Úřad v daném případě nad rámec již uvedeného doplňuje, že nepřehlédl skutečnost, že z návrhu, jak již bylo opakovaně v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, je zřejmé, že navrhovatel hodlal doklad o doručení námitek přiložit, přičemž navrhovatel přílohou návrhu učinil doklad o dodání námitek do datové schránky zadavatele dne 1. 8. 2016, stejně jako rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 11. 8. 2016, které neověřenou informaci zadavatele o jejich doručení dne 1. 8. 2016 potvrdilo. Nicméně tato skutečnost nemůže nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, ačkoliv v zásadě strany doručení námitek nečiní primárně sporným. Tato okolnost však nic nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny. 28. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“, aplikovat, neboť jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013, vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného plyne, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. V této souvislosti nicméně Úřad pro úplnost dodává, že i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 114 odst. 3 zákona, který stanoví povinnost přiložit k návrhu doklad o doručení námitek, o jehož nutných náležitostech bylo pojednáno výše. Nadto účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti a podmínky (viz § 114 odst. 3 zákona a § 110 odst. 7 šestá věta zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad, jak již bylo řečeno, význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v některém ze zadávacích řízení. 29. Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil a tvrzení zadavatele, kdy k seznámení s námitkami došlo. Za situace, kdy by Úřad vyšel jen z tvrzení stran(y) a okamžik doručení námitek by byl jiný, přičemž toto musí být postaveno najisto ve lhůtě pro podání návrhu a doplňovat toto (doklad o doručení námitek) nelze, mělo by to fatální důsledky do vedeného správního řízení, poněvadž by bylo např. vedeno správní řízení, přestože být nemělo (pokud by tvrzení stran nebyla správná) či by to mělo zásadní dosah do úvah Úřadu o uložení předběžného opatření (a jakého), které by však mohly mít (včetně eventuálně vydaného rozhodnutí o předběžném opatření) takové vady, jež by vedly k tomu, že takové rozhodnutí o uložení předběžného opatření by bylo právně či fakticky neuskutečnitelným (nicotnost) atd. 30. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem společně s návrhem pouze vyplývá, že navrhovatel námitky zadavateli odeslal, resp. že je dodal do jeho datové schránky, a dále z nich plyne informace zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že byly doručeny dne 1. 8. 2016, což však Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani uvedení konkrétního data v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující. Na daný případ přitom nelze aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů, zjistit přesné datum jejího doručení. 31. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy. 32. Zároveň zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, bez dalšího zastavit. 33. Vzhledem k tomu, že k návrhu navrhovatele ze dne 22. 8. 2016 doručenému Úřadu téhož dne nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona důvodem pro zastavení správního řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží: 1. Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 37/2, 150 00 Praha – Motol 2. Mgr. Martina Slaninová, advokátka, U Cukrovaru 724/30, 190 17 Praha 9 – Vinoř [1] JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/14626
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.