Č. j.: ÚOHS-S0155/2016/VZ-06299/2017/542/ODv
Brno: 17. února 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 3. 2016, na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Statutární město Brno, městská část Brno – Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno,
navrhovatel – „Společenství zástupců zadavatele Statutární město Brno, městská část Žabovřesky“, jehož členy jsou:
o RPA Tender, s.r.o., IČO 29367107, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno,
o Regionální poradenská agentura, s.r.o, IČO 26298163, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno,
o Zadávací servis, s.r.o., IČO 29352550, se sídlem Purkyňova 648/125, 612 00 Brno,
ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 10. 3. 2016 společností RPA Tender, s.r.o., IČO 29367107, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno,
vybraní uchazeči:
o VIA Consult a.s., IČO 25084275, se sídlem nám. Svobody 527, 739 61 Třinec,
o „Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky“, jehož členy jsou:
Public Market Advisory s.r.o., IČO 02322021, se sídlem Šromova 639/43, 643 00 Brno,
IK consult s.r.o., IČO 27713326, se sídlem Živného 1254/8, Bystrc, 635 00 Brno,
ve správním řízení zastoupeno na základě smlouvy o sdružení ze dne 15. 12. 2015 společností Public Market Advisory s.r.o., IČO 02322021, se sídlem Šromova 639/43, 643 00 Brno,
o RTS, a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Administrace výběrových řízení“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2015,
rozhodl takto:
I.
Návrh navrhovatele – „Společenství zástupců zadavatele Statutární město Brno, městská část Žabovřesky“, jehož členy jsou RPA Tender, s.r.o., IČO 29367107, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno; Regionální poradenská agentura, s.r.o, IČO 26298163, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno a Zadávací servis, s.r.o., IČO 29352550, se sídlem Purkyňova 648/125, 612 00 Brno – ze dne 11. 3. 2016 se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Statutární město Brno, městská část Brno – Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2015 (dále jen „výzva“) zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Administrace výběrových řízení“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky, vymezeným v bodě 2. „Druh a předmět veřejné zakázky“ výzvy, je „… komplexní výkon zadavatelských činností (práv a povinností zadavatele, souvisejících se zadávacím řízením) souvisejících s konkrétními veřejnými zakázkami (dílčím plněním), a to v souladu se ZVZ nebo v souladu se zákonem o zadávání veřejným zakázek, platným ke dni odeslání výzvy podle článku III. odstavec 2. Rámcové příkazní smlouvy. Záměrem této veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na dobu určitou v délce trvání 4 let se třemi dodavateli (Příkazníky) a to na komplexní zajištění zadavatelských činností.“.
3. Podle téhož bodu výzvy činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 4 800 000,- Kč bez DPH.
4. V bodu 6. „Lhůta a místo pro podání nabídek“ výzvy zadavatel stanovil, že „Nabídku je možné podat osobně v sídle zadavatele, na adresu zadavatele Statutární město Brno, Městská část Brno – Žabovřesky, Horova 28, 616 00 Brno. Nabídky lze podávat prostřednictvím držitele poštovní licence, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba) nebo osobně na adresu zadavatele na podatelnu v úředních hodinách (Po, St 8:00-17:00; Út, Čt 8:00-15:00; Pá 8:00-14:30), vždy tak, aby byla doručena nejpozději do 21. 12. 2015 do 10:00 hod.“. Předmětnou lhůtu pro podání nabídek zadavatel v rámci „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám číslo 4“ ze dne 4. 1. 2016 prodloužil až do 12. 1. 2016 do 9:00 hodin.
5. V bodu 8. „Hodnotící kritéria“ výzvy zadavatel stanovil, že „Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky.“.
6. V bodu 8.1. „Dílčí kritéria hodnocení nabídek“ výzvy zadavatel uvedl, že „Nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti nabídky. Dílčí kritéria pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky jsou uvedena v sestupném pořadí podle stupně významu:
1. Nabídková cena - celková výše nabídkové ceny v Kč bez DPH - váha 60 %
2. Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění - váha 40 %“.
7. V bodu 8.2.1. „Dílčí kritérium: Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění“ výzvy zadavatel uvedl: „Dílčí hodnotící kritérium kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění, bylo zvoleno z důvodu důrazu na maximální kvalitu provedení předmětu plnění veřejné zakázky. Kvalita zadávacího řízení má zásadní vliv na jeho výsledek, případné řízení před ÚOHS nebo sankce poskytovatele dotace.
Váha hodnotícího dílčího kritéria: 40%
V rámci tohoto dílčího kritéria budou hodnocena tři subkritéria, a to:
1. Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu
Váha hodnotícího dílčího subkritéria: 50 %
2. Celkový součet všech předpokládaných hodnot veřejných zakázek zadaných v otevřeném nebo zjednodušeném podlimitním řízení hodnocenými členy realizačního týmu,
Váha hodnotícího dílčího subkritéria: 25 %
3. Celkový počet veřejných zakázek zadaných hodnocenými členy realizačního týmu, kdy na základě zadávacího řízení došlo k uzavření smlouvy s vítězným uchazečem a zadavatelem ani Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nebo soudem nebylo konstatováno, že by při zadávání veřejné zakázky zadavatel nepostupoval v souladu s ZVZ.
Váha hodnotícího dílčího subkritéria: 25 %“.
8. V bodu 8.3.1. „KVALIFIKACE A ZKUŠENOSTI OSOB ZAPOJENÝCH DO REALIZACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, KTERÉ MAJÍ VÝZNAMNÝ DOPAD NA JEJÍ PLNĚNÍ“ výzvy zadavatel mj. uvedl: „První subkritérium: Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu
V rámci tohoto dílčího kritéria bude hodnoceno 1. subkritérium - Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu uvedených v tabulce „Realizační tým – podklady pro hodnocení“. Toto subkritérium, u něhož je nejvýhodnější maximální hodnota hodnocená dle postupu uvedeného výše, bude dále váženo 50%.“.
9. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 4. 2. 2016 vyplývá, že hodnoty dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ se v nabídkách jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku pohybovaly v rozmezí od 12 do 54 let.
10. Oznámením o výběru nejvhodnějších nabídek ze dne 15. 2. 2016 zadavatel uchazečům o veřejnou zakázku sdělil, které tři nabídky byly vybrány jako nejvhodnější. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek navrhovatel – „Společenství zástupců zadavatele Statutární město Brno, městská část Žabovřesky“, jehož členy jsou:
RPA Tender, s.r.o., IČO 29367107, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno,
Regionální poradenská agentura, s.r.o, IČO 26298163, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno,
Zadávací servis, s.r.o., IČO 29352550, se sídlem Purkyňova 648/125, 612 00 Brno,
ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 10. 3. 2016 společností RPA Tender, s.r.o., IČO 29367107, se sídlem Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – podal námitky ze dne 22. 2. 2016. Zadavatel námitkám navrhovatele ze dne 22. 2. 2016 nevyhověl rozhodnutím, které navrhovatel obdržel dne 1. 3. 2016.
11. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 3. 2016 o jeho námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení předmětné veřejné zakázky.
II. Obsah návrhu
12. Navrhovatel namítl porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), tím, že zadavatel do hodnocení zahrnul i nabídky uvádějící hodnotící kritéria zjevně nepřiměřená povaze zakázky. Dle navrhovatele hodnoty uvedené v rámci dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ některých nabídek neodpovídají hodnotám obvykle nabízeným na trhu a jsou zcela nereálné a nepravdivé. Celková délka praxe v případě tří pracovníků přesahující 40 let je dle navrhovatele zjevně nepřiměřená vzhledem k účinnosti zákona, a to i přes jeho četné novelizace. Dle navrhovatele nemůže být ve smyslu § 78 odst. 4 zákona pro předmět plnění veřejné zakázky relevantní praxe přesahující 10 let a pro celý tým v součtu tedy 30 let.
13. Navrhovatel přitom vychází z úvahy, že předmětné dílčí hodnotící subkritérium se vztahuje k účinnosti zákona, neboť zadavatel požaduje praxi při zadávání veřejných zakázek, a tudíž není možné, aby délka praxe jednoho člena přesáhla 10 let, přičemž hodnoty uvedené v některých nabídkách neodpovídají hodnotám obvykle nabízeným na trhu.
14. Navrhovatel se rovněž vyjádřil k případné opožděnosti námitek podaných proti zadávací dokumentaci, přičemž odkázal na rozsudek nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2009, sp. zn. 5 Afs 75/2009. Dle navrhovatele se nejasnost zadávacích podmínek projevila až při hodnocení nabídek, přičemž navrhovatel nemohl předvídat, že zadavatel bude akceptovat nabídky obsahující nereálné a nepravdivé hodnoty.
15. Navrhovatel zdůraznil, že praxe delší 10 let postrádá smysl a účel z hlediska praktického dopadu na kvalitu a odbornost práce, a to vzhledem ke skutečnosti, že obor veřejných zakázek je velmi proměnlivý zejména z hlediska právní úpravy, která prochází častými novelizacemi.
16. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel požadoval zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a jeho opětovné vyhlášení v souladu se zákonem.
III. Průběh správního řízení
17. Úřad obdržel návrh ze dne 11. 3. 2016 téhož dne a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 11. 3. 2016. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraní uchazeči:
o VIA Consult a.s., IČO 25084275, se sídlem nám. Svobody 527, 739 61 Třinec,
o „Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky“, jehož členy jsou:
Public Market Advisory s.r.o., IČO 02322021, se sídlem Šromova 639/43, 643 00 Brno,
IK consult s.r.o., IČO 27713326, se sídlem Živného 1254/8, Bystrc, 635 00 Brno,
ve správním řízení zastoupeno na základě smlouvy o sdružení ze dne 15. 12. 2015 společností Public Market Advisory s.r.o., IČO 02322021, se sídlem Šromova 639/43, 643 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky“),
o RTS ,a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno.
18. Dopisem č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-10266/2016/542/ODv ze dne 15. 3. 2016 Úřad účastníkům oznámil zahájení správního řízení a rovněž je seznámil se zákonnou lhůtou podle § 114 odst. 11 zákona, ve které mohli navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy.
19. Téhož dne Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-10540/2016/542/ODv zadavateli určil lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
20. Dne 16. 3. 2016 určil Úřad navrhovateli a vybranému uchazeči Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky lhůtu k provedení úkonu – doručení dokumentů, z nichž vyplývá, který subjekt je za navrhovatele respektive za vybraného uchazeče Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky oprávněn jednat v rámci předmětného správního řízení.
Vyjádření zadavatele ze dne 24. 3. 2016
21. Dne 24. 3. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podanému návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Zadavatel předně uvedl, že tvrzení navrhovatele o nepravdivosti prohlášení a údajů sdělených některými z uchazečů jsou neurčitá, ničím neprokázaná a jsou založena pouze na názoru navrhovatele, že hodnota uchazeči uváděná je „zjevně nepřiměřená“ a hodnoty jsou „nereálné“, přičemž navrhovatel nezdůvodňuje nereálnost konkrétními důkazy ale pouze jeho názorem, že dané hodnoty neodpovídají hodnotám obvykle nabízeným na trhu ani délce účinnosti zákona. Zadavatel uvedl, že hodnotil hodnoty uváděné uchazeči také z hlediska jejich reálnosti, a to s ohledem na věk dotčených osob a délku existence odvětví zadávání veřejných zakázek.
22. Dle zadavatele jsou hodnoty uváděné uchazeči reálné a vzhledem k osobám, u kterých jsou uváděny také pravděpodobné, neboť se jedná o osoby, které se oboru zadávání veřejných zakázek věnují dlouhodobě. V případě, že by hodnoty nebyly reálné, zadavatel by přistoupil k vyloučení dotčeného uchazeče z účasti v zadávacím řízení, avšak hodnotící komise objektivně nemožné hodnoty v případě žádného z uchazečů neshledala.
23. Zadavatel je toho názoru, že při stanovení zadávacích podmínek nepochybil, a skutečnost, že nestanovil hranici pro délku praxe, pak dávala uchazečům možnost uvádět delší dobu praxe než jen 10 let. Dle zadavatele byly podmínky jasně stanoveny, a pokud s nimi některý z uchazečů nesouhlasil, měl podat námitky přímo proti zadávacím podmínkám. Námitky tak byly dle názoru zadavatele podány opožděně.
24. Dle zadavatele zadávací dokumentace obsahovala srozumitelné a jednoznačně formulované vymezení hodnotících kritérií a subkritérií, přičemž zadavatel se nedomnívá, že navrhovatel nemohl vědět či předvídat, jaké hodnoty mohou být v předmětných kritériích uvedeny a jakým způsobem zadavatel přistoupí k jejich hodnocení.
25. Uchazeči si dle zadavatele museli být vědomi, že když zadavatel u předmětného hodnotícího subkritéria neuvedl jeho omezení nejvyšší hodnotou započítávanou do hodnocení, že uvedení co nejvyšší pravdivé hodnoty bude zvyšovat bodové ohodnocení nabídky. Zadavatel požadoval uvedení celkové délky praxe hodnocených členů realizačního týmu, kdy je zcela zřejmé, že se jedná o praxi spojenou se zadáváním či administrací veřejných zakázek. Tato praxe pak není v zadávací dokumentaci ani v reálném výkonu omezena účinností zákona, jak argumentuje navrhovatel.
26. Zadavatel je přesvědčen, že předmětné subkritérium a jeho váha přesně vyjadřuje požadavek odpovídající vztahu užitné hodnoty a ceny, kdy čím je délka praxe členů realizačního týmu delší a čím více zkušeností mají osoby v realizačním týmu, tím je vyšší jistota, že z jejich strany nebude docházet k pochybením. Dle zadavatele není nutné předmětné hodnotící subkritérium omezovat maximální hodnotou, když je možné předpokládat, že osoba aktivně působící v předmětném oboru získává stále více zkušeností a informací, s kterými pracuje a dosahuje kvalitnějšího a jistějšího provedení. Dle zadavatele schopnost učit se z nabytých zkušeností není omezena, a bylo by tak nelogické maximální hodnotu délky praxe omezovat. Schopnost získávat zkušenosti pak dle zadavatele není omezena ani ve vztahu k oboru a je stejně podstatná pro obor např. historika umění, jako pro obor zadávání a administrace veřejných zakázek.
27. Z návrhu pak dle zadavatele není patrné, čím měl zadavatel porušit zákaz diskriminace a transparentnosti tak, jak uvádí navrhovatel.
Vyjádření vybraného uchazeče Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky
28. Dne 29. 3. 2016 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče Sdružení MČ Brno-Žabovřesky z téhož dne, který se plně ztotožnil s názorem zadavatele, že námitky navrhovatele byly podány opožděně, neboť směřují proti zadávacím podmínkám. Dle uvedeného vybraného uchazeče si musel být každý uchazeč již při tvorbě nabídky vědom, že maximální délka praxe není omezena nejvyšší možnou hodnotou a může tedy kopírovat dobu existence odvětví zadávání veřejných zakázek. Časté změny odvětví veřejných zakázek navíc pouze podporují požadavek na maximální možnou délku praxe a její význam, neboť právě díky dlouhodobé praxi mohl potenciální uchazeč získat zkušenosti rovněž se změnami právní úpravy, což může být významné i s ohledem na významné změny, které by měl v nejbližší době přinést nový zákon o zadávání veřejných zakázek.
29. Dle vybraného uchazeče Sdružení MČ Brno-Žabovřesky navrhovatel neprokázal, že by došlo k uvedení nepravdivých hodnot v nabídkách jednotlivých uchazečů, a ani nemohlo dojít k porušení zásady zákazu diskriminace, neboť zadavatel všechny uchazeče v zadávacích podmínkách seznámil se všemi podmínkami pro výběr nejvhodnější nabídky, přičemž tyto podmínky nikdo, navrhovatele nevyjímaje, nerozporoval v průběhu lhůty pro podání nabídek.
Další průběh správního řízení
30. Vzhledem k tomu, že Úřad po předběžném posouzení předložené dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem, rozhodl v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení předběžným opatřením č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-14753/2016/542/ODv ze dne 7. 4. 2016 o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.
31. Dne 14. 4. 2016 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-14538/2016/542/ODv, kterým účastníkům řízení dle § 117 odst. 3 zákona stanovil lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se účastníci k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.
Rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 5. 2016
32. Dne 11. 5. 2016 Úřad v předmětné věci rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-20197/2016/542/ODv (dále jen „původní rozhodnutí“) rozhodl výrokem I. tak, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, když v bodu 8.2.1. „Dílčí kritérium: Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění“ výzvy stanovil, že v rámci tohoto kritéria bude hodnocena celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu, přičemž blíže nespecifikoval požadavky na oblast dané praxe a délku praxe pro potřeby hodnocení neomezil, kvůli čemuž se staly podmínky zadavatele nejasnými, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě uvedeného postupu Úřad výrokem II. původního rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku a ve výroku III. původního rozhodnutí Úřad uložil zadavateli povinnosti uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.
Řízení o rozkladu
33. Dne 25. 5. 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne proti všem výrokům původního rozhodnutí. Zadavatel uvedl, že dle jeho názoru oblast dané praxe požadované v rámci zadávací dokumentace o veřejné zakázce byla stanovena jednoznačně a dostatečně, a že zadavatel není povinen omezovat hodnocenou délku praxe maximální hodnocenou dobou. Zadavatel rovněž namítl, že i v případě omezení maximální délky hodnocené praxe by pořadí jednotlivých uchazečů zůstalo stejné, a skutečnost, že k omezení v rámci zadávací dokumentace nedošlo, tak nemohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel rovněž namítl, že zákon podle § 78 odst. 4 umožňuje použití praxe jakožto hodnotícího kritéria a nijak přitom neomezuje maximální délku praxe. Zadavatel uvedl, že jeho postup po celou dobu zadávacího řízení byl zcela transparentní, použité pojmy v zadávací dokumentaci měly jednoznačný a jasný výklad, žádný z dodavatelů nebyl diskriminován a v rámci zadávacího řízení nedošlo k žádným pochybením. Navíc se zadavatel domnívá, že zpochybňované dílčí hodnotící subkritérium nemohlo mít vzhledem k podaným nabídkám žádný vliv na výběr nejvhodnějších nabídek. Závěrem zadavatel požadoval, aby Úřad napadené rozhodnutí zrušil a zamítl návrh podaný navrhovatelem.
34. Dne 30. 5. 2016 Úřad obdržel vyjádření vybraného uchazeče „Sdružení pro MČ Brno-Žabovřesky“ z téhož dne, ve kterém uvedený vybraný uchazeč pouze uvedl, že se plně ztotožňuje s rozkladem podaným zadavatelem a odkazuje na v něm obsaženou argumentaci, stejně jako na svou předchozí argumentaci učiněnou v rámci předmětného správního řízení.
35. Dne 3. 6. 2016 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel rekapituloval závěry zadavatele obsažené v rozkladu ze dne 25. 5. 2016 a závěry Úřadu obsažené v původním rozhodnutí, přičemž navrhovatel uvedl, že se plně ztotožňuje se všemi závěry Úřadu uvedenými v původním rozhodnutí.
Rozhodnutí o rozkladu
36. Dne 16. 12. 2016 druhostupňový orgán rozhodnutím o rozkladu č. j. ÚOHS-R0163/2016/VZ-49395/2016/322/LBa (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) rozhodl tak, že původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
37. Druhostupňový orgán shledal původní rozhodnutí nezákonným s ohledem na skutečnost, že Úřad předmět správního řízení oproti obsahu návrhu ze dne 11. 3. 2016 rozšířil o pochybnosti týkající se jasnosti vymezení oblasti praxe, aniž by o tomto postupu informoval účastníky správního řízení, v důsledku čehož účastníkům správního řízení nebylo v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), umožněno, aby se ke skutečnostem, jež byly předmětem tohoto rozšíření, vyjádřili. Dále dospěl druhostupňový orgán k závěru, že původní rozhodnutí trpí vadou nesprávnosti, když neomezením délky praxe zadavatele v přezkoumávaném případě nemohlo dojít k porušení ve výroku I. původního rozhodnutí uvedeného § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona. Druhostupňový orgán v rámci rozhodnutí o rozkladu dospěl k závěru, že pokud Úřad zadavateli vytýká, že neomezil délku praxe, jednoznačně proklamuje, že existuje jediný možný výklad zadávacích podmínek, a to takový, že délka praxe nebyla zadavatelem omezena, což je ovšem v rozporu s další argumentací Úřadu. Dle druhostupňového orgánu Úřad rovněž pochybil s ohledem na skutečnost, že v původním rozhodnutí absentují závěry Úřadu o tom, kterým okamžikem dle Úřadu započala běžet lhůta pro podání námitek, přičemž pouze na základě těchto skutečností lze učinit závěr o včasnosti podání námitek.
38. S ohledem na výše uvedená zjištění druhostupňový orgán původní rozhodnutí Úřadu zrušil a vrátil jej Úřadu k novému projednání, přičemž stanovil, že při novém projednání Úřad předně posoudí, zda námitky navrhovatele byly podány včas, přičemž závěry o včasném či opožděném podání námitek řádně odůvodní.
Pokračování správního řízení
39. Dne 3. 1. 2017 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-00034/2017/542/ODv informoval účastníky o pokračování správního řízení. Usnesením č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-00202/2017/542/ODv z téhož dne stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
Vyjádření zadavatele ze dne 10. 1. 2017
40. Dne 11. 1. 2017 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 10. 1. 2017. Zadavatel v uvedeném vyjádření předně odkázal na svá předchozí vyjádření zaslaná Úřadu v rámci předmětného správního řízení. Zadavatel dále uvedl, že navrhovatel v návrhu na zahájení správního řízení ze dne 11. 3. 2016 nevyjádřil žádné pochybnosti ohledně oblasti praxe, ve které mají členové realizačního týmu prokazovat své zkušenosti, přičemž je dle zadavatele z nabídek podaných v rámci zadávacího řízení zřejmé, že všichni uchazeči prokazovali praxi v oblasti administrace veřejných zakázek. V případě, že by i přes uvedené měl Úřad pochybnosti ohledně oblasti požadované praxe, navrhl zadavatel provedení důkazu, a to položení dotazu jednotlivým uchazečům, v jaké oblasti praxe uváděli a prokazovali celkovou délku praxe hodnocených členů realizačního týmu.
41. Zadavatel se rovněž vyjádřil k neomezení délky praxe, přičemž uvedl, že ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce je zřejmé, že dálka praxe nebyla omezena. Zároveň zdůraznil, že i v případě, že by délka praxe byla omezena desetiletou hranicí, jak se domníval navrhovatel, celkové pořadí nabídek podaných v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku by zůstalo totožné. S ohledem na uvedené zadavatel navrhl provedení důkazu, a to výpočet bodového hodnocení a pořadí uchazečů v případě omezení hodnocené délky praxe členů realizačního týmu na dobu 10 let. Dále pak dle zadavatele i při neomezení délky praxe nedochází k odstranění vztahu užitné hodnoty a ceny, což dle zadavatele potvrzuje rovněž rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016.
42. Závěrem zadavatel uvedl, že jeho postup byl po celou dobu zadávacího řízení zcela transparentní, použité pojmy v zadávací dokumentaci měly jednoznačný a jasný výklad, žádný z dodavatelů nebyl diskriminován a v rámci zadávacího řízení nedošlo k žádným pochybením. Dle zadavatele navíc posuzované subkritérium „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ nemohlo vzhledem k rozdílům v nabídkových cenách v daném případě ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek.
Další průběh správního řízení
43. Dne 26. 1. 2017 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0155/2016/VZ-02725/2017/542/ODv určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli podle § 117c odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
44. Dne 1. 2. 2017 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, ve kterém bylo uvedeno, že po nahlédnutí do spisu a podkladů v něm obsažených zadavatel zjistil, že spis neobsahuje nově založené listiny, které by zadavateli nebyly známé již při podání rozkladu dne 25. 5. 2016 a následně při podání „Vyjádření stanoviska zadavatele a návrhu doplnění dokazování“, pročež se zadavatel již k věci opakovaně nevyjádřil. Žádný z dalších účastníků správního řízení se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. Závěry Úřadu
45. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření účastníků řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
46. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
47. Podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
48. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
49. Podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyl podán oprávněnou osobou.
50. Podle § 37 odst. 1 správního řádu, je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
K opožděnosti podání námitek
51. V bodu 6. „Lhůta a místo pro podání nabídek“ výzvy zadavatel stanovil, že nabídku je možné zadavatelem určenými způsoby doručit na adresu zadavatele vždy tak, aby byla doručena nejpozději do 21. 12. 2015 do 10:00 hod (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předmětnou lhůtu pro podání nabídek zadavatel v rámci „Dodatečné informace k zadávacím podmínkám číslo 4“ ze dne 4. 1. 2016 prodloužil až do 12. 1. 2016 do 9:00 hodin.
52. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad dále zjistil, že dne 24. 2. 2016 navrhovatel podal v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku námitky proti postupu zadavatele, přičemž předmětný dokument ze dne 22. 2. 2016 nazval „Námitky proti rozhodnutí o výběru“. Předmětným námitkám zadavatel rozhodnutím ze dne 1. 3. 2016 nevyhověl, přičemž uvedené rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 3. 2016 o jeho námitkách za učiněné v souladu se zákonem a dne 11. 3. 2016 podal k Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
53. Úřad posoudil obsah návrhu a následně rovněž námitek navrhovatele ze dne 22. 2. 2016 a dospěl k závěru, že námitky navrhovatele ze dne 22. 2. 2016 nesměřují proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ale naopak směřují proti zadávacím podmínkám, a to proti neomezení maximální délky praxe u dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“, v důsledku čehož mělo dojít k pochybení zadavatele při hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů, respektive nevyloučení uchazečů, kteří dle názoru navrhovatele ve svých nabídkách uvedli nereálné hodnoty délky praxe u předmětného dílčího hodnotícího sukritéria. K uvedenému konstatuje Úřad následující.
54. Vzhledem k tomu, že navrhovatel napadal zadávací podmínky veřejné zakázky, a to námitkami směřujícími proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 15. 2. 2016, zabýval se v návrhu rovněž včasností podání námitek, přičemž uvedl, že „Pro obhajobu včas podaných námitek navrhovatel uvádí, že nejasnost zadávací dokumentace (či spíše nekompletní stanovení způsobu hodnocení nabídek) se projevila až při vyhodnocení nejvhodnější nabídky, jelikož navrhovatel nemohl vědět ani předvídat, že daní uchazeči nabídnou hodnoty dílčích hodnotících subkritérií nereálné a nepravdivé a současně zadavatel tyto uchazeče nevyřadí z hodnocení, případně těmto uchazečům v rámci hodnocení neudělí 0 bodů za daná hodnotící subkritéria.“.
55. V tomto kontextu Úřad uvádí, že aby bylo možné námitky navrhovatele ze dne 22. 2. 2016 považovat za včasné, musela by být dána nejasnost zadávacích podmínek ve vztahu k navrhovatelem zpochybňovaným skutečnostem, přičemž by se tato nejasnost musela projevit až v dalších fázích zadávacího řízení po uplynutí lhůty pro podání nabídek, respektive po uplynutí zákonné lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009.
56. Úřad tak posoudil rozhodující ustanovení výzvy obsahující relevantní zadávací podmínky a rovněž s ohledem na závazné právní názory vyslovené v druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly ve vztahu k navrhovatelem namítaným skutečnostem, a to neomezení maximální délky praxe dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ či postupu zadavatele při hodnocení nabídek a případnému (ne)vyloučení nabídek obsahujících určitou délku praxe, stanoveny jednoznačně. Ke svému závěru Úřad uvádí následující.
57. V bodu 8.2.1. „Dílčí kritérium: Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění“ výzvy zadavatel uvedl: „Dílčí hodnotící kritérium kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění, bylo zvoleno z důvodu důrazu na maximální kvalitu provedení předmětu plnění veřejné zakázky. Kvalita zadávacího řízení má zásadní vliv na jeho výsledek, případné řízení před ÚOHS nebo sankce poskytovatele dotace.
Váha hodnotícího dílčího kritéria: 40%
V rámci tohoto dílčího kritéria budou hodnocena tři subkritéria, a to:
1. Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu
Váha hodnotícího dílčího subkritéria: 50 %
2. Celkový součet všech předpokládaných hodnot veřejných zakázek zadaných v otevřeném nebo zjednodušeném podlimitním řízení hodnocenými členy realizačního týmu,
Váha hodnotícího dílčího subkritéria: 25 %
3. Celkový počet veřejných zakázek zadaných hodnocenými členy realizačního týmu, kdy na základě zadávacího řízení došlo k uzavření smlouvy s vítězným uchazečem a zadavatelem ani Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nebo soudem nebylo konstatováno, že by při zadávání veřejné zakázky zadavatel nepostupoval v souladu s ZVZ.
Váha hodnotícího dílčího subkritéria: 25 %“.
58. V bodu 8.3.1. „KVALIFIKACE A ZKUŠENOSTI OSOB ZAPOJENÝCH DO REALIZACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, KTERÉ MAJÍ VÝZNAMNÝ DOPAD NA JEJÍ PLNĚNÍ“ výzvy zadavatel mj. uvedl: „První subkritérium: Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu
V rámci tohoto dílčího kritéria bude hodnoceno 1. subkritérium - Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu uvedených v tabulce „Realizační tým – podklady pro hodnocení“. Toto subkritérium, u něhož je nejvýhodnější maximální hodnota hodnocená dle postupu uvedeného výše, bude dále váženo 50%.“.
59. Nejen ve výše uvedených ustanoveních výzvy týkajících se stanovení hodnotících subkritérií, ale ani v žádném jiném ustanovení výzvy zadavatel neuvedl žádné omezující hodnoty pro maximální délku praxe u dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“, ani zadavatel nespojil s případným uvedením hodnot překračujících určitý limit ze strany uchazečů „sankci“ ve formě vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení, případně přidělení nulové bodové hodnoty pro dotčené dílčí hodnotící subkritérium. Z ustanovení výzvy je tak zřejmé, že zadávací podmínky byly v tomto ohledu jednoznačné a žádné explicitní omezení maximální délky požadované praxe neobsahovaly.
60. K tomuto závěru Úřad dospěl mj. s ohledem na závazné právní závěry druhostupňového orgánu, který ve svém rozhodnutí mj. uvedl, že pokud „Úřad ve výroku napadeného rozhodnutí zadavateli vytýká, že délku praxe neomezil, pak (bez ohledu na následné tvrzení, že takové neomezení činí zadávací podmínky nejasnými) jednoznačně proklamuje, že existuje jediný možný výklad zadávacích podmínek, a to takový, že (maximální) délka praxe nebyla zadavatelem omezena.“. Vzhledem k uvedenému je tak dle Úřadu zřejmé, že zadavatel maximální délku praxe v případě subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ uvedeného v bodu 8.2.1. „Dílčí kritérium: Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění“ výzvy neomezil. V šetřeném případě tak již od počátku zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo zřejmé, že délka praxe v případě předmětného subkritéria nebyla žádným způsobem omezena, a o této skutečnosti nemohly dodavatelům při výkladu zadávacích podmínek vzniknout důvodné pochybnosti.
61. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínky na veřejnou zakázku byly ve vztahu k navrhovatelem namítaným skutečnostem stanoveny jednoznačně, což je rozhodují pro posouzení oprávněnosti navrhovatele k podání návrhu, neboť námitky proti výše uvedenému domnělému pochybení zadavatele v souvislosti s neomezením maximální délky praxe u dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“, tj. proti zadávacím podmínkám, musely být zadavateli doručeny ve lhůtě dle § 110 odst. 3 zákona.
62. S ohledem na závěry ohledně jasnosti zadávacích podmínek ve vztahu k navrhovatelem namítaným skutečnostem pak nemůže obstát argumentace navrhovatele vztahující se ke včasnosti podání námitek, neboť za situace, kdy námitky navrhovatele směřovaly proti zadávacím podmínkám, jak ostatně i sám navrhovatel dovozuje v rámci argumentace o včasnosti námitek, které žádným způsobem explicitně neomezovaly maximální možnou délku praxe u dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“, a byly tak v tomto ohledu jednoznačné, nemohlo se jednat o nejasnost, která by se projevila až v pozdější fázi zadávacího řízení, v tomto případě při hodnocení nabídek. Navrhovatel tak nemohl očekávat, že zadavatel uchazeče, jejichž nabídky obsahují délku praxe, jež je dle názoru navrhovatele nepřiměřená, vyloučí z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, případně bude jejich nabídky v rámci daného subkritéria hodnotit nulovou hodnotou. Navrhovateli tak muselo být s ohledem na znění zadávacích podmínek a stanovení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek zřejmé, že žádná limitní hodnota nebyla u předmětného subkritéria zadavatelem stanovena a podle toho budou také nabídky následně hodnoceny. V uvedeném případě se tak údajná nejasnost způsobu stanovení předmětného dílčího hodnotícího subkritéria a způsobu jeho hodnocení nemohla projevit až ve fázi hodnocení nabídek a následně rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek, neboť tento způsob byl s ohledem na jednoznačnost zadávacích podmínek dopředu zřejmý a uchazečům o veřejnou zakázku musel být při důkladné analýze zadávacích podmínek znám, přičemž je stanoveno, že čím delší praxi uchazeč u předmětného dílčího hodnotícího subkritéria uvede, tím více bodů mu bude přiděleno, a zároveň, že s žádnou vysokou hodnotou délky praxe zadavatel nespojuje vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení či přidělení nulového počtu bodů jeho nabídce v daném dílčím hodnotícím subkritériu.
63. Z postupu navrhovatele argumentujícího ke včasnosti podání námitek a rovněž ze samotného obsahu návrhu je tak zřejmé, že námitky navrhovatele směřují proti zadávacím podmínkám. To ostatně vyplývá i z názoru druhostupňového orgánu, kterým je Úřad vázán. Dle druhostupňového rozhodnutí z návrhu ze dne 11. 3. 2016 plyne, „že navrhovatel napadal neomezení délky praxe u dílčího kritéria „kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, které mají významný dopad na její plnění“ resp. u jeho subkritéria „celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ (což je reflektováno v druhé části výroku I. napadeného rozhodnutí) a způsob hodnocení (příp. nevyloučení) uchazečů, kteří dle jeho názoru předložili u tohoto dílčího hodnotícího kritéria nabídky s nereálnými hodnotami.“. Na základě výše uvedeného tak lze konstatovat, že návrh navrhovatele zpochybňuje neomezení délky praxe u dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ a následně způsob hodnocení, respektive nevyloučení uchazečů, kteří dle názoru navrhovatele předložili u předmětného dílčího hodnotícího subkritéria nabídky s nereálnými hodnotami. Jak ovšem bylo uvedeno výše, dílčí hodnotící subkritérium „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ i způsob jeho hodnocení byly v zadávacích podmínkách jednoznačně stanoveny a bylo tak dopředu zřejmé, jaké hodnoty předmětného dílčího hodnotícího subkritéria mohou uchazeči předložit, a jak budou následně jejich nabídky hodnoceny. Námitku navrhovatele, že podle takto stanovených zadávacích podmínek zadavatel nemůže při hodnocení postupovat, je tedy při zohlednění výše popsané příčinné souvislosti mezi nastavením zadávacích podmínek a provedeným hodnocením nutné považovat za podanou po lhůtě dle § 110 odst. 3 zákona.
64. Úřad v této návaznosti uzavírá, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly ve vztahu k neomezení maximální délky praxe u dílčího hodnotícího subkritéria „Celková délka praxe hodnocených členů realizačního týmu“ a následně tedy i ke způsobu hodnocení nabídek stanoveny jednoznačně, a proto se po výběru nejvhodnějších nabídek, o kterém zadavatel rozhodl dne 15. 2. 2016, nemohla projevit v tomto ohledu jakákoli nejasnost vyplývající ze zadávacích podmínek. Úřad tak nemohl přisvědčit argumentaci navrhovatele ve vztahu ke včasnosti podání námitek. Naopak byl navrhovatel v souladu s § 110 odst. 3 zákona povinen doručit zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, jelikož již v tomto období muselo být navrhovateli zřejmé, jakým způsobem bude hodnocení v rámci předmětného kritéria provedeno.
65. Úřad dále ve vztahu ke včasnosti doručení námitek navrhovatelem konstatuje, že z dokumentace o veřejné zakázce bylo zjištěno, že lhůta pro podání nabídek končila dne 12. 1. 2016. Navrhovatel tak měl v šetřeném případě možnost doručit zadavateli zdůvodněné námitky proti zadávacím podmínkám do 18. 1. 2016, avšak svého práva k podání námitek nevyužil, neboť námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, že směřují proti zadávacím podmínkám, doručil zadavateli až dne 24. 2. 2016, tedy až 37 dní po uplynutí lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám.
66. Vzhledem k tomu, že podání návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu, a proto nebyl návrh podán oprávněnou osobou. Z tohoto důvodu Úřad návrh navrhovatele podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Statutární město Brno, městská část Brno – Žabovřesky, Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno
2. RPA Tender, s.r.o., Starobrněnská 690/20, 602 00 Brno
3. VIA Consult a.s., nám. Svobody 527, 739 61 Třinec
4. Public Market Advisory s.r.o., Šromova 639/43, 643 00 Brno
5. RTS, a.s., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
