Č. j.: ÚOHS-S0049,S0050/2017/VZ-09660/2017/533/TKr Brno: 17. března 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení o spojených správních řízeních vedených pod sp. zn. S0049/2017/VZ a S0050/2017/VZ zahájených dne 2. 2. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 2. 2017 Mgr. Magdalénou Poncza, č. osv. ČAK 8698, IČO 69600317, advokátkou se sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s dodávkami staplerů v letech 2013 a 2014,
a
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s dodávkami reagencií v letech 2012 (za období od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012), 2013 a 2014,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávkách staplerů, které dle soupisu „Nákupy dodavatel/zboží“ za období od 1. 1. 2013 až 31. 12. 2013 pořídil v roce 2013 v celkové hodnotě 3 485 319,58 Kč bez DPH od dodavatelů Johnson & Johnson, s.r.o., IČO 41193075, se sídlem Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5, Covidien ECE s.r.o., IČO 27445241, se sídlem Prosecká 852/66, 190 00 Praha 9, a MARTEK MEDICAL a.s., IČO 47675934, se sídlem, U Spalovny 4582/17, 796 01 Prostějov, nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše uvedeného ustanovení zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smluv na realizaci veřejné zakázky se shora jmenovanými dodavateli.
II.
Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávkách staplerů, které dle doložených kopií faktur na dodávky staplerů pořídil v roce 2014 v celkové hodnotě 2 301 415,88 Kč bez DPH od dodavatelů Johnson & Johnson, s.r.o., IČO 41193075, se sídlem Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5, a Covidien ECE s.r.o., IČO 27445241, se sídlem Prosecká 852/66, 190 00 Praha 9, nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše uvedeného ustanovení zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smluv na realizaci veřejné zakázky se shora jmenovanými dodavateli.
III.
Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávkách reagencií, které dle doloženého soupisu faktur za dodávky reagencií pořídil za období od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012 v celkové hodnotě 6 691 815,89 Kč bez DPH od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, Dejvice, 160 00 Praha 6, nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše uvedeného ustanovení zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smluv na realizaci veřejné zakázky se shora jmenovaným dodavatelem.
IV.
Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávkách reagencií, které dle doložených kopií faktur pořídil v roce 2013 v celkové hodnotě 8 252 744,99 Kč bez DPH od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, Dejvice, 160 00 Praha 6, nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše uvedeného ustanovení zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smluv na realizaci veřejné zakázky se shora jmenovaným dodavatelem.
V.
Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávkách reagencií, které dle kopií faktur pořídil v roce 2014 v celkové hodnotě 10 460 690,50 Kč bez DPH od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, Dejvice, 160 00 Praha 6, nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše uvedeného ustanovení zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smluv na realizaci veřejné zakázky se shora jmenovaným dodavatelem.
VI.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
pokuta ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“) mj. v souvislosti s:
dodávkami staplerů v roce 2013 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“),
dodávkami staplerů v roce 2014 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“),
s dodávkami reagencií v roce 2012 (dále jen „veřejná zakázka č. 3“),
s dodávkami reagencií v roce 2013 (dále jen „veřejná zakázka č. 4“),
s dodávkami reagencií v roce 2014 (dále jen „veřejná zakázka č. 5“).
2. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.
K veřejné zakázce č. 1 a veřejné zakázce č. 2
3. Ze soupisu „Nákupy dodavatel/zboží“ za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 vyplývá, že v roce 2013 byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů a doplňky staplerů (dále jen „staplery“) v celkové hodnotě 3 485 319,58 Kč bez DPH, a to dodavateli Johnson & Johnson, s.r.o., IČO 41193075, se sídlem Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5 (dále jen „Johnson & Johnson, s.r.o.“), Covidien ECE s.r.o., IČO 27445241, se sídlem Prosecká 852/66, 190 00 Praha 9 (dále jen „Covidien ECE s.r.o.“) a MARTEK MEDICAL a.s. (od 1. 8. 2015 Perfect Distribution a. s.), IČO: 47675934, se sídlem, U Spalovny 4582/17, 796 01 Prostějov (dále jen „MARTEK MEDICAL a.s.“).
4. Z kopií faktur na dodávky staplerů v roce 2014 vyplývá, že v roce 2014 byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 2 301 415,88 Kč bez DPH, a to dodavateli Johnson & Johnson, s.r.o. a Covidien ECE s.r.o.
5. Po přezkoumání obsahu předložené dokumentace z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při zadávání předmětných veřejných zakázek postupoval v souladu se zákonem, když je nezadal v některém z druhů zadávacího řízení uvedených v § 21 zákona, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0049/2017/VZ.
K veřejné zakázce č. 3, veřejné zakázce č. 4 a veřejné zakázce č. 5
6. Ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2012 doložených zadavatelem vyplývá, že v roce 2012 byly zadavateli fakturovány dodávky reagencií dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2590/33d, 160 00 Praha 6 – Hadovka Office Park (od 14. 7. 2016 se sídlem Evropská 2591/33d, Dejvice 160 00 Praha 6), (dále jen „Abbott Laboratories, s.r.o.“) v celkové hodnotě 8 595 513,05 Kč včetně DPH (tzn. 7 162 927,54 Kč bez DPH). Za plnění fakturované od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012 zadavatel uhradil 8 030 179,07 Kč včetně DPH (tzn. 6 691 815,89 Kč bez DPH).
7. Ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2013 a rovněž podle kopií předmětných faktur doložených zadavatelem vyplývá, že v roce 2013 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 9 985 821,44 Kč včetně DPH (tzn. 8 252 744,99 Kč bez DPH).
8. Ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2014 a rovněž podle kopií předmětných faktur doložených zadavatelem vyplývá, že v roce 2014 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 12 657 435,51 Kč včetně DPH (tzn. 10 460 690,50 Kč bez DPH).
9. Po přezkoumání obsahu předložené dokumentace z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při zadávání předmětných veřejných zakázek postupoval v souladu se zákonem, když je nezadal v některém z druhů zadávacího řízení uvedených v § 21 zákona, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0050/2017/VZ.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
Správní řízení vedené pod sp. zn. S0049/2017/VZ ve věci veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2
10. Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 2. 2. 2017, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení.
11. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0049/2017/VZ-03381/2017/533/HKu ze dne 1. 2. 2017. Usnesením č. j. ÚOHS-S0049/2017/VZ-03396/2017/533/HKu ze dne 2. 2. 2017 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy či vyjádřit své stanovisko v řízení.
13. Usnesením č. j. ÚOHS-S0049/2017/VZ-05067/2017/533/TKr ze dne 9. 2. 2017 prodloužil Úřad na základě žádosti zadavatele ze dne 8. 2. 2017 lhůtu určenou usnesením č. j. ÚOHS-S0049/2017/VZ-03396/2017/533/HKu ze dne 2. 2. 2017, ve které mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy či vyjádřit své stanovisko v řízení.
Správní řízení vedené pod sp. zn. S0050/2017/VZ ve věci veřejné zakázky č. 3, veřejné zakázky č. 4 a veřejné zakázky č. 5
14. Podle ust. 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 správního řádu bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 2. 2. 2017, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení.
15. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0050/2017/VZ-03382/2017/533/HKu ze dne 1. 2. 2017. Usnesením č. j. ÚOHS-S0050/2017/VZ-03399/2017/533/HKu ze dne 2. 2. 2017 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, či vyjádřit své stanovisko v řízení.
17. Usnesením č. j. ÚOHS-S0050/2017/VZ-05082/2017/533/TKr ze dne 9. 2. 2017 prodloužil Úřad na základě žádosti zadavatele ze dne 8. 2. 2017 lhůtu určenou usnesením č. j. ÚOHS-S0050/2017/VZ-03399/2017/533/HKu ze dne 2. 2. 2017 ve které mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy či vyjádřit své stanovisko v řízení.
Spojení správních řízení S0049/2017/VZ a S0050/2017/VZ
18. K zajištění účelu správních řízení vedených pod sp. zn. S0049/2017/VZ a S0050/2017/VZ, která byla zahájena dne 2. 2. 2017 z moci úřední, vydal Úřad usnesení ÚOHS-S0049,S0050/2017/VZ-04814/2017/533/TKr ze dne 20. 2. 2017, kterým tato správní řízení spojil, a to mj. z toho důvodu, že obě správní řízení vedená ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se týkají téhož zadavatele.
19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0049,S0050/2017/VZ-04956/2017/533/TKr ze dne 20. 2. 2017 určil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí a zároveň sdělil, že správní řízení sp. zn. S0049/2017/VZ a sp. zn. S0050/2017/VZ spojil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
20. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména materiálů dokladujících pořizování předmětného plnění (tj. staplerů v letech 2013 a 2014 a reagencií v letech 2012, 2013 a 2014), a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při pořizování předmětného plnění nepostupoval v souladu se zákonem, a proto rozhodl o spáchání správních deliktů zadavatelem a o uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
21. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel – Městská nemocnice Ostrava – naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.
22. Dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
23. Z čl. I odst. 1 zřizovací listiny zadavatele ze dne 27. 4. 2011 vyplývá, že zřizovatelem Městské nemocnice Ostrava je Statutární město Ostrava. Z čl. V předmětné zřizovací listiny vyplývá, že právní formou Městské nemocnice Ostrava je příspěvková organizace.
24. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, a je tedy veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.
Relevantní ustanovení zákona
25. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
26. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.
27. Podle § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném do 31. 3. 2012) se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.
28. Podle § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013) se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce § 12 odst. 1 zákona.
29. Podle § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném od 1. 1. 2014) se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.
30. Podle § 12 odst. 3 zákona (ve znění účinném do 31. 3. 2012) se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
31. Podle § 12 odst. 3 zákona (ve znění účinném od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013) se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
32. Podle § 12 odst. 3 zákona (ve znění účinném od 1. 1. 2014) se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
33. Dle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „nařízení vlády účinné do 31. 12. 2013“), činí finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na dodávky 5 010 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona.
34. Dle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen „nařízení vlády účinné do 31. 12. 2015“), činí finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na dodávky 5 244 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona.
35. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
36. Podle § 14 odst. 3 zákona základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je
a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.
37. Podle § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení
otevřené řízení (§ 27),
užší řízení (§ 28),
jednací řízení s uveřejněním (§ 29),
jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),
soutěžní dialog (§ 35),
zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
38. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
39. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona (ve znění účinném do 31. 3. 2012) se za správní delikt uloží pokuta 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
40. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona (ve znění účinném od 1. 4. 2012) se za správní delikt uloží pokuta 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
41. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
K výroku I. a výroku II. tohoto rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 1
42. Ze soupisu „Nákupy dodavatel/zboží“ vyplývá, že v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 3 485 319,58 Kč bez DPH, a to dodavateli Johnson & Johnson, s.r.o., Covidien ECE s.r.o. a MARTEK MEDICAL a.s. Níže v tabulce Úřad uvádí přepis údajů z předmětného soupisu:
Tabulka č. 1: přepis údajů ze soupisu „Nákupy dodavatel/zboží“ za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013
Popis
Ks
Číslo zboží
Cena v Kč včetně 21 % DPH
Linear. stapler TX60G
23
Z00004857
108 740,65
Endostapler Echelon EC60A-X
43
Z00004858
308 654,61
Hernia stapler EMS 12925
10
Z00004859
51 409,37
Kruhový stapler 33 mm
6
Z00004874
61 970,20
Kruhový stapler CDH29-X 12979
8
Z00004875
102 710,16
Kruhový stapler 21 mm
10
Z00004876
107 299,85
Stapler TX30G-X
2
Z00004916
12 678,38
Echelom ECR60G zelený
133
Z00004928
626 980,86
Zásob. do lin. stapl. R60GX
24
Z00004942
70 567,18
Zásobníky ECR60B-X
54
Z00004945
289 750,68
Katr. Lineátní TCT 10
6
Z00005979
43 736,00
Zásobník Echelon ECR45G-X
21
Z00007355
113 996,52
Echelon Flex EC45A-X
6
Z00007404
49 878,92
Gold 1 goldfinger SPU
2
Z00008881
6 137,12
GIA 8048 stapler
5
Z00004162
39 456,50
Endo gia universal
3
Z00004856
42 688,80
Stapler EEXL25
3
Z00004860
42 693,75
GIA8048 Loading unit
6
Z00004866
16 891,20
Stapler Gia 6048
25
Z00004882
134 090,00
Stapler TA9048S X3
1
Z00004888
7 130,00
Zásobník EGIA45AXT
3
Z00004893
122 544,00
Zásobník Endo Gia
30
Z00004906
238 705,50
Roticulator
8
Z00004907
76 419,80
TA Premium
24
Z00004918
82 717,20
TA Premium
12
Z00004919
39 330,00
TA Premium
12
Z00004920
248 715,00
Gia 6048L
7
Z00004921
91 576,80
EEAXL Stapler laparo
5
Z00006328
105 943,75
Stapler cirkulární
12
Z00006613
141 312,00
Endoloop 0 EL21L
9
Z00007162
24 591,60
Zásobník EGIA45AMT
8
Z00008009
311 659,20
Stapler kruhový
18
Z00008157
207 658,95
Endo Gia 030454
18
Z00008600
115 920,00
Stapler EGIAUTND
5
Z00008814
71 148,00
Zásobník EGIA45AXT
2
Z00004893
101 534,14
Celkem: 4 217 236,69
(3 485 319,58 Kč bez DPH)
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 2
43. Z obsahu doložených kopií faktur vyplývá, že v roce 2014 byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 2 301 415,88 Kč bez DPH, a to dodavateli Johnson & Johnson, s.r.o. a Covidien ECE s.r.o. Níže v tabulce Úřad uvádí přepis údajů z faktur:
Tabulka č. 2: přepis údajů z doložených kopií faktur za rok 2014
Číslo dokladu
Datum vystavení
Sazba DPH v %
Cena v Kč včetně 21 % DPH
EDOA262292
2. 1. 2014
21
13612,50
I103837
6. 1. 2014
21
2469,60
EDOA262789
13. 1. 2014
21
13612,50
I104159
14. 1. 2014
21
5643,44
I105128
5. 2. 2014
21
217509,60
I105357
11. 2. 2014
21
8833,00
I105424
12. 2. 2014
21
100188,00
I105418
12. 2. 2014
21
11286,88
I105425
12. 2. 2014
15
2400,05
I106864
19. 3. 2014
21
12390,40
EDOA265700
17. 3. 2014
21
9075,00
I106032
27. 2. 2014
21
16930,32
EDOA264475
17. 2. 2014
21
77501,71
I105991
26. 2. 2014
21
127413,00
I106665
13. 3. 2014
21
100188,00
I107436
2. 4. 2014
21
149919,00
EDOA266733
7. 4. 2014
21
189889,37
I107970
15. 4. 2014
21
31159,92
I108346
28. 4. 2014
21
14229,60
EDOA267561
28. 4. 2014
21
21508,66
EDOA267730
30. 4. 2014
21
4881,18
I108494
1. 5. 2014
21
12390,40
I108693
7. 5. 2014
21
37171,20
EDOA268103
13. 5. 2014
21
9793,11
I109162
20. 5. 2014
21
57208,80
EDOA268417
21. 5. 2014
21
9075,00
I109506
30. 5. 2014
21
57208,80
I109707
4. 6. 2014
21
37171,20
EDOA268982
3. 6. 2014
21
68407,65
EDOA269464
18. 6. 2014
21
14339,11
EDOA269848
20. 6. 2014
21
21658,30
I110420
23. 6. 2014
21
70494,60
I110553
25. 6. 2014
21
14229,60
14000961
15. 7. 2014
21
42409,13
I111606
27. 7. 2014
21
24780,80
14001571
25. 7. 2014
21
9075,00
14001809
30. 7. 2014
21
40458,14
14002340
11. 8. 2014
21
82614,77
I112367
19. 8. 2014
21
24780,80
I112707
29. 8. 2014
21
37171,20
I113281
15. 9. 2014
21
12390,40
I113248
13. 9. 2014
21
57208,80
I113650
23. 9. 2014
21
640586,10
I113650
23. 9. 2014
15
7200,15
14005100
25. 9. 2014
21
11756,31
14006079
9. 10. 2014
21
4881,18
14006395
14. 10. 2014
21
44760,04
14006542
16. 10. 2014
21
11045,30
14006010
8. 10. 2014
21
14981,73
14006487
15. 10. 2014
21
7218,81
14006937
22. 10. 2014
21
4881,18
I115186
30. 10. 2014
21
51473,40
14008322
12. 11. 2014
21
33136,84
I115993
18. 11. 2014
21
14229,60
I116290
25. 11. 2014
21
14229,60
14009491
1. 12. 2014
21
7218,81
14009454
1. 12. 2014
21
7218,81
14009454
1. 12. 2014
15
4581,60
14009813
4. 12. 2014
21
17378,07
14011021
22. 12. 2014
21
4757,26
Celkem: 2 772 213,00
(2 301 415,88 Kč bez DPH)
Právní posouzení ve vztahu k veřejné zakázce č. 1 a veřejné zakázce č. 2
44. Úřad nejprve k vymezení předmětu veřejné zakázky obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět plnění podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky. Je tedy nutné se nejdříve zabývat tím, co je možné považovat za jeden předmět veřejné zakázky.
45. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 37/2008-206 ze dne 23. 9. 2009, kde mj. Krajský soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 2 Afs 198/2006) konstatoval, že zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, funkčních, časových nebo technologických.
46. K dané problematice se rovněž vyslovil Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2011, kde mimo jiné uvádí: „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. (…) Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ Jak tedy z výše uvedeného plyne, o jedinou veřejnou zakázku se jedná tehdy, jestliže plnění, která v ní byla zahrnuta, jsou plněními, jež se svým charakterem vzájemně neodlišují, tedy plnění stejného nebo srovnatelného druhu.
47. Nejvyšší správní soud v rozsudku ve věci sp. zn. 2 Afs 55/2010 zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona.
48. Pakliže tedy zadavatel hodlá úplatně pořídit plnění naplňující definici veřejné zakázky podle § 7 zákona a postupoval při vymezení předmětu veřejné zakázky dle shora popsaných obecných pravidel, je před zahájením zadávacího řízení povinen rovněž stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Výše předpokládané hodnoty je rozhodující pro určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní, případně veřejnou zakázku malého rozsahu, a která ustanovení zákona se tak budou vztahovat na postup zadavatele. Předpokládanou hodnotu je tedy zadavatel povinen stanovit s náležitou péčí, a to i v případě předpokladu, že bude veřejnou zakázku následně zadávat mimo režim zákona, neboť její nesprávné stanovení může např. vyústit v situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku zcela mimo režim zákona, ačkoliv by při správném stanovení předpokládané hodnoty měl tuto veřejnou zakázku zadávat postupem platným pro zadávání podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek č. j. 62 Af 54/2010-106 ze dne 6. 12. 2011 Krajského soudu v Brně, podle něhož: „Prostřednictvím veřejných zakázek jsou vynakládány značné finanční objemy z veřejných prostředků, a proto je třeba k zajištění smysluplného výkladu § 13 odst. 1 zákona přistupovat s veškerou odpovědností, kterou s sebou nese nakládání s veřejnými prostředky.“. Na odpovědnost zadavatele za správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky ukazuje i další rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2009 pod č. j. 62 Ca 30/2008-190, v němž je uvedeno: „Na konkrétní výši předpokládané hodnoty závisí postup zadavatele v celém průběhu zadávacího řízení; zejména je předpoklad hodnoty rozhodující pro zadavatelův úsudek o tom, zda je vůbec třeba podle zákona uskutečňovat jednotlivé konkrétní procedurální kroky, a pokud ano, pak jakým konkrétním způsobem (…), případně zda se při uskutečňování jednotlivých kroků podle zákona nepostupuje (…). Předpoklad hodnoty veřejné zakázky si však musí stanovit vždy sám zadavatel, který za správnost odpovídá.“.
49. V souladu s východisky uvedenými v odstavcích 44 až 47 odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad bude nejdříve zabývat samotným vymezením předmětu veřejné, resp. veřejných zakázek ve vztahu k posouzení zadavatelem pořizovaného plnění z hlediska věcného, časového a místního, která jsou k charakteru pořizovaného plnění relevantní. V rámci šetřeného podnětu zadavatel předložil Úřadu materiály dokladující nákupy staplerů (pozn. Úřadu: jedná se o chirurgický nástroj), a to za období od ledna 2011 do konce roku 2014. Nákupy staplerů v letech 2011, 2012 a 2013 zadavatel dokladuje za každý uvedený kalendářní rok zvlášť účetním soupisem označeným jako „Nákupy dodavatel/zboží“ zpracovaným za období od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, přičemž zadavatel v každém příslušném soupisu vyznačil položky, které s nákupy staplerů nesouvisí (viz sdělení zadavatele ze dne 2. 1. 2017, které rovněž tvoří součást správního spisu). V rámci každé položky je pak uvedeno číslo zboží, obchodní označení zboží, množství, měrná jednotka a cenu s DPH. Nákupy staplerů v roce 2014 zadavatel dokladuje soupisem a fakturami. Z předložených dokladů vyplývá, že zadavatel pořizoval zboží průběžně v rámci každého uvedeného kalendářního roku. Zároveň zadavatel nepředložil žádné doklady, ze kterých by vyplývalo, že by předmětné plnění pořizoval v rámci zadávacího (zadávacích) řízení dle zákona. (Pozn. Úřadu: pořízení staplerů v roce 2011 není předmětem správního řízení, jak vyplývá z oznámení o zahájení správního řízení, neboť odpovědnost zadavatele za případný správní delikt spáchaný v roce 2011 vlivem uplynutí pětileté zákonné lhůty dle § 121 odst. 3 zákona zanikla. Rovněž tak pořízení staplerů v roce 2012 není předmětem správního řízení dle oznámení o zahájení správního řízení, z důvodu, že v tomto kalendářním roce činila celková hodnota nákupů staplerů částku 1 445 907,37 Kč bez DPH a zadavatel tedy nedosáhl finančního limitu podlimitní veřejné zakázky dle § 12 odst. 2 zákona, který byl 2 000 000 Kč bez DPH (ve znění účinném do 31. 3. 2012). Úřad se tedy bude nadále zabývat pouze pořizováním staplerů v letech 2013 a 2014, jak ostatně vyplývá z oznámení o zahájení správního řízení, které determinuje předmět správního řízení.
50. Jak Úřad shora uvedl, zadavatel nákupy staplerů v roce 2013 dokladuje soupisem „Nákupy dodavatel/zboží“ za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, v němž jednoznačně vyznačil položky, které s pořízením staplerů nesouvisely. Nákupy staplerů v roce 2014 zadavatel dokladuje fakturami. Úřad s ohledem na předchozí konstatuje, že zadavatel předložením těchto dokladů a jednoznačným vyznačením položek týkajících se pořizování staplerů vymezil předmět plnění. Předmětem plnění tak byly v letech 2013 a 2014 opakující se dodávky různých staplerů, tj. opakující se plnění stejného nebo srovnatelného druhu; věcná souvislost je tak prokázána. Úřad ani v tomto případě nerezignoval na svou povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdější předpisů, a sám jednotlivé položky ještě pro úplnost ověřil, kdy z označení jednotlivých položek je zjevné, že se skutečně jedná o dodávky staplerů. Z uvedeného plyne, že se jedná o plnění, u něhož je dána věcná souvislost, jak již ostatně bylo výše uvedeno.
51. Z obsahu dokumentace doložené Úřadu zadavatelem rovněž vyplývá, že i hledisko místní je splněno, a to na základě skutečnosti, že jednotlivá plnění byla pořizována zadavatelem do jeho zdravotnického zařízení, tj. do Městské nemocnice Ostrava.
52. V daném případě je dále nutno rovněž posoudit hledisko časové. S ohledem na skutečnost, že se jedná o opakující se dodávky staplerů, které byly zadavatelem pořizovány v průběhu roku 2013 a 2014 (i v letech předchozích), je pro posouzení časové souvislosti pořizovaného plnění rozhodné období dvanácti po sobě jdoucích měsíců (i s odkazem na stanovení předpokládané hodnoty takto pořizovaného opakujícího se plnění dle § 14 odst. 3 zákona), tj. v daném případě účetní období vymezené daty od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku. Úřad podotýká, že i zadavatel předložil materiály dokládající nákupy staplerů ve vztahu ke každému kalendářnímu roku a tato skutečnost vyplývá i z materiálů samotných, kdy je předložený účetní soupis zpracován za kalendářní rok. Tedy s ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že časovým hlediskem, resp. časovou jednotkou je v tomto případě jeden kalendářní rok, a tedy plnění pořizované v průběhu takto vymezeného roku je nutno považovat jako plnění v rámci jediné veřejné zakázky. S ohledem na shora popsané posouzení pořizovaného plnění ve vztahu k věcnému, místnímu a časovému hledisku Úřad dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o dvě veřejné zakázky, resp. o veřejnou zakázku na dodávku staplerů v roce 2013 a veřejnou zakázku s tímtéž předmětem plnění v roce 2014. Úřad pro úplnost dodává, že se v daném případě nejednalo o nečekané, nepředvídatelné či nepředvídané plnění, což vyplývá ze způsobu jeho pořizování (opakující se plnění v průběhu kalendářního roku, resp. let).
53. K zodpovězení otázky, zda byl zadavatel v šetřeném případě povinen předmětné veřejné zakázky spočívající v dodávce staplerů zadat v příslušném zadávacím řízení podle zákona, se Úřad bude dále zabývat zjištěním předpokládané hodnoty těchto veřejných zakázek, resp. tím, zda ji zadavatel stanovil. Povinnost zadavatele stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky vyplývá ze zákona, resp. z ust. § 13 odst. 1 zákona a konkrétní postup je v případě opakujících se dodávek popsán v ust. § 14 odst. 3 zákona. Úřad uvádí, že význam stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je pro zadavatele zcela zásadní, neboť podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatel zjistí, zda je v konkrétním případě povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení (viz odstavec 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z dokumentace doložené Úřadu zadavatelem však nevyplývá, že by se v šetřeném případě zadavatel zabýval stanovením předpokládané hodnoty či hodnot, neboť Úřadu nepředložil žádné doklady prokazující jakoukoliv úvahu o výpočtu předpokládané hodnoty v době před pořizováním předmětného zboží. Úřad tedy konstatuje, že pro účely určení, zda se jednalo o veřejné zakázky, které měl zadavatel zadávat dle zákona, bude Úřad vycházet ze skutečně uhrazené ceny za každou veřejnou zakázku, která vyplývá ze zadavatelem doložených materiálů.
54. Úřad uvádí, že dle předložených dokladů byly v roce 2013 zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 4 217 236,69 Kč vč. DPH, tzn. 3 485 319,58 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 21 %). Za rok 2014 pak byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 2 784 713,21 Kč vč. DPH, tzn. 2 301 415,88 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 21 %).
55. V souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1 realizovanou v roce 2013 byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 3 485 319,578 Kč bez DPH, a to dodavateli Johnson & Johnson, s.r.o., Covidien ECE s.r.o. a MARTEK MEDICAL a.s. Úřad odkazuje na ust. § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013, tj. v rozhodném období), ve spojení s § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády účinném do 31. 12. 2013, ze kterého vyplývá, že se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nejméně 1 000 000 Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona, který dle nařízení vlády činil 5 010 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že celková hodnota dodávek staplerů za rok 2013 byla 3 485 319,58 Kč bez DPH, konstatuje Úřad, že se v předmětném případě jedná o podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel byl tedy v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky povinen postupovat dle zákona, tj. zadat předmětnou veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona. Z předložených materiálů ovšem nikterak nevyplývá, že by zadavatel za účelem nákupu výše uvedeného plnění od různých dodavatelů zahájil zadávací řízení a veřejnou zakázku č. 1 zadal v některém z druhů zadávacího řízení ve smyslu § 21 odst. 1 zákona, ani na základě čeho dospěl k závěru, že uvedení dodavatelé jsou prokazatelně nejvhodnějšími uchazeči pro plnění předmětné veřejné zakázky č. 1.
56. V souvislosti s povinností zadavatele stanovit předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky (tj. veřejné zakázky na nákup staplerů v roce 2013, neboli veřejné zakázky č. 1) Úřad dodává, že způsob stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se dodávky, je inkorporován do § 14 odst. 3 zákona. Základ pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na poskytování opakujících se či trvajících dodávek pak odvisí od skutečnosti, zda příslušnému zadavateli již v minulosti (během posledních 12 měsíců) byly poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu, nebo mu mají být na následujících 12 měsíců poskytovány poprvé. Jak však vyplývá z předložených materiálů, dodávky staplerů již byly pro zadavatele realizovány minimálně od roku 2011. Vzhledem k charakteru a náplni činnosti zadavatele lze však legitimně uvažovat, že dané plnění odebíral i dříve, nicméně Úřad při své argumentaci vychází z podkladů, kterými disponuje a je toho názoru, že tyto jsou dostatečné pro vyslovení relevantních a řádně podložených závěrů.
57. V šetřeném případě se jedná o situaci, kdy byly zadavateli v období předcházejícímu 1. 1. 2013 v posledních 12 měsících poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu a zadavatel měl tudíž zvolit způsob pro stanovení předpokládané hodnoty uvedený v § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Tento způsob stanoví, že základ pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky se vypočte na základě skutečné ceny uhrazené zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců. Tato částka pak bude upravena o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel měl při výpočtu předpokládané hodnoty (pakliže by se jejím stanovením zabýval, což však nijak nedoložil) vycházet z údajů za 12 předchozích měsíců, resp. předchozího roku 2012, kdy byly zadavateli fakturovány dodávky staplerů v celkové hodnotě 1 445 907,37 Kč bez DPH. Skutečnou cenu uhrazenou za dodávku staplerů v roce 2012 měl pak zadavatel v souladu s ustanovením § 14 odst. 3 písm. a) zákona upravit o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Úřad dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nejméně od roku 2011 aktivně působil na předmětném trhu (což vyplývá z doložené fakturace), musel mít bezpochyby k dispozici údaje o spotřebě a cenách staplerů od tohoto období (stejně tak i v roce 2012) a tedy z těch údajů měl vycházet při kvalifikovaném odhadu předpokládané hodnoty plnění v kalendářním roce 2013.
58. Ve vztahu k výše uvedenému nelze přehlédnout skutečnost, že znění zákona účinné od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013 stanovovalo hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu pouze do částky nedosahující 1 000 000 Kč bez DPH, tedy ani případné pořizování staplerů v roce 2012 v hodnotě nižší než 2 000 000 Kč bez DPH (zadavatel pořídl zboží v hodnotě 1 445 907,37 Kč bez DPH) nemohlo, vzhledem k tehdejší právní úpravě, vyvolat v zadavateli dojem, že by pro následné období nemusel poptávané plnění zadat v některém z druhů zadávacího řízení vymezeného v § 21 odst. 1 zákona, kdy jak je z odůvodnění tohoto rozhodnutí zřejmé, pořízené plnění v roce 2013 přesáhlo dokonce hodnotu 2 000 000 Kč bez DPH. Ostatně právě fakt, že zboží pořizované v roce 2013 přesáhlo hodnotu 2 000 000 Kč bez DPH, je důvodem vedeného správního řízení. Za situace, pokud by částka za nákupy staplerů sice dosáhla hodnoty 1 000 000 Kč bez DPH či ji přesáhla a veřejná zakázka nebyla zadána v žádném z druhů zadávacího řízení (jelikož povinnost zadávat v zadávacím řízení byla v roce 2013 od hodnoty 1 000 000 Kč bez DPH), byl by Úřad povinen ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod přihlédnout k pozdější právní úpravě, která je pro zadavatele příznivější, jelikož s účinností od 1. 1. 2014 zákon v § 12 odst. 3 stanovuje, že veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž hodnota nedosahuje finančního limitu ve výši 2 000 000 Kč bez DPH. Nicméně v šetřeném případě, Úřad akcentuje, zadavatel v roce 2013 pořídil staplery v hodnotě převyšující částku 2 000 000 Kč bez DPH.
59. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že veřejnou zakázku č. 1 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen veřejnou zakázku č. 1 zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění. Na uvedených závěrech ničeho nemění ani fakt, že zadavatel odebíral plnění od více dodavatelů, neboť jak již Úřad uvedl výše, jednalo se o jedinou veřejnou zakázku, kterou byl zadavatel povinen zadat v některém z druhů zadávacích řízení, popř. by nebyla vyloučena ani možnost, že by se mohlo jednat o veřejnou zakázku rozdělenou na části ve smyslu § 98 zákona, a plnění bylo následně plněno rovněž více dodavateli. Nicméně stěžejní v daném případě je fakt, že výběru dodavatelů na dodávku staplerů nepředcházela žádná „otevřená soutěž“, o niž by byli předem vyrozuměni potenciální dodavatelé a ti by zadavateli předložili své nabídky, přičemž zadavatel by následně vybral nejvhodnější nabídku dle jím předem jasně formulovaných kritérií. Nadto Úřad dodává, že zadavatel naplnil rovněž podmínku uzavření smlouvy spočívající v nákupu předmětného zboží, neboť ze zadavatelem doložených materiálů dokladujících nákup staplerů je zřejmé, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, kterým se prodávající zavázal, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavázal, že věc převezme a zaplatil prodávajícímu kupní cenu. Znaky smluvního vztahu tak byly naplněny. Na tomto místě pouze pro úplnost Úřad dodává, že v tomto vyšel ze závěrů uvedených v rozhodnutí sp. zn. S133/2014/VZ ze dne 27. 6. 2014, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. R255/2014/VZ.
60. Úřad dále uvádí, že i v roce 2014 byly zadavateli fakturovány dodávky předmětného zboží – různých druhů staplerů – v celkové hodnotě 2 301 415,88 Kč bez DPH, a to dodavateli Johnson & Johnson, s.r.o. a Covidien ECE s.r.o. V souvislosti s výše uvedeným Úřad odkazuje na ust. § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném od 1. 1. 2014) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády účinném do 31. 12. 2015, ze kterého vyplývá, že podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nejméně 2 000 000 Kč bez DPH a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona, který dle nařízení vlády v tehdejším účinném znění činil 5 244 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že celková hodnota dodávek staplerů za rok 2014 byla 2 301 415,88 Kč bez DPH, konstatuje Úřad, že se v předmětném případě rovněž jedná o podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel byl v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky povinen postupovat dle zákona, tj. zadat veřejnou zakázku č. 2 v některém ze zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona. Z předložené dokumentace ovšem rovněž nikterak nevyplývá, že by zadavatel za účelem pořízení výše uvedeného plnění zahájil zadávací řízení a veřejnou zakázku č. 2 zadal v některém z druhů zadávacího řízení ve smyslu § 21 odst. 1 zákona, ani na základě čeho zadavatel dospěl k závěru, že uvedení dodavatelé jsou prokazatelně nejvhodnějšími uchazeči pro plnění veřejné zakázky č. 2.
61. S odkazem na odstavec 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že se v šetřeném případě rovněž jedná o situaci, kdy byly zadavateli během období posledních 12 měsíců (v roce 2013) poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu a zadavatel měl tudíž zvolit způsob pro stanovení předpokládané hodnoty inkorporovaný do § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Z doložených materiálů vyplývá, že zadavatel vynaložil na nákup staplerů v roce 2013 částku 3 485 319,58 Kč bez DPH, čímž došlo k překročení finančního limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, a jednalo se tedy a podlimitní veřejnou zakázku, kterou měl zadavatel zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona. S ohledem na skutečnost, že finanční náklady na nákup staplerů v roce 2013 činily 3 485 319,58 Kč bez DPH, zadavatel mohl předpokládat, resp. měl indicii k tomu, že také v roce 2014 může s vysokou pravděpodobností dojít k překročení limitu 2 000 000 Kč bez DPH a nebude se tedy jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, v rámci které by nemusel postupovat v režimu zákona.
62. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že veřejnou zakázku č. 2 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen veřejnou zakázku č. 2 zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění. Nadto Úřad dodává, že zadavatel naplnil rovněž podmínku uzavření smlouvy (viz odstavec 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
63. Co se týká veřejné zakázky č. 2, Úřad pro úplnost doplňuje, že od zadavatele disponuje různými informacemi ohledně výše uhrazeného plnění, které vyplývají z dvojích předložených dokladů zadavatelem (z předložených faktur vyplývá celková částka plnění 2 301 415,88 Kč bez DPH, tj. 2 772 213,- Kč s DPH a ze soupisu faktur vyplývá celková částka plnění 3 650 690,47 Kč bez DPH, tj. 4 417 335,47 Kč s DPH). Zejména i s přihlédnutím k zásadě in dubio pro reo, která je trestněprávní zásadou, a která se dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. v rozsudku sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013) užije rovněž pro oblast správního trestání, Úřad v pochybnostech o výši uhrazené částky za poskytnuté plnění vycházel z nižšího finančního vyjádření, které vyplývalo z dodatečně předložené fakturace zadavatelem. V šetřené věci totiž nelze přehlédnout fakt, že zadavatel i v průběhu šetření podnětu Úřadu předkládal rozporuplné a neúplné podklady, a to v tom smyslu, že byť se mělo jednat o zaslání informací (dokladů/podkladů) za pořizované totožné plnění ve shodném období, byly předkládány dokumenty, které vyjadřovaly odlišné údaje. S ohledem na výše uvedené Úřad tedy přistoupil k sankcionování nižší ze zjištěných finančních částek, které tedy ve vztahu k veřejné zakázce č. 2 byly vyjádřeny v předložených fakturách.
64. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Úřad dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2016 č. j. 4 As 61/2016-34, ve kterém se uvádí, že „skutková podstata předmětného správního deliktu zahrnuje jak poruchový, tak i ohrožovací delikt. V případě, že správní orgán, tedy stěžovatel, shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat“.
65. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.
66. Vzhledem ke všem výše popsaným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III., výroku IV. a výroku V. tohoto rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 3
67. Ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2012 doložených zadavatelem vyplývá, že v roce 2012 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 8 595 513,05 Kč včetně DPH, tzn. 7 162 927,54 Kč bez DPH, přičemž za plnění fakturované od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012 zadavatel uhradil 8 030 179,07 Kč včetně DPH, tzn. 6 691 815,89 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 20 %).
Tabulka č. 3: přepis údajů ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2012 (od 3. 2. do 31. 12.)
Číslo dokladu
Zúčtovací datum
Cena v Kč včetně 20 % DPH
21240246
3. 2. 2012
51 423,12
21240247
7. 2. 2012
114 001,14
21240280
14. 2. 2012
156 374,94
21240306
16. 2. 2012
21 888,57
21240341
21. 2. 2012
230 863,68
21240440
6. 3. 2012
92 218,02
21240455
8. 3. 2012
7 741,74
21240454
12. 3. 2012
284 791,38
21240495
13. 3. 2012
5 401,32
21240496
13. 3. 2012
4 423,20
21240509
15. 3. 2012
336 692,16
21240555
22. 3. 2012
104 409,18
21240572
27. 3. 2012
186 969,12
21240668
3. 4. 2012
111 930,90
21240672
5. 4. 2012
3 728,94
21240720
12. 4. 2012
298 803,12
21240751
17. 4. 2012
93 212,10
21240752
17. 4. 2012
565,44
21240753
17. 4. 2012
1 307,58
21240780
19. 4. 2012
107 626,26
21240781
19. 4. 2012
6 358,92
21240832
9. 5. 2012
87 671,70
21240947
10. 5. 2012
124 010,34
21240959
15. 5. 2012
190 243,20
21240998
17. 5. 2012
88 782,06
21241021
22. 5. 2012
218 107,08
21241158
7. 6. 2012
202 186,98
21241159
7. 6. 2012
15 627,12
21241196
12. 6. 2012
1 276,80
21241197
12. 6. 2012
117 171,48
21241218
14. 6. 2012
120 572,10
21241222
19. 6. 2012
188 471,64
21241230
21. 6. 2012
45 035,70
21241337
3. 7. 2012
18 621,90
21241338
3. 7. 2012
4 487,04
21241339
3. 7. 2012
132 808,86
21241373
12. 7. 2012
149 083,50
21241423
17. 7. 2012
96 260,46
21241424
19. 7. 2012
159 361,74
21241470
26. 7. 2012
163 414,44
21241471
26. 7. 2012
2 884,20
21241506
2. 8. 2012
256 982,22
21241552
7. 8. 2012
54 720,00
21241553
7. 8. 2012
178 437,36
21241664
20. 8. 2012
29 589,84
21241665
20. 8. 2012
75 750,72
21241661
22. 8. 2012
115 820,58
21241662
22. 8. 2012
243 083,34
21241779
6. 9. 2012
18 031,64
21241780
6. 9. 2012
5 378,52
21241781
6. 9. 2012
185 426,70
21241822
11. 9. 2012
136 950,48
21241890
18. 9. 2012
131 877,48
21241891
18. 9. 2012
54 262,86
21242098
15. 10. 2012
234 813,78
21242099
15. 10. 2012
18 778,08
21242100
15. 10. 2012
1 226,64
21242101
15. 10. 2012
216 661,56
21242164
23. 10. 2012
203 818,32
21242184
25. 10. 2012
148 380,12
21242299
6. 11. 2012
196 254,42
21242318
13. 11. 2012
181 988,46
21242330
13. 11. 2012
2 281,14
21242378
20. 11. 2012
275 750,04
21242533
7. 12. 2012
165 995,40
21242534
7. 12. 2012
293 391,54
21242567
13. 12. 2012
37 732,86
21242601
18. 12. 2012
219 985,80
Celkem: 8 030 179,07
(6 691 815,89 Kč bez DPH)
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 4
68. Ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2013 a rovněž podle kopií předmětných faktur doložených zadavatelem vyplývá, že v roce 2013 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 9 985 821,44 Kč včetně DPH, tzn. 8 252 744,99 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 21 %).
Tabulka č. 4: přepis údajů ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2013 a z kopií příslušných faktur
Číslo dokladu
Zúčtovací datum
Cena v Kč včetně 21 % DPH
21340042
8. 1. 2013
8 841,47
21340043
8. 1. 2013
193 554,02
21340082
11. 1. 2013
159 441,70
21340127
17. 1. 2013
299 344,32
21340168
24. 1. 2013
191 369,97
21340249
5. 2. 2013
226 350,46
21340280
7. 2. 2013
13 951,30
21340290
12. 2. 2013
252 252,33
21340303
14. 2. 2013
9 559,00
21340331
19. 2. 2013
92 882,02
21340332
19. 2. 2013
346 461,72
21340465
5. 3. 2013
7 804,50
21340467
5. 3. 2013
191 581,72
21340449
7. 3. 2013
167 823,37
21340552
14. 3. 2013
108 023,96
21340580
21. 3. 2013
274 539,32
21340623
26. 3. 2013
105 161,10
21340635
28. 3. 2013
114 687,43
21340804
1. 4. 2013
9 559,00
21340696
4. 4. 2013
197 538,55
21340724
9. 4. 2013
69 422,54
21340775
16. 4. 2013
155 524,93
21340818
18. 4. 2013
192 299,25
21340844
23. 4. 2013
246 727,47
21340940
7. 5. 2013
95 934,85
21340941
7. 5. 2013
274 904,74
21340972
13. 5. 2013
182 827,37
21341021
20. 5. 2013
253 202,18
21341041
22. 5. 2013
25 713,71
21341069
28. 5. 2013
148 296,39
21341070
28. 5. 2013
10 877,90
21341182
6. 6. 2013
150 934,19
21341192
11. 6. 2013
179 522,86
21341237
14. 6. 2013
10 355,18
21341238
14. 6. 2013
269 759,82
21341239
14. 6. 2013
13 499,97
21341295
20. 6. 2013
125 077,70
21341357
2. 7. 2013
59 896,21
21341403
4. 7. 2013
203 816,03
21341437
11. 7. 2013
141 037,60
21341554
24. 7. 2013
9 559,00
21341555
24. 7. 2013
417 374,37
21341742
1. 8. 2013
2 453,88
21341743
1. 8. 2013
84 464,05
21341669
8. 8. 2013
109 264,21
21341706
15. 8. 2013
44 117,81
21341722
20. 8. 2013
69 968,25
21341723
20. 8. 2013
21 236,71
21341766
23. 8. 2013
132 830,17
21341772
27. 8. 2013
48 251,17
21341771
27. 8. 2013
3 085,50
21341823
3. 9. 2013
41 742,58
21341892
10. 9. 2013
281 616,61
21341893
10. 9. 2013
10 424,15
21341946
17. 9. 2013
247 495,82
21341973
20. 9. 2013
86 039,47
21341999
24. 9. 2013
242 393,25
21342064
1. 10. 2013
301 175,05
21342074
4. 10. 2013
41 968,85
21342102
10. 10. 2013
165 215,82
21342181
18. 10. 2013
102 828,22
21342201
22. 10. 2013
162 838,17
21342248
29. 10. 2013
170 750,36
21342337
7. 11. 2013
75 854,90
21342338
7. 11. 2013
283 611,90
21342415
19. 11. 2013
162 801,87
21342416
19. 11. 2013
18 617,06
21342426
21. 11. 2013
310 246,42
21342523
3. 12. 2013
54 263,66
21342544
5. 12. 2013
97 532,05
21342643
11. 12. 2013
150 193,67
21342642
17. 12. 2013
115 368,66
21342656
19. 12. 2013
131 161,58
21342657
19. 12. 2013
8 718,05
Celkem: 9 985 821,44
(8 252 744,99 Kč bez DPH)
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 5
69. Ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2014 a rovněž podle kopií předmětných faktur doložených zadavatelem vyplývá, že v roce 2014 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 12 657 435,51 Kč včetně DPH, tzn. 10 460 690,50 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 21 %).
Tabulka č. 5: přepis údajů ze soupisu faktur za dodávky reagencií v roce 2014 a z kopií příslušných faktur
Číslo dokladu
Zúčtovací datum
Cena v Kč včetně 21 % DPH
21440037
7. 1. 2014
157 405,27
21440081
9. 1. 2014
90 783,88
21440082
9. 1. 2014
19 118,00
21440083
9. 1. 2014
354 170,63
21440094
14. 1. 2014
55 042,90
21440115
16. 1. 2014
3 424,30
21440116
16. 1. 2014
152 480,57
21440204
22. 1. 2014
74 173,00
21440208
27. 1. 2014
162 685,71
21440289
1. 2. 2014
121 506,99
21440290
4. 2. 2014
176 912,28
21440355
11. 2. 2014
292 960,36
21440399
18. 2. 2014
326 880,29
21440454
25. 2. 2014
96 136,92
21440455
25. 2. 2014
6 746,96
21440520
4. 3. 2014
201 957,47
21440525
6. 3. 2014
111 306,69
21440579
11. 3. 2014
102 816,12
21440623
18. 3. 2014
120 756,79
21440646
20. 3. 2014
286 617,54
21440684
25. 3. 2014
120 917,72
21400866
3. 4. 2014
172 311,26
21400934
8. 4. 2014
189 841,74
21400976
15. 4. 2014
121 107,69
21400989
17. 4. 2014
170 262,73
21401059
25. 4. 2014
182 248,99
21401105
30. 4. 2014
112 796,20
21401153
6. 5. 2014
144 190,86
21401275
12. 5. 2014
1 301,96
21401245
13. 5. 2014
218 091,61
21401286
13. 5. 2014
62 957,51
21401284
20. 5. 2014
103 277,13
21401316
22. 5. 2014
180 801,83
21401345
27. 5. 2014
278 734,39
21401346
27. 5. 2014
26 949,12
21401482
4. 6. 2014
262 691,00
21401481
6. 6. 2014
209 026,29
21401534
11. 6. 2014
281 414,54
21401612
20. 6. 2014
5 069,90
21401613
20. 6. 2014
124 689,29
21401636
24. 6. 2014
235 371,62
21401699
27. 6. 2014
164 455,94
21401700
27. 6. 2014
91 051,29
21401793
4. 7. 2014
39 101,15
21401858
11. 7. 2014
147 488,11
21401877
15. 7. 2014
10 408,42
21401878
15. 7. 2014
83 460,96
21401848
17. 7. 2014
209 282,81
21401941
22. 7. 2014
81 028,86
21401942
22. 7. 2014
177 594,12
21401975
29. 7. 2014
161 891,95
21402048
5. 8. 2014
101 085,82
21402127
12. 8. 2014
165 052,47
21402135
14. 8. 2014
24 233,88
21402136
14. 8. 2014
81 129,29
21402187
19. 8. 2014
194 390,13
21402190
21. 8. 2014
8 082,80
21402238
26. 8. 2014
152 743,14
21402242
28. 8. 2014
113 787,19
21402271
2. 9. 2014
118 442,06
21402356
5. 9. 2014
121 028,44
21402392
9. 9. 2014
85 517,96
21402421
12. 9. 2014
120 984,27
21402486
16. 9. 2014
122 236,62
21402487
16. 9. 2014
6 171,00
21402475
19. 9. 2014
163 340,32
21402491
23. 9. 2014
83 512,99
21402538
26. 9. 2014
220 034,87
21402572
30. 9. 2014
119 750,07
21402627
3. 10. 2014
88 768,02
21402666
7. 10. 2014
44 227,92
21402667
7. 10. 2014
79 417,14
21402717
10. 10. 2014
59 183,52
21402737
14. 10. 2014
258 812,95
21402770
16. 10. 2014
114 697,11
21402808
21. 10. 2014
57 996,51
21402838
24. 10. 2014
76 123,52
21402839
24. 10. 2014
121 352,11
21402878
30. 10. 2014
223 742,31
21402879
30. 10. 2014
32 753,49
21402880
30. 10. 2014
3 659,04
21402955
31. 10. 2014
192 876,42
21403012
7. 11. 2014
159 164,61
21403036
11. 11. 2014
94 113,80
21403075
13. 11. 2014
165 150,48
21403110
19. 11. 2014
107 654,91
21403122
21. 11. 2014
6 759,06
21403123
21. 11. 2014
35 816,00
21403153
25. 11. 2014
73 974,56
21403183
28. 11. 2014
259 750,70
21403207
2. 12. 2014
210 016,07
21403284
5. 12. 2014
106 303,34
21403285
5. 12. 2014
10 456,82
21403319
9. 12. 2014
186 302,49
21403378
12. 2. 2014
5 056,59
21403379
12. 12. 2014
181 860,58
21403452
16. 12. 2014
3 659,04
21403453
16. 12. 2014
118 199,46
21403461
18. 12. 2014
88 665,17
21403462
18. 12. 2014
5 708,78
21403491
23. 12. 2014
9 559,00
21403492
23. 12. 2014
3 659,04
21403493
23. 12. 2014
152 463,63
21403513
30. 12. 2014
34 308,34
Celkem: 12 657 435,51
( 10 460 690,50 Kč bez DPH)
70. Zadavatel uzavřel dne 3. 1. 2007 smlouvu (evid. č. smlouvy: PR/301/2006) s dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o., jejímž předmětem je výpůjčka přístroje ARCHITECT ci8200 pro biochemická a imunoanalytická stanovení na určené pracoviště vypůjčitele (Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace) za účelem provádění diagnostických vyšetření (dále jen „první smlouva“). Vlastníkem vypůjčovaného přístroje ARCHITECT ci8200 je půjčitel (společnost Abbott Laboratories, s.r.o.). V odst. 6.2 citované smlouvy je uvedeno, že „Strany souhlasí s tím, že dodávky spotřebních materiálů pro Zařízení (jak jsou uvedeny ve vztahu k Zařízení v ceníku produktů Abbott), nejsou součástí bezplatné výpůjčky podle této Smlouvy. Vypůjčitel si však může takové spotřební materiály zakoupit od společnosti Abbott podle souhrnného katalogu produktů na základě objednávky jím vystavené a přijaté společností Abbott.“.
71. Zadavatel uzavřel dne 17. 4. 2013 smlouvu (evid. č. smlouvy PR/80/2013) s dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o., jejímž předmětem je výpůjčka zařízení integrovaného analyzátoru ARCHITECT ci8200 na určené pracoviště vypůjčitele (Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace) za účelem provádění diagnostických vyšetření (dále jen „druhá smlouva“). V odst. 8.1 citované smlouvy je uvedeno, že „Strany souhlasí s tím, že v každém roce trvání Smlouvy Zákazník nakoupí od společnosti Abbott, nebo od třetí strany jmenované společností Abbott, reagencie potřebné k provozu Zařízení, přičemž seznam reagencií a příslušné ceny jsou uvedeny v Příloze č. 2 (…)“.
Právní posouzení ve vztahu k veřejné zakázce č. 3, veřejné zakázce č. 4 a veřejné zakázce č. 5
72. Úřad v souvislosti s vymezením předmětu veřejné zakázky odkazuje na právní závěry uvedené v odstavcích 44 až 47 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
73. K povinnosti zadavatele stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, jež je rozhodující po určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku podlimitní či nadlimitní, případně veřejnou zakázku malého rozsahu, a která ustanovení zákona se tak budou vztahovat na postup zadavatele, případně zda bude zadavatel oprávněn pořídit plnění mimo režim zákona, odkazuje Úřad na odstavec 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
74. V souladu s východisky, na která Úřad odkazuje v odstavci 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí, se Úřad bude nejprve zabývat samotným vymezením předmětu veřejné, resp. veřejných zakázek, a to ve vztahu k posouzení zadavatelem pořizovaného plnění z hlediska věcného, časového a místního, která jsou k charakteru pořizovaného plnění relevantní. V rámci šetřeného podnětu zadavatel předložil Úřadu materiály dokladující nákupy reagencií (Pozn. Úřadu: jedná se o chemické látky, které se používají v laboratořích pro spouštění chemických reakcí) od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., a to v období od ledna 2011 do konce roku 2014. Nákupy reagencií za uvedené období dokladuje zadavatel za každý kalendářní rok zvlášť soupisem faktur, přičemž nákup reagencií v letech 2013 a 2014 dokladuje navíc také kopiemi faktur. V uvedeném případě jsou celkové částky plnění za roky 2013 a 2014 vyplývající z faktur a soupisů faktur totožné. U položek v soupisu příslušných faktur je mj. uvedeno uvedeno zúčtovací datum, typ dokladu, číslo dokladu, a cena zboží s DPH. U každé položky vyznačené na faktuře je uvedeno objednací číslo, popis zboží, množství, cena bez DPH, sazba DPH, DPH a cena celkem s DPH. Z předložených dokladů vyplývá, že zadavatel pořizoval zboží průběžně v rámci každého kalendářního roku. Zároveň zadavatel nepředložil žádné doklady, ze kterých by vyplývalo, že by předmětné plnění pořizoval, resp. zadával v některém z druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona. (Pozn. Úřadu: pořizování reagencií v roce 2011 není předmětem správního řízení, jak vyplývá z oznámení o zahájení správního řízení, neboť odpovědnost zadavatele za případný správní delikt spáchaný v roce 2011 vlivem uplynutí pětileté zákonné lhůty dle § 121 odst. 3 zákona zanikla. Úřad se tedy bude nadále zabývat pouze nákupy reagencií v letech 2012 až 2014, přičemž pro rok 2012 je rozhodné období od 3. 2 2012 do 31. 12. 2012, jak je uvedeno i v oznámení o zahájení správního řízení, a to s ohledem zánik odpovědnosti zadavatele ve smyslu již citovaného ustanovení zákona vzhledem k dřívějšímu plnění v roce 2012).
75. Ve vztahu k posouzení věcného charakteru plnění, se Úřad nejprve zabýval obsahem jednotlivých dílčích plnění. K tomu uvádí, že zadavatel zaslal Úřadu materiály dokladující výhradně nákupy reagencií v letech 2012 až 2014. S ohledem na tuto skutečno Úřad konstatuje, že předmětem každého dílčího plnění je pouze pořízení reagencií, přičemž dodává, že se jedná o opakující se plnění stejného nebo srovnatelného druhu; věcná souvislost je tak prokázána.
76. Z obsahu zadavatelem doložené dokumentace rovněž vyplývá, že i hledisko místní je splněno, a to na základě skutečnosti, že jednotlivá plnění byla pořizována zadavatelem do jeho zdravotnického zařízení, tj. do Městské nemocnice Ostrava.
77. V daném případě je dále nutno posoudit rovněž hledisko časové. S ohledem na skutečnost, že se jedná o opakující se dodávky různých reagencií, které byly zadavatelem pořizovány v průběhu roku 2012, 2013 a 2014, je pro posouzení časové souvislosti pořizovaného plnění rozhodné období dvanácti po sobě jdoucích měsíců (i s opětovným odkazem na stanovení předpokládané hodnoty takto pořizovaného opakujícího se plnění dle § 14 odst. 3 zákona), tj. v daném případě účetní období vymezené daty od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku. Úřad podotýká, že i zadavatel předložil materiály dokládající nákupy reagencií ve vztahu ke každému kalendářnímu roku (stejně jako v případě staplerů) a tato skutečnost vyplývá rovněž z materiálů samotných, kdy jsou předložené účetní soupisy zpracovány za kalendářní rok. Tedy s ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že časovým hlediskem, resp. časovou jednotkou je v tomto případě kalendářní rok, a tedy plnění pořizované v průběhu takto vymezeného roku je nutno považovat jako plnění v rámci jediné veřejné zakázky. Úřad uvádí, že předmětné správní řízení bylo zahájeno dne 2. 2. 2017. V důsledku shora uvedeného a s ohledem na ustanovení § 121 odst. 3 zákona je nutno konstatovat, že odpovědnost zadavatele za správní delikt spáchaný přede dnem 2. 2. 2012 zanikla vlivem uplynutí pětileté zákonné lhůty pro zánik odpovědnosti za správní delikt. S ohledem na předchozí se tedy Úřad zabývá postupem zadavatele v období od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012, jak vyplývá z oznámení o zahájení správního řízení, a to s ohledem na zánik odpovědnosti zadavatele ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona vzhledem k dřívějšímu plnění v roce 2012. S ohledem na shora popsané posouzení pořizovaného plnění ve vztahu k věcnému, místnímu a časovému hledisku Úřad dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o tři veřejné zakázky, resp. o veřejnou zakázku na dodávku reagencií za rok 2012, tj. veřejnou zakázku č. 3 (šetřené období od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012), veřejnou zakázku na dodávku reagencií za rok 2013, tj. veřejnou zakázku č. 4 a veřejnou zakázku s tímtéž předmětem plnění za rok 2014, tj. veřejnou zakázku č. 5. Úřad opětovně dodává, že se nejednalo o nečekané či nepředvídatelné plnění, což vyplývá ze způsobu jeho pořizování (opakující se plnění v průběhu několika let).
78. K zodpovězení otázky, zda byl zadavatel v šetřeném případě povinen předmětné veřejné zakázky spočívající v dodávce různých druhů reagencií zadat v příslušném zadávacím řízení podle zákona, se Úřad dále zabýval zjištěním předpokládané hodnoty těchto veřejných zakázek, resp. tím, zda zadavatel předpokládanou hodnotu stanovil. Jak již Úřad uvedl, povinnost zadavatele stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky vyplývá z ustanovení § 13 odst. 1 zákona a konkrétní postup v případě opakujících se dodávek je pak uveden v ust. § 14 odst. 3 zákona. Význam stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je pro zadavatele zcela zásadní, neboť podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatel zjistí, zda je v konkrétním případě povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení (viz odstavec 48 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z dokumentace doložené Úřadu zadavatelem však nevyplývá, že by se v šetřeném případě zadavatel zabýval stanovením předpokládané hodnoty, neboť Úřadu nepředložil žádné doklady prokazující jakoukoliv úvahu o výpočtu předpokládané hodnoty v době před pořizováním předmětného zboží. Úřad tedy konstatuje, že pro účely určení, zda se jednalo o veřejné zakázky, které měl zadavatel zadávat dle zákona, bude Úřad vycházet ze skutečně uhrazené ceny za každou veřejnou zakázku dle doložených materiálů.
79. Úřad uvádí, že dle předložených dokladů byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. v roce 2012 (v období od 3. 2. do 31. 12.) zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 8 030 179,07 Kč včetně DPH, tzn. 6 691 815,89 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 20 %). Za rok 2013 byly zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 9 985 821,44 Kč včetně DPH, tzn. 8 252 744,99 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 21 %). Za rok 2014 pak byly zadavateli fakturovány týmž dodavatelem dodávky reagencií v celkové hodnotě 12 657 435,51 Kč včetně DPH, tzn. 10 460 690,50 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 21 %).
80. V souvislosti s veřejnou zakázkou č. 3 realizovanou v roce 2012 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 6 691 815,89 Kč bez DPH (za období od 3. 2. do 31. 12.). Úřad odkazuje na ust. § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném do 31. 3. 2012, tj. v rozhodném období) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády účinném do 31. 12. 2013, ze kterého vyplývá, že se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH dosáhne nejméně 5 010 000 Kč bez DPH. Z uvedeného vyplývá, že jen za šetřenou část kalendářního roku byl skutečný finanční objem plnění v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky, a tedy zadavatel měl bezpochyby při pořizování plnění v takové hodnotě postupovat dle zákona, což však neučinil.
81. V souvislosti s povinností zadavatele stanovit předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky, tj. veřejné zakázky na nákup reagencií v roce 2012, neboli veřejné zakázky č. 3, Úřad dodává, že způsob pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se dodávky, je inkorporován do § 14 odst. 3 zákona. Základ pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na poskytování opakujících se či trvajících dodávek pak odvisí od skutečnosti, zda příslušnému zadavateli již v minulosti (během posledních 12 měsíců) byly poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu, nebo mu mají být na následujících 12 měsíců poskytovány poprvé.
82. S odkazem na odstavec 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že se v šetřeném případě rovněž jedná o situaci, kdy byly zadavateli v období posledních 12 měsíců poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu (neboť dle materiálů zadavatel pořizoval opakovaně reagencie minimálně od roku 2011, nicméně vzhledem k okolnostem, např. tomu, že již v roce 2007 byla uzavřena smlouva na provoz analyzátoru je více než pravděpodobné, že plnění v podobě dodávek reagencií zadavatel obstarává mnohem déle), a zadavatel měl tudíž zvolit způsob pro stanovení předpokládané hodnoty uvedený v § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Z doložených materiálů vyplývá, že zadavatel vynaložil na nákup reagencií v roce 2011 částku 7 057 989,29 Kč bez DPH. Skutečnou cenu uhrazenou dodavateli Abbott Laboratories, s.r.o. za dodávky reagencií roce 2011 měl pak zadavatel v souladu s ust. § 14 odst. 3 písm. a) zákona upravit o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Úřad dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel již v roce 2011 aktivně působil na předmětném trhu, disponoval bezpochyby dostatkem informací pro stanovení předpokládané hodnoty podle výše citovaného ust. § 14 odst. 3 písm. a) zákona. K tomu Úřad doplňuje, že pokud náklady na předmětné zboží již v roce 2011 přesáhly zákonný limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, zadavatel na základě svých předchozích zkušeností mohl a měl předpokládat s ohledem na spotřebu reagencií ve finančním rozsahu v řádu milionů Kč v roce 2011, že v roce 2012 s největší pravděpodobností dojde k překročení zákonného limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu (2 000 000 Kč bez DPH), k čemuž taktéž došlo.
83. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že veřejnou zakázku č. 3 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen veřejnou zakázku č. 3 zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění. Nadto Úřad dodává, že zadavatel naplnil rovněž podmínku uzavření smlouvy s dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. (viz odstavec 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
84. Úřad uvádí, že i v roce 2013 byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky různých druhů reagencií v celkové hodnotě 8 252 744,99 Kč bez DPH. V souvislosti s výše uvedeným Úřad odkazuje na ust. § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2013, tj. v rozhodném období), ve spojení s § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ve znění účinném do 31. 12. 2013, ze kterého vyplývá, že se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH dosáhne nejméně 5 010 000 Kč. Vzhledem k tomu, že celková skutečná hodnota předmětné veřejné zakázky, tj. veřejné zakázky na nákup reagencií v roce 2013, neboli veřejné zakázky č. 4, činí 8 252 744,99 Kč bez DPH, konstatuje Úřad, že se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku (která tedy není veřejnou zakázkou malého rozsahu) a zadavatel byl tedy v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky č. 4 povinen postupovat podle zákona, tj. zadat předmětnou veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona. Z dokumentace o veřejné zakázce ovšem rovněž nikterak nevyplývá, že by zadavatel zahájil zadávací řízení a předmětné plnění zadával dle § 21 odst. 1 zákona, resp. v některém z druhů zadávacích řízení, které jsou v uvedeném ustanovení taxativně vymezeny.
85. S odkazem na odstavec 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že se v šetřeném případě rovněž jedná o situaci, kdy byly zadavateli v období posledních 12 měsíců předcházejících roku 2013 poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu, a zadavatel měl tudíž zvolit způsob pro stanovení předpokládané hodnoty uvedený v § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Z doložených materiálů vyplývá, že zadavatel vynaložil na nákup reagencií v roce 2012 částku 7 162 927,54 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že celková hodnota plnění za reagencie v roce 2012 přesáhla dokonce zákonný limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, zadavatel měl významnou indicii k tomu, že také v roce 2013 může být objem plnění v obdobném finančním rozsahu a bude se tedy jednat o veřejnou zakázku, kterou je nezbytné zadat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, což však zadavatel neučinil.
86. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že veřejnou zakázku č. 4 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen veřejnou zakázku č. 4 zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění. Nadto Úřad dodává, že zadavatel naplnil rovněž podmínku uzavření smlouvy s dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. (viz odstavec 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
87. Co se týká roku 2014, byly dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. zadavateli fakturovány dodávky reagencií v celkové hodnotě 10 460 690,50 Kč bez DPH. V návaznosti na ust. § 12 odst. 2 zákona (ve znění účinném od 1. 1. 2014, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ve znění účinném do 31. 12. 2015 Úřad konstatuje, že se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH dosáhne nejméně 5 244 000 Kč. Dosáhne-li hodnota veřejné zakázky tohoto limitu, vyplývá pro zadavatele z předmětných ustanovení právních předpisů jednoznačná povinnost postupovat podle relevantních ustanovení zákona. Vzhledem k tomu, že celková hodnota předmětné veřejné zakázky, tj. veřejné zakázky na nákup reagencií v roce 2014, neboli veřejné zakázky č. 5, činí 10 460 690,50 Kč bez DPH, konstatuje Úřad, že se jako v předcházejících případech jedná o nadlimitní veřejnou zakázku a zadavatel byl tedy v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky povinen postupovat podle zákona, tj. zadat předmětnou veřejnou zakázku v některém ze zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, což neučinil.
88. S odkazem na odstavec 57 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad opětovně uvádí, že se v šetřeném případě rovněž jedná o situaci, kdy byly zadavateli v období posledních 12 měsíců poskytovány dodávky stejného či obdobného druhu, a zadavatel měl tudíž zvolit způsob pro stanovení předpokládané hodnoty uvedený v § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Z doložených materiálů vyplývá, že zadavatel vynaložil na nákup reagencií v roce 2013 od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o. částku 8 252 744,99 Kč bez DPH a tedy se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku, kterou byl zadavatel povinen zadávat v některém z druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona. S ohledem na skutečnost, že náklady na předmětné zboží již v roce 2013 přesáhly zákonný limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, zadavatel měl indicii k tomu, že také v roce 2014 může být rozsah plnění obdobný. Úřad uvádí, že tomu tak skutečně bylo, neboť náklady na pořízení reagencií od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o. v roce 2014 výrazně převýšily zákonný limit pro nadlimitní veřejnou zakázku. Úřad dodává, že v daném případě, i v minulých šetřených obdobích, se s ohledem na skutečné finanční rozsahy bezpochyby jednalo o veřejné zakázky, které měl zadavatel zadávat v zadávacím řízení dle zákona. Rovněž Úřad zmiňuje významnou skutečnost, která vyplývá z předložených materiálů za roky 2011 až 2014, a to, že se objem plnění každoročně zvyšoval a tedy trend spotřeby reagencií byl zjevně rostoucí. Tedy pouze na základě prostého meziročního srovnání finančních objemů plnění lze usoudit o znatelně rostoucí spotřebě zadavatele, což je právě jedno z východisek pro stanovení předpokládané hodnoty opakujícího se plnění dle § 14 odst. 3 písm. a) zákona. Takovou analýzu měl provést zadavatel, tím spíše, že musí disponovat daleko podrobnějšími interními informacemi souvisejícími s provozem jeho zdravotnického zařízení např. na základě vnitropodnikového účetnictví.
89. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že veřejnou zakázku č. 5 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen veřejnou zakázku č. 5 zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli zadavateli nabídnout výhodnější podmínky plnění. Nadto Úřad dodává, že zadavatel naplnil rovněž podmínku uzavření smlouvy s dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. (viz odstavec 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
90. Úřad závěrem uvádí, že nepřehlédl, že zadavatel uzavřel s dodavatelem Abbott Laboratories, s.r.o. dvě smlouvy o výpůjčce stejného typu zařízení – analyzátoru ARCHITECT ci8200 (viz odstavce 70 a 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nicméně smlouva z roku 2007 nezavazuje zadavatele k odebírání reagencií od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., resp. z předmětné smlouvy nevyplývá, že by na základě ní mělo docházet k dodávce reagencií. Jinými slovy řečeno, z první smlouvy uzavřené v roce 2007 nevyplývá pro zadavatele povinnost odebírat reagencie od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o. Nicméně, jak vyplývá z doložené fakturace, zadavatel tak činil, avšak k odběru reagencií, dle názoru Úřadu, nedocházelo na základě této smlouvy. Ostatně uvedené lze rovněž dovodit z jeho vyjádření ze dne 5. 1. 2017 (viz dále). Nelze tedy přehlédnout fakt, že z obsahu první smlouvy vyplývá, že zadavatel může reagencie zakoupit od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., ale smlouva nestanovuje, že by tomu bylo na základě právě této smlouvy a současně vyjadřuje možnost poptat předmětné zboží i u jiných dodavatelů. Dodávky reagencií na provozovaný analyzátor na základě smlouvy z roku 2007 tedy mohly být dodávány i jiným dodavatelem. Stejně tak z druhé smlouvy o výpůjčce uzavřené dne 17. 4. 2013 nevyplývá povinnost zadavatele odebírat reagencie výhradně od jmenovaného dodavatele, přičemž zadavatel tuto skutečnost ani neuvádí, resp. neuplatnil takovou argumentaci ani v průběhu vedeného správního řízení. Druhá smlouva tedy rovněž neobsahuje povinnost zadavatele odebírat předmětné zboží výhradně od jednoho dodavatele, neboť výslovně vyjadřuje možnost poptat dodávky reagencií u třetích subjektů. Úřad tedy konstatuje, že z uvedeného nevyplývala povinnost zadavatele odebírat reagencie výlučně od dodavatele Abbott Laboratories, s.r.o., přestože oba analyzátory ARCHITECT ci8200 má od jmenovaného dodavatele vypůjčeny. Nadto Úřad uvádí, že by případnou námitku zadavatele ohledně povinnosti odebírat reagencie od uvedeného dodavatele vzhledem k tomu, že provozuje analyzátory ARCHITECT ci8200, nepovažoval za relevantní, neboť zadavatel druhou smlouvu na bezplatnou výpůjčku analyzátoru ARCHITECT ci8200 a související plnění v podobě dodávek reagencií uzavřel bez předchozího zadávacího řízení. Úřad cituje z vyjádření zadavatele ze dne 5. 1. 2017 předloženého v rámci šetření podnětu, ve kterém zadavatel k nákupům reagencií na provoz analyzátoru ARCHITECT ci8200 v letech 2013 a 2014 uvádí, že „Podle doložených karet dlouhodobého majetku dokládáme, že v uvedené době využívala Městská nemocnice v Ostravě 2 stejné analyzátory. Finanční objem uhrazený společnosti Abbott Laboratories s.r.o. po datu 17. 4. 2013 se tak zvýšil a rovněžnení možné rozklíčovat, která faktura přináleží analyzátoru vypůjčeného na základě smlouvy PR/80/2013 ze dne 17. 4. 2013. Oba analyzátory jsou shodné, tudíž používali shodný typ reagencií.“. S ohledem na uvedenou skutečnost, tzn. že ani sám zadavatel není schopen určit na základě jakých ujednání (resp. na základě které smlouvy) pořizuje reagencie, tak Úřad nemohl rozlišit, zda se plnění z té které faktury vztahuje k analyzátoru ARCHITECT ci8200 jenž byl vypůjčen na základě první smlouvy, nebo k analyzátoru ARCHITECT ci8200, jenž byl vypůjčen jako druhý v pořadí na základě druhé smlouvy, přičemž z textace druhé smlouvy by bylo možno, na rozdíl od první smlouvy dovodit, že reagencie pořizované k analyzátoru vypůjčenému na základě smlouvy z roku 2013 jsou reagencie zajišťovány na základě této druhé smlouvy (pakliže by však zadavatel byl schopen specifikovat konkrétní plnění které se váže k druhé smlouvě). Úřad je však přesvědčen, že nedůslednost zadavatele při zajišťování nákupu reagencií a nerozlišování, na základě jakých právních vztahů dochází k odběru předmětných dodávek reagencií, nemůže vést k situaci, že by nebyl Úřad oprávněn sankcionovat zadavatele za deliktní jednání. Je totiž nesporné, že zadavatel v letech 2012 (od 3. 2. 2012 do 31. 12. 2012), 2013 a 2014 odebral od jmenovaného dodavatele zboží v řádech několika desítek milionů Kč (v podrobnostech viz výroky III., IV., a V. a odůvodnění tohoto rozhodnutí), a výběru tohoto dodavatele nepředcházelo žádné zadávací řízení. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad posuzoval tato opakující se plnění v průběhu řešeného období dle hledisek věcných, časových a místních, na základě kterých plnění rozlišil za jednotlivé kalendářní roky.
91. S odkazem na odstavce 64 a 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, nýbrž postačí takové jednání zadavatele, které by mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
92. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích III., IV. a V. tohoto rozhodnutí.
K výroku VI. tohoto rozhodnutí
93. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem po zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
94. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svými postupy naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S0049,S0050/2017/VZ konstatoval
ve výroku I. tohoto rozhodnutí, že zadavatel spáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 zákona, když veřejnou zakázku č. 1 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smlouvy.
ve výroku II. tohoto rozhodnutí, že zadavatel spáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 zákona, když veřejnou zakázku č. 2 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smlouvy,
ve výroku III. tohoto rozhodnutí, že zadavatel spáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku č. 3 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smlouvy,
ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, že zadavatel spáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku č. 4 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smlouvy,
ve výroku V. tohoto rozhodnutí, že zadavatel spáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku č. 5 nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a byly naplněny znaky uzavření smlouvy.
95. Před uložením pokuty se ovšem Úřad nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek č. j. 6 A 126/2002 ze dne 27. 10. 2004) aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
96. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
97. Úřad uvádí, že po datu spáchání správních deliktů (viz níže v odstavci 98 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedených ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí došlo novelou zákona č. 40/2015 Sb. ke změně právní úpravy uvedené v ust. § 121 odst. 3 zákona, a to tak, že odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro úplnost Úřad doplňuje, že shodným způsobem je odpovědnost zadavatele zakotvena rovněž v aktuální právní úpravě zadávání veřejných zakázek – tj. v ust. § 270 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedených důvodů Úřad v šetřeném případě aplikoval princip zakotvený v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdější právní úpravy, neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější.
98. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona dle příznivější právní úpravy. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správních deliktů dozvěděl dne 20. 9. 2016, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Správní řízení pak bylo zahájeno dne 2. 2. 2017. V důsledku shora uvedených skutečností je nutno konstatovat, že odpovědnost zadavatele vlivem uplynutí pětileté lhůty pro zánik odpovědnosti dle § 121 odst. 3 zákona za správní delikt spáchaný přede dnem 2. 2. 2012 zanikla. Vzhledem ke skutečnosti, že ve vztahu k veřejné zakázce č. 3 je vymezen předmět správního řízení za období od 3. 2. 2012 je nepochybné, že i ve vztahu k této veřejné zakázce je uvedená podmínka splněna, stejně tak u ostatních veřejných zakázek je předmětná podmínka splněna, neboť se jedná o plnění pořizovaná od roku 2013 dále. K samotnému okamžiku spáchání správních deliktů Úřad uvádí, že ke spáchání správních deliktů došlo v průběhu příslušného účetního (kalendářního) roku, resp. okamžikem, kdy zadavatel překročil hranici pro veřejnou zakázku malého rozsahu, přičemž zadavatel protiprávní stav následně udržoval.
99. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů, a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 (publikován ve Sb. NSS 2248/2011), popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16.4.2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
100. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který z deliktů je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci.
101. Cena veřejné zakázky č. 1 činí podle zadavatelem doložených materiálů dokladujících nákup předmětného zboží 4 217 236,69 Kč včetně DPH. Cena veřejné zakázky č. 2 činí podle zadavatelem doložených dokladů 4 417 335,47 Kč včetně DPH. Cena veřejné zakázky č. 3 činí podle zadavatelem doložených dokladů částku 8 030 179,07 Kč včetně DPH. Cena veřejné zakázky č. 4 činí podle zadavatelem doložené dokumentace částku 9 985 821,44 včetně DPH. Cena veřejné zakázky č. 5 činí podle zadavatelem doložené dokumentace 12 657 435,51 Kč včetně DPH. S ohledem na to, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena odlišná výše pokuty, lze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za nejzávažnější ze spáchaných deliktů, tj. za ten správní delikt, za nějž je možno uložit nejpřísnější sankci, a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
102. Nejvyšší sankci lze uložit v případě veřejné zakázky č. 5, přičemž horní hranice možné pokuty, z níž bude Úřad vycházet při stanovení pokuty, činí částku 1 265 743,51 Kč.
103. S ohledem na uvedené ukládá Úřad pokutu za správní delikt uvedený ve výroku V. tohoto rozhodnutí spáchaný v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 5 a ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí spáchaných v souvislosti s veřejnými zakázkami č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 přihlédl jako k přitěžující okolnosti.
104. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
105. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad uvádí, že vždy je nutné zhodnotit, nakolik které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrožuje či popírá samotný cíl zákona, kterým je zajištění efektivního vynakládání veřejných prostředků, čehož lze nejlépe dosáhnout především ochranou nediskriminační, rovné a transparentní hospodářské soutěže dodavatelů o veřejnou zakázku. Úřad uvádí, že případy, kdy zadavatel vůbec nepostupuje podle zákona, dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť takovým postupem zadavatel omezuje, resp. vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 odst. 1 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti.
106. Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že zadavatel narušil základní princip zadávání veřejných zakázek, kterým je podpora soutěžního prostředí s cílem dosáhnout efektivního a hospodárného nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatel v uvedeném případě zcela absentoval od postupů stanovených zákonem a plnění odebíral od dodavatele, aniž by byl tento vybrán na základě nabídky nejvýhodnějších podmínek plnění předložené v rámci zadávacího řízení.
107. Z hlediska následků správního deliktu Úřad konstatuje, že v daném případě nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci plnění předmětné veřejné zakázky a došlo by k úspoře veřejných prostředků. Vliv konkurence byl tak významně potlačen. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.
108. Při stanovení konkrétní výše sankce se dále Úřad zabýval i tím, zda lze při úvahách ohledně výše ukládané pokuty zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním deliktu a samotným potrestáním zadavatele za spáchání tohoto správního deliktu. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Úřad tak konstatuje, že vlivem časové prodlevy mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.
109. Jako polehčující okolnost dále Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v průběhu šetření s Úřadem spolupracoval. Úřad však k těmto polehčujícím okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, které by byly s to „zhojit“ uvedené porušení zákona. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce.
110. Za přitěžující okolnost Úřad považuje skutečnost, že zadavatel pokračoval v pořizování plnění a neučinil žádné opatření, prostřednictvím něhož by plnění ukončil, když mu muselo být zřejmé, že překročil limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu.
111. Jako další přitěžující okolnost Úřad dále zohlednil tu skutečnost, že se zadavatel dopustil totožného správního deliktu i v případě veřejných zakázek č. 1 až 4 (viz výrok I. až IV. tohoto rozhodnutí).
112. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda správní delikt, za který je zadavateli nyní ukládán trest, není ještě v souběhu s dalšími správními delikty zadavatele. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (viz odstavec 99 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
113. Úřad konstatuje, že v právě projednávaném případě je správní delikt zadavatele uvedený ve výroku V. tohoto rozhodnutí v souběhu s následujícími delikty:
s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0374/2016/VZ-21756/2016/551/AKr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), který byl spáchán dne 12. 8. 2015, a za nějž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 1 500 Kč;
s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0375/2016/VZ-21757/2016/551/AKr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), který byl spáchán dne 8. 4. 2015, a za nějž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 800 Kč;
s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0379/2016/VZ-21758/2016/551/AKr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), který byl spáchán dne 10. 4. 2015, a za nějž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 1 500 Kč;
s delikty, o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I. – VIII. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0387/2016/VZ-21866/2016/551/Akr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), které byly spáchány dne 3. 10. 2015 (ve výroku I. citovaného rozhodnutí), 5. 10. 2015 (ve výroku II. citovaného rozhodnutí), 3. 10. 2015 (ve výroku III. citovaného rozhodnutí), 9. 10. 2015 (ve výroku IV. citovaného rozhodnutí), 3. 10. 2015 (ve výroku V. citovaného rozhodnutí), 9. 10. 2015 (ve výroku VI. citovaného rozhodnutí), 3. 10. 2015 (ve výroku VII. citovaného rozhodnutí) a 3. 10. 2015 (ve výroku VIII. citovaného rozhodnutí), a za něž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
s delikty, o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I. a II. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0755,0758/2016/VZ-03617/2017/533/BKu ze dne 3. 2. 2017 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 2. 20), které byly spáchány dne 17. 6. 2013 (ve výroku I. citovaného rozhodnutí) a dne 1. 1. 2014 (ve výroku II. citovaného rozhodnutí), a za něž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 50 000 Kč,
s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-07299/2017/533/HKu ze dne 27. 2. 2017 (dne 15. 3. 2017 byl Úřadu doručen rozklad výhradně proti výroku II. rozhodnutí, kterým Úřad uložil pokutu ve výši 80 000 Kč);
(veškerá pravomocná rozhodnutí Úřadu jsou dostupná online na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html).
114. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
115. Měl-li by Úřad uložit zadavateli pokutu za všechny uvedené delikty a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky uvedené v odstavci 113 odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané správní delikty zohlední předchozí uložené pokuty za delikty, jež jsou s projednávaným deliktem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími uvedenými v odstavci 113 tohoto rozhodnutí za spáchání správního deliktu.
116. S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že zadavateli uložil za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 100 000 Kč, a to při respektování absorpční zásady ve formě analogického použití institutu souhrnného trestu.
117. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.
118. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z údajů uveřejněných ve Výkazu zisku a ztráty zadavatele sestavenému k 31. 12. 2015 vyplývá, že objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel v roce 2015 hospodařil, se pohybuje v řádu desítek milionů korun. Úřad při stanovování výše pokuty shledal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, nepředstavuje pokuta ve výši 100 000 Kč pokutu likvidační.
119. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad uložil pokutu ve výši 100 000 Kč uvedenou ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.
120. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Mgr. Magdaléna Poncza, Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
