Č. j.: ÚOHS-R0028/2017/VZ-12390/2017/322/LKa
Brno 18. dubna 2017
V řízení o rozkladu ze dne 3. 2. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
společníky společnosti „Společnost GG + VZH - KOVOŠROT“:
GEOSAN GROUP a. s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, Kolín III, 280 02 Kolín,
Vodní zdroje Holešov a. s., IČO 46900021, se sídlem Tovární 1423/7, 769 01 Holešov,
kteří uzavřeli smlouvu o vzniku společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0729/2016/VZ-02290/2017/512/MHr ze dne 20. 1. 2017 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha – Malá Strana,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Sanace ve společnosti KOVOŠROT GROUP CZ a. s. na lokalitě Děčín“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 631372, ve znění opravy ze dne 29. 4. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129686, ve znění opravy ze dne 3. 5. 2016,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0729/2016/VZ-02290/2017/512/MHr ze dne 20. 1. 2017
r u š í m
a správní řízení ve věci návrhu navrhovatele – společníků GEOSAN GROUP a. s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, Kolín III, 280 02 Kolín a Vodní zdroje Holešov a. s., IČO 46900021, se sídlem Tovární 1423/7, 769 01 Holešov, kteří uzavřeli dne 20. 5. 2016 smlouvu o vzniku společnosti „Společnost GG + VZH – KOVOŠROT“ podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha – Malá Strana, v zadávacím řízení veřejné zakázky s názvem „Sanace ve společnosti KOVOŠROT GROUP CZ a. s. na lokalitě Děčín“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 631372, ve znění opravy ze dne 29. 4. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129686, ve znění opravy ze dne 3. 5. 2016,
z a s t a v u j i.
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, 118 00 Praha – Malá Strana (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Sanace ve společnosti KOVOŠROT GROUP CZ a. s. na lokalitě Děčín“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 631372, ve znění opravy ze dne 29. 4. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-129686, ve znění opravy ze dne 3. 5. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky je podle článku 3.1. zadávací dokumentace »provedení činností podle „projektové dokumentace sanace ve společnosti KOVOŠROT GROUP a. s. na lokalitě Děčín“«, resp. »odstranění masivní kontaminace ropnými uhlovodíky v předpolí jeřábové dráhy na lokalitě Děčín společnosti KOVOŠROT GROUP CZ a. s., tj. provedení sanace podzemních vod v saturované zóně a v pásmu oscilace podzemních vod nesaturované zóny v prostoru „Předpolí jeřábové dráhy“ a její těsné blízkosti. Součástí sanačních prací bude sanační monitoring kvality podzemních vod ve vybraných hydrogeologických objektech. Po ukončení sanačních prací se bude na lokalitě provádět postsanační monitoring znečištění podzemních vod.«
3. Jako základní hodnotící kritérium zvolil zadavatel v článku 12. zadávací dokumentace nejnižší nabídkovou cenu v Kč bez DPH.
4. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 16. 8. 2016, resp. žádosti hodnotící komise ze dne 16. 8. 2016, vyplývá, že byl navrhovatel – společníci GEOSAN GROUP a. s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, Kolín III, 280 02 Kolín a Vodní zdroje Holešov a. s., IČO 46900021, se sídlem Tovární 1423/7, 769 01 Holešov, kteří uzavřeli dne 20. 5. 2016 smlouvu o vzniku společnosti „Společnost GG + VZH – KOVOŠROT“ podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „navrhovatel“) hodnotící komisí vyzván k objasnění předložených informací či dokladů, příp. předložení dodatečných informací či dokladů podle § 59 odst. 4 zákona. Navrhovatel své stanovisko (objasnění) ze dne 23. 8. 2016 doručil zadavateli téhož dne.
5. Rozhodnutím ze dne 31. 10. 2016 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z další účasti v předmětném zadávacím řízení, přičemž navrhovateli bylo uvedené rozhodnutí doručeno dne 1. 11. 2016.
6. Dne 14. 11. 2016 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel námitkám rozhodnutím ze dne 21. 11. 2016 nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 21. 11. 2016.
7. Následně bylo dne 22. 11. 2016 navrhovateli doručeno rozhodnutí zadavatele ze dne 21. 11. 2016 o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž jako nejvhodnější byla zadavatelem vybrána nabídka uchazeče – EKOSYSTEM spol. s r. o., IČO 44851804, se sídlem Podkovářská 800/6, 190 00 Praha 9, Vysočany (dále jen „vybraný uchazeč“).
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele při jeho vyloučení v souladu se zákonem, podal dne 1. 12. 2016 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.
II. Napadené rozhodnutí
9. Dne 20. 1. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0729/2016/VZ-02290/2017/512/MHr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl, že se návrhnavrhovatele v části týkající se možného porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 1 zákona tím, že zadavatel mohl na základě požadavku uvedeného v článku 7.5.1 zadávací dokumentace znevýhodnit člena sdružení, který dokládá osvědčení k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podílem tohoto dodavatele na plnění referenční zakázky, oproti dodavateli, který provedl referenční zakázku prostřednictvím subdodavatele, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou.
10. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení navrhovatele z důvodu neprokázání splnění kvalifikace podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
11. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k výroku I. Úřad dospěl k závěru, že navrhovatelem tvrzené nedůvodné rozdílné zacházení s uchazeči, kteří referenční zakázku realizovali ve sdružení, oproti uchazečům, kteří ji realizovali za pomoci subdodavatele, plyne z logiky věci již ze samotného požadavku zadavatele stanoveného v článku 7.5.1. zadávací dokumentace. Z tohoto dílčího závěru Úřad dovodil i fakt, že, pokud zadavatel zpochybňuje obecné dopady pravidla stanoveného v článku 7.5.1. zadávací dokumentace, a nikoliv jeho konkrétní aplikaci v dalších fázích zadávacího řízení, jedná se o námitku proti zadávacím podmínkám.
12. Podle § 110 odst. 3 zákona stěžovatel musí námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 30. 6. 2016. Navrhovatel doručil námitky zadavateli dne 14. 11. 2016. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatoval, že námitka navrhovatele směřující proti možnému znevýhodnění členů sdružení oproti dodavatelům, kteří realizovali referenční zakázku společně se subdodavateli, byla podána po lhůtě uvedené v § 110 odst. 3 zákona, když nejzazším termínem pro podání námitky bylo datum 5. 7. 2016, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. napadeného rozhodnutí.
13. V odůvodnění napadeného rozhodnutí k výroku II. Úřad dospěl k závěru, že i kdyby zadavatel při vyloučení navrhovatele nedodržel postup stanovený zákonem, nelze s ohledem na skutkové okolnosti dané věci konstatovat, že takovýto postup mohl mít alespoň v potenciální rovině schopnost podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, který nebyl v projednávaném případě zpochybněn věcnými důvody, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. napadeného rozhodnutí.
III. Námitky rozkladu
14. Dne 3. 2. 2017 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 1. 2017. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
15. Úvodem rozkladu navrhovatel namítá, že návrh na zahájení správního řízení nesměřoval proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale proti způsobu, jakým zadavatel posoudil rozsah kvalifikace vyplývající z dokladů předložených navrhovatelem v rámci zadávacího řízení.
16. Navrhovatel uvádí, že nenapadal stanovení podmínky uvedené v čl. 7.5.1 zadávací dokumentace, jak tvrdí Úřad v napadeném rozhodnutí, ale způsob, jakým bylo na základě tohoto požadavku zadavatelem provedeno posouzení rozsahu kvalifikace předložené navrhovatelem, neboť navrhovatel je přesvědčen, že je dle zákona zcela legitimně oprávněn prezentovat se zkušeností s realizací veškerých věcně vymezených činností, které byly jím společně s dalšími členy příslušného sdružení realizovány v rámci referenčních zakázek „Havarijní nápravní opatření – Dodatek č. 2 (HNO2)“ a „Nápravná opatření – LAGUNY OSTRAMO“. Dle navrhovatele Úřad pochybil, když návrh navrhovatele odmítl jako návrh proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.
17. Navrhovatel je dále přesvědčen, že nemůže obstát závěr Úřadu, podle něhož vyloučení dodavatele, který je po hodnocení nabídek druhý v pořadí, nepředstavuje zásah, který může mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
Závěr rozkladu
18. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému posouzení.
IV. Řízení o rozkladu
19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
20. Dne 14. 2. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 10. 2. 2017 uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem.
21. Výše uvedenou skutečnost si ověřil předseda Úřadu taktéž v rámci své úřední činnosti z profilu zadavatele.
Stanovisko předsedy Úřadu
22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
23. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
25. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
26. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
27. Podle § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
28. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
29. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
30. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
31. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
32. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 10. 2016 o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, a stejně tak i rozhodnutí zadavatele ze dne 21. 11. 2016 o námitkách navrhovatele. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil jednotlivé úkony zadavatele, nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.
33. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 10. 2016 o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, a stejně tak i rozhodnutí zadavatele ze dne 21. 11. 2016 o námitkách navrhovatele pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
34. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
35. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
36. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
37. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
38. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
39. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
41. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
42. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo financí, Letenská 525/15, 11800 Praha – Malá Strana
2. GEOSAN GROUP a. s., U Nemocnice 430, Kolín III, 280 02 Kolín
3. Vodní zdroje Holešov a. s., Tovární 1423/7, 769 01 Holešov
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
