15007 Rozhodnutí UOHS

Číslo jednací ÚOHS-S0302/2017/VZ-27091/2017/511/ŠKm
Instance I.
Věc Poskytování redakčních služeb pro portál BusinessInfo.cz
Účastníci Česká agentura na podporu obchodu
VLTAVA LABE MEDIA a.s.
Mladá fronta a.s.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 05.10.2017
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15007.html
Rozhodnutí
                            Č. j.: ÚOHS-S0302/2017/VZ-27091/2017/511/ŠKm


 


Brno: 18. září 2017




 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, ve správním řízení zahájeném dne 31. 7. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou


zadavatel – Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha, 


navrhovatel – VLTAVA LABE MEDIA a.s., IČO 01440578, se sídlem U Trezorky 921/2,  158 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 8. 2017 společností Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1,

vybraný dodavatel – Mladá fronta a.s., IČO 49240315, se sídlem Mezi Vodami 1952/9,  143 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky „Poskytování redakčních služeb pro portál BusinessInfo.cz“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008311, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 4. 2017 a 9. 5. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod ev. č. 2017/S 066-124435, ve znění oprav oznámení č. 2017/S 074-143051 a č. 2017/S 088-172609, 
rozhodl takto:
 
I.
Zadavatel – Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Poskytování redakčních služeb pro portál BusinessInfo.cz“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008311, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 4. 2017 a 9. 5. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod ev. č. 2017/S 066-124435, ve znění oprav oznámení č. 2017/S 074-143051 a č. 2017/S 088-172609, pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, když hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ nepopsal ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017 tak, aby z něj bylo zřejmé, z jakého konkrétního důvodu účastníkům zadávacího řízení přidělil v rámci jednotlivých podkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ příslušný počet bodů a na základě jakých údajů a skutečností uvedených v nabídkách provedl jejich vzájemné srovnání v rámci těchto podkritérií, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a  tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ruší úkony zadavatele – Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha – spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování redakčních služeb pro portál BusinessInfo.cz“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008311, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 4. 2017 a 9. 5. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod ev. č. 2017/S 066-124435, ve znění oprav oznámení č. 2017/S 074-143051 a č. 2017/S 088-172609, zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017, a všechny následující úkony v předmětném zadávacím řízení. 
III.
Zadavateli – Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Poskytování redakčních služeb pro portál BusinessInfo.cz“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008311, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 4. 2017 a 9. 5. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno pod ev. č. 2017/S 066-124435, ve znění oprav oznámení č. 2017/S 074-143051 a č. 2017/S 088-172609, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0302/2017/VZ.
IV.
Podle § 226 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha – ukládá
 
uhraditnáklady řízeníve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 

 
Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1.             Zadavatel – Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dne 30. 3. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování redakčních služeb pro portál BusinessInfo.cz“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2.             Předmětem veřejné zakázky je podle bodu II.1.4 oznámení o zakázce „poskytování redakčních služeb (zpracování, tvorba a publikace obsahu) pro portál Businesinfo.cz prostřednictvím redakčního systému Zadavatele v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami“.
3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.6) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 30 870 000 Kč bez DPH. 
4.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 15. 6. 2017 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podali nabídku čtyři uchazeči. 
5.             Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017 (dále jen „zpráva o hodnocení“) vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku účastníka Mladá fronta a.s., IČO 49240315, se sídlem Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „Mladá fronta, a.s.“). Přípisem nazvaným „Oznámení o výběru“ ze dne 30. 6. 2017 zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámil, že rozhodl o výběru dodavatele Mladá fronta, a.s. pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. 
6.             Proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele podal účastník VLTAVA LABE MEDIA a.s., IČO 01440578, se sídlem U Trezorky 921/2, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 8. 2017 společností Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) námitky ze dne 12. 7. 2017 (dále jen „námitky“).
7.             Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 19. 7. 2017 námitky navrhovatele odmítl s odůvodněním, že námitky neobsahovaly veškeré náležitosti podle § 244 odst. 1 zákona, když v nich není uvedeno, v čem je spatřováno porušení zákona. Jelikož navrhovatel považoval rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a rozhodnutí o námitkách za učiněná v rozporu se zákonem, podal dne 31. 8. 2017 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
 
II.             OBSAH NÁVRHU
8.             V úvodu návrhu navrhovatel popisuje průběh přezkoumávaného zadávacího řízení a popisuje způsob hodnocení nabídek stanovený zadavatelem včetně kritérií hodnocení.
9.             Navrhovatel uvádí, že získal nejvyšší počet bodů v rámci prvního, podle navrhovatele nejvýznamnějšího a jediného objektivního kritéria hodnocení, kterým byla „Nabídková cena za měsíc v Kč bez DPH“, neboť měl ze všech účastníků zadávacího řízení výrazně nejnižší nabídkovou cenu. V rámci druhého, subjektivního kritéria hodnocení, kterým byla „Kvalita návrhu řešení“, se navrhovatel umístil až na třetím místě, ačkoliv podle navrhovatele byla jeho nabídka vysoce kvalitní. Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel v rámci kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ obdržel maximální možný počet bodů ve všech podkategoriích, čímž se v celkovém součtu dostal o necelé 4 body před navrhovatele a zároveň na první místo hodnocení, i když jeho nabídková cena byla o více než 80.000,- Kč vyšší než nabídková cena navrhovatele. 
10.         Navrhovatel je proto přesvědčen, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na základě ryze subjektivního hodnocení, které favorizovalo vybraného dodavatele na úkor navrhovatele i dalších dodavatelů, což je v přímém rozporu se zásadou transparentnosti uvedenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona a se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona.
11.         Podle navrhovatele bylo přidělení jednotlivých bodů v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ vybranému dodavateli (100 bodů) a navrhovateli (62 bodů) ryze účelové, neboť díky tomu mohl získat vybraný dodavatel o necelé 4 body v celkovém součtu bodů více než navrhovatel. 
12.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel v případě dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ nedostatečně odůvodnil své rozhodnutí o výběru dodavatele, jeho rozhodnutí postrádá jednoznačné a přezkoumatelné hodnocení nabídek, čímž porušuje zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 
13.         Podle navrhovatele zadavatel nedostatečně specifikoval metodiku svého hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých kritérií hodnocení, když bez relevantních důvodů upřednostnil kritéria subjektivní před kritérii objektivními, což je podle navrhovatele ve zjevném rozporu se základním smyslem zákonné úpravy veřejných zakázek vůbec a v rozporu se zásadou transparentnosti. 
14.         Jak navrhovatel dále uvádí, považuje za právně vadné také rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách ze dne 19. 7. 2017. Tvrzení zadavatele obsažené v úvodu odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele nesplňují zákonné náležitosti, když navrhovatel neuvedl, v čem spatřuje porušení zákona, považuje navrhovatel za zjevně účelové a věcně neopodstatněné. Podle navrhovatele bylo namítané porušení zákona v námitkách jednoznačně specifikováno.
15.         Navrhovatel také nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele, že i kdyby námitky navrhovatele obsahovaly zákonem stanovené náležitosti, zadavatel by stejně rozhodl o jejich odmítnutí, neboť bodové hodnocení bylo podrobně popsáno ve zprávě o hodnocení nabídek, která byla navrhovateli doručena spolu s rozhodnutím o výběru.  Navrhovatel však považuje provedené bodové hodnocení nabídky navrhovatele za nesprávné, a to z následujících důvodů:
„Podkritérium číslo 1 – Návrh dílčí koncepce portálu BusinessInfo.cz
Návrh procesů kompletních redakčních prací


Není pravda, že návrh navrhovatele nepopisuje detailně workfow redakčních prací. Návrh je naopak obsahuje a to na stranách 86 až 89 včetně jasného definování kompetencí všech účastníků projektu, tedy i verifikaci informací a podkladů.


Není pravda, že v návrhu chybí ucelená koncepce marketingové podpory. Koncepce marketingu portálu je naopak velmi rozsáhle a podrobně zpracována především s důrazem na využití sociálních sítí na stranách 74 až 78. Výdaje na externí marketing nebyly v zadávací dokumentaci definovány.


Podkritérium číslo 3 – Výroba videospotu


Není pravda, že při přehrávání videa na mobilním zařízení je formulář nečitelný. Všechny formuláře jsou na mobilních zařízení zcela čitelné. Video pro mobilní zařízení má ale obecně jiné specifikace než pro zobrazení na počítačích a pokud bylo vyžadováno, měl být požadavek na něj součástí zadání.


Není pravda, že využití virtuálního studia pro potřeby instruktážního videa je nevhodným řešením. V souladu se světovými trendy jsme použili virtuální studio jako nejnázornější a nejinteraktivnější způsob vizuálního sdělení.


Není pravda, že velikost popisků a jejich font nekoresponduje s celkovým pojetím videa. Jedná se o zcela subjektivní nehodnotitelné kritérium. Grafický návrh navrhovatele je výsledkem práce zkušených grafiků“. 


16.         Podle navrhovatele jsou výtky zadavatele k dílčím podkritériím navrženého plnění navrhovatele nedůvodné a nesprávné, v důsledku čehož zadavatel navrhovateli udělil nespravedlivě méně bodů a závažným způsobem ho poškodil v celkovém hodnocení.
17.         Závěrem navrhovatel Úřadu navrhuje, aby zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve »zrušení rozhodnutí zadavatele „Oznámení o výběru dodavatele ze dne 26. 6. 2017“[1]«, případně jiné vhodné nápravné opatření.
III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18.         Úřad obdržel návrh dne 31. 7. 2017 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:


zadavatel,


navrhovatel,


vybraný dodavatel.


20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0302/2017/VZ-22262/2017/511/KLi ze dne 1. 8. 2017. 
21.         Dne 7. 8. 2017 bylo Úřadu doručeno do datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) spolu s částí dokumentace o veřejné zakázce. Dne 9. 8. 2017 obdržel Úřad zbývající část dokumentace o veřejné zakázce v listinné podobě.
22.         Dne 11. 8. 2017 nahlédl do správního spisu zástupce navrhovatele. 
23.         Dne 15. 8. 2017 nahlédl do správního spisu zástupce vybraného dodavatele. 
24.         Dne 16. 8. 2017 Úřad obdržel od navrhovatele podání z téhož dne nazvané „Doplnění návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 31. 7. 2017“. 
25.         Dne 17. 8. 2017 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele ze dne 15. 8. 2017.
26.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0302/2017/VZ-24345/2017/511/ŠKm ze dne 22. 8. 2017 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl a dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.
27.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0302/2017/VZ-24764/2017/511/ŠKm ze dne 24. 8. 2017 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 
28.         Dne 28. 8. 2017 nahlédl do správního spisu zástupce navrhovatele. 
29.         Dne 30. 8. 2017 nahlédl do správního spisu zástupce vybraného dodavatele. 
30.         Dne 1. 9. 2017 Úřad obdržel od vybraného dodavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 31. 8. 2017. 
31.         Jelikož po vydání usnesení č. j. ÚOHS-S0302/2017/VZ-24764/2017/511/ŠKm ze dne 24. 8. 2017 došlo k doplnění správního spisu sp. zn. S0302/2017/VZ o podklad rozhodnutí – listinu „VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 3“ ze dne 3. 5. 2017, stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0302/2017/VZ-25752/2017/511/ŠKm ze dne 4. 9. 2017 účastníkůmřízení novou lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků řízení se v této lhůtě ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.  
Vyjádření zadavatele ze dne 7. 8. 2017
32.         Úvodem zadavatel ve svém vyjádření poukazuje na to, že navrhovatel ve svém návrhu uvádí nové skutečnosti, které nebyly obsaženy v jeho námitkách proti rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele, ačkoliv se jednalo o skutečnosti vyplývající ze zprávy o hodnocení, která byla zadavateli zaslána spolu s rozhodnutím a oznámením o výběru dodavatele, navrhovatel si jich tedy byl, resp. měl či mohl být vědom, a zadavatel se proto neměl možnost k daným skutečnostem vyjádřit v rozhodnutí o námitkách. 
33.         Zadavatel je přesvědčen, že odmítnutím námitek navrhovatele z důvodu, že neobsahují veškeré zákonem stanovené náležitosti, postupoval v souladu se zákonem, neboť námitky nesplňovaly náležitosti podle § 244 odst. 1 zákona, konkrétně v nich nebylo uvedeno, v čem je spatřováno porušení zákona. Podle zadavatele navrhovatel v námitkách pouze v obecné rovině konstatoval, že hodnocení je v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně již neuvedl, v čem konkrétně by domnělá diskriminace měla spočívat či v jakých případech se zadavatel dopustil nerovného zacházení. Podle zadavatele se jednalo pouze o obecné tvrzení a zadavatel se tak neměl možnost vyjádřit k jakýmkoliv konkrétním skutečnostem a obhájit svůj postup. 
34.         Zadavatel se ve svém vyjádření k námitce navrhovatele, ve které navrhovatel napadl kritéria hodnocení, resp. způsob jejich stanovení, vyjádřil, že dle jeho názoru se jednalo o námitky proti zadávacím podmínkám, které byly v tomto smyslu podány opožděně. Zadavatel k tomu dále uvádí, že pokud navrhovatel nesouhlasil se způsobem stanovení kritérií hodnocení a tvrdí, že jejich popis byl neúplný, měl tuto skutečnost namítat do konce lhůty pro podání nabídek a nikoliv po obdržení zprávy o hodnocení nabídek. 
35.         Zadavatel dále v souvislosti s tvrzením navrhovatele o tom, že nabídl nejnižší cenu, poukazuje na to, že jeho cílem nebylo pořídit nejlevnější plnění, ale plnění nejkvalitnější tak, aby byly investovány veřejné prostředky co nejlépe. Podle zadavatele navrhovatel nechápe smysl a význam kritéria ekonomická výhodnost, když opakovaně tvrdí, že nejvýznamnějším kritériem hodnocení byla cena, a domnívá se, že jelikož získal nejvyšší počet bodů v kritériu ceny, je jeho nabídka nejvýhodnější. Zadavatel také ve svém vyjádření poukazuje na to, že ačkoliv při hodnocení nabídek nebral v potaz kvalitu zpracovaných nabídek po formální stránce, musí konstatovat, že navrhovatel dle jeho názoru nevěnoval náležitou pozornost zpracování nabídky jako celku, a bohužel ani jednotlivým kritériím hodnocení, což se promítlo do následného hodnocení kvality. Zadavatel nepopírá, že myšlenka navrhovatele na plnění veřejné zakázky mohla být připravena kvalitně, nicméně její rozpracování v nabídce bylo podle zadavatele spíše podprůměrné. 
36.         Dále se zadavatel vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, ve kterém navrhovatel rozporuje hodnocení jeho nabídky v rámci podkritéria „Kvalita návrhu řešení“ a které dle zadavatele nebylo uvedeno v námitkách, následovně:


Návrh procesů kompletních redakčních prací


o   Rozporování popisu workflow: zadavatel ve svém vyjádření uvedl: „Pod pojmem workflow je obecně chápána forma popisu nebo jiná názorná metoda (schéma), která popisuje práci týmu redakce tak, aby zadavatel mohl posoudit navrhované procesy v týmu, např. publikační procesy, kontrolní mechanismy, zastupitelnost a mnoho dalšího. Tato metoda a forma popisu by měla popisovat například kompetence, role a další aspekty jednotlivých členů týmu tak, aby zadavatel mohl posoudit např. jakou kontrolou budou články procházet před publikací a jak bude ochráněno a ošetřeno to, aby se například nevypublikoval nekvalitní obsah, jakým způsobem bude řešen schvalovací proces publikací atd.“ Tyto informace však nabídka navrhovatele podle zadavatele na rozdíl od ostatních nabídek a tedy i nabídky vítězného dodavatele neobsahovala. V nabídce je popsána struktura redakce, role členů v týmu a pouhý výčet procesů, nikoliv popis workflow. 
o   Koncepce marketingové podpory: podle zadavatele navrhovatel nesplnil požadavek v zadávací dokumentaci, kde bylo uvedeno, že negativně bude hodnocen pouze „výčet jednotlivých nápadů a myšlenek bez provázanosti, nebude obsahovat konkrétní nástroje a cíle nebo očekávané odhady výsledků a efektů…“, ale provedl spíše analýzu (SWOT a analýzu sociálních sítí), kterou zadavatel nepožadoval. Podle zadavatele se tak nejedná o koncepci marketingové podpory s cílem zvýšit povědomí o značce BusinessInfo.cz mezi uživateli včetně návrhu konkrétních kroků pro podporu značky a zvýšení návštěvnosti, ale o analýzu a popis současného stavu. Podle zadavatele tak v porovnání s ostatními nabídkami nabídka navrhovatele neobsahuje požadovaný ucelený a konkrétní návrh koncepce marketingové podpory s cílem zvýšit návštěvnost portálu tak, jak bylo požadováno ze strany zadavatele.


Výroba videospotu


o   Přehrávání videa v mobilním zařízení: zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že mu není známo, že by se video vyrábělo speciálně pro mobilní zařízení a speciálně pro desktopové použití, jak navrhovatel naznačuje. Podle zadavatele mělo být video „dobře čitelné a srozumitelné na všech zařízeních, speciálně v době, kdy konzumace internetového obsahu rapidně stoupá právě prostřednictvím mobilních zařízení, čehož by si měl být navrhovatel jednoznačně vědom především s ohledem na skutečnost, o jakou veřejnou ukázku se uchází“. Podle zadavatele je ale při přehrávání videospotu navrhovatele na malém mobilním zařízení část formuláře ve válci velmi malá a problematicky čitelná. Navíc je podle zadavatele žádoucí, aby obsah videa v co nejvyšší míře zobrazoval daný formulář doprovázený komentářem, jak formulář správně vyplnit, neboť uživatel má při vyplňování elektronického formuláře vedle sebe na jednom monitoru video a formulář. 
o   Návrh virtuálního studia:podle zadavatele je forma virtuálního studia s náhledy formulářů na válci, který zabírá pouze 12 % obrazovky, v porovnání s konkurenčními videi pro účely návodného videa nevhodná. Zadavatel k tomu uvádí: „Uživatel, který si chce vyplnit elektronický formulář dle tohoto návodného videa, pak postupuje tak, že má vedle sebe na jednom monitoru video a formulář, který vyplňuje elektronicky. Je tedy žádoucí, aby obsah videa v maximální míře zobrazoval daný formulář doprovázený komentářem, jak správně vyplnit. Obvykle také uživatelé nepřehrávají video fullscreen, ale v rámci prohlížečů v menších oknech, což na čitelnost a přehlednost také klade vyšší nároky“.
o   Velikost popisků:zadavatel zde uvádí, že se hodnotící komise jednoznačně usnesla na tom, že popisky – titulky – nekorespondují s celkovým vizuálně profesionálním zpracováním virtuálního studia. „Například popisek cca v 4:50 má odbyté formátování, nestejné mezery, žádné separátory, případně není využito odlišení formou odrážek, či jiným jednoduchým grafickým způsobem. Celkově pak takový popisek nekoresponduje s jinak velmi profesionálně provedenou prací na virtuálním studiu“.
37.         Závěrem zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že trvá na svém postupu a je přesvědčen, že postupoval zcela v souladu se zákonem a snahou vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku.
Podání navrhovatele ze dne 16. 8. 2017
38.         Úřad dne 16. 8. 2017 obdržel od navrhovatele podání z téhož dne nazvané „Doplnění návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 31. 7. 2017“ (dále jen „doplnění návrhu“).
39.         V doplnění návrhu zadavatel opět uvádí, že „shledává postup zadavatele při výběru dodavatele (resp. při hodnocení nabídek) zcela netransparentní a porušující zásadu rovného zacházení, a tudíž v rozporu s ust. § 6 ZZVZ, jak je blíže popsáno v Návrhu a dále v tomto podání“. V doplnění návrhu zadavatel dále uvádí, že trvá na všech skutečnostech uvedených v návrhu a ve smyslu § 251 odst. 5 zákona svůj návrh doplňuje.
40.         Podle navrhovatele není pravda, že by v návrhu uváděl nové skutečnosti, které nebyly uvedeny v námitkách ze dne 12. 7. 2017. Dle jeho vyjádření navrhovatel v návrhu námitky pouze argumentačně rozpracoval, ale nové skutečnosti navrhovatel v návrhu netvrdí. 
41.         Dále se navrhovatel vyjadřuje ke způsobu stanovení kritérií hodnocení. Podle navrhovatele dílčí kritérium hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ nebylo v zadávací dokumentaci vymezeno takovým způsobem, aby jednotlivé nabídky byly v daném kritériu vzájemně porovnatelné a aby naplnění kritérií bylo ověřitelné v souladu s § 116 odst. 3 zákona. Na podporu svého tvrzení navrhovatel odkazuje na rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 12. 8. 2010, č. j. 62 Ca 10/2009-113 a č. j. 62 Ca 33/2007-179 ze dne 20. 3. 2008 a rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R239/2007 ze dne 2. 5. 2008. Dále se navrhovatel ve svém doplnění návrhu zabýval jednotlivými podkritérii dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“, která dle jeho názoru obsahují řadu neurčitých a jen těžko definovaných (ryze subjektivních a objektivně nepřezkoumatelných) pojmů. 
42.         Jak navrhovatel dále uvádí ve svém doplnění návrhu, netransparentnost spatřuje také v metodě přidělování bodového ohodnocení v rámci jednotlivých podkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“. Podle navrhovatele zadavatel pro každé podkritérium vymezil v zadávací dokumentaci 3 kategorie úspěšnosti v daném podkritériu, přičemž v rámci každé takové kategorie může být nabídce udělen bez zjevného a jakkoli popsaného klíče různý počet bodů. Ze zadávací dokumentace ani ze zprávy o hodnocení však podle navrhovatele nevyplývá, na základě jakého klíče nabídka obdrží (popř. obdržela) v rámci určitého dílčího kritéria hodnocení právě 40 bodů a nikoliv např. 31 bodů. 
43.         Výše uvedené navrhovatel shrnuje, když v doplnění návrhu uvádí, že „Celý proces – počínaje stanovením hodnotících kritérií, resp. metody hodnocení v zadávací dokumentaci a konče samotným hodnocením zachyceným ve zprávě o hodnocení – je zcela netransparentní. Podle navrhovatele zadavatel mohl přidělovat (a zjevně přiděloval) konkrétní bodové ohodnocení nabídkám v jednotlivých jejich aspektech zcela svévolně (bez jasných pravidel a řádného zdůvodnění), nepředvídatelně, nepřezkoumatelně a tedy netransparentně“.
44.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že proces hodnocení nabídek, jak je zachycen ve zprávě o hodnocení, je „zcela nedostatečný, netransparentní, nepřezkoumatelný“ a neodpovídá stanovené metodě hodnocení, jak byla popsána v zadávací dokumentaci. Ve svém doplnění návrhu se navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 6. 2014 sp. zn. S708/2013 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2014 č. j. 30 Af 104/2012-51. Dále navrhovatel uvádí konkrétní příklady u jednotlivých podkritérií, kdy je navrhovatelem při hodnocení nabídek provedené zadavatelem spatřováno porušení zásady transparentnosti. Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2016, sp. zn. 29 Af 73/2014 – 42 a rozhodnutí Úřadu ze dne 8. 12. 2010 sp. zn. ÚOHS-S222,348/2009 a rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. S358/2009. 
45.         V závěru doplnění návrhu navrhovatel uvádí, že nezákonnost postupu zadavatele nemohla být navrhovatelem namítána dříve (např. v rámci námitek proti zadávacím podmínkám), neboť celková netransparentnost hodnocení nabídek vyšla najevo až v okamžiku, kdy zadavatel jím stanovená kritéria hodnocení aplikoval v rámci hodnocení nabídek, když „v rámci aplikace obecně stanovených (a vágně formulovaných) hodnotících kritérií, resp. obecně stanovené a vágně formulované metody hodnocení nabídek – pokud jde o dílčí hodnotící kritérium „Kvalita návrhu řešení“ – nezpřesnil aplikovanou metodu hodnocení a neuvedl konkrétní, jasné a transparentní úvahy a postupy, jež ho vedly k přidělení konkrétního počtu bodů konkrétním hodnoceným aspektům nabídky. Naopak, Zadavatel se v rámci hodnocení takřka vůbec nedržel stanovených hodnotících kritérií a stanovené metody hodnocení; omezil se na pouhé komentáře k jednotlivým hodnoceným aspektům nabídky, aniž by z nich byla zřejmá jejich návaznost na stanovenou metodu hodnocení, a aniž by v jejich rámci bylo zdůvodněno přidělení konkrétního bodového ohodnocení jednotlivým hodnoceným aspektům nabídek“. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 11. 2010 sp. zn. R95/2010, v němž byl podle jeho názoru řešen obdobný případ.  
Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 15. 8. 2017
46.         Vybraný dodavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 8. 2017 uvádí, že podle jeho názoru zadavatel postupoval při výběru dodavatele objektivně, transparentně, nediskriminačně a rozhodl zcela v souladu se zákonem. Podle vybraného dodavatele zadavatel své rozhodnutí dostatečně odůvodnil a hodnocení nabídek je v jeho rozhodnutí popsáno jednoznačně a přezkoumatelně.
47.         Podle vybraného dodavatele jsou kritéria hodnocení, která byla použita v šetřeném zadávacím řízení, naprosto standardní a byla použita již v minulosti, aniž by byla tehdejšími uchazeči jakkoliv napadena pro svou nezákonnost či jinak zpochybněna. Na podporu tohoto stanoviska odkazuje vybraný dodavatel na veřejnou zakázku, která byla stejným zadavatelem vyhlášena již pro předchozí období, a to v zadávacím řízení vyhlášeném dne 24. 12. 2012 pod ev. č. 7202011041868, a jako důkaz přikládá zadávací dokumentaci k tomuto zadávacímu řízení.
48.         Vybraný dodavatel závěrem uvedl, že „naše nabídka podaná v předmětném zadávacím řízení zvítězila oprávněně, nabízí redakční služby nejvyšší kvality odpovídající mj. i našim zkušenostem s touto činností z předchozího období, pro které naše společnost zakázku dříve vysoutěžil, a za odpovídající nabídkovou cenu. Naplňuje tak zcela hodnotící kritéria“.
Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 31. 8. 2017
49.         Úřadu bylo dne 1. 9. 2017 doručeno vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 31. 8. 2017, ve kterém vybraný dodavatel uvádí, že „argumenty obsažené v podání označeném jako Doplnění návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 31. 7. 2017 jsou jednak účelové (jakkoliv chápeme, že lze předpokládat, že neúspěšný uchazeč takové argumenty bude snášet) a jednak jsou předkládány v době po uplynutí relevantních lhůt (lhůty pro podání námitek proti zadávací dokumentaci a lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele). I kdyby tedy tyto argumenty byly důvodné (což nejsou), jsou předkládány pozdě a nemohou být Úřadem zohledněny“.
50.         Dále vybraný dodavatel ve svém vyjádření podotýká, že navrhovatel zadávací dokumentaci ve svém podání vykládá nesprávně a také ji nesprávně cituje, když na straně 16 nahoře zadávací dokumentace je uvedeno „formát (mp4, avi, mpeg)“ a nikoliv „či“ jak uvedl navrhovatel.
51.         Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel uvádí, že trvá na tom, že zadávací dokumentace i konkrétně kritéria hodnocení byla vypsána i aplikována řádně a že nabídka podaná vybraným dodavatelem požadavky zadavatele oprávněně a zcela naplnila (ziskem maxima, tedy 100 bodů). 
IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU
52.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl ve vztahu k části návrhu týkající se postupu zadavatele při hodnocení nabídek o tom, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 119 odst. 2 písm. d) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“, nepopsal ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017 tak, aby z něj bylo zřejmé, z jakého konkrétního důvodu účastníkům zadávacího řízení přidělil v rámci jednotlivých podkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ příslušný počet bodů a na základě jakých údajů a skutečností uvedených v nabídkách provedl jejich vzájemné srovnání v rámci těchto podkritérií, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a  tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy
K právnímu postavení zadavatele
53.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, zda je Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha zadavatelem ve smyslu § 4 zákona. 
54.         Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.
55.         Podle informací dostupných na internetových stránkách zadavatele (https://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/zverejnovane-informace/povinne-informace) je Česká agentura na podporu obchodu, IČO 00001171, se sídlem Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu a byla zřízena dne 17. 4. 1997 rozhodnutím ministra. S ohledem na uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce
56.         Podle bodu 9 „Hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace ze dne 30. 3. 2017 (dále jen „zadávací dokumentace“) budou nabídky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Zadavatel stanovil následující dílčí kritéria hodnocení:


Nabídková cena za měsíc v Kč bez DPH s vahou 60 %


Kvalita návrhu řešení s vahou 40 %


V rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil, že nabídky bude hodnotit na základě jednotlivých podkritérií uvedených v následující tabulce:




Podrobný rozpis jednotlivých podkritérií v rámci kritéria Kvalita návrhu řešení je uveden níže v tabulce včetně jednotlivých vah.




Podkritérium č. 1
Návrh dílčí koncepce portálu BusinessInfo.cz


Zadavatel požaduje návrh koncepce práce redakce a rozvoje portálu s přihlédnutím k jednotlivým bodům předmětu plnění zakázky v celkovém rozsahu min. 5 max. 10 normostran (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer) v nabídce účastníka. Posuzuje se zejména, do jaké míry je navrhovaná koncepce řešení ujasněná a propracovaná.
Hodnocení koncepce práce redakce bude probíhat v následujících oblastech:
·         návrh procesů kompletních redakčních prací v návaznosti na procesy uvedené v ZD,
·         způsoby plánování a výběru témat a vyhodnocování jejich úspěšnosti,
·         metodika vyhledávání a získávání externích podkladů a textů,
·         proces verifikace informací a podkladů,
·         proces plánování publikace.
Hodnocení koncepce rozvoje portálu bude probíhat v následujících oblastech:
·         návrh koncepce obsahového rozvoje portálu, které musí obsahovat náměty na obsahový rozvoj či naopak náměty na útlum určitých částí portálu,
·         návrh koncepce marketingové podpory portálu s cílem zvýšit povědomí o značce BusinessInfo.cz mezi uživateli a s cílem zvýšit návštěvnost portálu BusinessInfo.cz, koncepce musí obsahovat konkrétní kroky na podporu značky a na podporu a zvýšení návštěvnosti portálu BusinessInfo.cz.
Jako vyhovující bude hodnocen návrh koncepce, která:
·         pokrývá minimálně všechny zmíněné oblasti rozvoje koncepce práce a koncepce rozvoje portálu a obsahuje konkrétní návrhy řešení těchto oblastí,
·         je v souladu s aktuálními poznatky a trendy v oblasti rozvoje obsahu webových portálů na základě aktuálních studií, průzkumů a zkušeností z obdobných projektů zejména v zahraničí,
·         bude obsahovat náměty na obsahový rozvoj portálu včetně zdůvodnění výběru témat a jejich přínosu pro portál a jeho uživatele,
·         řeší systematicky konzistentní, koherentní přístup k obsahu, tj. provázanost informací z různých ministerstev ve prospěch podnikatelského cyklu, návaznost na vládní strategie a další strategické dokumenty a politiky (zejména Smart administration nebo Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, Exportní strategie, Průmysl 4.0, případně další aktuální politiky),
·         v rámci marketingové koncepce navrhuje nové možnosti, jak zviditelnit portál veřejnosti s naznačenými cíli a nástroji, které je možné využít,
·         přináší návrhy na lepší využití synergických efektů v rámci spolupráce s partnery portálu.
Jako méně vyhovující bude hodnocen návrh koncepce, která:
·         bude vykazovat pouhý výčet jednotlivých nápadů a myšlenek bez provázanosti se zřejmými popsanými synergiemi,
·         nebude obsahovat konkrétní nástroje a cíle nebo očekávané odhady výsledků a efektů v oblasti rozvoje portálu a bude pracovat s obecnými tvrzeními (např.: Zlepší se návštěvnost, zlepší se povědomí o značce apod.)
·         nebude detailně popisovat koncepci a workflow redakčních prací,
·         nedodrží minimální nebo maximální povolený počet normostran. Taková koncepce bude hodnocena 0 body.


40 – 31 bodů obdrží úplně vyhovující nabídka s jednoznačným prokázáním porozumění hlavní problematice zadání, potřebám zadavatele specifikovaným v ZD a uvedeným požadavkům v rámci dílčího podkritéria
30 – 21 bodů obdrží vyhovující nabídka s rutinním prokázáním porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v ZD
20 – 0 bodů obdrží nabídka, která neporozuměla zadání, nenaplňuje požadavky zadání




Podkritérium č. 2
Zpracování článku k zadanému tématu


Téma: Právní a daňové aspekty zaměstnávání cizinců na území ČR
Zadavatel požaduje zpracování článku v rozsahu min. 10 max. 15 normostran (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer) se zaměřením zejména na následující oblasti:
·         cizinec vs. občan EU,
·         rozhodné právo,
·         smluvní vztah zaměstnavatel – zaměstnanec,
·         zaměstnanecká karta,
·         zaměstnávání přes agenturu práce,
·         zdravotní a sociální pojištění 
·         daňové aspekty
·         administrativní záležitosti
jako vyhovující bude hodnoceno zpracování článku, který:
·         bude obsahovat všechny zmíněné aspekty, 
·         bude srozumitelný pro laického čtenáře, který nemá hlubší znalosti právní problematiky,
·         bude zpracován s přihlédnutím k názornosti a výstižnosti textů, dále také přehlednosti pro čtenáře, tj. bude obsahovat prvky, které zjednodušují orientaci v problematice a pochopení textu,
·         bude obsahovat vhodně zvolenou anotaci, description a navržených souvisejících článků (témat),
·         struktura textu bude reflektovat různé úrovně čtenářského přístupu.
Jako méně vyhovující bude hodnoceno zpracování článku, který:
·         nebude respektovat cílovou skupinu = čtenáře laika bez hlubší znalosti právní problematiky,
·         bude nesrozumitelný, nenázorný, nepřehledný bez vhodně zvolené anotace, description a návrhu souvisejících článků,
·         nebude obsahovat všechny zmíněné oblasti
·         nedodrží minimální nebo maximální povolený počet normostran. Takový článek bude ohodnocen 0 body. 


35 – 21 bodů obdrží plně vyhovující nabídka s jednoznačným prokázáním porozumění hlavní problematice zadání, potřebám zadavatele specifikovaným v ZD a uvedeným požadavkům v rámci dílčího podkritéria
20 – 11 bodů obdrží vyhovující nabídka s rutinním prokázáním porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v ZD
10 – 0 bodů obdrží nabídka, která neporozuměla zadání, nenaplňuje požadavky zadání




Podkritérium č. 3
Výroba videospotu


Téma: Podání daňového přiznání OSVČ za rok 2016
Vysvětlit problematiku podání daňového přiznání prostřednictvím videonávodu dle níže uvedené specifikace
·         Účastník zpracuje videonávod na zadané téma. Videonávod popisující vyplnění a odeslání formuláře prostřednictvím portálu BusinessInfo.cz na základě následujících požadavků zadavatele (Modelový případ: OSVČ, živnost volná, podnikající tak, že zvažuje 60 % paušál, nebo dle skutečných nákladů – nutno vysvětlit pro a proti. OSVČ má dále příjmy z pronájmu bytu, který vlastní a dlouhodobě jej pronajímá – v roce 2016 jeden nájemník celý rok)
·         Stopáž: 2 – 5 minut.
·         Formát: mp4, avi, mpeg
·         Kvalita: HD
·         Dodání videonávodu na DVD nosiči nebo USB flash disku jako součást baídky s označením „Videonávod“
Jako vyhovující bude hodnocen videonávod, který
·         bude vypracován dle výše popsaných parametrů (formát, kvalita, nosič, stopáž…)
·         je srozumitelný a intuitivní pro cílového uživatele portálu BusinessInfo.cz
·         zahrne všechny kroky potřebné k tomu, aby formulář bylo možné dle návodu správně vyplnit a následně podat na příslušný FÚ
·         bude kreativní a nápaditý (nikoliv však na úkor účelu a přehlednosti)
·         bude komplexní - bude obsahovat doplňující informace (ZP, ČSSZ, přílohy daňového formuláře)
·         je technicky zpracován na vysoké úrovni - například je graficky kreativní, má kvalitní zvukovou stopu apod.)
jako nevyhovující bude hodnocen videonávod, který
·         nebude vypracován dle výše popsaných parametrů (formát, kvalita, nosič, stopáž). Takový videonávod bude hodnocen 0 body.
·         Nedodrží požadovanou minimální a maximální délku stopáže. Takový videonávod bude hodnocen 0 body.
·         Podle něhož nebude možno vyplnit a odevzdat formulář (například, že ve videonávodu bude opomenuto na povinnou položku)
·         Nebude vykazovat prvky komplexnosti (ZP, ČSSZ, přílohy, a další následné a předešlé kroky)
·         Je technicky nekvalitní (špatný zvuk, obraz apod.)


25 – 16 bodů obdrží plně vyhovující nabídka s jednoznačným prokázáním porozumění hlavní problematice zadání, potřebám zadavatele specifikovaným v ZD a uvedeným požadavkům v rámci dílčího podkritéria
15 – 11 bodů obdrží vyhovující nabídka s rutinním prokázáním porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v ZD
10 – 0 bodů obdrží nabídka, která neporozuměla zadání, nenaplňuje požadavky zadání




Podle zadávací dokumentace bude počet bodů dosažený každým účastníkem v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ násoben vahou tohoto dílčího kritéria hodnocení (40%) s tím, že výsledek bude zaokrouhlen na 2 desetinná místa.
57.         Podle bodu 2 „Podmínky a požadavky na zpracování nabídky“ zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 11. 5. 2017, 10:00 hod. Z „VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 3“ ze dne 3. 5. 2017 vyplývá, že zadavatel původně stanovenou lhůtu prodloužil do 15. 6. 2017, 10:00 hod.
58.         Podle zprávy o hodnocení ze dne 26. 6. 2017 byly hodnoceny na základě ekonomické výhodnosti dle kritérií stanovených zadavatelem celkem 4 nabídky. Podle zprávy o hodnocení přiřadila hodnotící komise jednotlivým nabídkám níže uvedené body:




 


Nabídková cena za měsíc v Kč bez DPH


Kvalita návrhu řešení


 




Firma


Váha


Cena v Kč bez DPH


Výpočet


Váha


Přidělené body


Výpočet


Součet




R MEDIA, spol s r.o.


60 %


561 720 Kč


34,65


40 %


72


28,80


63,45




Vltava Labe Media a.s.


60 %


324 350 Kč


60,00


40 %


62


24,80


84,80




Mladá fronta a.s.


60 %


404 900 Kč


48,06


40 %


100


40,00


88,06




BDO Advisory s.r.o.


60 %


509 645 Kč


38,19


40 %


55


22,00


60,19




 
59.         Ve zprávě o hodnocení je dále uvedeno, že podrobný rozpis přidělení jednotlivých bodů je „přílohou daného protokolu“. V příloze zprávy o hodnocení je uvedeno následující:

 


 
 
60.         Podle zprávy o hodnocení hodnotící komise vyhodnotila jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku dodavatele Mladá fronta a.s., neboť obdržela nejvyšší počet bodů. Přípisem ze dne dne 30. 6. 2017 zadavatel účastníkům oznámil, že rozhodl o výběru dodavatele Mladá fronta, a.s. pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele podal navrhovatel dne 12. 7. 2017 námitky. 
Obsah námitek navrhovatele ze dne 12. 7. 2017
61.         V úvodu námitek navrhovatel popisuje stanovený způsob hodnocení nabídek včetně kritérií hodnocení a výsledek hodnocení provedený hodnotící komisí. Navrhovatel zde uvádí, že získal v rámci „prvního, nejvýznamnějšího a zcela objektivního hodnotícího kritéria“ nejvyšší počet bodů, neboť měl ze všech účastníků zadávacího řízení nejnižší nabídkovou cenu za měsíc v Kč bez DPH. V rámci druhého „ryze subjektivního“ kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ se navrhovatel umístil na třetím místě, ačkoliv podle navrhovatele byla jeho nabídka vysoce kvalitní.  
62.         Navrhovatel v námitkách uvádí, že „toto subjektivní hodnocení, zcela favorizující účastníka Mladá fronta a.s. na úkor stěžovatele i ostatních dodavatelů, je v rozporu se zásadou transparentnosti dle ustanovení § 6 odstavec 1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle ustanovení § 6 odstavec 2.) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“.
63.         Dále navrhovatel v námitkách uvedl: „Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, měl by dbát na vysokou kvalitu vymezení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek podle těchto kritérií, které umožňuje jednoznačné a přezkoumatelné hodnocení nabídek a které současně bude splňovat podmínky stanovené v ustanovení § 6 odstavec 1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tedy požadavek na dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel nedostatečně specifikoval a podrobně nepopsal způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií, čímž porušil zásadu transparentnosti, když bez relevantních důvodů upřednostnil kritéria subjektivní před kritérii objektivními“.
64.         Závěrem navrhovatel v námitkách požaduje, aby zadavatel jeho námitkám ve smyslu § 245 zákona vyhověl a přijal opatření k nápravě, tedy aby zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele, rozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek, za účelem tohoto nového posouzení a hodnocení ustanovil novou hodnotící komisi, která vypracuje novou zprávu o hodnocení nabídek, kterou předá zadavateli, a zadavatel rozhodl o výběru dodavatele ve smyslu § 122 zákona. 
K výroku I. – k části návrhu týkající se provedeného hodnocení nabídek
Relevantní ustanovení zákona
65.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
66.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
67.         Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.
68.         Podle § 119 odst. 2 zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede
a)        identifikaci zadávacího řízení,
b)         fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
c)        seznam hodnocených nabídek a
d)        popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé
1.      hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2.      popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3.      popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4.      výsledek hodnocení nabídek.
Právní posouzení 
69.         Podle navrhovatele zadavatel dospěl k rozhodnutí o výběru dodavatele na základě ryze subjektivního hodnocení a nedostatečně ve zprávě o hodnocení nabídek popsal svou metodu hodnocení v rámci kritéria „Kvalita návrhu řešení“, čímž porušil zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2.
70.         Úřad v prvé řadě považuje za nutné vyjádřit se k tvrzení zadavatele, že navrhovatel ve vztahu k provedenému hodnocení nabídek v námitkách neuvedl, v čem spatřuje porušení zákona,  a tedy jeho námitky nesplňovaly požadavky podle § 244 odst. 1 zákona. Podle zadavatele navrhovatel v námitkách pouze obecně poukázal na porušení základních zásad a zadavatel tak neměl možnost se vyjádřit ke konkrétním skutečnostem a obhájit svůj postup v zadávacím řízení. Úřad dodává, že pokud by navrhovatel skutečně podal zadavateli námitky, které by neobsahovaly zákonem stanovené náležitosti, tedy by námitky nepodal řádně, byl by dán důvod k zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona.
71.         Úřad po přezkoumání námitek konstatuje, že vlastního průběhu hodnocení nabídek se týká část námitek, v níž navrhovatel uvádí, že subjektivní hodnocení zadavatele favorizovalo vybraného dodavatele na úkor ostatních účastníků zadávacího řízení, což je v rozporu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy dává zadavateli zapravdu v tom, že navrhovatel v námitkách pouze obecně poukázal na porušení zásad zadávacího řízení při hodnocení nabídek vedoucí ke zvýhodnění vybraného dodavatele, nicméně současně konstatuje, že i z tohoto obecného tvrzení jasně vyplývá, v čem navrhovatel porušení zákona spatřuje. Námitky navrhovatele tedy specifikaci skutečnosti, v níž navrhovatel spatřuje porušení zákona, obsahovaly, když navrhovatel uvedl, že zadavatelem provedené subjektivní hodnocení bylo provedeno netransparentně způsobem, který zvýhodnil vybraného dodavatele. Úřad tedy uzavírá, že námitky byly v části, jež se týká provedeného hodnocení nabídek, podány řádně, a ve vztahu k části návrhu týkající se provedeného hodnocení nabídek tedy není dán důvod pro zastavení správního řízení. 
72.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu dále poukazuje na to, že navrhovatel v návrhu uvádí nové skutečnosti, které nebyly obsaženy v námitkách, ačkoliv se jednalo o skutečnosti vyplývající ze zprávy o hodnocení, která byla zadavateli zaslána spolu s oznámením o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 6. 2017, navrhovatel si jich tedy podle zadavatele byl a měl či mohl být vědom, a zadavatel se proto neměl možnost k daným skutečnostem vyjádřit v rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 7. 2017. 
73.         K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu nejdříve opakuje své tvrzení uvedené v námitkách, tedy že hodnocení nabídek bylo provedeno v rozporu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, a následně uvádí, konkrétní skutečnosti týkající se hodnocení jeho nabídky, které považuje za nezákonné. Návrh tedy odpovídá námitkám v části, v níž navrhovatel obecně poukazuje na porušení zásad zadávacího řízení při hodnocení nabídek vedoucí ke zvýhodnění vybraného dodavatele. Ostatní skutečnosti uváděné v návrhu týkající se hodnocení nabídky navrhovatele, v námitkách skutečně obsaženy nebyly.
74.         S ohledem na uvedené přistoupil Úřad ve správním řízení k přezkoumání návrhu v rozsahu, v jakém se tento shoduje s námitkami navrhovatele, tedy v rámci správního řízení posoudil, zda hodnocení nabídek bylo zadavatelem provedeno v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
75.         K tomu Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zásada transparentnosti je jednou z klíčových zásad určujících požadavek na postup zadavatele, který musí zajistit zadání veřejné zakázky průhledným způsobem, musí zajistit pořízení dokumentace, jasné vymezení kritérií hodnocení, řádné odůvodnění rozhodnutí a obecně přezkoumatelnost svého postupu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2012 – 51). Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn 31 Ca 166/2005). Tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení (…)Kromě toho princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení. K tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení“.
76.         K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad uvádí, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 1. 2016 č. j. 30 Af 90/2013 – 50, zadavatel musí přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, přičemž platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení znamená netransparentnost hodnocení. Krajský soud v Brně k tomu ve výše citovaném rozsudku dodává: „Jinými slovy – je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. (…) A zvláště u nekvantifikovatelných kritérií by měl být podán důkladný popis, proč byla nějaká nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.“
77.         Obdobný názor vyjádřil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S603/2013/VZ-4065/2013/532/RNi ze dne 5. 3. 2013, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2017 č. j. 30 Af 9/2015 - 91, ve kterém Úřad uvedl: „Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií.Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů“.
78.         Z výše uvedeného vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek by měla obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění včetně odůvodnění počtu přidělených bodů a ze zprávy by mělo vyplývat, proč byla nějaká nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám. 
79.         Úřad rovněž dodává, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. V citovaném rozsudku je dále uvedeno, že Úřad však musí dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné. Jinými slovy pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.
80.         Úřad dodává, že i když se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jejich závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku.
81.         Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tedy vyplývá, že zpráva o hodnocení musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu. Přitom platí, že v případě, kdy „zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis způsobu hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel dále musí všechny tyto hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení popsat v písemné zprávě o hodnocení srovnatelným způsobem“ (srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-102-6). Jen takové hodnocení může být v souladu se zásadou transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona. 
82.         V šetřeném případě zadavatel stanovil dílčí kritéria hodnocení: „Nabídková cena za měsíc v Kč bez DPH“ s vahou 60 %a „Kvalita návrhu řešení“ s vahou 40 %. V rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ zadavatel hodnotil 3 podkritéria: „Návrh dílčí koncepce portálu“, „Zpracování článku k zadanému tématu“ a „Výroba videospotu“. V rámci každého podkritéria zadavatel stanovil podmínky (aspekty), kdy bude v rámci jednotlivého podkritéria nabídka hodnocena jako vyhovující a kdy jako nevyhovující (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
83.         V posuzovaném případě se tedy Úřad s ohledem na obsah návrhu (a námitek) zabýval tím, zda ze zprávy o hodnocení nabídek lze identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídky podle podkritérií původně stanovených v zadávací dokumentaci a proč byl jednotlivým nabídkám přidělen konkrétní počet bodů. 
84.         Ze zprávy o hodnocení vyplývá, že nabídka vybraného dodavatele získala v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ 100 bodů, což je maximální možný počet bodů, který dodavatel za toto dílčí kritérium hodnocení mohl získat. Pokud tedy nabídka vybraného dodavatele získala maximální počet bodů, je dle Úřadu zřejmé, že v rámci hodnocení musela splnit veškeré požadavky zadavatele u všech podkritérií a být tedy „vyhovující“ ve všech aspektech, které měly být dle zadávací dokumentace hodnoceny. Skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče splnila veškeré požadavky zadavatele a ve všem „vyhověla“, současně musí jednoznačně vyplývat z popisu hodnocení uvedeného ve zprávě o hodnocení, tj. musí zde být u každého požadavku zadavatele u jednotlivých podkritérií uvedeno, jakým způsobem a proč nabídka vybraného dodavatele dílčí požadavek zadavatele splnila a byl jí přidělen plný počet bodů. Jen v takovém případě může být hodnocení nabídek jasné, přezkoumatelné a transparentní.
85.         Úřad po přezkoumání zadávací dokumentace a zprávy o hodnocení nabídek zjistil následující. U podkritéria č. 1 „Návrh dílčí koncepce portálu BusinessInfo.cz“ je v rámci popisu stanoveného způsobu hodnocení v zadávací dokumentaci uvedeno: „Jako vyhovující bude hodnocen návrh koncepce, která: (…) pokrývá minimálně všechny zmíněné oblasti rozvoje koncepce práce a koncepce rozvoje portálu a obsahuje konkrétní návrhy řešení těchto oblastí“. Dále je u podkritéria č. 1 „Návrh dílčí koncepce portálu BusinessInfo.cz“ uvedeno, že „Hodnocení koncepce práce bude probíhat v následujících oblastech:


návrh procesů kompletních redakčních prací v návaznosti na procesy uvedené v ZD,


způsoby plánování a výběru témat a vyhodnocování jejich úspěšnosti,


metodika vyhledávání a získávání externích podkladů a textů,


proces verifikace informací a podkladů,


proces plánování publikace“.


V popisu hodnocení nabídky vybraného dodavatele je v příloze zprávy o hodnocení uvedeno, že „účastník ve své nabídce v kap. 2 detailně uvádí návrh procesů kompletních redakčních prací v návaznosti na procesy uvedené v ZD včetně workflow. Popsán je proces publikace s grafickým znázorněním postupu schvalování (str. 10/215). Podrobně uvádí způsoby plánování a výběr témat vč. zdůvodnění, jejich zdroje a verifikaci informací a podkladů (str. 8/213)“. V příloze zprávy o hodnocení ale není nikde uvedeno, zda nabídka vybraného uchazeče obsahovala také metodiku vyhledávání a získávání externích podkladů a textů nebo zda se věnovala vyhodnocování úspěšnosti témat, jak popisovaly zadávací podmínky u stanoveného způsobu hodnocení.
86.         Dále zadavatel v zadávacích podmínkách u podkritéria č. 1 uvedl, že „Jako vyhovující bude hodnocen návrh koncepce, která: (…) bude obsahovat náměty na obsahový rozvoj portálu včetně zdůvodnění výběru témat a jejich přínosu pro portál a jeho uživatele“. V komentáři u vybraného dodavatele je v příloze zprávy o posouzení uvedeno, že „Nabídka obsahuje náměty na obsahový rozvoj (str. 14 až 16) včetně návrhu na novou strukturu rubrik, tvorbu vlastního obsahu, prohloubení obsahu anglické verze portálu s útlumem ostatních jazykových verzí a odstranění duplicit (str. 14/219 až 15/220)“. Z přílohy zprávy o hodnocení ale žádným způsobem nevyplývá, zda vybraný uchazeč ve své nabídce zdůvodnil výběr témat a popsal jejich přínos pro portál a uživatele, jak stanovil zadavatel u tohoto způsobu hodnocení.
87.         U podkritéria č. 2 „Zpracování článku k zadanému tématu“ zadavatel uvedl, že „Jako vyhovující bude hodnoceno zpracování článku, který: (…)bude obsahovat vhodně zvolenou anotaci, description a navržených souvisejících článků (témat)“. V příloze zprávy o hodnocení hodnotící komise v komentáři u vybraného dodavatele uvedla: „Článek obsahuje všechny požadované aspekty – obsahuje anotaci, description i související témata“. Podle Úřadu se ale jedná o pouhé konstatování, že anotace, description i související témata jsou v článku vybraného uchazeče obsaženy, hodnotící komise se však již ve zprávě o posouzení, resp. její příloze vůbec nevěnovala samotnému kvalitativnímu hodnocení těchto prvků, tedy zda jsou skutečně vhodně zvolené a z jakého důvodu.
88.         Obdobně u podkritéria č. 3 „Výroba videospotu“ zadavatel požadoval vysvětlit problematiku příjmů a výdajů z pronájmu, paušály a skutečné výdaje prostřednictvím videonávodu, který bude mít mj. následující parametry: 


Stopáž: 2 – 5 minut


Formát: mp4, avi, mpeg


Kvalita: HD


Dodání videonávodu na DVD nosiči nebo USB flash disku jako součást nabídky s označením „Videonávod“


Ve zprávě o hodnocení je uvedeno, že „Jako vyhovující bude hodnocen videonávod, který (…) bude vypracován dle výše popsaných parametrů (formát, kvalita, nosič, stopáž…)“. Hodnotící komise v příloze zprávy o hodnocení v komentáři u vybraného dodavatele uvedla, že účastník dodržel formát a kvalitu požadovaného videa v HD a že účastník dodal video ve všech formátech uvedených v ZD. V příloze zprávy o hodnocení ale není uvedeno, zda videonávod vybraného uchazeče splňuje také požadavek na stopáž: 2 – 5 min a zda byl dodán na DVD nosiči nebo USB flash disku. Ze zprávy o hodnocení, resp. její přílohy tedy nevyplývá, zda měl videonávod vybraného dodavatele skutečně stopáž 2 – 5 minut a zda byl dodán požadovaným způsobem. Pokud se o tom zadavatel nezmiňuje, není zřejmé, zda vybraný dodavatel dané požadavky splnil a zda měl dostat plný počet bodů.  
89.          Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že ze zprávy o hodnocení ani z její přílohy nevyplývá, že nabídka vybraného uchazeče v rámci jednotlivých podkritérií splnila skutečně veškeré požadavky zadavatele v nejvyšší kvalitě, a nelze z ní tedy tím pádem ani ověřit, zda měl vybraný dodavatel skutečně dostat plný počet bodů. S ohledem na to nelze způsob, jakým zadavatel ve zprávě o hodnocení popsal hodnocení nabídky vybraného dodavatele, považovat za transparentní a přezkoumatelný. 
90.         Úřad dále na tomto místě s odkazem na výše uvedenou judikaturu uvádí, že ze zprávy o hodnocení musí být patrné, jaké aspekty byly předmětem hodnocení a jaký měly vliv na počet přidělených bodů. Hodnoceny musejí být jen takové aspekty, které jsou definované v zadávací dokumentaci. U všech účastníků by měly být hodnoceny stejné aspekty, aby bylo možné nabídky vzájemně porovnat, a měly by být známy důvody, které vedly hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení nabídek u stejného aspektu. Jen takové hodnocení nabídek bude přezkoumatelné a transparentní. Pro hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení tedy platí, že ve zprávě o hodnocení musí být specifikovány takové údaje, z nichž bude zřejmé, z jakého konkrétního důvodu byl účastníkům zadávacího řízení v rámci jednotlivých podkritérií přidělen příslušný počet bodů a na základě jakých údajů a skutečností uvedených v nabídkách zadavatel provedl jejich vzájemné srovnání podle jednotlivých podkritérií.
91.         Co se týká hodnocení nabídky navrhovatele, ze zprávy o hodnocení vyplývá, že v rámci dílčího kritéria „Kvalita návrhu řešení“ získal navrhovatel celkem 62 bodů, což je o 38 bodů méně než vybraný dodavatel, který získal maximální možný počet bodů za toto dílčí kritérium, tj. 100 bodů. Hodnotící komise u podkritéria č. 2 „Zpracování článku k zadanému tématu“ u nabídky navrhovatele mj. uvedla, že „článek v textu nevyužívá odkazů na další info, což omezuje přehlednost a orientaci v celé problematice“. Z požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci ale nikterak nevyplývá, že by měl článek obsahovat „odkazy na další info“, pouze zadavatel v požadavcích uvádí, že „Jako vyhovující bude hodnoceno zpracování článku, který: (…) bude zpracován s přihlédnutím k názornosti a výstižnosti textů, dále také přehlednosti pro čtenáře, tj. bude obsahovat prvky, které zjednodušují orientaci v problematice a pochopení textu“. Hodnotící komise ale v příloze zprávy o hodnocení nikterak neuvedla, zda navrhovatel ve svém článku nepoužil jiné prvky, které zjednoduší orientaci v problematice a pochopení textu, ale mluví pouze o „odkazech na další info“, i když z požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci vyplývá, že uchazeči mohli pro snazší orientaci v problematice a pochopení textu použít i jiné prvky a nejen odkazy na další info. U vybraného dodavatele zadavatel k danému aspektu (prvky zjednodušující orientaci v problematice a pochopení textu) v popisu hodnocení kromě zmínění odkazů na související články a na konkrétní části zákona uvedl, že uvedení stručného obsahu zlepšuje orientaci v článku a dále, že výčet pojmů a základní orientace v problematice na začátku článku poskytuje prostor pro porozumění odborné problematiky v dalších částech textu. Porovnání nabídky navrhovatele s nabídkou vybraného dodavatele v tomto aspektu, tedy zda stručný obsah neobsahuje také nabídka navrhovatele nebo zda oproti nabídce vybraného uchazeče neobsahuje nabídka navrhovatele jiné prvky zjednodušující orientaci v dané problematice, ale zpráva o hodnocení neobsahuje. 
92.         Ze zprávy o hodnocení ani z její přílohy dále nikterak nevyplývá, zda, případně v jaké míře, nabídka navrhovatele z hlediska stanovených kritérií hodnocení splnila některé požadavky zadavatele, neboť hodnotící komise se k nim v příloze zprávy o hodnocení vůbec nevyjadřuje. Jedná se například o požadavek zadavatele u podkritéria č. 3 „Výroba videospotu“, kdy video mělo být vypracováno dle uvedených parametrů: 


„Stopáž: 2 – 5 minut


Formát: mp4, avi, mpeg


Kvalita: HD


Dodání videonávodu na DVD nosiči nebo USB flash disku jako součást nabídky s označením „Videonávod“


Ve zprávě o hodnocení ani její příloze není nikde uvedeno, zda videonávod navrhovatele má požadovanou stopáž, formát, kvalitu a zda byl dodán na DVD nosiči nebo USB flash disku, kolik bodů za tento požadavek mu bylo přiděleno nebo naopak odečteno. U vybraného dodavatele je v příloze zprávy o hodnocení uvedeno, že účastník dodržel formát a kvalitu požadovaného videa v HD a že účastník dodal video ve všech formátech uvedených v ZD. K požadavku zadavatele uvedenému v zadávací dokumentaci na stopáž videa se příloha zprávy o hodnocení nevyjadřuje ani u vybraného dodavatele. Obdobně u podkritéria č. 3 „Výroba videospotu“ zadavatel požadoval, aby byl videonávod „srozumitelný a intuitivní pro cílového uživatele portálu BusinessInfo“. Nikde ve zprávě o hodnocení ale hodnotící komise neuvádí, zda je předložený videonávod navrhovatele ve vztahu k cílovým uživatelům portálu BusinessInfo skutečně srozumitelný a přehledný a jaký vliv má tento aspekt na počet přidělených bodů. U vybraného dodavatele zadavatel k tomuto aspektu uvedl, že „Respektuje cílovou skupinu – OSVČ (…) Přehlednost a návodnost vyplnění formuláře je dobrá“. Pokud uvedené aspekty hodnotící komise hodnotila u vybraného dodavatele, měla je hodnotit i u navrhovatele (a ostatních účastníků) a v případě jejich splnění mu za ně přidělit odpovídající počet bodů. Ze zprávy o hodnocení ale nikterak nevyplývá, zda tyto aspekty byly skutečně hodnotící komisí u navrhovatele hodnoceny. 
93.         Obdobně v příloze zprávy o hodnocení je u vybraného dodavatele u podkritéria č. 1 „Návrh dílčí koncepce portálu BusinessInfo.cz“ uvedeno, že „Účastník doporučil zachování kontaktního centra“. Z přílohy zprávy o hodnocení ale nevyplývá, zda měla tato skutečnost nějaký vliv na počet přidělených bodů vybranému dodavateli, kolik bodů bylo případně přiděleno a k jakému aspektu se tyto informace vůbec vztahují. U ostatních účastníků se hodnotící komise o kontaktním místě v příloze zprávy o hodnocení vůbec nevyjadřuje. Obdobně u vybraného dodavatele u podkritéria č. 1 „Návrh dílčí koncepce portálu BusinessInfo.cz“ hodnotící komise uvedla, že „Ke koncepci obsahového rozvoje byla zpracována profesionální audio-video prezentace“. Ze zadávací dokumentace ale nijak nevyplývá, že by předmětem hodnocení měla být také audio-video prezentace. Z přílohy zprávy o hodnocení není patrné, zda měl tento fakt nějaký vliv na počet přidělených bodů nebo zda přítomnost audio-video prezentace hodnotící komise hodnotila i u ostatních účastníků. Chtěl-li zadavatel v rámci hodnocení nabídek pozitivně hodnotit zpracování audio-prezentace, mělo být toto kritérium uvedeno již v zadávací dokumentaci v popisu hodnocení a mělo být hodnoceno i u ostatních účastníků. 
94.         Z výše uvedeného vyplývá, že hodnocení nabídek jednotlivých účastníků nelze vzájemně porovnat, neboť hodnocené aspekty nejsou vždy u všech účastníků zcela totožné, a navíc nelze dovodit, jaký počet bodů jednotlivým aspektům hodnotící komise přikládá. 
95.         Dále se Úřad zabýval způsobem přidělováním bodů v rámci jednotlivých podkritérií. V bodu 9 „Hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace je u každého podkritéria uvedeno rozmezí, kolik bodů obdrží „plně vyhovující nabídka s jednoznačným prokázáním porozumění hlavní problematice zadání, potřebám zadavatele specifikovaným v zadávací dokumentaci a uvedeným požadavkům v rámci dílčího podkritéria“, kolik bodů obdrží „vyhovující nabídka s rutinním prokázáním porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v zadávací dokumentaci“ a kolik bodů obdrží „nabídka, která neporozuměla zadání a nenaplňuje požadavky zadání“. Například u podkritéria č. 2 „Zpracování článku k zadanému tématu“ je uvedena následující stupnice:


35 – 21 bodů obdrží plně vyhovující nabídka s jednoznačným prokázáním porozumění hlavní problematice zadání, potřebám zadavatele specifikovaným v ZD a uvedeným požadavkům v rámci dílčího podkritéria


20 – 11 bodů obdrží vyhovující nabídka s rutinním prokázáním porozumění hlavní problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v ZD


10 – 0 bodů obdrží nabídka, která neporozuměla zadání, nenaplňuje požadavky zadání


Bližší popis toho, jakým způsobem budou body přidělovány v rámci určité kategorie, zadávací dokumentace neobsahuje. 
96.         Úřad na tomto místě uvádí, že pokud přesná metodika přidělování bodů v rámci určité kategorie není popsána již v zadávací dokumentaci, musí být způsob přidělení bodů jednotlivým účastníkům včetně zdůvodnění hodnotící komise, proč právě takový počet bodů přidělila, pečlivě popsán ve zprávě o hodnocení tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek.
97.         Ze zprávy o hodnocení, resp. její přílohy vyplývá, že u podkritéria č. 2 „Zpracování článku k zadanému tématu“ navrhovatel získal 23 bodů a účastník BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8 (dále jen „BDO Advisory s.r.o.“) 29 bodů, tedy o 6 bodů více než navrhovatel. Hodnocení navrhovatele a BDO Advisory s.r.o. v rámci podkritéria č. 2 je uvedeno v následující tabulce:
 




Navrhovatel
Článek obsahuje požadovanou výstižnou anotaci a související témata/články, neobsahuje však description.
Celkově účastník zvolil zpravodajský typ článku, který ale neodpovídá cílové skupině uživatelů tohoto článku a celého BI. Cílová skupina uživatelů BI jsou podnikatelé, kteří hledají na portále věcné a praktické informace, které vyřeší jejich informační potřebu, nebo dokonce jejich celý problém. Článek komplexně neporadí, jak řešit určitý problém, nebo situaci, nenaplňuje tak požadavky zadání.
Využívání citací a přímých řečí odborníků je přínosem pro čtivost.
Příliš silné zacílení na problematiku „Ukrajinci v ČR“. Velmi silně se článek zabývá pouze jednou národností.
Článek v textu nevyužívá odkazů na další info, což omezuje přehlednost a orientaci v celé problematice.


BDO Advisory s.r.o.
Článek obsahuje příliš dlouhou a nevyhovující anotaci.
Chybí description.
Článek je velice odborný, až právní, minimálně přizpůsobený svojí strukturou i formátem pro cílovou skupinu
Pod čarou obsahuje odkazy na zákony, paragrafy, nařízení apod. toto nelze v článku na portále na webu využít. Muselo by dojít k úpravě a odkazovat na internetové zdroje.
Problematika je řešena velice odborně a detailně až akademickým zpracováním. Jsou zde doslovné citace zákonů ve vysokém počtu.
Text je dobře strukturovaný. Uživatel se dozvídá, jaké jsou povinnosti, postupy zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců v strukturované formě, jsou uvedeny všechny součásti zákonů a předpisů na které autor odkazuje, bohužel bez možnosti přímých odkazů na aktivní internetové zdroje a souvisejících informací což snižuje uživatelský komfort.




 
98.         Z tabulky uvedené v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že navrhovateli bylo v příloze zprávy o hodnocení vytýkáno, že v článku nerespektoval cílovou skupinu. U účastníka BDO Advisory s.r.o. hodnotící komise uvedla, že článek je velice odborný, až právní, minimálně přizpůsobený svojí strukturou i formátem pro cílovou skupinu. V příloze zprávy o hodnocení je u tohoto podkritéria dále uvedeno, že článek navrhovatele obsahuje požadovanou výstižnou anotaci a související témata/články, oproti tomu článek účastníka BDO Advisory s.r.o. obsahuje příliš dlouhou a nevyhovující anotaci. Oběma účastníkům je v příloze zprávy o hodnocení vytýkáno, že jejich články neobsahovaly description. Článek navrhovatele dle hodnotící komise neobsahuje odkazy na další info. Článek účastníka BDO Advisory s.r.o. sice odkazy na zákony a předpisy obsahuje, nejedná se ale o přímé odkazy na aktivní internetové zdroje a související informace, což podle hodnotící komise snižuje uživatelský komfort. Současně podle zprávy o hodnocení článek účastníka BDO Advisory s.r.o. pod čarou obsahuje odkazy na paragrafy, zákony apod., což však dle popisu ve zprávě nelze v článku na portále využít. Článek navrhovatele komplexně neporadí, jak řešit určitý problém nebo situaci a zabývá se příliš pouze jednou národností. U článku účastníka BDO Advisory s.r.o. se podle přílohy zprávy o hodnocení uživatel může dozvědět, jaké jsou povinnosti a postupy zaměstnavatele při zaměstnávání cizinců v strukturované formě a jsou zde uvedeny všechny součásti zákonů a předpisů na které autor odkazuje.
99.         Pokud by Úřad hodnocení navrhovatele a účastníka BDO Advisory s.r.o. rozdělil na „klady“ a „zápory, z uvedeného popisu hodnocení lze dle Úřadu vyvozovat, že u navrhovatele jsou za kladné považovány tyto aspekty: článek obsahuje výstižnou anotaci a související témata/články a že využívání citací a přímých řečí odborníků v článku je přínosem pro čtivost. U účastníka BDO Advisory s.r.o. bylo jako klad uvedeno, že text článku je dobře strukturovaný, tedy že se uživatel dozvídá o povinnostech a postupech zadavatele při zaměstnávání cizinců v strukturované formě, a že jsou v něm uvedeny všechny součásti zákonů a předpisů na které autor odkazuje.Naopak jako záporný fakt je v popisu hodnocení u navrhovatele uvedeno, že „chybí description“, že zvolil zpravodajský typ článku, který neodpovídá cílové skupině, že se v článku příliš silně zacílil na problematiku „Ukrajinci v ČR“ a že v článku nevyužívá odkazy na další info. Účastníkovi BDO Advisory s.r.o. bylo vytýkáno, že článek obsahuje příliš dlouhou a nevyhovující anotaci, že článku „chybí description“, že je článek velice odborný, až právní, minimálně přizpůsobený svojí strukturou i formátem pro cílovou skupinu, že článek pod čarou obsahuje odkazy na zákony, paragrafy, nařízení apod., což nelze v článku na portále na webu využít a že článek sice obsahuje odkazy na zákony a předpisy, nejedná se ale o přímé odkazy na aktivní internetové zdroje a související informace, což snižuje uživatelský komfort. Z výroku, že „problematika je řešena velice odborně a detailně až akademickým zpracováním. Jsou zde doslovné citace zákonů ve vysokém počtu“ nelze dle Úřadu jednoznačně určit, zda byl hodnotící komisí tento fakt hodnocen kladně či záporně. V součtu kladů a záporů v rámci podkritéria č. 2 „Zpracování článku k zadanému tématu“ má tedy navrhovatel 2 klady a 4 zápory, účastník BDO Advisory s.r.o. 2 klady a 5 záporů.
100.     Z výše uvedeného tedy není vůbec zřejmé, na základě čeho udělila hodnotící komise v rámci uvedeného podkritéria jednomu uchazeči 23 bodů, když kladně hodnotila 2 aspekty a záporně 4 aspekty, a druhému 29 bodů, když kladně hodnotila 2 aspekty a záporně 5 aspektů. Úřad konstatuje, že za jednotlivé aspekty sice mohl být přidělován odlišný počet bodů, tento způsob přidělování bodů by ale musel být ve zprávě o hodnocení pečlivě popsán. Příloha zprávy o hodnocení sice u  podkritéria č. 2 „Zpracování článku k zadanému tématu“ obsahuje určitý slovní komentář k hodnocení nabídek, nelze ale z něho určit, kolik bodů za daný aspekt jednotlivý uchazeč obdržel, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek. Oba účastníci se v počtu přidělených bodů v rámci 2. podkritéria umístili ve stejném bodovém rozmezí, tj. 35 – 21 bodů, které obdrží „plně vyhovující nabídka s jednoznačným prokázáním porozumění hlavní problematice zadání, potřebám zadavatele specifikovaným v ZD a uvedeným požadavkům v rámci dílčího podkritéria“. Z odůvodnění hodnocení v příloze zprávy o hodnocení ale již nevyplývá, jakým způsobem se nabídky v jednotlivých aspektech, které měly být podle zadávací dokumentace předmětem hodnocení, od sebe lišily a jak byly jednotlivé body v rámci bodového rozmezí přidělovány. Z těchto důvodů je hodnocení nabídky navrhovatele a účastníka BDO Advisory s.r.o. v rámci příslušného podkritéria netransparentní a nepřezkoumatelné.
101.     Ve světle výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že zadavatelův popis hodnocení obsažený v příloze zprávy o hodnocení ze dne 26. 6. 2017 nelze pokládat za transparentní, neboť z něj není patrné, zda a v jaké míře nabídky dodavatelů splňovaly požadavky zadavatele, které měly být předmětem hodnocení, v čem konkrétně se od sebe nabídky v jednotlivých částech liší, a co bylo příčinou, která vedla hodnotící komisi k přidělení určitého počtu bodů, tedy jak byly jednotlivé nabídky a jejich kvalita porovnávány. Současně ze zprávy není zřejmé, zda vybraný dodavatel měl v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ obdržet plný počet bodů, neboť k některým aspektům, jež měly být podle zadávací dokumentace předmětem hodnocení, se zadavatel ve zprávě vůbec nevyjádřil a současně ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele uvedl v popisu hodnocení i aspekty, které předmětem hodnocení vůbec být neměly (např. údaj o zpracování audio-video prezentace ke koncepci obsahového rozvoje v rámci podkritéria č. 1).
102.     Úřad současně konstatuje, že netransparentní postup zadavatele při hodnocení nabídek mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť není-li z popisu hodnocení provedeného zadavatelem zřejmé, z jakého důvodu byl té které nabídce přidělen v rámci jednotlivých podkritérií určitý počet bodů, pak není vyloučeno, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, počet bodů přidělených jednotlivým nabídkám mohl být jiný, a mohlo by tedy dojít i ke změně celkového pořadí nabídek.
103.     Pokud jde o otázku vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele, Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, v němž soud uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud …“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.
104.     Dále předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12. 9. 2014 předseda Úřadu konstatoval, že »v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „… nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“«. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo“. 
105.     Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu „pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, […..] takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“
106.     Úřad dodává, že ačkoliv se rozsudky a rozhodnutí citované v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí týkají případů, kdy bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření, neboť i uložení nápravného opatření Úřadem je podmíněno tím, že nezákonný postup zadavatele ovlivnil nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Současně Úřad konstatuje, že se výše uvedená judikatura a rozhodnutí Úřadu vztahují k právní úpravě obsažené v § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, avšak lze ji analogicky aplikovat i ve vztahu k nápravným opatřením ukládaným podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona, neboť i toto ustanovení stanoví jako podmínku pro uložení nápravného opatření skutečnost, že zjištěný nezákonný postup zadavatele, resp. nedodržení stanovených pravidel pro zadání veřejné zakázky, ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, pouze s tím rozdílem, že již nemusí jít o ovlivnění podstatné. 
107.     Úřad konstatuje, že přezkoumal postup zadavatele při hodnocení nabídek v intencích návrhu a jemu předcházejících námitek a dospěl k závěru, že zadavatel při hodnocení nabídek nepostupoval v souladu se zákonem, když popis jím provedeného hodnocení zachycený ve zprávě o hodnocení nabídek je netransparentní. Úřad dodává, že i s ohledem na tento závěr se blíže nezabýval skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v jeho přípisu „Doplnění návrhu“ ze dne 16. 8. 2017 ani samotným charakterem tohoto přípisu, tj. zda lze k těmto skutečnostem přihlížet či nikoliv ve smyslu § 251 odst. 4 zákona. 
108.     Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) v návaznosti na § 6 zákona, když hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ nepopsal ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017 tak, aby bylo zřejmé, z jakého konkrétního důvodu byl účastníkům zadávacího řízení v rámci jednotlivých podkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu řešení“ přidělen příslušný počet bodů a na základě jakých údajů a skutečností uvedených v nabídkách provedl jejich vzájemné srovnání podle jednotlivých podkritérií, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným a  tudíž netransparentním, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
109.     Úřad závěrem pro úplnost dodává, že o části návrhu, v níž navrhovatel napadá zadávací podmínky, když uvádí, že „zadavatel nedostatečně specifikoval metodiku svého hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií, když bez relevantních důvodů upřednostnil kritéria subjektivní před kritérii objektivními, což je ve zjevném rozporu se základním smyslem zákonné právní úpravy veřejných zakázek vůbec a v rozporu se zásadou transparentnosti“, rozhodl samostatným usnesením.
K uložení nápravného opatření
110.     Podle § 263 odst. 2 nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
111.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel postupoval nezákonně při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení, jako opatření k nápravě Úřad zrušil všechny úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017 a všechny následující úkony v zadávacím řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
112.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
113.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
114.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení, zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017, a všechny následující úkony v předmětném zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
 
K uložení úhrady nákladů řízení
115.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč. 
116.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení, zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2017, a všechny následující úkony v předmětném zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 
117.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000302.
 
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. 
 
 
otisk úředního razítka
 
 
 
 
 
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda 
 
 
 
 
 
 
 
Obdrží
1.        Česká agentura na podporu obchodu, Dittrichova 1968/21, 120 00 Praha 
2.        Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1
3.        Mladá fronta a.s., Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha
 
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
 
 


[1] Patrně se jedná o chybu v psaní, navrhovatel měl zřejmě na mysli Oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 6. 2017 – pozn. Úřadu


                        

Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/rozhodnuti-uohs/15007
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomožte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 282 lidí darovalo 729 628 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomožte nám i vy