Č. j.:ÚOHS-S0306/2017/VZ-28032/2017/542/PKn
Brno 27. září 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 8. 2017na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:
zadavatel – Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž,
navrhovatel – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Nemocniční informační systém“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 3. 7. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Nemocniční informační systém“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 3. 7. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne, ustanovení § 36 odst. 5 a § 54 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil lhůtu pro podání nabídek na 10 dnů a 13 hodin od zahájení zadávacího řízení, resp. od změny zadávací dokumentace o veřejné zakázce, která byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, což neodpovídá ani zákonem požadované minimální délce lhůty 11 celých pracovních dnů, přičemž tímto postupem došlo ke stanovení zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky v rozporu s citovanými ustanoveními zákona.
II.
Jako opatření k nápravě postupu zadavatele – Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Nemocniční informační systém“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 3. 7. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne.
III.
Zadavateli – Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0306/2017/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nemocniční informační systém“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 3. 7. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 2. 8. 2017 návrh navrhovatele – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž (dále jen „zadavatel“) – učiněných ve veřejné zakázce „Nemocniční informační systém“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 3. 7. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel doručil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení, z níž Úřad zjistil následující skutečnosti.
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
3. Na základě dokumentu „Zadávací podmínky a výzva k podání nabídek“ (dále jen „zadávací podmínky“) ze dne 3. 7. 2017 uveřejněného téhož dne na profilu zadavatele, zahájil zadavatel dle § 53 zákona zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky.
4. Dle bodu 2 „Předmět veřejné zakázky a technické požadavky“ zadávacích podmínek je cílem zadávacího řízení uzavření smlouvy o dílo a poskytnutí užívacích práv (licence) k nemocničnímu informačnímu systému (dále jen „NIS“), který odpovídá technickému zadání dle přílohy č. 5 zadávacích podmínek a přílohám č. 6 a 8 až 13 zadávacích podmínek. Dílo rovněž zahrnuje implementaci a konfiguraci systému, zavedení databáze, import dat, zaškolení na užívání systému a dále provoz systému zahrnující maintenance – servis a aktualizace systému a příp. databázové poplatky, přičemž smlouva o dílo bude uzavřena na dobu neurčitou.
5. Dle bodu 8 „Lhůta pro podání nabídek, otevírání nabídek“ zadávacích podmínek stanovil zadavatel konec lhůty pro podání nabídek na 20. 7. 2017 ve 13:00 hod.
6. Z dokumentu „Vysvětlení zadávacích podmínek a změna zadávacích podmínek č. 1“, jenž byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 19. 7. 2017 vyplývá, že zadavatel změnil zadávací podmínky veřejné zakázky, přičemž vzhledem k charakteru provedených změn dle § 99 odst. 2 zákona prodloužil lhůtu pro podání nabídek na 3. 8. 2017 ve 13:00 hod.
7. Dne 14. 7. 2017 podal navrhovatel námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které byly doručeny zadavateli dne 17. 7. 2017. Zadavatel rozhodnutím ze dne 24. 7. 2017, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitkám navrhovatele ze dne 14. 7. 2017 částečně vyhověl.
8. Vzhledem k tomu, že dle přesvědčení navrhovatele nedošlo ani po podání námitek zadavateli k odstranění nezákonnosti zadávacích podmínek veřejné zakázky, podal navrhovatel dne 2. 8. 2017 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 3. 8. 2017.
9. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 3. 8. 2017 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídky od tří uchazečů.
II. OBSAH NÁVRHU
10. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 2. 8. 2017 předně shrnul skutečnosti, které předcházely podání návrhu, přičemž uvedl, že dne 17. 7. 2017 doručil zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám. Zadavatel doručil navrhovateli dne 24. 7. 2017 rozhodnutí o námitkách, ve kterém podaným námitkám částečně vyhověl. Dle § 245 odst. 2 zákona má navrhovatel za to, že zadavatel námitky odmítl a vzhledem k tomu, že dle navrhovatele ani po podání námitek nedošlo k odstranění nezákonnosti zadávacích podmínek, navrhovatel podal návrh proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.
11. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že zadavatel vzhledem k náročnosti nabídky neadekvátně nastavil lhůtu pro podání nabídek. Zadavatel zahájil zadávací řízení dne 3. 7. 2017 a určil datum pro ukončení příjmu nabídek na den 20. 7. 2017 ve 13:00 hod. Dle navrhovatele tak zadavatel použil nejkratší možnou lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nadto byla zároveň vyhlášena během ekonomicky méně aktivního období, a to na začátku tzv. letních prázdnin, navíc zahrnujícího i dva státní svátky. Důsledkem tak byla pro dodavatele časová tíseň, ústící buď v nepodání nabídky, nebo v podání nabídky nedostatečně propracované a nekvalitní, a zároveň dle navrhovatele zadavatel omezil právo účastníků žádat o vysvětlení zadávací dokumentace, neboť fakticky měli dodavatelé pouze 2 pracovní dny na to, aby celou zadávací dokumentaci prostudovali a doručili zadavateli své případné žádosti o vysvětlení. Navrhovatel se dále neztotožňuje s názorem zadavatele, že lhůta pro podání nabídek byla dostatečná, neboť se jedná o standardní předmět plnění. Navrhovatel má za to, že NIS je sofistikovaný software, který musí být přizpůsoben celé řadě technických požadavků a nároků zadavatele, a nelze jej proto označit za standardní předmět plnění, kde postačí minimální lhůta pro podání nabídek. Jednání zadavatele bylo tak dle navrhovatele v rozporu s ustanovením § 36 odst. 5 zákona a § 6 odst. 1 a 2 zákona.
12. Navrhovatel dále uvedl, že následný postup zadavatele, kdy v souvislosti se změnou zadávacích podmínek ze dne 19. 7. 2017 prodloužil lhůtu pro podání nabídek na 3. 8. 2017, nezhojil počáteční nezákonnost lhůty pro podání nabídek stanovené zadavatelem. Zadavatel prodloužil lhůtu znovu pouze o 11 pracovních dnů, dle navrhovatele tedy pro případné zájemce o veřejnou zakázku, kteří se z důvodu časové tísně rozhodli původně nabídku nepodat, prodloužení lhůty o stejnou délku ve svém důsledku nic nemění, neboť časový prostor pro zpracování nabídky zůstal pro tyto zájemce stejný. Dle navrhovatele není možné přistupovat k celkové lhůtě jako součtu, neboť v případě, že potenciální dodavatel nezačal s přípravou nabídky hned, tak mu prodloužení lhůty o ten stejný nepřiměřeně krátký časový úsek nepomůže, přičemž navrhovatel u tohoto názoru odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S430,446/2010/VZ-7942/2011/520/EMa ze dne 29. 6. 2011.
13. Navrhovatel má dále za to, že zadavatelem stanovená kritéria technické kvalifikace jsou nezákonná, a to požadavek na seznam poskytnutých významných služeb a seznam pracovníků pro účely prokázání kvalifikace. Zadavatel požadoval po dodavatelích předložit seznam poskytnutých významných služeb za poslední tři roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí, přičemž za významnou realizaci pro splnění požadovaného technického kvalifikačního předpokladu zadavatel považuje realizaci minimálně 4 řádných, včasných a kompletních poskytnutí NIS veřejnému zadavateli nebo jiné osobě a hodnota alespoň dvou provedených realizací byla minimálně 1 000 000 Kč bez DPH za každou takovou realizaci. Dále zadavatel požadoval, aby dodavatelé předložili seznam pracovníků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to na pozicích a v minimálních počtech dle zadávacích podmínek. Dle názoru navrhovatele je takový požadavek zadavatele nepřiměřený ve vztahu k povaze, druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.
14. Dle navrhovatele uvedený požadavek zadavatele na počet realizovaných významných služeb znevýhodňuje určitou část dodavatelů, kteří nesplňují danou podmínku, avšak mají reálné zkušenosti s předmětem veřejné zakázky a jsou schopni jej kvalifikovaně poskytnout. Navrhovatel uvedl, že dodávky NIS neprobíhají dostatečně často, aby se na trhu mohl vyskytovat větší počet potenciálních dodavatelů splňujících zadavatelem nastavené kritérium. Navíc faktická realizace nevypovídá o kvalitě služeb poskytnutých daným dodavatelem. K počtu realizací dodávky NIS navrhovatel uvedl, že sice zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že nemocnic a zdravotnických zařízení jsou na území České republiky stovky, nicméně dle navrhovatele zadavatel pomíjí fakt, že se dle zadávacích podmínek musí jednat o zdravotnické zařízení o velikosti aspoň jednoho s minimálně 150 lůžky včetně lůžek intenzivní péče a dalšího minimálně se 100 lůžky. Navrhovatel k tomuto dále uvedl, že zadavatel nijak neosvětlil, z jakého důvodu požaduje realizaci minimálně 4 kompletních poskytnutí NIS a pokud neexistují takové důvody, je nutné zadavatelem zvolená kritéria označit za svévolná a samoúčelná, případně jsou nastavena právě v neprospěch některého potenciálního dodavatele. Dle navrhovatele jde tedy v daném případě o porušení zásady zákazu diskriminace, přičemž v daném případě se jedná o diskriminaci skrytou.
15. Co se týče požadovaného počtu pracovníků, jejich funkcí a kvalifikace, navrhovatel uvedl, že tyto požadavky jsou zcela nedůvodné, neodpovídají rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a bezdůvodně zužují okruh potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku.
16. Navrhovatel svým návrhem dále brojí proti technickým podmínkám plnění, kdy zadavatel v zadávacích podmínkách mimo jiné stanovil, že „vlastnosti systému musí svou funkčností odpovídat požadavkům na ochranu osobních údajů definovanou v nařízení EU – GDPR“. Dle navrhovatele je citovaná technická podmínka neurčitá, nejasná a v zásadě nesplnitelná. Dle navrhovatele bez znalosti konkrétních vnitřních procesů a pravidel u zadavatele v oblasti ochrany osobních údajů nelze požadovat konkrétní funkcionalitu u předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel však žádné bližší informace o plnění požadavků nařízení GDPR nezveřejnil a ani jinak neupřesnil, jakým směrem se odvíjí jeho představa o funkčnosti odpovídající požadavkům na ochranu osobních údajů dle GDPR. Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sám přiznal, že nařízení GDPR není dosud účinné a není provedena ani jeho implementace do českého práva. Dle navrhovatele zadavatel fakticky uvedl, že předmět plnění má splňovat požadavky dosud neznámé, které budou stanoveny dosud neexistující právní úpravou, navíc tyto požadavky budou adresované přímo zadavateli, který následně bude muset sám rozhodnout, jakým způsobem těmto požadavkům vyhoví.
17. Navrhovatel ve svém návrhu dále brojí proti podmínce zadavatele, kdy „pokud dodavatel ukončí podporu, vývoj a funkčnosti dodaného SW a nenabídne zadavateli aktuální verzi zdarma, zadavatel uplatňuje smluvní sankci ve výši 10.000.000,- Kč, kterou je možno bez dalšího započíst oproti případným pohledávkám objednatele za zhotovitelem“. Dle navrhovatele je tato formulace smluvní sankce nesrozumitelná a není zřejmé, jakým způsobem má být nárok na případnou smluvní pokutu sjednán, navíc dle navrhovatele se jedná o velmi vysokou pokutu, která může mít pro případné zájemce o veřejnou zakázku odstrašující efekt.
18. Dále navrhovatel konstatoval, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek uvedl, že provozuje systémy na platformě Oracle a nabízí využití již pořízené licence, případně pokud účastníci požadují jiný databázový systém k provozu NIS, nabídnou jej a nacení do nabídky. Dle navrhovatele je tedy platforma Oracle očekávaným standardem pro vývoj a dodávku jakékoliv aplikace, čímž zadavatel jednak znevýhodňuje dodavatele na jiných platformách a dále skutečnost, že účastníci zadávacího řízení požadující jiný databázový systém jej musí nacenit zvlášť, vede ke zjevnému cenovému znevýhodnění těchto účastníků. Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, který tento postup hájil v rozhodnutí o námitkách zásadou 3E. Dle navrhovatele totiž zadavatel z důvodu existující části softwarového řešení nabízí úzkému kruhu potenciálních dodavatelů konkurenční výhodu. Navrhovatel rovněž uvedl, že zásadu 3E nelze stavět nad povinnosti zadavatele přímo pro něj vyplývající ze zákona.
19. Dle navrhovatele pak zadavatel nabízí k využití licenčně zajištěné serverové systémy OS Windows Server 2012 R2 Standard a virtualizační platformu WMWare, přičemž je na účastnících, zda tuto nabídku využijí, případně pokud požadují jiné systémy, nabídnou jej a nacení do nabídky. Navrhovatel v tomto bodě rovněž spatřuje konkurenční výhodu pro určité dodavatele.
20. Ve svém návrhu navrhovatel dále uvedl, že v příloze č. 1 „Návrh smlouvy“, části II. odst. 1 zadávacích podmínek (dále jen „návrh smlouvy“) bylo uvedeno, že „účelem této smlouvy je umožnění bezproblémového provozu nemocničního informačního systému v prostředí Kroměřížské nemocnice.“ Dle navrhovatele není nikde zadavatelem definováno, co se považuje za bezproblémový provoz NIS. Pokud se jedná o technickou podmínku, má navrhovatel za to, že je tato stanovena neurčitě a v rozporu s § 89 a násl. zákona. V části II. odst. 2 návrhu smlouvy byl předmět smlouvy uveden jako „vybudování informačního systému – díla na bázi standardních produktů pro podporu procesů a řízení Objednatele v celém rozsahu a všech vlastnostech specifikovaném v Příloze A této Smlouvy.“ Dle navrhovatele je taková specifikace díla neurčitá, neboť není jakkoliv definováno, co zadavatel považuje za standardní produkty pro podporu procesů a řízení objednatele, když ani není uvedeno, co je standardem pro podporu procesů a řízení. Dle přesvědčení navrhovatele neexistuje právní norma ani uznávaný mezinárodní standard popisující seznam takovýchto standardních produktů.
21. Navrhovatel má zájem na získání veřejné zakázky, avšak dle jeho názoru zadavatelem poskytnutá zadávací dokumentace uchazečům neumožňuje zpracovat porovnatelné nabídky, případně z důvodu nezákonně zvolených kvalifikačních kritérií neumožňuje vůbec se veřejné zakázky zúčastnit. Bude-li zadavatel pokračovat v tomto zadávacím řízení, bude dle navrhovatele řízení vedeno netransparentním a diskriminujícím způsobem. Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
22. Úřad obdržel návrh dne 2. 8. 2017a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
23. Účastníky správního řízení jsou podle ustanovení § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.
24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem pod č. j. ÚOHS-S0306/2017/VZ-22479/2017/542/EŠe ze dne 3. 8. 2017, ve kterém mimo jiné uvedl, že v souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení v zákonem stanovené lhůtě navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy.
25. Usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2017/VZ-22545/2017/542/ODv ze dne 4. 8. 2017 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
Vyjádření zadavatele ze dne 14. 8. 2017
26. Dne 14. 8. 2017 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření z téhož dne k obdrženému návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel nejprve zrekapituloval dosavadní průběh zadávacího řízení, přičemž uvedl, že ve svém vyjádření zcela odkazuje na rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.
27. Ke lhůtě pro podání nabídek se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách vyjádřil v tom smyslu, že lhůta byla sice stanovena jako minimální možná dle zákona, nicméně to bylo z důvodu, že se jedná o standardní zadávací řízení na standardní předmět plnění. Zadavatel si byl vědom toho, které úkony pro podání nabídky musí dodavatelé učinit, přičemž zvolil v souladu se zákonem dostatečnou dobu pro podání nabídek. Doba 11 pracovních dnů je dle zadavatele zcela dostatečná pro prostudování nabídky, vyhotovení dokladů kvalifikace (čestných prohlášení), provedení ocenění předmětu plnění a vyhotovení nabídky. Dle zadavatele nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že měl zadavatel uzpůsobit délku lhůty období začátku letních prázdnin. Dle zadavatele zákonodárce nestanovil do zákona požadavek delší lhůty pro podání nabídek období letních prázdnin, navíc vzhledem ke skutečnosti, že na počátek července spadají 2 státní svátky, měli tak dle zadavatele dodavatelé 2 kalendářní dny navíc.
28. K námitce navrhovatele, že měl pouze 2 pracovní dny pro doručení žádosti o vysvětlení dokumentace, zadavatel uvedl, že se snaží poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace i přesto, pokud by nebyla doručena žádost ve lhůtách dle § 98 odst. 1 zákona. Zadavatel uvedl, že poskytl vysvětlení zadávací dokumentace jednomu z dodavatelů dne 19. 7. 2017, tj. pouhý 1 pracovní den před koncem lhůty pro podání nabídek. Konečně pak změnou řádně zveřejněných a oznámených zadávacích podmínek ze dne 19. 7. 2017 prodloužil lhůtu pro podání nabídek na 3. 8. 2017, tedy de facto k prodloužení lhůty pro podání nabídek požadované navrhovatelem, ač nedůvodně, ze strany zadavatele došlo.
29. Ve vyjádření k návrhu zadavatel nadto uvedl, že jednak obdržel 3 kvalifikované nabídky od různých dodavatelů, tedy argumentace navrhovatele o ekonomickém útlumu v období letních prázdnin se jeví jako lichá, a rovněž je dle zadavatele třeba přihlédnout ke skutečnosti, že navrhovatel je dodavatelem NIS déle než 20 let a měl tak co do znalosti prostředí nemocnice, jeho fungování, veškerého IT zázemí legitimní obchodní výhodu oproti ostatním dodavatelům, kteří nabídku stihli podat včas. Zadavatel má za to, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena v souladu se zákonem.
30. Co se týče namítané nepřiměřenosti a nepřímé diskriminace stanovenými požadavky na technickou kvalifikaci, zadavatel k tomuto uvedl, že požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů považuje za zcela přiměřené vzhledem k velikosti nemocnice a jejímu významu z hlediska léčebné péče v regionu i počtu jejich lůžek, složitosti poptávaného informačního systému a finanční hodnoty poptávaných referencí, kdy finanční hodnota všech zadavatelem požadovaných referencí nedosahuje ani předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel se neztotožňuje s argumentem navrhovatele, že NIS není dodáván tak často, aby některý z dodavatelů nemohl prokázat 4 relevantní dodávky nemocnic a zdravotnických zařízení na území ČR užívající NIS, neboť takových jsou odhadem stovky. Zadavatel je tedy přesvědčen, že požadavky na technickou kvalifikaci stanovil v souladu se zákonem.
31. K technické podmínce na kompatibilitu nabízeného plnění s GDPR zadavatel uvedl, že GDPR nabude účinnosti za trvání smlouvy na plnění veřejné zakázky (rok 2018), přičemž současná česká legislativa ještě nedisponuje účinnou normou, která by požadavky do národní legislativy implementovala. Požadavky známé, přímo účinné vůči adresátům právních norem GDPR obsahuje, tudíž zadavatel stejně jako navrhovatel má o GDPR stejné vstupní informace z hlediska právních pramenů. Dle zadavatele tak mají všichni dodavatelé stejné podmínky co do možnosti podat nabídku do zadávacího řízení a splnit požadavky GDPR. Zadavatel má za to, že zadávací podmínky jsou určité, neboť v nich jasně stanovil požadavek, že nabídnuté plnění bude splňovat v současnosti známé požadavky GDPR.
32. K ustanovení o smluvní pokutě zadavatel konstatoval, že se tak brání situaci, která by měla za následek svévolné ukončení bezproblémového chodu SW ze strany vybraného uchazeče z libovolných důvodů. Výše smluvní pokuty není dle zadavatele nastavena nepřiměřeně, neboť nefunkčnost NIS by znamenala paralyzování základních funkcí nemocnice.
33. Co se týče údajné diskriminace dodavatelů nabídkou databáze Oracle, zadavatel uvedl, že v žádném případě platforma Oracle není očekávaným standardem pro dodávku a vývoj předmětu veřejné zakázky. Zadavatel pouze nabídl dodavatelům stávající nevyužitou kapacitu databází Oracle k využití v rámci zadávacího řízení. Zadavatel dále uvedl, že se snažil vytvořit co nejširší konkurenční prostředí, když umožnil plnění dodávky i prostřednictvím jiných databázových systémů, ačkoliv mohl legitimně požadovat výhradně databázi Oracle. Zadavatel rovněž konstatoval, že nabídnutý produkt jednoho z účastníků zadávacího řízení, který nabídl nejnižší nabídkovou cenu, na databázi Oracle vůbec vystavěn není. Zadavatel má za to, že při nastavení zadávacích podmínek postupoval zcela legitimně.
34. K pojmu bezproblémový provoz v části II. odst. 1 návrhu smlouvy zadavatel uvedl, že je třeba ho chápat jako provoz, který neobsahuje takové chyby, poruchy a závady, jež by vedly k nemožnosti užívání díla ke smluvně vymezenému účelu. Zadavatel má však za to, že uvedená skutečnost musí být jasná i navrhovateli. K čl. II. odst. 2 návrhu smlouvy se zadavatel vyjádřil v tom smyslu, že dodavatelé měli k dispozici všechny relevantní přílohy, na základě kterých bylo možno podat kvalifikovanou nabídku, tzn. i detailní popis skutečností, které tvoří standardní produkty pro podporu procesů a řízení zadavatele.
35. Zadavatel na základě výše uvedeného navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření a správní řízení zastavil.
Další průběh správního řízení
36. Dne 11. 8. 2017 zadavatel doručil Úřadu část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
37. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2017/VZ-23591/2017/542/PKn ze dne 15. 8. 2017 určil zadavateli dodatečnou lhůtu k zaslání zbývající části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž zadavatel doručil Úřadu zbývající část dokumentace o zadávacím řízení dne 18. 8. 2017.
38. Usnesením č. j. ÚOHS-S0306/2017/VZ-25461/2017/542/PKn ze dne 31. 8. 2017 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
39. Dne 1. 9. 2017 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o nahlédnutí do správního spisu, které se uskutečnilo dne 4. 9. 2017.
40. Dne 7. 9. 2017 obdržel Úřad žádost zadavatele z téhož dne o nahlédnutí do správního spisu, které se uskutečnilo dne 11. 9. 2017.
41. Zadavatel ani navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
42. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky ustanovení § 36 odst. 5 a § 54 odst. 1 zákona tím, že stanovil lhůtu pro podání nabídek na 10 dnů a 13 hodin od zahájení zadávacího řízení, resp. od změny zadávací dokumentace o veřejné zakázce, která byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, což neodpovídá ani zákonem požadované minimální délce lhůty 11 celých pracovních dnů, přičemž tímto postupem došlo ke stanovení zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky v rozporu s citovanými ustanoveními zákona.
43. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K právnímu postavení zadavatele
44. S ohledem na právní formu zadavatele se Úřad nejdříve zaměřil na zodpovězení otázky, zda zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 zákona.
45. Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b) Česká národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
46. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona taxativně vymezuje pět skupin subjektů, které spadají pod definici veřejného zadavatele. Jedním z těchto subjektů je podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona i tzv. jiná právnická osoba. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona, musí být kumulativně splněny obě podmínky uvedené v citovaném ustanovení zákona.
47. Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává činnosti spočívající v uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, vycházel Úřad z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele, ve kterém je jako předmět podnikání uvedeno mimo jiné poskytování ambulantní a lůžkové, základní a specializované, diagnostické, léčebné, preventivní a lékárenské péče a dalších služeb souvisejících s poskytováním zdravotní péče v souladu s platnou právní úpravou. Shodný předmět podnikání zadavatele vyplývá rovněž ze stanov zadavatele ze dne 16. 5. 2017.
48. Úřad konstatuje, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře zdravotnictví. Právo na zdraví je ostatně garantováno v článku 31 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Jestliže je tedy předmětem podnikání zadavatele i poskytování výše uvedených zdravotnických služeb, není sporu o tom, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
49. K naplnění druhé podmínky ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona Úřad uvádí, že z výpisu z obchodního rejstříku k osobě zadavatele vyplývá, že jediným akcionářem zadavatele je Zlínský kraj, IČO 708 91 320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, který coby tzv. vyšší územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona. Jestliže tedy jediným, a tudíž výlučným, akcionářem zadavatele je Zlínský kraj, jakožto veřejný zadavatel, je evidentní, že zadavatel je ovládán jiným veřejným zadavatelem a druhá podmínka předmětného ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona je tak naplněna.
50. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je v šetřeném případě veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.
51. V této souvislosti Úřad taktéž upozorňuje na ustanovení § 4 odst. 5 zákona, podle něhož se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení. Jestliže se tedy jiná osoba ze své vůle rozhodne zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku podle zákona, ač k tomu nebyla povinna, neboť její postavení nesplňovalo podmínky zákonem stanovené pro osobu zadavatele, pak je po dobu zadávání veřejné zakázky povinna dodržovat všechny zákonem stanovené podmínky pro příslušný typ zadávacího řízení.
Relevantní ustanovení zákona
52. Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.
53. V ustanovení § 36 odst. 7 zákona je stanoveno, že zadávací podmínky mohou být po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.
54. Podle § 53 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
55. Dle § 53 odst. 3 zákona zadávací dokumentace musí být uveřejněna na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání nabídek. Pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 100 obdobně; to neplatí pro dobu pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 1 písm. a) a dobu pro prohlídku místa plnění podle § 97.
56. Podle § 54 odst. 1 zákona lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.
57. Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
Právní posouzení
58. K šetřenému případu Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zákonem vymezené lhůty pro podání nabídek jsou stanoveny jako minimální, přičemž je třeba brát v úvahu ustanovení § 36 odst. 5 zákona, podle něhož je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení, kdy délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů. Z uvedeného plyne, že nezbytná lhůta pro podání nabídek může dle charakteru předmětu veřejné zakázky a z toho plynoucí náročnosti zpracování nabídky být i delší než lhůta stanovená zákonem jako minimální. Je pravděpodobné, že u složitých zakázek by stanovení minimální, byť zákonné lhůty, mohlo být pokládáno za porušení zákona, protože minimální lhůta by neumožnila zpracování odpovídající nabídky. Úřad dále uvádí, že stanovení délky lhůty pro podání nabídky významnou měrou ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet i počet nabídek obdržených v daném zadávacím řízení a také kvalita zpracování nabídek v závislosti na požadavcích zadavatele. Uchazeči se totiž potřebují nejprve o zahájeném zadávacím řízení dovědět, následně připravit nabídky, jež budou splňovat zákonem a zadavatelem stanovené zadávací podmínky, přičemž nelze pominout nezbytný čas na rozhodovací procesy v rámci organizačních struktur dodavatelů. Z uvedeného důvodu jsou délky lhůt pro podání nabídek (a to délky minimální) stanoveny kogentními ustanoveními zákona. Zadavatel tedy musí při stanovení lhůty pro podání nabídek u podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 54 odst. 1 zákona dodržet alespoň její zákonem stanovenou délku 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení, pokud z povahy předmětu veřejné zakázky neplyne potřeba stanovit lhůtu delší.
59. Podle ustanovení § 53 odst. 1 věta první zákona, zahajuje zadavatel zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel v šetřeném případě zveřejnil dne 3. 7. 2017 na svém profilu dokument „Zadávací podmínky a výzva k podání nabídek“, čímž došlo k zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Lhůta pro podání nabídek byla v bodě 8 „Lhůta pro podání nabídek, otevírání nabídek“ zadávacích podmínek zadavatelem stanovena na 20. 7. 2017 ve 13:00 hod.
60. V souvislosti s otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě stanovením lhůty pro podání nabídek splnil zákonný požadavek na minimální délku této lhůty, Úřad upozorňuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 17/2001 ze dne 23. 5. 2002, jenž v návaznosti na usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 365/97 ze dne 25. 9. 1998 uvádí, že v případě, kdy aplikovaný právní předpis neobsahuje speciální úpravu počítání času, je třeba vycházet z obecného pravidla počítání času. V době zadávání veřejné zakázky upravovalo uvedená pravidla ustanovení § 605 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), podle jehož odst. 1 lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
61. Lhůta stanovená v ustanovení § 54 odst. 1 zákona je lhůtou stanovenou ve dnech. Její podstatou je povinnost zadavatelů poskytnout potenciálním dodavatelům časový prostor pro podání nabídek v minimální délce 11 pracovních dnů. Prvním dnem lhůty pro podání nabídek je tak první pracovní den následující po zahájení zadávacího řízení (v šetřeném případě se jedná o zjednodušené podlimitní řízení), tedy pracovní den následující po dni, ve kterém byla výzva k podání nabídek na předmětnou veřejnou zakázku uveřejněna na profilu zadavatele. Dle ustáleného výkladu práva takto stanovená lhůta uplyne 11. dnem, tj. ve 24:00 hod. posledního dne. Pokud by zadavatel stanovil konec lhůty již v průběhu jedenáctého pracovního dne, dopustil by se porušení zákona, neboť by dodavatelům neumožnil podat nabídku v rozsahu celé v zákoně požadované minimální lhůty pro podání nabídek. Je tedy zřejmé, že k naplnění povinnosti dané ustanovením § 54 odst. 1 zákona stanovit lhůtu pro podání nabídek minimálně v délce 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení, tj. ode dne následujícího po dni zahájení zjednodušeného podlimitního řízení (od 4. 7. 2017), by došlo při stanovení této lhůty minimálně do 20. 7. 2017, 24:00 hod. Z uvedeného je patrné, že dodavatelům nebylo v šetřeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku poskytnuto celých 11 pracovních dnů pro podání nabídek, neboť lhůta pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení byla zadavatelem stanovena do 20. 7. 2017 ve 13:00 hod., tedy na 10 dnů a 13 hodin.
62. Úřad k předmětné věci dále uvádí, že zadavatel dne 19. 7. 2017, tj. pouhý jeden den před koncem lhůty pro podání nabídek změnil zadávací podmínky veřejné zakázky. Z ustanovení § 36 odst. 7 zákona vyplývá, že zadávací podmínky mohou být po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak zákon, přičemž z ustanovení § 99 odst. 2 zákona vyplývá, že pokud provedená změna zadávací dokumentace má potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů, je zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou původní délku prodlužované lhůty. Účelem tohoto ustanovení je zajištění, aby dodavatelé měli dostatečný časový prostor pro zohlednění změn či doplnění při formulaci a sestavování svých žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Je totiž možné, že se po zadavatelem provedené úpravě zadávacích podmínek mohou pro účast v daném zadávacím řízení rozhodnout i ti dodavatelé, kteří na základě původních zadávacích podmínek nabídku nesestavovali. Ačkoliv úprava uvedená v ustanovení § 99 odst. 2 zákona je uvedena v zákoně mezi ustanoveními upravujícími zadávací podmínky v nadlimitním režimu, z § 53 odst. 3 zákona vyplývá povinnost aplikovat ustanovení § 99 upravující změnu nebo doplnění zadávací dokumentace obdobným způsobem rovněž v případě veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení. V šetřeném případě tak zadavatel měl povinnost postupovat ve vztahu ke změnám nebo doplnění zadávací dokumentace obdobně, jako by se jednalo o veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu.
63. Zadavatel změnu zadávacích podmínek oznámil dne 19. 7. 2017 v dokumentu „Vysvětlení zadávacích podmínek a změna zadávacích podmínek č. 1“, který uveřejnil na svém profilu téhož dne a zároveň s ohledem na § 99 odst. 2 zákona prodloužil vzhledem k charakteru provedených změn původně stanovenou lhůtu pro podání nabídek do 3. 8. 2017 ve 13:00 hod. Vzhledem ke skutečnosti, že se provedená změna týkala mimo jiné úpravy doby splatnosti faktur, která byla původně stanovena v délce 120 dnů, tedy takto nastavené zadávací podmínky mohly ve svém důsledku odradit některé dodavatele od podání nabídky, přičemž následná změna zadávacích podmínek na splatnost faktur v délce 60 dnů byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, jelikož provedená změna představovala pro dodavatele výhodnější smluvní podmínky, měl zadavatel povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o celou původní délku. Zadavatel tak v šetřeném případě učinil, nicméně nová lhůta pro podání nabídek byla stanovena opět v rozporu se zákonem, neboť poslední, jedenáctý den lhůty pro podání nabídek (tj. 3. 8. 2017), zadavatel nepřípustně zkrátil do 13:00 hod. Lhůta pro podání nabídek tak opět nečinila zákonné minimum 11 celých pracovních dnů, ale pouhých 10 dnů a 13 hodin.
64. Úřad konstatuje, že ačkoliv se zkrácení zákonem stanovené lhůty pro podání nabídek o 11 hodin může na první pohled jevit jako zanedbatelné pochybení zadavatele, nelze jej tolerovat a připustit neumožnění využití celé, zákonem jako minimální lhůty stanovené pro koncipování a podání nabídek, neboť ustanovení § 54 odst. 1 zákona obligatorně ukládá zadavatelům stanovit lhůtu pro podání nabídek v minimální délce celých 11 pracovních dnů. Úřad zdůrazňuje, že výše uvedená povinnost musí být splněna zadavatelem bez výjimky, neboť nezákonné zkrácení lhůty pro podání nabídek představuje zásah do práv dotčených subjektů, tj. potenciálních dodavatelů, kteří se rozhodují podat nabídku na konkrétní veřejnou zakázku, což může negativně ovlivnit jejich rozhodnutí, zda nabídku vůbec podají. Navíc 11 hodin je podstatné penzum času, které by dodavatel mohl pro řádnou tvorbu nabídky využít, pokud by jej zadavatel na takovém právu nezkrátil. Zákonem kogentně stanovená minimální lhůta pro podání nabídek má zaručovat alespoň základní časový prostor k tomu, aby se dodavatelé o samotné veřejné zakázce nejen dozvěděli, ale také mohli zpracovat svoji nabídku tak, aby co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele, a to však jen za situace, že specifika veřejné zakázky nepovinnují tuto minimální lhůtu přiměřeně prodloužit. V případě, že zadavatel lhůtu pro podání nabídek zkrátí, nelze vyloučit, že neumožní potenciálním dodavatelům připravit včas jejich nabídku. Úřad uvádí, že jakékoliv zkrácení zákonem stanovené minimální lhůty pro podání nabídek, navíc stanovené kogentním ustanovením zákona, jednoznačně limituje potenciální dodavatele v účasti v předmětném zadávacím řízení. K obdobnému závěru dospěl Úřad např. ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S574/2014/VZ, v rámci něhož byl posuzován případ, kdy zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší o 14 hodin, než je zákonem stanovená minimální lhůta, přičemž prvostupňové rozhodnutí Úřadu v dané věci bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R308/2014/VZ-16946/2015/323/KKř ze dne 8. 7. 2015. V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že stanovením alespoň minimální zákonné lhůty pro podání nabídek mohl zadavatel docílit obdržení nabídek od širšího okruhu dodavatelů, nebo příp. „kvalitnějších“ nabídek od uchazečů, jež nabídku podali. Vzhledem ke skutečnosti, že nabídku na veřejnou zakázku podali tři uchazeči, nelze zcela vyloučit, že existovali další dodavatelé, kteří neměli na přípravu a předložení nabídek dostatek času, a také z toho důvodu nemuseli podat nabídku.
65. Úřad dále upozorňuje, že následné prodloužení lhůty pro podání nabídek na základě vysvětlení zadávacích podmínek a změny zadávacích podmínek (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nelze v daném případě považovat za úkon, který by „zhojil“ zadavatelem nezákonně stanovenou původní lhůtu. Není totiž možné přistupovat k sečtení původně stanovené lhůty s nově prodlouženou lhůtou (byť by ve svém souhrnu splňovaly minimální zákonnou délku lhůty pro podání nabídek), neboť s ohledem na § 99 odst. 2 zákona změna provedená zadavatelem v zadávacích podmínkách byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a lhůta pro podání nabídek tak musela od odeslání změny zadávací dokumentace, tj. ode dne 19. 7. 2017 činit minimálně celých 11 pracovních dnů, což se v daném případě nestalo, jelikož zadavatel novou (prodlouženou) lhůtu stanovil na 3. 8. 2017 do 13:00 hod.
66. Úřad na tomto místě dále uvádí, že v návaznosti na zadavatelem nezákonně stanovenou lhůtu pro podání nabídek měli dodavatelé k dispozici rovněž nepřiměřenou lhůtu k případnému podání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace zadavateli. Dle § 98 odst. 1 písm. a) zákona může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Dále dle § 98 odst. 3 věta druhá a třetí zákona zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle odstavce 1. Pokud zadavatel na žádost o vysvětlení, která není doručena včas, vysvětlení poskytne, nemusí dodržet lhůty podle odstavce 1.
67. Úřad opětovně konstatuje, že lhůta pro podání nabídek byla původně zadavatelem stanovena na 20. 7. 2017, přičemž zadavatel zahájil zadávací řízení dne 3. 7. 2017. Dle § 98 odst. 1 písm. a) zákona nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek v uvedeném případě připadlo na den 13. 7. 2017. Zadavatel však podle § 98 odst. 3 věta druhá zákona nemá povinnost poskytnout vysvětlení, pokud žádost není doručena alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1, tj. v šetřeném případě dne 10. 7. 2017. Z uvedeného vyplývá, že uchazeči o veřejnou zakázku měli ve svém důsledku pouze 2 pracovní dny (tj. 4. 7. 2017 a 7. 7. 2017) na to, aby se seznámili se zadávacími podmínkami veřejné zakázky a v případě nejasností doručili zadavateli žádosti o její vysvětlení. K tomuto Úřad dále uvádí následující.
68. Předmětem šetřené veřejné zakázky je uzavření smlouvy o dílo a poskytnutí užívacích práv k NIS, přičemž dílo zahrnuje implementaci a konfiguraci systému, zavedení databáze, import dat, zaškolení na užívání systému, provoz systému zahrnující servis a aktualizace systému. NIS má svými funkcemi navázat na stávající řešení a rozšířit podporu pro optimální provoz zdravotnického zařízení zejména o vedení pacientské dokumentace v čistě elektronické podobě. NIS musí dále odpovídat celé řadě technických požadavků uvedených v technické specifikaci, jako například požadavkům na aplikační programové vybavení, komunikační vazby, převod dat z původních systémů, klinický informační systém a jiné. S ohledem na uvedené má Úřad za to, že se v případě NIS nejedná o standardní předmět plnění veřejné zakázky, nýbrž o sofistikovaný předmět plnění, který musí být přizpůsoben individuálním požadavkům a nárokům zadavatele dle podrobné technické specifikace, která je přílohou zadávacích podmínek.
69. Úřad dále uvádí, že zadavatel dle § 98 odst. 3 věty třetí zákona může vysvětlení zadávací dokumentace poskytnout, i když není žádost o vysvětlení doručena včas. K tomuto Úřad uvádí, že případní uchazeči o veřejnou zakázku se však nemohou spolehnout, že tomu tak opravdu bude, neboť záleží pouze na vůli zadavatele, zda se pozdě doručenou žádostí o vysvětlení bude zabývat a vysvětlení poskytne. Dle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení, přičemž délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů. Úřad konstatuje, že dvoudenní lhůta pro podání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, která byla přímo navázána na zadavatelem zvolenou lhůtu pro podání nabídek, nebyla s ohledem na specifický předmět plnění veřejné zakázky přiměřená a dostatečná k tomu, aby uchazeči detailně prostudovali zadávací dokumentaci o veřejné zakázce, seznámili se se složitostí předmětu plnění (zejména s technickou specifikací), jež má být ve prospěch zadavatele realizován, a v případě nejasností se obrátili se žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace na zadavatele v zákonem stanovené lhůtě, ve které má zadavatel povinnost vysvětlení poskytnout. Úřad k tomuto dále uvádí, že v šetřeném zadávacím řízení jeden z dodavatelů podal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace zadavateli, avšak až po uplynutí lhůty pro její podání, která reálně činila pouhé 2 pracovní dny, přičemž vznesené dotazy se mimo jiné týkaly právě nejasností ohledně technických požadavků na předmět plnění veřejné zakázky stanovených v technické specifikaci. Z uvedeného je patrné, že se v případě předmětu plnění veřejné zakázky jedná o předmět plnění, který je charakteristický svými technickými specifiky. V návaznosti na uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatelův postup při nezákonném stanovení lhůty pro podání nabídek byl v rozporu s ustanovením § 36 odst. 5 zákona.
70. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel ustanovení § 36 odst. 5 a § 54 odst. 1 zákona tím, že stanovil lhůtu pro podání nabídek na 10 dnů a 13 hodin od zahájení zadávacího řízení, resp. od změny zadávací dokumentace o veřejné zakázce, která byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, což neodpovídá ani zákonem požadované minimální délce lhůty 11 celých pracovních dnů, přičemž tímto postupem došlo ke stanovení zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky v rozporu s citovanými ustanoveními zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
71. S odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 2/1999 ze dne 24. 6. 1999, a rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Af 51/2010 ze dne 5. 1. 2011, se Úřad v duchu zásady procesní ekonomie již nezabýval dalšími částmi návrhu, neboť jejich posouzení by bylo nadbytečné v situaci, kdy existuje jiný důvod pro uložení nápravného opatření, přičemž přezkoumání dalších důvodů návrhu by nemohlo mít vliv na rozhodnutí ve věci, resp. na uložení nápravného opatření.
K uložení nápravného opatření
72. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.
73. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
74. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
75. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel ustanovení § 36 odst. 5 a § 54 odst. 1 zákona tím, že stanovil lhůtu pro podání nabídek na 10 dnů a 13 hodin od zahájení zadávacího řízení, resp. od změny zadávací dokumentace o veřejné zakázce, která byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, což neodpovídá ani zákonem požadované minimální délce lhůty 11 celých pracovních dnů, přičemž tímto postupem došlo ke stanovení zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky v rozporu s citovanými ustanoveními zákona.
76. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, a to že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
77. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
78. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
79. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0306/2017/VZ uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
K uložení úhrady nákladů řízení
80. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
81. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
82. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000306.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Kroměřížská nemocnice a.s., Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž
2. PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
