Č. j.:ÚOHS-S0399/2017/VZ-29298/2017/531/VNe
                
                
                 
                
                
                Brno: 12. října 2017
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 10. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou 
                
                
                zadavatel – Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., IČO 00001481, se sídlem Pod lisem 129/2, 182 00 Praha 8,
                
                
                navrhovatel – EP Rožnov, a.s., IČO 45193631, se sídlem Boženy Němcové 1720,  756 61 Rožnov pod Radhoštěm, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 10. 2017 JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem, ev. č. ČAK 02998, IČO 66215692, se sídlem Palackého 168, 755 01 Vsetín,
                
                
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., IČO 00001481,  se sídlem Pod lisem 129/2, 182 00 Praha 8 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace na Provozní objekt s komorou EMC v areálu EZÚ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 6. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 6. 2017 pod ev. č. Z2017-001403, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2017 pod ev. č. 2017/S 106-212719,
                vydává toto:
                usnesení:
                Správní řízení se podle § 257 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,  ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – EP Rožnov, a.s.,  IČO 45193631, se sídlem Boženy Němcové 1720, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm – ze dne 6. 10. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., IČO 00001481, se sídlem Pod lisem 129/2, 182 00 Praha 8 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace na Provozní objekt s komorou EMC v areálu EZÚ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 6. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 6. 2017 pod ev. č. Z2017-001403, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2017 pod ev. č. 2017/S 106-212719, zasílanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na uvedenou veřejnou zakázku, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
                 
                Odůvodnění
                I.               PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 6. 10. 2017 návrh navrhovatele – EP Rožnov, a.s., IČO 45193631, se sídlem Boženy Němcové 1720, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 2. 10. 2017 JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem, ev. č. ČAK 02998, IČO 66215692, se sídlem Palackého 168, 755 01 Vsetín (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 6. 10. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., IČO 00001481, se sídlem Pod lisem 129/2, 182 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Projektová dokumentace na Provozní objekt s komorou EMC v areálu EZÚ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 6. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 6. 2017 pod ev. č. Z2017-001403, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 6. 2017 pod ev. č. 2017/S 106-212719 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
                2.             Dnem 6. 10. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
                3.             Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel namítá, že jej zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku nezákonně, neboť použil chybný algoritmus pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny identifikované v jím podané nabídce. Současně s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel požádal o vydání předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu, s tím, aby Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.   
                4.             Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou: 
                
                
                zadavatel,
                
                
                navrhovatel.
                
                
                5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0399/2017/VZ-29098/2017/531/VNe ze dne 10. 10. 2017.    
                6.             Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0399/2017/VZ-29432/2017/531/VNe ze dne 11. 10. 2017 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na posuzovanou veřejnou zakázku.
                II.             ZÁVĚRY ÚŘADU
                7.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. 
                8.             Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
                9.             Z dikce § 251 odst. 1 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
                10.         Podle § 257 písm. d) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
                11.         Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří  mj. i ust. § 257 písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.
                12.         Úřadu byl dne 6. 10. 2017 doručen prostřednictvím datové schránky návrh navrhovatele z téhož dne, přičemž v úvodu svého návrhu navrhovatel uvádí následující přílohy:
                
                „rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka v zadávacím řízení ze dne 15.08.2017
                oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 21.08.2017
                zpráva o hodnocení nabídek ze dne 11.08.2017
                námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení ze dne 12.09.2017
                rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele ze dne 21.09.2017, které bylo uchazeči doručeno dne 26.09.2017
                doklad o úhradě kauce
                plná moc
                doklad o doručení tohoto návrhu zadavateli“.
                
                13.         Z předložených příloh návrhu vyplývá, že navrhovatel jako přílohu návrhu předložil kopii dokumentu „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení; Námitky uchazeče proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ (dále jen „námitky“), jejichž obsahem jsou námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení ze dne 15. 8. 2017 a proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 21. 8. 2017, která navrhovatel obdržel shodně dne  30. 8. 2017. Úřad k tomu dodává, že námitky postrádají dataci, jakož i podpis oprávněné osoby. 
                14.         Z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí,  a čeho se domáhá, resp. výše uvedené je smyslem námitek. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě, tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek. 
                15.         Navrhovatel, jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto usnesení, přílohou návrhu, doručeného Úřadu, učinil mimo jiného písemnost obsahující text námitek. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 251 odst. 1 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek. Není tedy povinnou náležitostí návrhu,  resp. povinnou přílohou návrhu, předkládat text podaných námitek, jelikož to z daného ustanovení zákona, ostatně ani z žádného jiného, nevyplývá. Přestože Úřad tento postup shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takové písemnosti (námitkám bez dokladu o jejich doručení) přiřadit „vlastnosti“, které má doklad o doručení námitek. Pakliže navrhovatel součástí návrhu učinil námitky a žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Stěžejním pro posouzení dané věci je, že navrhovatel přílohou svého podání učinil námitky, které zákon výslovně jako přílohu nepožaduje, avšak nepřipojil k návrhu doklad o doručení námitek. Z námitek, které byly přílohou návrhu, se nepodává informace, zda námitky byly řádně a včas doručeny zadavateli, a zda tedy byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek, a které mají vliv na řádnost podání návrhu k Úřadu. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že námitky de facto obsahují věcně namítané skutečnosti, tedy proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí. Doklad o doručení námitek pak obsahuje údaj (informaci) o doručení takových námitek zadavateli. Navrhovatel přitom neučinil součástí námitek informace takového charakteru, které by případně osvědčovaly okamžik jejich doručení zadavateli (v této souvislosti by bylo lze uvažovat např. o otisku razítka podatelny zadavatele s připojeným datem) a námitky tedy nenesou informaci o jejich doručení zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky neprokazují řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 251 odst. 1 zákona, požadován. 
                16.         Obecně platí, že Úřad má povinnost při přijetí návrhu ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky pro podání návrhu. Jednou z těchto podmínek je v případě návrhu podávaného před uzavřením smlouvy i předchozí řádné a včasné podání námitek zadavateli. Úřad je tedy ze zákona povinen ověřit, zda byly námitky podány zadavateli řádně a včas, jelikož v opačném případě je Úřad povinen takové správní řízení dle ust. § 257 písm. d) zákona zastavit. I přes to, že rozhodnutí o námitkách v tomto případě obsahuje informaci  o okamžiku doručení námitek, prokázání této skutečnosti není možné ponechat pouze na tvrzení strany, resp. takové tvrzení zákonem požadovaný doklad nemůže nahradit. Úřad je oprávněn a povinen akceptovat jen takové podklady, které umožňují objektivní posouzení rozhodných skutečností.
                17.         K tomu Úřad dále podrobněji rozvádí, že zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh.
                18.         V případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V šetřeném případě, jak již Úřad uvedl výše, je de facto pouze deklarováno, že navrhovatel námitky vyhotovil. Jakým způsobem  však byly námitky skutečně doručovány, není známo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), který jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. V případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence lze požádat Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je na místě vnímat písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, který písemnost takovým způsobem zasílal. V případě osobního doručení je pak za doklad o doručení námitek nutné považovat dokument o převzetí vystavený navrhovatelem právě za účelem prokázání okamžiku doručení námitek. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení.
                19.         Úřad opakuje, že zákonodárce ve výše uvedeném ustanovení § 251 odst. 1 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli. Žádnou z navrhovatelem přiložených příloh k návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli. Přílohou návrhu není žádná písemnost, ze které lze najisto určit včasné doručení námitek, ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli. Z uvedeného vyplývá, že návrh navrhovatele nenaplňuje požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek. Nad rámec považuje Úřad na tomto místě za vhodné uvést, že navrhovatel si musí být vědom toho, že součástí návrhu musí být takový doklad o doručení námitek, z něhož lze postavit najisto, kdy (čas) a jak (způsob) byly doručeny zadavateli námitky, aby Úřad při obdržení návrhu mohl postavit najisto tento okamžik, jenž je zásadní pro další jeho postup.
                20.         Pokud je v obsahu návrhu nebo jeho přílohách toliko uvedena informace o okamžiku doručení námitek, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno informace obsažená v návrhu navrhovatele neprokazuje čas ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli, a nemůže tedy nahrazovat doklad o doručení námitek zadavateli, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací ustanovení § 251 odst. 1 zákona, požadován. Byť by se mohl na první pohled jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat  a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by jistě o takový zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel nepředložil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit/postavit najisto (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže), zda skutečně byly námitky doručeny řádně a včas.
                21.         Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že návrh (ani žádná z jeho příloh) není schopen nahradit doklad o jejich doručení. 
                22.         Nad rámec shora řečeného Úřad dodává, že skutečnost, že účastníci řízení nečiní doručení námitek primárně sporným, nemůže ničeho změnit na tom, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 251 odst. 1 zákona kladeny.     
                23.         K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu.  Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(…)písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 251 odst. 1 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek  na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění. 
                24.         Účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti,  že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „(...) jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí (...)“[1], nýbrž je třeba zjistit, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzené, že se s námitkami zadavatel seznámil.
                25.         Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 12. odůvodnění tohoto usnesení) pouze vyplývá, že navrhovatel zamýšlel námitky podat, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani uvedení data  13. 9. 2017 v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující, a dle Úřadu nelze ani na daný případ aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů zjistit přesné datum jejího doručení. Ostatně přijetím opačného závěru by mohlo docházet k diskriminaci dodavatelů, když by stačilo, že zadavatel uvedl termín pozdější, než opravdu došlo k doručení námitek. Úřad je ten (a to je také účel institutu dokladu o doručení námitek), kdo musí mít z dokumentů doručených Úřadu v zákonem vymezené době ve spojitosti s podáním návrhu, postaveno najisto, zda námitky byly doručeny včas či nikoli. Z § 251 odst. 1 zákona jasně plyne, že součástí návrhu je rovněž doklad o doručení námitek zadavateli. Pokud není součástí návrhu, ukládá zákon Úřadu postupovat dle § 257 písm. d) zákona, a to tak, že řízení zastaví. Proto postupuje Úřad dle zákona tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.
                26.         Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí,  že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy, přičemž důsledkem nedoložení dokladu o doručení námitek zadavateli je zastavení správního řízení dle § 257 písm. d) zákona. Zároveň Úřad odkazuje na svoji dosavadní rozhodovací praxi v obdobných věcech, od které nemá důvodu se odchylovat, a zároveň v intencích zásady legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 správního řádu tak učinit ani nemůže. Příkladem Úřad uvádí rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0117/2017/VZ-12069/2017/522/PKř ze dne 10. 4. 2017, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.  ÚOHS-R0076/2017/VZ-16895/2017/323/ZSř ze dne 6. 6. 2017, ve kterém Úřad uvádí, že „(…)ani kombinace návrhu, námitek a rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, a to ani  za situace, kdy strany (resp. účastníci správního řízení) včasné doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne (…).“. V dalším rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0765/2016/VZ-01046/2017/513/JLí  ze dne 10. 1. 2017, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0025/2017/VZ-10300/2017/322/DJa ze dne 24. 3. 2017, Úřad mj. upozornil, že „(…) pakliže totiž navrhovatel součástí jeho návrhu sice učinil rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvedl den, kdy mu byly námitky doručeny, avšak žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu není možné považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli.“. V potvrzujícím rozhodnutí se dále předseda Úřadu vyjádřil, že „(…) z  hlediska povahy právního úkonu neověřenou informaci za doklad o doručení považovat nelze, neboť představuje co  do objektivity sdělení toliko výpověď účastníka správního řízení.“ a „(…) pokud by pak v průběhu správního řízení vyšla najevo chybnost neověřené informace a navrhovatel by nemohl doručení námitek zadavateli prokázat jiným způsobem, mohla by taková situace vést nejen k (…), ale v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení též k vedení, potažmo zastavení neoprávněného správního řízení v jeho pozdějších fázích.“.
                27.         Úřad pro úplnost doplňuje, že zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby Úřad navrhovatele k odstranění tohoto nedostatku návrhu vyzval, neboť Úřad je v souladu s § 257 písm. d) zákona povinen správní řízení bez dalšího (tzn. nemá navrhovatele k tomu vyzývat  a stanovovat dodatečnou lhůtu), v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, zastavit.  
                28.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 6. 10. 2017 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 257 písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. 
                Poučení
                Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                Obdrží:
                1.             Elektrotechnický zkušební ústav, s. p., Pod lisem 129/2, 182 00 Praha 8
                2.             JUDr. Pavel Vyroubal, advokát, Palackého 168, 755 01 Vsetín
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                 
                
                
                [1] JUDr. Josef Vedral, Ph. D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.