Č. j.:ÚOHS-R0096/2017/VZ-33129/2017/321/EDy
Brno: 10. listopadu 2017
V řízení o rozkladu ze dne 26. 5. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha - Smíchov,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0103/2017/VZ-14797/2017/521/MŽi ze dne 11. 5. 2017 vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rozvoj integračních řešení realizovaných na platformě BizTalk“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508010, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 6. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 096-174211, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 26. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 121-220799, a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 3. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 057-106275, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 – Nusle, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 14. 3. 2017 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, ev. č. ČAK 04825, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 14,
jsem podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S0103/2017/VZ-14797/2017/521/MŽi ze dne 11. 5. 2017
r u š í m
a správní řízení zahájené dne 13. 3. 2017 na návrh navrhovatele z téhož dne vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0103/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rozvoj integračních řešení realizovaných na platformě BizTalk“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508010, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 6. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 096-174211, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 26. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 121-220799, a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 3. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 057-106275,
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 13. 3. 2017 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 – Nusle, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 14. 3. 2017 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, ev. č. ČAK 04825, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 14 (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rozvoj integračních řešení realizovaných na platformě BizTalk“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508010, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 6. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 096-174211, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 26. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 121-220799, a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 22. 3. 2017 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 057-106275 (dále jen „veřejná zakázka“). Tímto dnem bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0103/2017/VZ.
2. Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 11. 5. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0103/2017/VZ-14797/2017/521/MŽi (dále jen „napadené rozhodnutí“).
4. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když svým rozhodnutím ze dne 8. 2. 2017 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona z důvodu, že na základě provedení komplexního auditu předmětného zadávacího řízení zahrnujícího mj. revizi zadávacích podmínek veřejné zakázky a následného průběhu zadávacího řízení dospěl k závěru, že zde existují důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, aniž by bylo možné postavit najisto, kdy se zadavatel o údajné nezákonnosti zadávacích podmínek dozvěděl, a tedy zda zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zrušeno bez zbytečného odkladu poté, co se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž pokud zcela odkazuje na komplexní audit zadávacího řízení, kdy předmětný komplexní audit proběhl, resp. kdy se o jeho výsledcích dozvěděl, pak součástí dokumentace o veřejné zakázce není žádný podklad obsahující informaci, jenž by umožnil zpětně objektivně přezkoumat splnění výše uvedené podmínky bezodkladnosti zrušení zadávacího řízení, přičemž zadavatel ani na výzvu Úřadu žádný takový podklad nepředložil, čímž se postup zadavatele stal nečitelným a nekontrolovatelným, přičemž postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Rozklad navrhovatele
5. Dne 26. 5. 2017 obdržel Úřad rozklad zadavatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 11. 5. 2017. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
6. Zadavatel v podaném rozkladu namítá nesprávné právní posouzení věci. Zrušením zadávacího řízení chtěl docílit souladu se zákonem a zachování hospodářské soutěže tak, aby prostředky byly využity účelně. Zadavatel se v rozkladu ztotožňuje s obecnými závěry Úřadu učiněnými v bodě 81 až 83 odůvodnění rozhodnutí Úřadu, avšak nesouhlasí se závěry o pochybnostech v naplnění podmínky zrušení zadávacího řízení „bez zbytečného odkladu“. Tu je dle zadavatele třeba vykládat široce, neboť neexistuje-li z pohledu zadavatele jiné řešení než zrušení zadávacího řízení, pak plynutí času postrádá významu. Opačný závěr by podle zadavatele vedl k absurdním závěrům a popíral smysl a účel zákonné úpravy. Zadavatel nadto poukazuje na skutečnost, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně specifikoval okamžik, kdy zjistil důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení. Současně dovozuje, že o důvodech se zcela jistě nemohl dozvědět před 12. 12. 2016, kdy rozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek. Lhůta „bez zbytečného odkladu“ tak byla dle zadavatele dodržena a jeho postup byl transparentní. Dále zadavatel poukazuje, že ze strany Úřadu dochází k zaměňování pojmů „bez zbytečného odkladu“ a „bezodkladně“, přičemž každý z těchto pojmů má jiný význam.
7. Zadavatel je přesvědčen, že Úřad měl při svém rozhodování rovněž zohlednit současnou právní úpravu zakotvenou v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), alespoň jako „výkladovou pomůcku“.
8. V rozkladu dále zadavatel poukazuje, že v bodu 95 odůvodnění napadeného rozhodnutí sám Úřad vyjádřil pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele při vymezení zadávací podmínky, jež byla důvodem zadavatele pro rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Je tak dle zadavatele pravděpodobné, že by Úřad následně zahájil správní řízení z moci úřední, jehož výsledkem by mohlo ve skutečnosti dojít ke zrušení rozhodnutím Úřadu „oživlé“ veřejné zakázky. Výsledek by tedy odpovídal stavu rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Pro úplnost zadavatel ještě poukazuje na další své pochybení, když neprodloužil lhůtu pro podání nabídek v souladu se zákonem.
Závěr rozkladu
9. Závěrem zadavatel shrnuje, že jeho postup byl v souladu se zákonem a že napadené rozhodnutí trpí nezákonností spočívající v nesprávném právním posouzení věci, pro které by mělo být zrušeno a správní řízení zastaveno.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
10. Navrhovatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 6. 6. 2017 nejprve poukazuje na nedodržení formální stránky rozkladu, neboť nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem. V další části svého vyjádření se navrhovatel shoduje se závěry napadeného rozhodnutí. To považuje za věcně i právně správné, vydané v souladu s právními předpisy. V závěru svého vyjádření poukazuje navrhovatel na skutečnost, že i sám zadavatel nezákonnost svého postupu uznal a dne 2. 6. 2017 vydal rozhodnutí, jímž zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Odůvodnění rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 6. 2017 však navrhovatel považuje za nepřezkoumatelné a bude proti němu brojit námitkami.
Závěrem, pokud bude rozklad shledán za řádně podaný, navrhuje navrhovatel předsedovi Úřadu, aby napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Další průběh správního řízení
11. Dne 14. 6. 2017 oznámil Úřad účastníkům správního řízení, že rozklad nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě. Z toho důvodu se předseda Úřadu nemohl věcí zabývat. Současně Úřad účastníkům správního řízení sdělil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 31. 5. 2017 právní moci.
12. S ohledem na principy dobré správy předseda Úřadu v rámci svého dozorčího postavení předběžně posoudil, zda jsou či nejsou ohledně napadeného rozhodnutí dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci.
13. Dne 7. 8. 2017 sdělil předseda Úřadu účastníkům řízení, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedošel k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) napadené rozhodnutí zrušit.
14. Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017, č. j. 7 As 221/2017-40, týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.
15. Úřad plně respektuje tento nově poskytnutý výklad Nejvyššího správního soudu a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu se správním řádem.
16. Úřad proto dne 21. 9. 2017 oznámil účastníkům řízení pokračování správního řízení s tím, že napadené rozhodnutí dosud nenabylo právní moci a vyzval navrhovatele k opětovnému složení kauce a zadavatele ke sdělení účtu k vrácení nákladů řízení. Kauce byla opětovně navrhovatelem složena dne 29. 9. 2017.
17. Dne 2. 10. 2017 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k oznámení o pokračování správního řízení, ve kterém navrhovatel mimo jiné opětovně poukázal na rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 6. 2017, kterým zadavatel zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Proti tomuto úkonu zadavatele podal námitky pro nepřehlednost rozhodnutí. Námitky zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 6. 2017 odmítl. Nad rámec uvedeného poukázal na skutečnost, že v mezidobí zadavatel opětovně rozhodnutím ze dne 8. 6. 2017 zrušil zadávací řízení. K tomu dodal, že i toto nové rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo předmětem přezkumu, přičemž ve věci přezkoumání tohoto úkonu zadavatele již Úřad pravomocně rozhodl, a to rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0273/2017/VZ-25571/2017/521/MŽi ze dne 1. 9. 2017. S ohledem na uvedené navrhl napadené rozhodnutí podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit, neboť návrh navrhovatele se stal bezpředmětným.
IV. Řízení o rozkladu
18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí k rozkladu.
19. V průběhu řízení o rozkladu předseda Úřadu ze zadavatelem předložené dokumentace o veřejné zakázce ověřil, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 8. 2. 2017 zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 6. 2017 zrušil.
20. Následně předseda Úřadu vydal usnesení č. j. ÚOHS-R0096/2017/VZ-29311/2017/321/EDy ze dne 13. 10. 2017, jímž určil účastníkům správního řízení lhůtu 7 dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
21. Dne 23. 10. 2017 se k podkladům rozhodnutí vyjádřil zadavatel. Poukázal na skutečnost, že úkon, který byl předmětem přezkumu ve správním řízení, byl samotným zadavatelem zrušen. Vzhledem k uvedenému zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu postupoval v souladu s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu a správní řízení zastavil z důvodu, že se návrh stal zjevně bezpředmětným.
Stanovisko předsedy Úřadu
22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
23. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastaly skutečnosti, které odůvodňují zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
25. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
26. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
27. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
28. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.
29. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
30. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tedy s tím, čeho se navrhovatel domáhal.
31. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu. Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 8. 2. 2017. V průběhu řízení o rozkladu však zadavatel sám dne 2. 6. 2017 rozhodl o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 8. 2. 2017, čímž zadavatel sám plně vyhověl návrhu navrhovatele.
32. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť úkon zadavatele, který je přezkoumáván v tomto správním řízení a jehož zrušení se navrhovatel domáhal, byl v zadávacím řízení zrušen samotným zadavatelem. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení), tedy již ve správním řízení dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
33. Oba účastníci přitom na základě této skutečnosti shodně navrhují postup podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
34. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, jehož nepravomocným výrokem se končí správní řízení ve věci vymezené návrhem usilujícím o uložení nápravného opatření spočívajícím ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, kdy takový úkon učinil dne 2. 6. 2017 sám zadavatel v zadávacím řízení, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu, neboť v průběhu správního řízení, resp. v průběhu tohoto řízení o rozkladu, nastala skutečnost, která ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu odůvodňuje zastavení řízení. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a řízení o rozkladu bez dalšího zastavil.
35. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
36. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, a oba shodně navrhovali postup podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nezbývá než postupem dle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
37. Obiter dictum dodávám, že na posouzení věci nemůže mít vliv ani nové rozhodnutí zadavatele ze dne 8. 6. 2017 o zrušení zadávacího řízení. Jak z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 74/2015-56 ze dne 29. 3. 2016 vyplývá, „[j]e-li k stěžovateli a) (k Úřadu; pozn. předsedy Úřadu) podán návrh na přezkum úkonu zadavatele, kterým zadavatel zrušil zadávací řízení, a zruší-li zadavatel tento svůj úkon v průběhu správního řízení vedeného stěžovatelem a), pak odpadl předmět řízení a stěžovatel a) je povinen řízení z procesních důvodů pro zjevnou bezpředmětnost návrhu zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V takovém případě je z povahy věci vyloučen meritorní přezkum. V řízení se proto stěžovatel a) nemůže věcně zabývat jakýmikoliv úkony zadavatele, a to ani dalším případným rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení.“
VI. Závěr
38. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil úkon, jehož zrušení se navrhovatel domáhal v návrhu, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
39. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov
2. JUDr. Daniel Chamrád, K Hutím 665/5, 198 00 Praha 14
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se nepoužije s ohledem na § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
