Č. j.: ÚOHS-R0222/2016/VZ-33136/2017/323/EBr
                
                
                 
                
                
                Brno 10. listopadu 2017
                
                
                
                
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 24. 8. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem – 
                
                
                TCM TransCom Group s.r.o., IČO 27772616, se sídlem Lipová-lázně 571, 790 61 Lipová- lázně, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 26. 5. 2016 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, se sídlem Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, Revoluční 724/7, 110 00 Praha-Staré město, 
                
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0407/2016/VZ-33242/2016/531/MHo ze dne 9. 8. 2016 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh dne 26. 5. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – 
                
                
                Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha-Holešovice, 
                
                
                učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Měřící přístroj alkoholu v těle (‚Alkoholtester‘)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 3. 2016, pod ev. č. 630623, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 3. 2016, pod ev. č. 2016/S 059-099401, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 5. 2016, pod ev. č. 2016/S 097-173798,
                jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0407/2016/VZ-33242/2016/531/MHo ze dne 9. 8. 2016
                 
                r u š í m 
                 
                a správní řízení zahájené na návrh dne 26. 5. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0407/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Měřící přístroj alkoholu v těle (‚Alkoholtester‘)“zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 3. 2016, pod ev. č. 630623, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 3. 2016, pod ev. č. 2016/S 059-099401, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 5. 2016, pod ev. č. 2016/S 097-173798,
                 
                z a s t a v u j i .
                 
                Odůvodnění
                I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.             Dne 26. 5. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) návrh navrhovatele – TCM TransCom Group s.r.o., IČO 27772616, se sídlem Lipová-lázně 571, 790 61 Lipová-lázně, (dále jen „navrhovatel“) na zahájení řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Česká republika-Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha-Holešovice, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Měřící přístroj alkoholu v těle (‚Alkoholtester‘)“zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 3. 2016, pod ev. č. 630623, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 3. 2016, pod ev. č. 2016/S 059-099401, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 5. 2016, pod ev. č. 2016/S 097-173798, (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.             Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a dále vydání předběžného opatření, kterým by Úřad k zajištění účelu řízení dle § 117 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona pozastavil zadávací řízení na veřejnou zakázku nebo případně zakázal zadavateli uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na plnění veřejné zakázky.
                3.             Vzhledem k tomu, že Úřad po předběžném posouzení dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem, rozhodl ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0407/2016/VZ-25601/2016/531/MHo ze dne 16. 6. 2016 o vydání předběžného opatření, kterým zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí pak Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž mělo být zadavateli nařízeno pozastavení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. 
                4.             Následně po vydání meritorního rozhodnutí ve věci č. j. ÚOHS-S0407/2016/VZ-33242/2016/531/MHo ze dne 9. 8. 2016 (dále jen „napadené rozhodnutí“) rozhodl Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0407/2016/VZ-34114/2016/531/MHo ze dne 15. 8. 2016 o zrušení předběžného opatření, kterým byl nařízen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. 
                II.             Napadené rozhodnutí
                5.             Dne 9. 8. 2016 vydal Úřad, po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, napadené rozhodnutí, kterým dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
                6.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad přistoupil k přezkoumání postupů zadavatele, které navrhovatel ve výše zmíněném návrhu shledával v rozporu se zákonem. Jednalo se o následující okruhy námitek uvedených v návrhu navrhovatele týkající se vymezení rozsahu poptávaného plnění veřejné zakázky, stanovení technických kvalifikačních předpokladů, netransparentnosti vymezení požadavků zadavatele na servis, technických podmínek předmětu plnění veřejné zakázky a také skutečnosti, zda dílčí hodnotící kritéria veřejné zakázky souvisí či nesouvisí s ekonomickou výhodností nabídky a vedou k omezení hospodářské soutěže.
                7.             Po projednání všech výše uvedených okruhů námitek navrhovatele Úřad konstatoval, že v postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek neshledal rozpor se zákonem, a proto návrh navrhovatele zamítl.
                III.           Námitky rozkladu
                8.             Dne 24. 8. 2016 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 9. 8. 2016. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě. 
                9.             Navrhovatel je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného právního posouzení ve vztahu (i) k netransparentnímu vymezení rozsahu plnění veřejné zakázky, (ii) k nepřiměřeným požadavkům zadavatele na předložení a testování vzorků, (iii) k netransparentnímu vymezení základního hodnotícího kritéria a požadavkům na servis, a (iv) k nepřiměřeným a diskriminačním technickým podmínkám předmětu plnění veřejné zakázky. 
                10.         Navrhovatel v prvním bodě svých námitek uvádí, že je to zadavatel, kdo je plně odpovědný za komplexní správnost zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel je tedy povinen nastavit zadávací řízení a jeho podmínky jasně, srozumitelně, a tudíž transparentně. Klíčovým aspektem je dle navrhovatele zcela jednoznačně i správný výběr druhu zadávacího řízení a smlouvy, která má být s vybraným uchazečem uzavřena. Pokud tedy v daném případě zadavatel možnost zadání veřejné zakázky uzavřením rámcové smlouvy s vybraným uchazečem nezvolil, ačkoli z obsahu zadávací dokumentace k tomu celé zadávací řízení na veřejnou zakázku fakticky směřovalo, učinil zadavatel zadávací řízení dle navrhovatele nejasným a netransparentním. Dle navrhovatele tedy Úřad zcela odhlédl od charakteru zadávacího řízení jakožto vysoce formalizovaného procesu.
                11.         V druhém bodě rozkladu navrhovatel namítá, že zadavatel porušil § 50 odst. 4 zákona, když v zadávacích podmínkách stanovil požadavek na dodání 5 ks vzorků alkoholtesterů pro účely dalšího testování u Českého metrologického institutu (dále jen „ČMI“), a to především proto, že hodnota vzorků je nepřiměřená reálné hodnotě veřejné zakázky, počet vzorků je nepřiměřeně vysoký a opětovné testování vzorků u ČMI je nadbytečné. Uchazeči navíc nejsou oprávněni účastnit se předmětného testování, což činí dle navrhovatele celý proces vysoce netransparentním.
                12.         Co se týká stanovení základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, má navrhovatel dále za to, že jej zadavatel zvolil zcela netransparentně a ve vztahu k uchazečům zmatečně, neboť fakticky měl v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií hodnotit jen cenu.
                13.         Závěrem rozkladu navrhovatel upozorňuje na nepřiměřené a diskriminační nastavení technických podmínek poptávaného předmětu plnění. Konkrétně navrhovatel brojí proti nastavení minimálních náležitostí, jež musí obsahovat protokol o provedené dechové zkoušce. K tomuto uvádí, že s ohledem na absenci právní úpravy týkající se obsahových náležitostí protokolů je tento technický požadavek nepřiměřený a kvůli velmi konkrétní specifikaci rovněž diskriminační a netransparentní. Navrhovatel dále považuje za nepřesné a nejasné rovněž vymezení některých požadovaných parametrů alkoholtesteru, konkrétně doby odebrání vzorku a odezvy pozitivního měření. 
                Závěr rozkladu
                14.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil a rozhodl tak, že se zadavatel dopustil porušení zákona, které mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a jako nápravné opatření zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.
                IV.          Další průběh řízení
                15.         Dne 29. 9. 2016 oznámil Úřad účastníkům řízení, že rozklad nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě (§ 117c odst. 1 písm. b) zákona). Z toho důvodu se předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, (dále jen „předseda Úřadu“) nemohl věcí zabývat. Současně Úřad účastníkům řízení sdělil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 25. 8. 2016 právní moci.
                16.         Následně vydal předseda Úřadu Sdělení k přípisu zadavatele ze dne 24. 8. 2016 č. j. ÚOHS-14699/2017/323/EBr, v němž dospěl k závěru, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nelze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež zde nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné, postupem podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pravomocné napadené rozhodnutí zrušit.
                17.         Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017 č. j. 7 As 221/2017-40 týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.
                18.         Dne 21. 9. 2017 vydal Úřad Oznámení o pokračování správního řízení, v němž účastníkům správního řízení sdělil, že plně respektuje tento nově poskytnutý výklad Nejvyššího správního soudu a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. 
                19.         Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu s tímto zákonem.
                V.            Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
                20.         Dne 26. 9. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obdrženému rozkladu navrhovatele, v němž zadavatel Úřadu mimo jiné sdělil, že dne 28. 2. 2017 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky (dále jen „předmětná smlouva“) s vybraným dodavatelem – Dräger Safety s.r.o., IČO 26700778, se sídlem Pod Sychrovem I 1392/64, 101 00 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“). 
                VI.          Řízení o rozkladu
                21.         Následně předal Úřad podle § 88 odst. 1 správního řádu spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu, přičemž tomuto předání předcházelo neshledání podmínek pro postup podle § 87 správního řádu. 
                22.         S ohledem na to, že předmětná smlouva na plnění veřejné zakázky byla uveřejněna na internetových stránkách, respektive na profilu zadavatele, dostupném na https://www.zakazky.mvcr.cz/contract_display_26367.html, a předseda Úřadu ji učinil součástí správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0407/2016/VZ, jakožto podklad pro vydání druhostupňového rozhodnutí, bylo dne 27. 10. 2017 vydáno usnesení č. j. ÚOHS-R0222/2016/VZ-28947/2017/323/EBr, kdy byla všem účastníkům dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. 
                Stanovisko předsedy Úřadu
                23.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení rozhodných skutečností s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                24.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení, zahájené na návrh dne 26. 5. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0407/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, zastavil.
                25.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
                VII.        K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
                26.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
                27.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
                28.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
                29.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
                30.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
                31.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „[d]ůvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
                32.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení, tj. cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
                33.         Dne 26. 9. 2017 obdržel Úřad přípis zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že veřejná zakázka byla zadána, tedy byla uzavřena předmětná smlouva na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Předmětná smlouva byla následně založena do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0407/2016/VZ všem účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Uzavřením předmětné smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                34.         V tomto správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0407/2016/VZ tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření předmětné smlouvy již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. 
                35.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť žádné rozhodnutí by již navrhovateli neumožnilo znovu se účastnit zadávacího řízení. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
                36.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit. 
                37.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „[ú]čelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k následujícímu závěru: „[v] případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.“ (obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015)
                38.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. 
                39.         K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“
                40.         Uzavření předmětné smlouvy tedy zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření dle § 118 odst. 1 zákona a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. 
                41.         Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu, při zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu. 
                42.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením předmětné smlouvy došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout. Současně však připomínám, že Úřad v rámci prvostupňového řízení řádně návrh navrhovatele přezkoumal, když dospěl k závěru, že tento není v celém svém rozsahu důvodný. Zároveň poté došlo, jak již bylo zmíněno v bodě 17 tohoto rozhodnutí, s ohledem na principy dobré správy a možnosti eventuální nápravy pravomocných rozhodnutí Úřadu k posouzení, zda jsou, či nejsou ohledně rozhodnutí Úřadu dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci. Ani zde jsem však po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedospěl k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež zde nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. správního řádu pravomocné rozhodnutí Úřadu zrušit. Obsah přípisu navrhovatele byl tedy rovněž vyhodnocen jako neopodstatněný.
                43.         Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti napadenému rozhodnutí, které zamítlo návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona, a následně došlo k uzavření předmětné smlouvy, čímž došlo ke skutečnosti, která odůvodňuje zastavení řízení, dospěl jsem k závěru, že došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
                44.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.  
                VIII.      Závěr
                45.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem předmětnou smlouvu na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
                46.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha-Holešovice
                2.             Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha- Staré město
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.