Č. j.: ÚOHS-R0049/2017/VZ-33125/2017/323/KKř
Brno 10. listopadu 2017
V řízení o rozkladu ze dne 28. 2. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
BusLine a.s., IČO 28360010, se sídlem Na Rovinkách 211, 513 01 Semily – Podmoklice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 23. 11. 2016 Mgr. Jiřím Hoňkem, advokátem ev. č. ČAK 04726, se sídlem Opletalova 1284/37, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0725/2016/VZ-05337/2017/513/EPi ze dne 10. 2. 2017 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 25. 11. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – Veveří, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 5. 12. 2016 obchodní společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno – Černá Pole,
učiněných při zadávání části 1, části 2, části 3, části 4, části 5, části 6, části 7, části 8, části 9 a části 10 veřejné zakázky s názvem „Výběr dopravců pro uzavření smluv v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci IDS JMK – oblast Znojemsko“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 7. 2016 a uveřejněno dne 7. 7. 2016 tamtéž pod ev. č. 639768, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 9. 2016, a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 7. 7. 2016 a uveřejněno dne 8. 7. 2016 pod č. 2016/S 130-233752, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 10. 2016 pod č. 2016/S 191-344245,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 10. 2. 2017, č. j. ÚOHS-S0725/2016/VZ-05337/2017/513/EPi
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh dne 25. 11. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0725/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1, části 2, části 3, části 4, části 5, části 6, části 7, části 8, části 9 a části 10 veřejné zakázky s názvem „Výběr dopravců pro uzavření smluv v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci IDS JMK – oblast Znojemsko“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 4. 7. 2016 a uveřejněno dne 7. 7. 2016 tamtéž pod ev. č. 639768, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 9. 2016, a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 7. 7. 2016 a uveřejněno dne 8. 7. 2016 pod č. 2016/S 130-233752, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 10. 2016 pod č. 2016/S 191-344245,
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – Veveří, (dále jen „zadavatel“) dne 4. 7. 2016 odeslal oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku s názvem „Výběr dopravců pro uzavření smluv v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci IDS JMK – oblast Znojemsko“, přičemž předmětné oznámení o zakázce bylo dne 7. 7. 2016 uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 639768, ve znění opravy uveřejněné dne 29. 9. 2016 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 7. 7. 2016 a tamtéž uveřejněno dne 8. 7. 2016 pod č. 2016/S 130-233752, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 10. 2016 pod č. 2016/S 191-344245, (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena v částce 3.282.670.903,56 Kč bez DPH, je zajištění efektivní a kvalitní veřejné linkové dopravy a zajištění dopravní obslužnosti v Jihomoravském kraji, přičemž zadavatel k takto vymezenému předmětu veřejné zakázky (v oznámení o zakázce) uvedl, že podrobnosti k němu stanoví zadávací dokumentace.
2. Přípisem ze dne 7. 11. 2016 podal dodavatel – BusLine a.s., IČO 28360010, se sídlem Na Rovinkách 211, 513 01 Semily – Podmoklice, (dále jen „navrhovatel“) námitky proti zadávacím podmínkám, přičemž rovněž namítal, že zadavatel nesplnil svou povinnost řádně odpovědět na žádosti o dodatečné informace. Zadavatel o podaných námitkách navrhovatele rozhodl prostřednictvím rozhodnutí ze dne 16. 11. 2016, které bylo navrhovateli doručeno dne 18. 11. 2016, a to tak, že podaným námitkám v části týkající se zadávacích podmínek nevyhověl a dále námitky v části týkající se dodatečných informací pro jejich opožděnost odmítl. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel s negativním rozhodnutím zadavatele nesouhlasil, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 25. 11. 2016, který byl Úřadu doručen téhož dne.
3. Úřad, jenž je dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, zahájil dne 25. 11. 2016 správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
II. Napadené rozhodnutí
4. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 10. 2. 2017 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0725/2016/VZ-05337/2017/513/EPi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž prostřednictvím výroků I. až X. návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
5. V napadeném rozhodnutí se Úřad nejdříve podrobně věnoval právnímu postavení zadavatele, když na základě relevantních skutečností uzavřel, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Dále se Úřad zaměřil na námitku zadavatele o oprávněnosti návrhu navrhovatele, avšak odlišně od zadavatele dospěl k závěru, že navrhovateli mohla vzniknout nebo hrozit újma ve všech částech veřejné zakázky. Následně Úřad přistoupil k posouzení jednotlivých námitek navrhovatele prezentovaných v návrhu, nicméně ani v jednom z bodů návrhu (to je mimo jiné otázka údajně nedostatečného vymezení doby plnění veřejné zakázky, nezohlednění aktuální právní úpravy v oblasti odměňování při stanovení maximální přípustné nabídkové ceny či nepřiměřených a diskriminačních požadavků na lhůtu pro opatření nových autobusů a odbavovacích zařízení) navrhovateli nepřisvědčil, resp. v namítaném postupu zadavatele neshledal pochybení.
III. Námitky rozkladu
6. Dne 28. 2. 2017 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 13. 2. 2017. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
7. Navrhovatel v rozkladu předně uvádí, že napadené rozhodnutí považuje za zcela nepřezkoumatelné, nesprávné a v rozporu se zákonem, i dosavadní judikaturou správních soudů, potažmo rozhodovací praxí Úřadu. Nepřezkoumatelnost pak je dle navrhovatele založena především tím, že se Úřad v napadeném rozhodnutí vůbec nevyrovnal s námitkami navrhovatele a místo nich se zabýval posuzováním skutečností, proti nimž návrh nesměřoval, což se týká zejména námitky nedostatečného vymezení doby plnění veřejné zakázky, nezohlednění aktuální právní úpravy v oblasti odměňování a stanovení podmínek, na základě nichž by mohlo dojít k nepředvídatelným změnám nákladů na straně dodavatele. Ve vztahu k námitce nepřiměřenosti a diskriminační povahy lhůty pro opatření nových autobusů, nepřiměřenosti a diskriminační povahy zadávacích podmínek týkajících se zohledňování investičních dotací a nesplnění povinnosti zadavatele odpovědět na řádně podané žádosti o dodatečné informace navrhovatel uvádí, že Úřad rozhodoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a tento dotvářel, resp. nahrazoval vlastním výkladem. Dále, u všech jmenovaných námitek, stejně jako námitek nepřiměřeného a nepřijatelného způsobu přenášení rizika vzniku okolnosti vyšší moci v podobě stávky na dodavatele a nedostatečného vymezení rozsahu plnění části 3 a 5 veřejné zakázky, navrhovatel namítá též nesprávné právní posouzení věci.
Závěr rozkladu
8. S ohledem na rozkladovou argumentaci si navrhovatel dovoluje požádat předsedu Úřadu, aby rozhodl tak, že napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí Úřadu k novému projednání.
IV. Další průběh řízení
9. Sdělením ze dne 8. 3. 2017 oznámil Úřad účastníkům řízení, že rozklad nebyl opatřen uznávaným elektronickým podpisem a nebyl tedy učiněn v zákonem předvídané formě (§ 117c odst. 1 písm. b) zákona). Z toho důvodu se předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, (dále jen „předseda Úřadu“) nemohl věcí zabývat. Současně Úřad účastníkům řízení sdělil, že napadené rozhodnutí nabylo dne 1. 3. 2017 právní moci.
10. Následně vydal předseda Úřadu Sdělení k přípisu zadavatele ze dne 22. 5. 2017 č. j. ÚOHS-13969/2017/323/KKř, v němž dospěl k závěru, že po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nelze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež zde nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné, postupem podle § 94 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pravomocné napadené rozhodnutí zrušit.
11. Dne 11. 9. 2017 obdržel Úřad rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2017 č. j. 7 As 221/2017-40 týkající se výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona. Nejvyšší správní soud v něm sice přisvědčil Úřadu, že jedinou formou, kterou lze podle citovaného ustanovení zákona podat rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu, je elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Přesto však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „ze systematického i teleologického výkladu plyne, že smyslem vložení § 117c odst. 1 písm. b) do zákona o veřejných zakázkách byla elektronizace zasílání podání týkajících se rozkladu ve věcech řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ a že „podání podle § 117c odst. 1 zákona o veřejných zakázkách bylo možné učiniti prostřednictvím datové schránky“ s tím, že není třeba dalšího potvrzování podání zasílaných prostřednictvím datové schránky pomocí elektronického podpisu.
12. Dne 21. 9. 2017 vydal Úřad Oznámení o pokračování správního řízení, v němž účastníkům správního řízení sdělil, že plně respektuje tento nově poskytnutý výklad Nejvyššího správního soudu a v souladu se zásadou dobré správy přistoupil ke změně své ustálené rozhodovací praxe při výkladu ustanovení § 117c odst. 1 písm. b) zákona.
13. Bez ohledu na již dříve provedené předběžné posouzení napadeného rozhodnutí v rámci zhodnocení předpokladů pro zahájení přezkumného řízení podle správního řádu je podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí projednán v souladu s tímto zákonem.
V. Řízení o rozkladu
14. Úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
15. Dne 2. 10. 2017 bylo Úřadu doručeno podání z téhož dne, v němž zadavatel poskytl své vyjádření k rozkladu, kde mimo jiné uvedl, že nepovažuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné, nesprávné ani nezákonné, jak jej označuje navrhovatel. Dále zadavatel sdělil svůj postoj ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem, přičemž lze říci, že se s těmito neztotožňuje a jako liché je odmítá.
16. S ohledem na skutečnosti vyjádřené v předmětném podání zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu zastavil řízení o rozkladu, popřípadě aby rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Procesní vývoj
17. V průběhu řízení o rozkladu byl předseda Úřadu podáním zadavatele ze dne 25. 9. 2017 informován o uzavření smluv na plnění všech částí veřejné zakázky. Stejné sdělení zadavatel poskytl předsedovi Úřadu i prostřednictvím svého vyjádření k rozkladu navrhovatele ze dne 2. 10. 2017 (jak toto shora jmenováno). V reakci na tyto informace bylo zadavateli doručeno usnesení ze dne 10. 10. 2017, jímž byla zadavateli určena lhůta k poskytnutí informací o provedených úkonech v zadávacím řízení na jednotlivé části veřejné zakázky. Zadavatel ve stanovené lhůtě, tj. dne 16. 10. 2017, poskytl své vyjádření k věci a v jeho rámci zaslal i kopie všech smluv, které uzavřel na jednotlivé části veřejné zakázky s několika vybranými uchazeči. Zároveň zadavatel Úřad informoval, že oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal jak do Věstníku veřejných zakázek, tak do Úředního věstníku Evropské unie.
18. S ohledem na to, že předmětné smlouvy na plnění všech částí veřejné zakázky byly Úřadu ve své kopii poskytnuty, přičemž tyto jsou zároveň uveřejněny v registru smluv, resp. jsou dostupné pomocí odkazů na jednotlivé smlouvy uzavřené na části 1 až 10 veřejné zakázky z internetové stránky https://zakazky.krajbezkorupce.cz/contract_display_8529.html, a předseda Úřadu je učinil součástí správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0725/2016/VZ, jakožto podklad pro vydání druhostupňového rozhodnutí, bylo dne 27. 10. 2017 vydáno usnesení č. j. ÚOHS-R0049/2017/VZ-29167/2017/323/KKř, kdy byla všem účastníkům dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
19. Navrhovatel poskytl dne 30. 10. 2017 své vyjádření k podkladům rozhodnutí, v němž uvedl, že s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu je zřejmé, že uzavřením smluv na jednotlivé části veřejné zakázky se stal jeho návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, pročež navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil.
Stanovisko předsedy Úřadu
20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
21. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení, zahájené na návrh dne 25. 11. 2016, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0725/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, zastavil.
22. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
23. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
24. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
25. Podle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
26. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
27. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
28. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
29. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
30. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku (tj. ve všech jejích částech). V průběhu vedení řízení o rozkladu však došlo k uzavření smluv na plnění všech částí veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. Předmětné smlouvy uzavřené na všechny části veřejné zakázky byly následně založeny do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0725/2016/VZ, přičemž všem účastníkům řízení byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Uzavřením předmětných smluv tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
31. V tomto správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0725/2016/VZ tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření jednotlivých smluv na plnění všech částí veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
32. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť žádné rozhodnutí by již navrhovateli neumožnilo znovu se účastnit zadávacího řízení. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
33. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
34. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smluv na plnění všech částí veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
35. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.“ (obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015).
36. Uzavření smluv na plnění všech částí veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.
37. K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“
38. Uzavření smluv na plnění částí 1 až 10 veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření dle § 118 odst. 1 zákona a návrh se tak stal v průběhu vedení řízení o rozkladu zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
39. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu, při zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
40. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést. V předmětné věci však tyto podmínky splněny nebyly, neboť uzavřením předmětných smluv na jednotlivé části veřejné zakázky došlo k odpadnutí předmětu řízení a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout. Současně však připomínám, že Úřad v rámci prvostupňového řízení řádně návrh navrhovatele přezkoumal, když dospěl k závěru, že tento není v celém svém rozsahu důvodný. Zároveň poté došlo, jak již bylo zmíněno v bodě 10. tohoto rozhodnutí, s ohledem na principy dobré správy a možnosti eventuální nápravy pravomocných rozhodnutí Úřadu k posouzení, zda jsou, či nejsou ohledně rozhodnutí Úřadu dány důvody pro zahájení přezkumného řízení z moci úřední, eventuálně zda jsou splněny podmínky obnovy řízení nebo nového rozhodnutí ve věci. Ani zde jsem však po provedeném předběžném posouzení věci z moci úřední nedospěl k závěru, že lze mít důvodně za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, pročež zde nebyl dán prostor pro zahájení přezkumného řízení, v němž by bylo možné postupem podle § 94 a násl. správního řádu pravomocné rozhodnutí Úřadu zrušit. Obsah přípisu navrhovatele byl tedy rovněž vyhodnocen jako neopodstatněný.
41. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti napadenému rozhodnutí, které zamítlo návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona ve všech jeho částech (totožných s částmi veřejné zakázky), a následně došlo k uzavření předmětných smluv s vybranými uchazeči pro jednotlivé části veřejné zakázky, čímž došlo ke skutečnosti, která odůvodňuje zastavení řízení, dospěl jsem k závěru, že došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
42. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VII. Závěr
43. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na plnění všech částí veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.
44. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Jiří Hoňek, advokát, Opletalova 1284/37, 110 00 Praha 1
2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno – Černá Pole
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
