Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 15110


Číslo jednací S0030/2017/VZ-23182/2017/532/MOn
Instance I.
Věc
Operativní opatření charakteru stavebních prací při obnově vodohospodářské infrastruktury
Účastníci Severočeská vodárenská společnost a.s.
RAVEK s.r.o.
SMP CZ, a.s.
EUROVIA CS, a.s.
GARNI spol. s r.o.
Severočeská stavební, a.s.
Metrostav a.s.
SILNICE GROUP a.s.
ZEPRIS s.r.o.
REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 27.11.2017
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15111.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15110.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S0030/2017/VZ-23182/2017/532/MOn Brno: 10. srpna 2017 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18.1.2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice, zastoupená na základě plné moci ze dne 23.1.2017 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, navrhovatel – RAVEK s.r.o., IČO 25432141, se sídlem Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem, vybraní uchazeči o vybraný uchazeč č. 1 – SMP CZ, a.s., IČO 27195147, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, o vybraný uchazeč č. 2 – „Společnost ECS+G“, jež tvoří EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1 a GARNI spol. s r.o., IČO 46709525, se sídlem Opletalova 138, 403 31 Ústí nad Labem, o vybraný uchazeč č. 3 – Severočeská stavební, a.s., IČO 25458426, se sídlem Velká Hradební 231/17, 400 01 Ústí nad Labem, o vybraný uchazeč č. 4 – Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, o vybraný uchazeč č. 5 – „Společnost pro Operativní opatření Mostecko“, jež tvoří SILNICE GROUP a.s., IČO 62242105, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 a ZEPRIS s.r.o., IČO 25117947, se sídlem Mezi Vodami 639/27, 143 20 Praha 4, o vybraný uchazeč č. 6 – REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o., IČO 25041738, se sídlem Velká Hradební 3122/52, 400 01 Ústí nad Labem, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1 „Most“ veřejné zakázky „Operativní opatření charakteru stavebních prací při obnově vodohospodářské infrastruktury“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14.12.2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15.12.2015 pod ev. č. 526017, ve znění opravy uveřejněné dne 20.1.2016 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 18.12.2015 pod ev. č. 2015/S 245-444584, ve znění opravy uveřejněné dne 23.1.2016 pod ev. č. 2016/S 016-023203, rozhodl takto: I. Návrh navrhovatele – RAVEK s.r.o., IČO 25432141, se sídlem Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem – ze dne 18.1.2017, se v části, týkající se nastavení zadávacích podmínek, konkrétně nastavení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zamítá, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou, jelikož návrhu v této části nepředcházelo podání námitek řádně a včas. II. Návrh navrhovatele – RAVEK s.r.o., IČO 25432141, se sídlem Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem – ze dne 18.1.2017, se v části argumentace, spočívající ve skutečnosti, že nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady, nebylo uděleno nulové hodnocení, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zamítá, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou, jelikož návrhu v této části nepředcházelo podání námitek. III. Zadavatel – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice – při zadávání části 1 „Most“ veřejné zakázky „Operativní opatření charakteru stavebních prací při obnově vodohospodářské infrastruktury“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14.12.2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15.12.2015 pod ev. č. 526017, ve znění opravy uveřejněné dne 20.1.2016 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 18.12.2015 pod ev. č. 2015/S 245-444584, ve znění opravy uveřejněné dne 23.1.2016 pod ev. č. 2016/S 016-023203, porušil ustanovení § 79 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, neboť hodnocení nabídky navrhovatele – RAVEK s.r.o., IČO 25432141, se sídlem Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem – v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ neproběhlo podle § 6 odst. 1 citovaného zákona v souladu se zásadou transparentnosti, když z provedeného hodnocení není zřejmé, z jakého důvodu hodnotící komise přidělila nabídce jmenovaného navrhovatele v některých aspektech uvedeného dílčího hodnotícího kritéria nižší bodové ohodnocení, aniž by toto bodové hodnocení odpovídalo hodnocení slovnímu, a když při obdobném či stejném slovním hodnocení nabídky jiných uchazečů obdržely nepoměrně vyšší bodové hodnocení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. IV. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice – uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice – spojené s hodnocením nabídek v části 1 „Most“ veřejné zakázky „Operativní opatření charakteru stavebních prací při obnově vodohospodářské infrastruktury“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14.12.2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15.12.2015 pod ev. č. 526017, ve znění opravy uveřejněné dne 20.1.2016 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 18.12.2015 pod ev. č. 2015/S 245-444584, ve znění opravy uveřejněné dne 23.1.2016 pod ev. č. 2016/S 016-023203, které byly zdokumentovány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23.11.2016 a jejích přílohách, a současně ruší i všechny následné úkony, které zadavatel v předmětném zadávacím řízení učinil, včetně rozhodnutí ze dne 12.12.2016 o výběru nejvhodnější nabídky. V. Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ 1. Dne 14.12.2015 odeslal zadavatel – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice, zastoupená na základě plné moci ze dne 23.1.2017 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení užšího zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Operativní opatření charakteru stavebních prací při obnově vodohospodářské infrastruktury“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15.12.2015 pod ev. č. 526017, ve znění opravy uveřejněné dne 20.1.2016 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 18.12.2015 pod ev. č. 2015/S 245-444584, ve znění opravy uveřejněné dne 23.1.2016 pod ev. č. 2016/S 016-023203 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. V oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 20.1.2016 zadavatel stanovil, že veřejná zakázka bude rozdělena na 3 části: část 1 „Most“, část 2 „Ústí nad Labem“ a část 3 „Liberec“. 3. V čl. 2.1 „Účel veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k části 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky zadavatel uvádí: „Formálním účelem této významné nadlimitní veřejné zakázky zadávané v užším řízení dle ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) a § 28 ZVZ je uzavření tří rámcových smluv ve smyslu § 11 ZVZ (dále jen „rámcová smlouva“ nebo „vzor smlouvy“), na základě kterých budou realizovány dále uvedené stavební práce, a to právě s 6 dodavateli, kteří v rámci provedeného hodnocení umístí na prvních 6 nejlépe hodnocených místech, v členění dle níže naznačených oblastí (částí) a to k zajištění provádění stavebních prací ve vztahu k vodohospodářské infrastruktuře (vodovody a kanalizace, objekty na vodovodech a kanalizacích a komunikace). Konkrétní stavební práce (díla) pak budou vybranými dodavateli prováděny na základě prováděcích smluv uzavřených v minitendrech dle ustanovení § 89 odst. 6 písm. a) ZVZ, konkrétně pak postupem dle § 92 odst. 3 ZVZ na základě hodnotících kritérií stanovených v souladu s § 91 ZVZ. Postup uzavírání prováděcích smluv specifikuje část B rámcové smlouvy.“. 4. Předmětem přezkumu v tomto správním řízení je pouze část 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky. Dále v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí bude tato část veřejné zakázky označována jako „část 1 „Most“ veřejné zakázky“ nebo také jen „veřejná zakázka“. 5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek k části 1 „Most“ ze dne 23.11.2016 vyplývá, že zadavatel posuzoval celkem 26 nabídek, přičemž 24 z nich následně hodnotil. 6. Po posouzení a hodnocení nabídek zadavatel svým rozhodnutím ze dne 12.12.2016 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, respektive šesti nejvhodnějších nabídek. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel navrhovateli odeslal dne 15.12.2016. 7. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel dopisem ze dne 27.12.2016, který zadavatel osobně převzal dne 28.12.2016, námitky. Námitky, které navrhovatel podal v zákonné patnáctidenní lhůtě, zdůvodnil následovně. Navrhovatel v námitkách především uvedl, že zadavatelem stanovená číselná hodnotící kritéria nevyjadřují ekonomickou výhodnost, neboť kritérium hodnocení „Nabídková cena pro účely hodnocení vyjádřená Procentními body“ má ve vztahu ke kritériu hodnocení „Nabídková cena pro účely hodnocení vyjádřená Koeficienty“ neúměrně vysokou váhu, která neodpovídá reálnému objemu plnění, které bude tímto kritériem hodnoceno. Navrhovatel rovněž namítá postup zadavatele při hodnocení jeho nabídky v kritériu hodnocení „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ a uvádí, že hodnocení v uvedeném kritériu je podle něj nepřezkoumatelné, neboť slovní část hodnocení neodpovídá bodovému hodnocení, které zadavatel v jednotlivých aspektech uvedeného hodnotícího kritéria nabídce navrhovatele přidělil. 8. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 9.1.2017 navrhovatel obdržel dne 10.1.2017. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval rozhodnutí zadavatele ze dne 9.1.2017 o námitkách ze dne 27.12.2016 za učiněné v rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), podal dopisem ze dne 18.1.2017, který Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel téhož dne, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. II. OBSAH NÁVRHU 9. V úvodu návrhu navrhovatel uvádí, že hodnotící kritéria umožňují subjektivní hodnocení nabídek, což považuje za objektivní vadu zadávacího řízení, která musí být napravena. Navrhovatel uvádí, že až na základě výsledků uvedených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek byl zřejmý chybný postup zadavatele při hodnocení nabídek, když je zřejmé, že nabídky nebyly hodnoceny podle ekonomické výhodnosti. Zadavatel dle názoru navrhovatele umožnil nastaveným způsobem hodnocení spekulativní ocenění dílčích kritérií a tím získání vysokého bodového ohodnocení, ačkoliv nabídka některých uchazečů byla v této části ekonomicky nevýhodná. 10. Jako příklad navrhovatel uvádí, že nabídka číslo 19. „ECS+G" obsahovala celkové výsledné procento vedlejších realizačních nákladů ve výši 9,5 %, za což obdržela bodové ohodnocení 8,11 bodů, zatímco nabídka navrhovatele s celkovým výsledným procentem vedlejších realizačních nákladů ve výši 9,0 % obdržela bodové ohodnocení 1,09 bodů. Na tomto příkladu je podle navrhovatele zřejmé, že ekonomicky výhodnější nabídka obdržela výrazně nižší bodové ohodnocení. K tomu navrhovatel dodává, že místo aby nabídce se zjevně nepřiměřenou hodnotou zadavatel přidělil nulové bodové ohodnocení v souladu se zadávacími podmínkami, toto ustanovení nepoužívá a nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady přiděluje nejvyšší bodová ohodnocení. Toto tvrzení navrhovatel váže k Příloze č. 4 zadávací dokumentace, kde bylo uvedeno: „(…) Považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného číselně vyjádřitelného dílčího, než je cena, za zjevné nepřiměřenou, postup podle odstavce 3 nebo 4 nepoužije a nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů (…).“. 11. Navrhovatel se dále v podrobnostech věnuje hodnocení jeho nabídky v subkritériu hodnocení „Kvalita procesu realizace stavebních prací“. K hodnocenému aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ navrhovatel uvádí, že v nabídce splnil vše, co bylo v zadávacích podmínkách vyžadováno. Navrhovatel dodává, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil požadavek na předložení certifikátů řady ISO a OHSAS ani neuvedl, že jejich předložení bude považováno za „hodnotitelnou výhodu pro uchazeče“. Tvrzení zadavatele, že bylo předloženo „zcela teoretické dílo, účelově zpracované odborníkem, včetně použitých nástrojů, které ale podle podkladů předložených v nabídce uchazeče není nijak implementováno v interních procesech uchazeče“, se podle navrhovatele nezakládá na pravdě. Podle navrhovatele metodika není „zcela teoretické dílo“, ale běžně se u „dobrých“ stavebních firem používá v praxi. Navíc zadavateli podle navrhovatele nemůže být známo, zda má metodiku implementovánu ve svých interních procesech, nebo zda se jí chystá řídit při realizaci staveb vzešlých ze zadávacího řízení. Implementace či její doložení nebylo v zadávací dokumentaci požadováno a není tedy možné takové hledisko použít. 12. K hodnocenému aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla - specializace a odbornost členů pracovních čet“ navrhovatel uvádí, že v příloze č. 9 nabídky předložil stať vypracovanou prof. Ing. Čeňkem Járským, DrSc., která mimo jiné teoreticky popisuje postupy a vazby mezi jednotlivými dílčími procesy, okruhy stavebních prací, jednotlivými činnostmi a pracovními četami zcela správně; jako příklad je ale uvedena výstavba obilního sila, včetně všech vazeb do procesů a zdrojů (např. pracovní síla či jiné předměty a prostředky). Podle navrhovatele nechybí ani teoretické vzorce pro rozsah produkce či produktivitu práce. Metodika podle navrhovatele musí být zpracována tak, aby umožnila respektovat logickou, časovou a technologickou návaznost jednotlivých dílčích stavebních procesů a okruhů stavebních prací. Podle navrhovatele bylo v uvedeném ohledu splněno vše, co stanovily zadávací podmínky, přičemž je lhostejné, na jakém objektu byla metoda zpracování vysvětlena. Časová struktura, tudíž i časová návaznost procesů dle navrhovatele vychází z výpočtu příslušného síťového grafu. Tvrzení zadavatele, že „chybí v tomto konkrétním případě popis, jak bude tato teorie implementována do činností uchazeče při realizaci vlastních prací“, je podle navrhovatele nepodložené a nepravdivé, jak plyne z kapitoly 5 příslušné části nabídky, která navíc obsahuje i konkrétní aplikace v POV (v projektu organizace výstavby, pozn. Úřadu) vzorového díla i s výsledným soupisem vazeb mezi dílčími stavebními procesy výstavby objektu kanalizace a vodovodu. V zadávacích podmínkách dle navrhovatele nebyla uvedena povinnost předkládat popis řídících firemních procesů. 13. U hodnoceného aspektu „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“ je navrhovatel rovněž přesvědčen, že v nabídce je obsaženo vše, co zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách. Tvrzení zadavatele, že „opět chybí v tomto konkrétním případě popis, jak bude tato teorie implementována do činností uchazeče při realizaci vlastních prací“ je podle navrhovatele s odkazem na kapitolu 5 příslušné části nabídky, nepravdivé. Zadávací podmínky podle navrhovatele nestanovily nutnost předkládání „popisu řídících firemních procesů“, které nebyly zadavatelem nijak definovány. 14. K hodnocenému aspektu „Práce s časovým harmonogramem“ je dle navrhovatele třeba vycházet ze zadávacích podmínek, kde je uvedeno, že metodika bude obsahovat popis způsobu práce s časovým harmonogramem v průběhu realizace s ohledem na kritickou cestu a jeho pravidelné měsíční aktualizace, výčet nápravných opatření (organizační a stavebnětechnická), která budou použita, pokud bude postup stavebních prací vykazovat zpoždění oproti časovému harmonogramu, a to včetně popisu jejich praktické aplikace. Navrhovatel odkazuje na kapitolu 5 a na shrnutí v kapitole 5.6 nabídky. Navrhovatel je přesvědčen, že nabídka se vypořádala se všemi požadavky uvedenými v zadávacích podmínkách. Zadávací podmínky podle navrhovatele nestanovily nutnost předkládání „popisu řídících firemních procesů“, které nebyly zadavatelem nijak definovány. Absence implementace není podle navrhovatele nikterak doložena a podle tvrzení navrhovatele nebyla zadavatelem u žádného z uchazečů prověřována. Z uvedeného důvodu navrhovatel považuje hodnocení za nepodložené, nelogické, neobjektivní a nekvalifikované. 15. K hodnocenému aspektu „Eliminace rizika chyb“ navrhovatel uvádí, že tento aspekt se v zadávacích podmínkách vůbec nevyskytuje. Podle navrhovatele jej lze nalézt jen v popisu toho, které nabídky budou hodnoceny lépe, přičemž konkrétní hodnotící kritéria nejsou v tomto popisu uvedena. Navrhovatel uvádí, že podle zadávacích podmínek má být jako výhodnější hodnocena nabídka toho uchazeče, jehož specifikace kvality procesu realizace díla bude maximálně eliminovat riziko chyb v podobě časové či technologické neprovázanosti realizace jednotlivých dílčích stavebních procesů či okruhů stavebních prací nebo v podobě souběžného zapojení téže pracovní čety na realizaci více dílčích stavebních procesů či okruhů stavebních prací v daném čase. Navrhovatel je přesvědčen, že i přes shora uvedené pochybnosti byl tento nejasně formulovaný požadavek v jeho nabídce v plném rozsahu splněn. Pro správnou a rychlou syntézu technologické, prostorové a časové struktury procesu realizace staveb v předložené metodice je dle navrhovatele zmíněna soustava modifikovatelných typových síťových grafů, která obsahuje správné technologické postupy výstavby jednotlivých stavebních objektů, včetně objektů komunikací a inženýrských sítí a jejich používání naprosto eliminuje riziko chyb. Příklad využití zmíněných typových síťových grafů pro model výstavby kanalizace a vodovodu je uveden v POV vzorového díla. 16. U hodnoceného aspektu „Provedení předepsaných kontrol a zkoušek“ zadavatel s odkazem na přílohu č. 9 nabídky navrhovatele připouští, že stať nabídky popisuje v části týkající se tvorby kontrolního a zkušebního plánu tyto procesy zcela správně. Zadavatel podle navrhovatele opět dovozuje, že chybí popis, jak bude tato teoretická povědomost implementována do činností uchazeče při realizaci plánovaných kontrol a zkoušek, a že chybí jakýkoliv popis řídících firemních procesů. Podle zadávacích podmínek ve specifikaci kvality procesu realizace díla uchazeči popíší metodiku sestavení kontrolního a zkušebního plánu, která musí umožnit sestavení časového plánu provádění zkoušek a kontrol vyplývajících z obecně závazných právních předpisů a relevantních technických norem s logickými vazbami na předchozí části specifikace kvality procesu realizace díla. Jako výhodnější bude hodnocena nabídka toho uchazeče, jehož specifikace kvality procesu realizace díla bude umožňovat provedení předepsaných kontrol a zkoušek s minimálním časovým dopadem na realizaci příslušné stavby a s minimálním rizikem nutnosti odkrytí zakrývaných částí díla či opakování kontrol a zkoušek. Navrhovatel je přesvědčen, že všechny požadavky zadání jeho nabídka bez výhrad plně splňuje. K absenci implementace do činnosti navrhovatele, navrhovatel odkazuje na vyjádření k výše uvedeným hodnoceným aspektům. Obdobně navrhovatel odkazuje i ohledně argumentace týkající se „popisu řídících firemních procesů“. Navrhovatel i v této části shledává hodnocení zadavatele jako neobjektivní, nepodložené a neodborné. 17. Navrhovatel namítá, že v aspektech hodnocení „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ a „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“ dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ bylo jeho nabídce přiděleno nepřiměřeně nízké bodové hodnocení, aniž by v této části slovního hodnocení bylo nabídce navrhovatele cokoliv vytčeno. 18. Navrhovatel uvádí, že rozhodnutí zadavatele jsou nepřezkoumatelná, protože z jejich odůvodnění nelze zjistit, podle jakých věcných a odborných kritérií zadavatel postupoval, s jakými požadavky zadání zadavatel nabídky srovnával, jakými odbornými úvahami se řídil apod. Míra „subjektivismu“ při hodnocení nabídek podle navrhovatele svědčí o tom, že zadavatel při hodnocení nabídek postupoval svévolně. 19. Zadavatel podle navrhovatele sice dovozuje splnění požadavků na odbornost jím angažovaných osob pro hodnocení nabídek, ale z jeho rozhodnutí je zjevné, že podstata odbornosti chybí, popř. musela být potlačena. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že zadavatel dovozuje kvalitu a legálnost svého rozhodování počtem popsaných stránek textu, což podle navrhovatele nemá nic společného s platnou právní úpravou a zásadami postupu zadavatele stanovenými zákonem. 20. Vedle věcných námitek má navrhovatel za to, že zadavatel nepostupoval správně při doručování svých rozhodnutí (e-mail). 21. Za protiprávní považuje navrhovatel postup při hodnocení popsaný zadavatelem, když zadavatel dle navrhovatele uvedl, že „V kontextu této části námitek zadavatel uvádí, že při hodnocení subjektivních kritérií postupovala hodnotící komise vždy tak, že posoudila obsah konkrétní nabídky relevantní z hlediska daného konkrétního aspektu příslušného subjektivního kritéria a porovnala tento obsah nabídky s obsahem nabídky nejlépe vyhovující preferencím zadavatele ohledně daného aspektu. Na základě výsledku tohoto porovnání následně hodnotící komise přidělila bodové ohodnocení vyjadřující míru splnění daného aspektu ve vztahu k nejlépe hodnocené nabídce v jeho rámci.“. Navrhovatel uvádí, že v daném případě tedy nedocházelo k hodnocení nabídek podle míry splnění zadání, ale zadavatel si patrně vybral některou z nabídek jako jakýsi „etalon“ a tuto jím zvolenou nabídku porovnával s ostatními, což je podle navrhovatele v rozporu se zákonem. 22. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější ze dne 12.12.2016 a rozhodnutí zadavatele ze dne 9.1.2017 o námitkách navrhovatele. III. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU ZE DNE 30.1.2017 23. Zadavatel uvádí, že se v rozhodnutí o námitkách ze dne 9.1.2017 beze zbytku vypořádal se všemi argumenty navrhovatele. Pokud navrhovatel napadá údajně nesprávné vymezení hodnotících kritérií, je podle zadavatele takovou námitku nutné označit za opožděnou, protože tato skutečnost měla být namítána ve lhůtě dle § 110 odst. 3 zákona, neboť směřuje proti zadávacím podmínkám. 24. Zadavatel uvádí, že z příloh návrhu zjistil, že navrhovatel složil kauci ve výši 100.000,- Kč. Zadavatel má za to, že výše kauce se v případě veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření rámcové smlouvy, určí způsobem vymezeným v ustanovení § 115 odst. 1 zákona dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že v šetřeném případě výše předpokládané hodnoty činí 920 mil. Kč bez DPH. Kauce tak dle názoru zadavatele měla být složena ve výši 9 200 000,- Kč. S výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky byl navrhovatel podle zadavatele seznámen v rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 9.1.2017. Zadavatel má za to, že kauce nebyla složena ve výši, jak stanoví zákon. Z uvedeného důvodu zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 117 písm. a) zákona zastavil. 25. Navrhovatel podle zadavatele k podpoře svých názorů o nesprávném vymezení zadávacích podmínek v návrhu uvádí nové skutečnosti, které nebyly uvedeny v podaných námitkách. Konkrétně tato část návrhu podle zadavatele obsahuje názory navrhovatele na vymezení hodnotících kritérií, které se však týkají vymezení jiných hodnotících kritérií, než těch, které byly obsahem předmětné části podaných námitek. Tato část návrhu tak podle zadavatele obsahuje nové skutečnosti, které navrhovatel mohl tvrdit již v námitkách vůči zadavateli, avšak neučinil tak. Zadavatel v této souvislosti žádá Úřad, aby k těmto částem návrhu v souladu s ustanovením § 114 odst. 10 zákona nepřihlížel. Podle názoru zadavatele se jedná o skutečnosti, které navrhovatel mohl namítat již vůči zadavateli, protože tyto vychází přímo ze zadávací dokumentace. Dle názoru zadavatele je třeba odmítnout argumentaci navrhovatele spočívající v tom, že se o domnělém porušení zákona dozvěděl až ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Jednotlivá hodnotící kritéria, způsob hodnocení a veškeré další informace vztahující se k hodnocení byly podle zadavatele uvedeny v zadávací dokumentaci zveřejněné na profilu zadavatele. Pokud navrhovatel tvrdí, že „(…) k pochopení nesprávnosti vymezení zadání bylo nutné seznámit se se způsobem rozhodnutí zadavatele (…)“, pak zadavatel uvádí, že hodnocení bylo provedeno způsobem odpovídajícím hodnotícím kritériím a způsobu hodnocení, jež byly uvedeny v zadávací dokumentaci, tudíž informace o provedeném hodnocení podle zadavatele nepřinesly ve vztahu k posouzení vymezení hodnotících kritérií žádnou novou informaci. 26. Pokud navrhovatel uvádí, že nabídka č. 19 uchazeče ECS+G měla obdržet v předmětných subkritériích 0 bodů s odkazem na odst. 6 přílohy č. 4 zadávací dokumentace, zadavatel s tím nesouhlasí, neboť předmětné ustanovení přílohy č. 4 zadávací dokumentace jednoznačně hovoří o „jiném číselně vyjádřitelném dílčím kritériu než je cena“. Navrhovatel však podle zadavatele toto pravidlo aplikuje na cenové subkritérium, takže jeho argumentace je zcela nesprávná. Uvedenou situaci zadavatel podle svého vyjádření mohl řešit pouze prostřednictvím posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel uvádí, že se nabídkou zabýval i z tohoto pohledu, přičemž při zohlednění popsané povahy předmětu veřejné zakázky a ustálené rozhodovací praxe Úřadu, ze které plyne, že za mimořádně nízkou lze označit pouze cenu vztahující se k předmětu veřejné zakázky jako celku, nikoli cenu vztahující se k některé z položek nabídkové ceny, zastává zadavatel názor, že postup hodnotící komise týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče ECS+G byl učiněn v souladu s pravidly uvedenými v zákoně a vyplývajícími z rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů. 27. Zadavatel uvádí, že smyslem popisu hodnocení podle jednotlivých subjektivních hodnotících kritérií, není vytvořit ke každému takovému kritériu „(…) všeobjímající pojednání zabývající se každým detailem části nabídky, jež má být prostřednictvím konkrétního SHK hodnocena, ale smyslem hodnocení je popsat myšlenkové procesy hodnotící komise a odůvodnit počet bodů přidělených uchazeči v rámci konkrétního SHK, a to tak, aby tento popis byl transparentní a přezkoumatelný.“. Zadavatel je přesvědčen, že přidělování bodového ohodnocení řádně odůvodnil. 28. Zadavatel se domnívá, že pokud navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost slovního hodnocení a stručnost slovního hodnocení jednotlivých aspektů, jedná se pouze o jeho subjektivní názor, který nemá opodstatnění, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje veškerá zdůvodnění přidělených bodů tak, jak je stanoveno v § 80 zákona. Podle zadavatele míru „dostatečnosti“ slovního odůvodnění nemohou určovat uchazeči v závislosti na tom, zda jim počty přidělených bodů vyhovují či nikoliv. 29. Zadavatel odkazuje na ustálenou výkladovou praxi Úřadu a správních soudů, dle které Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Při využití zásady analogie je podle zadavatele zřejmé, že do těchto myšlenkových procesů nemůže vstupovat a hodnotit je ani uchazeč o veřejnou zakázku. 30. Zadavatel se domnívá, že s ohledem na tuto skutečnost je argumentace v návrhu neoprávněná, neboť jejím základním smyslem je právě vstupování do myšlenkových procesů členů hodnotící komise, jejich hodnocení a nahrazování je myšlenkovými procesy navrhovatele, které však jsou logicky vedeny neobjektivní snahou zvrátit hodnocení ve svůj prospěch. 31. K hodnocenému aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla - stavební procesy a okruhy prací“ zadavatel uvádí, že zásadní skutečností pro udělení konkrétního počtu bodů byla absence propojení zpracované metodiky s interními postupy navrhovatele v metodice a neuvedení návaznosti na projektovou dokumentaci konkrétní stavby, což podle zadavatele potvrzuje sám navrhovatel, když v návrhu uvádí: »(…) zadavateli nemůže být známo, zda má uchazeč metodiku implementovánu ve svých „interních procesech“ nebo zda se jí chystá řídit při realizaci zmíněných staveb.«. Navrhovatel tím podle zadavatele sám fakticky vystihl důvod nízkého bodového hodnocení své nabídky, neboť pokud konkrétní informace v jeho nabídce nebyly uvedeny, nemohly navrhovateli zajistit vyšší počet bodů a naopak absence takových informací byla logicky zohledněna negativně. 32. Zadavatel uvádí, že použití pojmu „interní procesy“ při hodnocení navrhovatel zpochybňuje také u dalších hodnocených aspektů. Zadavatel v této souvislosti souhrnně uvádí, že i když nebyl pojem „interní procesy“ v zadávacích podmínkách uveden, jedná se podle jeho názoru o povinnou a objektivně očekávatelnou součást dokumentů, jejichž zpracování požadoval zadavatel v rámci hodnocení dle subjektivních hodnotících kritérií. Podle zadavatele bez návaznosti na interní procesy dodavatele nemají požadované dokumenty pro zadavatele žádnou informační hodnotu jak o úrovni dodavatele, tak o úrovni v budoucnu prováděných stavebních prací. 33. K hodnocenému aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla - specializace a odbornost členů pracovních čet“ zadavateli dle jeho vyjádření nezbývá než konstatovat, že i přes to, že s tímto faktem navrhovatel podrobně polemizuje, byla implementace metodiky na interní procesy uchazeče jedním ze základních prvků, který měla metodika obsahovat a absence této implementace byla jedním ze zásadních důvodů pro přidělení konkrétního počtu bodů. Podle zadavatele není pravdou, že by předmětem veřejné zakázky byly stavební práce různorodé. Předmětem veřejné zakázky jsou podle zadavatele naopak stavební práce, které se dají označit za typové, které lze z větší části předpovídat. Výstavba obilního sila však s uvedeným ve většině ohledů podle zadavatele nekoresponduje a zadavatel vnímá takový příklad jako nepřípadný, který se projevil v negativním hodnocení nabídky navrhovatele. 34. K hodnocenému aspektu „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“ zadavatel konstatuje, že podstata hodnocení nespočívá v tom, zda popis reaguje na všechny požadavky zadavatele, ale v tom, na kolik je tato reakce lepší (propracovanější, efektivnější, atd.) oproti ostatním uchazečům. Formální naplnění minimálních požadavků zadavatele (kterým navrhovatel opakovaně argumentuje) tak podle zadavatele logicky nemůže uchazeči zajistit nejvyšší hodnocení, pokud ostatní uchazeči svůj popis více propracovali a lépe tak demonstrovali maximálně efektivní využití časového rámce pro realizaci díla, jak požadoval zadavatel. Do takového kvalitního popisu podle zadavatele pak bezpochyby patří i zpracování návaznosti na interní procesy uchazeče, přičemž absence popisu této návaznosti byla oprávněným důvodem pro nižší bodové hodnocení. 35. K hodnocenému aspektu „Práce s časovým harmonogramem“ zadavatel uvádí, že navrhovatel kromě opakujícího se přesvědčení o dostatečné úrovni své nabídky neuvádí žádné relevantní skutečnosti. Podle zadavatele platí, že pro vyšší bodové hodnocení nestačilo pouze „vypořádat se s požadavky zadání“, ale bylo třeba se s nimi vypořádat lépe než ostatní uchazeči. 36. K hodnocenému aspektu 5 „Eliminace rizika chyb“ zadavatel uvádí, že si v předmětném bodu návrhu navrhovatel sám odporuje, neboť nejprve namítá nejasně formulovaný požadavek zadavatele a vzápětí namítá, že tomuto požadavku beze zbytku vyhověl. Zadavatel uvádí, že přesto, že navrhovatel nesouhlasí s opakujícím se závěrem zadavatele, i v tomto případě byla jednou ze zásadních skutečností odůvodňující přidělené počty bodů absence návaznosti obecného textu předloženého navrhovatelem na interní procesy uchazeče. Zadavatel opětovně podotýká, že pro vyšší bodové hodnocení bylo třeba překonat ostatní uchazeče, nikoliv pouze naplnit minimální požadavky zadavatele. 37. K hodnocenému aspektu 6 „Provedení předepsaných kontrol a zkoušek“ zadavatel uvádí, že navrhovatel demonstruje nepochopení smyslu použitých subjektivních hodnotících kritérií, kterým bylo ověření schopností uchazečů pochopit zadání a zpracovat požadované dokumenty tak, aby z nich byla zřejmá technologická, technická i procesní připravenost uchazečů. Zadavatel dodává, že právě implementace metodiky na interní procesy uchazečů byla jedním ze stěžejních ukazatelů jejich odborné úrovně. 38. Zadavatel je přesvědčen, že bodové hodnocení nabídky navrhovatele zcela odpovídá povaze a kvalitě jeho nabídky a bylo dostatečně srozumitelně a určitě popsáno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek přičemž jej zadavatel „(…) potvrdil a hlouběji vysvětlil i příkladným detailnějším popisem v rozhodnutí o námitkách, jakkoli tento již překračoval mantinely oprávněných požadavků na transparentní odůvodnění rozhodování hodnotící komise.“. 39. Zadavatel k argumentu navrhovatele, že hodnotící komise postupovala tak, že posoudila obsah konkrétní nabídky relevantní z hlediska daného konkrétního aspektu příslušného subjektivního kritéria a porovnala tento obsah nabídky s obsahem nabídky nejlépe vyhovující preferencím zadavatele ohledně daného aspektu, uvádí, že tento postup předem avizoval v bodu č. 5 přílohy č. 4 zadávací dokumentace. Nad rámec zadavatel dodává, že právě takový postup zaručuje výběr nabídky, která je dle stanovených hodnotících kritérií nejvhodnější ve vztahu k ostatním podaným nabídkám. 40. Zadavatel je přesvědčen, že hodnocení bylo provedeno zcela v souladu s pravidly pro hodnocení nabídek vyplývajícími ze zadávací dokumentace, zákona i relevantní rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů. Body přidělené jednotlivým uchazečům v rámci všech subjektivních hodnotících kritérií podle zadavatele odráží reálnou míru splnění daného kritéria konkrétním uchazečem ve vztahu k ostatním uchazečům. 41. Zadavatel uvádí, že vzhledem k důkladné analýze nabídek prováděné členy hodnotící komise nemá pochybnosti o správnosti postupu hodnotící komise a tudíž ani o výsledném pořadí uchazečů. Zadavatel je přesvědčen, že případné nové hodnocení nabídek by vedlo ke stejnému pořadí uchazečů bez ohledu na to, zda by toto nové hodnocení prováděla nová hodnotící komise, nebo sám zadavatel. 42. Zadavatel navrhuje, aby Úřad podanému návrhu v plném rozsahu nevyhověl a podaný návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl z důvodu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření navrhovaného navrhovatelem podle § 118 odst. 1 zákona. IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 43. Úřad obdržel návrh dne 18.1.2017 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne. 44. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraní uchazeči vybraný uchazeč č. 1 – SMP CZ, a.s., IČO 27195147, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, vybraný uchazeč č. 2 – „Společnost ECS+G“, jež tvoří EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha 1 a GARNI spol. s r.o., IČO 46709525, se sídlem Opletalova 138, 403 31 Ústí nad Labem, vybraný uchazeč č. 3 – Severočeská stavební, a.s., IČO 25458426, se sídlem Velká Hradební 231/17, 400 01 Ústí nad Labem, vybraný uchazeč č. 4 – Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, vybraný uchazeč č. 5 – „Společnost pro Operativní opatření Mostecko“, jež tvoří SILNICE GROUP a.s., IČO 62242105, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 a ZEPRIS s.r.o., IČO 25117947, se sídlem Mezi Vodami 639/27, 143 20 Praha 4, vybraný uchazeč č. 6 – REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o., IČO 25041738, se sídlem Velká Hradební 3122/52, 400 01 Ústí nad Labem. 45. Dopisem č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-02214/2017/532/MOn ze dne 20.1.2017 Úřad oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Předmětné oznámení bylo odesláno zadavateli, navrhovateli a vybranému uchazeči č. 1. Vzhledem k tomu, že Úřad následně zjistil, že zadavatel rozhodl o výběru celkem šesti vybraných uchazečů na část 1 „Most“ veřejné zakázky, vyhotovil Úřad „nové“ oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-02525/2017/532/MOn ze dne 24.1.2017, které bylo vedle výše uvedených účastníků řízení odesláno i vybranému uchazeči č. 2, vybranému uchazeči č. 3, vybranému uchazeči č. 4, vybranému uchazeči č. 5 a vybranému uchazeči č. 6. 46. Usnesením č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-02215/2017/532/MOn ze dne 20.1.2017 Úřad zadavateli stanovil lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce. 47. Vzhledem k tomu, že Úřad po předběžném posouzení dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem, a to zejména, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, vydal dne 7.2.2017 z moci úřední rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-04322/2017/532/MOn, kterým zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v části 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky. 48. Úřad následně usnesením č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-06357/2017/532/MOn ze dne 21.2.2017 podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušil předmětné správní řízení vedené pod sp. zn. S0030/2017/VZ, do doby, než bude pravomocně ukončeno správní řízení vedené pod sp. zn. S0072/2017/VZ, zahájené Úřadem z moci úřední dne 17.2.2017 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 1 „Most“, části 2 „Ústí nad Labem“ a části 3 „Liberec“ předmětné veřejné zakázky. 49. Dne 27.6.2017 Úřad obdržel dopis navrhovatele, ve kterém navrhovatel žádá o sdělení předpokládaného ukončení správních řízení vedených Úřadem pod sp. zn. S0030/2017/VZ a S0072/2017/VZ a rovněž žádá o sdělení, zda je nezbytné do doby rozhodnutí o shora uvedených správních řízeních udržovat v platnosti jistotu složenou formou pojištění záruky. V uvedeném dopisu navrhovatel rovněž poukázal na skutečnost, že zadavatel na profilu zadavatele podle navrhovatele zveřejňuje toliko smlouvy uzavřené na provedení stavebních prací a nikoliv „výzvy k podání nabídek“, což podle navrhovatele dodavatelům brání v účasti v takových zadávacích řízeních a v možnosti podat nabídku. 50. Na výše uvedenou žádost zadavatele Úřad odpověděl dopisem č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-20475/2017/532/MOn ze dne 13.7.2017. 51. Dopisem č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-20385/2017/532/MOn ze dne 11.7.2017 Úřad účastníkům správního řízení oznámil, že dne 10.7.2017 nabylo právní moci rozhodnutí ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0072/2017/VZ, a v předmětném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0030/2017/VZ se tedy pokračuje. 52. Usnesením č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-21066/2017/532/MOn ze dne 26.7.2017 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. 53. Dopisem ze dne 27.7.2017 zadavatel navrhl, aby Úřad zrušil rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-04322/2017/532/MOn ze dne 7.2.2017, kterým zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v části 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky. 54. K návrhu zadavatele na zrušení rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-04322/2017/532/MOn ze dne 7.2.2017, kterým zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v části 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky, se Úřad vyjádřil dopisem č. j. ÚOHS-S0030/2017/VZ-22217/2017/532/MOn ze dne 8.8.2017. Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí 55. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dopisem ze dne 2.8.2017. Zadavatel žádá Úřad, aby v souladu ustanovením § 114 odst. 10 zákona nepřihlížel k námitkám vůči zadávací dokumentaci, které podle něj byly podány opožděně. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že důvody založené na způsobu hodnocení nabídek vedly Úřad k zahájení řízení z moci úřední pod sp. zn. S0072/2017/VZ, ve kterém bylo podle zadavatele předsedou Úřadu pravomocně rozhodnuto o tom, že dotčená dílčí hodnotící kritéria byla zadavatelem vymezena plně v souladu se zákonem a toto správní řízení bylo zastaveno. Podle zadavatele stěžejní část případných pochybností Úřadu týkající se hodnocení nabídek byla pravomocným rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.: ÚOHS-R0069/2017/VZ-20043/2017/321/ZSř ze dne 4.7.2017 nepochybně rozptýlena. 56. Při zohlednění obsahu rozhodnutí předsedy Úřadu má zadavatel za to, že tento důvod návrhu na zahájení správního řízení lze považovat za irelevantní, resp. obsoletní. Zadavatel je přesvědčen, že s argumenty navrhovatele, které se podle něj z valné většiny týkají pouze toho, že navrhovatel nesouhlasí s počtem bodů přidělených mu hodnotící komisí, se zadavatel beze zbytku vypořádal v rozhodnutí o námitkách ze dne 9.1.2017 a ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30.1.2017. 57. Zadavatel uvádí, že míru a detail slovního hodnocení, který zadavatel i samostatně považuje za zcela vyhovující požadavku zákona na transparentní hodnocení, nelze posuzovat odděleně od nastavení předmětných subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Při zohlednění výše uvedeného je podle zadavatele zřejmé, že rozsah a detail hodnocení dle jednotlivých subjektivních hodnotících kritérií byl stanoven v souladu se zásadou přiměřenosti, která byla interpretována s ohledem na precizně formulované aspekty subjektivních hodnotících kritérií uvedené v zadávací dokumentaci a s ohledem na rozsah subjektivních hodnotících kritérií. Zadavatel se domnívá, že „míru dostatečnosti“ slovního odůvodnění nemohou určovat uchazeči v závislosti na tom, zda jim počty přidělených bodů vyhovují, či nikoliv. 58. Zadavatel se domnívá, že hodnocení nabídek je záležitostí a odpovědností hodnotící komise a Úřad není oprávněn nahrazovat myšlenkové postupy členů hodnotící komise svými vlastními myšlenkami a názory. Při rozhodování o provedeném hodnocení nabídek pak Úřad podle zadavatele může pouze posoudit, zda hodnocení bylo provedeno v souladu s pravidly vymezenými v zadávacích podmínkách, a zda při hodnocení zadavatel dodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek vymezené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. 59. Zadavatel si v této souvislosti dovoluje odkázat na ustálenou výkladovou praxi Úřadu a správních soudů, dle které Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.3.2004 č. j. 2 A 9/2002 - 62, ve kterém byla tato zásada formulována: „Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“. 60. Na základě výše uvedeného má zadavatel za to, že ani tato část návrhu neobsahuje relevantní skutečnosti pro závěr, že došlo k porušení zákona ze strany zadavatele. 61. Na závěr se zadavatel stručně vyjadřuje k tvrzení navrhovatele uvedenému v jeho dopisu, který Úřad obdržel dne 27.6.2016, kde navrhovatel uvádí, že zadavatel na profilu zadavatele zveřejňuje toliko smlouvy uzavřené na provedení stavebních prací a nikoliv „výzvy k podání nabídek“ (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž k tomu zadavatel uvádí, že pokud je na jeho profilu zveřejněna pouze smlouva, jedná se v takovém případě o veřejnou zakázku malého rozsahu, o veřejnou zakázkou zadávanou na základě již dříve uzavřené rámcové smlouvy či o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí 62. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dopisem ze dne 1.8.2017, ve kterém se opětovně vyjadřuje k údajnému nesprávnému vymezení číselně hodnotitelných hodnotících kritérií. Podle navrhovatele zadavatel hodnotícímu kritériu „Nabídková cena pro účely hodnocení vyjádřená Procentními body“ přiřadil oproti hodnotícímu kritériu „Nabídková cena pro účely hodnocení vyjádřená Koeficienty“ neadekvátně vysokou váhu. Podle navrhovatele zadavatel hodnocení vedlejších rozpočtových nákladů klade takovou důležitost, že jim určil váhu, jenž je o 66,67 % vyšší, než činí případná úspora, kterou může na vedlejších rozpočtových nákladech získat. V uvedeném postupu navrhovatel spatřuje záměr zadavatele pro cílenou selekci uchazečů. 63. Navrhovatel se dále podrobně a obšírně vyjadřuje k postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle navrhovatele se jedná o zásadní pochybení zadavatele, které mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 64. Navrhovatel se dále v podrobnostech vyjadřuje též k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.: ÚOHS-R0069/2017/VZ-20043/2017/321/ZSř ze dne 4.7.2017, přičemž s některými dílčími závěry uvedenými v tomto rozhodnutí polemizuje. 65. Navrhovatel setrvává na své argumentaci, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zásadu transparentnosti a jeho postupem došlo k diskriminaci některých uchazečů, což mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. V. ZÁVĚRY ÚŘADU 66. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, návrhu navrhovatele, stanoviska zadavatele k návrhu a na základě vlastního zjištění správní řízení v části návrhu navrhovatele, týkající se nastavení zadávacích podmínek, konkrétně nastavení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení, a argumentace spočívající ve skutečnosti, že nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady, nebylo uděleno nulové hodnocení, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, neboť návrh nebyl v této části podán oprávněnou osobou. Ve zbytku návrhu Úřad rozhodl, že zadavatel při zadávání části 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky porušil ustanovení § 79 odst. 1 zákona, neboť hodnocení nabídky navrhovatele v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ neproběhlo podle § 6 odst. 1 zákona v souladu se zásadou transparentnosti, když z provedeného hodnocení není zřejmé, z jakého důvodu hodnotící komise přidělila nabídce navrhovatele v některých aspektech uvedeného dílčího hodnotícího kritéria nižší bodové ohodnocení, aniž by toto bodové hodnocení odpovídalo hodnocení slovnímu, a když při obdobném či stejném slovním hodnocení nabídky jiných uchazečů obdržely nepoměrně vyšší bodové hodnocení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy K právnímu postavení zadavatele 67. Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona. 68. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. 69. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona i tzv. jiná právnická osoba. 70. Podle § 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud 1) byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 71. Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativním způsobem. 72. Jestliže jde o naplnění první ze shora předestřených podmínek v šetřeném případě, tj. že daná právnická osoba musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pak je třeba konstatovat, že zákon nikterak blíže nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu. Za účelem objasnění předmětné definice je tudíž nutné vycházet z relevantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). 73. Z relevantní judikatury SDEU je možno učinit, mimo jiné, tyto závěry: a) Při posuzování, zda je určitý subjekt zadavatelem, je třeba posuzovat rovněž aktuální pozici příslušné osoby, zda aktuálně uspokojuje v rámci některé ze svých činností potřeby veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, či nikoliv. Nelze si tedy vystačit s posuzováním těch činností, za jejichž účelem byla daná osoba založena či zřízena. (Rozsudek ze dne 12. prosince 2002, C - 470/99 Universale-Bau AG, Bietergemeinschaft: 1) Hinteregger & Söhne Bauges.m.b.H. Salzburg, 2) ÖSTÜ-STETTIN Hoch- und Tiefbau GmbH proti Entsorgungsbetriebe Simmering GmbH.). b) Status zadavatele není závislý na relativní důležitosti, kterou má činnost uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, v rámci veškeré činnosti daného subjektu. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV.) Jinými slovy řečeno: v případech, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. (Rozhodnutí SDEU C-44/96 ve věci Mannesmann Angelbau Austria AG and Others vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH.). c) Potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu jsou chápány mimo jiné jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a (jako druhá varianta) které se stát, z důvodu obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. (Rozsudek ze dne 10. listopadu 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV). 74. Ze shora citovaných rozsudků SDEU lze dovodit, že jako potřeby veřejného zájmu je nutno chápat takové potřeby, na jejichž uspokojování má zájem širší okruh osob. Nejde tedy o potřeby, z nichž by měl užitek pouze konkrétní subjekt. V takovém případě by se jednalo o potřeby ryze soukromého charakteru. Potřeby veřejného zájmu jsou naopak potřeby, jejichž uspokojování slouží relativně neomezenému okruhu subjektů, jež se nacházejí na území konkrétního územního samosprávného celku (v prostředí České republiky na území obce či kraje), či dokonce na území státu jako takového (tzn. potřeby uspokojované fakticky v zájmu všech občanů České republiky). Jinými slovy řečeno, za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat ty potřeby, na jejichž řádném a pokojném uspokojování má zájem sám stát, a které sám stát taktéž uspokojuje, případně jejich uspokojování svěřuje od něj odvozeným subjektům. Potřeby veřejného zájmu se projevují v celé řadě oblastí dané společnosti (komunity). Typicky mezi ně lze řadit např. potřeby projevující se v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, dále v oblasti životního prostředí a v neposlední řadě i potřeby týkající se sféry vodárenství. Není pochyb o tom, že existuje veřejný zájem na zajištění plynulých dodávek pitnou a teplou užitkovou vodou a následný odvod splaškových vod, a to jak pro soukromé osoby, veřejné instituce i komerční činnost v daném územním celku. Vodní hospodářství lze považovat za jednu z klíčových a nezbytných oblastí pro zajištění životních podmínek v konkrétním územním celku. 75. Za účelem zjištění, zda zadavatel vykonává (uspokojuje) konkrétní potřebu (případně potřeby) veřejného zájmu, vycházel Úřad, mimo jiného, i ze stanov zadavatele, a to ve znění ze dne 19.6.2014 (dále jen „stanovy“), které jsou volně dostupné v obchodním rejstříku (www.justice.cz). 76. V článku 5. „PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI“ stanov je uvedeno, že předmětem podnikání zadavatele je, mimo jiného, provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody. 77. Jak bylo řečeno již výše, potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů. Současně bylo Úřadem konstatováno, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře vodárenství. Jestliže předmětem podnikání zadavatele je i provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody, nemá Úřad pochyb o tom, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Zajišťování dostupnosti pitné vody, jakož i zajištění odvodu odpadních vod, zcela prokazatelně slouží k uspokojení potřeb širokého okruhu osob. Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Na právě řečeném nemůže ničeho změnit ani fakt, že, jak vyplývá z čl. 5. „PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI“ stanov, do předmětu podnikání zadavatele náleží, kromě provozování vodovodů a kanalizací a úpravy a rozvodu vody, např. i realitní činnost, či pronájem a půjčování věcí movitých. Jak bylo totiž uvedeno již shora, v případě, kdy konkrétní subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. Jinými slovy řečeno, pro závěr, že je splněn předpoklad uvedený v § 2 odst. 2 písm. d), bod 1., zákona, plně postačuje, že určitá právnická osoba prokazatelně uspokojuje veřejnou potřebu, byť jinak vykonává i další činnosti, jež mají obchodní charakter, jako tomu je i v šetřeném případě. 78. V předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo popsáno a dovozeno, že zadavatel splňuje první z podmínek vymezených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona, tedy že se jedná o právnickou osobu, která uspokojuje potřebu veřejného zájmu, jež nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. K tomu, aby bylo možné zadavatele v šetřeném případě označit za veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, proto zbývá ověřit, zda je splněna i druhá z podmínek předvídaných v citovaném ustanovení zákona. 79. K tomu, aby byla splněna druhá z podmínek, obsažených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pak musí právnická osoba, která uspokojuje potřebu (potřeby) veřejného zájmu, být v určitém vztahu (vzniklém v důsledku jejího financování, ovládání, případně v důsledku jmenování jejích orgánů) k veřejnému zadavateli ve smyslu § 2 odst. 2 zákona. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2015, jež je volně dostupná na jeho webových stránkách http://www.svs.cz/files/akcionari/vh-2016/vz-2015.pdf, vyplývá, že zadavatel je akciovou společností, přičemž jeho jediným akcionářem jsou výhradně města a obce, tj. všechny akcie zadavatele „drží“ celkem 458 měst a obcí. Města i obce jsou tzv. základními územními samosprávnými celky. Jedná se tak o veřejné zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Jestliže jediným, a tudíž výlučným, akcionářem zadavatele jsou příslušná města a obce, coby veřejní zadavatelé, je zcela evidentní, že daná města a obce zadavatele ovládají. Podmínku „ovládání“ podle § 2 odst. 2 písm. d), bod 2., zákona je třeba vykládat v tom smyslu, že konkrétní veřejný zadavatel (potažmo veřejní zadavatelé) je schopen ovlivňovat činnost jím ovládané osoby. Toto „ovládání“ je v šetřeném případě evidentně dáno, jelikož veřejní zadavatelé, tzn. jednotlivá města a obce, jakožto vlastníci 100 % akcií zadavatele, jsou schopna přímo ovlivňovat a řídit činnost zadavatele. Vzhledem k právě řečenému má Úřad tudíž za prokázané, že je bez dalšího splněna i druhá z podmínek, které jsou uvedeny v § 2 odst. 2 písm. d) zákona. 80. Na základě výše popsaných skutečností proto nezbývá než vyslovit závěr, a sice ten, že zadavatel v šetřeném případě je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, jelikož uspokojuje potřebu veřejného zájmu (provozuje vodovody a kanalizace a provádí úpravu a rozvod vody), přičemž je ovládán veřejnými zadavateli (konkrétními městy a obcemi), čímž jsou kumulativně splněny obě podmínky vymezené ve shora citovaném ustanovení zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána. 81. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že z § 2 odst. 7 zákona vyplývá, že pokud veřejný nebo dotovaný zadavatel vykonává jednu či více relevantních činností podle § 4 zákona, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Veřejný zadavatel však nepostupuje podle ustanovení vztahujících se na sektorového zadavatele, pokud vykonává relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona. Z uvedeného ustanovení tedy mj. plyne, že pokud veřejný zadavatel bude vykonávat relevantní činnost v odvětví vodárenství podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, bude v případě zadávání veřejné zakázky související s odvětvím vodárenství postupovat postupem platným pro veřejného zadavatele, nikoliv postupem pro zadavatele sektorového. Poněvadž s ohledem na předmět veřejné zakázky se v šetřeném případě nemůže jednat o jinou sektorovou činnost, než v odvětví vodárenství podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, zadavatel byl povinen při zadávání posuzované veřejné zakázky postupovat podle zákona, a to postupem platným pro veřejného zadavatele. Relevantní ustanovení zákona 82. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 83. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. 84. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen „základní hodnotící kritérium“) a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. 85. Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. 86. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. 87. Podle § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. 88. Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu. 89. Podle § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. 90. Ustanovení § 110 odst. 1 zákona stanoví, že při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky. 91. Podle § 110 odst. 3 zákona námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. 92. Ustanovení § 110 odst. 7 zákona stanoví, že námitky se podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle § 110 odst. 2, 3 a 5 zákona musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle § 110 odst. 2 zákona, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek. 93. Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. 94. Ustanovení § 118 odst. 1 zákona stanoví, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 95. Podle § 118 odst. 5 zákona Úřad návrh zamítne, pokud a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle § 118 odst. 3 zákona nebo naplnění důvodu podle § 118 odst. 4 zákona, c) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo d) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh. K výroku I. a II. rozhodnutí 96. Součástí návrhu navrhovatele je mj. argumentace týkající se nastavení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatelem stanovená hodnotící kritéria umožňují subjektivní hodnocení, což je objektivní vadou zadání, a že číselná hodnotící kritéria nevyjadřují ekonomickou výhodnost nabídky, když zadavatelem nastavený model hodnocení umožňuje uchazečům spekulativně získat nepřiměřené bodové hodnocení; ke způsobu hodnocení nabídek navrhovatel zároveň uvádí, že zadavatel nabídky hodnotil prostřednictvím srovnání s nabídkami ostatními, což navrhovatel považuje za nezákonné. 97. Dále navrhovatel argumentuje tím, že místo aby zadavatel nabídce se zjevně nepřiměřenou hodnotou přidělil nulové bodové ohodnocení v souladu se zadávacími podmínkami, toto ustanovení nepoužívá a nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady přiděluje nejvyšší bodová ohodnocení. 98. K tomu Úřad uvádí, že způsob hodnocení nabídek (včetně hodnocení dle číselně vyjádřitelných hodnotících kritérií) a jednotlivá dílčí hodnotící kritéria zadavatel stanovil v oznámení o zakázce a v zadávacích podmínkách (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ačkoliv navrhovatel v této části návrhu argumentuje „chybným vyhodnocením soutěže“, fakticky brojí výlučně proti zadávacím podmínkám. Poněvadž jednotlivá hodnotící kritéria, subkritéria a aspekty zadavatel stanovil a zcela zřetelně popsal v zadávací dokumentaci, navrhovatel je před podáním nabídky znal a znal tedy i model, na základě kterého zadavatel hodlal nabídky hodnotit; zároveň byla v příloze č. 4 „Způsob hodnocení nabídek - Bodovací metoda“ zadávací dokumentace uvedena i skutečnost, že „Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.“, tedy zadavatel výslovně uvedl, že nabídky bude hodnotit i ve vztahu k nabídkám ostatním. V tomto případě tudíž nenastala situace, kdy se nejasnost zadávacích podmínek projevila až při hodnocení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009), neboť veškerá hodnotící kritéria, tedy i kritéria subjektivní a postup, resp. model, na základě něhož bude zadavatel nabídky hodnotit, vyplýval ze zadávacích podmínek a zadavatel na základě tohoto modelu v rámci hodnocení postupoval. Pokud tedy navrhovatel získal pochybnosti o zákonnosti zadavatelem stanovených hodnotících kritériích či o zadavatelem stanoveném modelu (postupu) hodnocení, měl tyto námitky uplatnit u zadavatele ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. 99. V této souvislosti Úřad odkazuje na závěr Nejvyššího správního soudu prezentovaný v rozsudku č. j. 2 Afs 67/2010-105 ze dne 25. 11. 2011, dle kterého „(…) koncepce citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve.“. 100. Podle § 110 odst. 3 zákona námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. 101. V neposlední řadě pak Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 103/2012-44 ze dne 14. 4. 2013, ze kterého vyplývá, že lhůta stanovená v § 110 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách „(…) je speciální lhůtou pro podání námitek, do jejího uplynutí musí stěžovatel námitky koncentrovat, uplatnit a odůvodnit.“. Nejvyšší správní soud pak v odkazovaném případě připomíná, že podle § 110 odst. 7 zákona podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. 102. Z oznámení o zakázce uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 20.1.2016 vyplývá, že lhůta pro podání nabídek končí dne 12.2.2016. Lhůta pro doručení námitek zadavateli proti nastavení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení v zadávací dokumentaci (tzn proti zadávacím podmínkám) předmětné veřejné zakázky v šetřeném případě tedy uplynula dne 17.2.2016. Navrhovatel podal námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dopisem ze dne 27.12.2016, který zadavatel osobně převzal dne 28.12.2016. Obsahem těchto námitek byla argumentace směřující zejména proti způsobu hodnocení, kdy navrhovatel podrobně popisoval, jaký dopad mají zadavatelem stanovená dílčí hodnotící kritéria a nastavený model hodnocení do hodnocení nabídek; jak vyplývá z bodu 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí, tyto námitky Úřad vyhodnotil jako námitky proti zadávacím podmínkám. Z výše uvedeného tedy plyne, že námitky proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti nastavení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení, navrhovatel zadavateli nedoručil ve lhůtě stanovené v § 110 odst. 3 zákona. 103. K argumentaci navrhovatele, že nabídkám se zjevně nepřiměřenou hodnotou zadavatel nepřidělil nulové bodové ohodnocení, ale takovým nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady přiděluje nejvyšší bodová ohodnocení, Úřad uvádí, že taková argumentace nebyla obsahem podaných námitek vůbec a navrhovatel tedy tuto argumentaci uvedl až v rámci návrhu, aniž by takovou námitku uplatnil nejprve u zadavatele, jak vyžaduje zákon (žádné jiné námitky, než výše popsané, navrhovatel přitom zadavateli nedoručil). 104. Ustanovení § 110 odst. 1 zákona stanoví okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni podávat zdůvodněné námitky zadavateli. Ustanovení § 110 odst. 7 zákona dále zužuje tento okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni poté podat návrh u Úřadu, přičemž jako nutnou podmínku pro podání návrhu u Úřadu dodavatelům stanoví povinnost spočívající v předchozím podání námitek zadavateli, a to řádně a včas. 105. Jak vyplývá z citovaného ustanovení zákona, aby mohl dodavatel, respektive navrhovatel, podat návrh u Úřadu, musí být námitky podány řádně a včas, což však navrhovatel nesplnil, když námitky proti zadávacím podmínkám podal po lhůtě stanovené zákonem (viz § 110 odst. 3 zákona), a námitku týkající se nepřidělení nulového bodové ohodnocení nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady, neuplatnil u zadavatele vůbec. Navrhovatel tedy není oprávněnou osobou pro podání návrhu ve věci týkající se nastavení zadávacích podmínek, konkrétně nastavení dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení, a argumentace spočívající ve skutečnosti, že nabídkám uvádějícím nereálné vedlejší náklady, nebylo uděleno nulové hodnocení. Z tohoto důvodu je návrh ve výše popsaných částech podaný neoprávněnou osobou, pročež Úřad návrh v těchto částech zamítl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. K výroku III. rozhodnutí Zjištění Úřadu vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 106. Zadavatel v článku 8. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace k části 1 „Most“ předmětné veřejné zakázky, v bodu 8.1. uvedl, že „Hodnocení nabídek bude prováděno dle § 78 a § 79 ZVZ podle základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky, a to bodovací metodou uvedenou v Příloze č. 4 zadávací dokumentace, v souladu s následujícími dílčími hodnotícími kritérii a jejich subkritérii: Dílčí hodnotící kritérium Váha (i) Nabídková cena pro účely hodnocení vyjádřená Koeficienty 60% subkritérium a) výše KVaK 50% subkritérium b) výše KKOM 10% subkritérium c) výše KOS 30% subkritérium d) výše KOT 10% (ii) Nabídková cena pro účely hodnocení vyjádřená Procentními body 10% subkritérium a) výše MPZS 20% subkritérium b) výše MPVS 20% subkritérium c) výše MPZD 20% subkritérium d) výše MPZSP 20% subkritérium e) výše MPON 20% (iii) Kvalita procesu realizace stavebních prací 16% (iv) Úroveň zabezpečení BOZP 7% (v) Ochrana životního prostředí 7%.“ 107. V bodu 8.2. „Dílčí složky hodnocení“ v článku 8. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace (dále jen „bod 8.2“) zadavatel stanovil následující: „V rámci dílčího hodnotícího kritéria Kvalita procesu realizace stavebních prací bude hodnocen způsob kvality provádění stavebních prací, resp. způsob, jakým bude předmět plnění rámcové smlouvy, resp. prováděcích smluv uzavíraných na jejím základě, plněn co nejkvalitněji tak, aby byl proveden ve stanoveném termínu dle požadavků zadavatele a v souladu s touto zadávací dokumentací (zejména v souladu s požadavky uvedenými v závazném návrhu rámcové smlouvy). Popis Kvality procesu realizace stavebních prací, který bude předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, uchazeč zpracuje v podobě dokumentu s názvem Specifikace kvality procesu realizace díla, který uchazeč následně vloží jako Přílohu č. 9 do závazného návrhu rámcové smlouvy. Ve specifikaci kvality procesu realizace díla uchazeči popíší: a) metodiku zpracování technologického rozboru díla; Z této metodiky přitom musí jednoznačně vyplývat postup při stanovení výrobního procesu zhotovení v úvahu připadajících staveb tvořících předmět plnění rámcové smlouvy, resp. prováděcích smluv na jejím základě. V metodice musí být specifikován obecný postup uchazeče, na jehož základě v návaznosti na projektovou dokumentaci k provedení konkrétní stavby bude uchazeč stanovovat pracovní čety určené ke zhotovení díla dle takového projektu včetně personálního obsazení a odbornosti. Součástí metodiky bude dále popis postupu uchazeče při analýze projektové dokumentace k provedení konkrétní stavby a následném stanovení dílčích stavebních procesů a okruhů stavebních prací. b) metodiku sestavení soupisu vazeb mezi jednotlivými dílčími stavebními procesy a okruhy stavebních prací a jednotlivými pracovními četami vyčleněnými k jejich realizaci dle předchozího bodu a); Tato metodika musí být zpracována tak, aby umožnila respektovat logickou časovou a technologickou návaznost jednotlivých dílčích stavebních procesů a okruhů stavebních prací. c) metodiku sestavení časového harmonogramu realizace stavebních prací; a V této metodice uchazeči popíší způsob, na jehož základě sestaví časový harmonogram realizace identifikovaných dílčích stavebních procesů a okruhů stavebních prací včetně přiřazení pracovních čet. Metodika musí umožnit sestavení časového harmonogramu v podrobnosti v týdnech. Metodika bude obsahovat popis způsobu práce s časovým harmonogramem v průběhu realizace s ohledem na kritickou cestu a jeho pravidelné měsíční aktualizace. Dále bude metodika obsahovat výčet nápravných opatření (organizační a stavebnětechnická), která budou použita, pokud bude postup stavebních vykazovat zpoždění oproti časovému harmonogramu a to včetně popisu jejich praktické aplikace. d) metodiku sestavení kontrolního a zkušebního plánu. Tato metodika musí umožnit sestavení časového plánu provádění zkoušek a kontrol vyplývajících z obecně závazných právních předpisů a relevantních technických norem s logickými vazbami na předchozí části specifikace kvality procesu realizace díla. Specifikace kvality procesu realizace díla bude uchazeči zpracována v maximálním celkovém rozsahu 120 normostran (za normostranu se pro účely této zadávací dokumentace považuje 1800 znaků psaného textu včetně mezer a interpunkčních znamének). K částem specifikace kvality procesu realizace díla nad rámec tohoto rozsahu nebude zadavatel při hodnocení nabídek přihlížet. Shodně nebude zadavatel při hodnocení přihlížet k obsahu externích dokumentů, na něž bude specifikace kvality procesu realizace díla odkazovat, pokud nebude část těchto externích dokumentů ocitována v relevantním rozsahu přímo ve specifikaci kvality procesu realizace díla. Pro účely ověření relevance v rámci hodnocení uchazeči na základě postupů a metod uvedených v předložené Specifikaci kvality procesu realizace díla zpracují POV díla, vymezeného ve vzorové projektové dokumentaci pro účely hodnocení, poskytnuté zadavatelem v Příloze č. 6 této zadávací dokumentace (dále jen „vzorové dílo“). Zadavatel požaduje, aby uchazeči POV zpracovali minimálně v rozsahu následujících součástí: a) technologický rozbor realizace vzorového díla, obsahující technologickou strukturu výrobního procesu stavby vzorového díla v členění do dílčích stavebních procesů, které znázorňují práci jednotlivých pracovních čet. Tyto dílčí stavební procesy budou definovány položkami rozpočtu vzorového projektu, které k nim dle uchazečovy Specifikace kvality procesu realizace díla logicky náleží; b) síťový diagram procesu stavby realizace vzorového díla, v němž uchazeči znázorní časové a technologické vazby mezi dílčími stavebními procesy dle technologického rozboru díla; c) harmonogram realizace vzorového díla sestavený v časové podrobnosti v týdnech (formou T + X, kdy T je den fiktivního uzavření smlouvy na realizaci vzorového díla a X je doba, která má od tohoto data uplynout v týdnech) a věcné podrobnosti na úrovni dílčích stavebních procesů dle technologického rozboru; a d) kontrolní a zkušební plán vzorového díla. POV uchazeči zpracují v maximálním rozsahu 15 normostran (včetně všech obrazových a grafických součástí) a takto jej vloží do své nabídky. Zadavatel zdůrazňuje, že účelem hodnocení v předmětném dílčím hodnotícím kritériu je upřednostnit v jeho rámci ty uchazeče, kteří oproti ostatním vykazují vyšší míru odbornosti a znalostí v oblasti plánování a organizace výstavby. Obsah POV, který se s ohledem na záměr uzavřít rámcovou smlouvu z povahy věci nemůže vztahovat ke konkrétnímu plnění zadávanému v budoucnu na jejím základě, tak nebude předmětem vlastního hodnocení (tím bude Specifikace kvality procesu realizace díla). POV však bude nedílnou součástí procesu hodnocení v širším smyslu slova tím, že v rámci hodnocení bude posouzena míra, v jakém uchazeč na zpracování POV skutečně aplikoval jím zpracovanou Specifikaci kvality procesu realizace díla. Zadavatel v rámci hodnocení nebude přihlížet k těm částem Specifikace kvality procesu realizace díla, které se do POV nepromítnou, nebo se do něj promítnou nesprávně či neúplně. Za nesprávnou aplikaci Specifikace kvality procesu realizace díla při zpracování POV bude zadavatel považovat i situaci, kdy POV nebude odpovídat zadavatelem poskytnuté projektové dokumentaci vzorového díla. Jako výhodnější bude hodnocena nabídka toho uchazeče, jehož specifikace kvality procesu realizace díla: a) bude obsahovat metodiku zpracování technologického rozboru díla, na jejímž základě bude možné analyzovat a následně identifikovat logické dílčí stavební procesy a okruhy stavebních prací co nejvíce pokrývající možný předmět plnění rámcové smlouvy a prováděcích smluv uzavřených na jejím základě; b) bude obsahovat metodiku zpracování technologického rozboru díla zajišťující maximální míru využití specializace a odbornosti členů jednotlivých pracovních čet ve vztahu k identifikovaným dílčím stavebním procesům a okruhům stavebních prací; c) bude zajišťovat maximálně efektivní využití daného časového rámce pro realizaci díla; d) bude zajišťovat průběžnou práci s časovým harmonogramem, která umožní včasnou identifikaci vzniklých zpoždění, především s ohledem na kritickou cestu, a včasnou realizaci efektivních nápravných opatření; e) bude maximálně eliminovat riziko chyb v podobě časové či technologické neprovázanosti realizace jednotlivých dílčích stavebních procesů či okruhů stavebních prací nebo v podobě souběžného zapojení téže pracovní čety na realizaci více dílčích stavebních procesů či okruhů stavebních prací v daném čase; a f) bude umožňovat provedení předepsaných kontrol a zkoušek s minimálním časovým dopadem na realizaci příslušné stavby a s minimálním rizikem nutnosti odkrytí zakrývaných částí díla či opakování kontrol a zkoušek. Pro účely hodnocení mají shora uvedené aspekty a) až e) pro zadavatele shodný význam. Na jejich hodnocení se samostatně použije postup stanovený pro hodnocení číselně nevyjádřitelných kritérií dle Přílohy č. 4 této zadávací dokumentace. Po vyhodnocení zadavatel body získané v jednotlivých aspektech sečte. Takto získané součty jednotlivých uchazečů bude následně zadavatel hodnotit postupem stanoveným v Příloze č. 4 pro číselně vyjádřitelná kritéria, u nichž má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu (nabídce s nejvyšším součtem hodnocení v jednotlivých aspektech zadavatel přiřadí 100 bodů, ostatním nabídkám pak bodové ohodnocení odpovídající poměru k nejvhodnější nabídce).“. 108. V příloze č. 4 „Způsob hodnocení nabídek - Bodovací metoda“ zadávací dokumentace stanovil následující: 1) „Hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti se provádí bodovací metodou dle dílčích hodnotících kritérií uvedených v zadávací dokumentaci (dále jen „kritéria“). 2) Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria. 3) Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. 4) Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. 5) Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. 6) Považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného číselně vyjádřitelného dílčího, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, postup podle odstavce 3 nebo 4 nepoužije a nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů. Tento postup hodnotící komise odůvodní ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. 7) Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech uvedené v zadávací dokumentaci podle jejich důležitosti. 8) Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.“. Právní posouzení 109. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel při hodnocení jeho nabídky v jednotlivých aspektech dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ nedodržel zásadu transparentnosti, neboť v aspektech hodnocení „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ a „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“ tohoto dílčího hodnotícího kritéria bylo jeho nabídce přiděleno nepřiměřeně nízké bodové hodnocení, aniž by v této části slovního hodnocení bylo jeho nabídce cokoliv vyčteno a konstatuje, že hodnocení jeho nabídky je nepřezkoumatelné, protože z jeho odůvodnění nelze zjistit, podle jakých věcných a odborných kritérií zadavatel postupoval, s jakými požadavky zadání zadavatel nabídky srovnával a jakými odbornými úvahami se řídil. 110. K výše uvedenému Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že klíčovou fázi pro přidělení konkrétní veřejné zakázky představuje právě hodnocení nabídek. Zákon přitom zadavateli pro hodnocení nabídek umožňuje volbu mezi dvěma základními hodnotícími kritérii, a to buď nejnižší nabídkovou cenou, nebo ekonomickou výhodností nabídky. Lze konstatovat, že základní hodnotící kritérium v podobě nejnižší nabídkové ceny znamená pro zadavatele, potažmo hodnotící komisi, znatelně jednodušší způsob pro přidělení veřejné zakázky. Jestliže se zadavatel rozhodne, jako tomu bylo v šetřeném případě, použít pro přidělení veřejné zakázky základní hodnotící kritérium v podobě ekonomické výhodnosti nabídky, musí zadavatel v souladu s ustanovením § 78 odst. 4 zákona jednak naformulovat určitá dílčí hodnotící kritéria, jež se budou vztahovat k poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky, jednak musí následně v rámci hodnocení nabídek dbát zvýšené pozornosti na transparentní odůvodnění svého postupu při přidělování bodů v jednotlivých stanovených kritériích. Při procesu hodnocení nabídek je v zájmu zajištění zásady transparentnosti nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, přičemž zvláště důležité je odůvodnění přidělení bodových hodnot u neměřitelných kritérií. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i relevantní písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní zdůvodnění názoru a postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Uvedené je např. potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně č. j. 5 Afs 6/2007 – 92 ze dne 21. 6. 2007. Obecně lze konstatovat, že pro zadání veřejných zakázek je třeba upřednostňovat objektivní hodnotící kritéria před subjektivními, neboť jejich následné posuzování a hodnocení je transparentnější, a tedy i snáze přezkoumatelné. Úřad zdůrazňuje, že při využití subjektivního hodnotícího kritéria, musí být v takovém případě na hodnotící kritérium kladeny vyšší nároky, co se týče jasnosti, srozumitelnosti a transparentnosti přidělení bodového ohodnocení jednotlivých nabídek v rámci takového hodnotícího kritéria. Především musí být z popisu odůvodnění počtu přidělených bodů jednotlivým nabídkám zřejmé a zpětně přezkoumatelné, z jakého důvodu některá nabídka vyhověla požadavkům zadavatele méně nebo více než nabídka jiná a proč, a na základě čeho hodnotící komise dospěla k závěru, že některá nabídka obdrží v rámci hodnoceného dílčího subjektivního kritéria právě konkrétní počet bodů. Aby mohl být navazující proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí hodnocení nabídek podle dílčích kritérií, resp. stanovených subkritérií těchto kritérií, reflektovat předem stanovené vymezení těchto kritérií, resp. subkritérií. Hodnocení těchto číselně nevyjádřených kritérií musí být dostatečně podrobně zdůvodněno a musí obsahovat údaje, proč je určitá nabídka hodnocena lépe než ostatní a na zadavatele jsou tudíž kladeny vyšší nároky při odůvodnění hodnocení. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto má stěžejní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné, aby bylo možné jej přezkoumat. 111. K přezkoumatelnosti hodnocení nabídek Úřad dále uvádí, že je nezbytné, aby hodnocení nabídek obsahovalo údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, příp. subkritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu (subkritériu) určitý počet bodů a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích (subkritériích) hodnocení liší. Zadavatel, resp. hodnotící komise musí věnovat pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého slovního odůvodnění, a to zejména právě u hodnocení nabídek v rámci kritérií (subkritérií), která nejsou matematicky vyjádřitelná. Jen takovýmto způsobem provedené a zaznamenané hodnocení, umožní zadavateli prokázat, že hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud hodnocení nabídek takové údaje neobsahuje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. 112. K tomu Úřad dále dodává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Požadavek transparentnosti je považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, neboť stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. K tomu Úřad dodává, že za netransparentní lze podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4.11.2010 považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. S ohledem na dodržení zásady transparentnosti pak musí být hodnocení (včetně hodnocení slovního) zaznamenáno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8.12.2014, kde se v bodu 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí výslovně uvádí: „(…) Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je jedním z klíčových dokumentů pořizovaných v průběhu zadávacího řízení, neboť je přístupná všem uchazečům. Proto z ní musí být patrné, jak zadavatel v zadávacím řízení postupoval, a jakým způsobem dospěl k výsledkům posouzení a hodnocení nabídek.“. 113. Zadavatel v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky definoval dílčí hodnotící kritéria pro výběr nejvhodnější nabídky. V rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ pak zadavatel uvedl další aspekty, které bude v rámci tohoto kritéria posuzovat, přičemž uvedl, že pro hodnocení mají uvedené aspekty shodný význam (podrobněji viz body 106. až 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 114. Základním dokumentem, ve kterém zadavatel popsal hodnocení nabídek v rámci jednotlivých aspektů dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“, je Příloha č. 3 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „Příloha č. 3“). Z Přílohy č. 3 Úřad zjistil, že tato obsahuje dílčí výsledky hodnocení předložených nabídek v jednotlivých aspektech hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“, a to včetně písemného zdůvodnění přidělovaného bodového hodnocení konkrétním nabídkám. Šetřením však Úřad zjistil, že na základě obsahu Přílohy č. 3 nelze provedené hodnocení řádně přezkoumat, tzn. nelze ho považovat za transparentní, neboť není zřejmé, z jakého důvodu nabídky obdržely stanovený počet bodů, když ze slovního hodnocení nevyplývají relevantní skutečnosti, které by přidělené bodové ohodnocení vysvětlovaly. Úřad rovněž zjistil, že obdobnému či zcela identickému slovnímu hodnocení u jednotlivých nabídek v konkrétním hodnotícím aspektu zadavatel přidělil různým hodnoceným nabídkám opakovaně diametrálně odlišné bodové ohodnocení. 115. V prvé řadě musí Úřad obecně konstatovat, že zadavatel pojal slovní hodnocení nabídek u číselně nevyjádřitelných kritérií hodnocení zcela povrchním a nedostatečným způsobem, neboť jednotlivá strohá slovní hodnocení nabídek nemohou dostatečným způsobem zohlednit jednotlivé nuance hodnocených nabídek, obzvlášť za situace, pokud je zadavatelem hodnocen relativně vysoký počet nabídek, jako je tomu v šetřeném případě. 116. V dalším Úřad postupuje v intencích doručeného návrhu a zaměří se tedy toliko na přezkum hodnocení nabídky navrhovatele v kritériu hodnocení „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ a jeho jednotlivých aspektech zmíněných navrhovatelem v návrhu (tzn. v aspektech „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“, „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“, „Metodika zpracování technologického rozboru díla – specializace a odbornost členů pracovních čet“ a „Práce s časovým harmonogramem“). Navrhovatel v návrhu konkrétně uvedl, že „V hodnocení částí a) a c) dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ nám bylo přiděleno nepřiměřeně nízké hodnocení, aniž by nám ve Slovním popisu hodnocení bylo cokoliv vytčeno (viz tabulka č. 2 našich námitek - str.12). Rozhodnutí zadavatele jsou nepřezkoumatelná, protože z jejich odůvodnění nelze zjistit, podle jakých věcných a odborných kritérií zadavatel postupoval, s jakými požadavky zadání nabídky zadavatel srovnával, jakými odbornými úvahami se řídil apod. Míra subjektivismu dovozuje již shora vyslovené, že postup zadavatele je svévolný.“. 117. V případě hodnoceného aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ zadavatel ve slovním popisu hodnocení nabídky navrhovatele uvedl pouze: „Jako Metodika byl vložen kompletní popis procedur SW CONTEC – prof. Járský. Nemá certifikáty ani jiný řídící systém.“, přičemž navrhovatel v tomto aspektu obdržel 20 bodů. Z právě citovaného, velice stručného slovního hodnocení u tohoto aspektu jednak nelze zjistit, jakým způsobem, tzn. zda pozitivně či negativně a s jakým odůvodněním, zadavatel zohlednil skutečnost, že „Jako Metodika byl vložen kompletní popis procedur SW CONTEC – prof. Járský.“, jednak není ani zřejmé, z jakého důvodu zadavatel hodnotil, zda nabídka navrhovatele obsahuje certifikáty nebo jiný řídicí systém, když ze zadávacích podmínek neplyne, že by zadavatel hodlal takovou skutečnost při hodnocení zohlednit. V bodu 8.2 zadavatel uvedl, že jako výhodnější bude hodnocena nabídka uchazeče, jehož specifikace kvality procesu realizace díla „(…) bude obsahovat metodiku zpracování technologického rozboru díla, na jejímž základě bude možné analyzovat a následně identifikovat logické dílčí stavební procesy a okruhy stavebních prací co nejvíce pokrývající možný předmět plnění rámcové smlouvy a prováděcích smluv uzavřených na jejím základě;“. Z této, ani žádné jiné části zadávací dokumentace Úřad nezjistil, že by zadavatel v aspektu hodnocení „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ požadoval, popř. chtěl hodnotit jako výhodnější nabídku, která bude obsahovat konkrétní certifikaci (ISO, OHSAS, apod.), popř. jiný řídicí systém. Pokud tedy zadavatel v zadávacích podmínkách konkrétní „výhodu“ výslovně nestanoví, nemůže reálně očekávat, že mu ji dodavatel ve své nabídce předloží, a tudíž k takové skutečnosti nemůže při hodnocení nabídek v takovém případě přihlížet a zohledňovat ji. Na tomto nic nemění ani ta skutečnost, že někteří z dodavatelů konkrétní certifikát ve své nabídce předloží, neboť není vyloučeno, že pokud by zadavatel výslovně uvedl, že jako výhodnější bude hodnocena nabídka, která bude obsahovat určitý certifikát, popř. jiný řídicí systém, mohli by ho nabídnout ve své nabídce i ti dodavatelé, kteří takovým certifikátem disponují, jen ho v rámci nabídky nepředložili, poněvadž ho zadavatel výslovně nepožadoval. Skutečnost, že nabídka navrhovatele neobsahuje certifikát, ani jiný řídicí systém tedy nemůže v tomto případě vést ke snížení bodového hodnocení, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci transparentním způsobem neurčil, že právě taková skutečnost bude při hodnocení zohledněna. Z uvedeného důvodu tedy při slovním popisu hodnocení uvedeného aspektu zůstává relevantní toliko věta „Jako Metodika byl vložen kompletní popis procedur SW CONTEC – prof. Járský.“. Z uvedeného slovního hodnocení však není zřejmé, zda zadavatel považuje tuto skutečnost za negativní, popř. pozitivní a z jakého důvodu; ze skutečnosti, že předmětná metodika v sobě zahrnuje kompletní popis procedur, pak dle názoru Úřadu nelze vyvodit, že taková skutečnost by měla vést ke snížení bodového hodnocení. Z citovaného slovního hodnocení u uvedeného aspektu, tak není zřejmé, jaký důvod vedl zadavatele ke snížení bodového hodnocení, natož ke snížení o 80 bodů. Pokud hodnotící komise shledává, že „popis procedur SW CONTEC – prof. Járský“ není v některém ohledu pozitivní, nebo dokonce není dostatečný, musí tuto skutečnost ve slovním hodnocení výslovně uvést tak, aby slovní hodnocení uvedeného aspektu bylo transparentní, čitelné, a aby odpovídalo přidělenému bodovému hodnocení 20 bodů. Poněvadž Úřad ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele v uvedeném aspektu neshledal žádnou relevantní informaci, která by měla mít za následek snížení bodového hodnocení, nelze provedené hodnocení v této části považovat za transparentní, když bodové hodnocení absolutně nekoresponduje s hodnocením slovním. 118. Obdobná situace nastala i při hodnocení nabídky navrhovatele v aspektu „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“. Zadavatel ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele v uvedeném aspektu výslovně uvedl toliko následující: „Jako Metodika byl vložen kompletní popis procedur SW CONTEC.“, přičemž nabídka navrhovatele obdržela 35 bodů. Nejenže slovní hodnocení uvedeného aspektu je zcela nedostatečné, co se týče svého obsahu a odborné erudice, citované hodnocení ani neobsahuje žádnou výtku či relevantní argument, který by korespondoval výraznému snížení bodového hodnocení o 65 bodů z maximálního možného bodového ohodnocení. Zadavatel v bodu 8.2 zadávací dokumentace uvedl, že jako výhodnější bude hodnocena nabídka, která „(…) bude zajišťovat maximálně efektivní využití daného časového rámce pro realizaci díla;“, přičemž v tomto případě by tedy součástí slovního hodnocení, pokud zadavatel shledá v nabídce určité nedostatky, které odůvodňují snížení bodového hodnocení, měly být relevantní skutečnosti, které odůvodňují, že nabídka navrhovatele nezajišťuje maximálně efektivní využití časového rámce a proč. Pokud zadavatel (hodnotící komise) má informaci o tom, že kompletní popis procedur SW CONTEC, který je součástí nabídky navrhovatele, není optimální pro popis efektivity využití časového rámce pro realizaci díla, je nepochybně zapotřebí, aby takové skutečnosti ve slovním popisu relevantním způsobem odůvodnil, což se však v šetřeném případě evidentně nestalo. Z citovaného slovního hodnocení nelze identifikovat žádnou relevantní skutečnost, která by svědčila pro přidělení pouhých 35 bodů; není vůbec zřejmé, proč zadavatel považuje kompletní popis procedur SW CONTEC za nedostatečný nebo nevhodný, není ani zřejmé, jaký vliv má na efektivitu využití časového rámce a proč bylo tedy dle zadavatele nezbytné snížit z tohoto důvodu bodové ohodnocení nabídky navrhovatele. V této souvislosti Úřad opětovně poznamenává, že při hodnocení nabídek v číselně nehodnotitelných kritériích je na zadavatele kladen nepoměrně vyšší důraz na popis slovního hodnocení, než je tomu u hodnocení dle kritérií, která číselně vyjádřit lze. Tato skutečnost platí o to více, pokud zadavatel hodlá v uvedeném kritériu hodnocení bodové hodnocení oproti maximálnímu snižovat, obzvlášť pak, pokud bodové snížení má být výrazné, jako je tomu v šetřeném případě. Takové stručné a de facto zcela bezobsažné slovní hodnocení je v uvedeném případě zcela nedostatečné, neboť ani Úřadu a zejména navrhovateli nemůže být jasné, z jakého důvodu nabídka navrhovatele obdržela pouhých 35 bodů, když ze slovního hodnocení nevyplývá, že by zadavatel shledal v nabídce navrhovatele určitý negativní prvek, který by svědčil o tom, že jeho nabídka dostatečně nezajišťuje efektivní využití časového rámce a je tedy nezbytné ji v tomto aspektu ohodnotit nízkým počtem bodů. Poněvadž Úřad ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele v uvedeném aspektu neshledal žádnou relevantní informaci, která by měla mít za následek snížení bodové hodnocení, a navrhovatel v uvedeném kritériu obdržel pouze 35 bodů, pak Úřad uvádí, že slovní hodnocení neodpovídá přidělenému počtu bodů a nelze ho tedy v této části považovat za transparentní. 119. Při hodnocení nabídky navrhovatele v aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla – specializace a odbornost členů pracovních čet“ zadavatel ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele uvedl: „Obecný popis postupů v SW CONTEC, chybí popis postupů, které zajistí požadovanou maximální míru využití zdrojů.“. V uvedeném aspektu nabídka navrhovatele obdržela 40 bodů. Ze slovního hodnocení vyplývá, že zadavatel v nabídce navrhovatele shledal jako negativní skutečnost, že v nabídce navrhovatele chybí popis postupů, kterými by zajistil požadovanou míru využití zdrojů; dále zadavatel opětovně uvedl dle názoru Úřadu zcela bezobsažnou informaci, že nabídka navrhovatele obsahuje obecný popis postupů v SW CONTEC, z čehož však již není zřejmé, jakým způsobem zadavatel tuto skutečnost zohlednil. Slovní hodnocení je i v této části velice stručné, nicméně lze z něj identifikovat, že právě skutečnost, že nabídka obsahuje nedostatečný popis postupů, je důvodem pro snížení bodového ohodnocení. Nicméně při hodnocení nabídky s pořadovým číslem 1: Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., IČO 49099451, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice (dále jen „nabídka č. 1“), v uvedeném aspektu zadavatel ve slovním hodnocení uvedl: „Odkaz na systém, chybí popis postupů, které umožní požadované maximální využití zdrojů.“. Z uvedeného slovního hodnocení nabídky č. 1 vyplývá, že je nabídce zadavatelem vytýkána jako jediná (stejně jako v případě nabídky navrhovatele) tatáž skutečnost, a to chybějící popis postupů, které umožní (zajistí) požadované maximální využití zdrojů. Nabídce č. 1 však zadavatel přiřadil bodové hodnocení výrazně vyšší, konkrétně 70 bodů; zadavatel tedy při obdobném slovním hodnocení (namítána jediná identická skutečnost u obou nabídek) nabídce navrhovatele přiřadil 40 bodů, avšak nabídce s pořadovým č. 1 přiřadil bodové hodnocení výrazně vyšší, konkrétně 70 bodů. Úřad v této souvislosti neshledal žádný relevantní důvod, proč nabídce navrhovatele zadavatel v uvedeném aspektu přiřadil o 30 bodů nižší bodové hodnocení, než nabídce s obdobným slovním hodnocením. V této souvislosti se tudíž nabízí otázka, z jakého důvodu nabídka navrhovatele při obdobném slovním hodnocení obdržela výrazně nižší bodové hodnocení, než nabídka č. 1 ve stejném aspektu. Aby mohlo být hodnocení nabídek považováno za řádné a transparentní, musí stejnému, resp. velice podobnému slovnímu hodnocení logicky odpovídat i stejné, resp. velice podobné bodové hodnocení, což se však v šetřeném případě evidentně nestalo. V tomto případě je tedy zcela nepřezkoumatelné, proč dvě srovnatelné nabídky, resp. nabídky, které dostaly de facto totéž slovní hodnocení, obdržely různý počet bodů, a to dokonce s rozdílem 30 bodů. 120. Při hodnocení nabídky navrhovatele v aspektu „Práce s časovým harmonogramem“ pak zadavatel ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele uvedl: „Obecný popis časové struktury díla, vazby použité v SW CONTEC, chybí popisy, které zajistí požadovanou identifikaci zpoždění a realizaci nápravy.“. V uvedeném aspektu nabídka navrhovatele obdržela pouze 10 bodů. Úřad zjistil, že při hodnocení nabídky s pořadovým číslem 16 PORR a.s., IČO 43005560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10 (dále jen „nabídka č. 16“), v uvedeném aspektu zadavatel uvedl zcela identické slovní hodnocení jako při hodnocení nabídky navrhovatele, když uvedl: „Obecný popis časové struktury díla, vazby použité v SW CONTEC, chybí popisy, které zajistí požadovanou identifikaci zpoždění a realizaci nápravy.“. Nabídce č. 16 však ve stejném hodnoceném aspektu, při zcela identickém slovním hodnocení zadavatel přiřadil nepoměrně vyšší bodové ohodnocení, konkrétně 45 bodů. Úřad neshledal žádný relevantní důvod, proč zadavatel nabídce navrhovatele v uvedeném aspektu přiřadil o 35 bodů nižší bodové hodnocení, než nabídce se zcela identickým slovním hodnocením. Pokud by zadavatel dodržel zásady stanovené v § 6 odst. 1 zákona, musel by být výrazný bodový rozdíl mezi nabídkou navrhovatele a nabídkou č. 16 vyjádřen i ve slovním hodnocení, ze kterého by zdůvodnění vysokého bodového rozdílu mělo být přezkoumatelným způsobem zjistitelné, což se však prokazatelně nestalo a Úřad tedy nemůže jinak, než provedené hodnocení považovat i v této části za zcela netransparentní a nepřezkoumatelné. 121. Výše popsaný postup zadavatele je tedy zcela prokazatelně v rozporu se zákonem, když z výše uvedeného vyplývá, že v popsaných částech hodnocení nabídky navrhovatele došlo k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení, když slovní hodnocení nekoresponduje s přidělenými body a při stejném slovním hodnocení obdržely nabídky různých uchazečů totéž bodové ohodnocení. 122. V souvislosti s výše uvedeným pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 6/2007 ze dne 21.6.2007, z něhož vyplývá, že zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky. Hodnocení nabídek tedy musí být dostatečně průhledné a průkazné. Z popisu hodnocení nabídek musí zřetelně vyplývat rozdíly mezi jednotlivými nabídkami; Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozsudku dovodil, že: „(…) K samotnému hodnocení nabídek komisí pro posouzení a hodnocení je nutné uvést, žek hodnotícím tabulkám je nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, resp.stručné slovní okomentování svého názoru a postupu, který vedl k přidělení konkrétníhopočtu bodů, případně na základě jaké úvahy přidělil té které nabídce vyšší nebo nižší početbodů. Přidělený počet bodů musí proporcionálně odpovídat údajům uvedeným v nabídkáchuchazečů (…). Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností jeho ověřenísprávnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedlyjednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. Z toho vyplývá,že je nezbytné rozdílné názory hodnotitelů doprovodit písemným komentářem s uvedenímdůvodů, které vedly hodnotitele k přidělení příslušného počtu bodů.“. 123. Úřad v šetřeném případě konstatuje, žezadavatel sice bodové příděly u nabídky navrhovatele u jednotlivých aspektů dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ slovně popsal, čímž dostál své zákonnépovinnosti, avšak slovní zdůvodnění bodových přídělů není vůči ostatním hodnoceným nabídkám konzistentní, a při obdobném či stejném slovním hodnocení, zadavatel jednotlivým nabídkám přiděloval diametrálně odlišné bodové hodnocení. Úřad rovněž zjistil, že zadavatel nabídce navrhovatele v některých aspektech hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ snížil bodové hodnocení, a to i velmi výrazně, což však nekorespondovalo se slovním hodnocením, které u těchto aspektů neobsahovalo žádnou relevantní výtku či zdůvodnění takto sníženého bodového hodnocení. 124. Zadavatel ve vyjádření ze dne 30.1.2017 odkazuje na ustálenou výkladovou praxi Úřadu a správních soudů, dle které Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. K uvedenému Úřad uvádí, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16.3.2004, č. j. 2 A 9/2002-62 skutečně vyplývá, že „(…) Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“, nicméně v tomtéž rozsudku soud zároveň uvádí, že „(…) přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek.“, přičemž totéž vyplývá i z rozsudku Nejvyšší správní soudu ze dne 6.11.2009, č. j. 5 Afs 75/2009-100, v němž soud dospěl k závěru, že „(…) úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. (…) Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek.“. 125. Úřad zdůrazňuje, že postupoval zcela v intencích výše uvedených soudních rozhodnutích, když se zabýval výlučně posouzením rámce provedeného výběru a posuzoval pouze naplnění zásady transparentnosti při provedeném hodnocením, čímž nijak nevstupoval do myšlenkových pochodů hodnotící komise, přičemž právě z toho důvodu, že Úřad nemůže do úvah hodnotící komise vstupovat, ani nemůže nijak dotvářet uvedené odůvodnění hodnocení nabídek, dospěl k závěru, že z provedeného hodnocení nevyplývá, z jakého důvodu byla nabídkám přidělována jednotlivá bodová ohodnocení, resp. dospěl k závěru, že hodnocení nabídek je nepřezkoumatelné, netransparentní a nelze tedy než konstatovat, že zákonný rámec při hodnocení nabídek v tomto případě dodržen nebyl. 126. Zadavatel ve vyjádření ze dne 30.1.2017 dále uvedl, že „(...) bodové hodnocení nabídky navrhovatele zcela odpovídá povaze a kvalitě jeho nabídky a bylo dostatečně jasně a určitě popsáno ve ZoPaH (ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, pozn. Úřadu), přičemž jej zadavatel potvrdil a hlouběji vysvětlil i příkladným detailnějším popisem v rozhodnutí o námitkách, jakkoli tento již překračoval mantinely oprávněných požadavků na transparentní odůvodnění rozhodování hodnotící komise.“. 127. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, s tvrzením zadavatele, že hodnocení nabídky navrhovatele bylo jasně a určitě popsáno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek se Úřad nemůže ztotožnit (podrobně viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž argument, že detailnější popis hodnocení je obsažen v rozhodnutí o námitkách, je zcela irelevantní. Ať už zadavatel uvedl jakýkoliv podrobnější popis hodnocení nabídky navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nebo ve vyjádření v rámci správního řízení, je taková skutečnost pro rozhodnutí Úřadu lichá, neboť zadavatel má povinnost své odůvodnění zaznamenat právě ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, nikoliv na jiném místě. K tomu Úřad odkazuje již na výše citované rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8.12.2014, kde předseda Úřadu uvedl, že „(…) Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je jedním z klíčových dokumentů pořizovaných v průběhu zadávacího řízení, neboť je přístupná všem uchazečům. Proto z ní musí být patrné, jak zadavatel v zadávacím řízení postupoval, a jakým způsobem dospěl k výsledkům posouzení a hodnocení nabídek. (…)“; nelze tedy připustit, aby hodnocení nabídky bylo uvedeno např. v rozhodnutí o námitkách, popř. sděleno až v rámci správního řízení; hodnocení musí být s ohledem na dodržení zásady transparentnosti obsaženo již ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, aby i uchazeči mohli posoudit, zda jim přidělené body odpovídají jejich slovnímu hodnocení a zejména aby mohli posoudit, z jakého důvodu jejich nabídka obdržela konkrétní bodové ohodnocení. Úřad podotýká, že nelze za férový a transparentní považovat takový postup zadavatele, kdy tento teprve až v průběhu vedeného správního řízení předloží další argumenty, jež jej vedly k přijetí závěru o přidělení určitého počtu bodů, resp. dodatečně přidělení bodového ohodnocení zdůvodňuje. Je nutné si uvědomit, že příslušný dodavatel se rozhoduje, zda bude brojit proti postupu zadavatele prostřednictvím návrhu před Úřadem, na základě „stavu věci“ zaznamenaného v dokumentaci o veřejné zakázce. Bylo by tak krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení ve vztahu k návrhem namítanému postupu představil další argumentaci, na základě které by případně dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu). Lze tedy shrnout, že pro posouzení toho, zda zadavatel při zadávání konkrétní veřejné zakázky (ne)postupoval v souladu se zákonem, je rozhodné (klíčové) to, co je obsaženo v samotné dokumentaci o veřejné zakázce, a nikoliv to, co zadavatel nad rámec obsaženého v dané dokumentaci předloží v rámci správního řízení. 128. Úřad pak zjišťoval, zda výše uvedený postup zadavatel mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Aniž by Úřad jakýmkoliv způsobem zasahoval do hodnocení nabídek, provedl matematický přepočet bodového hodnocení nabídky navrhovatele v jím rozporovaných aspektech hodnocení „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“, „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“, „Metodika zpracování technologického rozboru díla – specializace a odbornost členů pracovních čet“ a „Práce s časovým harmonogramem“, aby zjistil, zda by případné jiné bodové hodnocení v těchto rozporovaných aspektech mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tzn. zda by jiné bodového hodnocení v těchto zadavatelem netransparentně zhodnocených aspektech bylo způsobilé změnit pořadí uchazečů. Poněvadž v aspektech hodnocení „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ a „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“ Úřad ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele nezjistil, resp. neuvedl žádnou relevantní výtku nebo skutečnost, která by značila snížení bodového hodnocení, pro svůj výpočet použil Úřad v těchto aspektech plné bodové hodnocení. U aspektů „Metodika zpracování technologického rozboru díla – specializace a odbornost členů pracovních čet“ a „Práce s časovým harmonogramem“ pak Úřad pro svůj výpočet použil identické bodové hodnocení, jako u hodnocených aspektů u nabídky č. 1, respektive u nabídky č. 16, neboť zadavatel ve slovním hodnocení těchto aspektů uvádí identické výtky a Úřad tedy při svém výpočtu v těchto aspektech zjišťoval, jak by se změnil výsledek hodnocení v případě, že by nabídka navrhovatele obdržela totéž bodové hodnocení v uvedeném aspektu jako nabídka č. 1, resp. nabídka č. 16. Úřad tedy zjišťoval, jak by se změnilo pořadí nabídek v případě, že by navrhovatel obdržel v uvedených aspektech o 210 bodů vyšší bodové hodnocení, než jak byla nabídka navrhovatele v hodnotícím kritériu „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ zadavatelem hodnocena. Uvedený přepočet neznamená, že zadavatel musel právě uvedeným způsobem nabídku navrhovatele v jednotlivých aspektech hodnotit, nýbrž znamená to, kolik bodů by eventuálně nabídka navrhovatele v jednotlivých aspektech hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ mohla obdržet. V uvedeném případě nabídka navrhovatele v propočtu Úřadu v kritériu hodnocení „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ obdržela celkem 435 bodů (z celkového počtu 600 bodů), což je 13,13 přepočtených bodů oproti stávajícím zadavatelem stanoveným 6,66 bodů. Přepočtené body vztahující se k nabídce navrhovatele v uvedeném kritériu hodnocení Úřad dovodil na základě tabulky uvedené v bodu 5.1 článku 5. „Závěr hodnotící komise“ a Přílohy č. 3 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Z přílohy č. 3 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že celkové nejvyšší bodové hodnocení v hodnotícím kritériu „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ obdržela nabídka s pořadovým číslem 13 SMP CZ, a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4 (dále jen „nabídka č. 13“), a to konkrétně 530 bodů. V tabulce uvedené v bodu 5.1 článku 5. „Závěr hodnotící komise“ zadavatel nabídce č. 13 v uvedeném kritériu hodnocení s bodovým hodnocením 530 bodů stanovil přepočtené body v maximální výši 16 bodů. Z výše uvedené tabulky tedy lze dovodit, že 530-ti celkovým bodům tedy dle hodnocení zadavatele odpovídá 16 přepočtených bodů. Pokud tedy nabídka navrhovatele v uvedeném kritériu hodnocení obdržela celkem 435 bodů, měla by s ohledem ke zveřejněnému způsobu hodnocení a s ohledem na nabídku č. 13, která byla v uvedeném kritériu hodnocena nejlépe, v Úřadem propočteném případě právě 13,13 přepočtených bodů (tj. stejný poměr přepočtených bodů k celkovým bodům, jako u nejlépe hodnocené nabídky č. 13). Poněvadž ostatní hodnoty přepočtených bodů (u hodnocení nabídky navrhovatele v ostatních hodnotících kritériích) se u nabídky navrhovatele nezměnily, činil by celkový součet všech přepočtených bodů v takovém případě u nabídky navrhovatele 80,80 bodů (tj. 13,13 bodů + 67,67 stávajících bodů, které nabídka navrhovatele obdržela v ostatních hodnotících kritériích), čímž by se nabídka navrhovatele v propočtu dle Úřadu posunula na páté místo v pořadí. Přepočtem Úřad zjistil, že v případě, že by zadavatel nabídku navrhovatele hodnotil v rozporovaných aspektech jiným způsobem, tzn. přidělil jí vyšší bodové hodnocení (v aspektech „Metodika zpracování technologického rozboru díla – stavební procesy a okruhy stavebních prací“ a „Efektivita využití časového rámce pro realizaci díla“ 100 bodů, neboť zadavatel neuvedl ve slovním hodnocení žádnou výtku, v aspektu „Metodika zpracování technologického rozboru díla – specializace a odbornost členů pracovních čet“ 70 bodů, stejně jako nabídce č. 1 se stejným slovním hodnocením a v aspektu „Práce s časovým harmonogramem“ 45 bodů, stejně jako nabídce č. 16 se stejným slovním hodnocením), mohla by se nabídka navrhovatele umístit mezi šesti nejlépe hodnocenými nabídkami, tzn. navrhovatel by se v tomto případě mohl stát jedním z šesti vybraných uchazečů, se kterými zadavatel hodlal uzavřít rámcovou smlouvu. Nad rámec Úřad zjistil, že nabídka navrhovatele by se umístila mezi šesti nejlépe hodnocenými nabídkami (tzn. navrhovatel by mohl být jedním z vybraných dodavatelů) za předpokladu, že by v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ obdržela právě 400 bodů či více, z čehož vyplývá, že předpoklad Úřadu, na základě kterého Úřad provedl svůj přepočet, v sobě zahrnuje i dostatečnou bodovou rezervu pro to, aby nabídka navrhovatele byla v zadávacím řízení úspěšná. Potencialita ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky postupem zadavatele je tedy v tomto případě poměrně vysoká. 129. V této souvislosti Úřad uvádí, že v žádném případě provedením kontrolním přepočtu nezasahoval do svrchovaného práva zadavatele odborně posuzovat a hodnotit předložené nabídky, a na základě hodnocení jim přidělovat adekvátní bodové hodnocení. Úřad v rámci kontrolního přepočtu jen prokazatelně odůvodnil, jaký vliv mohlo mít netransparentní hodnocení v rozporovaných aspektech na výběr nejvhodnější nabídky, tzn. vypočetl, že v případě, že by nabídka navrhovatele v uvedených aspektech předmětného hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ obdržela jiné bodové hodnocení, mohla se umístit lépe a navrhovatel mohl být vybraným uchazečem, přičemž takový postup tedy má prokazatelně vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 130. Úřad na základě výše uvedeného uvádí, že pokud by zadavatel dodržel základní zásady stanovené v § 6 odst. 1 zákona a pokud by bodové hodnocení nabídky navrhovatele v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ odpovídalo slovnímu hodnocení v jednotlivých hodnocených aspektech, mohla nabídka navrhovatele v tomto hodnotícím kritériu obdržet vyšší bodové hodnocení, než jaké bylo reálně této nabídce přiděleno. Uvedený postup zadavatele tak mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zákonem, mohlo by hodnocení nabídek v konečném bodovém hodnocení stanovit odlišné pořadí nabídek, než jaké vyplynulo z výše popsaného, netransparentního hodnocení nabídek a jako nejvhodnější mohly být, v případě objektivně a transparentně provedeného hodnocení, vybrány nabídky jiných uchazečů. 131. V této souvislosti Úřad může odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a Krajského soudu v Brně týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona. 132. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Výše uvedený závěr o potencialitě vlivu lze demonstrovat na ustálené rozhodovací praxi jak Úřadu, tak soudů a byť se uvedené příklady týkají řízení o deliktu ve vztahu k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, je možná jejich aplikace i na zde posuzovaný případ, kdy Úřad přezkoumává postup zadavatele v zadávacím řízení ještě před uzavřením smlouvy, neboť ustanovení § 118 odst. 1 zákona stanoví, že Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 133. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20.3.2012 konstatoval, že „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou(…).K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „(…) v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „(…) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „(…) pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a zákona)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“. 134. Pro úplnost Úřad uvádí, že hodnocení provedené zadavatelem posuzoval výlučně v intencích podaného návrhu, nicméně i v dalších částech Přílohy č. 3 lze identifikovat podobný postup zadavatele, kdy veškeré jeho hodnocení je velmi stručné a je otázkou, zda odpovídá přidělenému bodovému hodnocení, resp. zda je i v dalších částech přezkoumatelné; nelze tedy vyloučit, že pokud by Úřad posuzoval hodnocení nabídek v širším rozsahu, než jak bylo namítáno v předmětném návrhu, mohl by být i uvažovaný vliv na výběr nejvhodnější nabídky ještě závažnější. Úřad tedy zadavateli důrazně doporučuje se při provádění nového hodnocení zaměřit na závěry uvedené v tomto rozhodnutí, a v souladu s jeho závěry posoudit provedené hodnocení jako celek, tzn. i u dalších subjektivních hodnotících kritérií „Úroveň zabezpečení BOZP“ a „Ochrana životního prostředí“. Zadavatel by se měl zaměřit na adekvátní slovní hodnocení při přidělování bodového hodnocení, a to jak ve vztahu míry splnění kritéria hodnocení u hodnocené nabídky, tak ve vztahu k ostatním hodnoceným nabídkám. Zadavatel se zaměří na to, aby slovní popis byl dostačující pro zdůvodnění konkrétního bodového hodnocení, aby obsahoval veškeré skutečnosti, které zadavatel při přidělování bodového hodnocení zohlednil, a to jak ve vztahu ke konkrétní hodnocené nabídce, tak i k ostatním hodnoceným nabídkám. Zadavatel se zaměří na to, aby ze slovního hodnocení bylo přezkoumatelné, proč konkrétní nabídka při hodnocení v konkrétním kritériu, subkritériu či aspektu obdržela konkrétní bodové hodnocení a nikoliv bodové hodnocení jiné. Zadavatel se rovněž zaměří na to, aby při přepočtu bodové hodnocení striktně dodržel matematický poměr mezi přiděleným bodovým hodnocením a vahou hodnotícího kritéria a vyvaroval se výrazné nepřesnosti při zaokrouhlování (které Úřad mj. v postupu zadavatele též zaznamenal), což by s ohledem na velký počet nabídek mohlo mít vliv na pořadí hodnocených nabídek. 135. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že tím, že hodnocení nabídky navrhovatele v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ neproběhlo podle § 6 odst. 1 citovaného zákona v souladu se zásadou transparentnosti, když z provedeného hodnocení není zřejmé, z jakého důvodu hodnotící komise přidělila nabídce jmenovaného navrhovatele v některých aspektech uvedeného dílčího hodnotícího kritéria nižší bodové ohodnocení, aniž by toto bodové hodnocení odpovídalo hodnocení slovnímu, a když při obdobném či stejném slovním hodnocení nabídky jiných uchazečů obdržely nepoměrně vyšší bodové hodnocení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 136. Navrhovatel ve svém návrhu dále namítá nezákonnost doručování rozhodnutí zadavatele e-mailovou poštou, přičemž k tomu Úřad pouze krátce uvádí, že zákon v ustanovení § 148 odst. 2 zákona připouští možnost komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem i pomocí elektronických prostředků, tzn. i prostřednictvím e-mailu; jelikož navrhovatel toto případné pochybení zadavatele nijak nekonkretizoval, nelze takové jednání zadavatele bez dalšího považovat za nezákonné. Z předložené dokumentace nadto vyplývá, že navrhovatel měl možnost, a také se se všemi rozhodnutími zadavatele prokazatelně řádně a včas seznámil a nebyl žádným způsobem krácen na svém právu podat proti nim následně opravný prostředek a uvedený postup zadavatele tedy navrhovateli nemohl způsobit žádnou prokazatelnou újmu. K argumentaci navrhovatele, která není předmětem tohoto správního řízení 137. Úřad uvádí, že vedle argumentace uvedené v návrhu navrhovatel ve svých podáních uvádí i skutečnosti, které nejsou předmětem uvedeného správního řízení. V podání doručeném Úřadu dne 27.6.2017 navrhovatel uvedl, že zadavatel na svém profilu uveřejňuje toliko smlouvy uzavřené na provedení určitých stavebních prací a nikoli „výzvy k podání nabídek“. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 1.8.2017 se pak navrhovatel velice podrobně vyjadřuje k postupu zadavatele při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny a dále ke správnímu řízení vedenému pod sp. zn. S0072/2017 a zejména k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0069/2017/VZ-20043/2017/321/ZSř ze dne 4.7.2017. 138. V této souvislosti Úřad uvádí, že předmět správního řízení byl vymezen návrhem navrhovatele. Zaujetí stanoviska k jiným otázkám týkajícím se zákonnosti postupu zadavatele by tedy znamenalo ze strany Úřadu vybočení z předmětu vedeného správního řízení, který byl determinován skutečnostmi uvedenými v návrhu. Navrhovatel vymezil předmět správního řízení návrhem podaným dne 18.1.2017, přičemž tím zároveň vymezil skutková tvrzení, která jsou předmětem vedeného správního řízení; skutečnosti neuvedené v podaném návrhu pak nemohou být předmětem tohoto správního řízení. V této souvislosti lze například odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R323,R329,R345/2015/VZ-49371/2016/322/DJa/LKa ze dne 16.12.2016, kde bylo uvedeno: „(…) Předně k námitce zadavatele týkající se předmětu správního řízení a vázanosti návrhem uvádím, že Úřad je ve správním řízení, zahájeném na návrh, vázán obsahem návrhu navrhovatele, tedy skutkovými tvrzeními, na jejichž základě navrhovatel spatřuje porušení zákona zadavatelem, a tím, čeho se navrhovatel domáhá. Jestliže pak Úřad, jako správní orgán, vede správní řízení o návrhu, je povinen o takovém návrhu rozhodnout (§ 9 správního řádu).“. Z právě uvedeného pak vyplývá, že Úřad je povinen rozhodnout o podaném návrhu, resp. o skutečnostech v něm uvedených, nikoliv tedy ve správním řízení zahájeném výlučně na návrh o skutečnostech jiných, které byly sděleny nad rámec návrhu až v průběhu správního řízení, neboť Úřad je v průběhu správního řízení vázán právě podaným návrhem a je oprávněn rozhodnout pouze o skutečnostech v něm uvedených. Výše uvedené pak zároveň explicitně vyplývá z § 114 odst. 10 zákona, kde je stanoveno, že náležitosti návrhu podle § 114 odst. 3 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží, přičemž § 114 odst. 3 zákona uvádí, že návrh musí mimo jiné obsahovat, v čem je spatřováno porušení zákona. Zákon tedy Úřadu výslovně stanoví povinnost k dalším skutečnostem neuvedeným v návrhu a doplněným dodatečně, nepřihlížet. 139. Na základě výše uvedeného se Úřad argumentací navrhovatele, která nebyla obsažena v jeho návrhu, nýbrž až v následných podáních (ke kterým se částečně vyjadřuje i zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí) nezabýval, neboť není předmětem vedeného správního řízení. K argumentaci zadavatele týkající se kauce, která byla údajně složena v nesprávné výši 140. Podle § 115 odst. 1 zákona navrhovatel s podáním návrhu podáním návrhu je povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese. 141. V tomto ohledu se nelze ztotožnit s názorem zadavatele, že kauce měla být stanovena a následně složena na základě zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty. Termíny „předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ a „nabídková cena“ nejsou termíny identické, nelze je vzájemně zaměňovat a je třeba je používat výlučně tak, jak stanoví zákon. Zákonodárce v zákoně výslovně uvádí, že výše kauce se stanoví z nabídkové ceny navrhovatele, a v případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou zadavatelem nelze tedy jakkoliv zaměňovat za nabídkovou cenu navrhovatele, ani ji považovat za základ pro výpočet výše kauce v případě, že nabídkovou cenu nelze stanovit. Poněvadž v šetřeném případě nebylo možno nabídkovou cenu navrhovatele stanovit (zadavatel stanovil požadavek toliko na uvedení jednotkových cen, pozn. Úřadu), navrhovatel měl složit kauci v zákonem stanovené výši 100 000,- Kč, což učinil. Lze tedy uzavřít, že v daném případě byla kauce stanovena a následně složena navrhovatelem na účet Úřadu v zákonem stanovené výši. 142. V souvislosti s výše uvedeným Úřad může rovněž odkázat na výkladové stanovisko Úřadu, které je uveřejněno na internetových stránkách Úřadu a podrobně se věnuje právě správnému stanovení výše kauce (viz https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/kauce-a-spravni-poplatek.html). K výroku IV. rozhodnutí 143. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 144. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel porušil ustanovení § 79 odst. 1 zákona, když hodnocení nabídky navrhovatele v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita procesu realizace stavebních prací“ neproběhlo podle § 6 odst. 1 citovaného zákona v souladu se zásadou transparentnosti, když z provedeného hodnocení není zřejmé, z jakého důvodu hodnotící komise přidělila nabídce jmenovaného navrhovatele v některých aspektech uvedeného dílčího hodnotícího kritéria nižší bodové ohodnocení, aniž by toto bodové hodnocení odpovídalo hodnocení slovnímu, a když při obdobném či stejném slovním hodnocení nabídky jiných uchazečů obdržely nepoměrně vyšší bodové hodnocení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 118 odst. 1 zákona uložit nápravné opatření. 145. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu. Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil při hodnocení nabídky navrhovatele v jednotlivých aspektech hodnotícího kritéria „Kvalita procesu realizace stavebních prací“, není třeba rušit celé zadávací řízení a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem dotčeny. Jelikož nezákonnost spočívající v netransparentním hodnocení nabídky navrhovatele ovlivňuje celé provedené hodnocení, neboť hodnocení nabídek je vzájemně provázené (např. s ohledem na skutečnost, že zadavatel při hodnocení postupoval tak, že hodnotící komise posoudila obsah konkrétní nabídky relevantní z hlediska daného konkrétního aspektu příslušného subjektivního kritéria a porovnala tento obsah nabídky s obsahem nabídky nejlépe vyhovující preferencím zadavatele ohledně daného aspektu a na základě výsledku tohoto porovnání následně hodnotící komise přidělila bodové ohodnocení vyjadřující míru splnění daného aspektu ve vztahu k nejlépe hodnocené nabídce v jeho rámci, viz Příloha č. 4 „Způsob hodnocení nabídek - Bodovací metoda“ zadávací dokumentace), ruší Úřad úkony zadavatele, které byly zdokumentovány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23.11.2016 a jejích přílohách, a současně ruší i všechny následné úkony, které zadavatel v předmětném zadávacím řízení učinil, včetně rozhodnutí ze dne 12.12.2016 o výběru nejvhodnější nabídky. Úřad má za to, že v předmětné věci není možné uložit jiné nápravné opatření, které by nezákonný postup zadavatele mohlo lépe a účinněji zhojit, než nápravné opatření spočívající ve zrušení těch úkonů zadavatele týkajících se hodnocení nabídek, ve kterých se zadavatel porušení zákona dopustil, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. K výroku V. rozhodnutí 146. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč. 147. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím byly zrušeny jednotlivé úkony zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000030. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží: 1. JUDr. Vilém Podešva, LL.M., advokát, Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 2. RAVEK s.r.o., Textilní 191/1, 400 01 Ústí nad Labem 3. SMP CZ, a.s., Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8 4. EUROVIA CS, a.s., Národní 138/10, 110 00 Praha 1 5. Severočeská stavební, a.s., Velká Hradební 231/17, 400 01 Ústí nad Labem 6. Metrostav a.s., Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 7. GARNI spol. s r.o., Opletalova 138, 403 31 Ústí nad Labem 8. SILNICE GROUP a.s., Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 9. ZEPRIS s.r.o., Mezi Vodami 639/27, 143 20 Praha 4 10. REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o, Velká Hradební 3122/52, 400 01 Ústí nad Labem Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/15110
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.