Č. j.: ÚOHS-S0323/2017/VZ-30730/2017/513/IHl
Brno: 23. října 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 8. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice,
navrhovatel – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016; JIKA – CZ s.r.o. je ve správním řízení zastoupená Ing. Miroslavem Hořejším, předsedou představenstva Energy Benefit Centre a.s. na základě plné moci ze dne 25. 5. 2017,
vybraný dodavatel – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, Předměstí, 746 01 Opava, a METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Nové Město, 120 00 Praha 2,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017 zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 119 odst. 1 citovaného zákona tím, že nehodnotil nabídku navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, s odůvodněním, že tato nabídka je neúplná, když v ní není obsažen člen týmu – odborník na rozpočty – ačkoli výše uvedený účastník zadávacího řízení nebyl vyloučen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017 pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1 a 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že v dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017 neuvedl popis hodnocení, z něhož by byly zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek:
a) v hodnotícím kritériu č. 2 – „Zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, když do hodnotící tabulky uvedl jen počet přidělených bodů, aniž by transparentně zaznamenal, na základě jakých skutečností a dokladů přidělil právě tento počet bodů jednotlivým účastníkům, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný,
b) v části a) hodnotícího kritéria č. 3 – „Organizace a metodika práce účastníka“, když v hodnocení subkritérií „způsob optimalizace projektové činnosti“ a „způsob vymezení technických podmínek“ u hodnoceného dokumentu „Organizace a metodika práce účastníka“ neuvedl transparentním způsobem, jak tento dokument podle obou uvedených subkritérií u jednotlivých účastníků hodnotil, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
III.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek zaznamenané v dokumentu Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 4. 2017 a současně ruší všechny následující úkony zadavatele včetně rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 13. 4. 2017 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017.
IV.
Zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0323/2017/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 – ze dne 11. 8. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017.
V.
Návrh navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 – v části, která směřuje proti netransparentnímu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, Předměstí, 746 01 Opava, a METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Nové Město, 120 00 Praha 2 – zadavatelem – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice, jež je obsaženo v dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017 ve veřejné zakázce „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
VI.
Návrh navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 – v části, která směřuje proti podávání vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek jednak telefonicky a jednak obsažených v dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017 ve veřejné zakázce „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť v této části nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
VII.
Návrh navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 – v části, týkající se nemožnosti komunikace prostřednictvím datové schránky se zadavatelem – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – ve veřejné zakázce „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť v této části nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
VIII.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle oznámení o zahájení zadávacího řízení šlo o veřejnou zakázku na služby (zpracování projektové dokumentace); předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla v oznámení uvedena. Pro hodnocení nabídek zadavatel stanovil tři kvalitativní kritéria hodnocení s váhou 50 % (výše nabídkové ceny), 30 % (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a 20 % (organizace a metodika práce účastníka). Zadávací dokumentaci s podrobnými podmínkami zadávacího řízení zadavatel uveřejnil na svém profilu. Ve lhůtě pro podání nabídek do 25. 1. 2017 bylo zadavateli doručeno sedm nabídek. Zadavatel rozhodl o výběru dodavatele rozhodnutím ze dne 13. 4. 2017. Dne 4. 5. 2017 zadavatel obdržel námitky z téhož dne podané účastníkem – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 (dále jen „navrhovatel“) – proti nezákonnému postupu zadavatele včetně nezákonného rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 15. 5. 2017, které navrhovatel obdržel dne 16. 5. 2017, podané námitky odmítl.
3. Protože navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a má za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení nezákonně, podal návrh ze dne 24. 5. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele včetně rozhodnutí zadavatele ze dne 13. 4. 2017 o výběru dodavatele a rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o odmítnutí námitek navrhovatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). O tomto návrhu rozhodoval Úřad ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ (podrobněji viz dále). Po vydání rozhodnutí v uvedeném správním řízení podal navrhovatel k Úřadu nový návrh ze dne 11. 8. 2017 na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení včetně rozhodnutí zadavatele ze dne 13. 4. 2017 o výběru dodavatele a návrh na přezkoumání nevypořádání námitek navrhovatele zadavatelem.
II. Obsah návrhu ze dne 11. 8. 2017
4. Navrhovatel v návrhu poukazuje na pochybení zadavatele, v nichž spatřuje porušení zákona. Pro přehlednost jednotlivé navrhovatelem namítané skutečnosti Úřad shrnuje do bodů.
5. Dle navrhovatele bylo zadávací řízení vyhlášeno pod dvěma různými názvy (ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele). Zadavatel zjednal nápravu až po skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel tak dle navrhovatele porušil § 212 odst. 8 a § 99 zákona. Zadavatel byl průběžně upozorňován na více pochybení, a to z toho důvodu, aby mohl přijmout opatření k nápravě, i když proti takovému postupu neobdržel námitky. Navrhovatel současně uvádí, že si je vědom skutečnosti, že ve fázi po výběru dodavatele již není možno namítat nesrovnalosti v zadávacích podmínkách.
6. Navrhovatel sdělil, že otevírání obálek proběhlo již dne 25. 1. 2017. V rozhodnutí o výběru dodavatele, které navrhovatel obdržel dne 20. 4. 2017 (téměř po 3 měsících od otevírání obálek), zadavatel konstatoval, že nabídku navrhovatele nehodnotil, neboť navrhovatel nepředložil referenční osvědčení k jednomu z hodnotících kritérií. Současně jej ze zadávacího řízení nevyloučil a ponechal jeho nabídku mimo pořadí nabídek. Navrhovatel přitom nabídl druhou nejnižší cenu, aniž mu bylo sděleno, jaký počet bodů dostal v rámci hodnocení nabídek. Proto navrhovatel tento postup zadavatele napadl námitkami ze dne 4. 5. 2017 a po odmítnutí námitek zadavatelem podal dne 24. 5. 2017 u Úřadu návrh na zahájení správního řízení. Úřad následně svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 15. 5. 2017. Zadavatel tak měl podle navrhovatele povinnost o námitkách znovu rozhodnout v souladu s § 245 odst. 1 zákona.
7. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel rozhodnutí Úřadu o zrušení rozhodnutí o námitkách absolutně nerespektoval, když s ním nadále pracuje a dokonce k němu dne 31. 7. 2017 sepsal dodatek, v němž se pouze dodatečně vyjadřuje k jím dříve ignorovaným částem námitek. Nevypořádal tedy námitky řádně v jejich plné šíři novým rozhodnutím. Tímto dodatkem původní námitky navrhovatele opět odmítl. Navrhovatel má za to, že zadavatel nerespektuje zákonná pravidla vč. kontroly zákonnosti zadávacích postupů. Zadavatel podle názoru navrhovatele nemůže věc řešit v rozporu s rozhodnutím Úřadu tak, že namísto nového rozhodnutí o námitkách, v němž se bude věnovat námitkám jako celku, vydá pouze dodatek k původnímu rozhodnutí o námitkách, které v době vydání dodatku již není platné a účinné, neboť bylo předtím pravomocně zrušeno rozhodnutím Úřadu. Navrhovatel tuto pasáž uzavírá konstatováním, že zadavatel nedodržel povinnost podle § 245 odst. 1 zákona, když o námitkách navrhovatele nerozhodl, čímž se dopustil správního deliktu.
8. Další bod návrhu směřuje k mimořádně nízké nabídkové ceně (dále též jen „MNNC“) vybraného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel podle rozhodnutí o výběru dodavatele rozhodl o výběru účastníka č. 5 – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, Předměstí, 746 01 Opava, a METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Nové Město, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný dodavatel“). Nabídková cena tohoto uchazeče dosahovala podle navrhovatele pouze cca 40 % průměru nabídkových cen ostatních účastníků. Zadavatel v rozhodnutí o výběru tvrdí, že vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak sám zadavatel ve Zprávě z hodnocení nabídek uvádí, co všechno vybraný dodavatel nevysvětlil. Navrhovatel svůj návrh v této části podporuje rozhodnutími Úřadu č. j. ÚOHS-S141/2014/VZ-10978/2014/511/PMc ze dne 23. 5. 2014, ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, ÚOHS-S401/2012/VZ-3278/2013/521/JHn ze dne 21. 2. 2013 týkajícími se identifikace a zdůvodněním mimořádně nízké nabídkové ceny a dále rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 69/2010 ze dne 21. 12. 2010 týkajícím se konstrukce nabídkové ceny. Ze zpráv hodnotící komise ani ze samotného rozhodnutí o výběru není zjevné, na základě jakých skutečností mohlo být takové vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny považováno za dostačující. Postup zadavatele nebyl v souladu s § 6 zákona, zejména se zásadou transparentnosti. Pochybnost navrhovatele posiluje argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel uvádí, že pro něj vybraný dodavatel již v minulosti realizoval řádně jinou zakázku, v níž byl také vybrán s velmi nízkou nabídkovou cenou, a přesto veřejnou zakázku realizoval řádně. Sám zadavatel přiznává, že vybraný dodavatel svoji velmi nízkou nabídkovou cenu nevysvětlil.
9. Podle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále vůbec nezabýval námitkou navrhovatele týkající se podávání vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek. Navrhovatel se v průběhu 3 měsíců po otevírání obálek dotazoval telefonicky, proč se v zadávacím řízení nic neděje. Telefonicky poskytnuté informace pak neodpovídaly informacím zachyceným ve zprávě z hodnocení. Zadavatel má podle § 245 zákona povinnost v rozhodnutí o námitkách se k námitkám podrobně a srozumitelně vyjádřit, avšak ke zmíněným námitkám se nevyjádřil vůbec. V neplatném dodatku k rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že si kontaktní osoba není vědoma podávání určitých informací navrhovateli, avšak navrhovatel si je naprosto jist, že tato osoba dané informace sdělovala. Navrhovatel má za to, že kontaktní osoba zadavatele mu podala pravdivé informace, neboť nevěděla, že oficiální zápisy z hodnocení a rozhodnutí zadavatele se ponesou v jiném duchu. Nezákonného postupu se tak dopustil zadavatel, neboť v dokumentech k zadávacímu řízení uvádí údaje, které se nezakládají na pravdě. Navrhovatel v tomto jednání spatřoval porušení § 6 zákona, což také v námitkách uvedl (stejně tak jako způsobenou újmu).
10. Ohledně způsobu hodnocení a posuzování své nabídky navrhovatel rozporuje postup zadavatele, kdy zadavatel tvrdí, že nabídku navrhovatele nehodnotil, přesto ji však z hodnocení vyřadil na základě nesplnění jedné šestiny jednoho ze tří dílčích hodnotících kritérií. Podle zadavatele navrhovatel podal neúplnou nabídku, avšak navrhovatele ze zadávacího řízení nevyloučil. Zadavatel tvrdí, že nabídku navrhovatele není třeba posuzovat, neboť neobsahuje nejnižší nabídkovou cenu; přitom nabídková cena byla jen jedním ze tří dílčích kritérií. Navrhovatel nebyl vyloučen, jeho nabídka nebyla formálně hodnocena ani posuzována, ačkoli fakticky tomu tak být muselo. Jinak by zadavatel nemohl dospět k závěru, že není třeba navrhovatele vyloučit, protože jeho nabídka by se nemohla v součtu všech hodnotících kritérií umístit v celkovém pořadí na prvním místě. Navrhovatel se tak nemůže ani bránit proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, protože k němu formálně nedošlo, ač fakticky učiněno bylo, a to nezákonně.
11. Navrhovatel má za to, že nepředložení referenčních osvědčení pro konkrétní osobu (rozpočtáře), jež bylo požadováno za účelem přidělování bodů v rámci hodnocení (nikoli v rámci kvalifikace), tak mělo být hodnoceno nula body a nikoli vyloučením nabídky navrhovatele z hodnocení nabídek. Přitom sám zadavatel uvedl, že účastníci obdrží 0 až 100 bodů (jeden bod za každé referenční osvědčení, za nula referenčních osvědčení tedy nula bodů). Pokud zadavatel zamýšlel za doložení nula referenčních osvědčení účastníky zadávacího řízení vylučovat, měl to v zadávací dokumentaci uvést. Obvyklý přístup je takový, že pokud v rámci hodnotících kritérií účastník nedoloží požadovaný doklad, neobdrží v daném kritériu žádné body. Zadavatel nikde neuvedl, že by nedoložení některého z osvědčení mělo znamenat vyloučení účastníka z hodnocení. Pokud by navrhovatel v daném dílčím kritériu uvedl nepravdivé informace, dostal by dle dikce zadávací dokumentace nula bodů, vyloučen by však nebyl.
12. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatelem provedený způsob hodnocení dílčího kritéria č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka) uvedený ve zprávě z hodnocení nabídek je zcela netransparentní a správnost při přidělování bodů je neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení. Zpráva z hodnocení nabídek a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele nesplňují obsahové náležitosti dané § 119 a § 123 zákona.
13. Netransparentní průběh zadávacího řízení podle navrhovatele dokresluje skutečnost, že se zadavatelem není možno komunikovat prostřednictvím datové schránky, neboť ta žádné dokumenty nepřijímá. Jedná se o vědomě zvolený způsob nastavení datové schránky samotným zadavatelem.
14. Závěrem navrhovatel konstatuje, že mu postupem zadavatele vznikla újma, když jeho nabídka byla nezákonně vyloučena z oficiálního hodnocení nabídek a když mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele byla nedostatečně posouzena v rozporu se základními principy zákona. Zadavatel dále své rozhodnutí o výběru a rozhodnutí o námitkách dostatečně podrobně neodůvodnil a některými argumenty navrhovatele se vůbec nezabýval. Nerespektoval ani zrušení původního rozhodnutí o námitkách rozhodnutím Úřadu a o námitkách nerozhodl dle § 245 zákona. Úřad by proto měl konstatovat nezákonnost postupu zadavatele při posuzování a hodnocení nabídek a nezákonnost rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele včetně nevypořádání námitek (vydání dodatku ke zrušenému rozhodnutí o námitkách). Navrhovatel žádá o zjednání nápravy, kdy zadavatel zahrne nabídku navrhovatele do hodnocení nabídek, zruší rozhodnutí o výběru dodavatele a rozhodne o výběru dodavatele řádným způsobem. Navrhovatel navrhuje, že pokud Úřad dojde k závěru, že není možno nedostatky v zadávacím řízení zhojit navrhovaným postupem, aby zadávací řízení zrušil. Navrhovatel rovněž navrhuje uložit zadavateli pokutu za spáchání správních deliktů podle § 268 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 2 písm. a) a b) zákona.
III. Průběh správního řízení
15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 11. 8. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž 11. 8. 2017.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný dodavatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0323/2017/VZ-23544/2017/513/IHl ze dne 15. 8. 2017.
18. Usnesením ze dne 14. 9. 2017 Úřad určil vybranému dodavateli lhůtu k podání informace, zda v jeho nabídce a dopisech týkajících se vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny je obsaženo obchodní tajemství. Téhož dne se Úřad dopisy s obdobnou žádostí o vyznačení případného obchodního tajemství v nabídce obrátil i na další účastníky zadávacího řízení.
19. Usnesením č. j. ÚOHS-S0323/2017/VZ-/2017/513/IHl ze dne 18. 9. 2017 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření navrhovatele Úřad obdržel dne 27. 9. 2017 (viz dále), další dva účastníci správního řízení se nevyjádřili.
20. Na základě žádosti navrhovatele umožnil Úřad dne 25. 9. 2017 zástupci navrhovatele, Ing. Martinu Rausovi, nahlédnutí do správního spisu a pořízení kopií (z dokumentů, které neobsahovaly obchodní tajemství účastníků zadávacího řízení).
21. Dne 29. 9. 2017 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0323/2017/VZ-28254/2017/513/IHl, jímž nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Proti tomuto rozhodnutí podal zadavatel dne 17. 10. 2017 rozklad.
Průběh předchozího správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ
22. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-19840/2017/513/IHl ze dne 30. června 2017 rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když v odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. 5. 2017 o námitkách stěžovatele (tj. navrhovatele), jež byly zadavateli doručeny 4. 5. 2017, se v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil k námitce stěžovatele ohledně
o vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, obsažené v bodě II. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně … poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky … v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Jak je možné, že ve zprávě z HN není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny? Z toho je zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.“,
o nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3, když způsob hodnocení uvedený ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je netransparentní a u dílčího kritéria č. 3 není vůbec uveden popis hodnocení, obsažené v bodě V. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel byl tedy v očekávání, jak se zadavatel postaví k samotnému přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z HK je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 Zákona.“,
čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
23. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-19840/2017/513/IHl ze dne 30. června 2017 zrušil podle § 263 odst. 5 zákona rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o námitkách navrhovatele a uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Toto rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 26. 7. 2017.
Vyjádření zadavatele ze dne 17. 8. 2017 k návrhu navrhovatele z 11. 8. 2017
24. Zadavatel se k návrhu vyjádřil podáním ze dne 17. 8. 2017. Ve svém stanovisku uvedl, že navrhovatel ve svém předchozím návrhu zpochybňoval prakticky všechny kroky, které v zadávacím řízení zadavatel učinil; přesto Úřad vyhověl navrhovateli jen ve dvou dílčích otázkách týkajících se nerozhodnutí o námitkách. Zadavatel má za to, že Úřad v postupu zadavatele neshledal žádné jiné pochybení. Zadavatel tedy rozhodl o dvou námitkách uvedených v rozhodnutí Úřadu s tím, že v ostatním odkázal na své předchozí rozhodnutí. Postavení navrhovatele se podle názoru zadavatele změnilo a jeho argumentace použitá v námitkách ze dne 4. 5. 2017 již není dostačující v otázce újmy proto, že navrhovateli nemůže postupem zadavatele hrozit ani vzniknout žádná újma. Navrhovatel přitom námitky nedoplnil o žádné nové skutečnosti. Zadavatel je tak přesvědčen, že o námitkách nemusel vůbec rozhodovat z důvodu absence podstatné náležitosti, přesto se zadavatel k oběma námitkám vyjádřil. Ve zbytku odkázal na své předchozí rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017.
25. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad zahájené řízení zastavil podle § 257 písm. b) zákona, neboť návrh je podán v návaznosti na námitky, které neobsahovaly podstatné náležitosti, a to tvrzení o vzniku újmy. Podle zadavatele předložil navrhovatel nabídku nesplňující zadávací podmínky, tudíž navrhovateli nemůže úkonem zadavatele vzniknout nějaká újma. Alternativně zadavatel navrhuje, aby Úřad podaný návrh zamítl podle § 265 zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
26. Své vyjádření zadavatel doplnil v dopise ze dne 23. 8. 2017, v němž sdělil, že nepovažuje za problematické, když odkázal na své předchozí rozhodnutí o námitkách, které jak zadavatel, tak Úřad, nepovažovali za sporné. Podle zadavatele nešlo o správní rozhodování podle správního řádu, ale o soukromoprávní institut, kde platí občanský zákoník. Zadavatel tak dle svého přesvědčení o námitkách navrhovatele rozhodl rozhodnutím ze dne 15. 5. 2017 a dodatkem k tomuto rozhodnutí ze dne 31. 7. 2017. Zadavatel se tedy k ostatním tvrzením uvedeným v návrhu nevyjadřuje, neboť o nich bylo již jednou zadavatelem rozhodnuto a toto rozhodnutí bylo fakticky potvrzeno rozhodnutím Úřadu, příp. se jedná o tvrzení, které nebylo součástí dříve podaných námitek.
Vyjádření navrhovatele ze dne 27. 9. 2017
27. Ve svém stanovisku navrhovatel reaguje především na „vyjádření zadavatele doručené Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 25. 8. 2017.“ Navrhovatel označuje jako nepravdu tvrzení zadavatele, že Úřad údajně navrhovateli vyhověl pouze ve dvou dílčích otázkách či že potvrdil postup zadavatele v zadávacím řízení.[1] Navrhovatel uvádí, že je konsternován způsobem, jakým zadavatel nakládá s objektivními skutečnostmi při svém osobitém výkladu.
28. Navrhovatel opětovně poukazuje na postup zadavatele při vyřizování námitek, kdy zadavatel vydal dodatek k již zrušenému a tedy neplatnému a neúčinnému rozhodnutí o námitkách, aniž o námitkách rozhodl znovu, jak mu bylo nařízeno Úřadem. Zadavatel tedy opět nevypořádal námitky navrhovatele řádným způsobem v souladu se zákonem a rozhodnutím Úřadu.
29. Současně navrhovatel uvádí, že nebyl zdaleka jediným subjektem, jež namítal nezákonnost postupu zadavatele v mnoha jeho krocích. Zadavatelem byly všechny námitky odmítnuty i přesto, že mu s ohledem na množství připomínek a stížností muselo být jasné, že opakovaně flagrantně pochybil.
30. Závěrem svého vyjádření zadavatel připomíná, že samozřejmě trvá na všem, co bylo uvedeno v návrhu a věří, že Úřad zamezí namítanému přístupu zadavatele, jež je zcela bezprecedentní množstvím zásadních pochybení, nedodržováním zákonných postupů či nařízení orgánu dohledu.
IV. Závěry Úřadu
31. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad proto uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení některých úkonů zadavatele, zakázal zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení uzavřít smlouvu v zadávacím řízení a uložil mu povinnost k úhradě nákladů řízení. V části návrhu týkající se netransparentního posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, v části návrhu směřující proti podávání vzájemně si odporujících informací k zadávacímu řízení a v části týkající se nemožnosti doručit datovou zprávu do datové schránky zadavatele Úřad návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
32. Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
33. Zadavatel (České vysoké učení technické v Praze) je uveden v příloze č. 1 – Veřejné vysoké školy v České republice – k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), tudíž zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.
34. Podle Statutu zadavatele (viz webové stránky zadavatele) ČVUT vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.
35. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost, podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, dotace ze státního rozpočtu atd. Jak vyplývá z Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2015 (viz webové stránky zadavatele) zadavatel obdržel příspěvky a dotace z veřejných zdrojů, přičemž celkové použité prostředky z veřejných zdrojů za rok 2015 (poslední uzavřené účetní období) činily cca 3,3 miliardy Kč.
36. Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (šíření vzdělanosti, pěstování vědeckého bádání a umělecké tvorby), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně jiným veřejným zadavatelem (státem). Úřad tak může konstatovat, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.
K části návrhu týkající se postupu zadavatele před podáním nabídek
37. Navrhovatel v první části návrhu rekapituluje údajně chybný postup zadavatele již od počátku zadávacího řízení, přičemž uvádí, že zadavatel byl na svá pochybení průběžně upozorňován. Netransparentním postupem zadavatele bylo podle navrhovatele např. vyhlášení zadávacího řízení pod dvěma různými názvy či stanovení hodnotících kritérií. Navrhovatel sám uvádí, že necílil na rozporování zadávací dokumentace a že je si vědom skutečnosti, že ve fázi po výběru dodavatele již není možno namítat nesrovnalosti v zadávacích podmínkách.
38. Úřad k této části návrhu konstatuje, že shora uvedený popis průběhu zadávacího řízení před podáním nabídek navrhovatel v návrhu uvádí pouze pro dokreslení situace a že po posouzení této části textu podle jejího obsahu došel k závěru, že navrhovatel nepožaduje přezkoumání výše uvedeného ze strany Úřadu.
Relevantní ustanovení zákona
39. V § 6 zákona jsou stanoveny zásady zadávání veřejných zakázek. Podle odst. 1 tohoto ustanovení zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
40. Podle § 47 odst. 3 zákona vyloučeného účastníka zadávacího řízení, kterému dosud nezanikla účast v zadávacím řízení, zadavatel nemusí zohlednit při hodnocení nabídek nebo v elektronické aukci; to neplatí, pokud je vyloučení účastníka zadávacího řízení zrušeno.
41. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
42. Podle § 48 odst. 2 zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení
a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,
b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo
c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.
43. Podle § 48 odst. 3 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
44. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.
45. Podle § 48 odst. 5 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že
a) plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky,
b) došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné,
c) došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo,
d) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím,
e) se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo
f) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů.
46. Podle § 48 odst. 6 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
47. Podle § 48 odst. 7 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
48. Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
49. Podle § 48 odst. 9 zákona zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
50. Podle § 48 odst. 10 zákona ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích.
51. Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.
52. Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
53. Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit
a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo
b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.
54. Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).
55. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že
a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Podle odst. 5 téhož ustanovení účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4.
56. Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím
a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,
b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo
c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.
57. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a), b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.
58. Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.
59. Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé 1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, 2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, 3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a 4. výsledek hodnocení nabídek.
60. Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacích řízeních a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně; není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
61. Podle § 211 odst. 3 zákona písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů uvedených v písm. a) až d) tohoto ustanovení.
62. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.
63. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
64. Podle § 249 zákona řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.
65. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.
66. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
67. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
68. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
Rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 7. 2017 o námitkách navrhovatele – dodatek
69. Původní rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 15. 5. 2017 Úřad přezkoumával již v předchozím správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ (viz výše). Po nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v tomto správním řízení zadavatel adresoval navrhovateli (a Úřadu) dokument označený jako „Rozhodnutí o podaných námitkách – dodatek“ ze dne 31. 7. 2017. Zadavatel v tomto rozhodnutí nejprve rekapituluje dvě námitky navrhovatele, se kterými se podle rozhodnutí Úřadu vydaného ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ zadavatel nedostatečně vypořádal. Zadavatel námitky opět odmítnul, přičemž plně odkázal na své rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017 s výjimkou dvou výše uvedených bodů, o kterých rozhoduje tímto rozhodnutím. Podle dalšího textu má zadavatel za to, že Úřad fakticky potvrdil, že nabídka navrhovatele nebyla úplná, a tedy nemohla být předmětem hodnocení. Zadavatel se domnívá, že navrhovateli v zadávacím řízení nehrozí ani nemohla vzniknout újma, neboť nabídka navrhovatele nebyla úplná a nebyla předmětem hodnocení. Tvrzení navrhovatele o újmě, uvedené v námitkách, bylo podle názoru zadavatele fakticky vyvráceno rozhodnutím Úřadu. Nejedná se tak o újmu, která navrhovateli hrozí nebo vznikla v souvislosti s rozhodnutím o námitkách. Zadavatel tak má za to, že námitky ze dne 4. 5. 2017 jsou neúplné, neboť neobsahují veškeré povinné náležitosti, a to konkrétně uvedení újmy.
70. Zadavatel v dalším textu uvádí, že přes výše uvedenou výhradu neúplnosti námitek podává informaci o způsobu jejich vypořádání. Nejedná se dle něj o rozhodnutí o podaných námitkách, ale o informaci, jak by zadavatel rozhodl, pokud by stěžovatel v zákonné lhůtě své námitky doplnil.
71. K námitce o rozdílech mezi informacemi kontaktní osoby a obsahem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel sděluje, že tato osoba si není vědoma, že by v telefonátech uváděla informace tvrzené navrhovatelem v námitkách. Na základě telefonických dotazů podává pouze obecná nekonkrétní vyjádření, např. že proces hodnocení stále probíhá. Zadavatel poukazuje na to, že tato námitka není úplná, neboť navrhovatel měl uvést, v čem je spatřováno porušení zákona.
72. K námitce nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3 zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje veškeré informace o tom, jakým způsobem byly zadavatelem hodnoceny nabídky, které byly předmětem hodnocení. Pokud jde o dílčí kritérium č. 2, přidělil zadavatel body v souladu s informacemi obsaženými v nabídkách; veškeré přidělené body přitom odpovídají předloženým nabídkám.
73. K hodnocení kritéria č. 3 zadavatel sdělil, že je rozděleno na dvě části: hodnocení první části je uvedeno v souhrnné tabulce a slovním komentáři na stranách 3 a 4 zprávy o hodnocení nabídek. Hodnocení druhé části je obsaženo v tabulkách na str. 6 až 10 této zprávy. Zpráva je tak dle zadavatele v hodnocení tohoto kritéria zcela konkrétní a obsahuje všechny nezbytné informace, na základě jakých skutečností hodnotící komise přidělila jednotlivým nabídkám body. Jak písemná zpráva z hodnocení nabídek, tak oznámení o výběru dodavatele, má podle zadavatele všechny náležitosti zcela v souladu se zákonem. Zadavatel podotýká, že ani orgán dohledu neshledal ve zprávě o hodnocení nabídek nic závadného, aby ji zrušil.
74. Z výše uvedených důvodů tedy zadavatel námitky odmítl a na závěr svého rozhodnutí o námitkách (dodatku) poučil navrhovatele o možnosti podat návrh k Úřadu.
Zadávací dokumentace
75. Zadávací dokumentace ze dne 2. 12. 2016 obsahuje mj. pravidla pro hodnocení nabídek. Zadavatel stanovil tři dílčí kritéria hodnocení: výši nabídkové ceny s váhou 50 %, zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky s váhou 30 % a organizace a metodika práce účastníka s váhou 20 %. Hodnocení v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 – „Zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ – má být dle textu čl. 3 zadávací dokumentace provedeno na základě posouzení profesních životopisů členů realizačního týmu a referenčních osvědčení. Počet bodů, který mohou členové týmu získat za své zkušenosti/znalosti, uvedl zadavatel v připojené tabulce. Tabulka obsahuje 6 různých pozic -členů týmu, např. hlavní inženýr projektu, specialista pro vytápění, specialista na rozpočty, energetický auditor. Specialista na rozpočty podle této tabulky může získat 1 bod za každý projekt, v němž vypracoval kontrolní rozpočet určité stavby (max. 10 bodů), a 1 bod za reálnost oceněného rozpočtu (max. 10 bodů), celkem pak maximálně 20 bodů. Podle následujícího popisu způsobu hodnocení tohoto dílčího kritéria má účastník shrnout informace v přehledné tabulce s uvedením orientačního počtu bodů dle výše uvedeného klíče, zadavatel je následně přezkoumá a provede hodnocení nabídek podle svých zjištění. V případě uvedení nepravdivých informací bude moci zadavatel přidělit 0 bodů.
76. Dílčí kritérium č. 3 – „Organizace a metodika práce účastníka“ – je rozděleno do dvou částí. V části a) bude zadavatel hodnotit dokument „Organizace a metodika práce účastníka“. Zadavatel přidělí každé nabídce počet bodů v závislosti na posouzení obsahu metodiky, a to podle dvou subkritérií – 1) způsob optimalizace projektové činnosti s cílem minimalizace projektované ceny stavebních prací, kde předmětem hodnocení bude popis způsobu provádění kontroly projektu s cílem minimalizace nákladů (optimalizace výrobních postupů, efektivita prací, rychlost postupu prací) a 2) způsob vymezení technických podmínek, kde předmětem hodnocení bude efektivita navrženého způsobu vymezení technických podmínek (využití konkurenční techniky a technologie). Bodové hodnocení bude 0 – 10 – 25 či 50 bodů dle správnosti, podrobnosti, přesnosti a konkrétnosti řešení subkritéria v metodice.
77. Část b) tohoto dílčího kritéria č. 3 spočívá v přidělení bodů za výkon účastníka při zpracování projektových prací (nejvýše 10 projektů). Kritériem pro hodnocení mají být rozdíly mezi projektovou hodnotou prací a smlouvou, mezi cenou ve smlouvě a konečnou cenou stavebních prací a postavení účastníka. Nejprve má zadavatel přidělovat koeficient 2, 1 či 0,5 za každé kritérium podle tabulky, součtem koeficientů má být násoben každý referenční projekt, který bude mít hodnotu 1.
78. Zadavatel dále v čl. 11 zadávací dokumentace stanovil, jakou cenu bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Tou bude položka, která bude alespoň o 10 % nižší než průměr ze všech obdržených nabídek, případně nabídek, které zadavatel nevyloučil z hodnocení.
79. Pokud jde o požadavky zadavatele na zpracování nabídek, ty jsou vyjádřeny v čl. 4 zadávací dokumentace. Jde o formální požadavky na řazení nabídky, doručení apod. Ohledně možnosti vyloučení z hodnocení (při neuvedení/nedoložení některého z kritérií hodnocení) není v tomto článku (ani v jiném) nic stanoveno.
80. V požadavcích na technickou kvalifikaci v čl. 9 zadávací dokumentace zadavatel požadoval mj. předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob ve vztahu k provádění projektových prací – osoba provádějící koordinaci celého projektu (hlavní inženýr projektu), osoba provádějící projekční práce v oboru statika a dynamika staveb a osoba provádějící projekční práce v oboru pozemní stavby nebo architektura.
81. Čl. 12 zadávací dokumentace se týká obchodních podmínek. Ty jsou dle tohoto článku uvedeny ve vzorové smlouvě o dílo, jež je přílohou č. 5 zadávacích podmínek. Čl. 9 návrhu smlouvy o dílo upravuje „projektový tým“ s tím, že projektant je povinen poskytovat služby výhradně prostřednictvím projektového týmu. Článek dále mj. uvádí, že projektant jako součást nabídky předložil doklady k osobám odpovědným za provádění jednotlivých projektových prací a že nahrazení nebo doplněníkteréhokoli člena projektového týmu podléhá písemnému schválení zadavatele. Které osoby projektový tým tvoří, není v návrhu smlouvy o dílo specifikováno.
Z nabídky navrhovatele
82. Navrhovatel nabídl cenu za plnění veřejné zakázky ve výši 8 350 000 Kč bez DPH. Pokud jde o kritérium hodnocení č. 2, navrhovatel ve své nabídce sestavil tabulku obsahující jednotlivé osoby realizačního týmu a přiřadil jim bodové hodnocení za referenční zakázky a za délku praxe dle požadavku zadavatele. V tabulce je obsaženo 5 osob realizačního týmu, není však obsažen člen týmu – specialista na rozpočty a k tomuto členu týmu nejsou v nabídce doloženy ani žádné dokumenty týkající se realizovaných zakázek.
Nabídky dalších účastníků zadávacího řízení
83. Vybraný dodavatel k hodnotícímu kritériu č. 2 předložil tabulku se šesti členy realizačního týmu, k nimž si sám přiřadil 76 bodů. K těmto členům týmu připojil jejich osvědčení o autorizaci, diplomy, profesní životopisy. Ke kritériu hodnocení č. 3 poskytl vybraný dodavatel ve své nabídce dokument „Organizace a metodika práce účastníka“ popisující mj. koncept BIM u vybraného dodavatele a jednotlivé výkonové fáze projektu.
84. Nabídka účastníka Arch.Design, s.r.o., IČO 25764314, se sídlem Sochorova 3178/23, 616 00 Brno, v přehledné tabulce zachycuje šest členů realizačního týmu, jimi realizované zakázky a délku praxe a přiřazený počet 88 bodů. Následují profesní životopisy, soupisy vybraných projektů, osvědčení o autorizaci. Dokument „Organizace a metodika práce účastníka“ obsahuje 3 strany textu ohledně optimalizace projektové činnosti a k vymezení technických podmínek.
85. Obdobně i nabídky ostatních účastníků zadávacího řízení (INTAR a.s., IČO 25594443, se sídlem Bezručova 81/17a, 602 000 Brno; OBERMAYER HELIKA a.s., IČO 60194294, se sídlem Beranových 65, 199 21 Praha 9 – Letňany; VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6; Masák & Partner s.r.o. IČO 27086631, se sídlem Rooseveltova 39/575, 160 00 Praha 6) obsahovaly listiny dokládající vzdělání, projekty a délku praxe členů týmu a obsahovaly i dokument „Organizace a metodika práce účastníka“ různého stupně propracovanosti.
Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek z 10. 4. 2017
86. Hodnotící komise ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek (dále též jen „zpráva“) nejprve uvádí, že bylo podáno 7 nabídek a rekapituluje nabídkové ceny jednotlivých účastníků. Dále konstatuje, že se rozhodla vyzvat jednoho z účastníků (později vybraného dodavatele s nabídkovou cenou 5 985 000 Kč) k vysvětlení výše nabídkové ceny, které posoudila takto: „Ve včas doručeném písemném podání účastník předložil rozklad souhrnných položek uvedených v nabídce na jednotlivé profese. Uchazeč neuvedl předpokládanou časovou náročnost projektových prací ani náklady na účast při projektových dnech v sídle zadavatele. V rozkladu také není vůbec uvedeno, zda případně a v jaké výši uchazeč předpokládá ze zakázky dosažení zisku. Hodnotící komise považovala vysvětlení za dostatečné.“
87. Ohledně nabídky navrhovatele hodnotící komise dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek usoudila, že nabídka navrhovatele je neúplná, neboť v nabídce není vůbec obsažen člen týmu – odborník na rozpočty; dle hodnotící komise údaje o tomto členovi týmu měly být předmětem hodnocení nabídek. Text zprávy dále pokračuje: „Podle § 46 odst. 2 ZVZ není možné tyto údaje doplnit či opravit po termínu pro podání nabídek. Nabídka účastníka tedy nesplňuje zadávací podmínky podle § 48 odst. 2 písm. a) ZVZ a nebude předmětem hodnocení. Hodnotící komise s ohledem na skutečnost, že rozdíl mezi nabídkou účastníka TECHNICO Opava s.r.o. ve sdružení s Metroprojekt Praha a.s. a nabídkou účastníka Energy Benefit Centre a. s. ve sdružení s JIKA-CZ s.r.o. je tak výrazná, že hodnotící komise nenavrhuje v tuto chvíli vyloučit nabídku tohoto účastníka.“
88. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je dále zachyceno hodnocení nabídek podle tří dílčích kritérií hodnocení. Podle výše nabídkové ceny získala nejvíce bodů nabídka vybraného dodavatele. Ke kritériu hodnocení č. 2 – „Zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ – hodnotící komise ve zprávě nejprve citovala text uvedený k tomuto kritériu v zadávací dokumentaci, tedy co se bude hodnotit a jakým způsobem. Dále ke kritériu hodnocení č. 2 ve zprávě následuje tabulka, v níž jsou v prvním sloupci uvedeni jednotliví účastníci, ve druhém sloupci následují body za zkušenosti osob, třetí sloupec obsahuje bodové vyjádření míry úspěšnosti vypočítané hodnotící komisí a v posledním sloupci jsou zaznačeny body podle váhy kritéria. Ke kritériu hodnocení č. 2 není ve zprávě uvedeno nic dalšího.
89. Hodnocení kritéria hodnocení č. 3 – „Organizace a metodika práce účastníka“ – zachycené ve právě o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje nejprve rekapitulaci popisu tohoto kritéria ze zadávací dokumentace. K části a) hodnocení tohoto kritéria na základě účastníky předloženého dokumentu „Organizace a metodika práce účastníka“ hodnotící komise zpracovala tabulku, v níž jsou jednotlivým účastníkům přiřazeny body za způsob optimalizace projektové činnosti (v počtu 10 – 25 – 50) a za způsob vymezení technických podmínek (v počtu 10 – 25 – 50). Pod tabulkou je obsaženo stručné slovní hodnocení následujícího znění:
„Arch.Design s.r.o. – metodika řeší problematiku správně, obsahuje však nižší míru konkrétnosti
INTAR a.s. – velmi propracovaný dokument, obsahují správné vymezení
OBERMEYER HELIKA a.s. – velmi formální dokument, účastník hodlá zpracovat BIM model až na závěr jako zachycení zrealizovaného stavu
VPÚ DECO PRAHA a.s. – předložený dokument prakticky obsahuje jen popis vnitřních kontrolních mechanismů účastníka.
TECHNICO Opava s.r.o. – metodika řeší problematiku správně, obsahuje však nižší míru konkrétnosti
Masák & Partner s.r.o. – velmi dobře provedený popis celého projektu v BIM Energy“.
90. Jednotlivým účastníkům zadávacího řízení byl přidělen tento počet bodů za způsob optimalizace projektové činnosti (první číslo) a za způsob vymezení technických podmínek (druhé číslo): Arch.Design s.r.o. 25 + 25 bodů, INTAR a.s. 50 + 50 bodů, OBERMEYER HELIKA a.s. 10 + 10 bodů, VPÚ DECO PRAHA a.s. 10 + 10 bodů, TECHNICO Opava s.r.o. 25 + 25 bodů, Masák & Partner s.r.o. 50 + 50 bodů.
91. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek dále obsahuje stupnici bodového hodnocení, tj. kdy bude přidělováno 0 bodů, 10 bodů, 25 bodů a 50 bodů, jež byla obsažena již v zadávací dokumentaci.
92. K části b) hodnocení kritéria hodnocení č. 3 jsou ve zprávě obsaženy podrobné tabulky pro jednotlivé účastníky s uvedením číselných hodnot, koeficientů, celkovým počtem bodů a váženým počtem bodů.
Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
93. V dokumentaci o zadávacím řízení jsou založeny dva zápisy z jednání hodnotící komise, jež se týkají údajné MNNC později vybraného dodavatele. Tento dodavatel byl dopisem zadavatele ze dne 7. 3. 2017 vyzván ke zdůvodnění MNNC. Zadavatel ve výzvě uvedl, že v nabídce zjistil MNNC, a to jak celkovou cenu, tak nabídkovou cenu jednotlivých položek ve srovnání s nabídkovými cenami ostatních účastníků. Konkrétně zadavatel později vybraného uchazeče vyzval k předložení kalkulace všech položek, jež by měla zohlednit časovou náročnost, zapojení kapacit včetně kalkulovaného zisku, výše výplat zaměstnanců a cen sjednaných s poddodavateli. Dopis zadavatele dále obsahoval žádost, aby později vybraný dodavatel potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
94. Vybraný dodavatel zaslal zadavateli dopis ze dne 13. 3. 2017, který obsahuje požadované vysvětlení MNNC vč. rozboru cen a včetně potvrzení, že zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
95. Na svém dalším jednání dne 21. 3. 2017 hodnotící komise podle zápisu z tohoto jednání konstatovala, že vybraný dodavatel předložil rozklad výše nabídkové ceny, avšak hodnotící komise požaduje doplnit předložené vysvětlení. Ve výzvě z téhož dne zadavatel požádal o vysvětlení MNNC ve struktuře cenové tabulky dle zadávací dokumentace včetně rozdělení úkolů mezi členy sdružení. Vybraný dodavatel toto vysvětlení poskytl v dopise ze dne 26. 3. 2017.
K výroku I. rozhodnutí – K neprovedenému hodnocení nabídky navrhovatele
96. Návrh navrhovatele směřuje mj. proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek, kdy nabídka navrhovatele nebyla hodnocena, avšak navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatel v návrhu poukázal na skutečnost, že zadavatel nabídku navrhovatele nehodnotil, neboť dle něj byla neúplná, když navrhovatel nedoložil doklady k hodnocení k jednomu ze tří dílčích hodnotících kritérií. Navrhovatel má za to, že nepředložení referenčních osvědčení pro konkrétní osobu (rozpočtáře), jež bylo požadováno za účelem přidělování bodů v rámci hodnocení (nikoli v rámci kvalifikace), mělo být hodnoceno nula body a nikoli vyloučením nabídky navrhovatele z hodnocení nabídek. Navrhovatel uvádí, že se nemůže bránit proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, protože k němu formálně nedošlo, ač fakticky učiněno bylo, a to nezákonně.
97. K této věci ze zadávací dokumentace vyplynulo, že jako dílčí kritérium hodnocení č. 2 – „Zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ – měly být posuzovány profesní životopisy a připojená referenční osvědčení vybraných členů realizačního týmu. Těchto osob bylo celkem šest, a to hlavní inženýr projektu, specialista pro slabouproudé instalace, specialista pro silnoproudé instalace, specialista pro vytápění, specialista na rozpočty a energetický auditor. Jedním z hodnocených členů týmu měl být i specialista na rozpočty. Tento člen týmu měl být hodnocen 1 bodem za každý projekt, v němž vypracoval oceněný kontrolní rozpočet pro zadavatele (maximální možné bodové hodnocení této části bylo 10 bodů) a 1 bodem za každý projekt, kde rozdíl mezi předpokládanou cenou zakázky a cenou ve smlouvě se zhotovitelem je menší než 10 % (maximální možné bodové hodnocení této části bylo rovněž 10 bodů). Člen týmu – specialista na rozpočty – tak mohl být hodnocen maximálně 20 body.
98. Součástí nabídky navrhovatele je i tabulka datovaná dnem 2. 1. 2017 s nadpisem Realizační tým. Tabulka obsahuje 4 sloupce (funkce, jméno, bodové hodnocení referenčních zakázek, bodové hodnocení délky praxe) a 5 řádků s uvedením funkcí: hlavní inženýr projektu, specialista pro slabouproudé instalace, specialista pro silnoproudé instalace, specialista pro vytápění a energetický auditor. V tabulce tedy není zahrnut člen týmu – specialista na rozpočty. K tomuto členu týmu nejsou v nabídce navrhovatele obsaženy ani žádné dokumenty, jako např. profesní životopis či referenční osvědčení. Tento člen týmu, jehož zkušenosti měl zadavatel v rámci hodnotícího kritéria č. 2 hodnotit, tedy nebyl v nabídce navrhovatele uveden.
99. Zadavatel při posuzování a hodnocení nabídek tuto skutečnost zjistil a vypořádal se s ní tak (jak zaznamenal ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 4. 2017), že v nabídce není obsažen člen týmu – odborník na rozpočty, jehož údaje měly být předmětem hodnocení, že podle § 46 odst. 2 zákona není možné tyto údaje doplnit či opravit po termínu pro podávání nabídek, a tedy že nabídka nesplňuje zadávací podmínky podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a nebude předmětem hodnocení.
100. Postup při hodnocení nabídek stanoví § 119 odst. 1 zákona tak, že zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci. V daném případě zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude hodnotit zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, mj. i zkušenosti specialisty na rozpočty. Předmětem posouzení Úřadem tedy je, zda zadavatel dodržel pravidlo stanovené zákonem pro hodnocení nabídek, když nabídku navrhovatele nehodnotil, tj. zda navrhovatel byl vyloučen či zda byl dán důvod pro to, aby nabídka navrhovatele jako nabídka vyloučeného účastníka zadávacího řízení, kterému dosud nezanikla účast v zadávacím řízení, nemusela být zohledněna při hodnocení nabídek podle § 47 odst. 3 zákona.
101. K výše uvedenému Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by navrhovatel byl vyloučen, ostatně tato otázka ani není předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem. Zadavatel v průběhu zadávacího řízení nikdy nerozhodl o vyloučení navrhovatele, ani nikdy navrhovateli jako účastníkovi zadávacího řízení neodeslal oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním dle § 48 odst. 3 zákona. S ohledem na výše uvedené lze tedy učinit dílčí závěr, že nebyl-li navrhovatel jako účastník zadávacího řízení vyloučen podle § 48 zákona, nebylo možno jeho nabídku při hodnocení nezohlednit.
102. Stanoví-li § 119 odst. 1 zákona, že zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, účastníci zadávacího řízení oprávněně očekávají, že jejich nabídka bude hodnocena, pokud nenastal nějaký zákonný důvod pro to, aby tomu tak nebylo. Postup zadavatele, který účastníka zadávacího řízení, který podal nabídku, nevyloučí ani nehodnotí jeho nabídku, není možno shledat za souladný se zásadou transparentnosti, tak jak zásadu transparentnosti vyložila soudní praxe např. v rozsudku sp. zn. 2 A 6/2002 ze dne 30. 11. 2004, kdy Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku mj. uvedl, že „Výběr nejvhodnější nabídky musí splňovat jeden ze základních principů (zásad) platných pro zadávání veřejných zakázek, a to zabezpečení transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek, jeho zprůhlednění a možnost veřejné kontroly Tento princip je naplňován zabezpečením co největší míry informovanosti uchazečů, orgánu dohledu i veřejnosti. Při hodnocení nabídek uchazečů, které je klíčovou etapou celého zadávacího řízení, musí zadavatel postupovat transparentním způsobem, který zahrnuje rovný přístup vůči všem uchazečům a hodnocení všech nabídek podle předem zveřejněného způsobu. Je proto nezbytné, aby o způsobu hodnocení nabídek byl zadavatelem vždy učiněn záznam, z něhož by vyplývalo, jak byly nabídky v jednotlivých kritériích hodnoceny včetně odpovídajícího slovního komentáře…. Pokud takový záznam neexistuje či z něj hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky nevyplývá, je provedené hodnocení netransparentní a nepřezkoumatelné.“
103. Zásada transparentnosti je dále řešena například v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, podle kterého není požadavek transparentnosti splněn tehdy, „…pokud by v zadavatelově postupu byly shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Podle rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 9/2014-34 ze dne 25. 2. 2016 platí, že zásada transparentnosti je porušena, pokud panují pochybnosti o řádnosti a férovosti v postupu zadavatele, a to na základě konkrétních skutkových okolností. Pojem „transparentnosti“ se vyznačuje obsahovou pružností, aby mohl reagovat na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti jakákoliv konkrétněji formulovaná právní norma pamatovat.
104. Úřad uzavírá, že výše uvedený postup zadavatele, který nabídku navrhovatele ani nehodnotí ani navrhovatele nevylučuje, je tak ve světle soudní praxe třeba hodnotit jako nečitelný a vzbuzující pochybnosti o férovosti postupu zadavatele.
105. K otázce vlivu na výběr dodavatele Úřad uvádí, že neprovedení hodnocení nabídky navrhovatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele, neboť v důsledku nezákonného postupu zadavatele není zřejmé, jak by byla nabídka navrhovatele hodnocena, kolik bodů by jí bylo v jednotlivých kritériích hodnocení přiděleno a na jakém místě v pořadí nabídek by se umístila. Protože nabídka navrhovatele obsahovala druhou nejnižší cenu, nelze vyloučit, že po hodnocení dalších dvou kritérií by se nabídka navrhovatele mohla umístit na prvním místě. Protože hodnocení nabídky navrhovatele provedeno nebylo, nelze vyloučit, že tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.
106. K této otázce se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud …“[2]Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel poruší zákon, postačuje potenciální možnost, že k ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.
107. Rovněž se k problematice vlivu na výběr nejvhodnější nabídky vyjadřovaly soudy v případě naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Byť se v šetřeném případě o delikt (nyní přestupek) nejedná, otázka prokazování potenciality vlivu na výběr nejvhodnější nabídky (nyní výběr dodavatele) je plně aplikovatelná i na přezkoumávaný případ, na který dopadá zákon, neboť oproti předchozí právní úpravě nedošlo v podstatě pojmů „vlivu či možného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky“ (nyní výběr dodavatele) k zásadní změně.
108. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu....již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.
109. Se shora uvedeným závěrem Krajského soudu v Brně vyslovil souhlas i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28. 6. 2016, když konstatoval, že v případě, kdy správní orgán (Úřad) shledá, že „se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu (…) Nejvyšší správní soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem (…), že takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“
110. Úřad proto dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 119 odst. 1 zákona tím, že nehodnotil nabídku navrhovatele s odůvodněním, že tato nabídka je neúplná, když v ní není obsažen člen týmu – odborník na rozpočty – ačkoli výše uvedený účastník zadávacího řízení nebyl vyloučen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. S ohledem na výše uvedené rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I.
111. K postupu zadavatele pak Úřad nad rámec právního posouzení věci uvádí, že hodnocení zkušeností specialisty na rozpočty mělo proběhnout pouze v rámci hodnocení nabídek. K prokázání technické kvalifikace měl účastník mj. předložit osvědčení ke třem osobám (hlavní inženýr projektu, osoba provádějící projekční práce v oboru statika a dynamika staveb a v oboru pozemní stavby nebo architektura), přitom žádnou z nich nebyl odborník na rozpočty. Jednalo se tak jednoznačně o kritérium hodnocení, nikoli kritérium kvalifikace (kdy by zadavatel účastníka vyloučit mohl).
112. Zadavatel byl povinen hodnotit nabídky podle pravidel, která si stanovil v zadávací dokumentaci. V daném případě v nabídce navrhovatele chyběl jako podklad pro hodnocení kritéria hodnocení č. 2 profesní životopis a referenční osvědčení specialisty na rozpočty; jméno tohoto člena týmu nebylo zahrnuto ani v souhrnné tabulce obsahující bodování realizačního týmu zpracované navrhovatelem.
113. Zadavatel však nikde v zadávací dokumentaci nestanovil, že specialista na rozpočty musí být povinně členem realizačního týmu a nestanovil, že nabídka, ve které tento člen týmu nebude uveden, může být z tohoto důvodu vyloučena.
114. V zadávací dokumentaci používá zadavatel několik různých pojmů týkajících se osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky. U dílčího kritéria č. 2 je to „realizační tým“, kdy mají být hodnoceny zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky (jde o 6 osob uvedených v textu výše). Při prokazování kritérií technické kvalifikace zadavatel hovoří o třech osobách ve vztahu k provádění projektových prací (hlavní inženýr projektu, projektant v oboru statika a dynamika staveb a projektant v oboru pozemní stavby nebo architektura). Z těchto tří osob je do „realizačního týmu“ v kritériu hodnocení č. 2 zahrnut pouze hlavní inženýr projektu. Třetí pojem „projektový tým“ použil zadavatel v návrhu smlouvy o dílo, zde však jeho členy nespecifikuje, pouze stanovuje, že projektant je povinen poskytovat služby výhradně prostřednictvím projektového týmu. Pokud zadavatel chtěl zakotvit svůj požadavek a tomu odpovídající povinnost účastníků, aby se na plnění veřejné zakázky podíleli určití konkrétní specialisté, měl tento požadavek v zadávací dokumentaci jasně, jednoznačně a srozumitelně uvést s tím, že pokud by nabídka účastníka danou osobu nezahrnovala, taková nabídka bude vyloučena. V daném případě zadavatel v zadávací dokumentaci nikde nevyjádřil, že specialista na rozpočty musí být povinně členem týmu podílejícím se na plnění veřejné zakázky a že nabídka nezahrnující tohoto specialistu bude vyloučena.
115. V daném případě zadavatel v zadávacích podmínkách (viz výše) stanovil, co bude předmětem hodnocení dílčího kritéria č. 2 a na základě čeho bude nabídky hodnotit, tj. přidělovat body. Navrhovatel ve své nabídce neuvedl profesní životopis a referenční osvědčení specialisty na rozpočty; jméno tohoto člena týmu nebylo zahrnuto ani v souhrnné tabulce obsahující bodování realizačního týmu zpracované navrhovatelem. Uvedené však neznamená, že by zadavatel nemohl s ohledem na jím stanovené znění zadávacích podmínek nabídku navrhovatele v uvedeném kritériu hodnocení vyhodnotit.
K výroku II. rozhodnutí
K netransparentnosti Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek při hodnocení kritéria č. 2
116. Návrh navrhovatele dále směřoval proti zadavatelem provedenému způsobu hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) uvedenému ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Podle navrhovatele je tento způsob hodnocení zcela netransparentní a správnost při přidělování bodů je neověřitelná.
117. Podle zadávací dokumentace v rámci tohoto kritéria hodnocení měly být posuzovány profesní životopisy a připojená referenční osvědčení vybraných členů realizačního týmu. Těchto osob bylo celkem šest a každá mohla získat určený počet bodů (max. 15, resp. 20) za prokázání konkrétních zkušeností/znalostí nad rámec minimálních kvalifikačních požadavků, které zadavatel popsal v připojené tabulce. U každého člena realizačního týmu bylo bodování trochu odlišné, jako příklad uvádí Úřad bodování u energetického auditora. Tento člen týmu měl získat 1 bod za každou zakázku vypracování energetického auditu po dokončené rekonstrukci budovy, jejíž součástí byla výměna systému vytápění (maximální počet bodů byl 10) a 1 bod za každých 6 měsíců praxe (maximální počet bodů byl 5). Podle pokynů v zadávací dokumentaci měl účastník uvedené informace shrnout v tabulce, ve které mj. uvede orientační počet bodů dle výše uvedeného klíče.
118. V následující tabulce Úřad rekapituluje počet bodů za hodnotící kritérium č. 2 (body za zkušenosti osob), které jednotlivým účastníkům přidělila hodnotící komise a které zanesla do Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. V dalším sloupci tabulky pak Úřad pro srovnání uvádí počet bodů, který si přidělili sami účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách:
Účastníci
Body za zkušenosti osob dle hodnotící komise
Body vypočtené účastníky v nabídkách
Arch.Design s.r.o.
88
88
INTAR a.s.
64
64
OBERMEYER HELIKA a.s.
84
84
VPÚ DECO PRAHA a.s.
75
75
TECHNICO Opava s.r.o.
75
76
Masák & Partner s.r.o.
73
73
119. Z tabulky je zřejmé, že hodnotící komise téměř u všech účastníků akceptovala počty bodů, které uvedli sami ve svých nabídkách, a to s výjimkou vybraného dodavatele, jemuž hodnotící komise přidělila o jeden bod méně, než daný účastník uvedl v nabídce. Zpráva neobsahuje žádné zdůvodnění, proč tento účastník jako jediný obdržel méně bodů, než uvedl v nabídce.
120. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nepodává žádný další popis hodnocení údajů z nabídek účastníků k hodnotícímu kritériu č. 2, na základě nichž zadavatel přidělil účastníkům právě daný počet bodů. Zadavatel přitom v zadávací dokumentaci deklaroval, že bude posuzovat profesní životopisy a referenční osvědčení členů týmu a na základě toho pak přidělovat body. Zpráva nikde neuvádí, jak zadavatel u jednotlivých členů týmu posoudil jejich zkušenosti a jak posoudil jejich délku praxe. Zpráva obsahuje pouze počet bodů, aniž je kdekoli doloženo, na základě čeho – jakých podkladů a hodnocení – daný účastník právě tento počet bodů obdržel.
121. Takové zadavatelem provedené hodnocení je netransparentní, neboť z něho není seznatelné, proč daný účastník obdržel právě daný počet bodů, neboť ve zprávě chybí jakékoli hodnocení účastníky předložených dokladů k tomuto kritériu. Zadavatel měl u každého člena týmu uvést podle tabulky obsažené v zadávací dokumentaci na str. 6 a 7, jaké referenční projekty/zakázky hodnotil a kolik bodů danému členu přidělil; měl uvést, kolik měsíců praxe započítal a kolik bodů danému členu přidělil. Např. u energetického auditora měl uvést, za jaké zakázky dané osobě přidělil určitý počet bodů a jakou délku praxe této konkrétní osoby hodnotil a jaký počet bodů za ni přidělil. Toto hodnocení mělo být provedeno jednotlivě u všech členů týmu a u všech účastníků. Nic takového však zpráva neobsahuje.
122. Zadavatel jako své hodnocení dílčího kritéria č. 2 u každého účastníka ve zprávě uvedl jedno číslo – počet bodů (vesměs vypočítaný účastníky samotnými), aniž popsal své vlastní hodnocení u konkrétního člena týmu, tj. jaké údaje z nabídky podle stanovených kritérií hodnotil, jaký byl výsledek hodnocení a kolik bodů přidělil. Zadavatelem přidělené body nejsou podepřeny žádnými úvahami, popisem, hodnocením počtu provedených zakázek či započítanými lety praxe, tudíž hodnocení provedené zadavatelem v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 je netransparentní a nepřezkoumatelné.
123. V souladu s § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. a 2. zákona měl zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvést popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení a popis údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení. Zadavatel toto pravidlo nedodržel, neboť ve zprávě tyto skutečnosti neuvedl. Takto provedené hodnocení nemůže dostát zásadě transparentnosti.
124. Zásada transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) je jednou ze základních zásad zadávání veřejných zakázek a prochází napříč celým zákonem a musí být (spolu s dalšími zásadami zadávacího řízení) jednoznačně v průběhu celého zadávacího řízení zadavatelem dodržována. Znamená, že zadavatel musí být schopen doložit a odůvodnit své postupy. Zásada transparentnosti směřuje k informovanosti dodavatelů, resp. účastníků zadávacího řízení, o činnosti zadavatele, a to i ve fázi hodnocení nabídek. Z postupu zadavatele při hodnocení nabídek, jehož obrazem je zpráva o hodnocení nabídek, musí být zřejmé, na základě jakého postupu, jakých úvah, jakých podkladů, jakých výpočtů atd. zadavatel nabídky hodnotil dle zvolených kritérií hodnocení. Pro dodržení zásady transparentnosti musí zadavatel svůj postup dostatečně jasně, zřetelně a jednoznačně zachytit ve zprávách či protokolech. Pokud by zadavatel popis hodnocení neuvedl, je možno jeho postup označit za netransparentní a v rozporu s § 119 odst. 2 zákona.
125. Účelem zásady transparentnosti je, aby zejména z pohledu účastníků zadávacího řízení byly veškeré jeho postupy čitelné, férové, odůvodněné a kontrolovatelné jak samotnými účastníky, tak následně Úřadem. Proto musí být úvahy zadavatele, z nichž vycházejí jeho závěry při hodnocení, dostatečně popsány a zdokumentovány, a to zvláště v případě jiných než čistě hodnotových kritérií. Popis hodnocení zachycený ve zprávě o hodnocení nabídek musí být natolik přesvědčivý, aby mezi účastníky zadávacího řízení nebudil pochybnosti o své správnosti.
126. Má-li být průběh zadávacího řízení včetně vyhotovení odpovídající dokumentace o zadávacím řízení transparentní, musí být v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu proveden způsobem, který se navenek jeví jaké férový a řádný (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, který se výkladem pojmu transparentnost podrobně zabývá). Rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 31Af43/2015-63 ze dne 29. 6. 2017 k pojmu „transparentnost“ uvedl: „Proces zadávání veřejné zakázky má probíhat průhledným, veřejně kontrolovatelným a předvídatelným způsobem. K zabezpečení principu transparentnosti může nejlépe přispět co nejvyšší míra informovanosti uchazečů, zadavatelů, ale i veřejnosti o průběhu veřejných zakázek, včetně řádného odůvodnění veškerých úkonů, které zadavatel činí. Pouze tak může být postup zadavatele předvídatelný a v souladu se zásadou právní jistoty.“
127. Zpráva o hodnocení nabídek je dokumentem, který slouží účastníkům zadávacího řízení jako zdroj informací o hodnocení nabídek. Zadavatel měl do této zprávy zahrnout zdůvodnění výsledků hodnocení, ke kterým došel. Pokud to neučinil, odepřel účastníkům relevantní informace odůvodňující jeho rozhodnutí o výběru dodavatele, a tak snížil průhlednost zadávacího řízení, jeho férovost a kontrolovatelnost. Uvedení řádného popisu hodnocení je jedním ze základních požadavků směřujících k zajištění transparentnosti celého procesu výběru dodavatele. V projednávané věci účastníci zadávacího řízení vůbec nevěděli, které údaje zadavatel hodnotil a jakým způsobem, neboť proces hodnocení není nikde ve zprávě zachycen.
128. Úřad proto dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1 a 2 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017 neuvedl popis hodnocení, z něhož by byly zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek v hodnotícím kritériu č. 2 – „Zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, když do hodnotící tabulky uvedl jen počet přidělených bodů, aniž by transparentně zaznamenal, na základě jakých skutečností a dokladů přidělil právě tento počet bodů jednotlivým účastníkům, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný.
129. Pokud by zpráva byla zpracována transparentně, tj. pokud by zadavatel uvedl popis hodnocení, na základě jakých skutečností a dokladů přidělil body jednotlivým účastníkům, byla by tato zpráva přezkoumatelná a nemohlo by být pochyb o správnosti hodnocení. Jestliže se tak nestalo, vzniká pochybnost, že hodnocení nebylo provedeno v souladu se zadávacími podmínkami a mohlo tak mít vliv na výběr dodavatele. Jednáním zadavatele došlo k porušení zákona takovým způsobem a v takové intenzitě, že bylo způsobilé ovlivnit výběr dodavatele, neboť výsledek hodnocení by mohl být jiný, než ke kterému zadavatel v šetřeném případě dospěl. V této souvislosti Úřad odkazuje na příslušnou soudní judikaturu uvedenou v bodě 106. a násl. tohoto odůvodnění.
130. S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že zadavatel výše uvedeným nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K netransparentnosti Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek při hodnocení kritéria č. 3, části a) – na základě dokumentu „Organizace a metodika práce účastníka“
131. Návrh navrhovatele dále směřoval proti zadavatelem provedenému způsobu hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 3 (organizace a metodika práce účastníka) uvedenému ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Podle navrhovatele je tento způsob hodnocení zcela netransparentní a správnost při přidělování bodů je neověřitelná, když u tohoto kritéria vůbec není uveden popis hodnocení.
132. Podle zadávací dokumentace v rámci tohoto kritéria hodnocení měl být hodnocen přístup účastníka ke kontrole nákladů realizace stavebních prací podle projektu. Část a) hodnocení měla být provedena na základě dokumentu „Organizace a metodika práce účastníka“; body měly být přidělovány v závislosti na posouzení obsahu metodiky.[3] Podle popisu způsobu hodnocení uvedeného v zadávací dokumentaci měl zadavatel hodnotit dvě subkritéria, kdy předmětem hodnocení prvního z nich bude popis způsobu provádění kontroly projektu, soupisu prací a dodávek s výkazem výměr. Předmětem hodnocení druhého subkritéria bude efektivita navrženého způsobu vymezení technických podmínek v rámci projektu.
133. Ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je k dílčímu kritériu č. 3, resp. jeho části a) (k oběma subkritériím) zaznamenána tabulka s přidělenými body následovaná stručným slovním hodnocením, jako např.: „metodika řeší problematiku správně, obsahuje však nižší míru konkrétnosti“, „velmi formální dokument“, „velmi dobře provedený popis celého projektu v BIM Energy“ apod.
134. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nepodává žádný další popis hodnocení dokumentů „Organizace a metodika práce účastníka“ předložených účastníky zadávacího řízení, když v rámci hodnocení prvního subkritéria pod písm. a), jak ho zadavatel popsal v zadávací dokumentaci, měl zadavatel hodnotit popis způsobu provádění kontroly projektu, soupisu prací a dodávek s výkazem výměr. Žádné takové slovní hodnocení však zpráva neobsahuje a nepodává tedy vysvětlení, jak dokument „Organizace a metodika práce účastníka“ podle tohoto subkritéria zadavatel hodnotil a na základě jakého svého vyhodnocení pak přiděloval účastníkům body. Totéž se týká i druhého subkritéria, kdy předmětem hodnocení měla být efektivita navrženého způsobu vymezení technických podmínek. Ani k tomuto druhému dílčímu subkritériu zpráva neobsahuje žádné hodnocení, v tabulce je zaznamenán pouze počet přidělených bodů za toto subkritérium, aniž by bylo zřejmé, jak a zda vůbec zadavatel dokument „Organizace a metodika práce účastníka“ z tohoto hlediska hodnotil. Přidělený počet bodů pak nemá oporu v popisu hodnocených údajů z nabídek, neboť žádný popis zadavatel do zprávy nezačlenil.
135. Takto zadavatelem provedené hodnocení je netransparentní, neboť z něho není seznatelné, proč daný účastník obdržel právě daný počet bodů, neboť ve zprávě chybí hodnocení účastníky předložených dokumentů k tomuto kritériu. Zadavatel jako dílčí kritérium hodnocení č. 3 (část a) zvolil nematematické (nečíselné) kritérium, kdy měl hodnotit určitý písemný materiál předložený účastníky. O to pečlivěji měl ve zprávě zaznamenat, jak materiál u jednotlivých účastníků posoudil z hlediska obou subkritérií, která si stanovil.
136. S odkazem na předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí (body 124. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze uzavřít, že hodnocení provedené zadavatelem v rámci kritéria č. 3, část a), je nedostatečné, netransparentní a nepřezkoumatelné.
137. Všechny úkony zadavatele mají být v souladu se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 odst. 1 zákona mj. transparentní. Vedle tohoto obecného ustanovení zákona se na postup zadavatele při hodnocení nabídek vztahuje § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. a 2. zákona, podle kterého má zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvést popis hodnocení, ze kterého bude zřejmé mj. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení. Zadavatel tyto skutečnosti ve zprávě neuvedl.
138. Pokud jde o naplnění podmínky vlivu na výběr dodavatele, i v tomto případě může Úřad učinit závěr, že jednáním zadavatele došlo k porušení zákona takovým způsobem a v takové intenzitě, že bylo způsobilé ovlivnit výběr dodavatele, neboť výsledek hodnocení by mohl být jiný, než ke kterému zadavatel v šetřeném případě dospěl. Pokud jde o soudní judikaturu k uvedené problematice potenciality vlivu na výběr dodavatele, odkazuje Úřad na příslušnou soudní judikaturu uvedenou výše (srov. bod 106. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
139. Úřad tak mohl učinit závěr, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1 a 2 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že v dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017 neuvedl popis hodnocení, z něhož by byly zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek: v části a) hodnotícího kritéria č. 3 – „Organizace a metodika práce účastníka“, když v hodnocení subkritérií „způsob optimalizace projektové činnosti“ a „způsob vymezení technických podmínek“ u hodnoceného dokumentu „Organizace a metodika práce účastníka“ neuvedl transparentním způsobem, jak tento dokument podle obou uvedených subkritérií u jednotlivých účastníků hodnotil, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
140. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – uložení nápravného opatření
141. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.
142. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
143. Podle výše uvedeného ustanovení může Úřad uložit opatření k nápravě, pokud budou splněny podmínky v tomto ustanovení předvídané. Těmito jsou, že se zadavatel dopustí porušení postupu stanoveného zákonem, přičemž toto porušení je způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Současně platí, že aby Úřad mohl uložit nápravné opatření, musí být všechny tyto podmínky splněny kumulativně. V daném případě Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená zákonem, konkrétně pak v § 119 odst. 1 a odst. 2 bod 1 a 2 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona (výroky I. a II). Úřad konstatuje, že zadavatel mohl svým postupem v rozporu se zákonem ovlivnit výběr dodavatele, a to minimálně na úrovni potenciality.
144. Jak Úřad dovodil výše, postupem zadavatele uvedeným ve výroku I. a II. zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem při hodnocení nabídek. Aby mohl Úřad uložit nápravné opatření podle § 263 odst. 2 zákona, musí se zadavatel dopustit takového nezákonného jednání, které ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Pokud jde o možný vliv na výběr dodavatele, k uvedenému učinil Úřad závěry výše v části odůvodnění tohoto rozhodnutí „K výroku I. rozhodnutí – K neprovedenému hodnocení nabídky navrhovatele“ a v částech „K výroku II. – K netransparentnosti Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek při hodnocení kritéria č. 2 a č. 3, části a) Organizace a metodika práce účastníka“. K naplnění poslední podmínky, tj. neuzavření smlouvy Úřad uvádí, že mu není známo, že by zadavatel smlouvu uzavřel, přičemž rozhodnutím o předběžném opatření ze dne 29. 9. 2017 uložil zadavateli zákaz smlouvu v šetřeném zadávacím řízení uzavřít. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že jsou naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
145. Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání. Úřad po prošetření skutečností uvedených v návrhu zjistil, že nezákonného postupu se zadavatel dopustil při hodnocení nabídek tj. přezkoumávaná pravidla pro zadání veřejné zakázky, která nebyla zadavatelem dodržena, se týkají vlastního průběhu hodnocení. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad posuzoval, jaké nápravné opatření bude dostačující pro odstranění nezákonného postupu zadavatele, a dospěl k závěru, že je plně dostačující, pokud dojde ke zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením nabídek zaznamenaných v dokumentu Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 4. 2017 a všech následných úkonů, tedy i rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 13. 4. 2017. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
146. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
147. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
148. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení určitých úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku V. rozhodnutí – zamítnutí části návrhu týkající se MNNC
149. Další bod návrhu směřuje k mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel podle rozhodnutí o výběru dodavatele rozhodl o výběru účastníka č. 5 – vybraného dodavatele. Nabídková cena tohoto účastníka dosahovala podle navrhovatele pouze cca 40 % průměru nabídkových cen ostatních účastníků. Zadavatel v rozhodnutí o výběru tvrdí, že vyzval vybraného dodavatele k „vysvětlení“ mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak sám zadavatel ve Zprávě z hodnocení nabídek uvádí, co všechno vybraný dodavatel nevysvětlil. Navrhovatel svůj návrh v této části podporuje rozhodnutími Úřadu č. j. ÚOHS-S141/2014/VZ-10978/2014/511/PMc ze dne 23. 5. 2014, ÚOHS-S383/2012/ VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, ÚOHS-S401/2012/VZ-3278/2013/521/JHn ze dne 21. 2. 2013 týkajícími se identifikace a zdůvodněním mimořádně nízké nabídkové ceny a dále rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 69/2010 ze dne 21. 12. 2010 týkajícím se konstrukce nabídkové ceny. Podle navrhovatele ze zpráv hodnotící komise ani ze samotného rozhodnutí o výběru není zjevné, na základě jakých skutečností mohlo být takové vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny považováno za dostačující. Dle navrhovatele postup zadavatele nebyl v souladu s § 6 zákona, zejména se zásadou transparentnosti. Navrhovatel uvádí, že zadavatele žádal o poskytnutí informací, jakým způsobem byla MNNC vysvětlena, avšak zadavatel bližší vysvětlení neposkytl ani v rozhodnutí o námitkách. Pochybnost navrhovatele posiluje argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel uvádí, že pro něj vybraný dodavatel již v minulosti realizoval řádně jinou zakázku, v níž byl také vybrán s velmi nízkou nabídkovou cenou, a přesto veřejnou zakázku realizoval řádně. Postup zadavatele tak budí dojem, že se rozhodl přidělit veřejnou zakázku vybranému dodavateli proto, že s ním má dobrou zkušenost z minulosti. Námitka navrhovatele týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny nebyla zadavatelem řádně posouzena, když sám zadavatel přiznává, že vybraný dodavatel svoji velmi nízkou nabídkovou cenu nevysvětlil.
150. Úřad posuzoval, zda v této části návrhu existují důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Úřad shledal, že tomu tak není, a proto návrh v této části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, k čemuž uvádí následující.
151. Navrhovatel ve svém návrhu odkazuje na rozhodnutí Úřadu týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny a rozsudek soudu řešící postup zadavatele v případě, kdy vybraný uchazeč ocenil část nabídky nulou, přičemž tato část byla jedním z hodnotících kritérií, posuzované podle předchozí právní úpravy, tedy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Ač lze v mnoha případech po pečlivém porovnání skutkových situací a na ně aplikovaných právních posouzení aplikovat závěry Úřadu či soudů vztahující se k předchozím úpravám zákona i na současně projednávané případy, je vždy nutné posoudit, zda je úprava zákona v projednávané věci totožná či obdobná a zda vůbec tedy lze takový závěr na současnou právní úpravu aplikovat. Úřad musí konstatovat, že v případě mimořádně nízké nabídkové ceny je tomu tak pouze minimálně.
152. Stejně jako u předchozí právní úpravy má zadavatel povinnost posoudit u nabídky mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Nová právní úprava se pak již liší tím, kdy je tak zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen učinit, u kterých účastníků zadávacího řízení, a dále se zásadně liší v tom, za jakých podmínek je zadavatel povinen účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.
153. I s ohledem na argumenty navrhovatele, že nabídková cena vybraným dodavatelem „zjevně nebyla vysvětlena dostatečně a úplně, což sám Zadavatel prostřednictvím výše citovaného textu zprávy z hodnocení nabídek potvrzuje, Zadavatel se však překvapivě s takovým nedostatečným a neúplným vysvětlením bez dalšího spokojil“, dále že „ze zpráv hodnotící komise ani ze samotného Rozhodnutí o výběru není zjevné, na základě jakých skutečností mohlo být takové vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny považováno za dostačující, když sám Zadavatel uvádí, co všechno vybraný dodavatel nevysvětlil.“, je třeba obecné zásady pro postup zadavatele týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny podle nové právní úpravy blíže vysvětlit.
154. Jak vyplývá z ustanovení § 113 odst. 4 zákona, zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že:
při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
Účastník řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4 paragrafu 113 a dále může mimořádně nízkou cenu odůvodnit prostřednictvím ekonomických aspektů výrobních procesu, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, originality stavebních prací, dodávek nebo služeb atd.
155. Stěžejním prvkem při objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle současné právní úpravy je však to, v jakém případě je pouze na uvážení zadavatele, kdy účastníka zadávacího řízení vyloučí, a kdy tak naopak učinit musí.
156. Povinnost zadavatele vyloučit (§ 113 odst. 6 zákona) účastníka zadávacího řízení je vázána pouze na nedodržování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, dále v případě, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejné podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, a posledním důvodem, kdy je zadavatel povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit je ten, že nedoloží potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.
157. Z uvedeného nelze učinit jiný závěr než ten, že i kdyby účastník zadávacího řízení neprokázal, že jeho mimořádně nízká nabídková cena je způsobena ekonomickými aspekty výrobního procesu, použitými technickými řešeními, či originalitou stavebních prací, dodávek nebo služeb atd., resp. jeho vysvětlení není dostatečné, je pouze na uvážení zadavatele, zda s takovým účastníkem, byl-li vybrán, uzavře smlouvu, pokud nenastaly důvody k povinnému vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona. Uvedený závěr pak nepřímo plyne i z ustanovení § 48 odst. 4 zákona, kde je uvedeno, že zadavatel „může“ vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna. Pro úplnost tu Úřad připomíná, že naplnění důvodů vyloučení týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny nabídnuté účastníkem zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona není zařazeno jako povinný důvod pro vyloučení vybraného dodavatele do § 48 odst. 8 zákona, jak je zřejmé ze znění: „Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).“.
158. Koncepce mimořádně nízké nabídkové ceny je v zákoně, jak vidno, zcela odlišná od předchozí právní úpravy (§ 77 ZVZ). Je to pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení. To, zda zadavatel uvážil všechna rizika, či jejich míru pro plnění veřejné zakázky, není předmětem rozhodování Úřadu. V tomto pohledu tedy v případě institutu mimořádně nízké nabídkové ceny nastala oproti předchozí právní úpravě principiální změna. Vzhledem k tomu, že institut mimořádně nízké nabídkové ceny má primárně sloužit k obraně zadavatelů, kdy případné riziko spojené s plněním zakázky v případě mimořádně nízké nabídkové ceny nese zadavatel, který je povinen vyloučit účastníka řízení pouze z důvodů zákonem stanovených v § 113 odst. 6 zákona, může Úřad učinit dílčí závěr, že pokud bude navrhovatel v případě mimořádně nízké nabídkové ceny namítat nedodržení postupu zadavatele v části jiné (konkrétně § 113 zákona), než ze zákonem daných důvodů pro vyloučení uvedených v ustanovení § 113 odst. 6 zákona, zadavatel se v této situaci nevyloučením účastníka zadávacího řízení nemůže dopustit nedodržení pravidla stanoveného pro zadání veřejné zakázky, tj. nemůže tedy ani dojít k naplnění první z podmínek pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Protože se jedná o situaci, kdy se zadavatel nemůže objektivně dopustit nedodržení pravidla stanoveného pro zadání veřejné zakázky, jelikož takové pravidlo zadavateli nestanoví žádnou povinnost či neukládá žádný zákaz, ale pouze zadavateli umožňuje určitý fakultativní postup, je zjevné, že jsou dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona.
159. Byť v šetřeném případě navrhovatel nenamítá, že by vybraný dodavatel neobjasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) až c) zákona, pro úplnost Úřad nad rámec návrhu uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel dne 13. a 26. 3. 2017 předložil k žádostem zadavatele ze 7. a 21. 3. 2017 požadovaná objasnění týkající se MNNC, přičemž v dopise ze dne 13. 3. 2017 potvrdil, že zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
160. Vzhledem k tomu, že návrh navrhovatele směřuje v případě mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele pouze do té části posouzení zadavatelem, která není blíže zákonem regulovaná jako povinný důvod vyloučení, je Úřad nucen konstatovat, že neexistuje důvod pro uložení nápravného opatření, neboť zadavatel při posuzování nabídky vybraného dodavatele dodržel pravidlo stanovené zákonem, a nebyla tak naplněna minimálně jedna podmínka uvedená v § 263 odst. 2 zákona, a to nedodržení pravidla stanoveného zákonem pro zadání veřejné zakázky. Úřad proto návrh v této části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
K výroku VI. rozhodnutí – zamítnutí části návrhu týkající se podávání informací
161. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel v dokumentech k zadávacímu řízení uvedl údaje, které se nezakládají na pravdě (na rozdíl od jemu podaných telefonických informací). Blíže jsou argumenty navrhovatele rozvedeny v bodu 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad k uvedenému uvádí, že postup zadavatele je zachycen v dokumentaci o zadávacím řízení, kterou je zadavatel povinen podle § 216 odst. 1 zákona uchovávat po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení a která dokumentuje reálný postup zadavatele v zadávacím řízení. Zpráva o hodnocení, o níž se zmiňuje navrhovatel ve svém návrhu, není jediným dokumentem zachycujícím průběh zadávacího řízení. Naopak podle § 119 zákona se zpráva o hodnocení nabídek týká pouze vymezené části, a to vlastního hodnocení nabídek podle kritérií hodnocení. Zpráva o hodnocení tedy není sama o sobě jediným dokladem o postupu zadavatele v zadávacím řízení, a to ani v přezkoumávaném případě, kdy zadavatel zpracoval „Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017, která kromě hodnocení zaznamenává i určitý výsledek (výsek) posouzení předložených nabídek. Reálný průběh zadávacího řízení zachycuje pouze kompletní dokumentace o zadávacím řízení podle § 216 zákona, ve které jsou zachyceny konkrétní úkony zadavatele a která je způsobilá prokázat reálný postup zadavatele v zadávacím řízení.
162. Úřad po prošetření obsahu dokumentace o zadávacím řízení uzavírá, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by předmětem telefonické komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem bylo poskytování informací, které se nezakládají na pravdě. Jestliže po posouzení obsahu dokumentace o zadávacím řízení a dalších podkladů, jež jsou obsahem spisu, neshledal ničeho, co by svědčilo o tom, že nepravdivé informace byly zadavatelem navrhovateli v rámci telefonické komunikace poskytovány a navrhovatel pro své tvrzení uvedené v návrhu ve lhůtách stanovených v § 251 zákona ani nepředložil žádný důkaz, nezbylo Úřadu než návrh v této části podle § 265 písm. a) zákona zamítnout. Z dokumentace o zadávacím řízení naopak vyplývá, jak zadavatel postupoval při hodnocení nabídek a při rozhodování o výběru vybraného dodavatele, přičemž mj. právě z dokumentace o zadávacím řízení Úřad dokázal zjistit zásadní skutková zjištění, na základě kterých Úřad učinil právní závěry, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky uvedená ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
163. Úřad proto návrh navrhovatele v části, která poukazuje na podávání vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek jednak telefonicky a jednak obsažených v dokumentu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 10. 4. 2017 podle § 265 písm. a) zákona zamítnul, neboť v této části nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
K výroku VII. rozhodnutí – zamítnutí části návrhu týkající se nemožnosti komunikace prostřednictvím datové schránky se zadavatelem
164. Navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na nemožnost obsahově doložitelné komunikace se zadavatelem. Dle navrhovatele se zadavatelem není možno komunikovat prostřednictvím datové schránky, neboť ta žádné dokumenty nepřijímá. Jedná se o vědomě zvolený způsob nastavení datové schránky samotným zadavatelem. To podle navrhovatele dokresluje netransparentní průběh zadávacího řízení.
165. Zadavatel se k danému tvrzení navrhovatele vyjádřil v rozhodnutí o námitkách tak, že není správním orgánem a nemá tudíž povinnost přijímat dokumenty prostřednictvím datové schránky. Není tak podle něj možné, aby se dopustil porušení jakéhokoli zákona a ani zákona č. 134/2016 Sb.
166. Komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem upravuje § 211 zákona. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhá písemně, přípustná je i ústní komunikace. Písemná komunikace pak podle odstavce 3 musí probíhat elektronicky s výjimkou určitých případů.
167. Ustanovení § 211 odst. 3 zákona nabývá podle § 279 odst. 2 zákona účinnosti v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a), České národní banky a centrálních zadavatelů dnem 18. 4. 2017 a v případě ostatních zadavatelů dnem 18. 10. 2018.
168. Úřad zjistil, že přezkoumávané zadávací řízení bylo zahájeno dne 1. 11. 2016. Zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, tudíž povinná elektronická komunikace se na tohoto zadavatele bude vztahovat až od 18. října 2018. S ohledem na výše uvedené Úřad po zhodnocení obsahu podkladů, jež tvoří obsah spisu, nezjistil, že by zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 211 zákona ve znění rozhodném pro postup zadavatele. Úřad dále zjistil, že zadavatel přijímá (a to potvrdil i navrhovatel) písemná podání doručovaná poštou či osobně a přijímá i e-mailové zprávy (jejich doručení však nemá odesílatel automaticky potvrzeno), tudíž Úřad může konstatovat, že forma písemné komunikace se zadavatelem podle § 211 odst. 1 zákona je dodržena.
169. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že neexistuje důvod pro uložení nápravného opatření, neboť zadavatel dodržel pravidlo stanovené zákonem (§ 211 odst. 1 zákona) a nebyla tak naplněna minimálně jedna podmínka uvedená v § 263 odst. 2 zákona, a to nedodržení pravidla stanoveného zákonem pro zadání veřejné zakázky. Úřad proto návrh v této části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.
K dalším argumentům navrhovatele a zadavatele
170. K části návrhu týkající se nevyřízení námitek navrhovatele Úřad na tomto místě uvádí, že zadavatel o námitkách navrhovatele rozhodl dne 15. 5. 2017. Na základě rozhodnutí Úřadu o nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí o námitkách pro nedostatek důvodů zadavatel rozhodoval o námitkách navrhovatele znovu, a to rozhodnutím ze dne 31. 7. 2017. V rozhodnutí o námitkách ze dne 31. 7. 2017 zadavatel doplnil své vyjádření ke skutečnostem, které při svém prvním rozhodování pominul, a v ostatním odkázal na své předchozí rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017 (zrušené Úřadem rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-19840/2017/513/IHl ze dne 30. 6. 2017).
171. Jen takové odmítavé rozhodnutí o námitkách (pochopitelně, pokud námitky byly podány řádně a včas) je souladné se zákonem, když se zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona v odůvodnění podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem namítaným skutečnostem. Za takové situace je výsledkem stav, kdy dodavatel ví, proč zadavatel neshledává námitky relevantními, a může zvážit se všemi důsledky (např. kauce, kterou je nutno složit s podáním návrhu a která při zamítnutí návrhu Úřadem pro jeho nedůvodnost „propadá“ státu) svůj další postup. Tento zákonem předpokládaný stav – výsledek „řízení o námitkách“ je podstatný pro to, aby obě strany pak věděly, co může být předmětem zpochybnění (legitimně může navrhovatel v návrhu dle zákona napadat jen to, co zpochybnil v řádně a včas podaných námitkách), tedy primárním smyslem je, aby strany věděly, o čem se spor vede a nebyly překvapovány novými skutečnostmi, jež v námitkách (dodavatel), a v na ně navazujícím rozhodnutí o námitkách (zadavatel) nebyly obsaženy.
172. Podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona pak platí, je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
173. Na tomto místě je třeba akcentovat, že je zde dána možnost Úřadu uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, nikoliv povinnost.
174. Smyslem všech relevantních ustanovení zákona upravujících institut námitek a jejich vyřizování ve vazbě na § 263 odst. 5 zákona je mj. i naplnění stěžejní procesní zásady rovnosti účastníků při následném sporu před dozorovým orgánem (rovnost zbraní), kdy každá procesní strana by měla mít přiměřenou možnost uplatnit své argumenty za podmínek, které ji citelně neznevýhodňují v porovnání s protistranou. S tím souvisí i požadavek náležité substanciace přednesů stran vždy v určitý zákonem předvídaný daný okamžik. Je tedy žádoucí, aby se stěžovateli v situaci, kdy ve svých námitkách uvede skutečnosti, ve kterých spatřuje porušení zákona zadavatelem, a tyto námitky splňují i všechny další zákonné náležitosti, dostalo vždy v rozhodnutí o námitkách dostatečně srozumitelného a jasného výkladu ke všem skutečnostem, které v námitkách uvedl, aby pak zadavatel v případě, kdy zadavatel rozhodnutím námitkám nevyhoví a odmítne je, vždy umožnil stěžovateli kvalifikovaně vyhodnotit, zda se ztotožňuje se závěry zadavatele ke všem jednotlivým skutečnostem, které v námitkách uvedl, či naopak zda jsou dány důvody pro to, aby stěžovatel k Úřadu podal návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
175. V tomto konkrétním případě se dle názoru Úřadu postup zadavatele tím, že v části svého rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodnutí předchozí, které však Úřad zrušil (pozn. Úřadu – bylo zrušeno jako celek), stal poněkud chaotickým. Úřad však při právním posouzení věci vzal v úvahu, že i přes dílčí nepřehlednost postupu zadavatele se navrhovatel mohl seznámit se všemi argumenty zadavatele a dozvědět se jeho názor na všechny skutečnosti uvedené navrhovatelem v námitkách, přičemž navrhovatel, a to je zde zcela zásadní, o těchto reakcích věděl, plně na ně reagoval a učinil závěry zadavatele, které reagovaly na všechny skutečnosti uvedené v námitkách, předmětem zpochybnění v návrhu. Že tomu tak skutečně bylo, dokládá mj. i vedené správní řízení, jehož předmět je vymezen právě návrhem navrhovatele, který konkrétní argumenty zadavatele uvedené v obou rozhodnutích o námitkách napadá.
176. Pro úplnost Úřad uvádí, že v šetřeném správním řízení s ohledem na to, že procesní zásada rovnosti účastníků řízení byla zachována, nenastal důvod k uplatnění nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách ve smyslu § 263 odst. 5 zákona. I když Úřad již nyní opakovaně neuložil zadavateli nápravné opatření podle § 263 odst. 5 zákona a rozhodoval o podaném návrhu „věcně“ (rozuměj, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro hodnocení nabídek, vyloučení účastníka zadávacího řízení v procesu posuzování a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny apod.), neznamená to, že by shledal postup zadavatele při novém rozhodování o námitkách navrhovatele vzorovým, jak korektně přistupovat k námitkám stěžovatele; pro rozhodnutí o návrhu s ohledem na výše uvedené skutečnosti však nebylo nutné tuto otázku v tomto správním řízení řešit. Tu Úřad považuje za dobré uvést i to, že hlavním smyslem dozorové činnosti Úřadu je přezkoumat úkony zadavatele v zadávacím řízení, přičemž procesní pravidla stanovená pro férový přezkum – postup dozorového orgánu Úřadu nemají vést k popření bazální činnosti a smyslu celého řízení. V posuzovaném případě se na Úřad obrací stěžovatel, který nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení a mimo jiného mu vytýká i chaotické, nepřehledné, a tím i nezákonné postupování při vyřizování námitek. Byť zpochybňuje, že zadavatel rozhodl o všech skutečnostech uvedených v námitkách, sám pak jasně vychází ze všech podrobně a srozumitelně vyložených závěrů zadavatele, vznáší konkrétní reakce, z čehož je zcela zřejmé, že účel a smysl rozhodnutí o námitkách naplněn byl, neboť stěžovateli se dostalo úplné, podrobné a srozumitelné reakce ke všem v námitkách uplatněným skutečnostem, takže nebyl limitován v podání návrhu, když znal reakci zadavatele a mohl si vyhodnotit rizika podaného návrhu. Pak jistě nic nebrání Úřadu, aby rozhodl o podstatě sporu, tzn., aby konkrétní postup zadavatele při hodnocení nabídek a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele přezkoumal a rozhodl, zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona. Podle názoru Úřadu by za uvedené situace nebyl správný závěr, pokud by toliko Úřad opakovaně zrušil rozhodnutí o námitkách podle § 263 odst. 5 zákona, aniž by se zabýval shora uvedenými úkony zadavatele (hodnocení, posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny atd.), když smyslem tohoto ustanovení dle názoru Úřadu je, aby poskytl ochranu tomu dodavateli, který nezná podrobně a srozumitelně reakci zadavatele na jím uplatněné skutečnosti, což však v tomto případě dle názoru Úřadu nenastalo.
177. Názor zadavatele prezentovaný v jeho vyjádření k návrhu, a sice že Úřad v rámci předchozího správního řízení sp. zn. S0206/2017/VZ v postupu zadavatele neshledal žádné jiné pochybení než nepřezkoumatelnost rozhodnutí o dvou námitkách, musí Úřad jednoznačně odmítnout. Jak již Úřad uváděl v odůvodnění předchozího rozhodnutí, v tomto rozhodnutí se zabýval pouze přezkoumatelností rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a nepřezkoumával postup zadavatele z pohledu toho, zda mj. nabídky zadavatel hodnotil správně atd., tudíž nikde nedeklaroval, že by zadavatel v zadávacím řízení postupoval podle zákona, neboť k takovému přezkumu ze strany Úřadu vůbec nedošlo. V předchozím rozhodnutí Úřad uzavřel, že právě nebylo naplněno, že by se zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona vyjádřil ke všem v námitkách uvedeným skutečnostem podrobně a srozumitelně, stěžovatel tudíž neznal celou reakci zadavatele, takže byl popřen smysl rozhodnutí o námitkách a naopak zcela naplněn § 263 odst. 5 zákona, a proto byl aplikován. Pouhá skutečnost, že zadavatel způsobem stanoveným v § 245 odst. 1 zákona vypořádal námitky navrhovatele, neznamená, že je vypořádal správně a že Úřad souhlasí s jeho postupem či že jeho postup v zadávacím řízení např. při hodnocení nabídek byl automaticky správný. Znamená jen to, že dodržel § 245 odst. 1 zákona, a proto Úřad při podaném návrhu může namítané skutečnosti týkající se právě např. zpochybněného hodnocení posoudit, zda jsou souladné se zákonem. Vnímá-li zadavatel takto předchozí rozhodnutí Úřadu, jde o nesprávnou a ničím nepodloženou dezinterpretaci předchozích závěrů Úřadu týkajících se výhradně přezkoumatelnosti či nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.
178. Dále se Úřad vyjádří k tvrzení zadavatele uvedenému ve vyjádření k návrhu ze dne 17. 8. 2017. Podle zadavatele byl návrh podán v návaznosti na námitky, které neobsahovaly podstatné náležitosti, a to tvrzení o vzniku újmy. Proto by měl Úřad správní řízení podle § 257 písm. b) zákona zastavit. Úřad s ohledem na obsah námitek ze dne 4. 5. 2017 nemůže tomuto názoru zadavatele přisvědčit. V bodě VII. námitek navrhovatel konstatuje, že mu vznikla újma, neboť jeho nabídka byla nezákonným způsobem vyloučena z hodnocení; dále uvedl, že zadavatel měl z důvodu MNNC vyloučit vybraného dodavatele, přičemž je pravděpodobné, že vybraným dodavatelem by se stal navrhovatel. Ani sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017 o uvedení újmy nikterak nepochyboval, proto toto nynější tvrzení zadavatele nemůže vzhledem k uvedeným skutečnostem obstát. Rovněž další tvrzení zadavatele, že předložil-li navrhovatel nabídku nesplňující zadávací podmínky, nemůže mu úkonem zadavatele vzniknout újma, Úřad vyvrátil již v předchozím posouzení. Navrhovatel naopak předložil nabídku, jež měla být hodnocena, a pokud se tak nestalo, újma mu vzniknout mohla.
179. Pokud jde o námitku navrhovatele uvedenou v návrhu, že Zpráva z hodnocení nabídek a oznámení o výběru dodavatele nesplňují obsahové náležitosti podle § 119 a § 123 zákona, Úřad konstatuje, že posouzením zprávy ve vztahu k § 119 zákona se zabýval ve výrocích I. a II. rozhodnutí. Pokud jde o namítané nedodržení § 123 zákona (obsah/součást rozhodnutí o výběru dodavatele), Úřad uvádí, že výrokem III. rozhodnutí zrušil úkony zadavatele zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek a všechny následující úkony včetně rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 10. 4. 2017, a proto s ohledem na zásadu procesní ekonomie neshledal důvod se oznámením o výběru dodavatele z hlediska splnění požadavků § 123 zákona dále zabývat.
K výroku VIII. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení
180. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
181. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.
182. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000323.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice
2. Energy Benefit Centre a.s., Ing. Miroslav Hořejší, Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 – Veleslavín
3. TECHNICO Opava s.r.o., Hradecká 1576/51, 746 01 Opava
4. METROPROJEKT Praha a.s., náměstí I. P. Pavlova 1786/2, 120 00 Praha 2
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Poznámka Úřadu: Toto vyjádření se týká interpretace předchozího rozhodnutí Úřadu ve správním řízení sp. zn. S0206/2017/VZ zadavatelem.
[2] Tento judikát se týká předchozího znění zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.; je však plně použitelný i za účinnosti nového zákona, neboť nedošlo k podstatné změně ustanovení týkajícího se nápravných opatření.
[3] Část a) hodnocení tohoto dílčího kritéria vycházela víceméně z hodnotových (matematických) kritérií, jež zadavatel zachytil číselně v tabulce ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, tudíž o této části hodnocení nevznikly pochybnosti.
|
