Č. j.: ÚOHS-S0465/2017/VZ-02727/2018/532/MOn
Brno: 26. ledna 2018
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 29. 11. 2017, jehož účastníkem je
zadavatel – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006827 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 17. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 054-099673,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň – nedodržel postup stanovený v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 uvedeného zákona, když rozhodnutím č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006827 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 17. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 054-099673, aniž by se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 nejsou podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) uvedeného zákona důvody hodnými zvláštního zřetele, ani důvody ekonomickými, které by zadavatel transparentním, zpětně přezkoumatelným způsobem zachytil, a které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň – č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006827 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 17. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 054-099673.
III.
Zadavateli – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0465/2017/VZ a zahájeného dne 29. 11. 2017 z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006827 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 17. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 054-099673.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň –
ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Dne 15. 3. 2017 odeslal zadavatel – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006827 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 17. 3. 2017 pod ev. č. 2017/S 054-099673 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je „(…) zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně v útulku pro zvířata v nouzi v Plzni – Borských polích dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení byla zadavatelem stanovena na 34 297 520,- Kč bez DPH.
4. V článku 17. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti nabídek stanovil nejnižší nabídkovou cenu.
5. Podle „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek - II“ ze dne 31. 5. 2017 zadavatel obdržel celkem 3 nabídky.
6. Rozhodnutím č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 zadavatel rozhodl podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), o zrušení předmětného zadávacího řízení.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona obdržel dne 3. 11. 2017 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Úřad s obsahem podnětu seznámil zadavatele a současně si vyžádal stanovisko zadavatele k obsahu podnětu. Dokumentace o předmětném zadávacím řízení byla Úřadu poskytnuta v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0385/2017/VZ ve věci téže veřejné zakázky.
8. Úřad na základě obdrženého podnětu a po předběžném přezkoumání předložených podkladů získal pochybnosti, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, konkrétně zda dodržel ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tedy zda zadávací řízení zrušil v souladu se zásadou transparentnosti a důvody uvedenými v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, které musí být naplněny kumulativně, a zda tento postup zadavatele neovlivnil výběr dodavatele.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
9. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
10. Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 29. 11. 2017, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0465/2017/VZ-35095/2017/532/MOn z téhož dne. Citovaným oznámením Úřad seznámil zadavatele se svými pochybnostmi o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dodržel ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, tedy zda zadávací řízení zrušil v souladu se zásadou transparentnosti a důvody uvedenými v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, které musí být naplněny kumulativně.
11. Usnesením č. j. ÚOHS-S0465/2017/VZ-35100/2017/532/MOn ze dne 29. 11. 2017 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. vyjádřit své stanovisko v řízení.
12. Usnesením č. j. ÚOHS-S0465/2017/VZ-35764/2017/532/MOn ze dne 11. 12. 2017 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele ze dne 5. 12. 2017
13. Zadavatel ve svém vyjádření předně odkazuje na zákon č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), který podle zadavatele mj. upravuje problematiku nálezu zvířete a stanovuje, že obec, která převezme nalezené zvíře, nabývá po 2 měsících vlastnické právo k tomuto zvířeti. Zadavatel k tomuto dále uvádí, že tuto povinnost město Plzeň zajišťuje v městském útulku (vystavěném v roce 2007 v Plzni - Borských polích). Historicky (od roku 2006 do roku 2017) zajišťovaly péči o nalezená zvířata dva spolky, a to Spolek na ochranu zvířat v Plzni (dříve Liga na ochranu zvířat, ČR organizace Plzeň), se sídlem Sulkovská 31, Plzeň, IČO 49777475 (dále jen „Spolek na ochranu zvířat"), který má od města Plzně vypůjčený současný areál městského útulku na základě smlouvy o výpůjčce, která končí ke dni 31. 12. 2017. Na základě výsledku zadávacího řízení byla spolku na ochranu zvířat svěřena péče o nalezené psy a kočky (smlouva č. 2010/91 ze dne 12. 1. 2010 - péče o nalezené psy, smlouva č. 2015/3909 ze dne 24. 9. 2015 - péče o nalezené kočky). Obě smlouvy na zajištění péče byly uzavřeny na dobu určitou, tj. do 31. 12. 2017. Dále pak Spolek Naděje pro Kočky (dříve Kočka mezi lidmi) se sídlem Erbenova 5, Plzeň, IČO 26539039, má od města Plzně vypůjčenou nemovitost K Hůrce č. 17 v k. ú. Bručná na základě smlouvy o výpůjčce, kde pečuje o nalezené kočky. Tato výpůjčka je uzavřena na dobu určitou, a to do 31. 12. 2017. Pro město Plzeň zajišťuje spolek na základě smlouvy kastrační program koček na území města Plzně. V letech 2007 až 2014 byla na základě zadávacího řízení spolku svěřena péče o kočky (smlouva č. 2007/2234 ze dne 30. 3. 2007).
14. Do roku 2014 provozovaly oba spolky vždy na základě výběrového řízení péči o kočky a psy. Péče o kočky byla umístěna do objektu K Hůrce 17 a péče o psy byla v areálu útulku na Borských polích. Ten byl v roce 2014 dostavěn o pavilon pro kočky a došlo ke spojení péče. Rada města Plzně usnesením č. 752 ze dne 19. 6. 2014 rozhodla o zadávacím řízení na péči o kočky a úpravě smluvních vztahů. Smluvní vztahy byly upraveny a uzavřeny na dobu určitou do 31. 12. 2017 v souladu s citovaným usnesením. Principem usnesení byla skutečnost, že z provozních a ekonomických důvodů je nutné zajistit jediného provozovatele Útulku pro zvířata v nouzi.
15. Péče o zvířata na území města je zajišťována více než 20 let prostřednictvím neziskového sektoru. Tento model se v posledních letech jeví jako nevýhodné řešení, což potvrdila praxe zejména velkých měst jako Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem, Liberec apod. Tato města od uvedeného modelu odstoupila, nebo jej nikdy nepřijala. Výrazným problémem modelu je jeho ekonomická nevýhodnost. V zadávacích řízeních v předchozích letech byl soutěžen tzv. pso/den, což byla částka určená na péči o jednoho psa v jeden den. Neziskový sektor velmi tendenčně využíval této soutěžené ceny a uměle prodlužoval délku péče o některé psy a tím navyšoval celkovou cenu za péči. Město na tuto situaci reagovalo a omezilo uvedenou cenu a soutěžilo nejenom pso/den, ale i nepřekročitelnou cenu za péči za jeden kalendářní rok. Město se snažilo ekonomickou situaci řešit i dalšími kroky, např. odvozem odchycených psů přímo majitelům a tím snížit počet psů v útulku. Přesto se ekonomicky situace neprojevila a spolky vždy účtovaly maximální možné ceny vzešlé ze zadávacích řízení.
16. Město došlo k závěru, že ani systém soutěže pso/den, ani paušální částka není pro tuto službu vhodná a nepřibližuje se reálné ceně. Jako ztráta se ukázala i skutečnost, že na plně hrazenou péči obdržely neziskové subjekty peněžité i nepeněžité dary od občanů města. Tyto dary, zejména nezpeněžitelné, v podobě granulí, pamlsků, konzerv, ale i dek, obojků a hraček nejsou nezanedbatelné a výrazně by snížily provoz útulku. V rámci hledání finančních úspor a s přístupem řádného hospodáře k veřejným prostředkům město začalo zvažovat možnost provozu prostřednictvím jiného subjektu. Vzhledem k tomu, že v březnu 2017, kdy Rada města Plzně rozhodla o zadávacím řízení na péči o kočky a psy na území města, neměla od žádné městské organizace či organizační složky nabídku, kterou by mohla využít, rozhodla se uvedenou službu soutěžit.
17. V měsíci dubnu, tedy po zahájení zadávacího řízení, došlo k sérii televizních reportáží, které opětovně otevřely otázku způsobu provozu útulku a dále poukázaly i na nemožnost zadavatele ovlivnit chování ošetřovatelů k majitelům nebo k potencionálním novým majitelům. Reakce veřejnosti se projevila zejména na sociálních sítích a telefonických dotazech na úřad.
18. Jelikož se současně objevila možnost provozování útulku vlastními silami města prostřednictvím městské policie [předložená nabídka MP (Městská policie Plzeň, pozn. Úřadu) je v příloze vyjádření], rozhodla se Rada města Plzně postupovat podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zadávací řízení zrušit. Rada města Plzně považuje okolnosti, které nastaly v průběhu zadávacího řízení, včetně reakcí občanů, za natolik významné, že opodstatňují postup zadavatele, kterým zrušil zadávací řízení a rozhodl se provozovat útulek prostřednictvím městské policie.
19. Rada města Plzně je toho názoru, že v průběhu zadávacího řízení se objevily informace zpochybňující městem poptávaný model v zadávacím řízení (provozování útulku pro opuštěná zvířata prostřednictvím externího dodavatele). Z důvodů popsaných výše a zejména pak z důvodů etických a ochrany zájmů zvířat se zadavatel rozhodl zadávací řízení zrušit.
20. Na základě výše uvedeného zadavatel navrhuje Úřadu, aby uvedené řízení zastavil.
Vyjádření zadavatele ze dne 15. 12. 2017
21. Zadavatel považuje okolnosti, které nastaly v průběhu zadávacího řízení (odvysílané reportáže včetně reakcí občanů a možnost provozování útulku prostřednictvím Městské policie Plzeň), za natolik významné, že opodstatňují právo zadavatele zrušit zadávací řízení.
22. Zadavatel se domnívá, že provoz prostřednictvím Městské policie Plzeň (dále jen „městská policie“) přináší možnost „uzavřít“ již nastavený systém péče o zvířata začínající nařízením jejich čipování, odchytem zvířat, kastračním programem a provozem vlastního zařízení útulku pro zvířata v nouzi. Další výhodou podle zadavatele je, že zaměstnanci města se chovají podle nastavené etiky města a tímto dojde k omezení konfliktních střetů s klienty útulku. Městská policie podle zadavatele rozšířila svoji činnost prostřednictvím smluvních vztahů do sousedních obcí, tímto krokem bude moci město nabídnout nejen odchytovou službu jiným obcím, ale bude moci nabídnout i umístění odchycených zvířat, které činí v menších obcích značné problémy. Zadavatel uvádí, že městská policie od září činí všechny kroky vedoucí k přípravě provozu útulku. Podle zadavatele mezi tyto kroky lze zařadit uzavření pracovně právních vztahů s novými zaměstnanci útulku, organizační změny ve struktuře policie, příprava a schválení rozpočtu, řešení smluvních vztahů s veterinárním lékařem apod.
23. Zadavatel je toho názoru, že v průběhu zadávacího řízení se objevily informace zpochybňující městem poptávaný model provozování útulku pro opuštěná zvířata prostřednictvím externího dodavatele, kdy tyto informace ve spojení s nabídkou provozování útulku ze strany městské policie, která je pro zadavatele podle jeho vyjádření výhodnější, společně představují důvody, pro které je zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení. Z uvedeného důvodu zadavatel navrhuje, aby Úřad zahájené řízení zastavil.
Vyjádření zadavatele ze dne 4. 1. 2018
24. V předmětném vyjádření zadavatel informoval Úřad, že Rada města Plzně bude na svém zasedání dne 8. 1. 2018 projednávat otázku zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 16. 8. 2017 o zrušení zadávacího řízení, což by v případě zrušení takového úkonu, bylo důvodem pro zastavení správního řízení a požádal Úřad, aby vyčkal s vydáním rozhodnutí ve věci na výsledek jednání Rady.
Vyjádření zadavatele ze dne 8. 1. 2018
25. E-mailem ze dne 8. 1. 2018 zadavatel informoval Úřad o tom, že Rada města Plzně na svém jednání rozhodla o zrušení rozhodnutí zadavatele č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 o zrušení zadávacího řízení, přičemž dodal, že bude připraveno předmětné rozhodnutí a oficiální stanovisko bude Úřadu zasláno následující den.
Vyjádření zadavatele ze dne 9. 1. 2018
26. Zadavatel uvedl, že měl v úmyslu zrušit předmětné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, nicméně dospěl k závěru, že takový úkon by byl v rozporu s § 49 a § 51 zákona, pročež se rozhodl ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 8. 2017 nepřistoupit.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
27. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když rozhodnutím č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku, aniž by se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 nesplňují podmínky pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedené v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K právnímu postavení zadavatele
28. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 4 zákona. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.
29. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Podle § 4 odst. 1 zákona o obcích jsou statutárními městy Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov.
30. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad uvádí, že zadavatel jako územní samosprávný celek, který svoji činnost vykonává podle zákona o obcích, je zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, a tudíž byl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona, a to postupem platným pro veřejného zadavatele.
Relevantní ustanovení zákona
31. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
32. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
33. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
34. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
K výroku I. rozhodnutí
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
35. Rozhodnutím č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 zadavatel rozhodl podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení předmětného zadávacího řízení (dále také jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“).
36. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 8. 2017 zadavatel uvedl, že zadávací řízení na veřejnou zakázku ruší s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V části „Odůvodnění zrušení zadávacího řízení“zadavatel uvádí: »(…) Dne 15. 4. 2017 (tedy po zahájení zadávacího řízení nadlimitní veřejné zakázky) odvysílal TV ZAK kritické reportáže o poměrech v plzeňském útulku pro opuštěná zvířata, které poukázaly i na finanční zainteresovanost provozovatele na délce pobytu zvířete v útulku a z tohoto vyplývající neochotu provozovatele vydávat zvířata novým majitelům a tudíž ve svém důsledku zpochybnění způsobu provozování útulku externím dodavatelem. Tyto reportáže a reakce veřejnosti na ně byly podnětem pro zahájení jednání o možnostech provozovat útulek vlastními silami, resp. prostřednictvím Městské policie Plzeň.
Dne 28. 6. 2017 byla na Magistrát města Plzně doručena žádost velitele Městské policie Plzeň o provozování Útulku pro zvířata v nouzi prostřednictvím Městské policie Plzeň (dále též „MP") včetně rozpisu ročních nákladů nutných k zajištění provozu útulku MP. Městská policie je schopna dle této žádosti provozovat útulek za cenu 4 994 tis. Kč ročně, tj. za cenu srovnatelnou s nejvýhodnější nabídkou podanou v rámci zadávacího řízeni na zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně. Dle sdělení velitele MP disponuje technickými prostředky i vyškoleným personálem, kterým zabezpečuje odchyt toulavých a opuštěných zvířat na území města Plzně a dále též na základě veřejnoprávních smluv i na území města Dobřany, Třemošná a obce Tlučná. V budoucnu plánuje rozšíření odchytu toulavých a opuštěných zvířat i na území města Starý Plzenec a obce Tlučná.
Za výhody provozování útulku prostřednictvím MP lze považovat skutečnost, že finanční dary na provoz útulku budou zahrnuty do rozpočtu města Plzně, nikoliv externího provozovatele, dále skutečnost, že odchyt zvířat a následná péče o ně bude prováděna jednou organizací, a snadněji lze v případě provozování útulku MP nastavit efektivní způsob výdeje zvířat novým vlastníkům.
Skutečnost, že se v průběhu zadávacího řízení objevily informace zpochybňující městem poptávaný model provozování útulku pro opuštěná zvířata prostřednictvím externího dodavatele, a to z důvodů etických a ochrany zájmů zvířat (neochota provozovatele útulku vydávat zvířata novým majitelům z důvodu finanční zainteresovanosti provozovatele na délce pobytu zvířete v útulku), a současně možnost a připravenost provozování útulku vlastními silami města prostřednictvím městské policie za ekonomicky pro zadavatele srovnatelných podmínek, považuje Rada města Plzně za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a proto se Rada města Plzně jako zástupce zadavatele dne 10. 8. 2017 rozhodla usnesením č. 820 dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek zadávací řízení na výše uvedenou veřejnou zakázku zrušit.«.
Právní posouzení věci
37. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, a to za předpokladu, že striktně dodrží zákonem vymezené podmínky pro zrušení zadávacího řízení stanovené zákonem.
38. Ačkoliv nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), resp. zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, doznala z pohledu oprávněných důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná v těch ohledech, které nebyly změnou právní úpravy nikterak dotčeny.
39. Dle názoru Úřadu je bezpochyby nadále platné, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek, což vyplývá taktéž z obdobných závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde soud uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; v tomto ohledu nedošlo k žádné změně od předchozí právní úpravy.
40. Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedy zadavatel striktně naplnit zákonné důvody pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedené v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona.
41. V šetřeném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 odkazuje na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tj. uvádí, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
42. Ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona odpovídá, s určitými změnami, ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. K důvodům hodným zvláštního zřetele pak dosavadní judikatura k ZVZ uváděla, že „(…) jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. 5 Afs 151/2004 - 73, publ. pod č. 701/2005 Sb. NSS). V oblasti práva veřejných zakázek je třeba si navíc počínat tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 - 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS.“, přičemž citované závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015 – 108 ze dne 27. 7. 2017 Úřad považuje za platné i vzhledem k zákonu, neboť ani zákon důvody hodné zvláštního zřetele blíže nedefinuje.
43. Dosavadní judikatura pak důvody hodné zvláštního zřetele blíže interpretovala „(…) jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“ (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109).
44. Výše uvedená „definice“ důvodů hodných zvláštního zřetele je do značné míry platná i vzhledem k dikci zákona, neboť i podle zákona se dle názoru Úřadu musí jednat o důvody objektivní, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. jsou to takové důvody, které nejsou odrazem pouze subjektivního postoje zadavatele, nýbrž mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat v důvodech ekonomických, a tyto důvody zadavatel mohl způsobit a mohou tedy případně vyplývat i z vnitřních poměrů zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.
45. Úřad tedy posuzoval, zda důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 odpovídají ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy zda se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
46. K podmínkám zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona důvodová zpráva k zákonu uvádí následující: „Důvodem hodným zvláštního zřetele může mít na rozdíl od podstatné změny okolností subjektivní charakter, tj. bude spočívat například v neposkytnutí dotací slíbených zadavateli, jimiž je realizace veřejné zakázky podmíněna. V tomto smyslu nenavazuje na dosavadní judikaturu. Tento důvod pro zrušení zahrnuje i situace, kdy je zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, například pokud nabídky jsou výrazně dražší, než zadavatel předpokládal nebo pokud došlo k výraznému pohybu na trhu. Ekonomickým důvodem je například skutečnost, že zadavatel nedostane finanční prostředky pro realizaci veřejné zakázky.“.
47. Odborná literatura – Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv; Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek; Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2016; str. 321 – k aplikaci ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona uvádí: „Oproti předchozí právní úpravě jsou výslovně uvedeny důvody ekonomické. Za takové důvody lze považovat situace, kdy například v důsledku výrazného pohybu na trhu dojde před uzavřením smlouvy k výraznému snížení ceny, nebo v případě, že nabídky prokazatelně přesahují obvyklou cenu předmětu veřejné zakázky nebo finanční možnosti zadavatele.“.
48. Při posuzování důvodů, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, je tedy třeba vždy zkoumat, zda existují:
důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických,
které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení,
pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval,
přičemž je nerozhodné, zda vznik takových důvodů zadavatel způsobil či nikoliv.
49. Pro posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona je tedy zcela klíčové, zda se v šetřeném případě vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele (může se jednat i o důvody ekonomické), pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a zároveň musí platit, že tyto důvody se vyskytly až v průběhu zadávacího řízení, přičemž je nerozhodné, zda tyto důvody vznikly zaviněním zadavatele.
50. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel jako důvod pro zrušení zadávacího řízení uvádí odvysílání kritických reportáží dne 15. 4. 2017 v regionálním vysílání TV ZAK o stávajících poměrech v plzeňském útulku pro opuštěná zvířata, které poukázaly mj. na finanční zainteresovanost provozovatele útulku na délce pobytu zvířete v útulku, a z uvedeného důvodu neochotu stávajícího provozovatele útulku vydávat zvířata novým majitelům, což ve svém důsledku podle zadavatele vede ke zpochybnění samotné koncepce realizace předmětu plnění veřejné zakázky, tedy zajištění provozování útulku externím dodavatelem. Jako druhý důvod v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí možnost a připravenost provozování útulku vlastními silami prostřednictvím městské policie za podmínek, které zadavatel považuje za ekonomicky srovnatelné s podmínkami nabídnutými „nejvýhodnější nabídkou“ podanou v rámci předmětného zadávacího řízení. Uvedené důvody zadavatel považuje za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
K důvodům zrušení zadávacího řízení spočívajícím v neetickém zacházení se zvířaty a k finanční zainteresovanosti provozovatele útulku na délce pobytu zvířete v útulku
51. Obsahem reportáží TV ZAK o poměrech v plzeňském útulku pro opuštěná zvířata byla jednak problematika neetického zacházení se zvířaty a jednak problematika finanční zainteresovanosti stávajícího provozovatele útulku na délce pobytu zvířete v útulku, a tudíž neochota stávajícího provozovatele útulku vydávat zvířata novým majitelům.
52. K uvedenému Úřad uvádí, že nepochybně vedle potřeby zadavatele zajistit na jím spravovaném území provozování útulku pro opuštěná zvířata, a to v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivity, existuje i potřeba zadavatele, aby s opuštěnými zvířaty bylo nakládáno eticky, a to jak při jejich odchytu, přijímání do útulku, při péči o zvířata v útulku, při veterinárních úkonech i při vydávávání či utrácení zvířat. Úřad nemá v úmyslu posuzovat, zda v období vzniku TV reportáží stávající provozovatel útulku nakládal se zvířaty ve všech situacích eticky, není k tomu ani kompetentní, nepochybně však platí, že případné neetické zacházení se zvířaty je vždy selháním konkrétní právnické či fyzické osoby, a tudíž takovou situaci nelze paušalizovat v tom smyslu, že uvedený problém se týká útulků provozovaných externím dodavatelem obecně. Neetické nakládání se zvířaty je vždy selháním konkrétního subjektu a nelze vyloučit, že by se neetické chování ke zvířatům nemohlo vyskytnout i v případě útulku provozovaného zadavatelem či jím spravovanou organizací; nejedná se tedy o objektivní důvod, který se vztahuje k zadávacímu řízení samotnému, nýbrž o důvod subjektivní, vztahující se výlučně ke konkrétnímu subjektu. Není pak korektní ani případná úvaha, že každý útulek provozovaný soukromoprávně je toliko ze své podstaty předem „podezřelý“, že by u něj k neetickému chování ke zvířatům mohlo docházet, a nepochybně se ani taková hypotéza nezakládá na pravdě, neboť na trhu dozajista existuje řada útulků provozovaných soukromoprávním subjektem, kde nejen nedochází k neetickému zacházení se zvířaty, nýbrž jejich celkový provoz a fungování by bylo možno označit za příkladný. Případná negativní zkušenost zadavatele s konkrétním provozovatelem útulku z pohledu nesprávného či neetického nakládání se zvířaty tedy není důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť se jedná o důvod vztahující se ke konkrétnímu subjektu, nikoliv obecně k zadávacímu řízení jako celku.
53. Jednání dosavadního dodavatele předmětu plnění veřejné zakázky nelze obecně považovat za důvod, který by mohl vést k tomu, aby zadavatel zrušil zadávací řízení, neboť se jedná o důvod vztahující se výlučně k tomuto dodavateli, nikoliv o důvod objektivní, spočívající např. v nesprávně nastaveném modelu zajištění plnění veřejné zakázky a nemůže se tedy jednat o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který by po zadavateli nebylo možné požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. V případě, že by zadavatel nehodlal uzavřít smlouvu s dosavadním dodavatelem, a to s ohledem na negativní zkušenosti s plněním předchozí veřejné zakázky, má zákon své instituty, které by zadavatel mohl využít [viz např. § 48 odst. 5 písm. d) zákona]; krajní institut, kterým je zrušení zadávacího řízení, však v takovém případě bezpochyby využít nelze.
54. K problematice finanční zainteresovanosti provozovatele útulku na délce pobytu zvířete v útulku, jako důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, Úřad uvádí následující. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel jako jeden ze dvou stěžejních důvodů (vedle možnosti provozovat útulek městskou policií za srovnatelných ekonomických podmínek s „nejvýhodnější“ nabídkou ze zadávacího řízení) uvádí, s odkazem na reportáže TV ZAK, finanční zainteresovanost provozovatele útulku na délce pobytu zvířete v útulku, a tudíž neochotu provozovatele útulku vydávat zvířata novým majitelům.
55. Zadavatel ve svém vyjádření č. j. MMP/297949/17 ze dne 5. 12. 2017 k modelu financování útulku výslovně uvádí: »(…) Péče o zvířata na území města je zajišťována více než 20 let prostřednictvím neziskového sektoru. Tento model se v posledních letech jeví jako nevýhodné řešení, což potvrdila praxe zejména velkých měst (…). Tato města od uvedeného modelu odstoupila nebo jej nikdy nepřijala. Výrazným problémem modelu je jeho ekonomická nevýhodnost. V zadávacích řízeních v předchozích letech byl soutěžen tzv. pso/den. Což byla částka určená na péči jednoho psa v jeden den. Neziskový sektor velmi tendenčně využíval této soutěžené ceny a uměle prodlužoval délku péče o některé psy a tím navyšoval celkovou cenu za péči. Město na tuto situaci reagovalo a omezilo uvedenou cenu a soutěžilo nejenom pso/den, ale i nepřekročitelnou cenu za péči za jeden kalendářní rok. Město se snažilo ekonomickou situaci řešit i dalšími kroky, např. odvozem odchycených psů přímo majitelům a tím snížit počet psů v útulku. Přesto se ekonomicky situace neprojevila a spolky vždy účtovaly maximální možné ceny vzešlé ze zadávacích řízení. Město došlo k závěru, že ani systém soutěže pso/den, ani paušální částka není pro tuto službu vhodná a nepřibližuje se reálné ceně. (…).«.
56. Z výše uvedeného vyjádření zadavatele je nade vší pochybnost zřejmé, že modelem financování útulku pro zvířata se zadavatel zabývá dlouhodobě, z vyjádření zadavatele vyplývá, že model financování řešil již v několika předchozích zadávacích řízeních, přičemž v jednotlivých zadávacích řízení používal jak cenu „pso/den“, tak i paušální platby za stanovené období. Úřad má tedy za prokázané, že problematika modelu financování útulku nevyvstala v průběhu šetřeného zadávacího řízení (např. na základě reportáže TV ZAK), nýbrž zadavatel je s ní dlouhodobě seznámen a snaží se ji v jednotlivých zadávacích řízeních aktivně řešit. Důvod spočívající v nesprávně, popř. nevhodně nastaveném modelu financování předmětné veřejné zakázky, který je dle zadavatele důvodem pro zrušení předmětného zadávacího řízení, se tudíž nevyskytl v průběhu zadávacího řízení, nýbrž existuje dlouhodobě a zadavatel je s tímto problémem dlouhodobě seznámen.
57. V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel v článku V. „Cena, platební podmínky“ Přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci – závazný vzor smlouvy, cenu za péči o nalezené psy a kočky požaduje od dodavatelů stanovit paušální výší v Kč za kalendářní měsíc. Byť cena za plnění předmětné veřejné zakázky vyjádřená v paušální výši za kalendářní měsíc v sobě bude nepochybně zohledňovat i počet a stav zvířat a péči o tato zvířata, včetně péče veterinární, nejedná se v šetřeném případě o situaci, kdy cena veřejné zakázky byla vyjádřena toliko poměrem „pso/den“, resp. „kočko/den“, nýbrž cena za poskytovanou službu bude v šetřeném případě zohledňovat podstatně více faktorů než toliko počet zvířat v útulku ve stanoveném období (jako např. nákladnost veterinární péče, náklady na krmiva, steliva, energie, mzdové náklady, atd.), a tudíž lze oprávněně předpokládat, že zadavatelem požadovaný způsob vyjádření ceny poskytovaných služeb v šetřeném případě, na rozdíl od vyjádření ceny poskytované služby jako „pso/den“, resp. „kočko/den“ bude do značné míry eliminovat případnou snahu vybraného dodavatele o záměrné a umělé prodlužování pobytu zvířat v útulku z důvodu ekonomické motivace.
58. Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že problematiku finanční zainteresovanosti dodavatele na délce pobytu zvířete v útulku, nelze v šetřeném případě považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to jak z toho důvodu, že zadavatel před zahájením zadávacího řízení znal jednotlivé modely financování útulku a dle svého vyjádření je i v předchozích zadávacích řízeních aktivně uplatňoval, a nelze tedy konstatovat, že tento důvod vyvstal v průběhu zadávacího řízení, tak i z toho důvodu, že v šetřeném případě zadavatelem zvolený způsob financování útulku by pravděpodobně nevedl k negativnímu jevu – záměrnému prodlužování pobytu zvířat v útulku a neochotě provozovatele útulku vydávat zvířata novým majitelům, neboť zadavatelem stanovený model financování útulku je v šetřeném případě k takovému postupu finančně nemotivuje. Zásadní však je, že zadavatel o problému se způsobem financování útulku věděl dlouho před zahájením předmětného zadávacího řízení a nelze tedy konstatovat, že se takový důvod vyskytl v průběhu zadávacího řízení, což je jedna z podmínek pro možnost zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad neshledal, že by argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ohledně reportáží odvysílaných v TV ZAK týkajících se údajného neetického jednání stávajícího provozovatele útulku a ohledně jeho neochoty vydávat zvířata novým majitelům obsahovala oprávněný důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a tudíž že by zadavatel byl oprávněn z uvedeného důvodu zadávací řízení zrušit.
K ekonomickým důvodům obsaženým v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení
59. Z ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že zadavatel může zadávací řízení zrušit, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to včetně ekonomických důvodů. Úřad se tedy v dalším zaměří na to, zda v šetřeném případě existoval ekonomický důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
60. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvádí: „Dne 28. 6. 2017 byla na Magistrát města Plzně doručena žádost velitele Městské policie Plzeň o provozování Útulku pro zvířata v nouzi prostřednictvím Městské policie Plzeň (dále též „MP“) včetně rozpisu ročních nákladů nutných k zajištění provozu útulku MP. Městská policie je schopna dle této žádosti provozovat útulek za cenu 4 994 tis. Kč ročně, tj. za cenu srovnatelnou s nejvýhodnější nabídkou podanou v rámci zadávacího řízeni na zabezpečení péče o psy a kočky nalezené na území města Plzně. Dle sdělení velitele MP disponuje technickými prostředky i vyškoleným personálem, kterým zabezpečuje odchyt toulavých a opuštěných zvířat na území města Plzně a dále též na základě veřejnoprávních smluv i na území města Dobřany, Třemošná a obce Tlučná. V budoucnu plánuje rozšíření odchytu toulavých a opuštěných zvířat i na území města Starý Plzenec a obce Tlučná. Za výhody provozování útulku prostřednictvím MP lze považovat skutečnost, že finanční dary na provoz útulku budou zahrnuty do rozpočtu města Plzně, nikoliv externího provozovatele, dále skutečnost, že odchyt zvířat a následná péče o ně bude prováděna jednou organizací, a snadněji lze v případě provozování útulku MP nastavit efektivní způsob výdeje zvířat novým vlastníkům.“.
61. Z „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek – II“ ze dne 31. 5. 2017 vyplývá, že nejnižší nabídkovou cenu v zadávacím řízení nabídl dodavatel Spolek Naděje pro kočky, IČO 26539039, se sídlem Pod Vrchem 872/55, 312 00 Plzeň (dále jen „Spolek naděje pro kočky“), a to konkrétně 421 300 Kč měsíčně, tj. 5 055 600 Kč ročně. V příloze svého vyjádření č. j. MMP/297949/17 ze dne 5. 12. 2017 zadavatel předložil dokument datovaný dnem 27. 6. 2017 označený „(Nabídka k) Žádost o možnost provozování Útulku pro zvířata v nouzi v areálu Daimlerova 1219 na Borských polích“, ve kterém městská policie zadavateli nabízí provozování útulku v celkové ceně „4 994“. V přiložené cenové kalkulaci pak nejsou uvedeny bližší údaje, a to ani o časovém období, ke kterému se tato kalkulace vztahuje, o jakou měnovou jednotku se jedná, a zdali je údaj uveden v jednotkách Kč či např. v tisících. Lze se však domnívat, že cena je uvedena v tisících Kč za rok. Poněvadž tato kalkulace neobsahuje vyčíslení DPH, lze rovněž předpokládat, že se jedná o údaj uvedený bez DPH.
62. V prvé řadě je nutno k cenové kalkulaci městské policie uvést, že pokud Úřad odhlédne od formálních chyb této kalkulace, není tento dokument možno považovat za regulérní a oficiálně platnou cenovou nabídku (na rozdíl od nabídek, které zadavatel obdržel v rámci zadávacího řízení), neboť městská policie není uvedenou kalkulací nikterak vázána a není tedy ani najisto postaveno, že by městská policie za tuto cenu byla schopna útulek skutečně provozovat, nadto další podmínky provozování útulku nejsou z předmětné cenové kalkulace zřejmé. Předloženou cenovou kalkulaci lze tedy spíše než za závaznou cenovou nabídku, která by zadavateli zaručovala provozování útulku za výhodnějších podmínek, považovat za přibližnou cenovou kalkulaci nákladů za provozování útulku, která však nemá reálnou vypovídací hodnotu, není řádně zpracována a konkrétní podmínky provozování útulku v ní ani nejsou uvedeny.
63. Jak již je uvedeno výše, zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel mj. nabídku dodavatele Spolek Naděje pro kočky na provozování útulku s nabídkovou cenou 421 300 Kč měsíčně, tj. 5 055 600 Kč ročně. Po podání nabídek zadavatel od městské policie obdržel výše popsanou cenovou kalkulaci na provozování útulku „zřejmě“ za cenu 4 994 000 Kč za rok, což zadavatel jak v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tak ve svém vyjádření ve správním řízení považuje za cenu srovnatelnou s nabídkou dodavatele Spolek Naděje pro kočky. Aby však skutečně existoval reálný ekonomický důvod hodný zvláštního zřetele relevantní pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, mělo by platit, že pokračování v zadávacím řízení je pro zadavatele výrazně ekonomicky nevýhodné, a to z důvodu, že poptávané plnění již nepotřebuje, nebo že se po zahájení zadávacího řízení vyskytla nová, pro zadavatele efektivnější řešení, která by pro zadavatele znamenala oproti pokračování v zadávacím řízení výraznou úsporu finančních prostředků, přičemž tato úspora by měla být takového rozsahu, že nelze po zadavateli požadovat, aby v zahájeném zadávacím řízení nadále pokračoval. Za takovou situaci dle názoru Úřadu rozhodně nelze považovat skutečnost, kdy zadavatel mimo zadávací řízení obdrží zcela nezávaznou cenovou kalkulaci, kterou dodavatel (v tomto případě městská policie) není nikterak vázán, a kterou zadavatel považuje nikoli za podstatně výhodnější, než jsou podmínky, které by získal od některého z dodavatelů na základě řádného zadávacího řízení, nýbrž dle jeho slov toliko za „srovnatelnou“ s podmínkami získanými v zadávacím řízení. Pokud by byl zadavatel oprávněn z ekonomických důvodů zrušit zadávací řízení za situace, kdy obdrží neformální, neoficiální, nezávaznou, zcela nedostatečně zpracovanou cenovou kalkulaci, z níž ani nelze její ekonomickou výhodnost řádně zjistit, nadto garantovat, přičemž její podmínky sám zadavatel považuje pouze za „srovnatelné“ s nejvhodnější nabídkou podanou v rámci zadávacího řízení, a to navíc za situace, kdy je taková cenová kalkulace předložena až po podání nabídek, kdy jsou známy ceny nabízené účastníky zadávacího řízení, znamenalo by to popření základního smyslu a principu zákona, kterým je volná a rovná soutěž mezi dodavateli v zadávacím řízení.
64. Zadavatel ve svém vyjádření č. j. MMP/297949/17 ze dne 5. 12. 2017 k ekonomickým aspektům provozování útulku dále uvádí: „Město došlo k závěru, že ani systém soutěže pso/den, ani paušální částka není pro tuto službu vhodná a nepřibližuje se reálné ceně. Jako ztráta se ukázala i skutečnost, že na plně hrazenou péči obdržely neziskové subjekty peněžité i nepeněžité dary od občanů města. Tyto dary, zejména nezpeněžitelné, v podobě granulí, pamlsků, konzerv, ale i dek, obojků a hraček nejsou nezanedbatelné a výrazně by snížily provoz útulku.“.
65. K argumentu zadavatele, že pokud by útulek provozovala městská policie, dary od občanů, zejména v podobě granulí, pamlsků, konzerv, dek, obojků a hraček by se staly majetkem města, což by se pozitivně projevilo v nákladech na provoz útulku, na rozdíl od situace, kdy by útulek byl provozován soukromoprávním subjektem, Úřad uvádí následující. Takový argument zadavatele nepovažuje Úřad za relevantní, neboť zadavatel v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, ani v rámci správního řízení neposkytl žádnou konkrétní kalkulaci, která by obsahovala propočet toho, jakým způsobem, zejména v jaké finanční výši, by se případné dary od občanů, které by se staly majetkem města, projevily v nákladech na provoz útulku, jaký ekonomický dopad by to mělo, a zda by právě tato skutečnost mohla být ekonomickým důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Pokud pak zadavatel takovou kalkulaci není schopen provést (např. z důvodu toho, že nemá konkrétní informace), nelze pak ale s takovou skutečností ani kalkulovat jako s ekonomickým důvodem, který by měl být důvodem pro zrušení zadávacího řízení, neboť ani sám zadavatel není schopen předvídat, jakým způsobem, v jaké míře a zejména v jaké finanční výši by se takové skutečnosti mohly ve finančních prostředcích na provoz útulku projevit.
66. K ekonomické výhodnosti provozu útulku prostřednictvím městské policie Úřad na doplnění uvádí následující. Je třeba akcentovat, že v šetřené věci byla předložena ze strany městské policie zcela neoficiální a nezávazná kalkulace nákladů na provoz útulku, kterou nelze považovat za relevantní důvod pro zrušení zadávacího řízení, neboť sám zadavatel jednak opakovaně, a to jak v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tak i v rámci správního řízení uvedl, že městská policie je schopna provozovat útulek „za srovnatelných“ ekonomických podmínek, nikoliv za ekonomicky výrazně výhodnějších podmínek, jednak nelze tuto kalkulaci považovat ani za závaznou v tom smyslu, že za těchto finančních podmínek bude útulek skutečně provozován; zadavatel pak ani nezná, popř. v rozhodnutí o zrušení neuvedl další podmínky provozování útulku městskou policií, které by ekonomickou výhodnost tohoto řešení prokazovaly. Nadto ačkoliv cenová kalkulace městské policie trpí formálními chybami (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze předpokládat, že tato cenová kalkulace obsahuje náklady na provoz útulku uváděné v (tisících) Kč bez DPH. V této souvislosti totiž lze předpokládat, že zadavatel v souladu s článkem 17. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, kde se mj. uvádí: „Nabídky budou seřazeny podle výše nabídkové ceny, nabídkovou cenou se pro účely této zakázky rozumí u plátců DPH cena v Kč včetně DPH, u neplátců DPH konečná cena v Kč.“, měl k cenové kalkulaci městské policie (která je plátcem DPH) připočíst příslušnou výši DPH; v takovém případě by celkové kalkulované náklady na provoz útulku ze strany městské policie činily nikoliv 4 994 000 Kč, nýbrž zřejmě 6 042 740,- Kč vč. DPH, což by pro zadavatele znamenalo, nejenže provoz útulku prostřednictvím městské policie nebude pro zadavatele výrazně ekonomicky výhodnější než provoz prostřednictvím dodavatele vzešlého ze zadávacího řízení, v takovém případě by nebyl provoz prostřednictvím městské policie ani ekonomicky srovnatelný, nýbrž výrazně nákladnější, a to konkrétně o 987 140,- Kč za rok oproti nabídce dodavatele Spolek Naděje pro kočky vzešlé ze zadávacího řízení.
67. S ohledem na výše uvedené Úřad považuje argument zadavatele: „Město došlo k závěru, že ani systém soutěže pso/den, ani paušální částka není pro tuto službu vhodná a nepřibližuje se reálné ceně.“ za zcela lichý a neopodstatněný, neboť ani neoficiální cenová kalkulace městské policie předložená zadavateli poté, co nabídkové ceny dodavatelů byly známy, nepřinesla oproti nabídkám vzešlým ze zadávacího řízení žádnou výraznou úsporu nákladů, neboť tato kalkulace je (pokud Úřad ohlédne od její zmatečnosti) buď s nabídkou dodavatele Spolek Naděje pro kočky ekonomicky srovnatelná, nebo dokonce výrazně nákladnější. Skutečnost, že zadavateli byla v průběhu zadávacího řízení předložena zcela nezávazná kalkulace, která zřetelně neprokazuje ekonomickou výhodnost jiného způsobu zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, tak nemůže být důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který by bylo možné zadávací řízení zrušit.
68. Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že v šetřeném případě neexistoval ani ekonomický důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a tudíž že by zadavatel byl oprávněn z uvedeného důvodu zadávací řízení zrušit.
69. V této souvislosti Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel jak v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tak v průběhu správního řízení opakovaně uváděl, že městská policie disponuje technickými prostředky i vyškoleným personálem, kterým zabezpečuje odchyt toulavých a opuštěných zvířat na území města Plzně, i na území města Dobřany, Třemošná a obce Tlučná, přičemž v budoucnu plánuje rozšíření odchytu toulavých a opuštěných zvířat i do sousedních obcí. Úřad nikterak nezpochybňuje vybavenost ani personální obsazení městské policie pro poskytování zadavatelem poptávaného plnění, avšak skutečnost, že městská policie by byla schopna zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky úspěšně plnit, není, a ani nemůže být bez dalšího relevantním zákonným důvodem pro zrušení předmětného zadávacího řízení.
K problematice dodržení zásady transparentnosti v průběhu zadávacího řízení
70. K zásadě transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení.
71. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se v rámci předchozí právní úpravy již opakovaně zabýval jak Úřad, tak soudy ve své judikaturní činnosti. Poněvadž nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené ZVZ v uvedeném ohledu nedoznala žádných změn, je dle názoru Úřadu v plném rozsahu aplikovatelná i na šetřený případ.
72. Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, podle kterého požadavek transparentnosti »(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. V rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak Krajský soud v Brně dovodil, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.«. S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat a které uvádí objektivní a relevantní důvody, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly.
73. Aby tedy mohlo být konstatováno, že zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, je nutné prokázat, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv. Poněvadž na základě výše uvedených pasáží odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nezjistil žádný relevantní důvod, který by zadavatele opravňoval ke zrušení zadávacího řízení, považuje rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení za netransparentní ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, neboť ačkoliv toto rozhodnutí obsahuje dva zadavatelem uváděné důvody pro zrušení zadávacího řízení, a to včetně odůvodnění, žádný z těchto důvodů, tak jak byly zachyceny v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, není relevantním, popř. transparentně a zpětně přezkoumatelným důvodem pro zrušení zadávacího řízení a zadávací řízení tudíž nebylo zrušeno v souladu se zásadou transparentnosti.
74. Poněvadž zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl žádný relevantní důvod opravňující zadavatele pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zadavatel tímto postupem porušil zásadu transparentnosti zadávacího řízení stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.
75. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku by nebylo zrušeno. V článku 17. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti nabídek stanovil nejnižší nabídkovou cenu. Z „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek – II“ ze dne 31. 5. 2017 vyplývá, že nejnižší nabídkovou cenu v zadávacím řízení nabídl dodavatel Spolek Naděje pro kočky. Pokud by tedy zadavatel v rozporu se zákonem zadávací řízení nezrušil, dodavatel Spolek Naděje pro kočky by se zřejmě stal vybraným dodavatelem, popř. by se vybraným dodavatelem stal další účastník zadávacího řízení. Postup zadavatele v šetřeném případě má tudíž na výběr dodavatele přímý vliv.
76. Tím, že zadavatel zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil, ačkoliv k tomu nebyl v šetřeném případě oprávněn, porušil § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K výroku II. rozhodnutí
77. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
78. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když zadávací řízení zrušil, aniž by se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 nesplňují podmínky pro možnost zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) uvedeného zákona, přičemž tento postup ovlivnil výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.
79. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že rozhodnutí zadavatele ze dne 16. 8. 2017 o zrušení předmětného zadávacího řízení bylo úkonem nezákonným, neboť v šetřeném případě se v průběhu zadávacího řízení nevyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, pro které by mohlo být zadávací řízení zadavatelem zrušeno. Vzhledem k tomu, že tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nedochází k výběru dodavatele) a současně tedy nedošlo k uzavření smlouvy, přistoupil Úřad ke zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, který byl zaznamenán v rozhodnutí zadavatele č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 o zrušení zadávacího řízení, neboť jiné nápravné opatření ani v šetřeném případě nelze uložit.
80. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí
81. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
82. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí; ač v šetřeném případě k takovému následku reálně nemůže dojít, neboť zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, zákon Úřadu nedává jinou možnost, než aby v každém případě, kdy ukládá nápravné opatření, zakázal zároveň až do pravomocného skončení řízení uzavřít smlouvu, pročež tak Úřad činí i v předmětném správním řízení.
83. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného pod sp. zn. S0465/2017/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. rozhodnutí
84. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Vyhláška stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
85. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele č. j. MMP/199516/17 ze dne 16. 8. 2017 o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
86. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000465.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
Statutární město Plzeň, náměstí Republiky 1, 301 00 Plzeň
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
