Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 15401


Číslo jednací R0018/2018/VZ-11250/2018/323/JKt
Instance II.
Věc
Datové úložiště TSB
Účastníci Technické sítě Brno, akciová společnost
3S.cz, s. r. o. TECHNISERV IT, spol. s r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 23.04.2018
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15398.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15401.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.:ÚOHS-R0018/2018/VZ-11250/2018/323/JKt Brno 16. dubna 2018 V řízení o rozkladu ze dne 5. 2. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem – 3S.cz, s. r. o., IČO 27683273, se sídlem Eliášova 1055/25, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci Mgr. Petrem Budzińským, advokátem, ev. č. ČAK 10735, se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0499/2017/VZ-01907/2018/541/MSc ze dne 19. 1. 2018 o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž měl být zadavateli – Technické sítě Brno, akciová společnost, IČO 25512285, se sídlem Barvířská 822/5, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, nařízen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem „Datové úložiště TSB“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 1. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-000110, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2017 a dne 20. 2. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 1. 2017 pod ev. č. 2017/S 002-001732, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2017 a dne 18. 2. 2017, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel – TECHNISERV IT, spol. s r.o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno, jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0499/2017/VZ-01907/2018/541/MSc ze dne 19. 1. 2018 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m. Odůvodnění I. Řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Dne 19. 12. 2017 byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušnému podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k dohledu nad dodržováním zákona doručen návrh navrhovatele – 3S.cz, s. r. o., IČO 27683273, se sídlem Eliášova 1055/25, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci Mgr. Petrem Budzińským, advokátem, ev. č. ČAK 10735, se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Technické sítě Brno, akciová společnost, IČO 25512285, se sídlem Barvířská 822/5, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky „Datové úložiště TSB“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 1. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-000110, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2017 a dne 20. 2. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 1. 2017 pod ev. č. 2017/S 002-001732, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2017 a dne 18. 2. 2017, (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Dne 19. 12. 2017, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. 3. Jako součást návrhu podal navrhovatel rovněž návrh na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, jímž se domáhal, aby Úřad zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. II. Napadené rozhodnutí 4. Dne 19. 1. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0499/2017/VZ-01907/2018/541/MSc z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zamítl. 5. Zamítnutí návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření Úřad odůvodnil tím, že návrhu navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele v dané veřejné zakázce, jehož součástí je i návrh na vydání předběžného opatření, nepředcházely řádně a včas podané námitky, resp. že podaný návrh nesplňuje zákonem stanovené podmínky nezbytné pro pokračování ve správním řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele. III. Rozklad navrhovatele 6. Dne 5. 2. 2018 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 22. 1. 2018. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě. Námitky rozkladu 7. Navrhovatel v části II. rozkladu namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které je dle jeho tvrzení stručně až nepřezkoumatelně postaveno na pouhých odkazech na zákonná ustanovení a vyjádření zadavatele, aniž by se Úřad v rozporu se svým posláním zabýval meritorně námitkami navrhovatele. Tento postup považuje navrhovatel jak za protiústavní, tak v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. V části III. rozkladu pak brojí proti přílišnému formalismu Úřadu. 8. Navrhovatel dále v části IV. rozkladu rozporuje závěr Úřadu uvedený v napadeném rozhodnutí a namítá, že napadené rozhodnutí postrádá jakékoliv relevantní odůvodnění pro zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Navrhovatel také poukazuje na to, že Úřad vydal napadené rozhodnutí ještě před tím, než měl navrhovatel možnost nahlédnout do spisu a vyjádřit se k němu. 9. Navrhovatel v části IV. a) rozkladu argumentuje, že ustanovení § 211 odst. zákona odst. 6) se v daném případě nepoužije, jelikož námitky a jejich vyřizování dle jeho tvrzení nepatří do zadávacího řízení. To dle jeho tvrzení dosvědčuje gramatický i systematický výklad daného ustanovení a zákona, stejně jako §§ 40, 241 a 246 zákona. Dle navrhovatele se na doručování rozhodnutí o námitkách použije zákon č. 300/2008 Sb., zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), přičemž platí, že podle § 17 a 18a tohoto zákona je dokument doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Rozhodnutí o námitkách bylo tedy navrhovateli doručeno až dne 6. 11. 2017. Navrhovatel tudíž dodržel lhůtu pro podání návrhu stanovenou § 251 odst. 2 zákona. 10. V části IV. a) rozkladu navrhovatel považuje postup zadavatele za nezákonný, jelikož rozhodnutí o námitkách odeslal do datové schránky navrhovatele v pátek 3. 11. 2017 v 15:44:53, tedy v době, kdy bylo zřejmé, že příjemce zprávu již na konci pracovního týdne neotevře. Tímto dle navrhovatele zadavatel fakticky zkrátil navrhovateli jeho lhůtu a porušil všechny zásady stanovené § 6 zákona. 11. Navrhovatel v téže části rozkladu nakonec považuje za nesprávný postup zadavatele, který v průběhu celého řízení doručoval listiny mailem prostřednictvím zastupující advokátní kanceláře a to přímo navrhovateli – přičemž doručení datovou schránkou v pátek v podvečer je v rozporu s jeho dosavadním postupem a zadávací dokumentací. 12. V části IV. b) rozkladu navrhovatel označuje za chybný výklad ustanovení § 47 odst. 2) zákona užitý Úřadem. Dle navrhovatele totiž také opožděné podání návrhu způsobuje, že účast v zadávacím řízení zaniká navrhovateli až po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o zastavení správního řízení nebo zamítnutí návrhu. Úřad tedy nepostupoval správně, když z formálních důvodů nezkoumal meritorně navrhovatelův návrh a v něm obsažené námitky, nýbrž pouze zastavil přezkumné řízení z procesních důvodů. Jelikož navrhovatel dle svého tvrzení nebyl dosud řádně vyloučen ze zadávacího řízení, je pak nedoručení rozhodnutí o výběru dodavatele závažným pochybením zadavatele. Dle navrhovatele pak nemůže mít toto pochybení jiný následek, než zrušení celého zadávacího řízení Úřadem. Závěr rozkladu 13. Navrhovatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí, kterým zamítl návrh na vydání předběžného opatření, a aby Úřadu uložil předběžné opatření vydat. Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele 14. Dne 16. 2. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele, kde zadavatel uvádí, že návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky, neboť námitky podané navrhovatelem nemohly být podány v důsledku zániku jeho účasti v zadávacím řízení. Zadavatel tedy zcela souhlasí se závěry Úřadu vztahující se k doručování prostřednictvím datové schránky v zadávacím řízení, stejně jako se závěrem, že vyloučení navrhovatele nabylo účinnosti již 14. 11. 2017 v důsledku uplynutí lhůty k podání návrhu. 15. Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 90 odst. 5 správního řádu napadené rozhodnutí Úřadu potvrdil a podaný rozklad zamítl. Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele 16. Dne 11. 2. 2018 Úřad obdržel vyjádření společnosti - TECHNISERV IT, spol. s r.o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno, (dále jen „vybraný dodavatel“) k rozkladu navrhovatele, kde tento uvádí, že námitky navrhovatele se nevztahují k úkonům nebo krokům vybraného dodavatele a nebude se k tedy k těmto vyjadřovat. 17. Dne 14. 2. 2018 Úřad obdržel oznámení zadavatele sdělující skutečnost, že dne 13. 2. 2018 byla s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva na veřejnou zakázku. IV. Řízení o rozkladu 18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. Stanovisko předsedy Úřadu 19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 20. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. 21. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, na základě kterých jsem napadené rozhodnutí potvrdil a navrhovatelem podaný rozklad zamítl. V. K námitkám rozkladu 22. V prvé řadě shrnuji, že rozkladová argumentace navrhovatele v převážném rozsahu nesměřuje proti závěrům Úřadu obsaženým v napadeném rozhodnutí. 23. Argumentace obsažená v části III. rozkladu směřuje proti rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0499/2017/VZ-00830/2018/541/MSc (dále jen „meritorní rozhodnutí“), argumentace obsažená v části IV. a) rozkladu pak směřuje proti závěrům obsaženým v usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0452/2017/VZ-35460/2017/541/MSc ze dne 6. 12. 2017 (dále jen „usnesení o zastavení řízení ve věci vyloučení navrhovatele“), ke kterým Úřad dospěl v odlišném správním řízení, a které byly přezkoumány v rozkladovém řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0229/2017/VZ. Část IV. b) rozkladu pak opět směřuje proti závěrům uvedeným v meritorním rozhodnutí a část V. rozkladu proti usnesení o zastavení řízení ve věci vyloučení navrhovatele. Mám za to, že tato výše uvedená rozkladová argumentace tedy ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu nesměřuje proti správnosti či zákonnosti napadeného rozhodnutí a nelze ji tak považovat za rozkladovou námitku. Značná část navrhovatelovy argumentace je identická s rozkladovou argumentací, kterou již předložil v rozkladu proti usnesení o zastavení řízení ve věci vyloučení navrhovatele a proti meritornímu rozhodnutí. S touto argumentací jsem se již vypořádal v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0229/2017/VZ. Námitky proti meritornímu rozhodnutí pak mohou být vypořádány pouze v rámci rozhodnutí o rozkladu proti meritornímu rozhodnutí, a proto budou vypořádány v rozhodnutí o rozkladu vedenému pod sp. zn. ÚOHS-R0019/2018/VZ. 24. Námitkou, která směřuje proti závěrům uvedeným v napadeném rozhodnutí, je tvrzení obsažené v části II. rozkladu, a sice navrhovatelova námitka poukazující na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, resp. na jeho nedostatečné odůvodnění. 25. Podle § 61 odst. 1 správního řádu správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce. 26. Podle § 61 odst. 2 správního řádu o požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje. 27. Před vydáním rozhodnutí ve věci samé je tak Úřadu vymezen prostor pro volbu konkrétních procesních prostředků, které mu zákon, případně správní řád, umožňuje a které se mu jeví jako nejúčelnější. Pokud Úřad v prvostupňovém rozhodnutí rozhodl o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, konstatuji, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, pokud důvody uvedené v návrhu na nařízení předběžného opatření posuzoval ve vztahu k dokumentaci o veřejné zakázce (mj. zejména rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 11. 10. 2017, námitky navrhovatele proti vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 25. 10. 2017) a k dalším relevantním dokumentům (mj. zejména návrh navrhovatele na přezkoumání úkonu zadavatele ze dne 15. 11. 2017 a ze dne 19. 12. 2017). Úřad je ve svém rozhodování striktně vázán zákonem, avšak z dikce ustanovení § 61 odst. 1 správního řádu vyplývá, že „může“ před vydáním rozhodnutí ve správním řízení nařídit příslušné předběžné opatření, tedy záleží na zhodnocení Úřadu, jestli po předběžném posouzení předmětné věci dospěje k závěru, zda konkrétní důvody uvedené v návrhu svědčí či nesvědčí o nutnosti nařídit předběžné opatření. Úřad při zvažování návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu vycházel z obsahu návrhu navrhovatele, přičemž po přihlédnutí ke skutečnosti, že návrhu navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce, jehož součástí je i předmětný návrh na vydání předběžného opatření, nepředcházely řádně a včas podané námitky, tj. podaný návrh nesplňuje zákonem stanovené podmínky nezbytné pro pokračování ve správním řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele, zamítl Úřad návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. 28. Předmětem napadeného rozhodnutí není meritorní posouzení, zda zadavatel skutečně zákon porušil. Smyslem vydání předběžného opatření je především zabránění vzniku složitých obchodněprávních vztahů v rozporu se zákonem. Úřad především posuzuje, zda je nezbytně nutné zajistit účel správního řízení a zda důvody uvedené navrhovatelem v návrhu skutečně svědčí o nutnosti zajistit účel správního řízení právě navrhovaným předběžným opatřením. Přitom Úřad postupuje v souladu s § 2 odst. 3 správního řádu, podle kterého správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. 29. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že k závěru napadeného rozhodnutí dospěl Úřad v důsledku zjištění skutečnosti, že návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky a návrh proto nesplňuje zákonné podmínky nezbytné pro pokračování ve správním řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele. V napadeném rozhodnutí je pak dostatečně specifikováno, v jaké věci Úřad rozhodoval, a to v souladu s § 68 odst. 2 správního řádu. Úřad tak z dále uvedených důvodů dostatečným způsobem odůvodnil, proč v daném případě nemohl rozhodnout o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky. Odůvodnění napadeného rozhodnutí nemůže obsahovat podrobné odůvodnění vyčerpávající jednotlivé námitky uvedené v (meritorním) návrhu. Takové vypořádání je úkolem odůvodnění rozhodnutí meritorního, pro jehož vydání však v tomto případě nebyly splněny podmínky. Napadené rozhodnutí tak shledávám v souladu se zákonem i správním řádem a námitku navrhovatele uvedenou v rozkladu proto považuji za nedůvodnou. 30. Jelikož navrhovatel odůvodnil rozklad zejména tím, že nesouhlasí s meritorním posouzením samotného návrhu, resp. nesouhlasí s odůvodněním meritorního rozhodnutí, posoudil jsem ta tvrzení uvedená navrhovatelem v rozkladu, která „věcně“ směřují proti meritornímu rozhodnutí o návrhu, v rozsahu nezbytném pro posouzení rozkladu podaného proti napadenému rozhodnutí. 31. Úřad v bodech 26. a 27. odůvodnění meritorního rozhodnutí uvedl, že „[K]e dni 16. 11. 2017, kdy zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, nebyl navrhovatel již účastníkem zadávacího řízení. Oznámení o výběru dodavatele tak již v souladu s § 123 zákona nebylo navrhovateli zasláno. Dle § 241 odst. 3 zákona tedy nebyl ani navrhovatel oprávněn k podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 16. 11. 2017, neboť v rozhodné době již nebyl účastníkem zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nebyl oprávněn k podání námitek, nelze ani následný návrh ze dne 19. 12. 2017 považovat za řádně podaný, neboť podání námitek řádně a včas je jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele...“. 32. Úřad v bodě 8. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „[p]ři zvažování návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu vycházel Úřad z obsahu návrhu navrhovatele, přičemž po přihlédnutí ke skutečnosti, že návrhu navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce, jehož součástí je i předmětný návrh na vydání předběžného opatření, nepředcházely řádně a včas podané námitky, tj. podaný návrh nesplňuje zákonem stanovené podmínky nezbytné pro pokračování ve správním řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele, zamítl Úřad návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku…“. 33. K tomu uvádím, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, jelikož z předběžného posouzení věci vyplývalo, že bude správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh navrhovatele zastaveno z důvodu, že návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nepředcházely řádně a včas podané námitky (jak ostatně již bylo nepravomocně rozhodnuto meritorním rozhodnutím). Úřad po předběžném posouzení zjistil, že navrhovatel byl zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 11. 10. 2017 a navrhovatel proti tomuto úkonu podal námitky ze dne 25. 10. 2017, přičemž lhůta pro podání návrhu marně uplynula dne 13. 11. 2017. Konkrétně tak Úřad z nashromážděných podkladů (doručení návrhu dne 15. 11. 2017) učinil závěr, podle něhož navrhovatel ve smyslu § 241 odst. 3 zákona nebyl oprávněn k podání námitek proti následnému rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 16. 11. 2017, neboť v rozhodné době již nebyl účastníkem zadávacího řízení dle § 47 odst. 2 písm. b) zákona. Z těchto zjištění pak Úřad učinil závěr, že navrhovatel nebyl oprávněn k podání námitek a nemohl ani návrh ze dne 19. 12. 2017, týkající se rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, považovat za řádně podaný, neboť podání námitek řádně a včas je jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. 34. Pokud po meritorním, byť nepravomocném, posouzení věci Úřad dospěl k závěru, že je třeba správní řízení zastavit podle § 257 písm. h) zákona, odpovídá tomu i závěr Úřadu o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Jestliže Úřad dospěje k závěru, že nejsou splněny podmínky pro vedení návrhového řízení o meritu věci, není důvodné v takovém řízení nařizovat zadavateli předběžné opatření, neboť by tím bylo nepřiměřeně zasahováno do jeho práv. V souladu se zásadou proporcionality a zásadou rovnosti stran je totiž nutné vzít v úvahu nejen újmu na straně navrhovatele hrozící nenařízením předběžného opatření, ale rovněž i újmu na straně zadavatele hrozící nařízením předběžného opatření. Pokud tedy návrh podaný navrhovatelem nesplňuje ani zákonné náležitosti pro jeho projednání, bylo by nepřiměřené a rozporné s výše uvedenými zásadami správního řízení, kdyby bylo předběžné opatření zadavateli nařízeno. 35. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých podkladů pro jeho vydání Úřad vycházel, a dále je z něj zřejmé i to, na základě jaké úvahy dospěl k výroku napadeného rozhodnutí, tj. že důvody uvedené v návrhu na vydání předběžného opatření nesvědčí o nutnosti nařídit navrhované předběžné opatření. Výrok napadeného rozhodnutí pak dostatečně specifikuje, v jaké věci Úřad rozhodoval, a to v souladu s § 68 odst. 2 věta první správního řádu. Úřad tak dostatečným způsobem odůvodnil své správní uvážení, podle něhož nebyla dána nezbytnost zajištění účelu správního řízení uložením zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky. Napadené rozhodnutí tak shledávám v souladu se zákonem a správním řádem, jelikož byly naplněny náležitosti kladené na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu. Tímto však nepředjímám, jak bude rozhodnuto o rozkladu proti meritornímu rozhodnutí. Navrhovatelovu rozkladovou námitku, v rámci které poukazuje na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, tak považuji za nedůvodnou. VI. Závěr 36. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodu uváděných v rozkladu. 37. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží: 1. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno 2. Mgr. Petr Budziński, advokát, Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 3. TECHNISERV IT, spol. s r.o., Traťová 574/1, 619 00 Brno Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 53 odst. 1 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/15401
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.