Č. j.: ÚOHS-R0091/2018/VZ-19340/2018/321/OMa
Brno: 29. června 2018
V řízení o rozkladu ze dne 21. 5. 2018, jenž byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen téhož dne navrhovatelem –
M - SILNICE a. s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 01860, se sídlem Resslova 956, 500 02 Hradec Králové,
HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 01860, se sídlem Resslova 956, 500 02 Hradec Králové,
COLAS CZ, a. s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 01860, se sídlem Resslova 956, 500 02 Hradec Králové,
společníci společnosti „Společnost D 35 – Časy – Ostrov – M – SILNICE, HOCHTIEF, COLAS“,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0047/2018/VZ-14651/2018/522/KČe ze dne 17. 5. 2018 vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
učiněných ve veřejné zakázce s názvem „D35 Časy - Ostrov“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 634895, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 7. 2017, a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2016/S 185-332397 dne 24. 9. 2016, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 7. 2017 pod zn. 2017/S 136-278416,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0047/2018/VZ-14651/2018/522/KČe ze dne 17. 5. 2018
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele dne 8. 2. 2018 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0047/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D35 Časy - Ostrov“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 634895, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 7. 2017, a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2016/S 185-332397 dne 24. 9. 2016, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 7. 2017 pod zn. 2017/S 136-278416,
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 8. 2. 2016 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele –
M - SILNICE a. s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 01860, se sídlem Resslova 956, 500 02 Hradec Králové,
HOCHTIEF CZ a. s., IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 01860, se sídlem Resslova 956, 500 02 Hradec Králové,
COLAS CZ, a. s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 01860, se sídlem Resslova 956, 500 02 Hradec Králové,
společníci společnosti „Společnost D 35 – Časy – Ostrov – M – SILNICE, HOCHTIEF, COLAS“, (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D35 Časy - Ostrov“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 634895, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 7. 2017, a v Úředním věstníku EU uveřejněno pod zn. 2016/S 185-332397 dne 24. 9. 2016, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 7. 2017 pod zn. 2017/S 136-278416 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je stavba čtyřproudé komunikace kategorie R 25,5/120 o délce 13,5 km. Zadavatel v oznámení o zakázce jako předpokládanou hodnotu veřejné zakázky uvedl částku 4 977 mil. Kč.
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 17. 5. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0047/2018/VZ-14651/2018/522/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým výrokem I. zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo odst. 2 zákona. Výrokem II. pak Úřad zamítl návrh navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám, ve které navrhovatel namítal, že ze zadávací dokumentace nebylo zřejmé, jaké nedostatky nabídky povedou k vyřazení nabídky, neboť podle § 118 odst. 5 písm. c) návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
4. Výrok I. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tak, že v šetřeném případě přezkoumal posouzení nabídky navrhovatele hodnotící komisí, její vyřazení a následné rozhodnutí zadavatele ze dne 4. 1. 2018 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení jako úkony zadavatele učiněné v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 v návaznosti na § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, neboť navrhovatel v rámci své nabídky předložením Přílohy k nabídce, ve které absentuje údaj v Pod-článku č. 1.1.5.6 Sekce „Přeložky sítí technické infrastruktury cizích správců v rozsahu podle Dílu 6 zadávací dokumentace – Výkresy“, nesplnil požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.
5. Výrok II. napadeného rozhodnutí pak Úřad odůvodnil tak, že návrh navrhovatele ze dne 7. 2. 2018 byl v jeho části, ve které navrhovatel brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, podán v rozporu s ustanovením § 110 odst. 7 zákona, neboť navrhovatel nevyužil možnost podat proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky ve lhůtě nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek – která byla v šetřeném případě zadavatelem v rámci Dodatečných informací č. 18 ze dne 11. 10. 2017 stanovena do 20. 10. 2017, tj. do 25. 10. 2017 – ale uvedené skutečnosti namítá až v rámci jeho návrhu ze dne 7. 2. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, doručeném Úřadu dne 8. 2. 2018.
III. Námitky rozkladu
6. Dne 21. 5. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 17. 5. 2018. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel následně dne 31. 5. 2018 doručil Úřadu Odůvodnění rozkladu proti napadenému rozhodnutí z téhož dne.
7. V odůvodnění rozkladu navrhovatel namítá, že úprava zadávacích podmínek, kterou provedl zadavatel, byla pouze vizuální změna tabulky v „Příloze k nabídce“ a od zadavatele neměl jakoukoliv informaci o obsahové změně, a považuje za netransparentní, pokud by měl pouze na základě vágně formulovaných informací, které zapříčinily změny zadávacích podmínek, opětovně přezkoumávat, které části zadávacích podmínek doznaly změny. Dle navrhovatele tedy byla uvedená změna zadávacích podmínek neúčinná a nebyl tedy ani dán důvod pro vyloučení navrhovatele.
8. Dále navrhovatel namítá, že v rámci „sekcí“ nebyl stanoven žádný odlišný režim od obecné části zadávacích podmínek veřejné zakázky, a závěr Úřadu, že na realizaci přeložek sítí v rámci „sekce“ lze odlišně od Díla aplikovat jiný režim je lichý a neopodstatněný. Úřad dle navrhovatele navíc tento svůj závěr nevysvětluje, čímž jej činí nepřezkoumatelným.
9. Navrhovatel dále namítá, že Úřad špatně posoudil výhodnost, případně nevýhodnost zařazení pojmu „sekce“ do smluvních podmínek, respektive aplikaci pojmu sekce na přeložky sítí technické infrastruktury. Navrhovatel současně namítá nedostatečné posouzení dané otázky, když Úřad dle něj nepřezkoumal v dostatečném rozsahu danou problematiku a napadené rozhodnutí tak bylo v tomto ohledu nesprávné.
10. Nakonec pak navrhovatel namítá porušení práva na spravedlivý proces, když se dle něj Úřad nedostatečně či vůbec nezabýval důkazem „zadávací podmínky obdobné veřejné zakázky D48 Frýdek-Místek, obchvat – II. etapa“, a to z důvodu, že každá veřejná zakázka je unikátní. Navrhovatel namítá, že Úřad měl daný důkaz posoudit.
11. Navrhovatel tedy konstatuje, že Úřad nedostatečně zjistil všechny rozhodné skutkové okolnosti a jím zjištěné skutečnosti nesprávně právně posoudil nebo je neposoudil zcela.
Závěr rozkladu
12. Z výše uvedených důvodů se navrhovatel domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
14. Dne 24. 5. 2018 obdržel Úřad podání zadavatele označené jako „Sdělení zadavatele o provedení úkonu v zadávacím řízení ‚D35 Časy – Ostrov‘“, ze dne 23. 5. 2018. V tomto podání zadavatel Úřadu sdělil, že dne 22. 5. 2018 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – „Společnost EUROVIA + Metrostav + SWIETELSKY, D35 Časy – Ostrov“, vedoucí společnosti EUROVIA CS, a.s., se sídlem EUROVIA CS, a.s., odštěpný závod oblast Čechy střed, závod Čechy východ, Piletická 498, 503 41 Hradec Králové – Pouchov (dále též „vybraný uchazeč“).
15. Zjištění o uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku bylo ověřeno předsedou Úřadu v registru smluv (https://smlouvy.gov.cz/smlouva/5652331).
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele ze dne 6. 6. 2018
16. Dne 6. 6. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu, v němž zadavatel konstatuje, že napadené rozhodnutí je věcně a skutkově správné, tvrzení zadavatele jsou mylná, účelová, zavádějící a neopírající se o relevantní ustanovení zákona. Dále zadavatel doplňuje, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem a v souvislosti s tím navrhuje, aby předseda Úřadu správní řízení zastavil.
17. Předseda Úřadu následně vydal usnesení č. j. ÚOHS-R0091/2018/VZ-17070/2018/321/OMaze dne 12. 6. 2018, jímž určil účastníkům správního řízení lhůtu 7 dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – vyjádření se k podkladům rozhodnutí.
18. Navrhovatel tohoto práva nevyužil.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 6. 2018
19. Dne 18. 6. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel konstatuje, že uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Na základě znění § 90 odst. 4 správního řádu v kombinaci s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zadavatel dochází k závěru, že má být správní řízení zastaveno a tedy navrhuje, aby předseda Úřadu správní řízení sp. zn. ÚOHS-R0091/2018/VZ zastavil.
Stanovisko předsedy Úřadu
20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
21. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
22. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
23. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
24. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
25. Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
26. Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
27. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.
28. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012 nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
29. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tedy s tím, čeho se navrhovatel domáhal.
30. Zadavatel prokázal, že podle § 82 zákona uzavřel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu s vybraným uchazečem dne 22. 5. 2018. Uzavřením smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem, spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele včetně všech úkonů následně učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
31. Uložit nápravné opatření ve smyslu ustanovení § 118 zákona není tedy možné. Z důvodu uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky konstatuji, že se návrh navrhovatele stal bezpředmětným, neboť odpadl předmět řízení a Úřad již nemůže v zákonných mezích rozhodnout. Nastala tak skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
32. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
33. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.
34. K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“
35. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh navrhovatele, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. k nápravnému opatření v podobě zrušení určitého úkonu zadavatele.
36. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
37. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího, pokud nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení. Takovouto skutečnost pak představuje právě výše uvedená bezpředmětnost žádosti navrhovatele. Zároveň je tím ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
38. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele tak konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, kvůli které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.
39. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky a dále, že na předmět plnění veřejné zakázky již byla před vydáním tohoto rozhodnutí uzavřena smlouva, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, a proto jsem postupem podle výše citovaných ustanovení napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
40. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků je naplněna i poslední podmínka pro aplikaci § 90 odst. 4 správního řádu. K této problematice se rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, když konstatoval, že „zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Nejedná se odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu.“
VI. Závěr
41. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
42. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4
2. JUDr. Dalibor Kalcso, advokát, Resslova 956, 500 02 Hradec Králové
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se nepoužije s ohledem na § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
