Č. j.:ÚOHS-S0165/2018/VZ-15340/2018/512/JHé
Brno: 7. 6. 2018
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 5. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – město Bystřice nad Pernštejnem, IČO 00294136, se sídlem Příční 405, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem,
navrhovatel – Petr Lupoměch, IČO 45497923, podnikatel se sídlem Bohuňov 60, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 4. 2018 Mgr. Jakubem Skořepou, IČO 00932159, advokátem se sídlem Strojírenská 371/2, 591 01 Žďár nad Sázavou.
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy bytových domů na ulici Černý vršek“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 1. 2018 a uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, vydává toto
usnesení:
Správní řízení se podle § 257 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrh navrhovatele – Petr Lupoměch, IČO 45497923, podnikatel se sídlem Bohuňov 60, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem – ze dne 3. 5. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Bystřice nad Pernštejnem, IČO 00294136, se sídlem Příční 405, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy bytových domů na ulici Černý vršek“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném uveřejněním výzvy k podání nabídky ze dne 17. 1. 2018 na profilu zadavatele téhož dne, nebyl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě podle § 251 odst. 2 citovaného zákona, tj. do 30. 4. 2018.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 3. 5. 2018 návrh navrhovatele – Petr Lupoměch, IČO 45497923, podnikatel se sídlem Bohuňov 60, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 4. 2018 Mgr. Jakubem Skořepou, advokátem, IČO 00932159, se sídlem Strojírenská 371/2, 591 01 Žďár nad Sázavou (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – město Bystřice nad Pernštejnem, IČO 00294136, se sídlem Příční 405, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy bytových domů na ulici Černý vršek“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném uveřejněním výzvy k podání nabídky ze dne 17. 1. 2018 na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 3. 5. 2018, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Návrh navrhovatele směřuje proti Rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení.
4. Účastníky správního řízení jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0165/2018/VZ-13679/2018/512/JHé ze dne 10. 5. 2018.
6. Dne 10. 5. 2018 obdržel Úřad část dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku včetně vyjádření zadavatele k podanému návrhu navrhovatele, v němž mimo jiné vyjádřil domněnku, že návrh navrhovatele byl podán opožděně, jelikož lhůta pro podání návrhu začala plynout dne 18. 4. 2018. Zadavatel poukazuje na to, že právní zástupce navrhovatele dne 18. 4. 2018 nebyl zastižen a zásilka byla téhož dne uložena na poště. Navrhovatel samotný má s provozovatelem poštovních služeb sjednánu výhradu odnášky, a proto byla jeho zásilka ihned uložena na poště. Oba si pak rozhodnutí o námitkách vyzvedli až 24. 4. 2018. Zadavatel přitom odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a uvádí usnesení č. j.: ÚOHS-S0303/2017/VZ-23655/2017/533/PŠo, dle kterého je dokument považován za doručený v okamžiku, kdy adresát poprvé nabyde možnost skutečně se s obsahem jemu doručovaného úkonu seznámit. Proto má zadavatel pochybnost, zda bylo samotné podání návrhu doručeno Úřadu a zadavateli v souladu s § 251 odst. 2 ZZVZ.
II. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Úřad přezkoumal podmínky pro vedení správního řízení a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že navrhovatel svůj návrh nedoručil ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, a proto správní řízení podle § 257 písm. e) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 9 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), se soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.
9. Podle § 570 odst. 1 věty před středníkem občanského zákoníku působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.
10. Podle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
11. Podle § 45 odst. 1 zákona č. 60/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „původní občanský zákoník“) projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.
12. Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně; není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
13. Podle § 211 odst. 3 zákona písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy
a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3.
14. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
15. Podle § 251 odst. 2 zákona, není-li stanoveno jinak, musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
16. Podle § 251 odst. 3 zákona, pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
17. Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.
18. Podle § 279 odst. 2 zákona nabývá ustanovení § 211 odst. 3 účinnosti v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a), České národní banky a centrálních zadavatelů dnem 18. dubna 2017 a v případě ostatních zadavatelů dnem 18. října 2018.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
19. Z podacího archu České pošty a Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 17. 4. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které byly Úřadu předloženy jako součást návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vyplývá, že dne 5. 4. 2018 navrhovatel podal proti Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 20. 3. 2018 námitky ze dne 4. 4. 2018. Námitky byly zadavateli doručeny 5. 4. 2018. Zadavatel následně uvedené námitky navrhovatele odmítl rozhodnutím o námitkách, které dne 17. 4. 2018 odeslal navrhovateli a jeho právnímu zástupci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Dle údajů z doručenek byla listovní zásilka obsahující rozhodnutí o námitkách uložena na poště k vyzvednutí dne 18. 4. 2018 a navrhovatelem i jeho právním zástupcem vyzvednuta dne 24. 4. 2018.
Právní posouzení
20. Vzhledem k tomu, že včasné doručení návrhu Úřadu je základní podmínkou pro vedení správního řízení, přistoupil Úřad nejprve k přezkoumání otázky, zda byl návrh navrhovatele doručen včas. Stejně tak nelze přehlédnout argumentaci zadavatele, který na pozdní doručení návrhu upozornil. Lhůta pro podání návrhu se přitom ve smyslu § 251 odst. 2 a 3 zákona odvíjí od data doručení rozhodnutí o námitkách (v případě, že zadavatel v daném případě rozhodl o podaných námitkách v zákonné lhůtě – viz § 251 odst. 2 zákona v návaznosti na § 245 odst. 1 zákona), nebo ode dne odeslání námitek stěžovatelem (pokud zadavatel o podaných námitkách v zákonné lhůtě nerozhodl – viz § 251 odst. 3 zákona v návaznosti na § 245 odst. 1 zákona).
21. V šetřeném případě zadavatel obdržel námitky proti Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení dne 5. 4. 2018 a rozhodl o nich rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 4. 2018, které bylo dle doručenky listovní zásilky na poště připraveno k převzetí dne 18. 4. 2018. Jelikož podle § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen rozhodnutí o podaných námitkách odeslat stěžovateli ve lhůtě do 15 dnů od obdržení námitek, lze konstatovat, že v daném případě zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách navrhovatele v zákonné lhůtě, když rozhodnutí o námitkách navrhovatele bylo již třináctý den ode dne obdržení námitek (tj. ode dne 5. 4. 2018) uloženo na poště k vyzvednutí.
22. Je tak postaveno najisto, že v daném správním řízení se lhůta pro podání návrhu určí dle § 251 odst. 2 zákona (a nikoli dle § 251 odst. 3 zákona) a tedy začíná plynout ode dne doručení rozhodnutí o námitkách.
23. Jak již bylo řečeno výše, zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách navrhovateli a jeho právnímu zástupci prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Z doručenek poskytovatele poštovních služeb, které jsou obsaženy v dokumentaci o zadávacím řízení a kterými zadavatel současně učinil přílohu svého vyjádření ze dne 10. 5. 2018, vyplývá, že zásilky s tímto rozhodnutím o námitkách byly poskytovatelem poštovních služeb uloženy na poště dne 18. 4. 2018. Z těchto doručenek je současně zřejmé, že danou zásilku si navrhovatel a jeho právní zástupce převzali až dne 24. 4. 2018.
24. V šetřeném případě se tedy jeví jako stěžejní posouzení data doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli, tj. zda se jedná o okamžik, kdy zásilka s rozhodnutím zadavatele o námitkách navrhovatele byla uložena na poště, nebo okamžik, kdy si navrhovatel uvedené podání fyzicky převzal.
25. Jelikož pro doručování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb platí odlišná pravidla v případě vztahů soukromoprávních a vztahů veřejnoprávních, přistoupil Úřad nejdříve ke kvalifikaci samotné povahy vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem v zadávacím řízení.
K povaze vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem
26. Úřad uvádí, že vztah zadavatele a dodavatele je vztahem, jehož cílem je uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V tomto kontraktačním vztahu zadavateli nepřísluší pozice orgánu veřejné moci, nýbrž pozice právnické osoby, a to bez ohledu na to, zda zadavatelem je nebo není správní orgán. Z tohoto důvodu lze tento vztah klasifikovat jako soukromoprávní. V tomto smyslu odkazuje Úřad též na názor Krajského soudu v Brně uvedený v rozsudku sp. zn. 62 Af 64/2011-41 ze dne 3. 1. 2013, který následně podpořil i rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 2/2013 – 46 ze dne 24. 4. 2013. NSS v předmětném rozsudku konkrétně uvedl, že „(…) této souvislosti se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem krajského soudu a stěžovatele, že vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním.“ (obdobně např. rozsudek NSS č. j. 1 Afs 57/2013 ze dne 7. 8. 2013).
27. K uvedenému Úřad dodává, že rozhodnutí o námitkách je úkonem v zadávacím řízení, tedy úkonem v rámci soukromoprávní kontraktace dvou subjektů, přičemž zadavatel v této souvislosti při vyřizování námitek podle zákona nevystupuje v pozici orgánu veřejné moci (pozn. Úřadu: „Přestože zadavatel může být v jiných případech orgánem veřejné moci, kdy v rámci své působnosti může vystupovat z pozice vrchnostenské, v rámci zadávacího řízení se v takové pozici nenachází.“ – viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 64/2011-41 ze dne 3. 1. 2013, obdobně též rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 38/2012-52 ze dne 25. 4. 2013). Jinými slovy, doručování rozhodnutí o námitkách neprobíhá ve veřejnoprávní rovině. Námitky a rozhodování o nich jsou naopak čistě soukromoprávním způsobem řešení problémů v procesu zadávání, který dává účastníkům tohoto procesu možnost vyřešit veškeré možné nejasnosti bez zásahu správního orgánu – tedy Úřadu.
28. Na základě výše uvedeného tedy Úřad uzavírá, že proces rozhodování o námitkách probíhá v rámci soukromoprávního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem a rovněž otázka doručování rozhodnutí o námitkách dodavateli má povahu soukromoprávního vztahu mezi dvěma rovnocennými subjekty.
29. Obecným předpisem pro oblast soukromoprávních vztahů je přitom dle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku právě občanský zákoník, a proto se na posouzení otázky doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli použije občanský zákoník.
K okamžiku doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli
30. Úřad uvádí, že podle rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 64/2011 ze dne 3. 1. 2013 platí, že »Je-li jakýkoli úkon dodavatele (uchazeče) uskutečněný v průběhu zadávacího řízení určený zadavateli soukromoprávním úkonem, uplatní se zásada, že doručuje-li se mezi nepřítomnými účastníky, působí projev vůle navrhovatele vůči příjemci od okamžiku, kdy mu „dojde“ (§ 45 odst. 1 občanského zákoníku). Pojem dojití však není v soukromém právu vykládán striktně ve smyslu „doručení“, jak jej lze dovozovat z procesních předpisů veřejného práva, tj. že by jej adresát musel fyzicky převzít«. Současně zde soud doplňuje, že »Výklad § 45 odst. 1 občanského zákoníku je i z pohledu Nejvyššího soudu konstantní a nevyžaduje skutečné „dojití“ podání obsahujícího úkon do rukou adresáta, ale postačí jeho „dojití“ do sféry jeho dispozice, tj. do stavu, kdy adresát nabyl objektivní možnost se se zásilkou seznámit«. K uvedeným citacím rozsudku Úřad doplňuje, že ačkoli v uvedeném případě soud vycházel z dnes již neplatného § 45 odst. 1 původního občanského zákoníku, lze uvedené závěry použít i za současné právní úpravy uvedené v § 570 odst. 1 občanského zákoníku, kde je tato problematika upravena obdobně.
31. To, že se v případě původního občanského zákoníku a občanského zákoníku ve vztahu k § 45 odst. 1 a § 570 odst. 1 jedná o obdobná ustanovení, resp. ustanovení mající stejný dopad je zřejmé z obsahu těchto norem, kdy původní právní úprava stanovovala, že „projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde“ a občanský zákoník nyní stanovuje, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde“. Jazykovým výkladem těchto norem je nutno dojít k jednoznačnému závěru, a to, že koncepce okamžiku působení projevu vůle (právního jednání) vůči nepřítomné osobě je od chvíle, kdy jí projev vůle dojde. Ve vztahu k uvedenému lze např. odkázat i na znění důvodové zprávy k ustanovení § 570 odst. 1 občanského zákoníku, kde je výslovně uvedeno, že ustanovení § 570 přejímá § 45 původního občanského zákoníku. Ve světle výše uvedeného nelze než opětovně uvést, že v odůvodnění tohoto rozhodnutí citovaná relevantní judikatura ve vztahu k účinkům doručení je přiléhavá, a to i přesto, že se týká předcházející právní úpravy.
32. Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 64/2011 ze dne 3. 1. 2013 rovněž poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2622/2006 ze dne 30. 6. 2008, kde soud uvedl, že »slovní spojení „dostane se do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů, nýbrž že je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápou nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu či telegramu obsahujícího projev vůle do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popř. i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit«. Soud přitom doplnil, že k obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i ve věcech sp. zn. 28 Cdo 72/2004 a 26 Cdo 864/2004.
33. V citovaném rozsudku soud dále uvedl, že „z pohledu aplikace soukromoprávních pravidel pro doručování je tedy podstatné, že k doručení podání mezi stranami v soukromoprávním styku dojde tehdy, doručí-li odesílatel zásilku do sféry dispozice adresáta, aniž by se s ní musel adresát seznámit, natož doručení potvrzovat. Sférou dispozice adresáta je mj. jeho poštovní schránka nebo i vzdálenější úložní pošta v místě jeho bydliště, zdržuje-li se tam. Chrání se tím reálná možnost odesílatele učinit takové hmotněprávní úkony, které jsou závislé na doručení adresátovi. Chrání se tím i adresát, který musí mít objektivní možnost se se zásilkou seznámit.“
34. Na základě výše uvedeného lze v obecné rovině shrnout, že rozhodnutí o námitkách, které je zadavatelem (jakožto prvním účastníkem soukromoprávního vztahu) adresováno stěžovateli (jakožto druhému účastníkovi soukromoprávního vztahu), je v rámci soukromoprávního vztahu doručeno okamžikem dojití do sféry dispozice stěžovatele. Jak vyplývá z výše citovaných závěrů soudů, sféra dispozice je vyjádřením reálné existence objektivní možnosti adresáta se s předmětným úkonem seznámit. Je tedy zřejmé, že okamžikem doručení v soukromoprávním smyslu není okamžik skutečného seznámení se adresáta s obsahem doručovaného úkonu, nýbrž jde již o ten okamžik, kdy adresát poprvé nabyde možnosti skutečně se s obsahem jemu doručovaného úkonu seznámit. Z výše citovaných závěrů soudů přitom jasně vyplývá, že při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nastává objektivní možnost adresáta seznámit se s obsahem jemu doručovaného úkonu okamžikem jeho doručení do bytu, sídla či poštovní schránky adresáta, či oznámením o uložení předmětné zásilky u provozovatele poštovních služeb. Na základě takového oznámení disponuje adresát všemi informacemi potřebnými k tomu, aby se mohl s obsahem jemu doručovaného úkonu skutečně seznámit, disponuje tedy objektivní možností seznámení se s jeho obsahem. Pakliže tyto informace adresát nevyužije a s obsahem takto doručovaného úkonu se skutečně neseznámí, aniž by to bylo zapříčiněno překážkou, která by až do svého odpadnutí objektivně vyloučila možnost adresáta seznámit se s obsahem jemu adresovaného úkonu, nelze takto neposkytnutou součinnost přikládat k tíži odesílatele, který naopak veškerou potřebnou součinnost ke skutečnému seznámení se s obsahem doručovaného úkonu adresátem poskytl. Takto doručovaný úkon se má potom za doručený okamžikem poskytnutí relevantních informací umožňujících adresátovi seznámení se s jeho obsahem – tedy okamžikem dojití do dispoziční sféry adresáta.
35. Úřad doplňuje, že je třeba si rovněž uvědomit, že obecně je cílem zadavatele co nejrychlejší uzavření smluvního vztahu, k němuž zadávací řízení směřuje. V situaci, kdy zadavatel odesílá rozhodnutí o podaných námitkách, očekává, že nejpozději do tří pracovních dnů ode dne odeslání bude tento dokument stěžovateli doručen (ve smyslu § 573 občanského zákoníku). Zadavatel tedy může vycházet z nejzazšího data, v němž se stěžovatel mohl s rozhodnutím o námitkách seznámit a tedy i z data, v němž může očekávat podání návrhu, či naopak nabyde jistotu, že může v zadávacím řízení činit další kroky, aniž by se obával, že příslušné zadávací řízení bude předmětem přezkumu před Úřadem na základě včasně podaného návrhu daného stěžovatele. Jinými slovy řečeno, nelze připustit obstrukční jednání ani ze strany stěžovatele tím, že si nebude přebírat poštu a vnášet tak nejistotu do dalšího jednání zadavatele směřujícího k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
36. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zásilka obsahující rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 17. 4. 2018 byla uložena na poště navrhovatele dne 18. 4. 2018, měl navrhovatel možnost se již k tomuto datu s předmětným rozhodnutím zadavatele seznámit. V šetřeném případě tak však navrhovatel učinil až dne 24. 4. 2018, tj. 6 dnů po uložení zásilky na poště.
37. Do dispoziční sféry navrhovatele se však na základě závěrů z výše uvedené judikatury dostalo rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele již dne 18. 4. 2018. V kontextu § 570 odst. 1 občanského zákoníku tedy projev vůle zadavatele spočívající v nevyhovění námitkám navrhovatele působil již od okamžiku, kdy měl navrhovatel možnost se s příslušným rozhodnutím o námitkách seznámit, tj. od chvíle uložení zásilky na poště. Podle § 251 odst. 2 zákona tak posledním dnem lhůty pro doručení návrhu Úřadu byl den 30. 4. 2018. Navrhovatel však návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 3. 5. 2018 doručil Úřadu téhož dne, tj. až 3. 5. 2018, a tedy po uplynutí lhůty stanovené v § 251 odst. 2 zákona.
38. Úřad také ověřil, zda předmětné rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem řádně doručováno, tj. zda bylo doručováno řádným způsobem, relevantní osobě a na řádné místo (v opačném případě by totiž nebylo možno předmětnou zásilku považovat za doručenou).
Ke způsobu doručování rozhodnutí o námitkách navrhovateli
39. Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Dle téhož ustanovení odst. 3 zákona „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky“. Tato podmínka však v daném případě nemusela být splněna, neboť dle § 279 odst. 2 zákona je uvedeno, že: „ustanovení § 211 odst. 3 nabývá účinnosti v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a), České národní banky a centrálních zadavatelů dnem 18. dubna 2017 a v případě ostatních zadavatelů dnem 18. října 2018.“ Nejen z důvodu ověření relevance odkladného účinku výše uvedeného ustanovení přistoupil Úřad k prověření právního postavení zadavatele.
K právnímu postavení zadavatele
40. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.
41. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
42. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.
43. Z výše uvedeného plyne, že město Bystřice nad Pernštejnem jakožto zadavatel je základním územním samosprávným celkem.
44. S ohledem na shora uvedené je tedy možné konstatovat, že zadavatel naplnil podmínky uvedené ve výše citovaných zákonných ustanoveních a tudíž je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona. Při posouzení věci Úřad vzal tedy v úvahu, že ustanovení § 211 odst. 3 nabývá účinnosti (ostatní zadavatel) dnem 18. října 2018 a že zadavatel tak neměl povinnost komunikovat s navrhovatelem výhradně elektronicky a mohl rozhodnutí o námitkách odeslat prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.
K řádnosti a relevantnosti doručení rozhodnutí o námitkách
45. Z výše uvedeného vyplývá, že písemnosti tedy bylo možné doručit také prostřednictvím držitele poštovní licence, tj. kterýmkoliv poskytovatelem poštovních služeb. K osobě adresáta a řádnému místu pro doručení Úřad uvádí, že z doručenek je patrné, že zadavatel doručoval relevantní osobě a na řádné místo, neboť rozhodnutí o námitkách odeslal stěžovateli Petru Lupoměchovi, podnikateli se sídlem Bohuňov 60, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem, i jeho právnímu zástupci Mgr. et Bc. Luboš Kliment, advokátovi se sídlem Nádražní 21, 591 01 Žďár nad Sázavou. Rozhodnutí o námitkách bylo doručováno řádně.
46. Úřad v této souvislosti považuje za nutné zdůraznit podstatnou skutečnost, že navrhovatel podal dne 5. 4. 2018 námitky, a tudíž musel očekávat, že mu rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách bude doručováno. Při znalosti zákonných lhůt pro vyřízení námitek zadavatelem si navrhovatel mohl a měl být vědom i nejzazší zákonné lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách zadavatelem (tj. 20. 4. 2018), v níž mohlo být toto rozhodnutí zadavatelem odesláno, a měl tedy takovou zásilku důvodně očekávat (zásilku mohl očekávat i dříve, neboť 20. 4. 2018 bylo pouze nejzazší datum pro odeslání rozhodnutí o námitkách, přičemž zadavatel toto rozhodnutí může odeslat kdykoliv dříve, což v daném případě i učinil). Úřad závěrem opětovně připomíná, že nelze přijmout stav, kdy dodavatel bude nepřebíráním rozhodnutí zadavatele prodlužovat dobu, po kterou je možné řádně (včas) napadnout jím učiněný úkon.
K doručení návrhu Úřadu
47. S ohledem na všechny výše uvedené okolnosti, je nutno konstatovat, že poslední den řádné lhůty, v níž mohl navrhovatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, byl tedy den 30. 4. 2018, jelikož lhůta pro podání tohoto návrhu započala běžet den následující po doručení rozhodnutí o námitkách, kterým byl, jak Úřad výše dovodil, den 18. 4. 2018. Navrhovatel však návrh doručil Úřadu až dne 3. 5. 2018, a tedy až po uplynutí lhůty podle § 251 odst. 2 zákona.
48. Úřad tedy na základě výše uvedeného uzavírá, že vzhledem k tomu, že ze strany navrhovatele nedošlo k doručení návrhu Úřadu ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 30. 4. 2018, Úřad podle § 257 písm. e) zákona předmětné správní řízení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, zastavil.
49. Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. město Bystřice nad Pernštejnem, Příční 405, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem
2. Mgr. Jakub Skořepa, Strojírenská 371/2, 591 01 Žďár nad Sázavou
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
