Č. j.: ÚOHS-R0142/2018/VZ-29402/2018/322/LKa
Brno 12. října 2018
V řízení o rozkladu ze dne 17. 8. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
DIGITAL TELECOMMUNICATIONS, spol. s r.o., IČO 00575810, se sídlem Obránců míru 208/12, 703 00 Ostrava – Vítkovice, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 17. 7. 2018 Mgr. Davidem Purmenským, advokátem, ev. č. ČAK 10171, IČO 71330267, se sídlem 28. října 3117/61, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0283/2018/VZ-22739/2018/523/GHo ze dne 8. 8. 2018 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Modernizace telekomunikační sítě - ústředna“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 30. 4. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0283/2018/VZ-22739/2018/523/GHo ze dne 8. 8. 2018
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 30. 4. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídky z téhož dne na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Modernizace telekomunikační sítě - ústředna“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázkybyla dodávka, montáž nové technologie telefonní ústředny, nebo upgrade stávající telefonní ústředny pro pevnou komunikaci.
3. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 30. 5. 2018 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem tři nabídky na plnění veřejné zakázky, z toho jednu nabídku od dodavatele – DIGITAL TELECOMMUNICATIONS, spol. s r.o., IČO 00575810, se sídlem Obránců míru 208/12, 703 00 Ostrava – Vítkovice, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 17. 7. 2018 Mgr. Davidem Purmenským, advokátem, ev. č. ČAK 10171, IČO 71330267, se sídlem 28. října 3117/61, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „navrhovatel“).
4. Dne 21. 6. 2018 zadavatel uveřejnil na profilu rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“).
5. Dne 2. 7. 2018 doručil navrhovatel zadavateli námitky z téhož dne označené jako „Námitky Stěžovatele proti rozhodnutí Zadavatele o výběru dodavatele“ (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 7. 2018, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 7. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgánu příslušného podle § 248 zákona.
II. Napadené usnesení
7. Dne 8. 8. 2018 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0283/2018/VZ-22739/2018/523/GHo (dále jen „napadené usnesení“), jímž správní řízení podle§ 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky, když posledním dnem lhůty pro podání námitek byl den 30. 5. 2018, a navrhovatel své námitky doručil zadavateli až dne 2. 7. 2018.
8. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad uvedl, že z obsahu námitek je zřejmé, že směřují proti zadávacím podmínkám, přičemž lhůta pro podání námitek proti zadávací dokumentaci podle § 242 odst. 4 zákona uplynula nejpozději dne 30. 5. 2018. Navrhovatel však námitky doručil zadavateli až dne 2. 7. 2018. Navrhovatel tedy námitky směřující proti zadávacím podmínkám nepodal ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Jelikož je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci, nebyla splněna nezbytná podmínka pro vedení správního řízení, a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení.
III. Námitky rozkladu
9. Dne 17. 8. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 8. 8. 2018. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě.
10. Navrhovatel v rozkladu namítá, že námitky a následně i návrh na zahájení správního řízení v části II. odst. 2 svým obsahem směřoval proti rozhodnutí o výběru dodavatele, které bylo učiněno na podkladě nesprávné zadávací dokumentace. Navrhovatel dále uvádí, že námitky byly uplatněny důvodně, řádně a včas v návaznosti na vydané rozhodnutí o výběru dodavatele, když dříve nebyl schopen tyto námitky uplatnit.
11. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že na základě své žádosti ze dne 22. 6. 2018 požadoval po zadavateli zaslání nabídky od vybraného dodavatele – TELCONNET s.r.o., IČO 28308719, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, právě za účelem vyhodnocení sporných oblastí v zadávací dokumentaci ve vztahu k vítězné nabídce. Vzhledem k tomu, že zadavatel požadavku navrhovatele nevyhověl, navrhovatel neměl možnost posoudit technické provedení v nabídce vybraného dodavatele ve vztahu k zadávací dokumentaci.
Závěr rozkladu
12. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
14. Dne 19. 9. 2018 obdržel předseda Úřadu podání navrhovatele označené jako „Doplnění návrhu na rozklad“ z téhož dne. Obsahem tohoto podání jsou navrhovatelem tvrzené nové skutečnosti týkající se výběru dodavatele na veřejnou zakázku.
15. Výše uvedeným podáním se předseda Úřadu věcně nezabýval, neboť námitky doplněné navrhovatelem obsahově nesměřují proti napadenému usnesení.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
17. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením správní řízení podle§ 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky, když posledním dnem lhůty pro podání námitek byl den 30. 5. 2018, a navrhovatel své námitky doručil zadavateli až dne 2. 7. 2018.
18. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
19. Úřad podle § 257 písm. h) zákona zahájené správní řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
20. Úvodem konstatuji, že navrhovatel podal námitky označené jako „Námitky Stěžovatele proti rozhodnutí Zadavatele o výběru dodavatele“, v nichž uvádí, že v prvotním znění zadávací dokumentace (část 4.1. Technická specifikace) byl ze strany zadavatele uplatněn požadavek na dodávku 300 digitálních telefonních přístrojů s parametry citovanými navrhovatelem v námitkách. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace po dotazech dodavatelů požadavky na telefonní přístroje upřesnil. Navrhovatel poté rovněž vznesl na zadavatele dotaz ohledně možnosti nabídnout cenově výhodnější telefonní přístroj, nicméně zadavatel dle navrhovatele setrval na svém, již pozměněném požadavku na vlastnosti telefonního přístroje, což považuje navrhovatel za diskriminační ve vztahu k navrhovateli.
21. Navrhovatel v námitkách dále uvádí důvody, pro které považuje zadávací dokumentaci za neúplnou, nedávající úplný a předběžný obraz o tom, co zadavatel bude požadovat, resp. co případně navrhovatel jako dodavatel bude muset za úkony vykonat, aby řádně splnil předmět veřejné zakázky. K tomu navrhovatel dodává, že dodavatelé se museli zadavatele dotazovat, jakým způsobem zadavatel požaduje tuto část poptávky ocenit, a tím nebyly pro účastníky zadávacího řízení dány stejné a transparentní podmínky. Navrhovatel namítá, že zadávací dokumentace nedávala pro dodavatele, tedy i pro navrhovatele, řádný a dostatečný podklad pro vyhotovení nabídky do výběrového řízení.
22. Bez ohledu na to, jak navrhovatel námitky označil, je z jejich obsahu patrné, že se jedná o námitky, které ze své povahy směřují proti zadávacím podmínkám.
23. Jak uvedl již Úřad v bodech 30. a 31. odůvodnění napadeného rozhodnutí námitky navrhovatele obsahují dvě oblasti námitek. V čl. II. bodu 1) námitek navrhovatel k první oblasti uvedl, že v původním znění zadávací dokumentace (část 4.1. Technická specifikace) byl ze strany zadavatele uplatněn požadavek na dodávku 300 digitálních telefonních přístrojů s těmito parametry: „Min. pětiřádkový display, resp. plně grafický displej s možností zobrazení min. 5 řádků textu. Možnost připojení rozšiřujících modulů“. Dále navrhovatel uvedl, že zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace po dotazech dodavatelů požadavky na telefonní přístroje upřesnil. Navrhovatel poté rovněž vznesl na zadavatele dotaz ohledně možnosti nabídnout cenově výhodnější telefonní přístroj, nicméně zadavatel dle navrhovatele setrval na svém, již pozměněném požadavku na vlastnosti telefonního přístroje, což považoval navrhovatel za diskriminační ve vztahu k navrhovateli.
24. V čl. II. bodu 2) námitek navrhovatel k druhé oblasti námitek uvedl, ževe zveřejněném znění zadávací dokumentace zadavatele nebylo ze strany zadavatele požadováno přemístění stávajícího kabelového rozvodu včetně RACKů, patch panelů, patch cordů, lišt, průrazů a dalších specifikací. Z tohoto důvodu považoval navrhovatel zadávací dokumentaci za neúplnou, nedávající úplný a předběžný obraz o tom, co zadavatel bude požadovat, resp. co případně navrhovatel jako dodavatel bude muset za úkony vykonat, aby řádně splnil předmět veřejné zakázky. K tomu navrhovatel dále uvedl, že dodavatelé se museli zadavatele dotazovat, jakým způsobem zadavatel požaduje tuto část poptávky ocenit, a tím nebyly pro účastníky zadávacího řízení dány stejné a transparentní podmínky. Navrhovatel závěrem, že zadávací dokumentace nedávala pro dodavatele, tedy i pro navrhovatele, řádný a dostatečný podklad pro vyhotovení nabídky do výběrového řízení.
25. Navrhovatel tedy na žádném místě nenamítal ničeho proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.
26. Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.
27. Zadávací dokumentace jako součást výzvy k podání nabídky byla na profilu zadavatele uveřejněna ode dne zahájení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, tj. ode dne 30. 4. 2018, přičemž obsahovala informaci týkající se lhůty pro podání nabídek, která byla stanovena do 25. 5. 2018. Následně byl dne 16. 5. 2018 na profilu zadavatele zveřejněn i dokument „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“ z téhož dne, kterým byla lhůta pro podání nabídek prodloužena do 30. 5. 2018 v 9:00 hod. Z obsahu námitek je patrné, že směřují proti zadávacím podmínkám, přičemž lhůta pro podání námitek proti zadávací dokumentaci podle § 242 odst. 4 zákona uplynula nejpozději dne 30. 5. 2018. Navrhovatel však námitky doručil zadavateli až dne 2. 7. 2018, navrhovatel tedy námitky směřující proti zadávacím podmínkám nepodal ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona.
28. Dále konstatuji, že tím, že zadavatel námitky odmítl, postupoval v souladu se zákonem. K odmítnutí námitek musí zadavatel přistoupit i tehdy, pokud námitky stěžovatele (navrhovatele) obsahově míří proti zadávacím podmínkám, ale formálně jsou nazvány odlišně. Jak uvádí komentářová literatura (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1152 – 1153), jedná se typicky o situaci, kdy jsou námitky formálně podány proti rozhodnutí o výběru dodavatele, ale obsahově míří zpětně proti zadávacím podmínkám (zadávací dokumentaci).
29. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepodal námitky proti zadávacím podmínkám řádně a včas, nebyl oprávněn podat ani návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.
30. Ve vztahu k délce lhůt pro podání námitek proti jednotlivým úkonům zadavatele odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 25/2013 ze dne 23. 6. 2015, v němž soud konstatoval, že „[z]ákon o veřejných zakázkách v § 110 stanoví určitou posloupnost pro uplatnění jednotlivých tvrzení proti průběhu zadávacího řízení odpovídající jednotlivým fázím zadávacího řízení. Ze spojení chronologické hierarchie jednotlivých námitek a lhůt pro jejich podání pak plyne jistá koncentrace námitkových řízení. V tomto ohledu by v daném případě neobstálo ani případné tvrzení, že předmětná zadávací podmínka se projevila jako nesprávná až poté, kdy byla aplikována.“ Ačkoliv se uvedené rozhodnutí vztahuje k úpravě dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou jeho závěry plně aplikovatelné i v poměrech nyní účinného zákona, což platí i o další judikatuře uvedené v tomto rozhodnutí.
31. Podpůrně odkazuji rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. 2. 2004, Grossmann Air Service, Bedarfsluftfahrtunternehmen GmbH & Co. KG vs. Republik Österreich (C-230/02), který poukazuje na povinnost dodavatele podat proti postupu zadavatele, který dodavatel shledává od samého počátku diskriminační, opravný prostředek v první možné fázi zadávacího řízení a s jeho podáním tedy neotálet, jinak nemusí být takovému stěžovateli přiznán právní zájem k podání opravného prostředku (či k získání veřejné zakázky). Pasivní subjekt, který nedbá o svá práva v době, kdy se mu tyto možnosti nejdříve nabízejí, může jen obtížně tvrdit, že má nebo měl zájem na získání dotčené veřejné zakázky.
32. Dále uvádím, že se ztotožňuji se závěry Úřadu ohledně posouzení otázky, zda obsah námitek navrhovatele směřoval výhradně proti zadávacím podmínkám, anebo zda napadal rovněž rozhodnutí o výběru dodavatele. Přesto, že § 242 odst. 4 zákona jednoznačně stanovuje lhůtu, do kdy je stěžovatel (navrhovatel) oprávněn podat námitky proti zadávacím podmínkám (tj. nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek) tak, aby bylo zamezeno potenciálně možným obstrukcím spočívajícím v přezkumu námitek, jež mohly být stěžovatelem uplatněny dříve, a dále aby bylo zefektivněno zadávací řízení, současně soudní judikatura dovodila, že uvedené omezení se neuplatňuje absolutně. Jinými slovy, z judikatury Nejvyššího správního soudu, příkladmo z rozsudku č. j. 5 Afs 75/2009 - 100 ze dne 6. 11. 2009, vyplývá, že může nastat situace, kdy navrhovatel oprávněně brojí proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na základě argumentace směřující proti nezákonně stanoveným zadávacím podmínkám. Dle závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 je však třeba rozlišovat situace, kdy „podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek. Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich aplikací.“ Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, jež ve svém důsledku směřují proti vymezení zadávacích podmínek (tedy námitky podané po uplynutí lhůty dle § 242 odst. 4 zákona), tak lze podat toliko tehdy, pokud se nejasnost či nezákonnost zadávacích podmínek projevila až v průběhu zadávacího řízení.
33. S ohledem na skutkové okolnosti šetřeného případu však z ničeho nevyplývá, že by případná nejasnost zadávacích podmínek mohla vyvstat jedině až v průběhu zadávacího řízení. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení vyvrátil, že by se navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek projevila až po výběru dodavatele.
34. K výše uvedenému opět odkazuji na rozsudek NSS č. j. 2 Afs 67/2010 – 105 ze dne 25. 1. 2011, podle nějž „je logické, že se negativní důsledky nastavených parametrů u stěžovatele přímo projevily až na základě výsledného hodnocení nabídek. Toto hodnocení však pouze odráželo pravidla daná již zadávacími podmínkami, které stěžovatel mohl napadnout samostatně.“ Navrhovatel tedy i ve světle tohoto výkladu mohl a měl podat námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona.
35. S ohledem na výše uvedené podal navrhovatel námitky proti obsahu zadávacích podmínek po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty, a proto nebyl oprávněn v téže věci podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad proto postupoval v souladu s § 257 písm. h) zákona, když správní řízení zastavil, neboť návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky.
36. K námitkám navrhovatele, jež se týkají přezkoumání nabídky vybraného dodavatele – konkrétně, že zadavatel navrhovateli neposkytl nabídku vybraného dodavatele, že se Úřad nabídkou vybraného dodavatele nezabýval a k namítanému hodnocení nabídkové ceny ve vztahu k zadávacím podmínkám, konstatuji, že tyto námitky nejsou relevantní. Navrhovatel jednak tyto skutečnosti nenamítal jak v námitkách, tak ani následně v návrhu na zahájení správního řízení, tudíž se s nimi Úřad nemohl v napadeném rozhodnutí vypořádat. Přičemž tyto námitky ani nesměřují proti napadenému usnesení. Předmětem tohoto správního řízení je posouzení otázky oprávněnosti navrhovatele k podání návrhu na zahájení správního řízení a tomu předcházející včasnost podaných námitek, nikoliv postup zadavatele při hodnocení nabídek.
37. K tvrzení navrhovatele, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, neboť Úřad se v odůvodnění napadeného usnesení nezabýval námitkou navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, uvádím následující.
38. Úřad se v napadeném usnesení primárně zabýval otázkou, zda vůbec jsou naplněny procesní podmínky pro vedení správního řízení. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení dospěl k závěru, že navrhovatel nepodal námitky proti zadávacím podmínkám řádně a včas, a nebyl tedy oprávněn podat ani návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad se tedy dále nezabýval tím, zda bylo rozhodnutí o námitkách řádně odůvodněno, jelikož nebyly naplněny procesní podmínky vedení správního řízení.
39. Z odůvodnění napadeného usnesení je jednoznačně seznatelné, které otázky považoval Úřad za rozhodné, a vzájemná souvislost jednotlivých úvah, jež v napadeném usnesení vyslovil, je zřetelná. Napadené usnesení proto považuji jako celek za přezkoumatelné.
VI. Závěr
40. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.
41. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, Nemocniční 898/20A, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava
2. Mgr. David Purmenský, advokát, 28. října 3117/61, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.
|
