Č. j.:ÚOHS-S0390/2018/VZ-28516/2018/531/VNe
Brno: 11. října 2018
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 9. 2018 na návrh ze dne 26. 9. 2018, jehož účastníky jsou
zadavatel – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice,
navrhovatel – „PKS stavby + Chládek a Tintěra + BAK stavební společnost“, jež tvoří subjekty
o PKS stavby a.s., IČO 46980059, se sídlem Brněnská 126/38, 591 01 Žďár nad Sázavou,
o Chládek & Tintěra, Pardubice a.s., IČO 25253361, se sídlem K Vápence 2677, 530 02 Pardubice, a
o BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, 190 00 Praha 9,
které dne 9. 8. 2018 uzavřely společenskou smlouvu za účelem podání společné nabídky,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „NPK, a.s. Pardubická nemocnice, nová psychiatrie“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-010664, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 127-288772, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 154-352594,
vydává toto:
usnesení:
Správní řízení se podle § 257 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – „PKS stavby + Chládek a Tintěra + BAK stavební společnost“, jež tvoří subjekty PKS stavby a.s., IČO 46980059, se sídlem Brněnská 126/38, 591 01 Žďár nad Sázavou, Chládek & Tintěra, Pardubice a.s., IČO 25253361, se sídlem K Vápence 2677, 530 02 Pardubice, a BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, 190 00 Praha 9, které dne 9. 8. 2018 uzavřely společenskou smlouvu za účelem podání společné nabídky – ze dne 26. 9. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „NPK, a.s. Pardubická nemocnice, nová psychiatrie“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-010664, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 127-288772, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 154-352594, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na uvedenou veřejnou zakázku, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 9. 2018 návrh navrhovatele – „PKS stavby + Chládek a Tintěra + BAK stavební společnost“, jež tvoří subjekty PKS stavby a.s., IČO 46980059, se sídlem Brněnská 126/38, 591 01 Žďár nad Sázavou, Chládek & Tintěra, Pardubice a.s., IČO 25253361, se sídlem K Vápence 2677, 530 02 Pardubice, a BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, 190 00 Praha 9, které dne 9. 8. 2018 uzavřely společenskou smlouvu za účelem podání společné nabídky (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 26. 9. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „NPK, a.s. Pardubická nemocnice, nová psychiatrie“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 7. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-010664, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 127-288772, ve znění opravy uveřejněné dne 11. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 154-352594 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dnem 27. 9. 2018, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 22. 8. 2018. Navrhovatel namítá, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení bez náležité opory v zákonné úpravě, když jako důvody pro zrušení uvedl, že má věrohodné informace k průběhu zadávacího řízení, a to konkrétně o skutečnosti, že 2 dny před otevíráním nabídek mu bylo známo, který dodavatel nabídne nejnižší nabídkovou cenu a jaká cena bude v této nabídce uvedena, a že došlo k překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
4. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0390/2018/VZ-28388/2018/531/VNe ze dne 1. 10. 2018.
II. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 251 odst. 1 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
7. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
8. Z dikce § 251 odst. 1 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli. K požadavku zákona na přiložení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu Úřad uvádí, že význam tohoto dokladu pro samotné řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele spočívá zejména v určení, zda podání návrhu předcházelo řádné a včasné podání námitek ve smyslu § 242 zákona.
9. Podle § 257 písm. d) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli.
10. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž nesplnění lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona] a náležitosti, jejichž absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i ust. § 257 písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.
11. Úřadu byl dne 27. 9. 2018 doručen prostřednictvím datové schránky a taktéž v listinné podobě návrh navrhovatele ze dne 26. 9. 2018. K návrhu byla připojena jedna příloha – potvrzení o úhradě kauce navrhovatelem ze dne 27. 9. 2018. Jiné přílohy návrh neobsahoval, přičemž ani v samotném textu návrhu není uvedeno, že by jeho součástí měl být doklad o doručení námitek zadavateli.
12. Jak vyplývá ze shora uvedeného, součástí návrhu navrhovatele nebyl jakýkoliv dokument, kterým by navrhovatel mohl prokázat, že z jeho strany došlo k doručení námitek zadavateli v souladu se zákonem. K tomu Úřad doplňuje, že v textu návrhu na zahájení správního řízení navrhovatel mj. uvedl následující: „Dne 5.9.2018 jsme podali v zákonné lhůtě proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 22.8.2018 námitky dle § 241 a násl. zákona č. 134/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“).[1] (…). Tyto naše námitky byly zadavateli doručeny v zákonné lhůtě.“.
13. Obecně platí, že Úřad má povinnost při přijetí návrhu ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky pro podání návrhu. Jednou z těchto podmínek je v případě návrhu podávaného před uzavřením smlouvy i předchozí řádné a včasné podání námitek zadavateli. Úřad je tedy ze zákona povinen ověřit, zda byly námitky podány zadavateli řádně a včas, jelikož v opačném případě je Úřad povinen takové správní řízení dle ust. § 257 písm. h) zákona zastavit. Úřad je přitom oprávněn a povinen akceptovat pouze takové podklady, které umožňují objektivní posouzení rozhodných skutečností.
14. K tomu Úřad dále podrobněji rozvádí, že zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh.
15. V případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena, příp. dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V šetřeném případě, jak vyplývá ze shora uvedeného, bylo pouze navrhovatelem v návrhu sděleno, že námitky doručil zadavateli v zákonné lhůtě, ale kdy se tak reálně stalo a jakým způsobem byly námitky doručeny, ze sdělení navrhovatele nevyplývá, a nadto není toto sdělení navrhovatele podloženo žádným konkrétním dokumentem, který by tvrzenou skutečnost dokládal. Na právě řečeném nemůže ničeho změnit ani konstatování navrhovatele, že námitky podal dne 5. 9. 2018 (viz výše), neboť z návrhu, popř. jeho příloh, se objektivně nepodává, který den byly námitky zadavateli skutečně doručeny, což je z pohledu zákona rozhodující. Jelikož z návrhu není postaveno najisto, kdy a jakým způsobem byly námitky navrhovatele zadavateli doručeny, nemá Úřad žádnou možnost, jak ověřit, zda byly tyto námitky podány v souladu se zákonem. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je rozhodující pro stanovení počátku běhu dalších lhůt v zadávacím i správním řízení.
16. Úřad opakuje, že zákonodárce ve výše uvedeném ustanovení § 251 odst. 1 zákona výslovně uvedl požadavek, že součástí návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli. Jak bylo konstatováno výše, navrhovatel připojil k návrhu jedinou přílohu, a to potvrzení o složení kauce. Součástí (přílohou) návrhu tak není žádná písemnost, ze které by bylo možné ověřit včasnost doručení námitek zadavateli. Z uvedeného vyplývá, že návrh navrhovatele nenaplňuje požadavky zákona na doložení dokladu o doručení námitek. Nad rámec považuje Úřad za vhodné uvést, že navrhovatel si musí být vědom toho, že součástí návrhu musí být doklad o doručení námitek, z něhož lze postavit najisto, kdy (čas) a jak (způsob) byly doručeny zadavateli námitky, aby Úřad při obdržení návrhu mohl postavit najisto tento okamžik, jenž je zásadní pro další jeho postup.
17. Pokud je v obsahu návrhu toliko uvedena informace o doručení námitek, kdy navrhovatel uvedl, že zadavateli námitky doručil v zákonné lhůtě, je nezbytné ve smyslu zákona tuto informaci chápat pouze jako obecnou nezávaznou deklaraci, neboť nesplňuje podmínky dokladu o doručení námitek. Zjednodušeně řečeno informace obsažená v návrhu neprokazuje čas ani konkrétní způsob doručení námitek zadavateli, a nemůže tedy nahrazovat doklad o doručení námitek zadavateli, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací ustanovení § 251 odst. 1 zákona, požadován. V posuzovaném případě tak navrhovatel nepředložil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit/postavit najisto, zda skutečně byly námitky doručeny řádně a včas.
18. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 zákona právě prokázat prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má být součástí návrhu. Úřad opětovně poznamenává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad má to, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek, a že návrh není schopen nahradit doklad o jejich doručení.
19. Úřad v dalším uvádí, že nepřehlédl, že dne 18. 10. 2017 vydal Krajský soud v Brně rozsudek č. j. 30 Af 97/2016-84, který se zabývá problematikou důkazních prostředků vhodných k prokázání (včasnosti) doručení námitek zadavateli a posuzováním splnění procesních podmínek vedení správního řízení a reaguje tak na rozhodovací praxi Úřadu. Krajský soud v Brně ve výše citovaném rozsudku mj. uvedl následující: „Přestože je i volbou odesílatele, jaký prostředek komunikace si s ohledem na své možné důkazní obtíže zvolí, z uvedeného se podává, že stejně jako výčet způsobů komunikace i okruh možných dokladů o doručení námitek byl také nepoměrně širší a rozmanitější, než jen klasická potvrzení doručení písemností v podobě poštovní dodejky, razítka podatelny či dokladu ze systému datových schránek. Podle názoru zdejšího soudu přitom nelze nalézt rozumný důvod, proč by tímto dokladem nemohl být doklad v podobě rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je výslovně uvedeno, kdy byly zadavateli námitky doručeny (zde: 2. 2. 2016). Existuje zde tedy dokument, kde je uveden jednoznačný den doručení námitek, tj. den, kdy se námitky dostaly do dispoziční sféry zadavatele; navíc je zde dána jasná časová návaznost mezi dokladem o odeslání písemnosti zadavateli vystaveném Českou poštou (1. 2. 2016) a datem (2. 2. 2016), kdy měly být námitky doručeny, uvedeným v rozhodnutí o námitkách.“.
20. Pokud jde o stěžejní závěry obsažené v tomto rozsudku Krajského soudu v Brně, soud považuje požadavky Úřadu na doklad o doručení námitek v dosavadní rozhodovací praxi (rozuměj v praxi před vydáním předmětného rozsudku) Úřadu za příliš formální. Poukazuje na to, že výhradní trvání na předložení doručenky coby dokladu o doručení námitek není akceptovatelné, neboť doručenka není jediným důkazním prostředkem, který prokazuje, že byly námitky zadavateli doručeny. Z pohledu soudu tak rozhoduje fakticita doručení (doručení v materiálním smyslu), nikoliv podoba dokladu. Při posuzování toho, co lze jako doklad o doručení námitek akceptovat, je tak nutno vyjít z toho, že zákon neurčuje podobu tohoto dokladu, a z toho, že z tohoto dokladu musí být patrno, zda a kdy zadavatel námitky obdržel. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že doklad o doručení námitek zadavateli může představovat i rozhodnutí o námitkách, pokud je připojeno k návrhu, tzn. tvoří přílohu návrhu, a v němž zadavatel výslovně uvádí den, kdy mu byly námitky doručeny. Jako důkazní prostředek k prokázání doručení námitek zadavateli je tedy coby přílohu návrhu nutno přijmout takový doklad, z něhož lze bez rozumných pochyb zjistit, že námitky byly zadavateli doručeny. Takovým dokladem může být např. doručenka nebo rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel potvrzuje přijetí námitek a uvádí datum jejich doručení, pokud tento údaj není v rozporu s jinými skutečnostmi vyplývajícími z dokumentace o zadávacím řízení či vyjádření účastníků zadávacího řízení. Úřad pro úplnost doplňuje, že k tomu, aby bylo lze rozhodnutí zadavatele o námitkách případně považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, musí být takové rozhodnutí součástí návrhu, resp. musí být předloženo ze strany navrhovatele, a nikoliv tvořit až součást dokumentace o zadávacím řízení zaslané zadavatelem Úřadu v souvislosti se zahájením správního řízení o přezkoumání jeho úkonů, kdy daný závěr je z pohledu Úřadu dovoditelný i z bodu 36. odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0143/2017/VZ-36543/2017/323/PMo ze dne 14. 12. 2017.
21. Úřad konstatuje, že ačkoliv výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně pozměnil rozhodovací praxi Úřadu, jednalo se o změnu ve smyslu rozšíření okruhu možných dokumentů, které lze uznat za doklad o doručení námitek. Úřad nicméně akcentuje, že ze závěrů obsažených v citovaném rozsudku nelze dovozovat, že by nebylo nutné respektovat požadavek zákonodárce na předložení samostatného dokladu prokazujícího řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli navrhovatelem, a že by bylo možné spokojit se s pouhým tvrzením navrhovatele. Úřad opětovně předesílá, že navrhovatel je povinen předložit společně s návrhem samostatný dokument prokazující včasnost doručení námitek zadavateli, tj. nepostačuje pouhé tvrzení okamžiku doručení uvedené v textu návrhu. Ve zde posuzovaném případě, jak již Úřad konstatoval výše, navrhovatel své tvrzení o řádném doručení námitek zadavateli žádnými písemnými důkazy nepodložil, čili nepředložil žádný dokument, který by tuto skutečnost verifikoval. Návrh na zahájení správního řízení obsahuje pouze tvrzení navrhovatele o tom, že dne 5. 9. 2018 podal námitky, a že tyto námitky byly zadavateli doručeny v zákonné lhůtě. Jakýkoliv dokument dokládající včasnost doručení námitek navrhovatele zadavateli k návrhu připojen nebyl, čili nelze než dojít k závěru, že doklad o doručení námitek ve zde projednávané věci zcela absentuje, jak též vyplývá ze skutečností uvedených výše. Pouhé tvrzení navrhovatele o řádném doručení námitek zadavateli nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, kdy na tomto závěru Úřadu nic nemění ani shora citovaný „přelomový“ rozsudek Krajského soudu v Brně. Úmysl zákonodárce vtělený do ustanovení § 251 odst. 1 zákona by při přijetí jiného výkladu ve vztahu ke způsobu prokazování doručení námitek zadavateli byl zcela popřen. Z předmětného ustanovení zákona je zcela zřejmé, že je nezbytné, aby navrhovatel předložil důkaz, který bude osvědčovat doručení námitek zadavateli, tedy je nutné použít objektivní prostředek, kterým lze zjistit stav věci, neboť se nelze spokojit s tím, aby tato skutečnost vyplývala z pouhého tvrzení navrhovatele. Jinými slovy řečeno, tvrzení obsažené v návrhu navrhovatele nelze považovat za důkaz osvědčující požadovanou skutečnost, tzn. včasné a řádné doručení námitek zadavateli.
22. Závěry přijaté Úřadem v šetřeném případě jsou v souladu jak s konstantní rozhodovací praxí Úřadu, tak zároveň nejsou v rozporu se shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně, neboť skutkový stav tohoto správního řízení je odlišný od případu řešeného předmětným rozsudkem, který zdůraznil, že za doklad o doručení námitek je nutné „uznat“ i rozhodnutí zadavatele o námitkách, pokud obsahuje výslovné potvrzení zadavatele o termínu obdržení námitek, a to za situace, je-li součástí podaného návrhu. V nyní posuzovaném případě se totiž žádný doklad, který by bylo možné „uznat“ za doklad o doručení námitek, nevyskytuje. K návrhu na zahájení správního řízení, který Úřad dne 27. 9. 2018 obdržel od navrhovatele, byla připojena jediná příloha, jak již bylo popsáno výše, a to potvrzení o zaplacení kauce. Ani sám navrhovatel přitom v návrhu neuvádí, že by jeho součástí učinil jakýkoliv dokument představující doklad o doručení námitek. Pokud je tedy v daném případě „přítomno“ pouhé tvrzení navrhovatele obsažené v textu návrhu, a sice že navrhovatel námitky zadavateli doručil v zákonné lhůtě, přičemž ani není blíže popsáno, jakým způsobem předmětné námitky doručoval a čím tedy osvědčuje skutečnost včasného doručení námitek zadavateli, nelze Úřadem přijatý závěr o nutnosti zastavení správního řízení z důvodu absence dokladu o doručení námitek považovat za přílišně formalistický.
23. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na webových stránkách Úřadu www.uohs.cz je výslovně uvedeno, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy, přičemž důsledkem nedoložení dokladu o doručení námitek zadavateli je zastavení správního řízení dle § 257 písm. d) zákona.
24. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení ze dne 26. 9. 2018 nenaplnil všechny zákonné požadavky, jelikož jeho součástí nebyl doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 257 písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení. Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
25. Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. d) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 532 03 Pardubice
2. PKS stavby a.s., Brněnská 126/38, 591 01 Žďár nad Sázavou
3. Chládek & Tintěra, Pardubice a.s., K Vápence 2677, 530 02 Pardubice
4. BAK stavební společnost, a.s., Žitenická 871/1, 190 00 Praha 9
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu uvedl, že postupoval podle zákona č. 134/2006 Sb., o veřejných zakázkách, avšak evidentně se jedná o chybu v psaní, neboť navrhovatelem citovaný zákon neexistuje; z kontextu je zřejmé, že bylo postupováno podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
|
