Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 15839


Číslo jednací S0015/2017/KD-34254/2018/853/PBe
Instance I.
Věc
Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů
Účastníci Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o. SPEDICA, s.r.o.
Typ řízení Dohody
Typ rozhodnutí Dohody
Nabytí právní moci 04.01.2019
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-15839.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.:ÚOHS-S0015/2017/KD-34254/2018/853/PBe Brno: 18. 12. 2018 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0015/2017/KD, zahájeném dne 10. 1. 2017 z moci úřední ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníky jsou společnosti: Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351, a SPEDICA, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27985334, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto ROZHODNUTÍ I. Účastníci řízení, společnosti Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351, a SPEDICA, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27985334, tím, že ve dnech 5. 12. 2012 a 5. 12. 2013 vzájemně koordinovali své nabídky do výběrových řízení na zakázky společnosti Spolku pro chemickou a hutní výrobu, akciové společnosti, se sídlem Revoluční 1930/86, 400 01 Ústí nad Labem, IČO: 00011789 na zajištění dovozu soli a vnitrostátní přepravy chemických látek a výrobků pro rok 2013 a na zajištění dovozu soli, vnitrostátní přepravy a mezinárodní přepravy chemických látek a výrobků pro rok 2014 tak, aby výhodnější nabídky podala společnost Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351, a posléze takto sladěné nabídky podali, uzavřeli zakázanou dohodu spočívající v jednání ve vzájemné shodě s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu zasilatelských služeb se specializací na železniční přepravu, čímž ovlivnili výsledek uvedených výběrových řízení společnosti Spolku pro chemickou a hutní výrobu, akciové společnosti, se sídlem Revoluční 1930/86, 400 01 Ústí nad Labem, IČO: 00011789, a tím nejméně ve dnech 5. 12. 2012 a 5. 12. 2013 porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona 360/2012 Sb., a dopustili se správního deliktu podle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona. II. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb., se účastníkům řízení, společnostem Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351, a SPEDICA, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27985334, plnění zakázaného a neplatného jednání ve vzájemné shodě specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje. III. Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb., se účastníku řízení, společnosti Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351, za správní delikt uvedený ve výroku I. ukládá pokuta ve výši 12 000 000,- Kč (slovy: dvanáct miliónů korun českých). Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. IV. Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb., se účastníku řízení, společnosti SPEDICA, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27985334, za správní delikt uvedený ve výroku I. ukládá pokuta ve výši 4 980 000,- Kč (slovy: čtyři milióny devět set osmdesát tisíc korun českých). Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. V. Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníkům řízení, společnostem: Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351, a SPEDICA, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27985334, ukládá, každému jednotlivě, povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 2 500,- Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých). Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení 1. Dne 10. 1. 2017 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0015/2017/KD (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), (dále též „ZOHS“), se společnostmi Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Husovice, 614 00 Brno, IČO 60755351 (dále jen „RCL“) a SPEDICA, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27985334 (dále jen „SPEDICA“). 2. Možné porušení § 3 odst. 1 ZOHS spatřoval Úřad v jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohodě účastníků správního řízení, případně s dalšími soutěžiteli, spočívajícím v rozdělení zakázek a v cenové koordinaci při podávání nabídek na obstarání přepravy věcí a při poskytování zasilatelských služeb v nákladní železniční dopravě pro společnost Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, se sídlem Revoluční 1930/86, 400 01 Ústí nad Labem, IČO: 00011789 (dále jen „Spolchemie“). 3. Důvodnou indicií pro zahájení řízení ve věci možného porušení zákona byla emailová komunikace mezi společnostmi RCL a SPEDICA týkající se nabídek do výběrových řízení pro společnost Spolchemie na poskytování zasilatelských služeb v nákladní železniční dopravě v letech 2013 a 2014, ve které Úřad zjistil znaky možné kooperace mezi účastníky při vypracovávání nabídek do těchto výběrových řízení. Tuto emailovou komunikaci Úřad zajistil při šetření na místě v obchodních prostorách účastníka řízení společnosti SPEDICA provedeném v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0632/2016/KD dne 1. 11. 2016.[1] 4. Uvedená emailová komunikace mezi účastníky tohoto správního řízení představovala ve svém souhrnu významnou indicii svědčící o tom, že hospodářská soutěž v dané oblasti nebyla dostatečně funkční. 5. V průběhu správního řízení si Úřad vyžádal relevantní informace vztahující se k účasti účastníků správního řízení ve výběrových řízeních společnosti Spolchemie na poskytování zasilatelských služeb v nákladní železniční dopravě a další informace k jednotlivým zakázkám, a to jak od společnosti Spolchemie[2] tak i od účastníků řízení.[3] 6. Úřad umožnil všem účastníkům správního řízení v jeho průběhu nahlížet do správního spisu. Tohoto práva všichni účastníci řízení průběžně a opakovaně využívali.[4] 7. K výzvě k možnosti využití procedury narovnání Úřad v rámci správního řízení obdržel přípisy účastníků řízení,[5] v nichž projevili zájem využít v daném řízení tzv. proceduru narovnání.[6] V jejím rámci byly účastníkům řízení sděleny základní skutkové okolnosti případu, ze kterých Úřad vycházel při kvalifikaci jednání posuzovaného v rámci správního řízení, hlavní důkazy a jejich právní hodnocení. Současně byli účastníci správního řízení seznámeni s postupem stanovení výše pokuty. V rámci procedury narovnání proběhla ve správním řízení s účastníky jednání dle § 49 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále též „správní řád“).[7] Následně oba účastníci řízení vyjádřili souhlas s pokračováním v proceduře narovnání. 8. Úřad dne 15. 11. 2018 v rámci procedury narovnání vydal stručné sdělení výhrad. 9. Ve dnech 11. 11. 2018 a 26. 11. 2018 bylo Úřadem umožněno všem účastníkům řízení se seznámit s podklady rozhodnutí. 10. Úřad obdržel od všech účastníků řízení závěrečný návrh narovnání.[8] II. Použité znění zákona Procesněprávní normy 11. Správní řízení bylo zahájeno dne 10. 1. 2017. Ke dni zahájení správního řízení byl účinný ZOHS ve znění novely provedené zákonem č. 293/2016 Sb., jež nabyla účinnosti dne 1. 10. 2016, resp. 19. 10. 2016. 12. Dne 1. 7. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „nový přestupkový zákon“), jehož § 112 odst. 4 stanoví, že zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti nového přestupkového zákona, se dokončí podle dosavadních zákonů. 13. S novým přestupkovým zákonem souvisí další novela ZOHS provedená s účinností rovněž od 1. 7. 2017 zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, který přináší procesní pravidla, která jsou přímo navázána na účinnost nového přestupkového zákona. Tato novela ZOHS však neobsahuje žádná přechodná ustanovení a byla přijata v souvislosti s novým přestupkovým zákonem, tedy zejména aby sladila názvosloví a upravila některé instituty odchylně od přestupkového zákona. Úřad by postupoval dle procesní úpravy ZOHS, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., pouze v případě, pokud by zároveň procesně postupoval dle nového přestupkového zákona (zákon č. 183/2017 Sb. představuje lex specialis k novému přestupkovému zákonu a bez něj pozbývá smyslu). 14. Pokud jde o dosud poslední novelizaci ZOHS provedenou zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), jednalo se o změny v souvislosti se soukromoprávním vymáháním škody a v zákoně se částečně změnila ustanovení o nahlížení do správního spisu a jeho zpřístupňování, přičemž tato novela neobsahuje přechodné ustanovení. 15. Z těchto výše uvedených důvodů Úřad proto postupuje v tomto správním řízení z hlediska procesního dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) ve znění zákona č. 293/2016 Sb., účinném do 30. 6. 2017, s přihlédnutím k novele provedené zákonem č. 262/2017 Sb. (dále též „ZOHS 293“). Hmotněprávní normy 16. Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku,[9] není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější.[10] Pro posouzení, zda by bylo použití pozdější právní úpravy pro účastníka řízení příznivější, je rozhodujícím kritériem celkový výsledek z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci předpisu platného v době spáchání deliktu či aplikaci pozdější právní úpravy reálně pro účastníka řízení dosaženo. Za dobu spáchání přestupku se pak považuje okamžik jeho dokonání, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, jež je předmětem právního posouzení. 17. V daném správním řízení Úřad shledal protisoutěžní jednání účastníků řízení u výběrových řízení na obstarání přepravy věcí a při poskytování zasilatelských služeb v nákladní železniční dopravě pro zákazníka společnost Spolchemii v letech 2013 a 2014. U těchto výběrových řízení došlo k dokonání správního deliktu okamžikem podání nabídky do výběrového řízení společnosti Spolchemie na rok 2014 dnem 5. 12. 2013.[11] 18. V době spáchání správního deliktu byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb. Od spáchání deliktu až dosud nabyly účinnosti čtyři novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to zákon č. 135/2016 Sb., zákon č. 293/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákon č. 262/2017 Sb. Od 1. 7. 2017 je rovněž účinný nový přestupkový zákon, který je třeba při posuzování příznivosti právní úpravy rovněž vzít v úvahu (viz dále). Úřad se tedy zabýval tím, zda některá z uvedených pozdějších právních úprav je pro účastníky řízení příznivější či nikoli. 19. Prvně je třeba uvést, že žádná z uvedených pozdějších právních úprav zákona o ochraně hospodářské soutěže se nedotkla vymezení skutkové podstaty správního deliktu spočívajícího v uzavření zakázané dohody (§ 3 odst. 1), podmínek platných pro vymezení dohod zanedbatelného dopadu na soutěž, jež nejsou považovány za dohody zakázané, podmínek, při jejichž naplnění se zákaz na dohody nevztahuje nebo jsou ze zákazu vyňaty na základě blokových výjimek,[12] ani zákonné maximální výše pokut za správní delikty. 20. Zákon č. 135/2016 Sb., kterým se změnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek, upravil terminologii v § 20a odst. 4 a zrušil odst. 5 týkající se uložení této sankce za delikt spáchaný v souvislosti s koncesním řízením. Novela zákona č. 293/2016, která nabyla účinnosti 1. 10. 2016, resp. 19. 10. 2016, pak upravila ustanovení týkající zákazu plnění veřejných zakázek, resp. plnění koncesní smlouvy, kdy původně obligatorní povinnost Úřadu tento zákaz uložit na 3 roky změnila na možnost jeho uložení až na dobu 3 let. Další změny provedené zákonem č. 293/2016 Sb. jsou procesní povahy, příp. se týkají dozoru nad orgány veřejné správy a spojení soutěžitelů. Ani jedna z těchto pozdějších úprav není pro účastníky řízení s ohledem na nemožnost uložit tuto sankci příznivější. 21. Novela provedená zákonem č. 183/2017 Sb. účinná od 1. 7. 2017 byla přijata v souvislosti s novým přestupkovým zákonem, který je třeba při posuzování příznivosti právní úpravy vzít rovněž v úvahu. Úřad při aplikaci hmotněprávních ustanovení zákona přihlíží zejména k § 112 nového přestupkového zákona. Dle nového přestupkového zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, hledí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jako na přestupky. Odpovědnost za ně se pak posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle nového přestupkového zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Je-li to pro pachatele výhodnější, použijí se rovněž ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu.[13] 22. Vzhledem k tomu, že nový přestupkový zákon je v postavení subsidiarity ve vztahu k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, je třeba posuzovat jednotlivá ustanovení nového přestupkového zákona v korektivu novely provedené zákonem č. 183/2017 Sb., která aplikaci některých jeho ustanovení vylučuje či odlišně upravuje. 23. Po posouzení veškerých aspektů z hlediska trestnosti Úřad dospěl k závěru, že novela č. 183/2017 Sb. není příznivější. S ohledem na § 112 odst. 2 nového přestupkového zákona však Úřad část zákona týkající se změny promlčecí doby při aplikaci zákona zohledňuje. Promlčecí doba dle § 23 zákona č. 183/2017 Sb. činí 10 let a počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku a přerušuje se ze zákonem stanovených důvodů, například oznámením o zahájení řízení o přestupku. Současně platí, že byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání. Dle právní úpravy účinné v době spáchání deliktu odpovědnost za správní delikt zanikla, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm správní orgán dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V případě včasného zahájení řízení Úřadem promlčecí doba podle zákona účinného v době spáchání deliktu neuplynula nikdy. Novela č. 183/2017 Sb. zavádí časově ohraničenou promlčecí dobu, kterou tímto v souladu s § 112 odst. 2 přestupkové zákona Úřad zohledňuje. V posuzovaném případě nicméně Úřad konstatuje, že dosud žádná ze lhůt zavedená novelou č. 183/2017 Sb. ode dne spáchání deliktu neuplynula. 24. Zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), bylo pouze nově upraveno nahlížení do spisu, respektive vyloučení z nahlížení i žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 6, a zpřístupnění informací obsažených ve spise, kdy jde o změny procesní povahy, které nemají žádný vliv na hmotněprávní posouzení vytýkaného jednání. Tato pozdější právní úprava není pro účastníky řízení příznivější. 25. Z hlediska hmotněprávního proto Úřad postupuje dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 360/2012 Sb. (dále též „ZOHS 360“). 26. Pro účely tohoto rozhodnutí Úřad používá též označení „zákon o ochraně hospodářské soutěže“, pro principy zákazu (a neplatnosti) dohod narušujících hospodářskou soutěž (resp. zákazu a neplatnosti dohod, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže), které nejsou, podobně jako koncept soutěžitele, v jednotlivých výše uvedených zněních tohoto zákona odlišné (tyto principy pak platí i dle současného znění zákona o ochraně hospodářské soutěže). Pokud je dále u citace české judikatury užito označení „zákon“, rozumí se jím znění zákona o ochraně hospodářské soutěže aplikované v soudem přezkoumávaném případě. III. Charakteristika účastníků řízení III.1 Společnost RCL 27. Společnost RCL je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 19644, dne 6. června 1995. Jejím jediným společníkem je společnost Rail Cargo Logistics - Austria GmbH se sídlem Am Hauptbahnhof 2, A-1100 Wien, Rakouská republika, registrační číslo: FN 73932 z. 28. Společnost RCL je součástí nadnárodního koncernu, který ovládá ovládající osoba Österreichische Bundesbahnen-Holding AG, se sídlem Am Hautbanhof 2, 1100 Wien.[14] Součástí koncernu ovládaného společností Österreichische Bundesbahnen-Holding AG je společnost Rail Cargo Austria AG, se sídlem Am Hautbanhof 2, 1100 Wien, registrační číslo: FN 248731 z. Společnost Rail Cargo Austria AG je 100% vlastníkem společnosti Rail Cargo Logistics - Austria GmbH, která je pak, jak bylo výše uvedeno, jediným společníkem společnosti RCL. 29. Součástí nadnárodní skupiny v rámci holdingové struktury Österreichische Bundesbahnen-Holding AG jsou osoby, které společnost Österreichische Bundesbahnen-Holding AG ovládá prostřednictvím společností ÖBB-Infrastruktur zabývající se osobní přepravou, Rail Cargo Austria zabývající se mezinárodní železniční přepravou a ÖBB-Personenverkehr Group zabývající se provozem železniční infrastruktury, a další jinak začleněné společnosti. Celkem zahrnuje korporátní skupina přes 110 společností.[15] 30. Od roku 2011 do roku 2014 byla společnost RCL v Obchodním rejstříku zapsána pod obchodní firmou Express-Interfracht Czech s.r.o.[16] Úřad v tomto rozhodnutí používá pro tuto společnost zkratku RCL i pro období, ve kterém společnost působila pod obchodní firmou Express-Interfracht Czech s.r.o. 31. Společnost RCL poskytuje služby v oblasti vnitrostátního a mezinárodního zasílatelství zejména v železniční nákladní přepravě, včetně služeb v oblasti speciálních přeprav a zajištění logistické podpory související s přepravou.[17] Spolu se zajištěním přepravy zboží zajišťuje společnost RCL i služby s přepravou spojené, jako jsou služby celní, informace o průběhu přepravy, pojištění zásilek, cenové a tarifní poradenství.[18] 32. V tomto správním řízení Úřad proto považuje za hospodářskou jednotku; soutěžitele skládajícího se z několika subjektů, ovládající osobu, mateřské, dceřiné a další společnosti v rámci skupiny Österreichische Bundesbahnen-Holding AG (dále též „soutěžitel RCL“). III.2 Společnost SPEDICA 33. Společnost SPEDICA je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka 20116, dne 16. července 2007. 34. Společnost SPEDICA je majetkově propojena s dalšími subjekty se sídlem v České republice, se společností SPEDICA LOGISTIC, s.r.o.[19] zabývající se zasilatelstvím v silniční nákladní přepravě, společností SPEDICA AGRO, s.r.o.[20] zabývající se především zasilatelstvím v železniční přepravě, společností RAILSPED, s.r.o.[21] zabývající se především zasilatelstvím v železniční přepravě. Další propojené osoby se společností SPEDICA jsou společnost RM LINES, a.s.[22] zabývající se železniční nákladní přepravou, společnost SGC-LOGISTICS GmbH[23] zabývající se spedicí a do skupiny náleží také organizační složka SPEDICA, s.r.o., organizačná zložka Slovensko[24]. 35. Od 16. února 2017[25] jediným společníkem společnosti SPEDICA je společnost SPEDICA GROUP COMPANIES, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 04781767 (dále též „SPEDICA GROUP COMPANIES, s.r.o.“), ve které obchodní podíl ve výši 67,33 % drží společnost EP Logistics International, a.s., se sídlem Praha 4, Nusle, náměstí Hrdinů 1693/4a, IČ: 04946618 a obchodní podíly ve výši 16,333 % drží společnosti CASA PARTICULAR VAL, s.r.o. a MEFEICO, s.r.o.[26] Společnost SPEDICA GROUP COMPANIES, s.r.o. pak dále drží[27] majetkový podíl ve výši 67 % ve společnosti SPEDICA LOGISTIC, s.r.o., majetkový podíl ve výši 68 % ve společnosti společností SPEDICA AGRO, s.r.o., majetkový podíl ve výši 100 % ve společnosti RAILSPED, s.r.o. a majetkový podíl ve výši 61,2 % ve společnosti RM LINES, a.s.[28] 36. Společnost SPEDICA se zabývá mezinárodním a vnitrostátním zasilatelstvím v oblasti železniční nákladní dopravy a kombinovaných přeprav včetně souvisejících logistických služeb.[29] 37. Úřad konstatuje, že vzhledem k vlastnické struktuře tvořila společnost SPEDICA se společnostmi vlastněnými společností SPEDICA GROUP COMPANIES, s.r.o. pro účely vedeného správního řízení jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále též „soutěžitel SPEDICA“). IV. Zjištěné skutečnosti 38. Společnost Spolchemie na zajištění vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravy chemických látek a chemických výrobků souvisejících s obchodní činností této společnosti poptávala v letech 2013 až 2017 pro každý rok jednotlivě dodavatele těchto služeb. Každý rok společnost Spolchemie vyhlašovala výběrové řízení na zajištění vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravy chemických látek a výrobků souvisejících s obchodní činností této společnosti, tj. zajištění přepravy určitého množství a druhu komodit mezi vymezenými přepravními relacemi. 39. Společnost Spolchemie uchazeče oslovovala s poptávkou vždy přímo, kdy potencionálním poskytovatelům uvedených služeb byly zasílány bližší podmínky a vymezení jednotlivých přeprav, například poptávané přepravní relace (trasy přepravy ze žst. odesílací – do žst. určení), specifikace zasílaného zboží (dle druhu spolu s odhady přepravovaného množství), používané železniční vozy pro přepravy včetně počtu náprav a hmotnostních stupňů, režim železničních vozů (vůz pronajatý, vlastní, či volného oběhu), zda se jedná o jednotlivé zásilky, skupinu vozů či ucelený vlak, NHM čísla přepravovaného zboží dle železniční nomenklatury a třídy přepravovaného zboží dle RID[30] a další relevantní specifikaci přeprav. 40. Výběrové řízení v každém roce bylo rozděleno na tři relativně samostatné části: i) dovoz soli do společnosti Spolchemie, ii) vnitrostátní přepravu a iii) mezinárodní přepravu. Uchazeči dostali k dispozici bližší parametry poptávaných přeprav ve formě tabulek a v rámci výběrového řízení měli do tabulek k položkám jednotlivých přeprav doplnit navrhované smluvní ceny pro konkrétní přepravy. 41. Nabídky uchazečů byly společnosti Spolchemie podávány prostřednictvím elektronické pošty. V případě potřeby pak společnost Spolchemie uspořádala v každém roce více kol výběrového řízení. Ne každý oslovený uchazeč podal nabídku, respektive podal nabídku do všech částí výběrového řízení v daném roce.[31] IV.1 Zakázka společnosti Spolchemie na rok 2013 a komunikace mezi účastníky řízení 42. Na konci roku 2012 oslovila společnost Spolchemie ve výběrovém řízení na zajištění vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravy chemických látek a chemických výrobků na rok 2013 celkem sedm potenciálních dodavatelů.[32] Nabídku do výběrového řízení na zajištění i) dovozu soli do společnosti Spolchemie a ii) vnitrostátní přepravy chemických látek a výrobků souvisejících s obchodní činností společnosti Spolchemie na rok 2013 (dále též „zakázka společnosti Spolchemie na rok 2013“) podaly společnosti AWT Čechofracht a.s.,[33] RCL a Spedica.[34] Ve výběrovém řízení pro zakázku na vnitrostátní přepravu činil celkový odhadovaný roční objem přeprav […obchodní tajemství...] a předpokládané roční výdaje dle smluvních cen z roku 2012 byly zadavatelem předběžně odhadnuty na přibližně […obchodní tajemství...].[35] Pro zakázku na dovoz soli činil celkový odhadovaný roční objem přeprav […obchodní tajemství...] a předpokládané roční výdaje dle smluvních cen z roku 2012 byly odhadnuty na přibližně […obchodní tajemství...].[36] 43. Jak zjistil Úřad, nejnižší ceny u všech přepravovaných položek chemických látek a výrobků ve vnitrostátních relacích a u dovozu soli do společnosti Spolchemie, tj. v zakázce společnosti Spolchemie na rok 2013, obsahovala nabídka podaná společností RCL.[37] Vítězem výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013 se stala společnost RCL, se kterou společnost Spolchemie dne 11. 1. 2013 uzavřela zasílatelskou smlouvu na zajištění přepravy chemických látek a výrobků po železnici na rok 2013. Součástí této smlouvy, její přílohou, jak zjistil Úřad vzájemným srovnáním, jsou i ceny za uvedené plnění obsažené v nabídce společnosti RCL do výše uvedeného výběrového řízení.[38] 44. V rámci šetření na místě v obchodních prostorách společnosti SPEDICA dne 1. 11. 2016 zajistil Úřad emailovou komunikaci mezi společností RCL a SPEDICA (dokument označený A10)[39] ze dne 5. 12. 2012. Tuto elektronickou komunikaci Úřad nalezl a v kopii převzal při místním šetření provedeném ve společnosti SPEDICA z počítače uživatele pana […jméno...] společnosti SPEDICA.[40] 45. Jedná se o email odeslaný z elektronické adresy pana […jméno...] na elektronickou adresu pana […jméno...] s předmětem: „FW: Spolchemie nabídka 2013“ a obsahující text popisující, že se „...jedná o naše ceny, které tam dáváme, pozor na vlastnosti souboru (autor)+ prosím úpravu + 1 ‑ 5,‑ Kč někde třeba 0 apod.“ (dále též „Email ze dne 5. 12. 2012“). Přílohy Emailu ze dne 5. 12. 2012 pak tvoří celkem 5 souborů v programu Excel s tabulkami obsahujícími nabídkové ceny[41] společnosti RCL do zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013, jak ověřil Úřad porovnáním příloh Emailu ze dne 5. 12. 2012 s nabídkou společnosti RCL podanou v předmětném výběrovém řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013.[42] 46. V případě Emailu ze dne 5. 12. 2012 se jedná o přeposlaný email, kdy tabulky s nabídkovými cenami společnosti RCL byly panu […jméno...] původně zaslány z adresy pana […jméno...] dne 4. 12. 2012 s připojeným textem „...tady posílám naše nabídky na relace ČR pro Spolek.“. K této zprávě byl připojen podpis […jméno...] obchodní manažer“ a obchodní firma včetně kontaktů na společnost RCL.[43] 47. Společnost SPEDICA ve výběrovém řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013 podala nabídku s cenami plnění, které oproti cenám společnosti RCL byly v každé oceňované položce (dle jednotlivých přepravních relací a druhu a množství přepravovaného zboží) vyšší přibližně o 1 až 5 Kč za tunu přepravovaného zboží.[44] IV.2 Zakázka společnosti Spolchemie na rok 2014 a komunikace mezi účastníky řízení 48. Na konci roku 2013 oslovila společnost Spolchemie ve výběrovém řízení na zajištění vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravy chemických látek a chemických výrobků na rok 2014 celkem šest potenciálních dodavatelů.[45] Mezi oslovenými byly také společnosti RCL i SPEDICA, s.r.o. 49. Nabídku do výběrového řízení na zajištění i) dovozu soli do společnosti Spolchemie, ii) vnitrostátní přepravy a iii) mezinárodní přepravy chemických látek a výrobků souvisejících s obchodní činností společnosti Spolchemie na rok 2014 (dále též „zakázka společnosti Spolchemie na rok 2014“) podaly společnosti AWT Čechofracht a.s., RCL, Spedica, Express Slovakia "Medzinárodná preprava a.s."[46] a DB Schenker Rail[47].[48] Ve výběrovém řízení pro zakázku na vnitrostátní přepravu činil celkový odhadovaný roční objem přeprav […obchodní tajemství...] a předpokládané roční výdaje dle smluvních cen z roku 2013 byly zadavatelem odhadnuty na přibližně […obchodní tajemství...].[49] Pro zakázku na dovoz soli činil celkový odhadovaný roční objem přeprav […obchodní tajemství...] a předpokládané roční výdaje dle smluvních cen z roku 2013 byly zadavatelem odhadnuty na přibližně […obchodní tajemství...].[50] Pro zakázku na mezinárodní přepravu činil celkový odhadovaný roční objem přeprav […obchodní tajemství...] a předpokládané roční výdaje dle smluvních cen z roku 2013 byly odhadnuty na přibližně […obchodní tajemství...].[51] 50. Nejnižší ceny v zakázce společnosti Spolchemie na rok 2014, konkrétně na zajištění i) dovozu soli do společnosti Spolchemie a ii) vnitrostátní přepravy chemických látek a výrobků společnosti Spolchemie, obsahovala nabídka podaná společností RCL[52] a vítězem výběrového řízení na tyto části uvedené zakázky se stala společnost RCL, se kterou společnost Spolchemie dne 14. 3. 2014 uzavřela zasílatelskou smlouvu. Součástí této smlouvy, její přílohou, jak zjistil Úřad vzájemným srovnáním, jsou i ceny obsažené v nabídce společnosti RCL do výše uvedeného výběrového řízení.[53] 51. Nabídku s nejnižšími cenami do výběrového řízení na část zakázky společnosti Spolchemie na rok 2014, konkrétně na zajištění mezinárodní přepravy chemických látek a výrobků podala společnost SCHENKER. 52. V rámci šetření v obchodních prostorách společnosti SPEDICA dne 1. 11. 2016 Úřad zajistil emailovou komunikaci mezi společností RCL a SPEDICA (dokument označený A9)[54] ze dne 5. 12. 2013. Uvedenou elektronickou komunikaci Úřad nalezl a v kopii převzal při místním šetření z počítače uživatele pana […jméno...] společnosti SPEDICA.[55] 53. Jedná se o email odeslaný v 9 hodin a 38 minut z elektronické adresy pana […jméno...] na elektronické adresy pana […jméno...] a […jméno...] s předmětem: „Spolchemie“ a obsahující text „...dle plánu slíbené. Prosím jen upravte atributy souborů (jméno zpracovatele ve vlastnostech), ať tam nezůstane […jméno...] nebo já.!!!!!!“ (dále též „Email ze dne 5. 12. 2013“). Přílohy Emailu ze dne 5. 12. 2013 pak tvoří celkem 6 souborů s tabulkami obsahujícími ceny do všech částí zakázky společnosti Spolchemie na rok 2014, tj. do zakázky na dovoz soli, vnitrostátní i mezinárodní přepravu chemických látek a výrobků souvisejících s obchodní činností společnosti Spolchemie na rok 2014. 54. V případě Emailu ze dne 5. 12. 2013 se jedná o přeposlaný email, kdy tabulky s nabídkovými cenami byly panu […jméno...] zaslány panem […jméno...] dne 4. 12. 2013 s připojeným textem „...posílám vyplněné soubory do výběrovky na spolek, jak jsme se domlouvali. Jen ještě chybí soubor přepravy Německo. To ještě čekám na ceny. jak je budu mít, tak soubor hned pošlu.“ K této zprávě byl připojen podpis „[…jméno...]“.[56] 55. Společnost SPEDICA do předmětného výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014 podala nabídku,[57] která obsahovala ceny, které se shodovaly s cenami, které jí byly dříve v tento den poskytnuty společností RCL prostřednictvím výše uvedeného Emailu ze dne 5. 12. 2013.[58] 56. Nabídka podaná do výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014 společností RCL pak obsahuje ceny za obstarání přepravy, které byly ve všech nabídkových položkách nižší než ty, které společnost RCL zaslala společnosti SPEDICA prostřednictvím emailu ze dne 5. 12. 2013.[59] 57. Pokud je dále v textu tohoto rozhodnutí užito označení „zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014“, rozumí se jím souhrnné označení pro zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013 a zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014. IV.3 Vyjádření účastníků řízení k výběrovým řízením 58. K výběrovým řízením na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 společnost SPEDICA uvedla, že byla v obou případech oslovena společností Spolchemie elektronicky prostřednictvím emailu a na nabídce do výběrového řízení se obvykle podílel některý z jednatelů na návrh někoho z nižšího managementu společnosti SPEDICA.[60] 59. Společnost RCL k výběrovým řízením na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 uvedla, že nabídky připravovala interně a ceny železniční přepravy poptávala od svého dodavatele společnosti ČD Cargo, a.s. Přípravu nabídek pro společnost Spolchemie pak měl koordinovat pan […jméno...], tehdejší jednatel společnosti RCL, za asistence pana […jméno...], který připravoval podklady – ceníky pro jednotlivé přepravy.[61] 60. K výběrovým řízením na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 a účasti v nich společnost SPEDICA uvedla, že v rámci předmětných výběrových řízení s jinými společnostmi nespolupracovala. Společnost SPEDICA připustila, že při přípravě nabídek v některých případech mohla oslovit nákladní železniční přepravce. Dále připustila, že mezi společností SPEDICA a společností RCL dochází k obchodním kontaktům.[62] 61. Společnost RCL ve své odpovědi týkající se výběrových řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 Úřadu uvedla, že ji „...není známo, které další společnosti Spolchemie v rámci poptávkových řízení oslovila.“ Společnost dále uvedla, že „...připravovala své nabídky pro Spolchemii pro rok 2013 a 2014 interně. Pro tyto účely RCL-CZ poptala ceny od svého dodavatele ČD Cargo, a.s...“. Společnost RCL připustila, že mezi ní a společností SPEDICA docházelo k obchodnímu styku a komunikaci, jelikož společnost SPEDICA patří mezi její zákazníky.[63] IV.4 Shrnutí a hodnocení zjištěných skutečností 62. Výše uvedenou elektronickou komunikaci, tj. Email ze dne 5. 12. 2012 a Email ze dne 5. 12. 2013, Úřad nalezl a v kopii převzal při místním šetření provedeném v sídle společnosti SPEDICA z počítače uživatele pana […jméno...] společnosti SPEDICA. 63. Přílohy Emailu ze dne 5. 12. 2012, který byl společností RCL zaslán společnosti SPEDICA, obsahovaly nabídkové ceny konkurenční společnosti RCL, které předložila do výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013. S totožnými cenami společnost RCL v uvedeném výběrovém řízení společnosti Spolchemie také uspěla. 64. Ceny v každé položce nabídky podané společností SPEDICA na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013 byly oproti cenám společnosti RCL vyšší o 1 až 5 Kč za tunu přepravovaného zboží. Tento postup společnosti SPEDICA ve výběrovém řízení dle názoru Úřadu, se shoduje s pokyny, které společnost RCL Emailem ze dne 5. 12. 2012 před podáním nabídky zaslala druhému účastníkovi řízení, společnosti SPEDICA. Společnost SPEDICA tedy ve výběrovém řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013 se znalostí cen druhého účastníka řízení nabídla plnění za ceny, které nebyly pro zadavatele konkurenční. 65. Úřad v tomto případě nemá pochyb o tom, že společnost SPEDICA při přípravě nabídky do výběrového řízení společnosti Spolchemie na rok 2013 znala položkové ceny z nabídky dalšího uchazeče o zakázku, společnosti RCL, a ve výběrovém řízení nepostupovala samostatně a nezávisle s cílem o uvedenou zakázku soutěžit. 66. V případě zakázky společnosti Spolchemie na rok 2014 Úřad porovnáním nabídkových cen uvedených v přílohách Emailu ze dne 5. 12. 2013 od společnosti RCL zaslaném druhému účastníku řízení, společnosti SPEDICA, a cen uvedených v nabídce společnosti RCL podané ve výběrovém řízení[64] zjistil, že smluvní ceny nabídnuté ve výběrovém řízení společností RCL byly nižší[65] než ceny z nabídky, kterou společnost RCL dříve zaslala společnosti SPEDICA prostřednictvím Emailu ze dne 5. 12. 2013. 67. Úřad ověřil, že nabídka společnosti SPEDICA do výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014, která byla dne 5. 12. 2013 v 15 hodin 30 minut elektronicky zaslána společnosti Spolchemie,[66] obsahuje totožné ceny, které jí byly postoupeny společností RCL prostřednictvím výše uvedeného Emailu ze dne 5. 12. 2013. 68. Úřad nemá pochyb o tom, že společnosti RCL a SPEDICA své nabídky podané ve výběrovém řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014 nevypracovaly samostatně a nezávisle na sobě, nýbrž společnost SPEDICA podala do předmětného výběrového řízení nabídku s cenami, kterou pro ni předem připravila společnost RCL 69. Takovému jednání ve výběrovém řízení, nasvědčuje i vlastní text Emailu ze dne 5. 12. 2013 „...posílám vyplněné soubory do výběrovky na spolek, jak jsme se domlouvali...“. 70. Úřad shrnuje, že účastníci tohoto správního řízení své nabídky podané ve výběrovém řízení na uvedené zakázky nevypracovali samostatně a nezávisle na sobě s cílem skutečně o zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 mezi sebou soutěžit. O nestandardním průběhu a spolupráci mezi účastníky řízení ve výběrovém řízení svědčí dle Úřadu také texty zpráv zaslané Emailem ze dne 5. 12. 2013 a Emailem ze dne 5. 12. 2014. Dle názoru Úřadu nabídky společnosti SPEDICA předložené ve výběrových řízeních společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 byly vypracovány tak, aby nebyly cenově atraktivní a konkurenceschopné v porovnání s nabídkami, které podala společnost RCL. I když předem znala ceny nabízené za totožné plnění společností RCL,[67] respektive věděla, že ceny ve své nabídce budou vyšší než ceny v nabídce, kterou podá společnost RCL,[68] přesto podávala společnost SPEDICA do výběrových řízení společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 nabídky obsahující vyšší cenu než druhý účastník řízení společnost RCL. Tedy v uvedeném jednání chyběl jakýkoli racionální důvod pro to, aby společnost SPEDICA mohla předpokládat úspěch v předmětných výběrových řízeních společnosti Spolchemie. 71. Úřad má za prokázané, že účastníci tohoto správního řízení společnosti RCL a SPEDICA své nabídky podané ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 nevypracovali samostatně a nezávisle na sobě. O spolupráci mezi účastníky řízení ve výše uvedených výběrových řízeních svědčí dle Úřadu především texty zpráv zaslané v Emailu ze dne 5. 12. 2012 a Emailu ze dne 5. 12. 2013. 72. Společnosti RCL a SPEDICA koordinovaly své nabídky do výběrových řízení společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 tak, aby společnost RCL zvítězila, k čemuž i došlo. Touto koordinací byla elektronická komunikace zaslaná dne 5. 12. 2012 a dne 5. 12. 2013. Tuto koordinaci následně účastníci řízení naplnili tím, že zkoordinované nabídky skutečně do výběrových řízení společnosti Spolchemie podali. 73. Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že na trhu došlo k jednání vzájemných konkurentů, a to dne 5. 12. 2012 a dne 5. 12. 2013, výsledkem kterého byly společnosti Spolchemie doručeny sladěné nabídky účastníků řízení. Na základě uvedených kontaktů a jednání při tvorbě nabídek, pak oba účastníci řízení podali své nabídky do výběrového řízení tak, aby výhodnější nabídkou byla ta od společnosti RCL. Předložené nabídky nebyly výsledkem individuálního ekonomického výpočtu, ale znalosti nabídky jiného uchazeče a sladěného postupu mezi nimi, čímž byla soutěž mezi účastníky správního řízení vyloučena. V. Relevantní trh 74. Zákon v § 2 odst. 2 definuje relevantní trh jako trh zboží,[69] které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se tedy vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[70] Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně odlišné než v jiných obdobích. 75. K tomu, aby Úřad mohl věc posoudit, je nezbytné vymezit relevantní trh, na kterém se projevovaly účinky jednání účastníků řízení. Při vymezení relevantního trhu vycházel Úřad z předmětu správního řízení a hodnotil, jaké oblasti se posuzované jednání soutěžitelů týkalo. V.1 Věcné vymezení relevantního trhu 76. Posuzované jednání se týkalo výběrového řízení na zajištění vnitrostátní a mezinárodní železniční přepravy chemických látek a chemických výrobků společnosti Spolchemie na základě dispozic a požadavků této společnosti. 77. Úřad ve své rozhodovací praxi[71] ve zkoumané oblasti rozlišuje mezi nákladní přepravou a zasilatelstvím. 78. Přeprava je obecně službou, která je realizována na základě smlouvy o přepravě věci, kde dopravce uskutečňuje přemístění zboží pro konečného zákazníka, a to vlastním jménem prostřednictvím vlastních či pronajatých dopravních prostředků. Naproti tomu v případě zasilatelské služby se zasilatel zavazuje obstarat přepravu zboží podle požadavků příkazce (výrobce či distributora zboží), a to buď prostřednictvím třetí osoby (dopravce), nebo vlastními prostředky zasilatele, obvykle na základě zasilatelské smlouvy či zasilatelského příkazu. 79. Z právního hlediska se rozlišuje, zda se soutěžitel zavazuje obstarat přepravu zboží (v takovém případě uzavírá smlouvu zasilatelskou), nebo zda se zavazuje zboží přepravit (potom uzavírá smlouvu o přepravě), přičemž není rozhodující, zda bude přepravu provádět vlastními nebo cizími dopravními prostředky. 80. Úkolem dopravce je zboží přepravit, zatímco úkolem zasilatele je obstarat přepravu zboží pro příkazce. Tomu odpovídá povinnost zasilatele vyhledat vhodného dopravce a vhodný dopravní prostředek a zejména pak uzavřít příslušnou smlouvu o přepravě. 81. Úkolem zasilatele je zajistit pro svého příkazce v přepravním řetězci vše potřebné k tomu, aby se zásilka dostala od odesílatele k příjemci, přeprava zboží na klíč. V případě zasilatelství zasilatel obvykle poskytuje širší odborné služby, a zajišťuje tak pro svého příkazce v přepravním řetězci vše potřebné k tomu, aby se zásilka dostala od odesílatele k příjemci bez nutnosti jakéhokoliv dalšího vstupu příkazce. 82. V předmětném případě se jednání účastníků řízení týkalo zakázky na obstarání přepravy věcí v nákladní železniční dopravě pro zákazníka Spolchemie. Předmětem výběrových řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 bylo zajistit přepravu věcí po železnici, konkrétně chemických látek a výrobků souvisejících s obchodní činností této společnosti v průběhu roku 2013 a 2014 dle dispozic příkazce, společnosti Spolchemie.[72] 83. V případě zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 se jednalo o poskytování zasilatelských služeb, kdy se vítězný uchazeč o zakázky zavázal obstarat přepravu zboží[73] v kalendářním roce podle požadavků společnosti Spolchemie. Zasilatelskými smlouvami[74] se společnost RCL zavázala obstarat přepravu zásilek z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony administrativního charakteru s přepravou související, a společnost Spolchemie, jako příkazce, se zavázala zaplatit za tuto činnost odměnu. 84. Při vymezení věcného relevantního trhu pro oblast zasilatelských služeb vyvstává otázka případného užšího členění této oblasti podle typu přepravního prostředku použitého k přepravě zboží a podmínek vyplývajících z vlastností přepravovaného zboží. S ohledem na skutečnost, že poskytování zasilatelských služeb nezávisí na držení určitého typu přepravního prostředku (zasilatel nemusí být nutně dopravcem[75]), zasilatel také nutně neprovádí fyzické operace se zásilkou (přepravovaným zbožím) a jeho úkolem je obstarání přepravy a případně poskytnutí dalších služeb (například zajištění logistiky, pronájmu přepravních prostředků, přímého styku s dopravcem apod.),[76] není nutné oblast zasilatelství dále členit podle typu zvoleného dopravního prostředku, kterým je zákazníkem dodané zboží k přepravě skutečně dopraveno, nebo druhu zasílaného zboží.[77] 85. Oblastí komplexních logistických služeb se ve své předchozí rozhodovací praxi zabývala i Evropská komise, která se zabývala segmentací v oblasti přepravy a zasilatelství zboží a která odlišila trh přepravy zboží a trh zasilatelství zboží, přičemž konstatovala, že poskytovatelé zasilatelských služeb a poskytovatelé přepravních služeb spolu přímo nesoutěží, nicméně zasilatelské společnosti poskytují svým zákazníkům komplex služeb, který zahrnuje na základě „subkontraktu“ s dopravcem i přepravu zboží. Otázku možného členění zasilatelských služeb dle různého druhu pozemní dopravy nechala Evropská komise otevřenou, když uvedla, že její členění prokázalo minimálně částečnou substituci těchto služeb.[78] Obdobně Evropská komise považuje za neúčelnou segmentaci zasilatelských služeb dle druhu přepravovaného zboží (kromě specifických případů poskytování logistických služeb pro přepravu automobilů), přičemž otázku možného členění v tomto směru nechala otevřenou.[79] 86. V předmětném případě volba konkrétního způsobu dopravy byla dána podmínkami pro obstarání přepravy stanovenými příkazcem, společností Spolchemie,[80] kdy se jednalo o obstarání přepravy zboží po železnici z vlečky a na vlečku včetně některých s tím souvisejících činností administrativního charakteru (poradenská činnost spjatá s přepravou, podávání informací o průběhu přeprav apod.).[81] V případě zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 se jednalo u většiny zboží o železniční přepravu prostřednictvím jednotlivých vozových zásilek. U menší části přepravovaného zboží, konkrétně v případech dovozu soli do společnosti Spolchemie, se jednalo o železniční přepravu prostřednictvím uceleného vlaku.[82] 87. Úřad nepovažuje železniční zasilatelství za významně odlišné v porovnání s ostatními zasilatelskými službami. Jeho smyslem je obecně jako u ostatních zasilatelských služeb poskytnout přepravu zboží a dalších s ní souvisejících přidanou hodnotu zvyšujících služeb. K tomu je nutná určitá profesionální zkušenost, kapitálová přiměřenost a praxe v poskytování zasilatelských služeb v železniční dopravě. V posuzovaném případě nicméně nebyla substituce mezi různými druhy pozemní dopravy zasilatelem možná.[83] 88. Na základě výše uvedených informací Úřad vymezil relevantní trh z hlediska věcného jako trh zasilatelských služeb se specializací na železniční přepravu, a to jako trh odlišný od trhu přepravy.[84] Úřad dodává, že v maximální možné míře zohlednil specifika konkrétního případu, a že tento přístup k vymezení dotčeného relevantního trhu zvolil proto, neboť dle jeho názoru jednak nejlépe vystihuje a odpovídá podstatě posuzovaného protisoutěžního jednání. V.2 Geografické a časové vymezení relevantního trhu 89. Úřad se rovněž zabýval možným vymezením relevantního trhu z hlediska geografického. Geografickým relevantním trhem se rozumí oblast, v níž soutěžitelé nabízejí a poptávají příslušné zboží a v níž jsou podmínky soutěže homogenní a současně dostatečně odlišitelné od podmínek existujících v jiných oblastech. Úřad v rámci správního řízení zkoumal, zda je možno relevantní trh vymezit jako trh lokální, národní nebo zda území ovlivněné předmětným spojením zahrnuje širší území, přesahující hranice České republiky. 90. Z pohledu geografického Úřad ve své rozhodovací praxi vymezuje pro oblast poskytování zasilatelských služeb relevantní trh územím České republiky s odůvodněním, že v praxi je obvyklé, že se zákazník poptávající zasilatelské služby v prvé řadě obrací na poskytovatele sídlícího na území téhož státu.[85] 91. V posuzovaném případě se jednalo o výběrové řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014, kdy tato společnost primárně poptávala soutěžitele činné v oblasti zasilatelství se sídlem v České republice.[86] 92. Při zkoumání, zda se soutěž ve výše uvedené oblasti odehrává za dostatečně homogenních soutěžních podmínek na území, které je tvořeno Českou republikou, či na širším vymezeném území, vyšel Úřad ze své dosavadní rozhodovací praxe, v níž definoval geografický relevantní trh jako území České republiky, a to na základě výše uvedeného. Úřad také neshledal žádné důvody pro členění území České republiky na menší celky či oblasti. 93. Po stránce časové jde o trh pravidelně se opakujících dodávek, tedy o trh trvalý. V.3 Dopad na relevantní trh 94. Úřad konstatuje, že spolupráce soutěžitelů se vztahovala k výběrovým řízením na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014. V posuzovaném případě se jednalo o dohodu, jejímž cílem je narušení hospodářské soutěže (viz níže), u takových dohod se presumuje jejich potenciálně negativní dopad na soutěž; pro účely deklarace její protiprávnosti Úřad tedy nemusí zkoumat její skutečný negativní dopad na relevantní trh. Úřad však má za prokázaný negativní dopad této dohody spočívající i ve skutečném narušení hospodářské soutěže. Sladěný postup účastníků řízení se v předmětných výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 byl skutečně naplněn podáním zkoordinovaných nabídek a měl za následek vyloučení hospodářské soutěže mezi nimi a mohl mít za následek navýšení cen dotčených zakázek pro společnost Spolchemie. Úřad vnímá dopad této dohody jako zvlášť závažný a projev posuzovaného jednání hodnotí jako pro soutěž zvlášť nebezpečný případ bid‑riggingu (viz dále). 95. Vzhledem k povaze posuzovaného jednání (dohoda typu bid-rigging) není přesný souhrnný tržní podíl účastníků řízení rozhodný pro soutěžně právní posouzení jejich jednání. VI. Právní posouzení VI.1 Zákonná východiska a právní posouzení jednání účastníků řízení 96. Úřad se předně zabýval tím, zda jsou účastníci řízení společnosti RCL a SPEDICA soutěžiteli ve smyslu zákona. Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 ZOHS 360 rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže pojem „soutěžitel“ zahrnuje jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností je jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu.[87] 97. Úřad shledal, že všichni účastníci řízení, jakožto podnikatelé působí na trhu, kde nabízejí své služby, se účastní hospodářské soutěže a jsou soutěžiteli ve smyslu § 2 odst. 1 ZOHS 360. 98. Dále se Úřad zabýval tím, zda posuzované jednání účastníků řízení, je zakázanou dohodou podle uvedeného zákona a v jaké formě byla tato dohoda spáchána. Dle § 3 odst. 1 ZOHS 360 jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“),[88] jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.[89] Patří mezi ně především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) ZOHS 360, jako např. dohody o přímém nebo nepřímém určení cen, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod., tento výčet je však pouze demonstrativní. Uvedené dohody jsou přímo ze zákona zakázané a pro posouzení, zda postup soutěžitele je v souladu (resp. rozporu) se zákonem, postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo. 99. Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání. U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek. Dle rozhodnutí Evropské komise ve věci Polypropylene[90] bylo k této otázce výslovně konstatováno, že (cit.): „…dohoda existuje tehdy, jestliže se strany dohodnou na plánu, který omezuje nebo je pravděpodobně s to omezit jejich obchodní svobodu tím, že určí směry jejich vzájemného jednání nebo zdržení se určitého jednání na trhu. Nejsou zapotřebí ani smluvní sankce ani donucovací postupy…". 100. Z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže není rozhodné, jakou formu uzavřená dohoda v užším smyslu má, to znamená, že tato dohoda nemusí být pouze písemná.[91] Jak vyplývá i z ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, k uzavření dohody stačí, pokud zúčastnění soutěžitelé vyjádří společnou vůli, resp. společný záměr, chovat se do budoucna na trhu určitým způsobem.[92] Takový záměr pak nemusí být ani písemně zachycen.[93] Pokud jde o formu vyjádření takové společné vůle, postačuje, aby ujednání bylo vyjádřením vůle stran chovat se na trhu v souladu s jeho zněním.[94] 101. Pod legislativní zkratku „dohoda“ řadí § 3 odst. 1 ZOHS 360 také jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě. Jednání ve vzájemné shodě oproti dohodě v užším smyslu představuje formu koordinace mezi soutěžiteli, kteří, aniž by dosáhli stádia uzavření dohody, vědomě nahrazují rizika vzájemné konkurence praktickou kooperací, a to v rozporu s požadavky na hospodářskou nezávislost.[95] Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci Pekaři[96] je možné konstatovat, že jako jednání ve vzájemné shodě může být kvalifikováno jednání soutěžitelů, jestliže je založeno na společném plánu a mezi jednáním a výsledkem jednání je příčinná souvislost. Pro kvalifikaci jednání jako jednání ve vzájemné shodě však není dle Nejvyššího správního soudu nezbytné zjištění, že byl vypracován plán společného postupu, postačí, pokud soutěžitelé pouze komunikují nebo se účastní jednání, které usnadňuje koordinaci jejich obchodní politiky. Za jednání ve vzájemné shodě se považuje určitý společně koordinovaný postup soutěžitelů, kterému předcházejí jak přímé, tak nepřímé vzájemné kontakty mezi těmito soutěžiteli, jejichž cílem je preventivní odstranění nejistoty o budoucím chování konkurentů a díky kterým je jejich nezávislé soutěžní jednání nahrazováno nedovolenou kooperací. Shoda vůle jako nutný předpoklad uzavření dohody v užším slova smyslu je nahrazen koordinací, která může mít rozmanitou formu: od zpracování společného plánu až po pouhou výměnu informací. Podle uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci Pekaři koncept jednání ve vzájemné shodě brání soutěžitelům v obcházení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona za pomoci spolupráce, která by nenaplňovala všechny znaky dohod v užším smyslu nebo rozhodnutí sdružení soutěžitelů. 102. K tomu též Nejvyšší správní soud poznamenal, že na právní postavení soutěžitelů nemá skutečnost, zda správní orgán jejich jednání kvalifikoval jako dohodu v užším smyslu nebo jako jednání ve vzájemné shodě, žádný praktický vliv. Obě kategorie soutěžního jednání jsou stejným způsobem zakázány a obě podléhají stejné sankci. 103. Jednání ve vzájemné shodě představuje takový způsob jednání na trhu, který předpokládá vzájemné slaďování jednání (záměr jednat) mezi soutěžiteli, poté následné jednání (realizace sladěného záměru) soutěžitelů na trhu a příčinnou souvislost mezi těmito dvěma prvky. Jednání ve shodě tedy v sobě zahrnuje nejprve koordinaci stran odstraňující vzájemné pochybnosti o jejich budoucím soutěžním chování, dále faktický projev této koordinace na trhu a konečně kauzální nexus je spojující. V praxi však často dochází k situacím, kdy se tyto dva prvky mohou i dále prolínat, kdy v průběhu realizace sladěného záměru pokračují delikventi ve vzájemných kontaktech a výměně informací za účelem dalšího slaďování svého postupu. 104. V případě jednání ve vzájemné shodě musí být především prokázána existence kontaktů mezi soutěžiteli, jejichž důsledkem je jednání na trhu, nebo prokázáno takové jednání na trhu, které nelze racionálně zdůvodnit jinak než předchozím kontaktem. Úřad tak při prokazování jednání ve vzájemné shodě musí buď prokázat, že mezi soutěžiteli probíhala soutěžně-protiprávní komunikace, jejímž důsledkem je jednání soutěžitelů na trhu determinované tímto (předchozím) slaďováním, nebo že došlo ke shodnému či nápadně podobnému jednání, jež není racionálně jinak zdůvodnitelné než jednáním ve vzájemné shodě: v posléze uvedené variantě se pak presumují předchozí soutěžně-právní kontakty.[97] 105. K tomu, aby určitá dohoda byla považována za zakázanou, musí být kromě naplnění formálních znaků, naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody. Z unijní i české judikatury vyplývá, že zakázané jsou dohody, které mají za cíl (účel) narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo a aniž by byl stranami zamýšlen), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen), pokud se vyznačují takovými znaky mířícími na způsobení negativního efektu na trhu, které snesou kritérium „dostatečnosti“ či „podstatnosti“ a z pohledu způsobení protisoutěžního efektu též reálnosti. Má-li dohoda protisoutěžní cíl (účel), není již nutné zjišťovat její skutečné účinky na relevantním trhu. Je tedy pouze na soutěžním úřadu, zda se bude při posuzování protisoutěžního charakteru dohody zabývat primárně jejím cílem či jejími následky. Soutěžní úřady budou tedy v prvé řadě své úsilí směřovat k prokázání protisoutěžního cíle, neboť má-li dohoda protisoutěžní cíl, není nutné zjišťovat její účinky na relevantním trhu.[98] 106. Protisoutěžní jsou vzhledem ke svému cíli především takzvané dohody s tvrdým jádrem (hardcore). To jsou takové dohody, které jsou již ze své podstaty způsobilé narušit hospodářskou soutěž. Jedná se zejména o horizontální dohody o určování cen, rozdělení trhu, rozdělení zákazníků a omezování produkce.[99] Dohody s tvrdým jádrem nelze dle Oznámení Úřadu o dohodách de minimis považovat za dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný. 107. Speciálním typem zakázaných dohod s tvrdým jádrem, jsou dohody směřující k ovlivnění výsledků veřejných soutěží a výběrových řízení skrze předem dohodnutou účast, případně neúčast některých uchazečů, nebo prostřednictvím obsahově sladěného podání nabídek, zejména co se nabídkových cen týče, tzv. dohody typu bid-rigging. Nebezpečí těchto dohod spočívá ve vyvolání dojmu skutečné a férové soutěže mezi uchazeči o zakázku, přičemž poptávající/zadavatel má zpravidla omezené možnosti detekce takových ujednání, kterými je de facto popřen smysl a přínos výběrového řízení, především v podobě „vysoutěžené“ nižší ceny. Tyto dohody patří k nejnebezpečnějším praktikám narušujícím hospodářskou soutěž a za předpokladu dlouhodobého realizování mohou způsobit až ochromení některých trhů. Tento typ dohod je považován za dohody s protisoutěžním cílem.[100] 108. Pokud předložená nabídka není výsledkem individuálního ekonomického výpočtu, ale znalosti nabídky jiného uchazeče nebo sladěného postupu mezi nimi, je soutěž vyloučena, či přinejmenším omezena a narušena. Dohody typu bid-rigging bývají pravidelně zaměřeny na veřejné zakázky, kde narůstá jejich společenská škodlivost, nicméně tento typ dohod je považován za dohody s protisoutěžním cílem bez ohledu na to, z jakého rozpočtu je zadavatelem financováno poptávané plnění, tj. i když jimi nejsou dotčeny veřejné rozpočty. 109. Prokazování kartelových dohod, tj. i dohod typu bid-rigging je značně obtížné. Evropský soudní dvůr konstatoval, že je běžné, že taková protisoutěžní jednání se včetně schůzek odehrávají tajně a dokumentace k nim je omezena na minimum. I když Komise objeví písemnosti výslovně prokazující protiprávní kontakty soutěžitelů, jsou tyto obvykle útržkovité, rozptýlené, takže je nezbytné rekonstruovat některé podrobnosti dedukcí. Proto ve většině případů musí být existence protisoutěžního jednání (dohody) vyvozena z určitého počtu shodujících se skutečností a nepřímých důkazů, které mohou ve svém souhrnu, neexistuje-li pro ně jiné logické vysvětlení, představovat důkaz porušení soutěžních pravidel.[101] 110. Společnost RCL prokazatelně ve dnech 5. 12. 2012 a 5. 12. 2013[102] informovala druhého účastníka řízení, společnost SPEDICA, o cenách, které sama nabídne, respektive o cenách, které má společnost SPEDICA v předmětném výběrovém řízení společnosti Spolchemie nabídnout. Společnost RCL zaslala druhému účastníku řízení, společnosti SPEDICA, přesné informace, jaké ceny do výběrového řízení sama nabídne,[103] respektive přímo vyplněnou nabídku s pro ni nekonkurujícími cenami, kterou měla svým jménem společnost SPEDICA zadavateli ve výběrovém řízení podat.[104] Uvedené informace byly poskytovány především prostřednictvím dvoustranné emailové komunikace tak, že společnost RCL jednání koordinovala, kdy společnosti SPEDICA v obou případech předmětných výběrových řízení předávala informace a pokyny prostřednictvím emailových zpráv, a zprostředkovávala si tak vzájemné srozumění o tom, že výhodnější cenovou nabídku podá společnost RCL.[105] 111. K realizaci sladěného záměru došlo vždy nejpozději podáním nabídky do výběrových řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014. Účastníci řízení dosáhli koordinací toho, že ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 společnost RCL podala vždy nabídku s nižší cenou plnění, než obsahovala nabídka od společnosti SPEDICA. Skutečnost, že mezi společnostmi RCL a SPEDICA dochází k uvedené koordinaci, se účastníci řízení snažili před společností Spolchemie udržet v tajnosti.[106] 112. Realizace sladěného postupu mezi účastníky řízení se projevila tak, že společnost SPEDICA, která ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 znala ceny z nabídky konkurenční společnosti RCL[107] nebo přímo obdržela vypracovanou nabídku s vyplněnými cenami,[108] podávala společnosti Spolchemie tzv. „krycí nabídky“, v důsledku čehož byla hospodářská soutěž mezi účastníky řízení ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 vyloučena. Účastníci řízení tak splnili předpoklady potřebné k naplnění skutkové podstaty jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě. 113. Příčinnou souvislost mezi slaďováním postupu mezi účastníky řízení a jeho následnou realizací má Úřad za prokázanou. Společnosti Spolchemie byly doručeny nabídky od účastníků řízení, které odpovídaly jejich předchozímu vzájemnému ujednání. Jednání účastníků řízení bylo bezpochyby výsledkem předchozího slaďování nabídek mezi nimi, kdy nahradili své nezávislé chování v soutěži o zakázku praktickou kooperací vedoucí k zamýšlenému cíli. Tímto jednáním ovlivnili hodnocení nabídek zadavatelem a vzhledem k vítězství společnosti RCL v předmětných zakázkách i výsledky předmětných výběrových řízení společnosti Spolchemie. 114. Úřad na základě opatřených důkazů a zjištěných skutečností týkajících se spolupráce účastníků řízení uzavírá, že společnosti RCL a SPEDICA ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 jednali ve vzájemné shodě a tím porušili § 3 odst. 1 ZOHS 360. Protisoutěžní spolupráci v rámci výběrových řízení tak Úřad kvalifikuje jako zakázanou dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 a ovlivnit hodnocení nabídek a výsledek výběrového řízení. VI.2 Jednotný záměr protisoutěžního jednání a pokračující delikt 115. Dle ustanovení § 7 nového přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.[109] 116. Výše uvedené podmínky citovaného ustanovení nového přestupkového zákona musí být splněny kumulativně, neboť každá z nich tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky.[110] U pokračování v deliktu tedy dílčí útoky musí současně a) naplňovat skutkovou podstatu stejného deliktu, b) vykazovat souvislost časovou a v předmětu útoku, c) být spojeny stejným nebo obdobným způsobem provedení a d) být vedeny jednotným záměrem delikventa. 117. Jednotlivé dílčí útoky ve vztahu k zakázce společnosti Spolchemie na rok 2013 a zakázce společnosti Spolchemie na rok 2014, které by samy o sobě představovaly samostatné delikty, s ohledem na to, že naplňují stejnou skutkovou podstatu (narušení hospodářské soutěže uzavřením zakázané dohody soutěžitelů), k jejich provedení došlo stejným způsobem (koordinací nabídek prostřednictvím dvoustranné výměny informací o cenách z nabídky), souvisejí spolu časově i z hlediska jejich cíle, tj. předem určit, který ze soutěžitelů ve výběrových řízeních zvítězí, a s ohledem na to, že byly vedeny společným záměrem vyloučit vzájemnou soutěž mezi účastníky řízení, společně tvoří jeden pokračující delikt. 118. Časově Úřad vymezil trvání protiprávního jednání účastníků řízení jako období, kdy mezi nimi docházelo k prokázané koordinované výměně informací o cenách a ke vzájemné spolupráci při podávání nabídek v jednotlivých výběrových řízeních. V posuzovaném případě se jedná o dobu, kdy došlo k prokázanému předávání uvedených informací prostřednictvím emailové komunikace. Konkrétně k jednotlivým dílčím útokům došlo dne 5. 12. 2012 v případě zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a dne 5. 12. 2013 v případě zakázky společnosti Spolchemie na rok 2014. 119. Z hlediska času lze pokračující deliktní jednání společnosti RCL a SPEDICA vymezit dnem 5. 12. 2012, kdy došlo k první koordinaci nabídek do zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013,[111] a dnem 5. 12. 2013, kdy došlo mezi účastníky řízení k poslední prokázané koordinaci nabídek do zakázky společnosti Spolchemie na rok 2014.[112] V posuzovaném případě tímto posledním aktem realizace sladěného záměru účastníků řízení, podáním nabídky do výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014, tj. dnem 5. 12. 2013, došlo k dokonání předmětného správního deliktu. 120. Závěrem této subkapitoly proto Úřad shrnuje, že protisoutěžní jednání v rámci výběrových řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 kvalifikoval jako zakázanou dohodu s cílem narušit hospodářskou soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 ZOHS 360, jejímž uzavřením a plněním ve dnech 5. 12. 2012 a 5. 12. 2013 došlo ke spáchání pokračujícího správního deliktu ve smyslu § 22a odst. 1 písm. b) ZOHS 360. VI.3 Posouzení podmínek de minimis a pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 ZOHS 360 121. Úřad rovněž zvažoval, zda posuzované jednání soutěžitelů nemá pouze zanedbatelný dopad na hospodářskou soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 ZOHS 360 (in fine), a zda nesplňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 4, případně dle § 4 odst. 1 tohoto zákona podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské unie. 122. Hardcore dohody jsou natolik závažným porušením zákona, že je jednak nelze považovat za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž (de minimis),[113] a taktéž s největší pravděpodobností nebudou splňovat kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 ZOHS 360, umožňující vynětí ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 1 ZOHS 360 jinak zakázané dohody.[114] Hardcore dohody obecně rovněž nemohou splňovat podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské unie. 123. Jelikož Úřad výše konstatoval, že dohoda soutěžitelů ve výběrových řízeních byla právě typem cílové dohody obsahující hardcore protisoutěžní praktiky, nepřichází uplatnění pravidla de minimis v úvahu. 124. Posuzované jednání ve vzájemné shodě taktéž nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 ZOHS 360, zejména pak podmínky tam stanovené pod písm. a) a b),[115] a taktéž nejsou naplněny podmínky pro uplatnění žádné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské unie. VI.4 Ovlivnění obchodu mezi členskými státy 125. Úřad se také zabýval otázkou, zda posuzované jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. je u něj splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). 126. Při posouzení, zda předmětné jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad především zohlednil skutečnost, že se jedná o jednání ve vztahu ke konkrétním zakázkám pro českého zadavatele, který poptávkou primárně oslovil subjekty se sídlem v České republice. Úřad proto vyloučil, že by předmětné jednání bylo přímo, nebo nepřímo, skutečně, či potenciálně způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. mělo unijní rozměr, a neaplikoval na ně proto článek 101 SFEU. VII. Odpovědnost účastníků řízení 127. Adresátem právních norem českého soutěžního práva je soutěžitel. Definice pojmu soutěžitel je chápána velmi extenzivně – je legislativní zkratkou pro prakticky jakékoli entity, které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[116] Obdobnou úlohu plní v evropském soutěžním právu pojem podnik. V rozsudku Nejvyššího správního soudu Česká rafinérská tento soud konstatoval, že pojem „soutěžitel“ použitý v zákoně odpovídá pojmu „podnik“ ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Při výkladu pojmu soutěžitel z hlediska aplikace zákona tak lze vycházet i z unijní judikatury. Z unijní judikatury vyplývá, že pojmem podnik je v soutěžním právu třeba rozumět hospodářskou jednotku, i když se po právní stránce příslušná hospodářská jednotka sestává z několika osob, ať již fyzických či právnických. 128. Přestože adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel, resp. podnik, je nutné přisuzovat porušení soutěžních pravidel vždy určité fyzické nebo právnické osobě, neboť pouze s ní je možné vést správní řízení. Jak uvádí komunitární judikatura: „… pro účely uplatnění a výkonu rozhodnutí Komise v oblasti práva hospodářské soutěže je nezbytné označit jako osobu, jíž je rozhodnutí určeno, entitu s právní subjektivitou.“[117] 129. Úřad v tomto správním řízení zachovává princip osobní odpovědnosti,[118] jehož podstatou je přičtení odpovědnosti za protiprávní jednání té právnické osobě, která provozuje podnik podílející se na kartelové dohodě.[119] Vzhledem k uvedenému Úřad hodlá činit odpovědnými za jednání ve vzájemné shodě spočívající v koordinaci činnosti konkurentů v zadávacích řízeních na předmětné zakázky společnosti Spolchemie s cílem ovlivnit jejich výsledky společnosti RCL a SPEDICA, neboť tyto společnosti se přímo dopustily zakázaného jednání. VIII. Subjektivní stránka deliktu 130. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon o ochraně hospodářské soutěže tedy Úřadu neukládá, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže sankcionovat, zkoumal zavinění.[120] Úřad nicméně posouzení zavinění, tj. subjektivní stránky jednání účastníků řízení považuje za důležitou součást svých úvah o výši ukládané pokuty, neboť jde o aspekt ovlivňující náhled na závažnost posuzovaného jednání. 131. Úřad dospěl k závěru, že účastníci řízení zaviněně porušili § 3 odst. 1 ZOHS 360. IX. Závěrečné shrnutí skutkových okolností a jejich právní kvalifikace 132. Na základě shromážděných důkazů a v souladu s výše uvedeným Úřad kvalifikuje jednání účastníků řízení RCL a SPEDICA jako zakázanou dohodu soutěžitelů s cílem narušit hospodářskou soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 ZOHS 360 s prvky dohody o rozdělení trhu a cenové dohody ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) a c) ZOHS 360 spočívající v jednání ve vzájemné shodě na trhu zasilatelských služeb se specializací na železniční přepravu ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014. 133. Účastníci řízení společnosti RCL a SPEDICA výše popsaným koordinovaným jednáním přinejmenším ve dnech 5. 12. 2012 a 5. 12. 2013, narušili hospodářskou soutěž a porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1 ZOHS 360, čímž se dopustili správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Úřad jej kvalifikuje jako správní delikt pokračující. X. Odůvodnění uložených pokut 134. Podle § 22a odst. 2 ZOHS 360 se za správní delikt dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Podle § 22b odst. 2 ZOHS 360 Úřad při určení výměry pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Úřad dle tohoto ustanovení přihlédne též k jednání právnických osob v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad rovněž zohledňuje i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní.[121] 135. Při výpočtu výše předpokládaných pokut Úřad postupoval dle pravidel stanovených v Zásadách postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též „Zásady“).[122] 136. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu,[123] které se odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu.[124] 137. Uvedené dokládá právě odkazovaný závěr Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 7 As 15/2013: „Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správní uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení.“ 138. Základním východiskem pro stanovení pokut v přiměřené výši je skutečnost, že trest by měl odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétních výší pokut je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. V rámci individualizace správní sankce musejí být zohledněny všechny významné skutečnosti a při stanovení pokut v řízení s více účastníky je třeba rovněž dodržet princip spravedlivého a proporcionálního určení výše pokuty jednotlivým účastníkům řízení. Obecně se pak závažnost deliktu a riziko jeho negativního dopadu na soutěž a spotřebitele nepochybně zvyšuje s délkou trvání porušení zákona, u dohod typu bid-rigging může závažnost deliktu souviset i s hodnotou zakázky. Při stanovení pokut v řízení s více účastníky je třeba rovněž dodržet princip spravedlivého a proporcionálního rozložení pokuty mezi všechny delikventy. 139. Dle judikatury českých soudů[125] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných zákonných povinností, jaké svědčí účastníkům řízení. Zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře účastníků řízení, resp. soutěžitelů, aby v něm byla obsažena jeho represivní funkce, aniž by však byl pro soutěžitele likvidační. Uložená pokuta by tedy měla plnit jak funkci represivní, tak funkci preventivní. 140. Úřad rovněž při stanovení výše pokuty přihlédl k celkovému čistému obratu soutěžitele dosaženému za poslední ukončené účetní období, přičemž zjišťoval, zda stanovená částka pokuty nepřesáhne 10 % z tohoto obratu. 141. V rámci procedury narovnání Úřad nezkoumal subjektivní stránku deliktu. X.1 Dohodou dotčené zboží a stanovení hodnoty prodejů 142. Úřad zohlednil povahu posuzovaného jednání a jeho zaměření a dopad na trh zasilatelských služeb. Cílem účastníků řízení nebylo kooperovat v celém širokém segmentu zasilatelských služeb se specializací na železniční přepravu. Účastníkům řízení je prokázáno porušení § 3 odst. 1 ZOHS 360 v souvislosti s koordinací nabídek do výběrových řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 (bid-rigging) s prvky dohody o rozdělení trhu a dohody cenové. Dle Zásad (bod 18.) by měla základní částka pokuty reflektovat obrat dosažený konkrétním soutěžitelem z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká. Tomu v daném případě odpovídá zjištění celkové předpokládané hodnoty zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014. Úřad tak zohlednil specifické skutkové okolnosti případu a podstatu jednání soutěžitelů. 143. V tomto případě protisoutěžních jednání šlo o jeden pokračující delikt, dohodu typu bid-rigging, který se týkal výše uvedených zakázek se stejným opakujícím se plněním pro stejného zákazníka. Úřad ve správním řízení neprokázal, že by posuzované protisoutěžní jednání postihlo zakázky jiných zadavatelů nebo by mělo plošný dopad na relevantní trh. Úřad z těchto důvodů vymezil trh přímo dotčený protisoutěžním jednáním účastníků řízení jako potencionálně možné a reálně společností Spolchemie odhadované celkové předpokládané výdaje na předmětné zakázky. 144. Při stanovení výchozího podílu pro výpočet pokuty pro jednotlivé účastníky řízení Úřad vyšel z celkové předpokládané hodnoty uvedených zakázek, tedy z předpokládaného objemu přeprav na daný rok v cenách roku předcházejícího, tj. v cenách, za které už pro společnost Spolchemie byly obdobné přepravy v minulém roce realizovány. Konkrétně pak v případě zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 to byly celkové předpokládané výdaje ve smluvních cenách z roku 2012 a v případě zakázky na rok 2014 celkové předpokládané výdaje dle cen z roku 2013. Velikost trhu tak Úřad stanovil jako sumu součinů předpokládaného objemu přeprav určitého druhu zboží a cen, za které společnost Spolchemie tyto přepravy již v předchozím roce zrealizovala.[126] I když ve skutečnosti vždy mohlo být v daném roce přepraveno méně anebo více zboží, než činil původní odhad společnosti Spolchemie, Úřad se domnívá, že předpokládaný objem přeprav určité komodity měl ve výběrových řízeních rozhodný a podstatný vliv na kalkulaci nabídkových cen do předmětných výběrových řízení. X.2 Určení výměry pokuty pro jednotlivé účastníky řízení 145. Úřad v souladu se Zásadami[127] vyhodnotil posuzované protiprávní jednání účastníků řízení jako velmi závažné jednání z hlediska typovosti spadající do kategorie nejzávažnějšího narušení hospodářské soutěže. Úřad přihlédl k tomu, že účastníci řízení jako konkurenční poskytovatelé zasilatelských služeb jednali ve vzájemné shodě, čímž mezi nimi ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 narušili hospodářskou soutěž. Za tyto praktiky spadající do kategorie tzv. kartelů s tvrdým jádrem dle Zásad může Úřad při výpočtu pokuty stanovit výchozí podíl až do výše 3 % hodnoty prodejů. 146. Délka trvání porušení zákona byla kratší než 1 rok, což Úřad zohlednil v závažnosti deliktu tak, že koeficient času stanovil ve výši 1,00.[128] 147. V posuzovaném případě účastníci řízení mezi sebou vyloučili hospodářskou soutěž a fakticky ovlivnili výsledek předmětných výběrových řízení. Účastníci řízení svým jednáním ovlivnili výši cen těchto zakázek, a to v neprospěch zadavatele. Úřad proto stanovil základní částku pro výpočet pokut ve výši 2,1 % hodnoty prodejů, tedy mírně nad úrovní dvou třetin její maximálně možné hranice. V této souvislosti Úřad odkazuje na svoji dosavadní rozhodovací praxi.[129] 148. Při určování výše základní částky pokuty Úřad vycházel nejen z typové závažnosti stanovené Zásadami, ale rovněž také z individuální závažnosti deliktu, která odráží veškeré relevantní skutečnosti vztahující se k deliktu posuzovanému v tomto správním řízení. 149. Úřad v rámci individuální závažnosti zohlednil to, že posuzované jednání nepostihlo více zakázek a více zadavatelů ani území celé České republiky. Úřad při hodnocení individuální závažnosti zohlednil také skutečnost, že tržní podíly účastníků řízení na relevantním trhu jsou velmi malé[130] a z hlediska objemu zajišťované přepravy věcí se v případě zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 jednalo v porovnání s relevantním trhem, jak byl vymezen výše v kapitole V., o zakázky menšího rozsahu,[131] kdy relevantní trh byl dotčen jen v malé míře. 150. Úřad dále individuálně zohlednil u každého účastníka řízení případné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem pro zvýšení nebo snížení pokuty nad, resp. pod úroveň základní částky, a přihlédl rovněž k jeho aktuální finanční a majetkové situaci, čemuž se věnuje níže u jednotlivých účastníků řízení. 151. Úřad u každého účastníka řízení vždy individuálně posoudil, zda výše pokuty plní dostatečně svou represivní funkci a zda výše sankce odpovídá povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládána, příp. provedl korekci. X.3 Společnost RCL 152. Celková předpokládaná hodnota zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 jako trhu přímo dotčeného protisoutěžním jednáním účastníků řízení činí […obchodní tajemství...].[132] Celkový čistý obrat soutěžitele RCL za rok 2017 činil bez započtení obchodních transakcí mezi společnostmi tvořícími soutěžitele RCL celkem […obchodní tajemství...].[133] 153. Základní částka pokuty pro společnost RCL ve výši 2,1 % hodnoty prodejů při zohlednění časového koeficientu ve výši 1 (protiprávní jednání trvalo rok) tedy činí […obchodní tajemství...]. 154. Jako přitěžující okolnost Úřad spatřuje skutečnost, že společnost RCL byla iniciátor vzájemné koordinace deliktního jednání, jelikož právě od ní vzešel podnět a návrh ke sladění nabídek ve výběrových řízeních na zakázky společnosti Spolchemie pro rok 2013 a 2014. Společnost RCL druhému účastníku řízení zaslala přesné informace, jaké ceny má do nabídky před jejím podáním doplnit,[134] respektive poskytla již přímo vyplněnou nabídku, kterou měl svým jménem společnosti Spolchemie podat.[135] Úřad z těchto důvodů tuto skutečnost hodnotil jako přitěžující okolnost a základní částku pokuty dále zvýšil o 20 %, celkem tedy na částku […obchodní tajemství...] (po zaokrouhlení na celé tisíce dolů). 155. Úřad je přesvědčen, že ukládaná pokuta má mít rovněž dostatečně odstrašující účinek a má být pro soutěžitele citelná a plnit jak represivní tak i preventivní funkci. Vzhledem k tomu, že pokuta ve výši […obchodní tajemství...] představuje pouze přibližně 0,1 ‰ celkového konsolidovaného čistého obratu soutěžitele RCL dosaženého v roce 2017, by dle názoru Úřadu takto stanovená pokuta uvedený účel neplnila. Dostatečně odrazující účinek je přitom jeden z prvků, které mají být zohledněny při výpočtu pokuty. 156. Úřad v souladu se zákonem, Zásadami a vlastní rozhodovací praxí při současném respektování principů přiměřenosti a spravedlnosti by v případě společnosti RCL určil výši základní částku ukládané pokuty takovým způsobem, aby dosahovala […obchodní tajemství...] z celkového čistého obratu soutěžitele[136],[137]. Při použití uvedeného způsobu výpočtu pokuty z celkového čistého obratu soutěžitele za rok 2017[138] by však výsledná výše pokuty nebyla pro společnost RCL přiměřená a ani spravedlivá, a to s přihlédnutím k okolnostem případu. 157. Z tohoto důvodu Úřad výši pokuty upravil s ohledem na skutečnost, že k doložení existence protisoutěžního jednání účastníků řízení a zahájení tohoto správního řízení došlo v souvislosti s výsledky místního šetření, které Úřad provedl na základě informací poskytnutých právě společností RCL.[139] 158. Za těchto okolností se Úřad rozhodl zvýšit základní částku pokuty na částku 15 000 000,‑ Kč. 159. Díky splnění podmínek stanovených v rámci procedury narovnání dále snížil Úřad částku pokuty o 20 %, tj. na částku ve výši 12.000.000,- Kč. 160. Pokuta v této výši z logiky věci pro její výpočet nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem RCL za poslední ukončené účetní období, ani ji Úřad s ohledem na její výši a na ekonomické údaje týkající se soutěžitele nepovažuje za likvidační. X.4 Společnost SPEDICA 161. Celková předpokládaná hodnota zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 jako trhu přímo dotčeného protisoutěžním jednáním účastníků řízení činí […obchodní tajemství...]. Celkový čistý obrat soutěžitele SPEDICA za rok 2017 činil bez započtení obchodních transakcí mezi společnostmi tvořícími soutěžitele SPEDICA celkem […obchodní tajemství...].[140] 162. Základní částka pokuty pro společnost SPEDICA ve výši 2,1 % hodnoty prodejů po zohlednění časového koeficientu ve výši 1 (protiprávní jednání trvalo rok) tedy činí […obchodní tajemství...]. 163. Pokuta ve výši […obchodní tajemství...] představuje pouze přibližně […obchodní tajemství...] celkového čistého obratu soutěžitele SPEDICA dosaženého v roce 2017 a dle názoru Úřadu by nemohla dostatečně plnit jednu ze svých základních funkcí a postrádala by tak odstrašující efekt. Dostatečně odrazující účinek je přitom jeden z prvků, které mají být zohledněny při výpočtu pokuty. 164. Úřad proto v souladu se zákonem a Zásadami a vlastní rozhodovací praxí při současném respektování principů přiměřenosti a spravedlnosti určil výši ukládané pokuty tak, aby dosahovala alespoň […obchodní tajemství...] z celkového čistého obratu soutěžitele.[141] 165. Za těchto okolností se Úřad rozhodl zvýšit základní částku pokuty na částku 6 226 000,‑ Kč. 166. Díky splnění podmínek stanovených v rámci procedury narovnání snížil Úřad částku pokuty o 20 %, tj. na částku ve výši 4 980 000,- Kč. 167. Pokuta v této výši nepřesahuje zákonné maximum pokuty ve výši 10 % z celkového čistého obratu soutěžitele za poslední ukončené účetní období a není pro něj likvidační. X.5 Úhrada pokut 168. Účastník řízení RCL provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol uvede identifikační číslo účastníka řízení. 169. Účastník řízení SPEDICA provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol uvede identifikační číslo účastníka řízení. XI. Zákaz plnění dohod 170. V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohody popsané ve výrokové části II. XII. Náklady řízení 171. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení RCL a SPEDICA porušili § 3 odst. 1 zákona, je splněna podmínka uvedená v § 79 odst. 5 správního řádu a jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení náhrady nákladů správního řízení účastníkům řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad na 2.500,- Kč. 172. Náklady řízení jsou účastníci řízení povinni uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, číslo variabilního symbolu je pro každého účastníka řízení odlišné: i) pro RCL: 2017010015, ii) pro SPEDICA 2017020015. XIII. Závěr 173. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle zákona, spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž a tedy v rozporu § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení Proti tomuto rozhodnutí můžou účastníci řízení dle § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek. JUDr. Hynek Brom I. místopředseda Úřadu [elektronicky podepsáno] Obdrží: Za společnost Rail Cargo Logistics - Czech Republic s.r.o. Mgr. Iva Bilinská, advokátka V Celnici 1031/4 110 00 Praha Za společnost SPEDICA, s.r.o. Mgr. Tomáš Tyll, advokát V Celnici 1040/5 110 00 Praha Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Viz l.č. 6 – 87 správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0015/2017/KD (dále též „spis“). [2] Viz l.č. 108 – 255 a l.č. 322 – 360 správního spisu. [3] Viz l.č. 272 – 302 a l.č. 303 – 310 správního spisu. [4] Viz průběžně správní spis. [5] Viz l.č. 316 – 317 a l.č. 318 - 319 správního spisu. [6] Blíže viz l.č. 361 – 363 správního spisu a Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže (procedura narovnání) dostupné z https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/zakazane-dohody-a-zneuziti-dominance/procedura-narovnani.html. [7] Viz například l.č. 369 – 372, l.č. 377 – 380 nebo l.č. 443 – 450 správního spisu. [8] Viz l.č. 574-583 správního spisu. [9] S ohledem na okamžik zahájení správního řízení se Úřad přidržel původní terminologie a nepoužívá v textu nově zavedeného jednotícího pojmu „přestupek“. [10] Viz článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva národní rady č. 2/1993 Sb. [11] Jak je blíže rozvedeno v kapitole VI. Právní posouzení tohoto rozhodnutí. [12] Jde o blokové výjimky přijaté na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“) k provedení čl. 101 odst. 3 SFEU příslušnými nařízeními Evropské Komise nebo Rady (EU), unijní blokové výjimky, či výjimky pro oblast zemědělství. [13] § 112 odst. 1 a 3 nového přestupkového zákona tak upravuje otázku aplikovatelnosti hmotněprávních ustanovení na jednání účastníků řízení, tedy úpravu práv a povinností stanovených povinným subjektům. [14] Viz například l.č. 435 - 436 správního spisu. [15] Viz tamtéž. [16] Výpis z obchodního rejstříku ke dni 20. 1. 2018. Dostupné na: <https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=709365&typ=UPLNY>. [17] Viz l.č. 308 správního spisu. [18] Dle informací dostupných z výročních zpráv společnosti RCL z let 2013 - 2016 v obchodním rejstříku na adrese: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=709365. [19] SPEDICA LOGISTIC, s.r.o. se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 28039718. [20] Spedica Agro, s.r.o., se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 28046765. [21] RAILSPED, s.r.o. se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 48360295. [22] RM LINES, a.s. se sídlem Jednoty 1931, 356 01 Sokolov, IČO 27274489. [23] SGC-LOGISTICS GmbH se sídlem Kulmbach, Alte Fortlahmer Str. 22, DE-95326, ID: DE277674598. [24] SPEDICA, s.r.o., organizačná zložka Slovensko, se sídlem Hlavná 4, 076 43 Čierna nad Tisou, Slovenská republika. [25] Od 16. února 2017, viz výpis z obchodního rejstříku ke dni 20. 1. 2018. Dostupný na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=185444&typ=UPLNY. [26] Viz l.č. 302 správního spisu. [27] Viz tamtéž. [28] Viz tamtéž. [29] Viz l.č. 296 správního spisu. [30] Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID - Přípojek C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)) zveřejněný Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb.m.s. (dále též „RID“). [31] Viz vyjádření společnosti Spolchemie, l.č. 110 správního spisu. [32] Společnost Spolchemie zaslala potenciálním uchazečům o zakázku mimo jiné tabulky se seznamem přepravovaného zboží a relacemi přepravy s volným místem pro doplnění nabízených cen uchazeči, viz výše. [33] AWT Čechofracht a.s., se sídlem Pernerova 676/51, Karlín, 186 00 Praha 8, IČO 00001066 (dále též „AWT Čechofracht a.s.“). [34] Viz vyjádření společnosti Spolchemie, l.č. 110 správního spisu. [35] Blíže viz Vyhodnocení cenových nabídek železničních přeprav výrobků a zboží v jednotlivých relacích v ČR pro období r. 2013 od společnosti Spolchemie, l.č. 150 - 152 správního spisu. [36] Blíže viz Vyhodnocení cenových nabídek železničních přeprav chloridu sodného v ČR pro období r. 2013, l.č. 147 správního spisu. [37] Viz například vzájemné srovnání nabídek provedené společností Spolchemie, l.č. 132 – 145 správního spisu. [38] Viz Zasílatelská smlouva č. 3411593, l.č. 324 – 332 správního spisu. [39] Dokument A10 (celkem 15 listů), l.č. 24 – 38 správního spisu. [40] Viz Protokol o průběhu šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitele provedeném Úřadem ze dne 1. 11. 2016, l.č. 11 - 23 správního spisu. [41] Jednalo se o přibližně o 200 oceňovaných položek nabídky. [42] Srovnej ceny uvedené v přílohách Emailu ze dne 5. 12. 2012 l.č. 25 -38 správního spisu s nabídkou RCL č. 257-11-12 na l.č. 167 – 181 správního spisu. [43] Blíže viz l.č. 24 správního spisu. [44] Viz nabídka společnosti SPEDICA l.č. 153 – 166 správního spisu. [45] Společnost Spolchemie zaslala potenciálním uchazečům o zakázku mimo jiné tabulky se seznamem přepravovaných položek a relacemi přepravy s volným místem pro uchazeče na doplnění nabízených cen, viz výše. [46] Express Slovakia "Medzinárodná preprava a.s.", se sídlem Plynárenská 7/B, Bratislava 821 09, Slovenská republika (dále též „Express Slovakia“). V případě společnosti Express Slovakia se v roce 2013 jednalo o osobu propojenou se společností RCL prostřednictvím stejné ovládající osoby, viz například Výroční zpráva společnosti RCL za rok 2013 dostupná na: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=709365. [47] Nabídky společnosti SCHENKER spol.s r.o., se sídlem K Vypichu 731, 252 16 Nučice, IČO 61500780 (dále též „SCHENKER“), která byla součástí koncernu Deutsche Bahn AG, viz například výroční zprávy společnosti SCHENKER dostupné na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=51955443&subjektId=453284&spis=119363, byly podány pro zajištění pouze části zakázek společnosti Spolchemie, konkrétně pro mezinárodní přepravu chemických látek a výrobků pro zahraniční úseky Deutsche Bahn, blíže viz l.č. 182 – 184 a 222 správního spisu. [48] Viz vyjádření společnosti Spolchemie, l.č. 110 správního spisu. [49] Blíže viz Vyhodnocení cenových nabídek železničních přeprav výrobků a zboží v jednotlivých relacích v ČR pro období r. 2014 společnosti Spolchemie, l.č. 218 - 220 správního spisu. [50] Blíže viz Vyhodnocení cenových nabídek železničních přeprav chloridu sodného v ČR pro období r. 2014 společnosti Spolchemie, l.č. 217 správního spisu. [51] Blíže viz Vyhodnocení cenových nabídek železničních přeprav výrobků a zboží v jednotlivých zahraničních úsecích pro období r. 2014 společnosti Spolchemie, l.č. 221 správního spisu. [52] Viz například vzájemné srovnání nabídek provedené společností Spolchemie, l.č. 201 – 214 správního spisu. [53] Viz Zasílatelská smlouva č. 4411593 l.č. 333 – 341 správního spisu. [54] Dokument A9 (celkem 16 listů), l.č. 39 – 54 správního spisu. [55] Viz Protokol o průběhu šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitele provedeném Úřadem ze dne 1. 11. 2016, l.č. 11 - 23 správního spisu. [56] Blíže viz l.č. 39 správního spisu. [57] Nabídka společnosti SPEDICA na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014 byla zaslána panem […jméno...], obchodním ředitelem železniční dopravy společnosti SPEDICA, společnosti Spolchemie elektronicky včetně příloh dne 5. 12. 2013 v 15 hodin 13 minut, viz l.č. 239 správního spisu. [58] Srovnej ceny uvedené v přílohách Emailu ze dne 5. 12. 2013 l.č. 40 - 54 správního spisu s nabídkou společnosti SPEDICA l.č. 240 - 255 správního spisu. [59] Nabídka společnosti RCL na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014 byla zaslána panem […jméno...], obchodním manažerem společnosti RCL, společnosti Spolchemie elektronicky včetně příloh dne 5. 12. 2013 v 10 hodin 57 minut, viz l.č. 223 správního spisu. [60] Viz vyjádření společnosti SPEDICA l.č. 275 – 276 správního spisu. [61] Viz vyjádření společnosti RCL l.č. 305 – 307 správního spisu. [62] Viz l.č. 275 správního spisu. [63] Viz l.č. 307 správního spisu. [64] Nabídka společnosti RCL ve výběrovém řízení pro rok 2014 byla elektronicky zaslána společnosti Spolchemie dne 5. 12. 2013 v 10 hodin 57 minut, viz l.č. 223 – 238. [65] V každé položce nabídkového rozpočtu (cca 200 položek) společnosti RCL. [66] Viz l.č. 239 – 255 správního spisu. [67] Ve výběrovém řízení před podáním nabídky na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013. [68] Ve výběrovém řízení před podáním nabídky na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014. [69] Legislativní zkratka „zboží" je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona; zahrnuje výrobky a služby. [70] Srov. též Sdělení Evropské komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997. [71] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S112/2015/KS PKP CARGO SPÓLKA AKCYJNA / Advanced World Transport, sp. zn. S3/2005 Čechofracht/SPEDI-TRANS Praha, sp. zn. S127/2007 C.S. Cargo Holding/ŠMIDBERSKÝ TRANSPORT nebo sp. zn. S150/2008 C.S.Cargo/JTC Transcentrum. [72] Výrobní program společnosti Spolchemie zahrnuje pět základních oblastí: Anorganika, Epoxidové pryskyřice, Speciální epoxidové systémy, Alkydové pryskyřice a Polyestery, viz internetové stránky společnosti dostupné na https://www.spolchemie.cz/cs/uvod/produkty. [73] Konkrétní seznam přepravovaných chemických látek a výrobků lze nalézt v přílohách zasilatelských smluv č. 3411593 a 4411593, l.č. 354 – 360 správního spisu. [74] Viz zasilatelské smlouvy č. 3411593 a 4411593, l.č. 342 – 360 správního spisu. [75] Na druhé straně zasilatelské společnosti mohou být činné i jako dopravci, poskytovat také vlastní přepravu zboží jako samovstup, pokud k tomu mají příslušnou koncesi na daný druh dopravy a dostatečné kapacity mimo jiné i držení přepravního prostředku. [76] Z hlediska povinností stanovených pro železniční přepravu nebezpečného zboží stanovených přímo použitelným předpisem RID jsou povinnosti stanoveny účastníkům přepravy, tj. odesílateli, nakládci, dopravci, baliči, příjemci, plniči, provozovateli cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny, provozovateli cisternového vozu, provozovateli železniční infrastruktury a vykládci zboží. Tyto operace se zásilkou do povinností zasilatele dle předmětných zasilatelských smluv zahrnuty nebyly. [77] Tento přístup odpovídá dosavadní rozhodovací praxi Úřadu. Viz k tomu například rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S117/2009/KS BXR Logistics/Čechofracht nebo ve věci sp. zn. S223/2008/KS OKD, Doprava/VIAMONT Cargo. [78] Rozhodnutí Evropské komise M.5096 RCA/MAV Cargo či Rozhodnutí Evropské komise M.4786 Deutsche Bahn/TRANSFESA. [79] Například Rozhodnutí Evropské komise M.5096 RCA/MAV Cargo nebo Rozhodnutí Evropské komise M.4786 Deutsche Bahn/TRANSFESA. [80] Způsob a podmínky přepravy vyplývaly z charakteru a vlastností přepravovaného zboží, infrastruktury, technického zařízení a technologie na straně společnosti Spolchemie, případně odesílatelů nebo příjemců zboží, daného režimu železničních vozů (vozy pronajatými, vlastními, či volného oběhu) a druhu přepravovaných vozových zásilek (jednotlivé vozové zásilky či ucelený vlak). [81] Blíže viz příslušné části zasílatelské smlouvy č. 3411593 a 4411593 pojednávajících o právech a povinnostech smluvních stran, l.č. 342 – 360 správního spisu. [82] Blíže viz přílohy zasílatelských smluv č. 3411593 a 4411593, l.č. 342 – 360 správního spisu. [83] Druh přepravy byl dán požadavky společnosti Spolchemie na způsob a podmínky provádění jednotlivých přeprav, viz výše. [84] Rovněž tak Evropská komise odlišuje ve své rozhodovací praxi trh přepravy zboží a trh zasilatelství zboží; viz k tomu například rozhodnutí Evropské komise v případě spojení M.5480 Deutsche Bahn/PCC Logistics. [85] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S117/2009/KS BXR Logistics/Čechofracht. [86] V případě poptávky zaslané společnosti Express Slovakia se jednalo o osobu propojenou se společností RCL prostřednictvím stejné ovládající osoby. V případě části zakázek společnosti Spolchemie, konkrétně pro zajištění mezinárodní přepravy chemických látek a výrobků na zahraničních úsecích mezi místy na území Německa, byla nabídka podána společností SCHENKER, která byla součástí koncernu Deutsche Bahn AG. [87] Pojem soutěžitel může označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika osob, právnických či fyzických (např. mateřských a dceřiných společností), viz například rozsudek Soudního dvora C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-213/02 P ze dne 28. 6. 2005 ve věci Dansk Rørindustri a další v. Komise (odst. 112 a násl.). [88] Pozn. Též označované jako „dohody v širším smyslu“. [89] Zákaz uvedený v § 3 odst. 1 ZOHS 360 je shodný se zákazem vyjádřeným v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (dřívější čl. 81 SES), pro výklad tohoto ustanovení je proto relevantní i unijní judikatura. [90] Rozhodnutí Evropské komise č. IV/31.149 ze dne 23. 4. 1986 ve věci Polypropylene [1986], OJ L 230, bod 81. [91] Není nutné, aby dohoda ve smyslu soutěžního práva měla podobu např. smlouvy splňující náležitosti příslušných obecných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nemusí mezi stranami zakládat soukromoprávní závazkový vztah. Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Kartel drůbežářů, sp. zn. 2 Afs 80/2012 ze dne 12. 12. 2014, str. 198. [92] Viz např. rozhodnutí Tribunálu T-7/89 ze dne 17. 12. 1991 ve věci Hercules Chemicals NV [1991], ECR II – 01711, bod 256. [93] Viz např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-28/77 ze dne 20. 6. 1978 ve věci Tepea BV [1978], ECR – 01391, bod 41. [94] Srov. rozsudek Tribunálu T-56/02 ze dne 14. 10. 2004 ve věci Bayrische Hypo- und Vereinsbank [2004], ECR II –03495, bod 60. [95] Srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C 40 až 48, 50, 54 až 56, 111, 113, 114/73 ze dne 16. 12. 1975 ve věci Coöperatieve Vereniging "Suiker Unie" UA [1975] ECR 1663, odst. 26. [96] Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5Afs 40/2007 ze dne 30. 9. 2008. [97] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Litoměřice, sp. zn. 62 Af 61/2011 ze dne 12. 6. 2013, str. 14. [98] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Stavební spořitelny sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, odst. 19, rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni SpA [1999], ECR I-04125, odst. 99, nebo rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-56 a 58-64 ze dne 13. 7. 1966 ve věci Consten a Grundig [1966], ECR-00429, odst. 342. [99] Viz body 21 a 23 Oznámení Komise, Pokyny o použitelnosti čl. 81 odst. 3 Smlouvy, publikované v Úředním věstníku číslo C 101, 27. 4. 2004, str. 97-118. [100] Srov. rozhodnutí Evropské komise č. IV/35.691/E-4 ze dne 21. 10. 1998 ve věci Pre-insulated Pipe Cartel [1999], OJ L24, odst. 165, a rozhodnutí č. IV/26.918 ze dne 2. 2. 1973 European Sugar Industry [1973], OJ L140, str. 42, ze kterých plyne, že procedura veřejných zakázek předpokládá konkurenční nabídková řízení, v nichž veřejní zadavatelé mají právo očekávat, že navržené nabídky ve výběrovém řízení nebudou výsledkem koluze mezi uchazeči o zakázku. V systému zadávání zakázek je existence soutěže mezi uchazeči o zakázku podstatná. Pokud předložená nabídka není výsledkem individuálního ekonomického výpočtu, ale znalosti nabídky jiného uchazeče nebo sladěného postupu mezi nimi, je soutěž vyloučena, či přinejmenším omezena a narušena. [101] Srov. Rozsudek ve věci Aalborg Portland a ostatní v. Komise, spojené věci C-204/00 P, C-205/00 P, C-211/00 P, C‑ 213/00 P, C-217/00 P a C-219/00 P (body 55 – 57). [102] Viz Email ze dne 5. 12. 2012 a Email ze dne 5. 12. 2013 zaslané společností RCL společnosti SPEDICA, l.č. 24 respektive 39 správního spisu. [103] Ve výběrovém řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2013. [104] Ve výběrovém řízení na zakázky společnosti Spolchemie na rok 2014. [105] Viz například text Emailu ze dne 5. 12. 2012, cit. „...jedná o naše ceny, které tam dáváme, pozor na vlastnosti souboru (autor)+ prosím úpravu + 1 ‑ 5,‑ Kč někde třeba 0 apod.“, l.č. 24 správního spisu. [106] Viz text Emailu ze dne 5. 12. 2013, l.č. 39 správního spisu. [107] V případě výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013. [108] V případě výběrového řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014. [109] Na rozdíl od pokračujícího deliktu je delikt trvající charakterizován vyvoláním protiprávního stavu a poté jeho udržováním, dále shodností protisoutěžního cíle, který je po celé období naplňován, totožností (stejností) jednotlivých soutěžitelů, kteří jsou si vědomi, že se podílí na společném cíli jednání, byť se může i okruh zúčastněných soutěžitelů v čase postupně vyvíjet (např. přistoupení k dohodě, zakládání společných podniků, likvidace společnosti). [110] Viz obdobně k pokračování v trestném činu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 8 As 66/2011 – 74 ze dne 1. 3. 2012. Z důvodu existence úpravy definice pokračujícího přestupku používá Úřad analogii legis nového přestupkového zákona. V době spáchání deliktu dle konstantní judikatury správních soudů se uplatňovala analogická aplikace totožných pravidel trestního práva. [111] Den odeslání Emailu za dne 5. 12. 2012, viz výše. [112] Den odeslání Emailu za dne 5. 12. 2013, blíže viz část IV.2 tohoto rozhodnutí. [113] Viz Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (uveřejněno na stránkách Úřadu), z judikatury např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2011 ze dne 12. 6. 2013. Dle § 3 odst. 1 ZOHS 360 in fine nejsou považovány za zakázané dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný. Takové dohody jsou vyňaty ze zákazu a není třeba, aby tato skutečnost byla příslušnou soutěžní autoritou konstatována, vynětí však nedopadá na nejzávažnější narušení hospodářské soutěže, tzv. dohody s tvrdým jádrem (hardcore). V evropské judikatuře např. rozhodnutí Soudního dvora EU C-226/11 ve věci Expedia ze dne 13. 12. 2012. [114] Podle § 21d odst. 1 ZOHS navíc leží důkazní břemeno tvrzení o aplikovatelnosti výjimky dle § 3 odst. 4 zákona na účastnících řízení. [115] Účastníci řízení splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 4 zákona neprokázali. [116] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci Česká lékařská komora, sp. zn. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005, str. 51. [117] Srov. např. rozsudek Tribunálu T-112/05 ze dne 12. 12. 2007 ve věci Akzo Nobel [2007], ECR II-05049, odst. 59. [118] Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-280/06 ze dne 11. 12. 2007 ve věci ETI SpA [2007], ECR I-10893, odst. 39. [119] Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-49/92 P ze dne 8. 7. 1999 ve věci Anic Partecipazioni [1999], ECR-I- 4125, odst. 78 a 145. [120] K vyvození odpovědnosti tedy postačí fakt, že právnická osoba svým jednáním porušila nebo nesplnila povinnost stanovenou zákonem nebo uloženou na jeho základě. [121] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2, str. 72. [122] Viz internetové stránky Úřadu www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html. [123] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013, str. 59. [124] Jak výslovně konstatoval Nejvyšší správní soud: „Otázku posouzení horní hranice maximálně možné pokuty a samotného algoritmu jejího výpočtu je totiž třeba zásadně odlišovat. Druhá z uvedených se totiž odehrává plně v mezích správního uvážení žalovaného [roz. Úřadu].“, viz rozsudek č. j. 5 Afs 69/2012-240 ze dne 16. 12. 2013 ve věci Kartel pekařů, odst. 54. [125] Například rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec, str. 182, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 48/2007 ze dne 26. 4. 2010, str. 249. [126] Dle údajů dostupných společnosti Spolchemie za stejné plnění za předchozí rok. [127] Srovnej bod 22 Zásad při stanovování výše pokut. [128] Dle bodu 31 Zásad se koeficient času stanová úměrně k počtu let trvání deliktu, přičemž v případě deliktu trvajícího méně než rok je roven jedné. [129] Například rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn: ÚOHS-S0694/2016/KD nebo ÚOHS-S204/2013/KD. [130] Dle odhadu účastníků řízení se jejich jednotlivé podíly na relevantním trhu pohybují v řádech několika procent, viz l.č. 301 a 309 správního spisu. [131] V případě zakázek společnosti Spolchemie na rok 2013 a 2014 se jednalo o zakázky na zajištění přepravy celkem […obchodní tajemství...] zboží v průběhu dvou let, přičemž dle údajů z dostupných statistik jen v roce 2013 v železniční nákladní dopravě byla zajištěna přeprava celkem […obchodní tajemství...] tis. tun věcí. Viz např. l.č. 292 správního spisu nebo dostupné na https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2013.pdf. [132] Dle cen uvedených v dokumentech poskytnutých Úřadu společností Spolchemie „Vyhodnocení cenových nabídek železničních přeprav“ ve výběrových řízeních v letech 2013 a 2014, viz l.č. 148 – 152 a 217 – 221 správního spisu. [133] Dle přípisu společnosti RCL ze dne 10. 9. 2018 činí celkový čistý obrat soutěžitele, jehož je společnost RCL součástí, v roce 2017 celkem […obchodní tajemství...], viz l.č. 480 správního spisu. [134] Ve výběrovém řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2013, viz Email ze dne 5. 12. 2012. [135] Ve výběrovém řízení na zakázku společnosti Spolchemie na rok 2014, viz Email ze dne 5. 12. 2013. [136] Například rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn: č. j. ÚOHS-S123/2012/KD, ÚOHS-S0421/2016/KD, ÚOHS-S0109/2016/KD nebo č. j. ÚOHS-S159/2009/KD, později potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu i Krajským soudem v Brně. [137] Tj. čistého obratu dosaženého všemi subjekty tvořícími soutěžitele jako jednu hospodářskou jednotku ve smyslu § 2 odst. 1 ZOHS 360, za poslední ukončené účetní období, jímž se rozumí období před vydáním prvostupňového rozhodnutí. [138] Takto vypočtená pokuta by činila […obchodní tajemství...] a představovala by více než desetinásobek celkové předpokládané hodnoty zakázek společnosti Spolchemie pro rok 2013 a 2014. Konečná výše pokuty v případech bid-rigging by dle Úřadu zpravidla neměla převyšovat hodnotu zakázky (případně součet hodnot zakázek) o více než jeden řád. [139] V rámci správních řízení vedených Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0632/2016/KD a ÚOHS-S0633/2016/KD. [140] Viz l.č. 524 správního spisu. [141] Tj. čistého obratu dosaženého všemi subjekty tvořícími soutěžitele SPEDICA jako jednu hospodářskou jednotku ve smyslu § 2 odst. 1 ZOHS 360, za poslední účetní období před vydáním prvostupňového rozhodnutí.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/15839
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.