Č. j.: ÚOHS-S0525/2018/VZ-38497/2018/544/MBo
                
                
                 
                
                
                Brno: 28. prosince 2018
                
                
                
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, jehož se dopustil
                
                
                obviněný – obec Mirošovice, IČO 00240460, se sídlem Na Ohradě 190, 251 66 Mirošovice,
                
                
                v souvislosti s  veřejnou zakázkou malého rozsahu „Odstranění objektu Hlavní 5, Mirošovice“ realizovanou na základě smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 3. 1. 2018, 
                vydává dle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento
                příkaz:
                I.
                Obviněný – obec Mirošovice, IČO 00240460, se sídlem Na Ohradě 190, 251 66 Mirošovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou malého rozsahu „Odstranění objektu Hlavní 5, Mirošovice“, realizovanou na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 2. 11. 2017 s vybraným dodavatelem – Josef Svoboda, IČO 45876410, se sídlem Hrusice 35, 251 66 Hrusice – nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona,jelikož smlouvuo dílo ze dne 2. 11. 2017 s cenou plnění činící celkem částku 695 800 Kč bez DPH, tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 20. 11. 2017, ale učinil tak až dne 3. 1. 2018.
                II.
                Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Mirošovice, IČO 00240460, se sídlem Na Ohradě 190, 251 66 Mirošovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
                pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
                
                Odůvodnění
                1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v rozhodném znění (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil dne 13. 8. 2018 doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0011/2018/VZ-23233/2018/544/RPí ze dne 13. 8. 2018 zadavateli – obec Mirošovice, IČO 00240460, se sídlem Na Ohradě 190, 251 66 Mirošovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – kontrolu postupu zadavatele ve věci veřejné zakázky malého rozsahu „Odstranění objektu Hlavní 5, Mirošovice“ realizované na základě smlouvy o dílo ze dne 2. 11. 2017, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 3. 1. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.             Dne 28. 8. 2018 obdržel kontrolní orgán od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s výše uvedenou veřejnou zakázkou. V protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0011/2018/VZ-25321/2018/544/RPí ze dne 3. 10. 2018 (dále jen „protokol“) Úřad konstatoval, že obviněný postupoval v souvislosti s uvedenou veřejnou zakázkou v rozporu se zákonem.
                3.             Obviněný dne 2. 11. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem – Josef Svoboda, IČO 45876410, se sídlem Hrusice 35, 251 66 Hrusice (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo na veřejnou zakázku malého rozsahu „Odstranění objektu Hlavní 5, Mirošovice“ (dále jen „smlouva o dílo“).
                4.             V bodu 1. článku IV. „Cena díla a platební podmínky“ smlouvy o dílo je mimo jiné uvedeno, že cena za předmět plnění veřejné zakázky činí 695 800 Kč bez DPH.
                5.             Z profilu zadavatele, dostupného na internetové adrese https://veza.cz/Contract.aspx?id=1422, vyplývá, že smlouva o dílo zde byla zveřejněna dne 3. 1. 2018.
                6.             Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.
                7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
                Relevantní ustanovení zákona
                8.             Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám. 
                9.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
                a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
                b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
                c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
                d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
                10.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
                11.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.
                K výroku I. příkazu
                12.         Úřad předně uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.
                13.         U šetřené veřejné zakázky je klíčovým § 219 odst. 1 zákona zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy. V případě veřejné zakázky malého rozsahu (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) přitom takové uveřejnění umožňuje možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti) a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
                14.         Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy, včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.
                15.         Úřad konstatuje, že u šetřené veřejné zakázky jsou rozhodující následující časové údaje.
                16.         Smlouva o dílo byla, jak je uvedeno výše, uzavřena dne 2. 11. 2017. S ohledem na požadavky obsažené v § 219 odst. 1 zákona byl tedy zadavatel povinen uveřejnit smlouvu o dílo na svém profilu do 15 dnů od jejího uzavření. Uvedená lhůta počíná podle právní úpravy obsažené v § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), dnem následujícím po skutečnosti rozhodné pro její počátek (zde dnem následujícím po dni uzavření smlouvy o dílo, tj. dnem 3. 11. 2017). Z § 607 občanského zákoníku poté vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (zde připadl poslední den lhůty na 17. 11. 2017, tj. na svátek). S ohledem na výše uvedené tedy byl zadavatel povinen uveřejnit předmětnou smlouvu na svém profilu nejpozději dne 20. 11. 2017.
                17.         Z profilu zadavatele však vyplývá, že smlouva o dílo zde byla uveřejněna dne 3. 1. 2018.
                18.         Z výše uvedených údajů lze dovodit, že zadavatel uveřejnil na svém profilu smlouvu o dílo až 62. den od jejího uzavření.
                19.         Úřad pro úplnost konstatuje, že na šetřenou veřejnou zakázku se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož cena veřejné zakázky přesáhla 500 000 Kč bez DPH a obviněný předmětnou smlouvu nezveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušnou smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření (nejpozději v termínu uvedeném v bodu 16 tohoto příkazu).
                20.         Z hlediska formální stránky přestupku je u šetřené veřejné zakázky nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
                21.         Dle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.
                22.         Jak vyplývá z výše uvedeného, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.
                23.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti s veřejnou zakázkou nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo na tuto veřejnou zakázku neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 20. 11. 2017, ale učinil tak až dne 3. 1. 2018, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
                 
                 
                K výroku II. příkazu
                24.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěnému přestupku přistoupil k uložení pokuty podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona, neboť zadavatel se svým postupem dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
                25.         Podle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká
                a) uplynutím promlčecí doby,
                b) smrtí fyzické osoby,
                c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo
                d) vyhlášením amnestie.
                26.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
                27.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
                28.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání přestupku dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu ze dne 3. 10. 2018, přičemž správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 11. 2017, tj. dne následujícího po marném uplynutí zákonné lhůty (§ 219 odst. 1 zákona), během níž byl zadavatel povinen uveřejnit celé znění smlouvy o dílo.
                29.         Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že v případě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu promlčecí doba ve smyslu ust. § 270 odst. 5 zákona neuplynula, a tedy odpovědnost zadavatele za předmětný přestupek nezanikla.
                30.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.
                31.         Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.
                32.         Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.
                33.         Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
                34.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků, a to nejen během doby klíčové pro takovou kontrolu (bezprostředně po uzavření smlouvy).
                35.         Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků, a úměrně s ním i závažnost porušování takového zájmu, stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). U šetřené veřejné zakázky šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu, přičemž objem finanční částky spojené s plněním dle smlouvy nedosahoval takové výše, která by sama o sobě vedla ke konstataci závažného protiprávního činu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako méně závažný, přičemž tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.
                36.         Co se týče způsobu spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.
                37.         Úřad ve prospěch zadavatele zohlednil jako polehčující okolnost, že zadavatel smlouvu o dílo na svém profilu uveřejnil, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu, a tak kontrola postupu zadavatele ze strany veřejnosti nebyla zcela vyloučena. Zadavatel navíc své pochybení ve svém vyjádření k protokolu ze dne 17. 10. 2018 uznal a nikterak je nepopíral.
                38.         Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti Úřad v daném případě neshledal.
                39.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2018, zveřejněného na jeho internetových stránkách, Úřad zjistil, že obviněný má v roce 2018 hospodařit s plánovanými rozpočtovými příjmy 18 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty 5 000 Kč nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).
                40.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.
                41.         Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výše uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 5 000 Kč naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.
                42.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
                43.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
                 
                Poučení
                Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                Obec Mirošovice, Na Ohradě 190, 251 66 Mirošovice
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy