Č. j. S 118/99-150/1953/99-Št V Brně dne 3. srpna 1999
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 21.7.1999 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. a § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele obce Daskabát, 772 00 Olomouc 2, zastoupené starostou panem Stanislavem Polesem, učiněných ve veřejné zakázce na dodávku stavby "plynofikace obce Daskabát"zadávané výzvou ze dne 5.5.1999 podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., vydává toto rozhodnutí:
                
                Zadavatel - obec Daskabát - porušil
                
                § 49 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. v návaznosti na § 6 odst. 3 cit. zákona tím, že jednotlivá kritéria hodnocení nabídek nerozlišil stupněm významu,
                
                
                § 49 odst. 4 cit. zákona o zadávání veřejných zakázek v návaznosti na § 11 téhož zákona tím, že zvýhodnil sedm uchazečů oproti ostatním uchazečům o veřejnou zakázku tím, když nabídky ostatních uchazečů (deseti) nehodnotil podle kritérií hodnocení uvedených ve výzvě,
                
                
                § 49 odst. 5 cit. zákona, když z další účasti na veřejné zakázce nevyloučil uchazeče, kteří neprokázali kvalifikační předpoklady.
                
                Podle § 59 písm. a) cit. zákona o zadávání veřejných zakázek se rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17.6.1999 ruší a zadavateli
                
                s e u k l á d á
                
                nový výběr nejvhodnější nabídky, a to do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                
                O d ů v o d n ě n í
                
                Obec Daskabát, 772 00 Olomouc 2, zastoupená starostou panem Stanislavem Polesem (dále jen "zadavatel"), odeslala dopisem ze dne 5.5.1999 výzvu více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky na dodávku stavby "plynofikace obce Daskabát" (dále jen "výzva") podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb. (dále jen "zákon").
                
                Jako kritéria pro hodnocení nabídek zadavatel v podmínkách výzvy uvedl:
                
                všeobecná výhodnost nabídky,
                
                
                výše nabídkové ceny,
                
                
                platební podmínky navržené uchazečem (2/3 z ceny díla - platba po předložení průběžných faktur, 1/3 z ceny - splátkově do roku 2000),
                
                
                záruka na kvalitu díla, délka záruky (min. 5 let),
                
                
                doba plnění veřejné zakázky,
                
                
                údaje o uchazeči.
                
                Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 17 nabídek.
                
                Žádná z nabídek nebyla při otevírání obálek vyřazena z dalšího posuzování a hodnocení. Po provedeném hodnocení dne 16.6.1999 komise pro posouzení a hodnocení nabídek určila pořadí uchazečů. Zadavatel oznámil výběr nejvhodnější nabídky uchazečům o veřejnou zakázku dopisem ze dne 17.6.1999, kde uvedl pořadí uchazečů umístěných na prvních třech místech:
                
                VAPE s. r. o., ČSA 786, 783 53 Velká Bystřice, zastoupená jednatelem panem Milošem Petrem (dále jen "VAPE"),
                
                
                Výstavba plynovodů spol. s r. o., J.V. Pavelky 18, 772 00 Olomouc, zastoupená jednatelem panem Jaroslavem Štenclem (dále jen "Výstavba plynovodů"),
                
                
                TELNET s. r. o., Bratří Wolfů 16, 772 00 Olomouc, zastoupená jednatelem Ing. Karlem Šabršulou (dále jen "TELNET").
                
                Proti tomuto rozhodnutí zadavatele podal dopisem ze dne 24.6.1999 uchazeč OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným, Na Baranovci 562, 710 00 Slezská Ostrava, zastoupený prokuristou Dr. Ing. Zdeňkem Žídkem (dále jen "OSTAVO"), námitky, kterým zadavatel nevyhověl, což uchazeči oznámil dopisem ze dne 29.6.1999. Uchazeč toto rozhodnutí obdržel dne 2.7.1999, což vyplývá z předložené doručenky.
                
                Uchazeč využil svého práva a podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách.
                
                Dne 12.7.1999 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu"), který je orgánem dohledu nad dodržováním zákona, od uchazeče OSTAVO návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách. Poněvadž tento návrh nebyl podán v souladu s § 57 odst. 2 zákona, orgán dohledu návrh jmenovaného uchazeče odmítl, a to rozhodnutím č. j. S 107/99-150/1903/99-Št ze dne 29.7.1999.
                
                Po přezkoumání dokumentace o zadání veřejné zakázky získal orgán dohledu pochybnosti o správnosti úkonů a postupů zadavatele učiněných v průběhu výběrového řízení, a zahájil proto dne 21.7.1999 správní řízení z vlastního podnětu ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele ve  výše uvedené veřejné zakázce a seznámil účastníky správního řízení, kterými jsou podle § 58 zákona:
                
                zadavatel,
                
                
                VAPE,
                
                
                Výstavba plynovodů,
                
                
                TELNET,
                
                se zjištěnými skutečnostmi.
                
                Orgán dohledu obdržel dne 28.7.1999 stanovisko zadavatele, který uvádí, že své stanovisko vyjádřil dopisem ze dne 13.7.1999. Orgán dohledu však konstatuje, že ke konkrétním skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení řízení se zadavatel nevyjádřil.
                
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů včetně stanoviska zadavatele dospěl k následujícím závěrům.
                
                Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu zjistil, že zadavatel v podmínkách zadání stanovil 6 kritérií pro hodnocení nabídek, avšak i když je seřadil v podmínkách výzvy podle stupně významu, při vlastním hodnocení nabídek měla všechna kritéria stejnou váhu (stupeň významu). Svým postupem při hodnocení nabídek zadavatel porušil § 49 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 odst. 3 zákona, což nepochybně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky.
                
                Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek pomocí více kritérií, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek. Kromě stanovení těchto kritérií musí rozhodnout i o stupni významu každého kritéria s tím, že na prvním místě uvede kritérium s nejvyšším stupněm významu pro splnění veřejné zakázky. Dále mají v sestupném pořadí následovat ostatní kritéria až k poslednímu s nejnižším stupněm významu - § 6 odst. 3 zákona (v návaznosti na odst. 1 a 2 téhož paragrafu) stanoví, že "rozhodne-li se zadavatel pro způsob hodnocení pomocí více kritérií, uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje". Takto stanovené pořadí kritérií hodnocení nabídek je závazné pro další postup zadavatele a rovněž i komise ustavené zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek.
                
                Hodnotící komise (v případě, že zadavatel komisi ustaví) musí u každého kritéria dodržet stupeň významu, který mu zadavatel přisoudil ve smyslu § 6 odst. 3 zákona, tzn. stanovit váhové faktory u kritérií tak, aby odpovídaly příslušnému stupni významu danému pořadím kritérií. Pokud by komise jednotlivým kritériím nepřisoudila žádnou váhu (nebo by váha neodpovídala stupni významu stanovenému zadavatelem), postupovala by v rozporu s § 6 odst. 3 zákona, protože takto by kritéria nebyla hodnocena podle stupně významu, který jim zadavatel přisuzuje, a měla by při hodnocení všechna stejnou váhu (nebo rozdílnou, ale ne podle stupně významu, který stanovil zadavatel).
                
                Dále orgán dohledu zjistil, že při hodnocení kritéria "výše nabídkové ceny" nepostupoval zadavatel správně, neboť jednotliví členové komise přidělovali u tak jednoznačného kritéria, jakým je výše nabídkové ceny, uchazečům různé body (např. uchazeč TELNET s. r. o. obdržel od jednotlivých členů komise 2,1,3,1,1 bod). Obdobně bylo postupováno i při hodnocení podle kritéria doba plnění veřejné zakázky.
                
                Orgán dohledu konstatuje, že nabídkovou cenu je třeba hodnotit podle její výše, a to tak, že jako nejvhodnější je ohodnocena nabídková cena nejnižší, a jako nejméně vhodná je ohodnocena nabídková cena nejvyšší. V případě, že nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, postupuje zadavatel podle § 36 zákona (viz. § 49 odst. 4 zákona).
                
                Zadavatel má povinnost podle § 6 hodnotit nabídky podle kritérií, která předem stanoví v podmínkách výzvy (§ 49 odst. 4 zákona). Tato povinnost je zadavateli uložena proto, aby uchazeči o veřejnou zakázku byli předem informováni o tom, podle jakých hledisek bude jejich nabídka hodnocena a tedy, jak mají svou nabídku zpracovat, aby co nejlépe těmto kritériím hodnocení odpovídala. Stanovení "všeobecné výhodnosti nabídky" jako kritéria pro hodnocení nabídek není příliš vhodné, neboť nejvhodnější nabídka má být vybrána na základě všech kritérií pro hodnocení nabídek. V tomto případě zadavatel použil jako kritérium to, co mělo být až výsledkem hodnocení nabídek. Stejně tak není vhodné stanovení jakéhokoli obecného kritéria bez toho, aniž by zadavatel předem nezveřejnil, co toto kritérium obsahuje (pokud to nelze z názvu tohoto kritéria dovodit), a tedy na základě jakých konkrétních případných "podkritérií" budou nabídky hodnoceny.
                
                V souvislosti s hodnocením kritéria č. 1 "všeobecné výhodnosti nabídky", které v sobě zahrnuje více "podkritérií", orgán dohledu zadavatele upozorňuje, že je velmi důležitá průhlednost (transparentnost) hodnocení u každého z kritérií, ale především u těch kritérií, která nelze objektivizovat matematicky a jejichž hodnocení vychází spíše ze zkušeností členů komise, a dále u těch kritérií, která v sobě zahrnují více "podkritérií", jako je právě výše uvedené kritérium č. 1. Zadavatel by měl přesně stanovit, jakou měrou (vahou) se jednotlivá "podkritéria" podílejí na celkové váze daného kritéria hodnocení nabídek.
                
                K hodnocení nabídek orgán dohledu ještě dodává, že zadavatel musí vždy vycházet z toho, že provedené hodnocení nabídek musí být dostatečně transparentní, a to nejen pro uchazeče, ale i pro orgán dohledu při jeho případném přezkoumávání postupu zadávání veřejné zakázky, tzn., že hodnocení nabídek musí být dostatečně průhledné a průkazné.
                
                Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu rovněž zjistil, že zadavatel hodnotil podle všech kritérií hodnocení uvedených v podmínkách výzvy pouze nabídky některých uchazečů, neboť 10 nabídek ze 17 nepostoupilo do dalšího hodnocení z důvodu všeobecné nevýhodnosti nabídky či vysoké nabídkové ceny, jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.6.1999.
                
                Výše uvedeným postupem zadavatel porušil § 11 odst. 1 zákona v návaznosti na § 49 odst. 4 zákona, poněvadž ve veřejné zakázce zvýhodnil 7 uchazečů oproti ostatním.
                
                K této věci orgán dohledu ještě uvádí, že pokud zadavatel zjistil, že nabídka některého z uchazečů neopovídá podmínkám zadání veřejné zakázky, bylo jeho povinností takového uchazeče vyloučit z další účasti na veřejné zakázce pro nesplnění obsahových podmínek výzvy. Pokud však nabídky uchazečů podmínky splňují, musí je zadavatel hodnotit podle všech kritérií, které uvedl v podmínkách výzvy.
                
                Při kontrole nabídek jednotlivých uchazečů orgán dohledu zjistil následující skutečnosti:
                
                Uchazeč OSTAVO - Ostravská stavební a obchodní společnost s ručením omezeným, Na Baranovci 562, 710 00 Slezská Ostrava, nepředložil čestné prohlášení ke splnění kvalifikačního předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. f) zákona.
                
                Uchazeč WELL plus s. r. o., Nenakonická 386, 783 76 Věrovary, předložil neověřené kopie živnostenských listů a výpisu z obchodního rejstříku.
                
                Čestné prohlášení uchazeče RYTELA spol. s r. o., Opavská č. 18, 795 01 Rýmařov, kterým se prokazuje kvalifikační předpoklad podle § 2b odst. 1 písm. b) zákona, neodpovídá znění zákona. Uchazeč dále nepředložil čestné prohlášení pro splnění kvalifikačních předpokladu podle § 2b odst. 1 písm. d) zákona.
                
                Zadavatel zadal veřejnou zakázku formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky podle § 49 zákona, a tedy podle § 49 odst. 5 zákona bylo jeho povinností doklady a údaje předložené uchazečem vyhodnotit podle § 2c zákona, popřípadě podle kritérií stanovených v zadání nebo v kvalifikační dokumentaci. Z tohoto ustanovení zákona je zřejmé, že pokud je zadavatel povinen vyhodnotit doklady podle § 2c zákona, uchazeči musí prokázat kvalifikační předpoklady podle § 2b zákona.
                
                Tím, že zadavatel nevyloučil výše uvedené uchazeče z další účasti na veřejné zakázce, porušil § 49 odst. 5 zákona, který stanoví, že neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů, musí ho zadavatel z další účasti na veřejné zakázce vyloučit. Výše uvedené porušení zákona zcela nepochybně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky.
                
                Pro úplnost orgán dohledu uvádí, že zadavatel v podmínkách výzvy používá mj. pro označení veřejné zakázky pojmenování "soutěž". Tento termín však není vhodný, neboť veřejná zakázka byla zadána formou výzvy více zájemcům k podání nabídky o veřejnou zakázku podle § 49 zákona, a nikoliv podle části druhé zákona formou obchodní veřejné soutěže.
                
                Po zhodnocení všech skutečností, a to jak v jejich souvislosti, tak jednotlivě, orgán dohledu rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
                
                Zadavatel musí dále postupovat tak, že nabídky předložené uchazeči znovu posoudí a vyloučí z další účasti na veřejné zakázce uchazeče, kteří neprokázali kvalifikační předpoklady. Dále bude zadavatel zbývající nabídky hodnotit podle kritérií vyhlášených v podmínkách výzvy, s příslušným stupněm významu.
                
                Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
                
                
                JUDr. Petr Hanák
                ředitel odboru dohledu
                nad zadáváním veřejných zakázek v Brně
                
                
                Obdrží
                
                Obec Daskabát, 772 00 Olomouc 2, zast. panem Stanislavem Polesem
                VAPE s. r. o., ČSA 786, 783 53 Velká Bystřice, zast. panem Milošem Petrem
                Výstavba plynovodů spol. s r. o., J.V. Pavelky 18, 772 00 Olomouc, zast. panem Jaroslavem Štenclem
                TELNET s. r. o., Bratří Wolfů 16, 772 00 Olomouc, zast. Ing. Karlem Šabršulou